6.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 86/77

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 2, 3, 4, 6, 7 a 21 této smlouvy,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 1, 2, 3, 4, 18 a 19 této listiny,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a její protokoly,

—

s ohledem na příslušné nástroje OSN v oblasti lidských práv, zejména Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984 a její příslušné protokoly a na Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením ze dne 20. prosince 2006,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2178 (2014) ze dne 24. září 2014 o hrozbách pro mezinárodní mír a bezpečnost v důsledku teroristických činů,

—

s ohledem na zprávu Rady OSN pro lidská práva vypracovanou zvláštním zpravodajem pro mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, která se zaměřuje na pověření k vyšetřování v reakci na způsoby nebo praktiky mučení či jiné podoby špatného zacházení,

—

s ohledem na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věcech Nasr a Ghálí v. Itálie (Abú Omar) z února 2016, an-Našírí v. Polsko a Husajn (Abú Zubajdá) v. Polsko z července 2014 a el-Masrí v. Bývalá jugoslávská republika Makedonie z prosince 2012,

—

s ohledem na dosud probíhající řízení před Evropským soudem pro lidská práva ve věcech Abú Zubajdá v. Litva a an-Našírí v. Rumunsko,

—

s ohledem na rozsudek italského soudu, který odsoudil k trestu odnětí svobody v nepřítomnosti 22 agentů CIA, jednoho pilota Air Force a dva italské agenty kvůli jejich úloze při únosu milánského imáma Abú Omara v roce 2003,

—

s ohledem na společné prohlášení Evropské unie a jejích členských států a Spojených států amerických ze dne 15. června 2009 o uzavření vazebního zařízení v zátoce Guantánamo a o budoucí spolupráci v boji proti terorismu založené na sdílených hodnotách, mezinárodním právu a dodržování zásad právního státu a lidských práv,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2011 o Guantánamu: nadcházející rozhodnutí o trestu smrti (1) a na svá další usnesení o Guantánamu, z nichž poslední je usnesení ze dne 23. května 2013 o hladovce vězňů (2), jakož i s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o trestu smrti (3) a na pokyny EU týkající se trestu smrti,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o domnělém využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů, podle průběžného výsledku práce dočasného výboru (4), na své usnesení ze dne 14. února 2007 o údajném využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů (5), na své usnesení ze dne 11. září 2012 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích: navazující na zprávu výboru Evropského parlamentu TDIP (6) a na své usnesení ze dne 10. října 2013 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích (7),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 5. a 6. června 2014 ohledně základních práv a právního státu a na zprávu Komise z roku 2013 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 27. února 2014 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v roce 2012) (8) a na své usnesení ze dne 8. září 2015 ke stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v letech 2013–2014) (9),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2014 s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2015 o zprávě Senátu USA o mučení ze strany CIA (10),

—

s ohledem na bruselskou deklaraci o provádění Evropské úmluvy o lidských právech, která byla přijata v březnu 2015,

—

s ohledem na uzavřené vyšetřování, které bylo vedeno podle článku 52 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP) a které se týkalo nezákonného zadržování a převozu osob ze strany CIA, které byly podezřelé ze spáchání teroristických činů, a s ohledem na žádost generálního tajemníka Rady Evropy adresovanou všem účastnickým státům EÚLP, ve které je vyzývá k poskytnutí informací o relevantních případech, které byly nebo dosud jsou předmětem řízení před vnitrostátními soudy, či o dalších opatřeních, která byla v souvislosti s tímto vyšetřováním přijata do 30. září 2015 (11),

—

s ohledem na parlamentní pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů, kterou podnikl Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ve dnech 24.–25. září 2015 v Bukurešti v Rumunsku, a na příslušnou zprávu z této pracovní cesty,

—

s ohledem na veřejné slyšení ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, které se konalo dne 13. října 2015, na téma „Vyšetřování údajného převozu a nezákonného zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích“,

