EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 19.10.2021

COM(2021) 662 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Hospodářství EU po pandemii COVID-19: důsledky pro správu ekonomických záležitostí

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Hospodářství EU po pandemii COVID-19: důsledky pro správu ekonomických záležitostí

1.Úvod

V únoru 2020 předložila Komise sdělení o přezkumu správy ekonomických záležitostí v EU 1 , 2 . Sdělení vyzdvihlo řadu silných a slabých stránek rámce pro správu ekonomických záležitostí (rámeček č. 1) a na základě jeho zjištění byla zahájena veřejná diskuse. Diskuse byla krátce nato pozastavena, jelikož bylo nutné zaměřit se na bezprostřední výzvy vyvolané rozšířením onemocnění COVID-19. Komise si předsevzala, že jakmile se nastartuje hospodářské oživení, diskusi znovu zahájí 3 . Mezitím k přezkumu přijaly zprávy tyto subjekty: Evropský hospodářský a sociální výbor v září 2020, Výbor regionů v prosinci 2020 a Evropský parlament v červenci 2021 4 . Rovněž Evropský účetní dvůr zveřejnil dvě zvláštní zprávy o provádění fiskálních pravidel EU 5 .

Toto sdělení posuzuje důsledky pozměněných okolností pro správu ekonomických záležitostí po krizi COVID-19 a obnovuje veřejnou diskusi o přezkumu příslušného rámce. Sdělení doplňuje posouzení zveřejněné v únoru 2020 a navazuje na oznámení předsedkyně von der Leyenové o opětovném zahájení veřejné diskuse v jejím projevu o stavu Evropské unie dne 15. září 2021. Cílem veřejné diskuse je dosáhnout konsensu o dalším postupu v dostatečném předstihu před rokem 2023.

2.Střednědobé až dlouhodobé hospodářské trendy v EU

Hospodářství EU před krizí COVID-19 již čelilo několika dlouhodobým strukturálním problémům. Zaprvé, navzdory zlepšení výkonnosti trhu práce v době před pandemií hrozilo, že se kvůli rychle stárnoucímu obyvatelstvu nakonec sníží nabídka pracovních sil, a tím i růstový potenciál EU. Zadruhé, slabý růst produktivity trvale brzdil hospodářský růst a EU zaostávala za Čínou a Spojenými státy v procesu digitální transformace. Zatřetí, velmi významné sociálně-ekonomické náklady spojené se změnou klimatu se projevovaly stále jasněji a naléhavěji. Začtvrté, rostoucí nerovnost v příjmech a bohatství, územní rozdíly v rámci členských států i mezi nimi a nerovný přístup ke vzdělání a dovednostem brzdily hospodářský růst a vytvářely tlaky v sociální struktuře EU.

Výzvy v oblasti klimatu a zhoršování stavu životního prostředí vyžadují důrazná a rychlá opatření. Klima se mění a životní prostředí se zhoršuje. Teploty stoupají a v zemích po celém světě dochází znepokojivě často ke katastrofickým událostem, které souvisejí s počasím. Cíl Pařížské dohody udržet celosvětové oteplování výrazně pod 2 °C a pokusit se omezit zvyšování teploty na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí je ohrožen, pokud se emise skleníkových plynů drasticky nesníží 6 . Přibližně jeden milion druhů je ohrožen vyhynutím, mnoho z nich v průběhu několika příštích desetiletí 7 . Pokud tyto trendy nebudou řešeny, mohou se stát zdrojem systémových rizik. Jsou k tomu zapotřebí dlouhodobé soukromé a veřejné investice na podporu ekologické transformace (rámeček č. 2) a na zmírnění jejího dopadu na nejzranitelnější osoby.

Digitální transformace již probíhá, měla by však být urychlena. Krize COVID-19 urychlila digitalizaci našich ekonomik a společností. Omezení volného pohybu osob posílilo on-line služby a elektronický obchod. Občané EU získali bezprostřední zkušenosti s tím, jaký má práce z domova, telemedicína, nakupování on-line a digitalizované správní služby potenciál zlepšit kvalitu života a hospodářské výsledky. Značná část obyvatelstva však má slabé digitální dovednosti a potýkala se s obtížemi při přístupu k novému digitálnímu prostředí, což s sebou nese riziko zvětšování sociálních rozdílů. Krize také odhalila rozdíl mezi digitálně připravenými podniky a podniky, které k digitálním řešením dosud nepřistoupily, a poukázala na propast v konektivitě mezi městskými a venkovskými nebo odlehlými oblastmi. Rostoucí nedostatek digitálních dovedností, omezení digitálních infrastruktur, zpoždění při zavádění nových technologií vládami a podniky a závislost u řady klíčových technologií, jako jsou polovodiče, zároveň upozornily na významné překážky pro ambice EU v oblasti digitalizace. EU musí přijmout naléhavá a ambiciózní opatření.

Zásadní význam pro zlepšení evropského růstového potenciálu a vytváření pracovních míst, jakož i dosažení cílů udržitelného rozvoje, má posílení sociálně-ekonomické odolnosti. Odolností se rozumí nejen schopnost odolávat výzvám a řešit je, ale rovněž uskutečnit transformace udržitelným, spravedlivým a demokratickým způsobem. Méně odolné členské státy, území a odvětví odolávaly krizi obtížněji a obtížnější pro ně bylo i na ni reagovat 8 . Rozdíly v odolnosti uvnitř EU mají rovněž vliv na sociální, hospodářskou a územní soudržnost, jakož i na sbližování eurozóny a účinnost jednotné měnové politiky. Posílit odolnost a zvýšit potenciální růst mohou účinné a dobře koncipované aktivní politiky trhu práce a systémy sociální ochrany, investice do vzdělávání a dovedností a zdravé veřejné finance. Členské státy se zaměřily na provádění nezbytných reforem v období po globální finanční krizi, ale jejich tempo se časem zpomalilo a pokrok byl v jednotlivých členských státech a oblastech politiky nerovnoměrný. Silná provázanost našich ekonomik v rámci jednotného trhu a hospodářské a měnové unie zdůrazňuje potřebu koordinovat vnitrostátní politiky. Zásadním faktorem při posilování odolnosti a realizaci souběžné ekologické a digitální transformace zůstává plné provedení Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

Uvedené výzvy jsou v důsledku krize COVID-19 ještě viditelnější a naléhavější. Jejich řešení je příležitostí ke změně, ale vyžaduje velké investice a reformy. Investiční výdaje a tempo reforem se budou muset ve srovnání s obdobím před pandemií zvýšit. Tehdy veřejné investice klesly pod úroveň potřebnou pro zachování stabilního objemu veřejného kapitálu v poměru k HDP a celá řada reforem ještě nebyla provedena.

