6.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 86/2

—

s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země,

—

s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že činnost Unie na mezinárodní scéně spočívá na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva,

—

s ohledem na odstavce 9 a 35 společného prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie z prosince 2005 nazvaného „Evropský konsensus o rozvoji“ (1),

—

s ohledem na řadu navazujících závěrů Rady, zprávy, které každé dva roky zveřejňuje Komise, a usnesení Evropského parlamentu týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (SPR), zejména na usnesení Parlamentu ze dne 13. března 2014 o zprávě EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2013 (2),

—

s ohledem na pátou dvouletou zprávu Komise o SPR, konkrétně její pracovní dokument o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zveřejněný v srpnu 2015 (SWD(2015)0159),

—

s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji v New Yorku v roce 2015 (3) a jejíž součástí je cíl „zvýšit soudržnost politik ve prospěch udržitelného rozvoje“ (cíl 17.14),

—

s ohledem na výsledný dokument čtvrtého fóra na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, které se konalo v prosinci 2011, týkající se partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0165/2016),

A.

vzhledem k tomu, že v závěrech Rady týkajících se páté dvouleté zprávy Evropské komise o SPR, které byly přijaty v říjnu 2015, je zdůrazněno, že SPR bude tvořit významnou část příspěvku EU k dosažení širšího cíle soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje (SPUR);

B.

vzhledem k tomu, že přijetí Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 představuje pro dosažení SPR novou výzvu, neboť stanoví jediný všeobecný soubor rozvojových cílů pro všechny;

C.

vzhledem k tomu, že Evropská unie musí zaujmout vedoucí úlohu, pokud jde o prosazování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

D.

vzhledem k tomu, že 1,5 miliardy lidí stále žije v chudobě a nedostává se jim řádné zdravotní péče, vzdělání a životní úrovně; vzhledem k tomu, že většinu z nich tvoří ženy;

E.

vzhledem k tomu, že fiskální prostor rozvojových zemí je fakticky omezen požadavky globálních investorů a finančních trhů; vzhledem k tomu, že rozvojové země nabízejí různé daňové pobídky a daňová osvobození s cílem přilákat nebo udržet investory, což vede ke škodlivé daňové soutěži a k závodu o co nejnižší daně;

F.

vzhledem k tomu, že EU nese při jednáních s partnerskými zeměmi přímou a historickou odpovědnost;

G.

vzhledem k tomu, že stávající evropský rámec rozvoje nedisponuje účinnými mechanismy, které by předcházely roztříštěnosti vyplývající z politik Evropské unie nebo které by tuto roztříštěnost odstraňovaly;

1.

znovu opakuje, že SPR je klíčovým prvkem provádění a naplňování nové agendy pro udržitelný rozvoj; vyzývá k proaktivnímu přístupu založenému na společném chápání SPR; upozorňuje na to, že přístup založený na lidských právech by měl vést k hlubšímu pochopení konceptu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, neboť bez odstranění překážek, jež brání naplňování práv, nelze v oblasti udržitelného rozvoje a odstraňování chudoby dosáhnout pokroku; domnívá se, že SPR by měla přispívat k dodržování zásad právního státu, vytvoření nestranných institucí a ustavení řádné správy v rozvojových zemích;

2.

lituje, že přestože byla SPR schválena v Deklaraci tisíciletí OSN (4), Lisabonskou smlouvou a busanským fórem o účinnosti pomoci (5), její konkrétní provádění zatím příliš nepokročilo;

3.

žádá, aby byla zahájena celounijní debata o SPR v rámci Agendy udržitelného rozvoje 2030 a jejích nových 17 univerzálních a nedělitelných cílů, která by umožnila lépe porozumět tomu, jak by tato myšlenka mohla zapadat do univerzálnější koncepce SPUR;

4.

připomíná, že cíle udržitelného rozvoje platí pro vyspělé i rozvojové země a že by měly být komplexně zahrnovány do rozhodování EU, jak ve vnitřních, tak ve vnějších vztazích; zdůrazňuje, že je nutné rozvíjet procesy správy na podporu SPR v celosvětovém měřítku, a žádá, aby byla SPR zahrnuta jako jeden z klíčových bodů do nadcházejících diskusí EU o globální strategii a víceletém finančním rámci;

5.

