Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 52017AE3232

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním opatřením, která se mají oznamovat [COM(2017) 335 final – 2017/0138 (CNS)]

EESC 2017/03232

Úř. věst. C 197, 8.6.2018, pp. 29–32 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

8.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 197/29

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním opatřením, která se mají oznamovat

[COM(2017) 335 final – 2017/0138 (CNS)]

(2018/C 197/05)

Zpravodaj:

Victor ALISTAR

Spoluzpravodaj:

Petru Sorin DANDEA

Konzultace

Rada Evropské unie, 10/07/2017

Právní základ

články 113 a 115 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce

Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

Přijato ve specializované sekci

20. 12. 2017

Přijato na plenárním zasedání

18. 1. 2018

Plenární zasedání č.

531

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

184/2/7

1.   Závěry a doporučení

1.1.

 Návrh Komise obsahuje směrnici, kterou se mění směrnice Rady 2011/16/EU upravující správní spolupráci členských států v oblasti daní, a přílohu definující charakteristické znaky, které mohou naznačovat agresivní daňové plánování. Navrhuje se používat mechanismus automatické výměny informací (AEOI) jako nástroj, který bude členský stát využívat k tomu, aby poskytl ostatním členským státům informace o zprávách předkládaných zprostředkovateli.

1.2.

 EHSV se domnívá, že návrh Komise je správný, protože právní předpisy, které mají členské státy k dispozici, v současné době neumožňují výměnu informací v případě, že se státy dozví o metodách vyhýbání se daňovým povinnostem nebo metodách daňových podvodů.

1.3.

 EHSV vítá a podporuje rozhodnutí Evropské komise řešit otázku zprostředkovatelů, kteří podporují agresivní daňové plánování. Stanovením povinnosti podávání zpráv, jak je uvedeno v návrhu směrnice, se dosáhne transparentnosti jejich činnosti, což povede k odrazení zprostředkovatelů od toho, aby zákazníkům předkládali systémy agresivního daňového plánování, čímž se sníží negativní jev eroze daňových základů členských států. Povede to k rovnosti a daňové spravedlnosti mezi společnostmi, které mají rámec pro agresivní daňové plánování, a těmi, které takový rámec nemají, ale podléhají vyššímu zdanění, které kompenzuje daňovou erozi na úrovni členských států. Návrh tak vychází vstříc přáním většiny evropských společností zajistit režim daňové spravedlnosti mezi daňovými poplatníky, stejně jako rostoucímu tlaku daňových poplatníků z řad fyzických osob.

1.4.

 V této souvislosti je vítáno rozhodnutí Komise poskytnout členským státům logistickou a technickou podporu pro vytvoření bezpečného centrálního rejstříku, který má být použit k zaznamenávání informací, jež budou předmětem správní spolupráce. Vzhledem ke složitosti některých systémů agresivního daňového plánování EHSV doporučuje, aby Komise poskytla podporu členským státům rovněž v oblasti odborné přípravy zaměstnanců, kteří budou pracovat na zaznamenávání a výměně informací.

1.5.

 Návrh je svým rozsahem velmi široký. Je důležité zajistit, že směrnice bude účinným prostředkem odrazujícím od agresivního daňového plánování. Je zapotřebí přesnějších požadavků pro určení transakcí, které se mají oznamovat, aby se předešlo nadměrnému vykazování ze strany podniků, jež by vedlo k časově náročné administrativě jak u daňových správ, tak u daňových poplatníků.

1.6.

 EHSV konstatuje, že požadavek dodržet zásadu obvyklých tržních podmínek uvedenou v pokynech OECD týkajících se převodních cen není exaktní vědou a nevyhnutelně obsahuje subjektivní výklad ze strany daňových poplatníků i daňových orgánů. EHSV proto žádá, aby Komise a členské státy poskytly vhodné a konstruktivní pokyny, zda transakce tento charakteristický znak naplňují či nikoli.

1.7.