Členské státy mají pro řešení těchto výzev k dispozici účinný potenciál dvou bilionů EUR z nového víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU, a zejména Nástroje pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje na podporu investic a strukturálních reforem do roku 2026 nevratnou podporu ve výši 338 miliard EUR a půjčky ve výši až 386 miliard EUR (v běžných cenách), a to nad rámec přibližně 500 miliard EUR, které poskytnou jiné fondy EU 9 . Prostřednictvím tohoto rozsáhlého financování se budou moci členské státy snadněji dostat na cestu k oživení a díky podpoře ekologické a digitální transformace se jejich ekonomiky a společnosti stanou odolnější a budou lépe připraveny na budoucnost. Toto úsilí doplnila iniciativa REACT-EU, financovaná z nástroje Next Generation EU 10 . 

3.Dopad a důsledky krize COVID-19

3.1.Dopad krize

Výrazný hospodářský pokles následovaný oživením, které je silnější, než se očekávalo, ale nerovnoměrné

Pandemie COVID-19 vedla k vážnému hospodářskému propadu, ale oživení již započalo. Pandemie měla v roce 2020 za následek bezprecedentní pokles hospodářské činnosti v EU. Avšak díky silné politické podpoře, zrychlenému procesu očkování a postupnému uvolňování omezení souvisejících s pandemií tam, kde to bylo možné, se na jaře 2021 prudce obnovil růst. Hospodářský vývoj v létě naznačuje, že třetí čtvrtletí znovu vykáže silný růst, v neposlední řadě díky opětovnému otevření společnosti a obnovení cestování. Poté se očekává, že hospodářská aktivita zůstane po několik čtvrtletí stabilní a hospodářství EU přejde z fáze oživení do expanze. Očekává se, že nejméně 19 členských států dosáhne své úrovně HDP z roku 2019 v letošním roce a ostatní by měly této úrovně dosáhnout během příštího roku. Podobně se v první polovině roku 2021 výrazně zotavil obchod se zbožím mezi EU a třetími zeměmi. Nejistota a rizika spojená s výhledem však zůstávají vysoká a souvisí zejména s nejistým budoucím vývojem pandemie, inflace, cen energií, nedostatku pracovních sil na trhu práce a překážek v mezinárodních dodavatelských řetězcích.

Dopad na trh práce byl zmírněn podpůrnými opatřeními. Zaměstnanost se ve srovnání se zaznamenanou ztrátou produkce snížila mírně. Díky širokému využívání režimů zkrácené pracovní doby a jiných programů pro zachování pracovních míst – podpořených novým nástrojem EU pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) – se změna na trhu práce omezila převážně na snížení počtu odpracovaných hodin. S oživením ekonomiky začala míra nezaměstnanosti v celé EU klesat a nyní je pouze o ½ p. b. vyšší než před krizí. V některých regionech EU a v některých odvětvích je však rozdíl v zaměstnanosti ve srovnání s obdobím před krizí stále značný, zatímco jinde se začal znovu projevovat nedostatek pracovních sil. Přecházení mezi pracovními místy, podniky a odvětvími může časem vést k určitému napětí, neboť nově vytvořená pracovní místa mají často vyšší nebo odlišné požadavky na dovednosti než pracovní místa, která zanikla, na což musí reagovat politika na trhu práce vhodnými opatřeními, která usnadní přizpůsobení.

Narušení související s pandemií prohloubila již dříve existující hospodářské, sociální a územní rozdíly a ještě více ztížila dosažení cílů udržitelného rozvoje 11 . Hospodářský dopad pandemie na jednotlivé členské státy a hospodářské činnosti 12 se lišil v důsledku rozdílné závažnosti situace ve zdravotnictví, přísnosti a délce zavedených zmírňujících opatření a rozdílů ve struktuře ekonomiky. Země s rozsáhlým zahraničním cestovním ruchem byly výrazně zasaženy omezením cestování. V rámci jednotlivých zemí byli nejvíce postiženi pracovníci s nízkou kvalifikací a mladí lidé, jakož i regiony závislé na cestovním ruchu a dalších službách postavených na osobním kontaktu. Celkově se rozdíly mezi členskými státy, regiony, odvětvími a generacemi zvýšily, i když méně závažně, než se původně očekávalo. Krize zdůraznila zásadní potřebu zachovat volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu v rámci jednotného trhu, stejně jako nutnost spolupracovat na posílení jeho odolnosti vůči narušením.

Nezbytná fiskální reakce vedla k vyšším a různorodějším úrovním zadlužení

Veřejné finance byly výrazně zasaženy silnou recesí a nezbytnou politickou reakcí a rozdíly ve fiskální situaci členských států se prohloubily. Ve všech členských státech prudce vzrostl schodek a poměr dluhu k HDP, přičemž v celé EU stoupl celkový schodek z 0,5 % HDP v roce 2019 na přibližně 7 % HDP v roce 2020 a celková míra zadlužení ke konci roku 2020 vzrostla o 13 procentních bodů HDP na 92 % HDP 13 . Očekává se, že schodky a míra zadlužení v nadcházejících letech zůstanou nad úrovní před pandemií. Hospodářskými následky krize COVID-19 byly nejvíce postiženy mj. členské státy s vysokou úrovní veřejného dluhu, a to kvůli závažnosti situace ve zdravotnictví, opatřením zavedeným na podporu veřejného zdraví a struktuře jejich ekonomiky s rozsáhlým odvětvím cestovního ruchu. V důsledku toho zaznamenaly tyto členské státy některé z nejprudších nárůstů míry zadlužení. Kromě přímého fiskálního stimulu vlády také poskytly podporu likvidity soukromému sektoru ve výši téměř 20 % HDP většinou ve formě veřejných záruk pro podniky a odkladů daňových plateb 14 . Využití těchto veřejných záruk se v jednotlivých členských státech značně lišilo. Případný dopad na veřejné finance závisí na tom, do jaké míry budou záruky uplatněny.

