24.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/65

Zpravodaj:

Raymond HENCKS

Spoluzpravodaj:

Thomas McDONOGH

1.1.

EHSV podporuje strategii pro jednotný evropský digitální trh. Obává se však, že politická vůle části členských států vydat se na cestu ke tvořivé a inovativní digitální unii, která by nebyla orientovaná pouze na spotřebu, není zatím dostatečná.

1.2.

Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě, již navrhla Junckerova Komise, navazuje na předchozí strategie a programy v oblasti digitalizace a má dát nový impuls digitální politice Evropské unie, jejíž zavádění je zpožděno. Zároveň se nově zaměřuje na obchod a spotřebitele a opatření nezbytná ke zvýšení obchodu a počtu spotřebitelů a ke zlepšení podmínek a ochrany pro spotřebitele.

1.3.

V tomto kontextu je na prvním místě nutné zaplnit mezeru v dovednostech. To se týká jak znalosti základních početních úkonů a gramotnosti, tak digitálních dovedností a jejich odpovědného využívání. Zadruhé by se nemělo omezovat fungování platforem, jelikož jejich snadné používání je nezbytné k pohánění trhu. Zatřetí jsou zapotřebí náležité aplikace, zaměření na normalizaci je tedy vítáno. Širší elektronická veřejná správa přispěje k většímu zapojení občanů do digitální činnosti. Z pohledu spotřebitele vítá EHSV iniciativy týkající se lepšího přístupu spotřebitelů a podniků k digitálnímu zboží a digitálním službám po celé Evropě.

1.4.

Některé, nikoli však všechny iniciativy, jež jsou podrobně popsány v části 4.2 (Vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj digitálních sítí a služeb) se týkají sítí infrastruktury a jsou součástí digitální agendy. Význam těchto návrhů je souvislost s jednotným trhem a naléhavost, s níž budou řešeny. Některé další iniciativy v této části jsou důležité pro práva spotřebitelů.

1.5.

EHSV podporuje Komisi v jejím odhodlání odstranit fragmentaci na 28 vnitrostátních digitálních strategií a trhů a spojit je do jednoho evropského přístupu, a zajistit si tak přední postavení ve světové digitální ekonomice, jež se stala doménou třetích zemí.

1.6.

EHSV je přesvědčen, že Evropská unie může ještě dohnat své zpoždění, jelikož disponuje vynikajícími dovednostmi a velkými zkušenostmi v některých digitálních oblastech. V této souvislosti klade EHSV klade důraz na rozvoj víceoborových výzkumných středisek a evropských synergií v rámci Evropského výzkumného prostoru, a to v oblastech, jako jsou cloud computing, nanoelektronika, uchovávání a zpracování dat velkého objemu, přístroje konzultovatelné nebo ovladatelné na dálku (propojené objekty) a inteligentní služby.

1.7.

EU bude moci dohonit uvedené zpoždění, pokud se jí podaří sloučit v krátkodobém horizontu své zdroje, aby ve všech 28 členských státech zmobilizovala a koordinovala úsilí veřejné a soukromé sféry, a pokud do diskusí o strategii pro jednotný digitální trh zapojí všechny zúčastněné strany. EHSV podporuje závazek Komise provést ke všem svým budoucím činnostem v rámci vytvoření jednotného digitálního trhu veřejnou konzultaci.

1.8.

EHSV lituje, že digitální strategie postrádá sociální rozměr (kromě otázek spojených s digitální gramotností), přestože vývoj služeb a obchodních modelů s sebou přináší hluboké změny v pracovní oblasti. EHSV se domnívá, že by se měly vzít v úvahu jak potenciální výhody, tak řada rizik a výzev, zejména v oblasti bezpečnosti a organizace zaměstnání a v oblasti sociálního zabezpečení, a taktéž postupy stanovené Smlouvou pro sociální dialog a horizontální sociální doložka, které ve strategii pro jednotný evropský trh musí sehrát svoji úlohu (1). EHSV se domnívá, že sociální rozměr se všemi svými důsledky pro zaměstnanost by měl tvořit čtvrtý pilíř strategie pro jednotný evropský digitální trh.