—

s ohledem na zveřejnění studie z roku 2015 pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci nazvané „A quest for accountability? EU and Member State inquiries into the CIA Rendition and Secret Detention Programme“ (Hledání odpovědnosti? Šetření EU a členských států ve věci programu CIA pro mimořádné vydávání a tajné zadržování osob),

—

s ohledem na otevřený dopis ze dne 11. ledna 2016, v němž se odborníci Organizace spojených národů a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě specializující se na problematiku lidských práv obracejí u příležitosti 14. výročí otevření vazebního zařízení v zátoce Guantánamo na vládu Spojených států amerických;

—

s ohledem na nedávná usnesení a uveřejněné zprávy Meziamerické komise pro lidská práva, jež se týkají lidských práv osob zadržovaných v Guantánamu včetně jejich přístupu k lékařské péči, na zprávu Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (ODIHR OBSE) z roku 2015 a na rozhodnutí pracovní skupiny OSN pro svévolné zadržování osob;

—

s ohledem na otázky o opatřeních v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o zprávě Senátu USA o používání mučení ze strany CIA předložené Radě a Komisi (O-000038/2016 – B8-0367/2016 a O-000039/2016 – B8-0368/2016),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

—

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že EU je založena na zásadách demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod, úctě k lidské důstojnosti a dodržování mezinárodního práva, a to nejen ve svých vnitřních, ale i vnějších politikách; vzhledem k tomu, že závazek EU v oblasti lidských práv, posílený vstupem Listiny základních práv EU v platnost a procesem přistoupení k Evropské úmluvě o lidských právech, se musí odrazit ve všech oblastech politiky s cílem zajistit, aby byla činnost EU v oblasti lidských práv účinná;

B.

vzhledem k tomu, že důraz na „válku proti terorismu“ nebezpečně vychýlil rovnováhu jednotlivých složek státní moci ve prospěch rozšíření pravomoci vlád na úkor parlamentů a soudní moci a vede k tomu, že se v míře dosud nebývalé instituce odvolávají na státní tajemství, což brání veřejnému vyšetřování případů údajného porušování lidských práv;

C.

vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně požadoval, aby byly v boji proti terorismu brány ohledy na lidskou důstojnost, lidská práva a základní svobody, a to i v kontextu mezinárodní spolupráce na tomto poli, na základě Smluv o EU, Evropské úmluvy o lidských právech, vnitrostátních ústav a právních předpisů v oblasti základních práv;

D.

vzhledem k tomu, že Parlament na základě výsledků práce svého dočasného výboru pro domnělé využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů ostře odsoudil program Ústřední zpravodajské služby (CIA) Spojených států pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob, v jehož rámci došlo k četnému porušování lidských práv včetně nezákonného a svévolného zadržování osob, únosů, mučení a jiného nelidského či ponižujícího zacházení, porušování zásady nenavracení a násilného zmizení osob, k čemuž CIA využívala evropského vzdušného prostoru a území;

E.

vzhledem k tomu, že pro účinnou ochranu a prosazování lidských práv v rámci vnitřní i vnější politiky EU a pro zajištění legitimních a účinných politik v oblasti bezpečnosti založených na právním státu má zásadní význam přijetí odpovědnosti za tyto činy;

F.

vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k úplnému vyšetření účasti členských států EU na programu CIA pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob;

G.

vzhledem k tomu, že na 9. prosince 2015 připadá první výročí vydání studie zvláštního výboru Senátu USA o programu agentury CIA pro vyšetřování a vyslýchání osob a případech různých forem mučení zadržovaných osob, k němuž v jeho rámci v letech 2001–2006 docházelo; vzhledem k tomu, že tato studie odhalila nové skutečnosti, které posílily tvrzení, že se na programu CIA pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob podílela řada členských států EU, jejich orgánů, úředníků a agentů jejich bezpečnostních a zpravodajských služeb, někdy na základě korupce, kdy jim CIA výměnou za jejich spolupráci poskytovala významné finanční prostředky; vzhledem k tomu, že ve Spojených státech amerických nebyla na základě této studie vyvozena žádná odpovědnost za programy CIA pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob; vzhledem k politováníhodné skutečnosti, že Spojené státy americké na evropském vyšetřování spoluviny evropských zemí na programech CIA nespolupracují, a vzhledem k tomu, že doposud nebyl povolán k odpovědnosti žádný z pachatelů;

