(1)

Schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích stojí na účinném a účelném uplatňování schengenského acquis členskými státy. Toto acquis zahrnuje opatření v oblasti vnějších hranic, kompenzační opatření za neexistenci kontrol na vnitřních hranicích a stabilní rámec pro monitorování, které dohromady usnadňují volný pohyb a zajišťují vysokou úroveň bezpečnosti, spravedlnosti a ochrany základních práv, včetně ochrany osobních údajů.

(1)

Schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích stojí na účinném a účelném uplatňování schengenského acquis členskými státy. Toto acquis zahrnuje opatření v oblasti vnějších hranic, kompenzační opatření za neexistenci kontrol na vnitřních hranicích a stabilní rámec pro monitorování, což dohromady zajišťuje volný pohyb i vysokou úroveň bezpečnosti, spravedlnosti a ochrany základních práv, včetně ochrany osobních údajů.

(4)

Aby se zvýšila jeho účinnost a účelnost, měl by být schengenský hodnotící a monitorovací mechanismus posílen. Revidovaný hodnotící a monitorovací mechanismus by se měl zaměřit na zachování vysoké úrovně vzájemné důvěry mezi členskými státy tím, že zaručí, že členské státy budou účinně uplatňovat schengenské acquis v souladu s dohodnutými společnými standardy, základními zásadami a normami, čímž přispějí k  dobře fungujícímu schengenskému prostoru .

(4)

Aby se zvýšila jeho účinnost a účelnost, měl by být schengenský hodnotící a monitorovací mechanismus posílen. Revidovaný hodnotící a monitorovací mechanismus by se měl zaměřit na zachování vysoké úrovně vzájemné důvěry mezi členskými státy tím, že zaručí, že členské státy budou účinně uplatňovat schengenské acquis v souladu s dohodnutými společnými standardy, základními zásadami a normami, aby byl zajištěn dobře fungující schengenský prostor při plném dodržování základních práv a bez kontrol na vnitřních hranicích .

(5)

Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl těchto cílů dosáhnout prostřednictvím objektivních a nestranných hodnocení, která dokážou rychle zjistit nedostatky v uplatňování schengenského acquis, jež by mohly narušit správné fungování schengenského prostoru, zajistit rychlé odstranění těchto nedostatků a poskytnout základ pro vedení dialogu o fungování schengenského prostoru jako celku. To vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí, vyvážené rozdělení sdílených odpovědností a zachování systému vzájemného hodnocení. Vyžaduje to také větší zapojení Evropského parlamentu. S ohledem na rozsah změn by nařízení (EU) č. 1053/2013 mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(5)

Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl těchto cílů dosáhnout prostřednictvím objektivních a nestranných hodnocení, která dokážou rychle zjistit nedostatky v uplatňování schengenského acquis, jež by mohly narušit správné fungování schengenského prostoru, zajistit rychlé odstranění těchto nedostatků a poskytnout základ pro vedení skutečného politického dialogu mezi členskými státy o fungování schengenského prostoru jako celku. To vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí, vyvážené rozdělení sdílených odpovědností a zachování systému vzájemného hodnocení. Vyžaduje to také větší zapojení Evropského parlamentu. S ohledem na rozsah změn by nařízení (EU) č. 1053/2013 mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(6)

Hodnotící a monitorovací mechanismus se může vztahovat na všechny oblasti schengenského acquis – současné i budoucí – s výjimkou těch oblastí, ve kterých již byl podle práva Unie vytvořen zvláštní hodnotící mechanismus. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl zahrnovat všechny příslušné právní předpisy a operativní činnosti, které přispívají k fungování schengenského prostoru.

(6)

Hodnotící a monitorovací mechanismus by se měl vztahovat na všechny oblasti schengenského acquis – současné i budoucí – s výjimkou těch oblastí, ve kterých již byl podle práva Unie vytvořen zvláštní hodnotící mechanismus. Hodnotící a  monitorovací mechanismus by měl pokrývat jak účinnost ochrany vnějších hranic, tak neprovádění kontrol na vnitřních hranicích. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl zahrnovat všechny příslušné právní předpisy a operativní činnosti, které přispívají k fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích .

(7)

Při všech hodnoceních by v souladu se závěry Evropské rady ze dne 1. a 2. března 2012 mělo být zohledněno správné fungování orgánů, které uplatňují schengenské acquis. Hodnocení by se mělo rovněž vztahovat na postupy soukromých subjektů, jako jsou letecké společnosti nebo externí poskytovatelé služeb, které jsou při spolupráci s členskými státy zapojeny do provádění schengenského acquis nebo jsou jím dotčeny. Obdobně, vzhledem k rostoucí úloze institucí a jiných subjektů Unie při provádění schengenského acquis, by měl hodnotící a monitorovací mechanismus podporovat ověřování činností těchto institucí a jiných subjektů Unie, pokud provádějí úkoly jménem členských států s cílem pomáhat při operativním uplatňování ustanovení schengenského acquis. Ověřování těchto činností by v tomto ohledu mělo být součástí hodnocení členských států a mělo by být prováděno, aniž jsou dotčeny povinnosti svěřené Komisi a příslušným řídícím orgánům institucí a jiných subjektů na základě jejich zřizujících předpisů a jejich vlastní hodnotící a monitorovací postupy v nich stanovené, a při jejich plném dodržování. Pokud se při hodnocení zjistí nedostatky týkající se úkolů plněných nebo podporovaných institucemi a jinými subjekty Unie, Komise by o nich měla uvědomit příslušné řídící orgány.

(7)

Při všech hodnoceních by v souladu se závěry Evropské rady ze dne 1. a 2. března 2012 mělo být zohledněno správné fungování orgánů, které uplatňují schengenské acquis , a jejich soulad s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) . Hodnocení by se mělo rovněž vztahovat na postupy soukromých subjektů, jako jsou letecké společnosti nebo externí poskytovatelé služeb, které jsou při spolupráci s členskými státy zapojeny do provádění schengenského acquis nebo jsou jím dotčeny. Obdobně, vzhledem k rostoucí úloze institucí a jiných subjektů Unie při provádění schengenského acquis, by měl hodnotící a monitorovací mechanismus podporovat ověřování činností těchto institucí a jiných subjektů Unie, pokud provádějí úkoly jménem členských států s cílem pomáhat při operativním uplatňování ustanovení schengenského acquis. Ověřování těchto činností by v tomto ohledu mělo být součástí hodnocení členských států a mělo by být prováděno, aniž jsou dotčeny povinnosti svěřené Komisi a příslušným řídícím orgánům institucí a jiných subjektů na základě jejich zřizujících předpisů a jejich vlastní hodnotící a monitorovací postupy v nich stanovené, a při jejich plném dodržování. Pokud se při hodnocení zjistí nedostatky týkající se úkolů plněných nebo podporovaných institucemi a jinými subjekty Unie, Komise by to měla zahrnout do hodnotící zprávy a zapojit příslušné řídící orgány.

(9)

Hodnocení zranitelnosti prováděné agenturou Frontex je doplňkovým mechanismem k hodnotícímu a monitorovacímu mechanismu vytvořenému tímto nařízením, jehož cílem je zaručit kontrolu kvality na unijní úrovni a zajistit trvalou připravenost reagovat na unijní i vnitrostátní úrovni na jakékoli výzvy na vnějších hranicích. Oba mechanismy tvoří součást evropské integrované správy hranic. Součinnost mezi hodnocením zranitelnosti a hodnotícím a monitorovacím mechanismem by měla být maximalizována, aby se vytvořil lepší situační obraz o fungování schengenského prostoru a v co největší míře zamezilo zdvojování úsilí a protichůdným doporučením. Za tímto účelem by měla probíhat pravidelná výměna informací mezi agenturou Frontex a Komisí o výsledcích obou těchto mechanismů. Posílení strategického zaměření a cílenějšího navrhování hodnocení vyžaduje větší součinnost s příslušnými mechanismy a platformami spravovanými subjekty Unie a vnitrostátními správními orgány, např. s evropskou multidisciplinární platformou pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) nebo dohledem prováděným Komisí s podporou agentury eu-LISA, pokud jde o přípravu členských států na zavedení příslušných informačních systémů, jakož i zjištění vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality.