2.1.

EHSV chápe pojem „jednotný digitální trh“ jako přechod od stávajícího vnitřního trhu EU k internetu transakcí a činností. K tomu již částečně došlo, ale iniciativy popsané Komisí jsou navrženy tak, aby se zcela naplnil digitální potenciál. Činnosti a transakce na trhu zahrnují výrobu zboží a poskytování služeb, po nichž následuje zprostředkování, distribuce a spotřeba. Transakce mezi spotřebiteli (S), podniky (P) a veřejnými orgány (O) odráží jak vliv sociálních sítí, tak směřování ke společnosti sdílení. Veřejné orgány mají na jednotném digitálním trhu úlohu poskytovatele služeb.

2.2.

Výhody přechodu obchodních postupů jsou dobře známy: větší zapojení do hodnotového řetězce, zrychlení procesu od návrhu po dodání, zlepšení spotřebitelských rozhraní (zejména na sociálních sítích) a celkově vyšší konkurenceschopnost. Tento přechod postupně otevře cestu pro „internet věcí“ a čtvrtou průmyslovou revoluci.

2.3.

Jedinečnou vlastností vnitřního trhu je jeho nadnárodní forma, v jejímž důsledku je v zásadě dobře přizpůsoben k využívání internetu. Existují však problémy se samotným vnitřním trhem a s přizpůsobením pravidel, zákonů a předpisů digitálnímu prostředí, ve všech kategoriích (S, P a O) jsou nedostatky v digitální připravenosti, technická infrastruktura jednotného digitálního trhu je nedokonalá a mohou vzniknout problémy s dominantním postavením velkých platforem.

2.4.

Souběžně s projektem jednotného digitálního trhu provádí Komise svoji digitální agendu. Ta se zabývá opodstatněnými obavami ohledně omezené přítomnosti EU v globálních odvětvích hardwaru a softwaru, ale tyto obavy jsou pro jednotný digitální trh okrajové. Podle Komise je cena za dokončení jednotného digitálního trhu velmi vysoká, pokud jde o HDP a zaměstnanost, a vše, co je potřeba učinit, je v současných možnostech EU a členských států.

2.5.

Neúspěch v dokončení jednotného trhu služeb má hluboké důsledky pro rozvoj jednotného digitálního trhu. Sektor služeb je dominantním sektorem hospodářství členských států. Služby jsou ve stále vyšší míře poskytovány prostřednictvím transakcí na internetu a pokrok ve strategii pro jednotný digitální trh by sám o sobě mohl ulehčit realizaci jednotného trhu služeb.

2.6.

Překážkou vytvoření jednotného digitálního trhu se stala pravidla, předpisy a zákony, které byly vytvořeny pro transakce založené na listinných dokladech a pro raná desetiletí elektronického obchodu. EHSV vítá navržený legislativní program a stanovený ambiciózní harmonogram:

2.7.

Zatímco legislativní program popsaný v odstavci 2.6 výše je jasně stanoven, plánovaná opatření ke zvýšení povědomí o internetu, schopností a připravenosti ve třech kategoriích (S, P a O) jsou mnohem méně jasná:

Dohromady budou mít tyto iniciativy dopad na občany, malé a střední podniky, veřejné a soukromé služby a odvětvové aplikace, jež jsou nejdůležitější pro vytvoření jednotného digitálního trhu. Zdá se, že tyto návrhy postrádají přesnost a naléhavost. EHSV bude pozorně sledovat vývoj těchto iniciativ, které jsou všechny pod kontrolou EU a členských států.

2.8.

Je navržena řada zásadně důležitých iniciativ v oblasti infrastruktury:

Jasnými prioritami jsou telekomunikace a kybernetická bezpečnost, naléhavou otázkou je však rovněž vyjasnění pravidel pro poskytování audiovizuálního obsahu prostřednictvím kabelového, družicového a širokopásmového přenosu.