žádá, aby byla SPR projednána na některém zasedání Evropské rady, což by podnítilo interinstitucionální diskusi mezi Komisí, ESVČ, Radou a Parlamentem i debatu na vnitrostátní úrovni;

6.

navrhuje, aby v rámci přípravy na uvedený summit zaslala Komise a ESVČ hlavám států a předsedům vlád EU konkrétní doporučení ohledně účinných mechanismů zajišťování SPR a integrace strategií EU v zájmu efektivnějšího provádění cílů udržitelného rozvoje a ohledně toho, jak jasněji definovat povinnosti jednotlivých orgánů EU při plnění závazků SPR; domnívá se, že tento proces by měl být co nejtransparentnější a nejinkluzivnější a že by do něj měly být zapojeny místní a regionální správní orgány, organizace občanské společnosti a expertní skupiny;

7.

vítá vytvoření skupiny komisařů příslušných pro vnější vztahy; žádá, aby místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka podávala pravidelné zprávy o činnosti této skupiny Výboru pro rozvoj;

8.

domnívá se, že mechanismy, které využily některé delegace EU pro poskytnutí zpětné vazby ke zprávě Komise o SPR za rok 2015, by se měly vztahovat na všechny delegace EU a že by tato zpětná vazba měla být poskytována každoročně; vyzývá delegace EU, aby zajistily, že SPR bude figurovat na programu příslušných dvoustranných jednání a schůzí smíšených shromáždění a na výročních setkáních vedoucích delegací EU v Bruselu;

9.

vítá balíček předpisů týkající se zlepšování právní úpravy přijatý Komisí dne 19. května 2015; dále vítá skutečnost, že v pokynech pro zlepšování právní úpravy je v nástroji č. 30 SPR výslovně uvedena jako zákonný požadavek (COM(2015)0215);

10.

vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli je pro dosahování SPR důležitým nástrojem posouzení dopadů, posouzení dopadů na rozvoj nejsou příliš početná a nevěnují se dostatečně potenciálnímu dopadu na rozvojové země; doufá, že balíček opatření pro zlepšování právní úpravy a související pokyny tuto situaci zlepší v tom smyslu, že budou ve všech posouzeních dopadu zohledňovány rozvoj a lidská práva a že se zvýší transparentnost; vyzývá Komisi, aby systematicky konzultovala s organizacemi působícími v oblasti lidských práv již v rané fázi procesu tvorby politik a aby zavedla lepší záruky a mechanismy pro zajištění vyváženějšího zastoupení zainteresovaných stran; vítá veřejné konzultace k obecnému plánu, jejichž účelem je posoudit výsledky a dopady SPR na rozvojové země a jež jsou příležitostí pro vnější aktéry, včetně rozvojových zemí a občanské společnosti, aby se vyjádřili a aktivně zapojili; rovněž vítá praktickou fázi tohoto plánu a případové studie, které mohou reálně přispět ke správnému vyhodnocení dopadů SPR; domnívá se, že je nezbytné provádět systematičtější posouzení ex-post v průběhu provádění politik EU;

11.

je toho názoru, že je nutné klást větší důraz na institucionální koordinaci, ať už mezi orgány a institucemi EU, nebo se členskými státy; vyzývá vlády členských států, aby ukotvily SPR v právně závazném aktu a aby pro účely její realizace vypracovaly akční plán soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje; domnívá se, že vnitrostátní parlamenty by měly být do agendy SPR více zapojeny, s ohledem na svou pravomoc pohnat vládu k odpovědnosti a sledovat pokrok v této oblasti;

12.

připomíná významnou úlohu, již Evropský parlament musí hrát v procesu prosazování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje tím, že SPR bude považována za jednu z priorit parlamentního programu činnosti, budou častěji pořádána mezivýborová a meziparlamentní setkání týkající se SPR, bude podporována výměna názorů na SPR s partnerskými zeměmi a bude podněcována výměna názorů s občanskou společností;

13.