(9)

Hodnocení zranitelnosti prováděné agenturou Frontex je doplňkovým mechanismem k hodnotícímu a monitorovacímu mechanismu vytvořenému tímto nařízením, jehož cílem je zaručit kontrolu kvality na unijní úrovni a zajistit trvalou připravenost reagovat na unijní i vnitrostátní úrovni na jakékoli výzvy na vnějších hranicích. Toto hodnocení zranitelnosti by se mělo promítnout do ročního programu hodnocení, a zajistit tak aktuální situační přehled. Oba mechanismy tvoří součást evropské integrované správy hranic. Součinnost mezi hodnocením zranitelnosti a hodnotícím a monitorovacím mechanismem by měla být maximalizována, aby se vytvořil lepší situační obraz o fungování schengenského prostoru a v co největší míře zamezilo zdvojování úsilí a protichůdným doporučením. Za tímto účelem by měla probíhat pravidelná výměna informací mezi agenturou Frontex a Komisí o výsledcích obou těchto mechanismů. Posílení strategického zaměření a cílenějšího navrhování hodnocení vyžaduje větší součinnost s příslušnými mechanismy a platformami spravovanými subjekty Unie a vnitrostátními správními orgány, např. s evropskou multidisciplinární platformou pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) nebo dohledem prováděným Komisí s podporou agentury eu-LISA, pokud jde o přípravu členských států na zavedení příslušných informačních systémů, jakož i zjištění vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality.

(10)

Vedle hodnocení řádného provádění a uplatňování požadavků schengenského acquis v oblasti ochrany údajů, které se uskutečňuje v rámci samostatných hodnocení, je při hodnocení třeba věnovat zvláštní pozornost ověřování dodržování základních práv při uplatňování schengenského acquis. Pro zvýšení kapacity hodnotícího a monitorovacího mechanismu zjišťovat porušování základních práv v příslušných oblastech politiky by měla být provedena další opatření. Schengenští hodnotitelé by měli být v této oblasti řádně vyškoleni, měly by se lépe využívat příslušné informace Agentury Evropské unie pro základní práva a její odborníci by měli být více zapojeni do navrhování a provádění hodnocení. Při programování, navrhování a provádění hodnocení by dále měly být zohledněny podklady, které jsou zveřejňovány nebo poskytovány prostřednictvím nezávislých monitorovacích mechanismů nebo příslušnými třetími stranami z jejich vlastní iniciativy, například veřejnými ochránci práv, orgány monitorujícími dodržování základních práv, nevládními a mezinárodními organizacemi.

(10)

Vedle hodnocení řádného provádění a uplatňování požadavků schengenského acquis v oblasti ochrany údajů, které se uskutečňuje v rámci samostatných hodnocení, je při hodnocení třeba věnovat zvláštní pozornost ověřování dodržování základních práv při uplatňování schengenského acquis. Pro zvýšení kapacity hodnotícího a monitorovacího mechanismu zjišťovat porušování základních práv v příslušných oblastech politiky by měla být provedena další opatření. Schengenští hodnotitelé by měli být v této oblasti řádně vyškoleni, měly by se lépe využívat příslušné informace Agentury Evropské unie pro základní práva a její odborníci by měli být více zapojeni do navrhování a provádění hodnocení. Komise by ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní práva měla zejména vypracovat konkrétní referenční hodnoty, které by měly být zahrnuty do standardního dotazníku a na jejichž základě by bylo možné posuzovat dodržování základních práv. Při programování, navrhování a provádění hodnocení by dále měly být zohledněny podklady, které jsou zveřejňovány nebo poskytovány prostřednictvím nezávislých monitorovacích mechanismů nebo příslušnými třetími stranami z jejich vlastní iniciativy, například veřejnými ochránci práv, orgány monitorujícími dodržování základních práv, nevládními a mezinárodními organizacemi.

(12)

Formy a metody hodnocení by měly být pružnější, aby se zvýšila účinnost hodnotícího a monitorovacího mechanismu a jeho schopnost přizpůsobit se novým okolnostem a legislativnímu vývoji a aby byly účinněji využívány zdroje členských států, Komise a institucí a jiných subjektů Unie. Primárním prostředkem hodnocení by měla být pravidelná hodnocení prováděná prostřednictvím návštěv. Podíl neohlášených návštěv a tematických hodnocení by se měl postupně zvyšovat, aby bylo zajištěno vyváženější využívání dostupných nástrojů. Formy hodnocení by měly být jasně definovány. V závislosti na oblasti politiky a povaze hodnotící a monitorovací činnosti by měl hodnotící a monitorovací mechanismus umožňovat hodnocení několika členských států současně a provádění úplných nebo částečných hodnocení na dálku, jakož i kombinaci hodnocení jednotlivých oblastí politiky. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl směřovat k vypracovávání komplexních hodnotících zpráv členských států, jež hodnotí celkovou výkonnost členského státu při uplatňování schengenského acquis.