2.9.

Hnací silou jednotného digitálního trhu jsou platformy. Většina členů kategorií S, P a O je využívá každý den. Jsou dostupné, snadno použitelné a často i zdarma. Je nezbytné je dále rozvíjet, souvisejí s nimi však následující obavy:

Z těchto důvodů vítá EHSV šetření zaměřené na komplexní analýzu úlohy platforem na trhu včetně nedovoleného obsahu na internetu. Aby byl jednotný digitální trh úspěšný, musí platformy prosperovat, a proto by prosazování práva nijak nemělo omezovat jejich manévrovací prostor.

2.10.

Vzhledem k výše uvedené analýze považuje EHSV programy EU popsané v odstavci 2.7 za možnou Achillovu patu strategie a vydává „varování“, pokud jde o platformy.

3.1.

Je nepopiratelné, že Evropská unie dosud naplno nevyužila ohromné příležitosti spojené s digitálními technologiemi. Důvodem pro to je z velké části fakt, že evropský trh zůstává roztříštěný na 28 vnitrostátních trhů.

3.2.

Určité členské státy totiž zjevně upřednostňují zachování a rozvoj čistě národní digitální strategie před postupem směřujícím k tvořivé a inovativní evropské digitální unii. Německý a francouzský ministr hospodářství současně vyzvali k vytvoření společného rámce, řízeného zejména těmito dvěma zeměmi.

3.3.

EHSV poukazuje mj. na to, že předsedové vlád některých členských států zaslali předsedovi Rady písemné námitky k provádění strategie. Uvedli: „Měli bychom regulovat, pouze pokud ve prospěch regulace existují jasné důkazy, a měli bychom vycházet ze zásad inteligentní regulace a důkladného posouzení dopadů. Je zcela jasné, že jednotný digitální trh nebude úspěšný, pokud bude potlačovat inovace, investice a podnikání.“ EHSV souhlasí s tímto názorem pod podmínkou, že budou stejně tak zohledněny zájmy spotřebitelů a zaměstnanců.

3.4.

Komise zamýšlí tuto novou strategii dosažení jednotného digitálního trhu jako pokračování digitální agendy pro Evropu z roku 2010. V té bylo naplánováno 101 opatření, z nichž bylo podle Komise provedeno 72 a 23 by mělo být dokončeno ve stanovených lhůtách. Jelikož ale ještě nebyl dokončen jednotný digitální trh, je část těchto opatření převedena do nové strategie, jíž se teď Výbor zabývá.

3.5.

Předseda nové Evropské komise JUNCKER během prezentace jejích politických směrů uvedl, že „vybudujeme-li propojený jednotný digitální trh, dokážeme generovat dodatečný hospodářský růst v hodnotě až 250 miliard EUR, a tím vytvořit stovky tisíc pracovních příležitostí“. Podle zkoumaného sdělení by evropský HDP mohl vzrůst o 415 miliard EUR a dva komisaři pověření digitální ekonomikou hovoří o 3,8 milionu pracovních míst, která by mohla vzniknout vytvořením jednotného digitálního trhu.

3.6.

EHSV se domnívá, že zahlcování občanů čísly, která se výrazně liší v závislosti na zdroji v rámci Komise, avšak jsou prezentována jako nevyvratitelné skutečnosti, ačkoliv nejsou moc věrohodná, je kontraproduktivní. Podobná prohlášení vedou k nedůvěře vůči politickým činitelům a způsobují netečnost vůči skutečným problémům.

3.7.

Komise dosud nikdy nepředložila důkaz toho, že se její odhady tohoto typu naplnily. EHSV žádá současnou Komisi, aby na konci svého funkčního období provedla hodnocení a srovnala výsledek se svými předpověďmi.

3.8.