 EHSV konstatuje, že konečná odpovědnost za dodržování navržené směrnice spočívá na daňovém poplatníkovi. Aby byl splněn požadavek proporcionality, musí být správní náklady v maximální možné míře omezeny pro podniky všech velikostí.

1.8.

 EHSV vyzývá Komisi, aby přezkoumala pětidenní oznamovací lhůtu tak, aby byla pro vykazující subjekty proveditelná a zároveň byla v souladu s cílem účinnosti politiky oznamování. Prodloužení této lhůty se tedy jeví jako nezbytné a přiměřené.

1.9.

 Návrh směrnice ponechává některé otázky nevyřešené, např. způsob, jak se má uplatnit v případě daňových poplatníků v digitálním hospodářství vzhledem k obtížnosti určit fyzickou přítomnost subjektu zdanění v jurisdikcích členských států. Další otázkou je jasnost kritérií, která nařízení stanoví pro jednotný přístup ve vnitrostátních předpisech k otázce sankcí v případě neoznamování.

1.10.

 Upozorňujeme na skutečnost, že pokud jde o využívání mechanismů oznamování, tyto nesmějí vést k nestabilitě daňových právních předpisů z důvodu častých změn a musí se rovněž vzít v úvahu skutečnost, že členské státy mají v oblasti přímého zdanění právo stanovovat vlastní právní předpisy.

2.   Návrh Komise

2.1.

 Globalizace zvýšila mobilitu kapitálu na bezprecedentní úroveň. Vzhledem k veřejným skandálům (1) posledních let, jež se týkaly společností a jurisdikcí, které usilovaly o podporu systémů agresivního daňového plánování, jež často snižovaly daňový základ v členských státech, učinila Komise z boje proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování jednu z hlavních priorit svého programu.

2.2.

 Návrh Komise obsahuje směrnici, kterou se mění směrnice Rady 2011/16/EU upravující správní spolupráci členských států v oblasti daní, a přílohu definující charakteristické znaky, které mohou naznačovat agresivní daňové plánování.

2.3.

 Návrh směrnice zavádí oznamovací povinnost pro instituce a odborníky, kteří nabízejí poradenství v oblasti daňového plánování a kteří jsou v rámci směrnice uváděni jako zprostředkovatelé. Mohou jimi být daňoví poradci, banky, ratingové agentury a další subjekty, jež naplňují definici zprostředkovatele, kterým „se rozumí každá osoba, která nese odpovědnost vůči daňovému poplatníkovi za navrhování, marketing, organizování nebo řízení uplatňování daňových aspektů přeshraničního opatření nebo řady takových opatření, která se mají oznamovat, během poskytování služeb týkajících se daní“. Povinnost podávat informace se za určitých podmínek stává odpovědností daňového poplatníka.

2.4.

 Subjekty, fyzické osoby a společnosti, které poskytují poradenství v oblasti daňového plánování, budou mít povinnost hlásit přeshraniční opatření nebo řadu takových opatření, která se mají oznamovat, nejpozději do pěti dnů ode dne, kdy byla tato opatření dána k dispozici k provádění. Informace budou dány k dispozici daňové správě a budou předmětem automatické výměny informací mezi daňovými správami v členských státech. Automatická výměna informací se provádí čtvrtletně.

2.5.

 Komise má za to, že směrnice bude mít odrazující účinek na zprostředkovatele nabízející poradenství v oblasti agresivního daňového plánování a povede ke snížení počtu operací agresivního daňového plánování.

2.6.

 Komise pro provádění cílů veřejné politiky posuzovala tři možnosti: (nepovinné) doporučení pro členské státy, aby do svého vnitrostátního práva zavedly režim povinného zveřejňování informací, kodex chování pro zprostředkovatele nebo směrnici EU požadující po členských státech, aby zavedly režim povinného zveřejňování informací.

2.7.

 Komise se rozhodla pro podporu opatření pomocí směrnice, s cílem zajistit jednotné uplatňování opatření v boji proti agresivnímu daňovému plánování ve všech členských státech. Iniciativa Komise odpovídá opatření č. 12 programu v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) OECD, které doporučuje zprostředkovatele odrazovat od toho, aby firmám nabízeli operace agresivního daňového plánování, a nabízí sadu praktických nástrojů.

