2.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/167

Zpravodaj:

Tomas ABRAHAMSSON

1.1.

EHSV obecně vítá návrh směrnice Komise, kterou se mění směrnice 2009/45/ES o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě. Jak se uvádí ve zprávě o kontrole účelnosti (REFIT, Úprava kursu: kontrola účelnosti právních předpisů EU o bezpečnosti osobních lodí, COM(2015) 508 final), postrádá směrnice 2009/45/ES v některých částech jasnost, a to u řady definic a požadavků, a obsahuje zastaralé nebo překrývající se požadavky, což vedlo k nedůslednému provádění právního rámce pro osobní lodě. Navrhované změny mají za cíl zjednodušit právní předpisy, odstranit překrývání a nadbytečnost a vyjasnit požadavky a oblast působnosti a zároveň zachovat stávající úroveň bezpečnosti.

1.2.

Vzhledem k tomu, že osobní lodě provozující vnitrostátní plavbu přepraví každým rokem 120 milionu lidí, jsou právní předpisy EU o bezpečnosti osobních lodí velmi důležité. Návrh na změnu směrnice 2009/45/ES však vylučuje z oblasti působnosti směrnice všechny malé lodě kratší než 24 metrů, přičemž v současnosti jsou vyloučeny pouze stávající osobní lodě, a ne nové lodě.

1.3.

Důvod uvedený pro tento návrh je zaprvé, že směrnice 2009/45/ES se v současnosti vztahuje pouze na 70 z 1 950 malých lodí, a druhým je zásada subsidiarity: tyto lodě jsou vyrobeny pro širokou škálu služeb, a stanovit společný soubor pravidel bude velmi náročné. Členské státy by tedy jako takové měly mít pro regulaci lepší pozici.

1.4.

EHSV bere na vědomí výše uvedené důvody, ale doporučuje, aby v zájmu bezpečnosti cestujících byla zachována platnost na nové lodě kratší než 24 metrů.

1.5.

Návrh na změnu směrnice 2009/45/ES upřesňuje, že pro účely směrnice 2009/45/ES představuje hliník materiál, jenž je rovnocenný oceli, a proto je třeba uplatnit odpovídající normy protipožární ochrany. V současné době některé členské státy neudělují hliníkovým lodím osvědčení podle této směrnice, což vytváří nerovnou situaci. EHSV toto upřesnění vítá.

1.6.

EHSV vřele vítá význam, který stávající právní předpisy EU týkající se bezpečnosti osobních lodí věnují přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu (bod 17 odůvodnění směrnice 2009/45/ES), a vyjadřuje uspokojení nad tím, že evropské normy představují významnou přidanou hodnotu ve srovnání s mezinárodními normami, které v tomto ohledu neobsahují žádné závazné ustanovení. EHSV vřele vítá toto ustanovení a domnívá se, že by to mělo platit pro všechny typy osobních lodí provozující vnitrostátní plavbu.

1.7.

EHSV vítá vyjasnění Komise v rámci nového písmene (za). Tento bod upřesňuje, že „rovnocenným materiálem“ se rozumí slitina hliníku nebo každý nehořlavý materiál, který si díky jeho izolaci ke konci jeho použitelného vystavení standardní zkoušce hořlavosti zachová strukturální vlastnosti a neporušenost rovnocenné s ocelí. Vzhledem k tomu, že některé členské státy neudělují osvědčení hliníkovým lodím podle této směrnice, EHSV toto upřesnění v zásadě vítá. Nicméně EHSV doporučuje, aby byly ve spolupráci s národními odborníky dále vyjasněny odpovídající technické normy uvedené v příloze směrnice 2009/45/ES.

2.1.