Podle EHSV není realistické věřit v dokončení jednotného digitálního trhu během současného funkčního období Komise, a to tím spíše, že nebyla zveřejněna související posouzení dopadu ani vědecké analýzy podporující taková tvrzení. EHSV se domnívá, že odhady Komise by se měly srovnat se studiemi, které předpovídají značné ztráty pracovních míst v důsledku digitálních změn (2).

3.9.

Komise uvádí, že dosažením propojeného digitálního trhu se zajistí, aby si Evropa zachovala svou vedoucí celosvětovou pozici v oblasti digitální ekonomiky a aby evropské podniky dostaly možnost se rozvíjet rovněž za hranicemi Unie.

3.10.

EHSV s politováním konstatuje, že se značně snížily ambice EU zakotvené v Lisabonské strategii z roku 2000, tj. stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, schopnou dosáhnout udržitelného hospodářského růstu a zároveň zvýšit počet pracovních míst, zlepšit jejich kvalitu a posílit sociální soudržnost.

3.11.

Evropská unie je pozadu.

3.12.

EHSV i nadále doufá, že EU stále ještě může své zpoždění dohnat a že strategie pro jednotný digitální trh v Evropě může dát tomuto odvětví nový impuls. Podmínkou je však to, že bude nejen využívat digitalizace, ale také ji bude vytvářet, že bude podporovat kvalitativní společenský posun k ranému vzdělávání mladých lidí, aby získali digitální dovednosti a odpovědně je využívali, že odstraní digitální propast, zaručí dostupnost pro všechny občany (včetně osob se zdravotním postižením) a zajistí odpovídající veřejné a soukromé investice do výuky, odborného vzdělávání a výzkumu.

3.13.

EU proto potřebuje sloučit své zdroje, aby ve všech 28 členských státech zmobilizovala a koordinovala úsilí veřejného a soukromého sektoru. Je to nezbytné, pokud nechce zaspat vývoj, jímž digitální ekonomika neustále prochází, jako jsou například mobilní aplikace, jejichž počet v posledních let mnohonásobně vzrostl, cloud computing, data velkého objemu (big data) nebo strategické výzvy, které představují obří platformy digitálních služeb, jež se staly nevyhnutelným způsobem přístupu k internetu. Do diskuse o strategii pro jednotný digitální trh musí být zapojeny všechny zúčastněné strany a musí se v ní zohlednit ochrana a základní práva občanů, spotřebitelů, pracovníků a osob se zdravotním postižením, aby se realizovala společnost podporující začlenění.

3.14.

EHSV musí konstatovat, že strategie pro jednotný digitální trh zcela postrádá sociální rozměr. Dopady digitalizace na zaměstnanost a související problémy jsou do velké míry neznámé, přestože neustálý vývoj služeb a obchodních modelů s sebou přináší hluboké změny v pracovní oblasti, jež mají rozsáhlé dopady na povahu práce a strukturu podniků a ohrožují existenci kolektivních smluv. V této souvislosti musí ve strategii pro jednotných digitální trh sehrát svoji úlohu postupy stanovené Smlouvou pro sociální dialog a také horizontální sociální doložka. Ve svém stanovisku CCMI/136 týkajícím se dopadů digitalizace na odvětví služeb a zaměstnanost ve vztahu k průmyslové změně předložil EHSV řadu doporučení, jak předejít tomu, aby postup digitalizace poškodil efektivitu stávajících systémů odborné přípravy, ochrany zaměstnanosti, sociálního zabezpečení a zdanění. EHSV se domnívá, že sociální rozměr se všemi svými důsledky pro zaměstnanost by měl tvořit čtvrtý pilíř strategie pro jednotný evropský digitální trh.

3.15.

Další oblastí, v níž má EU příležitost se prosadit, jsou data velkého objemu, kde je stále potřeba sestavit technické normy, jimiž se bude řídit sběr a zpracování údajů. K tomu je potřeba sloučit různé vnitrostátní předpisy do soudržného evropského rámce, který by se díky inteligentní politice v oblasti zpracování údajů vyznačoval vyvážením hospodářských zájmů a ochrany soukromí v různých oblastech, jako je zdravotnictví, veřejné zdraví, osobní služby, zemědělsko-potravinářský průmysl atd.