2.8.

 Návrh Komise se opírá o zásadu dialogu mezi daňovým poplatníkem a daňovým orgánem a zásadu loajální spolupráce mezi nimi na společném trhu. Principem tohoto mechanismu je předběžné oznamování operací potenciálně agresivního daňového plánování, na základě čtyř standardních typů charakteristických znaků, které jsou součástí přílohy k tomuto návrhu. Mělo by být jasné, že pouhé oznámení automaticky nevytváří předpoklad agresivního daňového plánování, ale otevírá dialog mezi daňovými poplatníky a daňovými jurisdikcemi. Komise tedy zvolila preventivní přístup, který může snížit riziko sankcí pro daňové poplatníky.

2.9.

 Komise v návrhu směrnice stanovila povinnost předchozího podávání zpráv, a to přímo na odpovědnost daňových poplatníků v případě, že se režim nebo operace potenciálně agresivního daňového plánování provádí na základě návrhu interních oddělení společnosti, bez zprostředkování nebo poradenství prostředníka, nebo je-li zprostředkovatel/konzultant vázán ustanovením o mlčenlivosti či chráněn vnitrostátními právními předpisy o profesním tajemství, a zatřetí v případě, že zprostředkovatel či poradce nenáleží do jurisdikce některého členského státu.

3.   Obecné a konkrétní připomínky

3.1.

 EHSV vítá a podporuje rozhodnutí Evropské komise řešit otázku zprostředkovatelů, kteří podporují agresivní daňové plánování. Transparentnost jejich činnosti dosažená stanovením povinnosti podávání zpráv, jak je uvedeno v návrhu směrnice, povede k odrazení zprostředkovatelů od toho, aby zákazníkům předkládali systémy daňového plánování, které uměle snižují výši daní, jež platí. V důsledku toho směrnice sníží negativní jev eroze daňových základů členských států.

3.2.

 Návrh směrnice nevychází z předpokladu záměru obcházení daňového zatížení, nýbrž z principu dobré víry daňových poplatníků, a je třeba zdůraznit, že pouhé podávání zpráv o daňových opatřeních, která mají potenciál agresivního daňového plánování, neznamená, že k takovému plánování skutečně došlo.

3.3.

 Návrh Komise povede k rovnosti a daňové spravedlnosti mezi společnostmi, které mají rámec pro agresivní daňové plánování, a těmi, které takový rámec nemají, ale podléhají vyššímu zdanění, které kompenzuje daňovou erozi na úrovni členských států.

3.4.

 Návrh je svým rozsahem velmi široký. Je důležité zajistit, že směrnice bude účinným prostředkem odrazujícím od agresivního daňového plánování. Je zapotřebí přesnějších požadavků pro určení transakcí, které se mají oznamovat, aby se předešlo nadměrnému vykazování ze strany podniků, jež by vedlo k časově náročné administrativě jak u daňových správ, tak u daňových poplatníků.

3.5.

 Je nutné zabránit celé řadě možných výkladů, proto je nezbytné, aby Komise a členské státy poskytly další pokyny v zájmu dosažení účinnosti návrhu. Týká se to především uplatnění zásady obvyklých tržních podmínek uvedené v pokynech OECD týkajících se převodních cen.

3.6.

 Návrh směrnice kromě toho ponechává některé otázky nevyřešené, např. způsob, jak se má uplatnit v případě daňových poplatníků v digitálním hospodářství vzhledem k obtížnosti určit fyzickou přítomnost subjektu zdanění v jurisdikcích členských států. Další otázkou je jasnost kritérií, která nařízení stanoví pro jednotný přístup ve vnitrostátních předpisech k otázce sankcí v případě neoznamování.

3.7.

 EHSV se domnívá, že je nutné vypracovat komplexnější posouzení dopadů, aby se zajistila přiměřenost navržené směrnice. Je třeba posoudit, jak by bylo pro daňové správy a zprostředkovatele/podniky časově náročné tato pravidla dodržovat.