Poměry veřejného dluhu k HDP se sice zvýšily, avšak opatření na podporu růstového potenciálu v rámci plánů pro oživení a odolnost podpoří fiskální udržitelnost. Očekává se, že vysoká míra zadlužení bude přetrvávat a v příštím desetiletí zůstane nad úrovní před pandemií v přibližně třetině členských států 15 . Může se navíc dále zvýšit, pokud budou uplatněny záruky poskytnuté v souvislosti s COVID-19 nebo pokud porostou úrokové sazby. V dlouhodobějším horizontu mohou fiskální udržitelnost ovlivnit také výdaje související se stárnutím obyvatelstva a změnou klimatu. Na druhé straně může fiskální udržitelnost podpořit několik jiných faktorů: delší doby splatnosti dluhu, poměrně stabilní zdroje financování s diverzifikovanou a velkou investorskou základnou a příznivé diferenciály mezi úrokovou sazbou a tempem hospodářského růstu. Důležité je, že úspěšné provedení fiskálních a prorůstových reforem a investic na základě Nástroje pro oživení a odolnost a fondů politiky soudržnosti s využitím Nástroje Komise pro technickou podporu by mělo posílit potenciální růst a přispět ke zlepšení fiskální udržitelnosti a k zachování příznivých podmínek financování.

Investiční potřeby jsou naléhavé

Investiční potřeby jsou značné a Nástroj pro oživení a odolnost je pomůže do roku 2026 naplnit. Závazek EU týkající se souběžné ekologické a digitální transformace, který je zakotven v Zelené dohodě pro Evropu a v digitální strategii EU, bude v příštích deseti letech vyžadovat každoročně dodatečné soukromé a veřejné investice ve výši přibližně 650 miliard EUR (rámeček č. 2) 16 . Během pandemie se zřetelněji projevila potřeba investic na podporu digitální transformace a otevřené strategické autonomie EU 17 , neboť se ukázalo, jak důležité je bezpečné a rychlé internetové připojení a přístup k digitálním službám, jaký význam má digitální vzdělávání a dovednosti v celé společnosti a jak nutné je řešit závislost EU, pokud jde o klíčové digitální kapacity. Další investice jsou zapotřebí také ke zlepšení ekonomické a sociální odolnosti EU, včetně investic do zdravotnictví, vzdělávání a odborného výcviku, výzkumu, vývoje a inovací a dopravy. Při řešení těchto potřeb budou členským státům nadále pomáhat fondy politiky soudržnosti a prostřednictvím kombinace nevratné podpory a půjček je v jejich úsilí podpoří též Nástroj pro oživení a odolnost, avšak toto financování je dočasné. Zajištění hospodářské a sociální odolnosti a splnění cílů ekologické a digitální transformace bude v konečném důsledku vyžadovat trvalý a značný nárůst veřejných i soukromých investic v členských státech a jejich pokračování i po roce 2026. Řešení těchto naléhavých potřeb bude obecně vyžadovat také další úsilí na podporu soukromých investic, a to i prostřednictvím dokončení unie kapitálových trhů. Také taxonomie EU pro udržitelné činnosti pomůže přesunout soukromé investice do oblastí, kde jsou z hlediska opatření v oblasti klimatu a životního prostředí nejvíce zapotřebí.

Fiskální korekce po pandemii by měla být prováděna současně se zlepšováním kvality veřejných financí. Podpora z Nástroje pro oživení a odolnost přispěje k oživení a zvýšení potenciálního růstu pouze tehdy, pokud z ní budou financovány dodatečné produktivní a kvalitní investice. To znamená, že veřejné investice financované z tohoto nástroje by měly doplňovat dlouhodobé investice financované vnitrostátně. Zásadní význam pro souběžnou ekologickou a digitální transformaci a posílení hospodářské a sociální odolnosti tedy bude mít prosazování vnitrostátně financovaných investic. Pokud podpora z Nástroje pro oživení a odolnost nepovede k dodatečným investicím, dočasně sníží schodek a míru zadlužení, ale nebude mít pozitivní dopad na potenciální růst ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, což povede ke zhoršení skladby veřejných výdajů. Ve státech s vysokou mírou zadlužení bude prosazování vnitrostátně financovaných investic vyžadovat jasné stanovení výdajových priorit a úsilí o zlepšení celkové skladby a kvality veřejných financí.

Probíhající náprava makroekonomické nerovnováhy byla zastavena

Krize měla nerovnoměrný dopad na domácnosti a podniky, ale podpůrná politická opatření tento otřes zmírnila, včetně dopadu na bankovní sektor. Zaprvé, zatímco ztráty pracovních míst byly celkově omezené, častěji k nim docházelo u pracovníků s nízkou a střední kvalifikací. Nejvíce postiženi byli rovněž mladí pracovníci a další noví účastníci trhu práce. Tento vývoj může prohloubit nerovnost v našich společnostech a vyžaduje další politická opatření zaměřená na rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace. Portské prohlášení ze dne 8. května 2021 znovu potvrdilo odhodlání vedoucích představitelů EU prosazovat evropský pilíř sociálních práv jako základní prvek oživení. Zadruhé, jelikož se podniky musely uchýlit k získání dodatečných úvěrů, aby pokryly potřeby provozního kapitálu, nevedla krize COVID-19 celkově ke zvýšení počtu případů platební neschopnosti 18 . Podpůrná opatření jsou stále více zacílená. Vzhledem k určité přetrvávající zranitelnosti by mělo ukončování programů podpory probíhat postupně. Zatřetí, díky silnému kapitálovému poměru a vysokým likviditním rezervám byly banky schopny i nadále poskytovat úvěry ekonomice. Určitý prostor k manévrování poskytlo bankám také pozastavení vyplácení dividend a dočasná částečná úleva od dodržení regulačních pravidel. Nárůst úvěrů se selháním byl omezený, ale měla by být bedlivě sledována kvalita aktiv. Začtvrté, dynamické ceny rezidenčních nemovitostí a finančních aktiv s sebou nesou další rizika.