bere na vědomí, že některé členské státy zavedly účinný mechanismus koordinace mezi ministerstvy se zvláštním mandátem pro soudržnost politik ve prospěch udržitelného rozvoje; vyzývá členské státy, aby používaly a vyměňovaly si osvědčené postupy, které jsou již uplatňovány v jiných členských státech;

14.

konstatuje, že společné plánování je úspěšným nástrojem pro soudržné plánování činnosti EU v oblasti rozvojové spolupráce; vítá skutečnost, že zahrnuje dvoustranné činnosti členských států v partnerských zemích, nicméně vyjadřuje politování nad tím, že se v minulosti opakovaně nepodařilo propojit kroky EU s činností členských států, takže byly promarněny příležitosti pro využití synergií;

15.

uznává, že řádné provádění SPR bude vyžadovat odpovídající zajištění z hlediska prostředků i personálu; naléhavě žádá, aby byly na kontaktní místa pro SPR v rámci vnitrostátních ministerstev a delegací EU vyčleněny prostředky nezbytné pro zavedení vnitrostátních a evropských strategií v oblasti SPR;

16.

zdůrazňuje, že vnitrostátní parlamenty hrají při provádění soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje zásadní úlohu, neboť zajišťují průběžnou kontrolu politických závazků, monitorování a plného zapojení organizací občanské společnosti a kontrolu posouzení dopadů předkládaných vládami;

17.

připomíná svůj návrh nezávislého systému v rámci Unie pro přijímání žádostí osob nebo společenství dotčených politikami Unie; uznává důležitou úlohu Výboru pro rozvoj EP a jeho stálého zpravodaje pro SPR, který tlumočí zájmy veřejnosti nebo společenství dotčených politikami EU;

18.

zdůrazňuje, že EU musí investovat více prostředků do analýzy SPR založené na prokázaných skutečnostech; vyzývá Komisi, aby bezodkladně identifikovala případy nesoudržnosti a vypracovala analýzu jejich nákladů a aby zavedla vhodné mechanismy monitorování SPR a sledování pokroku v této oblasti; rovněž vyzývá Komisi, aby do své analýzy zahrnula návrh, jak se nesoudržnosti jednotlivých politik vyvarovat a jak ji odstraňovat; dále zdůrazňuje, že je nutné zlepšit odkazování na SPR v programových dokumentech;

19.

zdůrazňuje, že je třeba posílit soudržnost politik ve prospěch rozvoje v souvislosti s přezkumem Evropského konsensu o rozvoji a s diskusí o budoucí dohodě navazující na dohodu z Cotonou;

20.

uznává, že EU v současnosti čelí největší uprchlické krizi od konce druhé světové války; zdůrazňuje, že pro řešení hlavních příčin tohoto jevu je zcela nezbytné posílit vazbu mezi migračními a rozvojovými politikami; je přesvědčen, že EU by k řešení této krize měla využít všechny nástroje, které má k dispozici, včetně bezpečnostních a diplomatických; zdůrazňuje, že reakce na uprchlickou krizi se nemůže soustředit pouze na bezpečnostní aspekty a že rozvojové cíle musí být lépe integrované, aby byly migrační politiky EU slučitelné s opatřeními zaměřenými na snižování chudoby; zdůrazňuje, že SPR představuje důležitou součást nové politiky EU v oblasti migrace; vítá přijetí Evropského programu pro migraci (COM(2015)0240), který v reakci na tuto krizi rozvíjí komplexní postup; domnívá se, že provádění tohoto programu by měla doprovázet konkrétní opatření k posílení hospodářského, politického a sociálního rozvoje a řádné správy v zemích původu; zdůrazňuje význam remitencí jako zdroje financování rozvoje; poukazuje na význam dohod členských států se třetími zeměmi pro usnadnění bezpečného pohybu a mobility mezinárodních pracovníků; domnívá se, že programy a prostředky v oblasti rozvojové pomoci by se neměly používat pro účely kontroly migrace; zdůrazňuje, že společná migrační politika se musí zaměřit na legální způsoby cestování do Evropy a na přijímání migrantů;

21.