H.

vzhledem k tomu, že vrchní žalobce vojenských soudů v zátoce Guantánamo Mark Martins prohlásil, že k událostem vylíčeným ve shrnutí studie zvláštního výboru Senátu USA o programu agentury CIA pro vyšetřování a zadržování osob skutečně došlo;

I.

vzhledem k tomu, že na základě informací obsažených ve shrnutí studie zvláštního výboru Senátu USA byla provedena nová rozsáhlá analýza, která potvrdila závěry předchozích vyšetřování spoluúčasti celé řady zemí – včetně členských států EU – a ukázala nové možnosti dalšího postupu;

J.

vzhledem k tomu, že předchozí Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. října 2013 vyzval stávající Parlament, aby i nadále plnil a prováděl mandát poskytnutý dočasným výborem pro prošetření domnělého využívání evropských zemí k přepravě a protiprávnímu zadržování vězňů zpravodajskou službou CIA, a následně zajistil, aby bylo kontrováno, zda jsou jeho doporučení plněna, aby zkoumal případné nově zjištěné skutečnosti a aby plně využíval a rozvíjel své vyšetřovací pravomoci;

K.

vzhledem k tomu, že nedávná usnesení a uveřejněné zprávy Meziamerické komise pro lidská práva, jež se týkají lidských práv osob zadržovaných v Guantánamu, vyvolávají obavy, že přinejmenším některé ze zadržovaných osob nemají dostatečnou lékařskou péči nebo rehabilitaci; vzhledem k tomu, že ve zprávě Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (ODIHR OBSE) z roku 2015 jsou vyjádřeny v souvislosti s ochranou lidských práv v Guantánamu podobné obavy, které se týkají i upírání práva na spravedlivý proces, a vzhledem k tomu, že pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování osob ve svých rozhodnutích uvádí, že řada osob zadržovaných v Guantánamu je zadržována svévolně;

L.

vzhledem k tomu, že se prezident USA Barack Obama zavázal, že vazební zařízení v zátoce Guantánamo do ledna 2010 uzavře; vzhledem k tomu, že dne 15. června 2009 Evropská unie a její členské státy a Spojené státy americké podepsaly Společné prohlášení o uzavření vazebního zařízení v zátoce Guantánamo a o budoucí spolupráci v boji proti terorismu založené na sdílených hodnotách, mezinárodním právu a dodržování zásad právního státu a lidských práv; vzhledem k tomu, že prezident Obama dne 23. února 2016 zaslal Kongresu plán na definitivní uzavření vojenské věznice v zátoce Guantánamo; vzhledem k tomu, že pomoc členských států EU s přesídlováním některých vězňů byla až doposud omezená;

M.

vzhledem k tomu, že v žádném z členských států, které se na věci podílely, neproběhla vyšetřování, jež by ji v plné míře a s patřičnými důsledky objasnila, tak aby pachatelé trestných činů byli postaveni před soud a souzeni podle mezinárodního či vnitrostátního práva nebo aby bylo zajištěno, že po vydání studie Senátu USA bude stanoveno, kdo nese jakou odpovědnost;

N.

vzhledem k politováníhodné skutečnosti, že členům Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, kteří se zúčastnili pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů do Bukurešti, byl znemožněn vstup do budovy Národního úřadu registru utajovaných informací (ORNISS), který měl údajně sloužit jako tajné zařízení CIA pro zadržování osob;