3.16.

Mezi členskými státy Evropské unie běžně probíhají diskuze o technických normách, a EU se tedy může opřít o zkušenosti z této oblasti při vytváření evropské politiky údajů, vycházet při tom z kvalitního právního rámce a zachovávat si kontrolu nad normami týkajícími se ochrany osobních údajů (viz SWIFT), aby nedošlo k tomu, že je prosadí jiné subjekty.

3.17.

EHSV mimo jiné poukazuje na to, že digitální odvětví se rovněž vyznačuje velkou nerovnováhou v zastoupení obou pohlaví a že odborníci na IKT jsou z velké většiny muži. Vzhledem k mnoha neobsazeným pracovním místům v odvětví IKT by Evropská unie a členské státy měly povzbuzovat více žen, aby se ucházely o zaměstnání v digitálním sektoru.

3.18.

Světová banka rozdělila ve své zprávě Golden growth: Restoring the lustre of the European economic model Evropskou unii v závislosti na ukazatelích digitalizace na šest bloků, aby upozornila na značné rozdíly mezi členskými státy v rozvoji digitálních technologií, dovedností a aplikací a elektronického obchodu. EHSV vyzývá Komisi, aby tyto rozdíly plně zohlednila při stanovování prioritních opatření svého pracovního programu.

3.19.

EHSV bere dále na vědomí prohlášení Komise, podle něhož má Evropský fond pro strategické investice kromě financování EU ve výši zhruba 21,4 miliardy eur podporovat širokou škálu projektů v oblasti digitalizace, a to, že Evropská investiční banka a Evropský investiční fond nabízejí velké příležitosti pro dodatečné financování. EHSV je potěšen, že Komise bude spolupracovat s EIB, navrhovateli projektů a členskými státy na tom, aby byly dostupné prostředky plně využity, zajímá ho však, z jakých důvodů zůstala velká část prostředků EU přidělených členským státům nevyčerpána. EHSV žádá o vypracování související analýzy, aby bylo v budoucnu zaručeno jejich účelné a účinné využívání.

—

zajistit spotřebitelům přeshraniční přístup k zákonně dostupnému obsahu za spravedlivých a přijatelných podmínek,

—

posoudit, do jaké míry jsou spotřebitelé diskriminováni při nákupu na internetu na základě země, v níž žijí, a ekonomické a spotřebitelské důsledky této diskriminace a navrhnout nezbytné kroky k řešení jakékoliv diskriminace,

—

přezkoumat provádění a prosazování práv spotřebitelů, vyjasnit, jak se práva spotřebitelů vztahují na digitální produkty, a zajistit, aby spotřebitelé a podniky rozuměli svým právům a měli důvěru v to, že budou prosazována.

4.3.

A

VZDĚLÁVÁNÍ

A1

Základní školy – základní dovednosti.

A2

Střední školy – plánují se dva proudy:

A3

Terciární vzdělávání – plánují se dva proudy:

B

ZAMĚSTNÁNÍ

B1

Odborná příprava související s výkonem povolání, již budou poskytovat zaměstnavatelé a jež se bude neustále zaměřovat na rekvalifikaci a další profesní rozvoj s cílem zachovat aktuálnost dovedností.

B2

Zvyšování dovedností nezaměstnaných, jež budou organizovat veřejné orgány s využitím příslušných agentur.

C

DŮCHOD

C1

Zpřístupnit dovednosti nezbytné v informační společnosti všem, již se v životě a v zaměstnání nesetkali s informační společností.

C2

Zvláštní programy na pomoc těm, kdo se stali tak slabými, že nemohou zůstat členy informační společnosti.

D

ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ

Podpora ve všech fázích s cílem začlenit osoby se zdravotním postižením do informační společnosti a udržet je v ní, i v případě postupného zhoršování postižení.