Krize COVID-19 zhoršila řadu již dříve existujících obtíží. Vnitřní nerovnováha související s vysokým veřejným a soukromým zadlužením se zvýšila v důsledku poklesu HDP v roce 2020 a opatření přijatých k řešení krize COVID-19. Přetrval dynamický vývoj cen rezidenčních nemovitostí nastartovaný již před pandemií a v některých zemích nadále výrazně rostl hypoteční dluh. V zemích závislých na příjmech z cestovního ruchu se zvýšily schodky běžného účtu. Zároveň se zastavila korekce přebytků běžného účtu. V důsledku strukturálních transformací urychlených krizí COVID-19 se mohou časem objevit nové nerovnováhy. Nedostatek pracovních sil, překážky v globálních hodnotových řetězcích a závislost ve strategických oblastech by mohly mít dopad na relativní ceny a konkurenceschopnost. Zrychlená digitální transformace a změny ve vzorcích spotřeby by mohly vést k nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a k frikční nezaměstnanosti při současném nedostatku pracovních míst.

3.2.Reakce na krizi

Reakce vnitrostátních politik a plné využití flexibility regulačních rámců EU

Bezprecedentní a koordinovaná politická reakce na krizi COVID-19 dopad krize úspěšně zmírnila. Reakce na krizi jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU byla rázná. Byla koordinovaná a měla formu různých vzájemně se doplňujících opatření. Rychle byla aktivována obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu, byl dohodnut dočasný rámec státní podpory (který byl následně několikrát pozměněn s ohledem na vývoj situace a potřeby podniků), byly přijaty investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (které poskytly výjimečnou flexibilitu při přesměrování prostředků z fondů politiky soudržnosti do nejpotřebnějších oblastí) a byly vytvořeny nouzové nástroje, jako je SURE 19 . Potřeba úzké koordinace hospodářských politik během pandemie se odrazila v následných sděleních Komise a doporučeních Rady. Rozhodná opatření na úrovni EU zajistila vývoj, rychlé pořízení a koordinovanou distribuci očkovacích látek proti COVID-19. Kromě úsilí o zmírnění dopadu krize byly zřízeny zvláštní dočasné nástroje EU, které pomáhají podpořit oživení a udržitelný a inkluzivní růst. V této souvislosti závazek Komise k plnění Agendy 2030 a cílů udržitelného rozvoje určil směr pro „obnovu k lepšímu“, při níž nebude nikdo opomenut.

V reakci na závažnou krizi v oblasti veřejného zdraví a hospodářství členské státy rychle přijaly rozsáhlá opatření fiskální podpory. Reakce vnitrostátních politik byla usnadněna včasným využitím existující flexibility, kterou skýtají příslušné regulační rámce EU. Celková fiskální reakce členských států EU – včetně automatických stabilizátorů spuštěných silnými záchrannými sociálními sítěmi – se v období 2020–2022 odhaduje na téměř 19 % HDP 20 . Kromě toho poskytly členské státy EU značnou podporu likvidity podnikům ve formě státních záruk a odkladů daňových plateb. Úsilí v oblasti fiskální politiky doplňovala měnová politika. Tato společná a koordinovaná politická reakce úspěšně zafungovala, neboť dopad krize COVID-19 na nezaměstnanost, hospodářské a sociální rozdíly, platební neschopnost podniků a nesplácené úvěry byl mnohem méně závažný, než se původně předpokládalo.

Dopad krize zmírnily nové nástroje EU

Pro podporu evropských trhů práce měl zásadní význam nástroj SURE. Tato rychle vytvořená záchranná síť poskytuje členským státům levné půjčky na pomoc pracovníkům a podnikům během krize. Pomáhá také k oživení hospodářství a omezení trvalých následků pro trh práce. V rámci nástroje SURE dosud EU schválila úvěry ve výši přes 94 miliard EUR pro 19 žádajících členských států, z čehož téměř 90 miliard EUR již bylo vyplaceno. Program SURE pomohl během pandemie chránit více než 31 milionů osob (včetně 8½ milionu osob samostatně výdělečně činných) před riziky nezaměstnanosti a podpořil více než 2½ milionu podniků. Vnitrostátní opatření na trhu práce podpořená nástrojem SURE pomohla v roce 2020 zabránit nezaměstnanosti přibližně 1½ milionu lidí a také přispívají k oživení 21 .

Evropská centrální banka zavedla širokou škálu opatření měnové politiky, která rovněž podpořila transmisní účinky opatření fiskální politiky. Reakce měnové politiky spočívala především v dodatečných nákupech aktiv a operacích k zajištění likvidity pro banky eurozóny. Aby se usnadnil přístup bank k těmto operacím, přijala Evropská centrální banka rovněž řadu opatření ke zmírnění požadavků na zajištění. Tato opatření přispěla k zachování příznivých podmínek financování v průběhu pandemie pro všechna odvětví hospodářství včetně vládních institucí, podpořila hospodářskou činnost a zajistila střednědobou cenovou stabilitu. Vzájemně se posilující účinky fiskální a měnové politiky mají zásadní význam pro zmírnění dopadu krize a podporují oživení.

Svou úlohu sehrály i jiné nástroje vytvořené na úrovni EU a eurozóny. Očekává se, že celoevropský záruční fond vytvořený skupinou Evropské investiční banky bude mobilizovat až 200 miliard EUR dodatečných prostředků (1,4 % HDP EU) na podporu malých a středních podniků. Ke dni 31. srpna 2021 činil schválený objem financování 18 miliard EUR, což by mělo mobilizovat investice ve výši přibližně 144 miliard EUR. K dispozici zůstává také nástroj Evropského mechanismu stability na podporu v krizi způsobené pandemií, jehož pomoc dosahuje až 240 miliard EUR (2,0 % HDP eurozóny) a jenž rovněž přispěl k upevnění důvěry v politickou reakci EU.

Překonání krize a příprava na budoucnost

Nástroj pro oživení a odolnost podpoří oživení založené na rozsáhlých investicích a prorůstové reformy, zvýší potenciální růst a zmírní fiskální problémy. Díky jeho účinnému provádění bude hospodářství EU udržitelnější, inkluzivnější, odolnější a lépe připravené na ekologickou a digitální transformaci a současně se zmírní riziko socioekonomických rozdílů 22 . Opatření financovaná z Nástroje pro oživení a odolnost formou nevratné podpory umožní financovat kvalitní investiční projekty a pokrýt náklady na reformy zaměřené na zvýšení produktivity, aniž by to vedlo k vyšším schodkům a dluhu. Financování z Nástroje pro oživení a odolnost tak přispěje k úsilí členských států a pomůže jim podpořit hospodářské oživení, povzbudit vyšší potenciální růst a postupně zlepšovat základní fiskální pozice. Nevratná podpora z Nástroje pro oživení a odolnost a jiné zdroje financování EU, zejména fondy politiky soudržnosti, poskytnou v letech 2021 a 2022 podporu ve výši přibližně 0,5 % HDP ročně. Předpokládá se, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů a z Nástroje pro oživení a odolnost se zvýší na 3,5 % HDP v roce 2021 i 2022.