O.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. února 2015 o zprávě Senátu USA o používání mučení ze strany CIA vydal pokyn, aby Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ve spojení s Výborem pro zahraniční věci nadále a zvláště pak s Podvýborem pro lidská práva obnovil vyšetřování údajného převážení a nezákonného zadržování vězňů v evropských zemích ze strany CIA a do jednoho roku o tom předložil plenárnímu zasedání zprávu;

1.

zdůrazňuje jedinečný význam a strategickou povahu transatlantického vztahu v době narůstající celosvětové nestability; zastává názor, že tyto vztahy, založené na společných zájmech i sdílených hodnotách, musí být dále posilovány na základě multilateralismu, právního státu a řešení konfliktů na základě jednání;

2.

opět důrazně odsuzuje používání zdokonalených výslechových metod, které mezinárodní právo zakazuje a které představují mimo jiné porušení práva na svobodu, bezpečnost, lidské zacházení, ochranu před mučením, presumpci neviny, spravedlivý soudní proces, právního zástupce a stejnou ochranu zaručenou zákonem;

3.

vyjadřuje své vážné znepokojení nad netečností, s jakou se členské státy a orgány EU stavějí ke zjištění četných případů porušování lidských práv a mučení, k nimž docházelo na evropské půdě mezi roky 2001 a 2006, k jejich vyšetřování a k vydání těch, kdo se na nich jako spolupachatelé podíleli a nesou za ně odpovědnost, spravedlnosti, třebaže od uveřejnění studie Senátu USA uplynul už rok;

4.

vítá rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. února 2016 ve věci Nasr a Ghálí v. Itálie (44883/09), který shledal, že italské orgány si byly vědomy skutečnosti, že egyptský imám Abú Omar byl mučen, a že zásadu „státního tajemství“ uplatnily jednoznačně za tím účelem, aby odpovědným osobám zajistily faktickou beztrestnost; vyzývá italskou vládu, aby v případě bývalého ředitele Zpravodajské a bezpečnostní služby (SISMi), jeho zástupce a tří bývalých příslušníků této služby přestala uplatňovat zásadu „státního tajemství“, a nekladla tak překážky výkonu spravedlnosti;

5.

vyjadřuje politování nad skutečností, že jediná pracovní cesta ke zjištění potřebných údajů za účasti více stran proběhla v Rumunsku v září 2015; požaduje, aby Evropský parlament uspořádal další pracovní cesty v členských státech, které se podle studie Senátu USA o programu vyšetřování a zadržování osob na tomto programu spolupodílely, jako je Litva, Polsko, Itálie a Spojené království;

6.

zdůrazňuje, že transatlantická spolupráce spočívající na společných hodnotách, jako je prosazování svobody a bezpečnosti, demokracie a základních lidských práv, je a musí být klíčovou prioritou v zahraničních vztazích EU; znovu opakuje jasný postoj zaujatý v prohlášení USA a EU z roku 2009, že společné úsilí v oblasti boje proti terorismu musí být v souladu se závazky v rámci mezinárodního práva, zejména mezinárodního práva v oblasti lidských práv a humanitárního práva, a že díky tomu budou naše země silnější a bezpečnější; vyzývá USA, aby v této souvislosti vynasnažily dodržovat práva občanů EU stejným způsobem jako práva občanů USA;

7.

je přesvědčen, že transatlantická spolupráce v boji proti terorismu musí ve společném zájmu občanů na obou stranách Atlantiku respektovat základní práva, základní svobody a soukromí, které jsou zaručeny v právních předpisech EU; v zájmu účinného potírání terorismu vyzývá k pokračování politického dialogu mezi transatlantickými partnery v otázkách bezpečnosti a boje proti terorismu, jehož součástí by měla být i ochrana občanských a lidských práv;

8.

vyjadřuje politování nad skutečností, že ani rok po vydání studie Senátu USA a navzdory tomu, že Parlament přijal usnesení, ve kterém vyzval USA k vyšetření a trestnímu stíhání četných případů porušování lidských práv, k němuž docházelo v souvislosti s programy CIA pro vydávání a tajné zadržování osob, a ke spolupráci ohledně všech žádostí členských států EU vznesených v souvislosti s programem CIA, nebyl povolán k odpovědnosti žádný z pachatelů a že vláda Spojených států s členskými státy EU nespolupracuje;