3.8.

 Komise navrhuje používat mechanismus automatické výměny informací (AEOI) jako nástroj, který bude členský stát využívat k tomu, aby poskytl ostatním členským státům informace o zprávách předkládaných zprostředkovateli. EHSV se domnívá, že návrh Komise je správný, protože právní předpisy, které mají členské státy k dispozici, v současné době neumožňují výměnu informací v případě, že se státy dozví o metodách vyhýbání se daňovým povinnostem nebo metodách daňových podvodů.

3.9.

 EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily včasné a účinné provedení směrnice o řešení sporů (2).

3.10.

 EHSV se domnívá, že některé přeshraniční podniky převádějí pomocí systémů agresivního daňového plánování značnou část zisků dosažených na území členského státu do jurisdikcí s nízkými daněmi, čímž uměle snižují daňové základy členských států, což způsobuje vážné narušení vnitřního trhu. Výbor proto podporuje návrh Komise, aby členské státy do vnitrostátního práva začlenily sankce za porušení ustanovení směrnice, které budou platit jak pro zprostředkovatele, tak pro daňové poplatníky používající systémy agresivního daňového plánování.

3.11.

 EHSV v této souvislosti vyzývá Komisi, aby do návrhu směrnice zavedla jasná pravidla pro určení důvodů vedoucích k odpovědnosti daňových poplatníků a zprostředkovatelů využívajících systémy agresivního daňového plánování a aby ponechala rozhodnutí o vyčíslení těchto sankcí na úrovni členských států.

3.12.

 Je zcela nezbytné, aby Komise chránila evropské podnikatelské prostředí a svobodnou hospodářskou soutěž na jednotném trhu, včetně spravedlivého rozložení daňové zátěže. EHSV proto vyzývá Komisi, aby určila oblasti, v nichž by mohla prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci doplnit kategorie charakteristických znaků systémů agresivního daňového plánování, jež jsou uvedeny v příloze směrnice.

3.13.

 Upozorňujeme na skutečnost, že pokud jde o využívání mechanismů oznamování, tyto nesmějí vést k nestabilitě daňových právních předpisů z důvodu častých změn a musí se rovněž vzít v úvahu skutečnost, že členské státy mají v oblasti přímého zdanění právo stanovovat vlastní právní předpisy.

3.14.

 EHSV vítá rozhodnutí Komise poskytnout členským státům logistickou a technickou podporu pro vytvoření bezpečného centrálního rejstříku, který má být použit k zaznamenávání informací, jež budou předmětem správní spolupráce. Vzhledem ke složitosti některých systémů agresivního daňového plánování EHSV doporučuje, aby Komise poskytla podporu členským státům rovněž v oblasti odborné přípravy zaměstnanců, kteří budou pracovat na zaznamenávání a výměně informací.

3.15.

 EHSV vyzývá Komisi, aby přezkoumala pětidenní oznamovací lhůtu tak, aby byla pro vykazující subjekty proveditelná a zároveň byla v souladu s cílem účinnosti politiky oznamování. Prodloužení této lhůty se tedy jeví jako nezbytné a přiměřené.

3.16.

 EHSV vyzývá Komisi, aby přezkoumala lhůty pro posouzení provádění směrnice tak, aby bylo možné každé 2 roky vypracovat pravidelnou zprávu, která bude veřejně k dispozici evropským daňovým poplatníkům a občanům. Vzhledem ke značnému administrativnímu úsilí se EHSV domnívá, že transparentnost zprávy vypracovávané každé 2 roky je zaručena, pokud zahrnuje centralizaci kvantitativních údajů, aniž by docházelo k porušení zákonných práv společností.

V Bruselu dne 18. ledna 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Georges DASSIS

(1)  Luxleaks, Panama Papers a Paradise Papers.

(2)  Návrh směrnice Rady o mechanismech řešení sporů týkajících se dvojího zdanění v Evropské unii a stanovisko EHSV Zlepšení mechanismů řešení sporů týkajících se dvojího zdanění (Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 29).

Top