3.3.Důsledky pro přezkum správy ekonomických záležitostí

Krize spojená s onemocněním COVID-19 prohloubila výzvy související s rámcem pro správu ekonomických záležitostí. Hlavní závěry přezkumu rámce stále platí, přestože jej Komise zveřejnila již téměř před dvěma lety (rámeček č. 1). Mnohé z nich jsou v důsledku krize dokonce ještě relevantnější. Zaprvé se dále zvyšovaly míry zadlužení, takže vzniká potřeba postupně, trvale a prorůstově je snižovat na obezřetné úrovně. Zadruhé bude v nadcházejících letech nutné udržovat vysoké míry veřejných investic, z čehož plyne nutnost správného složení a kvality veřejných financí pro zajištění udržitelného růstu podporujícího začlenění. Zatřetí se ukázalo, že proticyklická diskreční fiskální politika spojená s nástroji dočasné fiskální podpory EU se velmi osvědčila při včasném a účinném zmírňování dopadu této mimořádné krize, což ukazuje, jak důležité je vytvářet za běžné situace fiskální prostor, který pak lze využít v dobách krize. Začtvrté účinná politická reakce zdůraznila význam silné koordinace politik, a to i mezi různými politickými nástroji a nástroji financování a mezi úrovní EU a členských států. Zapáté rychlý vývoj krize ilustroval obtíže spojené s používáním ukazatelů, které nejsou pozorovatelné, a se snahou navrhnout pravidla, která by vyhovovala všem eventuálním okolnostem. Zašesté byla přerušena náprava makroekonomické nerovnováhy a objevují se nové slabiny, což zdůrazňuje význam včasného předcházení rizikům a rozdílům a jejich včasného řešení. Obnovený přezkum rámce by měl zkombinovat dřívější zjištění Komise uvedená ve sdělení z února 2020 s poučením z krize. Bude tak možné promyslet takový rámec pro správu ekonomických záležitostí, který bude moci členské státy plně podpořit při řešení makroekonomických problémů po skončení pandemie COVID.

Fiskální pravidla EU

Klíčovou výzvou po skončení krize bude snížit vysoké a rozlišné míry zadlužení udržitelným a prorůstovým způsobem. Až to hospodářské podmínky dovolí, bude mít obnovení trendu snižování poměru veřejného dluhu k HDP zásadní význam pro zachování zdravých veřejných financí, předcházení trvalých fiskálních rozdílů mezi členskými státy, zachování příznivých podmínek financování pro veřejný a soukromý sektor a zabránění vzniku napětí na trhu, které by mělo nákladné vedlejší účinky. Pro úspěšné, trvalé a udržitelné snižování měr zadlužení má zásadní význam silné hospodářské oživení a udržitelný hospodářský růst. Zatímco příliš velké počáteční snížení měr zadlužení by přineslo vysoké sociální a hospodářské náklady a bylo by kontraproduktivní, zejména v kontextu omezené měnové politiky a rizika nepříznivých trvalých následků pro hospodářství, je i nadále důležité, aby docházelo k realistickému, postupnému a trvalému snižování veřejného dluhu, které by umožnilo obnovit rezervy před dalším hospodářským útlumem.

V krizi způsobené onemocněním COVID-19 se ukázalo, že stabilizační úloha koordinované diskreční fiskální politiky byla rozhodující. Krize COVID-19 jasně ukázala pozitivní úlohu, kterou může hrát proticyklická diskreční fiskální politika a celoevropská koordinace při reakci na velké hospodářské otřesy a při omezování jejich sociálních dopadů. Koordinovaná a konsensuální reakce fiskální politiky, doplněná o opatření měnové politiky přijatá ECB a národními centrálními bankami a usnadněná aktivací obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu, umožnila účinně řešit bezprostřední problém značného hospodářského otřesu, vzbuzovala důvěru a snižovala riziko trvalých následků. To svědčí i o účinnosti stabilizační úlohy fiskální politiky v současném kontextu nízkých úrokových sazeb. Schopnost poskytovat fiskální stimuly v nepříznivých obdobích se však odvíjí od vytvoření fiskálních rezerv v příznivých obdobích. Posílení proticykličnosti ve fiskálním rámci EU by mohlo posílit střednědobý rozměr fiskální politiky, a tím i schopnost vnitrostátní fiskální politiky reagovat na hospodářské výkyvy.

Prorůstová skladba veřejných financí by měla podporovat investice a trvalý, udržitelný a inkluzivní růst. Svou úlohu budou muset sehrát vnitrostátní rozpočty s výraznou, i když dočasnou podporou z Nástroje pro oživení a odolnost. Zároveň by veřejné financování nemělo nahrazovat nebo vytlačovat soukromé investice tam, kde nedochází k selhání trhu. Všechny faktory zdůrazňují význam kvality a skladby veřejných financí. Mělo by se proto přemýšlet o tom, jakou úlohu by měl rámec pro správu ekonomických záležitostí hrát při podněcování vnitrostátních investic a reforem. Vzhledem k dlouhodobým výzvám, kterým naše hospodářství čelí, si zasluhuje zvláštní pozornost podpora ekologických a digitálních veřejných investic zvyšujících odolnost.

I nadále je velmi důležité, aby se dosáhlo celkových cílů, jimiž jsou zjednodušení, angažovanější přístup členských států a kvalitnější prosazování. Stávající fiskální rámec poskytoval flexibilitu a prostor pro volné uvážení začleněním komplexního souboru výkladových ustanovení, nicméně účinné uplatňování ekonomického úsudku v rámci založeném na pravidlech musí probíhat transparentně. Proto je nutné zavést jednodušší fiskální pravidla, jejichž dodržování by bylo posuzováno na základě pozorovatelných ukazatelů. Je například vhodné zvážit, zda by k účinnému provádění rámce dohledu mohlo přispět jasné zaměření na „závažné politické chyby“, jak je stanoveno ve Smlouvě, na základě jasně vymezených cílů a při větším zapojení vnitrostátních institucí. Výše uvedené cíle jsou vzájemně propojené. Jednodušší rámec přispívá k větší angažovanosti, lepší komunikaci a nižším politickým nákladům na prosazování a dodržování předpisů.