Zeměpisné uspořádání Evropy v podobě velkého poloostrova naznačuje, jaký má námořní doprava zásadní význam, a to včetně přepravy cestujících. Přístavy EU projde každoročně více než 400 milionů lidí, z toho 120 milionů přepraví osobní lodě provozující vnitrostátní plavbu. Proto je důležité zajistit v evropských vodách nejvyšší bezpečnostní standardy, neboť právní předpisy o bezpečnosti lodí mají značný dopad především v oblasti životního prostředí, pracovněprávních předpisů, mobility občanů EU a usnadňování obchodu s osobními plavidly, neboť podléhají stejným normám v celé EU.

2.2.

Kvůli katastrofě Estonie Mezinárodní námořní organizace přijala řadu změn Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), včetně požadavků na zlepšení stability lodí typu ro-ro při poškození.

2.3.

K nehodám však dochází nadále, což Evropu dovedlo k tomu, že v posledních dvaceti letech ustavila doplňující pravidla pro bezpečnost osobních lodí; některá konkrétní, např. u mezinárodních plaveb, mezi něž se počítají i cesty mezi dvěma nebo více členskými státy EU, platí kromě úmluvy SOLAS registrace osob na palubě, mezi další konkrétní pravidla patří řada dalších pravidel EU pro vnitrostátní cesty.

2.4.

Tyto návrhy vyplývají z programu REFIT, který provádí Komise ohledně právních předpisů o bezpečnosti osobních lodí. REFIT je zkratka pro Program pro účelnost a účinnost právních předpisů.

2.5.

Cílem bylo zjednodušit a zefektivnit tam, kde je to možné, stávající evropské právní předpisy o bezpečnosti osobních lodí tak, aby bylo možné:

2.6.

Tento komplexní balíček návrhů slouží k dosažení těchto cílů. Balíček týkající se bezpečnosti osobních lodí zahrnuje návrhy revize téměř všech evropských právních předpisů týkajících se bezpečnosti osobních lodí, samozřejmě vyjma čistě technické směrnice 2003/25/ES týkající se zvláštních požadavků na stabilitu osobních lodí typu ro-ro.

2.7.

Balíček obsahuje tyto tři návrhy:

2.8.

Předmětem tohoto stanoviska je první návrh.

2.9.

Směrnice 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 je přepracovaným zněním směrnice 98/18/ES, která musela být v zájmu srozumitelnosti zrušena. Zavádí jednotnou úroveň bezpečnosti pro osobní lodě na vnitrostátní plavbě. Nicméně po 15 letech považovala Komise za nezbytné provést přezkum této směrnice poté, co dokončila kontrolu účelnosti, jež poukázala na nutnost zjednodušit a ujasnit stávající požadavky, což EHSV důrazně podporuje.

2.10.

EHSV se aktivně zapojuje do oblasti právních předpisů pro námořní bezpečnost tím, že vypracoval několik stanovisek. Pokud jde konkrétně o otázku bezpečnosti osobních lodí, stojí za připomenutí, že 29. května 1996 Evropský hospodářský a sociální výbor vypracoval stanovisko o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (1), dále následovalo stanovisko z 11. prosince 2002 o zvláštních požadavcích na stabilitu osobních lodí typu ro-ro, a stanovisko o revizi směrnice 98/18/ES o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě. Dále je třeba poznamenat, že v nedávné době, dne 16. ledna 2008, Výbor plně podpořil návrh výše zmíněného přepracování směrnice 98/18/ES.

2.11.

Vzhledem k významu přezkumu, který Komise provádí, chce EHSV ukázat, že dalšímu zvyšování bezpečnosti osobních lodí zapojených domácího obchodu přikládá velký význam.

3.1.

Směrnice 2009/45/ES o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě se vztahuje na lodě zhotovené z oceli nebo rovnocenného materiálu a na vysokorychlostní plavidla bez ohledu na jejich délku. Tato směrnice, která se provádí na úrovni EU a týká se pouze vnitrostátní plavby, stanoví technické požadavky na konstrukci plavidla, jeho stabilitu, protipožární ochranu a záchranné prostředky na základě ustanovení úmluvy SOLAS (Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 v platném znění) a na základě požadavků v reakci na řadu nehod lodí, při nichž došlo ke ztrátám na životech, a proto je třeba řešit spíše jistou roztříštěnost právních předpisů.