zdůrazňuje, že EU potřebuje více harmonizovat migrační a azylové politiky, a to jak v Unii samotné, tak společně se svými mezinárodními partnery; podotýká, že skutečně účinná a celostní migrační a azylová politika musí plně integrovat vnitřní i vnější politiky EU, a to zejména v rámci pracovních struktur EU; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit jednu společnou azylovou a imigrační politiku; požaduje inkluzivní přístup k řešení základních příčin migrace, úzce spjatý s rozvojem, který povede k udržitelnému řešení stávající migrační krize; připomíná, že ženy a dívky z řad uprchlíků nebo migrantů jsou obzvláště ohroženy sexuálním násilím a vykořisťováním a že do migrační politiky EU musí být zahrnuta genderová hlediska;

22.

vyzývá EU a její členské státy, aby v zájmu posílení soudržnosti mezi migrační a rozvojovou politikou nevykazovaly výdaje související s uprchlíky jako oficiální rozvojovou pomoc, neboť by to vedlo k obrovským nákladům ztracené příležitosti na úkor rozvojových programů, které skutečně řeší základní příčiny migrace;

23.

zdůrazňuje, že EU a její členské státy jsou v součtu i nadále světově nejvýznamnějším dárcem pomoci na podporu obchodu (11,7 miliardy EUR v roce 2013 – SWD(2015)0128); navrhuje, aby pomoc EU na podporu obchodu musela rovněž cílit na zlepšování postavení chudých producentů, družstev, mikropodniků a malých podniků, usnadnění diverzifikace domácích trhů, zrovnoprávňování žen, posilování regionální integrace a snižování nerovnosti v oblasti příjmů; vítá záměr Komise klást větší důraz na ustanovení obchodních dohod, která se týkají rozvoje; připomíná, že se členské státy zavázaly k tomu, že učiní konkrétní kroky k dosažení cíle poskytnout 0,7 % HNP na oficiální rozvojovou pomoc rozvojovým zemím, a doporučení výboru pro rozvojovou pomoc OECD dosáhnout průměrného grantového prvku celkové oficiální rozvojové pomoci ve výši 86 %; má za to, že obchodní dohody by měly přispívat k posilování udržitelného rozvoje a lidských práv a k boji proti korupci na celém světě;

24.

připomíná, že liberalizace obchodu není sama o sobě pozitivní, pokud jde o snižování chudoby a nerovností, neboť by mohla mít negativní důsledky pro udržitelný rozvoj;

25.

žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě předložila výroční zprávu o poskytování evropské pomoci určené na obchod v rozvojových zemích a uvedla v ní přidělené částky a jejich původ, a to v okruhu IV rozpočtu Unie i v ERF; domnívá se, že tento dokument by představoval dobrý základ pro zprávy EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje předkládané každé dva roky;

26.

připomíná, že v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 17.15 se uznává, že je třeba respektovat politický prostor každé země pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj; připomíná právo rozvojových zemí regulovat investice s cílem zajistit plnění povinností a závazků ze strany všech investorů, včetně zahraničních, a chránit tak lidská práva a pracovní a environmentální normy;

27.

vítá pokrok, kterého bylo dosaženo od zavedení bangladéšského paktu udržitelnosti, a vyzývá Komisi, aby závazné rámce rozšířila i do dalších odvětví; v této souvislosti Komisi naléhavě žádá, aby rozšířila sociální odpovědnost podniků a iniciativy v oblasti náležité péče, které doplňují stávající nařízení EU o těžbě dřeva nebo se vztahují na navržené nařízení o konfliktních minerálech, i na další odvětví, čímž zajistí, že EU a její obchodníci a provozovatelé dostojí svým závazkům a budou dodržovat lidská práva a nejvyšší sociální a environmentální normy;

28.

připomíná, že k dosažení cílů udržitelného rozvoje musí přispět investiční politika EU, zejména pokud zahrnuje veřejné prostředky; připomíná, že je nutné zvýšit transparentnost a odpovědnost institucí pro financování rozvoje, aby bylo možné účinně sledovat peněžní toky, udržitelnost dluhu a přínos jejich projektů udržitelného rozvoje;

29.