Silné vnitrostátní fiskální rámce mohou přispět k účinnému rámci správy ekonomických záležitostí. Během krize COVID-19 se vnitrostátní fiskální rámce, včetně vnitrostátních nezávislých fiskálních institucí, dokázaly rychle přizpůsobovat měnícím se okolnostem. Zdá se tedy, že je vhodné zvážit možnost posílení jejich úloh. Velká rozmanitost zákonných pověření, výkonnosti a zdrojů nezávislých fiskálních institucí zároveň vyžaduje sladění s osvědčenými postupy v jednotlivých členských státech s náležitým zohledněním rozdílů ve vnitrostátním institucionálním uspořádání. Mezi další otázky, které je třeba zvážit, patří strategie na podporu střednědobého a ekologického sestavování rozpočtu, řízení veřejných investic a způsoby lepšího zohlednění rizik spojených se změnou klimatu v rozpočtovém plánování.

Postup při makroekonomické nerovnováze

Zásadní význam má návrat k dosahování postupné konvergence mezi členskými státy. Předcházení makroekonomické nerovnováze a její náprava zvyšuje schopnost členských států reagovat na otřesy a podporuje hospodářskou konvergenci. Podaří-li se zastavit/překonat stupňování/hromadění vnitřních a vnějších problémů/problematických oblastí, pomůže to upevnit oživení a posílit dlouhodobý růst. Asymetrický dopad krize a prohloubené rozdíly (i když méně, než se očekávalo) zdůrazňují význam snižování schodků běžného účtu i přetrvávajících a velkých přebytků běžného účtu. Snížení vnější nerovnováhy bude mít rovněž zásadní význam pro vytvoření pozitivních dopadů přelévání poptávky mezi členskými státy, zejména v eurozóně v rámci omezené měnové politiky.

Pomoci může dobře fungující postup při makroekonomické nerovnováze. Kvůli možnému vzniku nové nerovnováhy v důsledku strukturálních transformací zrychlených krizí COVID-19 je nutné, aby rámec dohledu, který existuje pro postup při makroekonomické nerovnováze, umožnil včas identifikovat hromadění nerovnováh, a tak i jejich včasné řešení. Postup při makroekonomické nerovnováze může rovněž posílit mnohostranný dialog o makroekonomických výzvách a podpořit koordinaci politik, jako tomu bylo v případě rychlé a sladěné reakce členských států na krizi COVID-19. Mnohostranný dialog posiluje angažovanost členských států při provádění politických opatření potřebných k řešení zjištěných slabých míst. Od zavedení postupu při makroekonomické nerovnováze mnohé členské státy postupně efektivně snižovaly rozsah nerovnováhy. Skutečnost, že v některých případech nerovnováha stále přetrvává, však vyžaduje další zamyšlení nad tím, jak by provádění a koncepce postupu při makroekonomické nerovnováze, včetně postupu při nadměrné nerovnováze, mohly zvýšit angažovanost členských států a posílit politickou dynamiku.

Několik proudů dohledu se částečně překrývá, ale existující vazby nebyly vždy plně využity. Integrace postupu při makroekonomické nerovnováze a Paktu o stabilitě a růstu v rámci evropského semestru sice pomohla posílit interakci mezi těmito formami dohledu, přesto stále existuje prostor pro zlepšení jejich společného účinku a pro odstranění prvků, které se překrývají při řešení makroekonomických nerovnováh, potenciálních výzev pro růst a rizik pro fiskální udržitelnost. Dohled v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze možná také dosud dostatečně nezohlednil interakce mezi nově vznikajícími hospodářskými výzvami, zejména v souvislosti se změnou klimatu a dalšími environmentálními tlaky.

Poučení z Nástroje pro oživení a odolnost

K přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí mohou užitečně přispět poznatky z úspěšné politické reakce EU na krizi, především z rámce pro Nástroj pro oživení a odolnost a jeho správy. Parlament a Rada se na základě návrhu Komise dohodly na politickém a správním rámci Nástroje pro oživení a odolnost, jehož cílem je, aby se společné cíle EU odrážely v koordinované činnosti na úrovni členských států 23 . Členské státy své vnitrostátní plány pro oživení a odolnost obsahující investice a reformy vypracovaly s ohledem na výzvy zjištěné pro jejich členský stát i s ohledem na politické priority EU. Komise s nimi pak na základě těchto plánů vedla konstruktivní a intenzivní politické dialogy, což vedlo k lepšímu vzájemnému pochopení výzev a politických priorit na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Dialogy pomohly vytvořit atmosféru důvěry a ztotožnění se s cíli a přispívají k uskutečnění transformačních reforem a investic. Výsledky dialogů Komise promítla do návrhů prováděcího rozhodnutí Rady o dohodnutých reformách a investicích, které Rada následně potvrdila.

Transparentní hodnotící a monitorovací rámec posílil vzájemnou důvěru a podpoří provádění Nástroje pro oživení a odolnost. Provádění bude monitorováno a posuzováno na základě konkrétních milníků a cílů navržených členským státem, posouzených a schválených Komisí a potvrzených Radou. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje díky své povaze založené na výkonnosti a díky mechanismům důsledného monitorování a pečlivé kontroly soudržnou strategii na podporu reforem a veřejných investic a na posílení potenciálního růstu pro řešení potřeb souběžné ekologické a digitální transformace. V každém vnitrostátním plánu musí být minimálně 37 % prostředků přiděleno na opatření v oblasti klimatu a 20 % na opatření v digitální oblasti 24 . Sledování těchto ukazatelů zajišťuje důvěryhodnost cílů Nástroje pro oživení a odolnost v oblasti klimatu a digitalizace. Nástroj rovněž přispěje k provádění evropského pilíře sociálních práv vyčleněním finančních prostředků na opatření v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti a na podporu rovných příležitostí pro všechny.