(12)

Formy a metody hodnocení by měly být pružnější, aby se zvýšila účinnost hodnotícího a monitorovacího mechanismu a jeho schopnost přizpůsobit se novým okolnostem a legislativnímu vývoji a aby byly účinněji využívány zdroje členských států, Komise a institucí a jiných subjektů Unie. Primárním prostředkem hodnocení by měla být pravidelná hodnocení prováděná prostřednictvím návštěv. Podíl neohlášených návštěv a tematických hodnocení by se měl postupně zvyšovat, aby bylo zajištěno vyváženější využívání dostupných nástrojů. Formy hodnocení by měly být jasně definovány. V závislosti na oblasti politiky a povaze hodnotící a monitorovací činnosti by měl hodnotící a monitorovací mechanismus umožňovat hodnocení několika členských států současně a provádění úplných nebo částečných hodnocení na dálku jako doplňkové metody hodnocení k fyzickým návštěvám , jakož i kombinaci hodnocení jednotlivých oblastí politiky. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl směřovat k vypracovávání komplexních hodnotících zpráv členských států, jež hodnotí celkovou výkonnost členského státu při uplatňování schengenského acquis.

(13)

Tematická hodnocení by měla být hojněji využívána k získání srovnávací analýzy postupů členských států. Měla by být prováděna za účelem posuzování provádění větších legislativních změn, jakmile začnou být uplatňovány, a nových iniciativ, jakož i za účelem posuzování problémů v různých oblastech politiky nebo postupů členských států, které čelí podobným výzvám .

(13)

Tematická hodnocení by měla být hojněji využívána k získání srovnávací analýzy postupů členských států. Měla by být prováděna za účelem posuzování provádění větších legislativních změn, jakmile začnou být uplatňovány, a nových iniciativ, jakož i za účelem posuzování problémů v různých oblastech politiky nebo podobných strategií a postupů v členských státech .

(14)

Neohlášené návštěvy, které jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů k ověřování postupů členských států, by se podle svého účelu měly konat bez předchozího oznámení dotyčnému členskému státu nebo s předchozím oznámením zaslaným krátce před provedením neohlášené návštěvy . Neohlášené návštěvy bez předchozího oznámení by se měly uskutečnit pro účely „šetření“, aby se ověřilo plnění povinností vyplývajících ze schengenského acquis, mimo jiné v reakci na náznaky vznikajících systémových problémů, které by mohly mít významný dopad na fungování schengenského prostoru, nebo na porušování základních práv, zejména tvrzení, že dochází k závažnému porušování základních práv na vnějších hranicích. V takových případech by zaslání předběžného oznámení zmařilo cíl této návštěvy. Neohlášené návštěvy s předchozím oznámením zaslaným 24 hodin před provedením neohlášené návštěvy by se měly uskutečnit v případě, že je hlavním účelem návštěvy provést namátkovou kontrolu provádění schengenského acquis členským státem.

(14)

Neohlášené návštěvy, které jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů k ověřování postupů členských států, by se měly konat bez předchozího oznámení dotyčnému členskému státu. Neohlášené návštěvy by se měly uskutečnit pro účely „šetření“, aby se ověřilo plnění povinností vyplývajících ze schengenského acquis, mimo jiné v reakci na náznaky vznikajících systémových problémů, které by mohly negativně ovlivnit fungování schengenského prostoru, nebo vést k porušování základních práv, zejména tvrzení, že dochází k závažnému porušování základních práv na vnějších hranicích.

(14a)

Návštěva uskutečněná v krátkém časovém horizontu, která je doplňkovým nástrojem, by měla být členskému státu oznámena nejvýše 24 hodin předem. Návštěva uskutečněná v krátkém časovém horizontu by měla být provedena pouze v případě, že jejím hlavním účelem je namátková kontrola provádění schengenského acquis členským státem.

(15)

Programování činností prováděných podle tohoto nařízení prostřednictvím víceletého a ročního programu hodnocení již prokázalo svou přidanou hodnotu pro zajištění předvídatelnosti a jistoty. Komise by proto ve spolupráci s členskými státy měla přijímat víceleté a roční programy hodnocení. Tyto programy by rovněž měly umožňovat nezbytnou flexibilitu, díky níž by bylo možné se průběžně přizpůsobovat dynamické povaze schengenského acquis. V případě zásahu vyšší moci by měly být tyto programy upravovány po dohodě s dotčenými členskými státy, aniž by bylo nutné je formálně měnit. Víceletý program hodnocení, který se přijímá na dobu sedmi let, by měl určit konkrétní prioritní oblasti, na které se mají vztahovat pravidelná hodnocení. Tento přístup by měl poskytnout větší flexibilitu, lepší stanovení priorit a  vyváženější a strategičtější využití všech dostupných nástrojů. Prodloužení víceletého programu hodnocení z pěti na sedm let by mělo rovněž zajistit posílené, důkladnější a cílenější monitorování členských států, aniž by se snížila úroveň kontroly.