připomíná, že oficiální rozvojová pomoc hraje jedinečnou úlohu při dosahování skutečných výsledků v oblasti rozvoje; žádá o ochranu zaměření oficiální rozvojové pomoci na rozvoj a o zachování její povahy, včetně transparentního a odpovědného systému podávání zpráv; připomíná, že nevázání pomoci je nutné, aby se poskytly příležitosti pro socioekonomické aktéry rozvojových zemí, jako jsou místní firmy nebo odborníci na technickou pomoc, a vyzývá k tomu, aby se podpořilo využívání systémů zadávání veřejných zakázek v rozvojových zemích pro programy pomoci na podporu činností řízených veřejným sektorem s cílem posílit místní soukromý sektor;

30.

připomíná však, že samotná pomoc nestačí; domnívá se, že je nezbytné zvážit inovační a diverzifikované zdroje financování, jako jsou daň z finančních transakcí, uhlíková daň, přirážka k letenkám, renty z přírodních zdrojů atd., jež by měly odpovídat zásadám pro účinnost rozvoje; je přesvědčen, že je třeba posílit soudržnost mezi veřejným, soukromým, mezinárodním a domácím financováním; uznává v této souvislosti zásadní úlohu soukromého sektoru; trvá na tom, že je důležité, aby byly v rozvojových zemích vytvořeny příznivé podmínky pro soukromé podniky a aby bylo podněcováno zavádění politických a právních rámců, které usnadní využívání bankovních účtů a vytváření digitálních infrastruktur;

31.

je přesvědčen, že obchodní politika EU, má-li splnit cíle SPR, musí zohledňovat realitu a rozvojovou situaci v rozvojových zemích a právo rozvojových zemí vytvářet si vlastní rozvojové strategie; zdůrazňuje, že obchodní a investiční dohody uzavřené mezi EU a jejími členskými státy nesmí přímo ani nepřímo bránit dosažení cílů v oblasti rozvoje ani podpoře a ochraně lidských práv v partnerských zemích; připomíná, že rozvoji může napomáhat spravedlivý a řádně regulovaný obchod v souladu s pravidly WTO; vítá zahrnutí komplexních kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji do všech obchodních a investičních dohod;

32.

vyzývá EU, aby vytvořila vhodný rámec zabývající se tím, jak společnosti dodržují lidská práva a sociální a environmentální normy; vyzývá EU a její členské státy, aby se nadále aktivně zapojovaly do činnosti Rady OSN pro lidská práva s cílem pohánět nadnárodní společnosti k odpovědnosti za porušování lidských práv;

33.

podporuje účinný, spravedlivý a transparentní daňový systém, který je v souladu se zásadami řádné správy; vítá soubor opatření v oblasti daňové transparentnosti, který dne 18. března 2015 předložila Komise, a balíček opatření týkající se boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem předložený dne 28. ledna 2016, včetně sdělení Komise o vnější strategii pro prosazování řádné daňové správy v mezinárodním měřítku; zdůrazňuje, že je důležité vypracovat posouzení dopadu a analýzu vedlejších účinků nových daňových předpisů EU s cílem zabránit negativním dopadům na rozvojové země; připomíná, že využívání domácích zdrojů prostřednictvím zdanění je jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů pro financování udržitelného rozvoje z veřejných zdrojů; naléhavě žádá EU, aby podporovala rozvojové země v posilování jejich kapacit v oblasti daňové a finanční správy a řízení veřejných financí a v potlačování nezákonných finančních toků; vyzývá EU, aby zajistila, že nadnárodní společnosti budou platit daně v zemích, v nichž je získávána nebo vytvářena hodnota; proto zdůrazňuje odpovědnost EU za podporu a celosvětové provádění zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje v daňových záležitostech; za tímto účelem naléhavě žádá EU, aby se rozvojové země mohly rovnou měrou účastnit celosvětové reformy stávajících mezinárodních daňových pravidel;

34.