3.2.

Komise v návaznosti na kontrolu účelnosti právních předpisů provedenou v duchu programu REFIT (Program Evropské komise pro účelnost a účinnost právních předpisů EU) a programu zlepšování právní úpravy dospěla k závěru, že existuje prostor pro další zvyšování úrovně bezpečnosti, účinnosti a přiměřenosti poskytovaný uvedenou směrnicí. Navrhovaný přezkum je proto zaměřen na zjednodušení a racionalizaci stávajícího právního rámce, který i přesto, že plní své cíle a je i nadále vysoce relevantní, se musí zbavit některých zastaralých, nejednoznačných nebo překrývajících se požadavků a definic.

3.3.

Komise navrhuje omezený počet změn stávající směrnice v těchto oblastech:

3.4.

Zpráva k programu REFIT dále doporučuje vypracovat pokyny či normy pro malá plavidla a plavidla, která jsou zhotovena z jiného materiálu než oceli či z rovnocenných materiálů, a to na základě funkčních požadavků, které jsou součástí standardního rámce založeného na cílech.

3.5.

Konečně je třeba poznamenat, že návrh Komise chce zachovat společnou úroveň bezpečnosti zavedenou směrnicí 2009/45/ES pro osobní lodě, které provozují vnitrostátní plavbu ve vodách EU, což usnadňuje převody lodí mezi rejstříky jednotlivých států a umožňuje, aby hospodářská soutěž v oblasti vnitrostátních plaveb probíhala za rovných podmínek.

4.1.

EHSV konstatuje, že kontrola účelnosti bezpečnostních pravidel a norem EU pro osobní lodě mohla být ovlivněna nedostatkem údajů, a proto žádá, aby za účelem posílení evropského hodnocení týkajícího se posouzení fungování docházelo k lepšímu shromažďování a monitorování údajů.

4.2.

Ačkoli EHSV bere na vědomí důvody vyloučení malých lodí (kratších než 24 metrů) z oblasti působnosti směrnice, domnívá se, že by mělo být zachováno její uplatňování pro nová plavidla o celkové délce nižší než 24 metrů.

4.3.

Ve zprávě k programu REFIT, jakož i v bodě 17 odůvodnění směrnice 2009/45/ES se uvádí, že normy EU zajišťují osobám s omezenou schopností pohybu přístup ke službám osobní trajektové přepravy v rámci domácího obchodu, což je v mezinárodních normách doporučeno, ale není to povinné. EHSV vřele vítá tyto požadavky a domnívá se, že by to mělo platit pro všechny typy osobních lodí provozující vnitrostátní plavbu.

4.4.

EHSV rovněž považuje za nezbytné, aby všichni cestující na palubě lodí byli informováni o podrobnostech týkajících se bezpečnosti na palubě plavidla. Je zásadní zajistit, aby byly tyto podrobnosti dostupné rovněž osobám se zdravotním postižením.

5.1.1.

Písmeno h): Definice „nové lodi“ jako loď, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stadiu stavby 1. července 1998 nebo později, je zastaralá, avšak není navrhována žádná změna.

5.1.2.

Písmeno u): Změna z „hostitelského státu“ na „přístavní stát“ není vysvětlena. EHSV doporučuje, aby Komise vysvětlila tuto změnu terminologie a případné změny podstaty.

Kromě toho se zdá, že směrnice v tomto bodu nerozlišuje mezi vlajkami členských států EU a vlajkami třetích zemí, což však může být důležité, neboť dotčená plavidla provádějí námořní kabotáž (Nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž).

5.1.3.