9.

opakuje svou výzvu, aby USA pokračovaly ve vyšetřování a trestním stíhání četných případů porušování lidských práv, k němuž docházelo v souvislosti s programy CIA pro vydávání a tajné zadržování osob za předchozí vlády USA, a aby spolupracovaly ohledně všech žádostí členských států EU o informace, vydání osob či účinné odškodnění obětí, které byly v souvislosti s programem CIA vzneseny; vybízí zvláštní výbor Senátu USA, aby studii o programu CIA pro vydávání a tajné zadržování osob zveřejnil v plném rozsahu; zdůrazňuje klíčový závěr, k němuž Senát USA dospěl, že násilné a nezákonné metody používané CIA nevedly k získání zpravodajských informací, které by zabránily dalším teroristickým útokům; znovu zdůrazňuje, že mučení a násilné mizení osob bezvýhradně odsuzuje; vyzývá USA navíc k tomu, aby dodržovaly mezinárodní právní předpisy, kterými se řídí vyšetřování údajného mučení a špatného zacházení s vězni v Guantánamu, a aby vyhověly mj. mnohočetným žádostem členských států EU o informace týkající se osob zadržovaných dříve v tajných věznicích CIA a žádosti zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mučení týkající se jeho mandátu k inspekci Guantánama a vyslechnutí obětí mučení; kterého se dopouštěla CIA;

10.

vyjadřuje politování nad skutečností, že vyšetřování, které vedl podle článku 52 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP) generální tajemník Rady Evropy, bylo uzavřeno v situaci, kdy vyšetřování probíhající v některých členských státech nedospělo dosud k žádnému závěru a kdy je v této souvislosti nutno přijmout další následná opatření; znovu proto vyzývá členské státy, aby při zajištění úplné transparentnosti prošetřily tvrzení, že na jejich území existovaly tajné věznice, kde byli zadržováni lidé v rámci programu CIA, a aby trestně stíhaly osoby, jež byly do těchto operací zapojeny, včetně veřejných činitelů, a zohlednily přitom všechny nově zjištěné důkazy (včetně vyplacených peněz, které jsou zmiňovány ve shrnutí studie zvláštního výboru Senátu USA), a s politováním poukazuje na pomalý postup vyšetřování, omezenou odpovědnost a nadměrné využívání instituce státního tajemství;

11.

naléhavě vyzývá Litvu, Rumunsko a Polsko, aby co nejdříve zahájily transparentní, důkladné a účinné trestní vyšetřování případů tajných vazebních zařízení CIA nacházejících se na jejich území, jež plně zohlední veškeré průkazné skutečnosti, které se podařilo odhalit, s cílem vydat spravedlnosti osoby, které se dopouštěly porušování lidských práv, umožnit vyšetřovatelům, aby v plné šíři vyšetřily fungování letecké sítě pro mimořádné vydávání osob a činnost kontaktních osob, o nichž je veřejně známo, že tyto letecké převozy organizovaly nebo se na nich podílely, aby provedly forenzní šetření věznic a zajistily poskytování lékařské péče osobám, které v nich byly zadržovány, aby provedly analýzu záznamů telefonických rozhovorů a převodů peněz, aby se zabývaly žádostmi možných obětí ohledně stavu vyšetřování či jejich účasti na vyšetřování a aby zajistily, že budou zohledněny všechny relevantní trestné činy včetně těch, které byly spáchány v souvislosti s přepravou zadržovaných osob, nebo aby zveřejnily závěry veškerých šetření, jež byla dosud provedena;

12.