(15)

Programování činností prováděných podle tohoto nařízení prostřednictvím víceletého a ročního programu hodnocení již prokázalo svou přidanou hodnotu pro zajištění předvídatelnosti a jistoty. Komise by proto ve spolupráci s členskými státy měla přijímat víceleté a roční programy hodnocení. Tyto programy by rovněž měly umožňovat nezbytnou flexibilitu, díky níž by bylo možné se průběžně přizpůsobovat dynamické povaze schengenského acquis. V případě zásahu vyšší moci by měly být tyto programy upravovány po dohodě s dotčenými členskými státy, aniž by bylo nutné je formálně měnit. Víceletý program hodnocení, který se přijímá na dobu sedmi let, by měl určit konkrétní prioritní oblasti, na které se mají vztahovat pravidelná hodnocení. Tento přístup by měl poskytnout větší flexibilitu, přizpůsobivost na základě aktuálních informací, které byly shromážděny v rámci různých analýz s cílem vytvořit lepší situační přehled o fungování schengenského prostoru, lepší stanovení priorit i  vyváženější a strategičtější využití všech dostupných nástrojů. Prodloužení víceletého programu hodnocení z pěti na sedm let by mělo rovněž zajistit posílené, důkladnější a cílenější monitorování členských států, aniž by se snížila úroveň kontroly.

(16)

Hodnotící a monitorovací činnosti by měly provádět týmy složené ze zástupců Komise a  odborníků určených členskými státy. Tito zástupci a odborníci by měli mít odpovídající kvalifikaci, včetně dobrých teoretických znalostí a praktických zkušeností. Pro zajištění účasti dostatečného počtu zkušených odborníků rychlejším způsobem a při co nejmenší administrativní zátěži by měla Komise v úzké spolupráci s členskými státy vytvořit a udržovat skupinu odborníků. Tato skupina by měla být primárním zdrojem odborníků pro hodnotící a monitorovací činnosti.

(16)

Hodnotící a monitorovací činnosti by měly provádět týmy složené ze zástupců Komise, odborníků určených členskými státy a pozorovatelů Unie . Tito zástupci a odborníci by měli mít odpovídající kvalifikaci, včetně dobrých teoretických znalostí a praktických zkušeností , a měli by absolvovat odpovídající školení. V zájmu zajištění integrity hodnotících zpráv, které týmy vypracovávají v návaznosti na hodnocení, by v případě, že jsou činnosti instituce či jiného subjektu Unie zapojeného do provádění schengenského acquis hodnoceny společně s orgány členského státu, neměli být pozorovatelé Unie ve střetu zájmů. Pro zajištění účasti dostatečného počtu zkušených odborníků rychlejším způsobem a při co nejmenší administrativní zátěži by měla Komise v úzké spolupráci s členskými státy vytvořit a udržovat skupinu odborníků. Tato skupina by měla být primárním zdrojem odborníků pro hodnotící a monitorovací činnosti.

(19)

Hodnotící zprávy by měly být stručné a  výstižné. Měly by se zaměřit na nedostatky, které mají významný dopad, a zdůraznit oblasti, ve kterých lze dospět k významnému zlepšení. Součástí zpráv by neměla být zanedbatelná zjištění . Tým by však měl tato zjištění na konci hodnotící činnosti sdělit hodnocenému členskému státu, včetně orgánů odpovědných za příslušný vnitrostátní mechanismus pro kontrolu kvality. Tým by se měl aktivně snažit určit osvědčené postupy, které by měly být uvedeny ve zprávách. Jako osvědčený postup, který by měl být uveden ve zprávě, je třeba zdůraznit zejména nová a inovativní opatření, která významně zlepšují provádění společných pravidel a která by mohly ostatní členské státy zavést v praxi.