Očekává se, že přístup Nástroje pro oživení a odolnost ke koordinaci politik, který je založen na závazcích a je spojený s výrazným zapojením členských států do tvorby politik a dosahování výsledků, podpoří uskutečnění dohodnutých reforem a investic. Přístup zohledňuje komplexitu vyplývající ze současného sledování různých vnitrostátních a unijních cílů v kontextu rozdílných sociálně-ekonomických struktur a vnitrostátních preferencí. Podporuje angažovanost a důvěru. Rychlý vývoj situace od začátku pandemie (a dokonce ještě předtím) ukázal, že je obtížné vypracovat komplexní pravidla, která by byla schopna reagovat na všechny možné okolnosti. Stejná témata jsou relevantní v širším kontextu správy ekonomických záležitostí. Například ve fiskální oblasti je pro zachování důvěryhodnosti rámce nutné, aby cíle fiskální udržitelnosti, makroekonomické stabilizace a kvality veřejných financí byly náležitě zohledněny již ve fázi plánování, což umožní přesně vymezit postupy korekce. Při přezkumu správy ekonomických záležitostí by měly být poznatky získané v souvislosti s Nástrojem pro oživení a odolnost využity k reflexi o tom, jak nejlépe zajistit angažovanost členských států, vzájemnou důvěru, účinné plnění klíčových cílů rámce a interakci mezi hospodářským a fiskálním rozměrem.

Evropský semestr zůstane i v budoucnu referenčním rámcem pro provádění integrovaného dohledu a koordinace hospodářských politik a politik zaměstnanosti v EU. Evropský semestr se při zlepšování koordinace hospodářských politik a politik zaměstnanosti osvědčil. Bude však třeba jej přizpůsobit novým výzvám vyplývajícím z ekologické a digitální transformace a nutnosti zajistit větší odolnost. Evropský semestr s širší oblastí působnosti doplní provádění plánů pro oživení a odolnost, které vymezují reformní a investiční agendu pro nadcházející roky. Oba procesy budou vnitřně propojeny, přičemž budou co nejlépe využity stávající synergie a nebude docházet k překrývání.

Otázky k diskusi

Pro veřejnou diskusi existuje jedenáct klíčových otázek, které se odrážejí v aktualizovaném online průzkumu. S ohledem na zkušenosti se stávajícím právním rámcem před pandemií COVID-19 (rámeček č. 1), na dopad krize a výše popsané výzvy bylo devět otázek pro veřejnou diskusi na základě sdělení z února 2020 25 doplněno o dvě další otázky a jedna otázka byla mírně přeformulována:

Nová otázka: V čem může podoba, správa a fungování Nástroje pro oživení a odolnost poskytnout užitečné poznatky pro správu ekonomických záležitostí prostřednictvím větší angažovanosti, vzájemné důvěry, prosazování rámce a souhry mezi hospodářským a fiskálním rozměrem?

Nová otázka: Vzhledem k tomu, jak krize související s pandemií COVID-19 změnila naše ekonomiky, existují kromě dosud vymezených problémů ještě nějaké další problémy, které by měly být v rámci pro správu ekonomických záležitostí zohledněny?

Přeformulovaná otázka: Jak může rámec – včetně Paktu o stabilitě a růstu, postupu při makroekonomické nerovnováze a obecněji evropského semestru – nejlépe zajistit adekvátní a koordinovanou politickou reakci na úrovni EU i na vnitrostátních úrovních, nejlépe s ohledem na rozsáhlý dopad krize související s pandemií COVID-19 a na nové dočasné politické nástroje, které byly v reakci na ni zavedeny?

4.Závěry

Komise vyzývá ostatní orgány a všechny zúčastněné strany, aby se zapojily do veřejné diskuse o přezkumu správy ekonomických záležitostí. Komise se zájmem očekává inkluzivní diskusi s Evropským parlamentem, Radou, Evropským hospodářským a sociálním výborem, Výborem regionů, Evropskou centrální bankou, národními centrálními bankami, vládami a parlamenty členských států a se širokou škálou zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, akademické obce, organizací občanské společnosti, nezávislých fiskálních institucí a vnitrostátních rad pro produktivitu. Diskuse bude probíhat prostřednictvím různých fór, včetně specializovaných setkání, seminářů, workshopů a on-line průzkumu. On-line průzkum byl znovu otevřen dnes a občané, organizace a veřejné orgány mohou své příspěvky podávat do 31. prosince 2021 26 . Informace o konzultačních setkáních s veřejností, které Komise uspořádá, budou zveřejňovány na stránkách Komise věnovaných správě ekonomických záležitostí 27 . Komise vyhodnotí i informace a zpětnou vazbu z akcí, které v EU uspořádají zúčastněné strany.

Pro nalezení širokého konsensu je nutná rozsáhlá a inkluzivní interakce se všemi zúčastněnými stranami. Efektivní fungování rámce dohledu je kolektivním úkolem všech členských států, orgánů EU a dalších klíčových zúčastněných stran. Veřejná diskuse přispěje k dohodě všech stran. To je důležité pro účinnost hospodářského dohledu v Unii. Komise bude prostřednictvím svých iniciativ podporovat dialog a vzájemné porozumění mezi zúčastněnými stranami s cílem zformulovat široce sdílený přístup k dalšímu postupu.

Komise zváží všechny názory vyjádřené během veřejné diskuse. V prvním čtvrtletí roku 2022 poskytne pokyny pro fiskální politiku na nadcházející období, aby usnadnila koordinaci fiskálních politik a přípravu programů stability a konvergenčních programů členských států. Pokyny budou brát ohled na globální hospodářskou situaci, specifickou situaci každého členského státu a diskusi o rámci pro správu ekonomických záležitostí. Komise poskytne pokyny k možným změnám rámce pro správu ekonomických záležitostí s cílem dosáhnout širokého konsensu o dalším postupu v dostatečném předstihu před rokem 2023.

(1)

()    Koordinace hospodářských politik EU se řídí komplexním rámcem. Jeho součástí je rámec EU pro fiskální politiky (Pakt o stabilitě a růstu, evropský semestr a požadavky na vnitrostátní fiskální rámce), postup při makroekonomické nerovnováze a rámec pro programy makroekonomické finanční pomoci.

(2)

()     Evropská komise (2020),  „Přezkum správy ekonomických záležitostí“ , COM(2020) 55 final ze dne 5. února 2020.

(3)

()    Evropská komise (2021),  „Rok od vypuknutí pandemie COVID-19 – reakce v oblasti fiskální politiky“ , COM(2021) 105 final ze dne 3. března 2021.