trvá na tom, aby rozsudky Evropského soudu pro lidská práva vynesené proti Polsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonii byly v plném rozsahu a bezodkladně vykonány a aby bylo zajištěno plnění konkrétních i obecných opatření; připomíná, že Výbor ministrů Rady Evropy vyzval Polsko, aby si od USA vyžádalo diplomatické záruky ohledně neuplatňování trestu smrti a záruku spravedlivého řízení a aby co nejdříve zahájilo důkladné a účinné trestní vyšetřování s cílem zajistit, aby všechny příslušné trestné činy týkající se všech obětí byly rozkryty, a vydat osoby, které se dopouštěly porušování lidských práv, spravedlnosti; vítá v této souvislosti záměr Bývalé jugoslávské republiky Makedonie vytvořit zvláštní nezávislý vyšetřovací orgán a naléhavě vyzývá, aby k jeho zřízení došlo co nejrychleji a s mezinárodní podporou a účastí;

13.

připomíná, že bývalý ředitel rumunských tajných služeb Ioan Talpes v zaznamenaném rozhovoru s delegací Evropského parlamentu připustil, že si byl přítomnosti CIA na rumunském území plně vědom, a přiznal též, že vydal povolení k tomu, aby byla CIA „pronajata“ vládní budova;

14.

vyjadřuje znepokojení nad překážkami, na něž naráží vnitrostátní parlamentní a soudní vyšetřování účasti některých členských států na programu CIA, a nad neoprávněným utajováním dokumentů, které vede k faktické beztrestnosti osob, které se dopouštěly porušování lidských práv;

15.

připomíná, že Evropský soud pro lidská práva nyní ve svém rozsudku ze dne 24. července 2014 výslovně uznává, že veřejné zdroje a narůstající množství důkazních informací, které pomáhají vrhnout více světla na zapojení členských států EU do programu CIA pro mimořádné vydávání osob, představují v rámci soudních řízení přípustné důkazní prostředky, a to zejména v situaci, kdy jsou úřední státní listiny z důvodu „národní bezpečnosti“ utajovány, a je tudíž znemožněna jejich kontrola ze strany veřejnosti či soudů;

16.

vítá dosavadní úsilí Rumunska a vyzývá rumunský Senát, aby odtajnil zbývající části své zprávy z roku 2007, které dosud podléhají utajení, zejména pak přílohy, z nichž vycházely závěry jeho vyšetřování; opětovně vyzývá Rumunsko, aby vyšetřilo nařčení, podle nichž v Rumunsku existovala tajná věznice, aby trestně stíhalo osoby, jež byly do těchto operací zapojeny, a zohlednilo přitom všechny nově zjištěné důkazy a aby toto vyšetřování dospělo co nejdříve k závěru;

17.

poukazuje na skutečnost, že údaje, které v rámci svého vyšetřování účasti Litvy na tajném programu CIA pro zadržování osob shromáždil Výbor pro národní obranu a bezpečnost litevského parlamentu (Seimas), nebyly zveřejněny, a žádá, aby tyto údaje byly zpřístupněny;

18.

vyjadřuje své zklamání nad skutečností, že navzdory několika žádostem (dopis předsedy Výboru EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci adresovaný rumunskému ministru zahraničních věcí a další žádost, která byla vznesena během pracovní cesty v úřadu státního tajemníka) nebylo členům pracovní cesty umožněno navštívit „Jasné světlo“, což je budova, která byla údajně opakovaně – a oficiálně – využívána jako místo pro zadržování osob;

19.

vyzývá všechny poslance Evropského parlamentu, aby plně a aktivně podporovali vyšetřování zapojení členských států EU do programu CIA pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob, zejména těch, kteří byli ve vládních funkcích v dotčených zemích během událostí, které jsou předmětem šetření;

20.

vyzývá Komisi a Radu, aby do konce června 2016 podaly na plenárním zasedání zprávu o opatřeních přijatých v návaznosti na doporučení a žádosti, které předložil Evropský parlament v rámci svého vyšetřování údajného přepravování a nezákonného zadržování osob vězněných CIA v evropských zemích a svých následných usneseních, a o závěrech jednotlivých vyšetřování a trestních stíhání vedených v členských státech;

21.