(19)

Hodnotící zprávy by měly být stručné a  obsahovat popis zjištěných nedostatků a zdůraznit oblasti, ve kterých by se mělo dospět ke zlepšení . Tým by měl zjištění na konci hodnotící činnosti sdělit hodnocenému členskému státu, včetně orgánů odpovědných za příslušný vnitrostátní mechanismus pro kontrolu kvality. Tým by se měl aktivně snažit určit osvědčené postupy, které by měly být uvedeny ve zprávách. Jako osvědčený postup, který by měl být uveden ve zprávě, je třeba zdůraznit zejména nová a inovativní opatření, která významně zlepšují provádění společných pravidel a která by mohly ostatní členské státy zavést v praxi.

(20)

Hodnotící zprávy by měly obecně obsahovat doporučení, jak napravit zjištěné nedostatky (včetně případů porušování základních práv), a Komise by je měla přijmout jediným aktem prostřednictvím prováděcích aktů v rámci přezkumného postupu v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 182/2011 (36). Sloučení zprávy a doporučení do jednoho dokumentu, který je přijímán v rámci jednoho postupu, posiluje vnitřní spojitost mezi výsledky hodnocení a doporučeními. Rychlejší zveřejnění doporučení by navíc mělo členským státům umožnit řešit nedostatky rychlejším a účinnějším způsobem. Použití přezkumného postupu by zároveň mělo zajistit zapojení členského státu do rozhodovacího procesu, jehož výsledkem je přijetí doporučení.

(20)

Hodnotící zprávy by měly obecně obsahovat doporučení, jak napravit zjištěné nedostatky (včetně případů porušování základních práv), a Komise by je měla přijmout jediným aktem prostřednictvím prováděcích aktů v rámci přezkumného postupu v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 182/2011 (36) a bez zbytečného prodlení. Pozornost by měla být věnována zejména zjišťování a nápravě porušování základních práv . Sloučení zprávy a doporučení do jednoho dokumentu, který je přijímán v rámci jednoho postupu, posiluje vnitřní spojitost mezi výsledky hodnocení a doporučeními. Rychlejší zveřejnění doporučení by navíc mělo členským státům umožnit řešit nedostatky rychlejším a účinnějším způsobem. Použití přezkumného postupu by zároveň mělo zajistit zapojení členského státu do rozhodovacího procesu, jehož výsledkem je přijetí doporučení.

(22)

Kromě toho, pokud hodnocení zjistí závažný nedostatek, měla by se použít zvláštní ustanovení, která zajistí rychlé přijetí nápravných opatření. Vzhledem k riziku, které tento nedostatek představuje, by měl hodnocený členský stát poté, co obdrží informaci o závažném nedostatku, neprodleně zahájit provádění opatření k nápravě tohoto nedostatku a případně zmobilizovat všechny dostupné operativní a finanční prostředky. Nápravná opatření by měla podléhat přísnějším lhůtám a důkladnější politické kontrole a monitorování v průběhu celého procesu. V tomto ohledu by Komise měla neprodleně informovat Radu a Evropský parlament, pokud hodnocení zjistí existenci závažného nedostatku, a do jednoho roku ode dne hodnocení vykonat opakovanou návštěvu zaměřenou na tento „závažný nedostatek“, která ověří, zda členský stát dotyčné nedostatky napravil. Po uskutečnění této opakované návštěvy by Komise měla Radě předložit zprávu o opakované návštěvě.

(22)

Kromě toho, pokud hodnocení zjistí závažný nedostatek, měla by se použít zvláštní ustanovení, která zajistí rychlé přijetí nápravných opatření. Vzhledem k riziku, které tento nedostatek představuje, by měl hodnocený členský stát poté, co obdrží informaci o závažném nedostatku, neprodleně zahájit provádění opatření k nápravě tohoto nedostatku a případně zmobilizovat všechny dostupné operativní a finanční prostředky. Nápravná opatření by měla podléhat přísnějším lhůtám a důkladnější politické kontrole a monitorování v průběhu celého procesu. V tomto ohledu by Komise měla neprodleně informovat Radu a Evropský parlament, pokud hodnocení zjistí existenci závažného nedostatku, a  měla by podat zprávu o veškerých řízeních o nesplnění povinnosti, která probíhají nebo mají být zahájena proti hodnocenému členskému státu. Komise by rovněž měla do 180 dnů ode dne hodnocení vykonat opakovanou návštěvu zaměřenou na tento „závažný nedostatek“, která ověří, zda členský stát dotyčné nedostatky napravil. Po uskutečnění této opakované návštěvy by Komise měla Radě a Evropskému parlamentu předložit zprávu o opakované návštěvě. Vzhledem k vážnému dopadu, který by závažný nedostatek mohl mít na schengenský prostor, by Komise měla neprodleně zahájit řízení o nesplnění povinnosti v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie za účelem odstranění zjištěných nedostatků.