(4)

()    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Přezkumu správy ekonomických záležitostí,  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 227 , stanovisko Evropského výboru regionů k Přezkumu správy ekonomických záležitostí,  Úř. věst. C 37, 2.2.2021, s. 28 , usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2021 o přezkumu makroekonomického legislativního rámce pro zlepšení dopadu na reálnou ekonomiku Evropy a zvýšení transparentnosti rozhodování a demokratické odpovědnosti.

(5)

()    Evropský účetní dvůr (2016),  „Zvláštní zpráva č. 10/2016: Pro zajištění účinného provádění postupu při nadměrném schodku jsou zapotřebí další zlepšení“ , a Evropský účetní dvůr (2018),  „Zvláštní zpráva č. 18/2018: Je naplňován hlavní cíl preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu?“  

(6)

()    Mezivládní panel pro změnu klimatu (2021),  „Climate Change 2021: The Physical Science Basis“ (Změna klimatu 2021: Fyzikální základy), příspěvek Pracovní skupiny I k šesté hodnotící zprávě.

(7)

()    Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (2019),  „Summary for policymakers of the global assessment report on biodiversity and ecosystem services“ (Shrnutí globální hodnotící zprávy o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách pro tvůrce politiky).

(8)

()    Evropská komise (2020),  „Zpráva o strategickém výhledu z roku 2020, Strategický výhled – Zmapování cesty k odolnější Evropě“ , COM(2020) 493 final ze dne 9. září 2020.

(9)

()     Tento údaj zahrnuje vnitrostátní spolufinancování. Provádění politiky soudržnosti zahrnuje období až do roku 2029.

(10)

()    V rámci iniciativy REACT-EU bylo poskytnuto dalších 50,6 miliardy EUR na posílení fondů politiky soudržnosti v letech 2021 a 2022 na opatření zaměřená na obnovu po krizi a překlenutí do doby, než začne účinkovat dlouhodobý plán oživení v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.

(11)

() Evropská komise (2021),  „Sustainable development in the European Union – Monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context – 2021 Edition“  (Udržitelný rozvoj v Evropské unii. Monitorovací zpráva o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU – ročník 2021).

(12)

() On-line služby a elektronický obchod díky omezením volného pohybu osob posílily a jiná odvětví, např. výroba zboží dlouhodobé spotřeby a nákladní doprava, zaznamenala pouze krátkodobé snížení obratu anebo dokonce nárůst činnosti. Značné ztráty naopak utrpěla odvětví postavená na osobním kontaktu a zotavují se pomaleji.

(13)

()    Údaje převzaté z prognózy Komise z jara 2021.

(14)

()    Tato opatření zabránila tomu, aby se nedostatek likvidity proměnil v platební neschopnost, umožnila, aby bankovní sektor nepřestal poskytovat úvěry ekonomice, a přispěla k účinnému přenesení příznivých podmínek financování do všech hospodářských odvětví.

(15)

()    Podle běžné klasifikace Komise čelí ve střednědobém horizontu téměř dvě třetiny členských států střednímu nebo vysokému riziku pro udržitelnost, přičemž před krizí to byla pouze jedna třetina. Viz Evropská komise (2021),  „Programy stability a konvergenční programy z roku 2021: přehled s posouzením orientace fiskální politiky eurozóny. “

(16)

()    Odhadované investiční potřeby vycházejí z posouzení dopadů pro účely revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie ( SWD(2021) 621 ) a pracovního dokumentu útvarů Komise v souvislosti s balíčkem Next Generation EU ( SWD(2020) 98 ).

(17)

()    Evropská komise (2021), „Zpráva o strategickém výhledu z roku 2021, Schopnost a svoboda EU jednat“, COM(2021) 750 final ze dne 8. září 2021.

(18)

()    Některé společnosti, včetně malých a středních podniků, zvýšily v důsledku krize svou finanční páku, a jsou proto zranitelnější a mohou potenciálně potřebovat rekapitalizaci.

(19)

()     Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5 . V dubnu 2020 poskytla investiční iniciativa pro reakci na koronavirus členským státům předběžnou hotovostní injekci přesahující 20 miliard EUR z fondů politiky soudržnosti EU, přičemž rozšířila rozsah podpory z těchto fondů, zajistila okamžitou likviditu a poskytla pružnost při úpravách programů. To umožnilo uvolnit více než 23 miliard EUR na mimořádnou podporu pro systém zdravotnictví a školství, malé a střední podniky a na ochranu pracovních míst a nejzranitelnějších skupin. Viz  https://cohesiondata.ec.europa.eu/stories/s/4e2z-pw8r .

(20)

()    Odhady vycházejí z kumulativních změn primárních rozpočtových sald v letech 2020–2022 oproti roku 2019 a zahrnují konzervativní odhad dopadu nevratné podpory z Nástroje pro oživení a odolnost.

(21)

()    Evropská komise (2021),  „Nástroj SURE: rok poté“ , COM(2021) 596 final ze dne 22. září 2021.

(22)

()    Přidělení nevratné podpory z Nástroje pro oživení a odolnost je úměrné skutečným potřebám členských států, kdy vyšší příspěvky získávají členské státy s relativně nízkým HDP na obyvatele a ty, které krize zasáhla nejvíce. Vzhledem k problémům, které v těchto členských státech existovaly již před pandemií, jako je vyšší než průměrná nezaměstnanost, hrozí těmto státům větší riziko, že nebudou schopny se z krize rychle zotavit.

(23)

() Politické priority EU mají podobu šesti pilířů politiky, kterými by se mělo řídit provádění Nástroje pro oživení a odolnost: zelená transformace; digitální transformace; inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, produktivita a konkurenceschopnost; sociální a územní soudržnost; odolnost zdravotnictví a hospodářská, sociální a institucionální odolnost a politiky pro příští generaci, děti a mládež.

(24)

()    Kromě cíle v oblasti klimatu musí jednotlivá opatření dodržovat ve vztahu k environmentálním cílům zásadu „významně nepoškozovat“, což se bude posuzovat podle technických pokynů zveřejněných Komisí.

(25)

()     Evropská komise (2020),  „Přezkum správy ekonomických záležitostí“ , COM(2020) 55 final ze dne 5. února 2020.

(26)

() Viz následující odkaz: https://ec.europa.eu/eusurvey/runner/Public-debate-on-the-review-of-the-EU-economic-governance

(27)

()    Viz: https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/economic-and-fiscal-policy-coordination/eu-economic-governance-monitoring-prevention-correction/economic-governance-review_en