žádá, aby byl posílen pravidelný strukturovaný meziparlamentní dialog mezi EU a USA, zvláště pak mezi Výborem EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a jeho protějšky v Kongresu a Senátu USA, a aby za tímto účelem byly využity všechny možnosti spolupráce a dialogu, které nabízí Transatlantický legislativní dialog; vítá v této souvislosti 78. zasedání Transatlantického legislativního dialogu mezi Evropským parlamentem a Kongresem Spojených států, které se uskuteční v Haagu ve dnech 26.–28. června 2016 a které bude příležitostí k posílení této spolupráce, protože spolupráce v boji proti terorismu bude nedílnou součástí jednání;

22.

připomíná, že transparentnost je úhelným kamenem každé demokratické společnosti a naprosto nezbytnou podmínkou odpovědnosti vlády vůči lidu; je proto hluboce znepokojen sílící tendencí vlád utajovat informace s odvoláním na „národní bezpečnost“, kdy jediným nebo hlavním cílem je zabránit veřejné kontrole ze strany občanů (kterým se vláda zodpovídá) či soudnictví (které je strážcem zákonů dané země); poukazuje na velké nebezpečí spojené s deaktivací mechanismů zajišťujících demokratickou odpovědnost, protože vláda je tím fakticky zbavena odpovědnosti;

23.

vyjadřuje politování nad skutečností, že závazek prezidenta USA uzavřít Guantánamo do ledna 2010 nebyl dosud splněn; připomíná svou výzvu orgánům USA, aby revidovaly systém vojenských soudů s cílem zajistit spravedlivá soudní řízení, uzavřít Guantánamo a za všech okolností zakázat mučení, špatné zacházení a zadržování na dobu neurčitou bez soudního řízení;

24.

vyjadřuje politování nad tím, že se vládě USA nepodařilo splnit jeden z hlavních cílů, jímž je vazebního zařízení na vojenské základně USA v zátoce Guantánamo; podporuje veškeré další úsilí uzavřít toto vazební zařízení a zajistit propuštění vězňů, kteří nebyli obviněni; vyzývá USA, aby se zabývaly výhradami mezinárodních orgánů pro lidská práva ohledně dodržování lidských práv osob zadržovaných v Guantánamu, včetně zajištění dostatečného přístupu k lékařské péči a rehabilitace osob, které přežily mučení; zdůrazňuje, že prezident Obama ve svém projevu o stavu unie, který pronesl dne 20. ledna 2015, opětovně vyjádřil odhodlání dostát slibu, který vyslovil v rámci volební kampaně v roce 2008, že uzavře věznici v zátoce Guantánamo, a vítá rovněž plán, který dne 23. února 2016 zaslal Kongresu; vyzývá členské státy, aby vězňům, kteří byli oficiálně zproštěni viny a propuštěni, nabídly azyl;

25.

opakuje, že je přesvědčen, že běžná trestní řízení, která spadají pod civilní soudnictví, jsou nejlepším způsobem, jak vyřešit status zadržovaných z Guantánama; trvá na tom, že zadržovaní ve vazbě USA by měli být ihned obviněni a souzeni v souladu s mezinárodními normami a právního státu, nebo by měli být propuštěni; v této souvislosti zdůrazňuje, že by pro všechny bez diskriminace měly platit stejné normy týkající se spravedlivých soudních řízení;

26.

vyzývá orgány Spojených států, aby osoby zadržované v zátoce Guantánamo neodsuzovaly k trestu smrti;

27.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, svolávacímu orgánu USA pro vojenské soudy (Convening Authority for Military Commissions), ministru zahraničí USA, prezidentovi USA, Kongresu a Senátu USA, generálnímu tajemníkovi OSN, zvláštnímu zpravodaji OSN pro mučení, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Meziamerické komisi pro lidská práva.