(23)

Zjištění závažného nedostatku vyžaduje důkladné posouzení jednotlivých konkrétních případů na základě jasných kritérií týkajících se povahy, rozsahu a možného dopadu problémů, jež se mohou u každé oblasti politiky lišit. Zjištění může být označeno jako závažný nedostatek podle různých klíčových prvků pro účinné provádění schengenského acquis a různé kombinace faktorů. Pokud se však má za to, že zjištěný nedostatek ohrožuje celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích nebo by jeho fungování mohl v krátkodobém horizontu ohrozit nebo má významný negativní dopad na práva jednotlivců, je takový nedostatek považován za závažný nedostatek. Pokud je v hodnotící zprávě zjištěn závažný nedostatek při provádění kontrol na vnějších hranicích, mohou se použít články 21 a 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (37).

(23)

Zjištění závažného nedostatku vyžaduje důkladné posouzení jednotlivých konkrétních případů na základě jasných kritérií týkajících se povahy, rozsahu a možného dopadu problémů, jež se mohou u každé oblasti politiky lišit. Zjištění může být označeno jako závažný nedostatek podle různých klíčových prvků pro účinné provádění schengenského acquis a různé kombinace faktorů. Pokud se však má za to, že zjištěný nedostatek ohrožuje celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích nebo by jeho fungování mohl v krátkodobém horizontu ohrozit či by mohl negativně ovlivnit základní práva nebo má významný negativní dopad na práva jednotlivců, je takový nedostatek považován za závažný nedostatek. Pokud je v hodnotící zprávě zjištěn závažný nedostatek při provádění kontrol na vnějších hranicích, mohou se použít články 21 a 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (37).

(26)

Je zásadní a žádoucí, aby Evropský parlament a Rada pravidelně vedly diskuse na politické úrovni, jejichž cílem bude zvyšování povědomí o důležitosti provádění schengenského acquis, dovést k odpovědnosti členské státy, které trvale porušují společná pravidla, a zesílit na ně tlak, aby zjištěné nedostatky napravily. Komise by měla na podporu těchto diskusí poskytnout přiměřené vstupní informace například tím, že přijme komplexní výroční zprávu zahrnující hodnocení provedená v předchozím roce a stav provádění doporučení, která by byla součástí zprávy „o stavu Schengenu“. Evropskému parlamentu se doporučuje, aby přijal usnesení, a Rada by měla přijmout závěry o zesílení tlaku na členské státy, které nedosahují dostatečného pokroku. Platformu pro neformální diskuse zaměřené na zlepšení provádění schengenského acquis by mělo poskytnout „schengenské fórum“, které představuje jedinečnou příležitost k diskusi o Schengenu na vysoké úrovni se zástupci Evropského parlamentu, členských států a Komise.

(26)

Je zásadní a žádoucí, aby Evropský parlament a Rada pravidelně vedly diskuse na politické úrovni, jejichž cílem bude zvyšování povědomí o důležitosti provádění schengenského acquis, dovést k odpovědnosti členské státy, které trvale porušují společná pravidla, a zesílit na ně tlak, aby zjištěné nedostatky napravily. Oba orgány by měly být plně a rovnocenně informovány o jakýchkoli změnách v provádění schengenského acquis v členských státech. Komise by měla na podporu těchto diskusí poskytnout přiměřené vstupní informace například tím, že přijme komplexní výroční zprávu zahrnující hodnocení provedená v předchozím roce a stav provádění doporučení, která by byla součástí zprávy „o stavu Schengenu“. Evropskému parlamentu se doporučuje, aby přijal usnesení, a Rada by měla přijmout závěry o zesílení tlaku na členské státy, které nedosahují dostatečného pokroku. Platformu pro neformální diskuse zaměřené na zlepšení provádění schengenského acquis by mělo poskytnout „schengenské fórum“, které představuje jedinečnou příležitost k diskusi o Schengenu na vysoké úrovni se zástupci Evropského parlamentu, členských států a Komise.

(28)

Stupeň utajení hodnotících zpráv a zpráv o opakovaných návštěvách by měl být určen v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (38). Hodnocenému členskému státu by však měla být ponechána možnost požadovat utajení celé zprávy nebo jejích částí v souladu s platnými bezpečnostními pravidly.