Nové písmeno (za): Tento bod upřesňuje, že „rovnocenným materiálem“ se rozumí slitina hliníku nebo každý nehořlavý materiál, který si díky jeho izolaci ke konci jeho použitelného vystavení standardní zkoušce hořlavosti zachová strukturální vlastnosti a neporušenost rovnocenné s ocelí. Vzhledem k tomu, že některé členské státy neudělují osvědčení hliníkovým lodím podle této směrnice, EHSV toto upřesnění v zásadě vítá. Nicméně EHSV doporučuje, aby byly ve spolupráci s národními odborníky dále vyjasněny odpovídající technické normy uvedené v příloze směrnice 2009/45/ES.

EHSV se domnívá, že nová definice pojmu „rovnocenný materiál“, zejména odkaz na „každý nehořlavý materiál“, může být matoucí, neboť není dostatečně určeno, jaký druh materiálu musí být stejný, aby spadal do oblasti působnosti pozměněné směrnice.

5.1.4.

Nové písmeno (zd): Navrhovaná definice „rekreační jachty/plavidla“ zní: „plavidlo, které nepřepravuje náklad a více než 12 cestujících, neslouží pro obchodní účely, bez ohledu na druh pohonu“. EHSV se domnívá, že v zájmu jasnosti by stávající znění „cestujících pro obchodní účely“ mělo být zachováno.

5.2.1.

Odst. 1 písm. a): [Tato směrnice se vztahuje na …] „nové a stávající osobní lodě o délce nejméně 24 metrů“. Návrh na změnu směrnice 2009/45/ES tedy vylučuje všechny malé lodě, zatímco stávající nařízení vylučuje pouze existující lodě, ne „nové“ lodě kratší než 24 metrů. Viz oddíl 5.1.1 pro definici „nových lodí“.

5.2.2.

Důvody uvedené pro vyloučení jsou, že směrnice 2009/45/ES se v současnosti vztahuje pouze na 70 z 1 950 malých lodí.

5.2.3.

Dalším důvodem pro navrhované vyloučení je zásada subsidiarity, a to proto, že tyto lodě jsou vyrobeny pro širokou škálu služeb, a stanovit společný soubor pravidel bude velmi náročné. Členské státy by proto měly mít pro regulaci lepší postavení.

5.2.4.

EHSV má obtíže s pochopením těchto argumentů. Pokud 96 % loďstva menších plavidel nespadá do působnosti směrnice, neboť jsou vyrobené z jiných materiálů než oceli nebo rovnocenných nebo plavidla provozovaná výlučně v oblastech přístavů atd., vyjmout plavidla o celkové délce menší než 24 metrů není pro tyto lodě přínosem. Co však nastane v případě zbývajících 4 %?

5.2.5.

Pokud nejsou harmonizovaná pravidla vhodná u některých lodí do 24 metrů, pak mají členské státy již dnes možnost povolit výjimky podle článku 9 směrnice. Avšak pokud bude návrh na změnu směrnice k tomuto bodu přijat, budou existovat lodi o délce do 24 metrů, které již nebudou spadat do oblasti působnosti směrnice.

5.2.6.

Osobní loď o délce 24 metrů není nezbytně zanedbatelným plavidlem, protože by mohlo pojmout až 250 cestujících na palubě. Lze namítnout, že cestující by měli mít stejné právo na bezpečnost bez ohledu na to, zda jejich loď měří v délce 23,9 metrů nebo 24,1 metrů. Z těchto důvodů se EHSV domnívá, že by měla být zachována platnost pro nové lodě kratší než 24 metrů a členské státy by mohly i nadále povolovat výjimky, pokud to uznají za vhodné.

—

nahradit výraz „prohlídka“ pojmem „inspekce“ podle čl. 5,

—

učinit jasný odkaz v článku 5 ohledně požadavků na inspekci podle navrhované nové směrnice (COM(2016)371 final), kterou se zrušuje směrnice 1999/35/ES.