domnívá se, že v boji proti nezákonným finančním tokům a vyhýbání se daňovým povinnostem má zásadní význam mezinárodní spolupráce, a vyzývá EU, aby usilovala o prohloubení mezinárodní spolupráce v daňových záležitostech; žádá EU, aby zajistila, že rozvojovým zemím se při vyjednávání daňových smluv v souladu se vzorovou úmluvou OSN o zamezení dvojího zdanění dostane spravedlivého zacházení, a aby zohlednila jejich konkrétní situaci a zajistila spravedlivé rozdělení práv na zdanění; vítá závazky přijaté na konferenci o financování rozvoje, která se uskutečnila v červenci 2015 v Addis Abebě, jako jsou přezkum vícestranného financování rozvoje a addisabebská iniciativa v oblasti daní, jejímž cílem je pomoci rozvojovým zemím při budování jejich domácích systémů zajišťování zdrojů; vyzývá EU, aby v plné míře využívala vzorovou úmluvu OECD o daních z příjmu a majetku, která obsahuje fakultativní ustanovení týkající se pomoci při výběru daní;

35.

vyzývá k posouzení dopadu vývozních náhrad, celních a obchodních překážek na rozvojové země;

36.

připomíná, že snahy o zajištění přístupu k surovinám z rozvojových zemí nesmí bránit místnímu rozvoji a vymýcení chudoby, nýbrž mají podpořit rozvojové země, aby přeměnily své nerostné bohatství ve skutečný rozvoj;

37.

zdůrazňuje, že dosažení potravinového zabezpečení pro celý svět bude vyžadovat SPR na všech úrovních, zejména mají-li být splněny ambicióznější cíle Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, konkrétně úplné odstranění hladu a zamezení veškerým formám podvýživy; domnívá se, že EU by měla podporovat zřízení solidních regulačních rámců s jasnými kritérii na ochranu práv a potravinového zabezpečení zranitelných osob;

38.

vyzývá EU, aby systematicky vyhodnocovala mj. dopad politik EU v oblasti zemědělství, obchodu a energetiky – jako např. politiky týkající se biopaliv – na potravinové zabezpečení v rozvojovém světě a na živobytí nejzranitelnějších lidí; naléhavě vyzývá Komisi, aby se nadále soustředila na družstva, mikropodniky, malé a střední zemědělské podniky a pracovníky v zemědělství a aby podporovala udržitelné a agroekologické postupy v souladu se závěry Mezinárodního panelu pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj (IAASTD), doporučeními zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny a cíli udržitelného rozvoje; připomíná, že je nutné zajistit, aby zavádění opatření SZP neohrozilo kapacitu produkce potravin a dlouhodobé zabezpečování potravin v rozvojových zemích; zdůrazňuje, že v rámci průběžného monitorování rámce politiky EU v oblasti potravinového zabezpečení (COM(2010)0127) je třeba řešit podstatné otázky soudržnosti a dopadu politik; zdůrazňuje, že Unie musí podporovat budování zpracovatelského odvětví v rámci zemědělství a zlepšování technik konzervace potravin; připomíná, že je důležité zvážit dopad dohod o rybolovu na potravinové zabezpečení rozvojových zemí; vyzývá EU a její členské státy, aby se podílely na předcházení zabírání půdy tím, že rozvojové země podpoří při uplatňování dobrovolných pokynů Organizace OSN pro výživu a zemědělství pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu na jejich území;

39.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby rozvojové země prioritně plánovaly rozpočtové položky umožňující zavádění kvalitních systémů zdravotní péče, budování trvalých sanitárních zařízení a nabízení základních služeb a kvalitní péče; žádá Evropskou unii, aby podporovala zavádění všeobecného zdravotního pojištění, které by zaručovalo rozložení zdravotních rizik v rozvojových zemích;

40.