(28)

Stupeň utajení hodnotících zpráv a zpráv o opakovaných návštěvách by měl být určen v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (38). Hodnocenému členskému státu by však měla být ve výjimečných případech ponechána možnost požadovat utajení celé zprávy nebo jejích částí v souladu s platnými bezpečnostními pravidly.

(29)

Vzhledem ke zvláštní úloze svěřené Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům v poslední větě článku 70 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a k důrazu kladenému na úlohu vnitrostátních parlamentů v čl. 12 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) by Rada a Komise měly plně informovat Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty o obsahu a výsledcích hodnocení. Pokud by navíc Komise předložila návrh na změnu tohoto nařízení, Rada by v souladu s čl. 19 odst. 7 písm. h) svého jednacího řádu (39) konzultovala Evropský parlament, aby před přijetím konečného znění v co největší možné míře zohlednila jeho stanovisko.

(29)

Vzhledem ke zvláštní úloze svěřené Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům v poslední větě článku 70 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a k důrazu kladenému na úlohu vnitrostátních parlamentů v čl. 12 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) by Rada a Komise měly plně informovat Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty o obsahu a výsledcích hodnocení nejpozději 14 dní po skončení postupu hodnocení . Pokud by navíc Komise předložila návrh na změnu tohoto nařízení, Rada by v souladu s čl. 19 odst. 7 písm. h) svého jednacího řádu (39) konzultovala Evropský parlament, aby před přijetím konečného znění v co největší možné míře zohlednila jeho stanovisko.

d)

„neohlášeným hodnocením“ hodnocení, jež není součástí víceletých a ročních programů hodnocení a  jež má za cíl ověřit uplatňování schengenského acquis jedním nebo více členskými státy v jedné nebo více oblastech politiky;

d)

„neohlášeným hodnocením“ hodnocení, jež je provedeno bez jakéhokoli předchozího oznámení a jež není součástí víceletých a ročních programů hodnocení a má za cíl ověřit uplatňování schengenského acquis jedním nebo více členskými státy v jedné nebo více oblastech politiky;

fa)

„návštěvou uskutečněnou v krátkém časovém horizontu“ návštěva, která je provedena po oznámení učiněném nejvýše 24 hodin předem a jejímž účelem je namátková kontrola provádění schengenského acquis členským státem;

i)

„závažným nedostatkem“ jeden nebo více nedostatků, které se týkají účinného uplatňování klíčových prvků schengenského acquis a které jednotlivě nebo dohromady mají nebo by v průběhu času mohly mít významný negativní dopad na práva jednotlivců nebo na fungování schengenského prostoru;

i)

„závažným nedostatkem“ jeden nebo více nedostatků, které se týkají účinného uplatňování schengenského acquis nebo jeho části, včetně dodržování Listiny, a které jednotlivě nebo dohromady mají nebo by mohly mít negativní dopad na svobodu pohybu, práva jednotlivců nebo na fungování schengenského prostoru;

k)

„týmem“ skupina složená z odborníků určených členskými státy a zástupci Komise, kteří provádějí hodnotící a monitorovací činnosti.

k)

„týmem“ skupina složená z odborníků určených členskými státy a zástupci Komise a pozorovatelů určených příslušnými orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie , kteří provádějí hodnotící a monitorovací činnosti.

ka)

„pozorovatelem Unie“ jedinec učený orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie uvedeným v čl. 7 odst. 1, který se podílí na hodnotící nebo monitorovací činnosti.

ca)

hodnocení uskutečněná v krátkém časovém horizontu;

a)

s cílem hodnotit postupy na vnitřních hranicích;

a)

s cílem hodnotit postupy na vnitřních hranicích , zejména tam, kde jsou kontroly na vnitřních hranicích zavedeny déle než 180 dní a kde existují důkazy o porušování základních práv ;

b)

pokud se dozví o nových nebo systémových problémech, které by mohly mít významný negativní dopad na fungování schengenského prostoru;

b)

pokud se dozví o nových nebo stávajících problémech, které by mohly mít významný negativní dopad na fungování schengenského prostoru , včetně okolností, které by mohly způsobit ohrožení vnitřní bezpečnosti.

c)

má-li důvod se domnívat, že členský stát hrubě zanedbává své povinnosti vyplývající ze schengenského acquis, včetně tvrzení, že dochází k závažnému porušování základních práv na vnějších hranicích.

c)

má-li důvod se domnívat, že členský stát zanedbává své povinnosti vyplývající ze schengenského acquis, zejména tvrzení, že dochází k závažnému porušování základních práv na vnějších hranicích.