žádá EU, její členské státy a všechny mezinárodní partnery, aby učinili rozhodné kroky k naplňování dohody o klimatu, která byla před nedávnem přijata na konferenci COP21 v Paříži; zdůrazňuje, že EU a další vyspělé země musí nadále podporovat opatření v oblasti klimatu, jejichž cílem je snižování emisí v rozvojových zemích, a zejména v nejméně rozvinutých zemích, a zvyšování jejich odolnosti vůči dopadům změny klimatu; v této souvislosti připomíná zásadní význam poskytování dostatečných prostředků na opatření v oblasti klimatu; v tomto ohledu podporuje proces transformace energetiky v EU a přechod na obnovitelné zdroje energie; zdůrazňuje, že nepodaří-li se omezit globální oteplování na hodnotu výrazně pod 2 oC, mohlo by to ohrozit dosažení pokroku v oblasti rozvoje; vyzývá EU, aby se proaktivně zasazovala o řešení globálního klimatického problému stanovením strategických priorit na všech úrovních a napříč všemi obory a aby vytýčila a prováděla nové závazné cíle v oblasti klimatu, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v souladu s dohodou z Paříže;

41.

uznává, že soukromé finanční prostředky v kontextu financování opatření v oblasti klimatu nemohou nahradit veřejné finanční prostředky; zdůrazňuje, že je zapotřebí transparentního podávání zpráv a odpovědnosti a že je nutné zajistit uplatňování patřičných sociálních a environmentálních záruk v souvislosti se soukromým financováním opatření v oblasti klimatu;

42.

vítá akční plán EU pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020 a vybízí ke sledování a provádění jeho cílů v rámci veškeré vnější činnosti EU, včetně projektů financovaných z prostředků EU na úrovni jednotlivých států; dále vyzývá EU, aby účinně začleňovala hledisko rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen do všech svých politik, včetně rozpočtové, a aby zajistila, že její vnější politika bude přispívat k potírání všech forem diskriminace, a to i vůči LGBT;

43.

uznává, že udržitelného rozvoje ani vymýcení chudoby nelze dosáhnout bez zajištění bezpečnosti; mimoto uznává, že vztahová souvislost mezi bezpečností a rozvojem je důležitým prvkem zajištění účinnosti vnější činnosti EU;

44.

zdůrazňuje, že je důležité, aby byla zaručena soudržnost politik a koordinace mezi politikami EU v oblasti vnější činnosti, bezpečnosti, obrany, obchodu, humanitární pomoci a rozvojové spolupráce; připomíná výzvu, kterou představuje řádná správa věcí veřejných v rozvojových zemích; trvá na tom, že SPR by měla přispívat k dodržování zásad právního státu a vytvoření nezávislých institucí a k posílení opatření, jež povedou k odzbrojení, zajištění veřejného zdravotnictví a potravinovému zabezpečení, a k zavedení souvisejících politik na podporu bezpečnosti a rozvoje;

45.

vyzývá EU, aby upevnila své kapacity pro předcházení krizím a včasnou reakci s cílem posílit synergie mezi společnou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP) a rozvojovými nástroji a současně aby nalezla rovnováhu mezi krátkodobými kroky přijatými v reakci na krize a dlouhodobějšími rozvojovými strategiemi; podotýká, že vytvoření nového nástroje, který by se zaměřoval na vztahovou souvislost mezi bezpečností a rozvojem, by mohlo omezit nesoudržnost a zvýšit účinnost SPR; zdůrazňuje, že tento nástroj by měl být financován z nových rozpočtových prostředků, a nikoli prostřednictvím stávajících nástrojů pro rozvoj; žádá, aby při vypracovávání strategií EU v oblasti bezpečnosti a rozvoje byly zohledňovány priority a strategie dotčených regionů a zemí; vítá využívání politického rámce pro krizový přístup jakožto důležitého nástroje, který umožňuje dospět ke společnému pochopení krizí v raném stádiu; žádá intenzivnější spolupráci mezi Komisí, ESVČ a členskými státy za účelem vypracování obsáhlé analýzy, na jejímž základě bude možné při řešení krize učinit informovanou volbu mezi opatřeními v rámci SBOP a jinými opatřeními;

46.

domnívá se, že strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu (6), africké síly rychlé reakce a regionální akční plán pro Sahel na období 2015–2020 (7) jsou dobrými příklady úspěšného uplatňování komplexního přístupu EU, v nichž se účinně mísí reakce v oblasti bezpečnosti, rozvoje a správy věcí veřejných;

47.

vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále zlepšovaly provázanost mezi humanitární pomocí, rozvojovou spoluprací a odolností vůči katastrofám a umožnily tak flexibilnější a účinnější reakci na rostoucí potřeby;

48.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.