23.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 463/1

1.

závěry Rady ze dne 26. listopadu 2012 o správě kulturních záležitostí (1), ve kterých je zdůrazněno, že je důležité přispět k otevřenější, participativnější, účelnější a soudržnější správě kulturních záležitostí, a v nichž se členské státy vyzývají k podpoře participativního přístupu k tvorbě politik v oblasti kultury;

2.

závěry Rady ze dne 21. května 2014 o kulturním dědictví jako strategickém zdroji pro udržitelný rozvoj Evropy (2), ve kterých se uznává, že otázka kulturního dědictví se dotýká různých politik a že kulturní dědictví hraje specifickou úlohu při dosahování cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a v nichž se členské státy vyzývají, aby v oblasti kulturního dědictví prosazovaly modely dlouhodobé politiky, jež jsou fakticky podloženy a určovány potřebami společnosti a občanů;

3.

sdělení Komise nazvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“, ve kterém se uznává, že kulturní dědictví je sdíleným zdrojem a společným statkem a že péče o naše dědictví je proto společným úkolem (3);

4.

skutečnost, že na mezinárodní úrovni je v oblasti podpory udržitelného rozvoje ve větší míře uznáván přístup zaměřený na občany a založený na kultuře, a s ohledem na význam transparentních, participativních a z informací vycházejících systémů správy kulturních záležitostí pro řešení potřeb všech členů společnosti (4);

5.

skutečnost, že na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni je ve větší míře uznáván sociální rozměr kulturního dědictví, a s ohledem na to, že v zájmu zabezpečení, rozvíjení a předávání kulturního dědictví budoucím generacím je důležité aktivovat synergie mezi jednotlivými zúčastněnými stranami (5);

6.

přijetí místně ukotveného a na občany zaměřeného přístupu ke kulturnímu dědictví v rámci několika programů EU, mimo jiné v programu pro výzkum Horizont 2020, a s ohledem na přístup týkající se místního rozvoje vedeného komunitami, podporovaný z evropských strukturálních a investičních fondů. Tento přístup je rovněž uznán v iniciativě společného plánování „Kulturní dědictví a globální změny: nová výzva pro Evropu“;

7.

přijetí participativních přístupů v rámci projektu EU „Evropská hlavní města kultury“ a v souvislosti s označením „Evropské dědictví“ (6);

8.

poskytuje příležitost k podpoře demokratické účasti, udržitelnosti a sociální soudržnosti i příležitost reagovat na současné sociální, politické a demografické výzvy;

9.

usiluje o to, aby se příslušné strany – tj. veřejné orgány a subjekty, soukromé subjekty, organizace občanské společnosti, nevládní organizace, dobrovolnické organizace i jednotliví zájemci – v rámci veřejné činnosti aktivně zapojili do rozhodování, plánování, provádění, monitorování a hodnocení politik a programů v oblasti kulturního dědictví, a to v zájmu zvýšení odpovědnosti a transparentnosti investic z veřejných zdrojů, jakož i v zájmu budování důvěry veřejnosti v politická rozhodnutí;

10.

přispívá ke zvýšení povědomí o hodnotách kulturního dědictví jakožto sdíleného zdroje, a tím ke snížení rizika jeho zneužití a ke zvýšení sociálního a ekonomického přínosu;

11.

podporuje současná kulturní, umělecká a tvůrčí díla, která úzce souvisejí s identitou a hodnotami a často vycházejí z tradičních postupů a nehmotného dědictví jednotlivců, a mohou tak být součástí kulturního dědictví pro příští generace;

12.

napomáhá využívání nových příležitostí, které přináší globalizace, digitalizace a nové technologie, jež mění způsoby vytváření a používání kulturního dědictví a přístup k němu;

13.

vypracovaly víceúrovňové a mnohostranné rámce pro správu, které uznávají kulturní dědictví jakožto sdílený zdroj, a to posílením vazeb mezi místní, regionální, celostátní a evropskou úrovní správy kulturního dědictví, s řádným přihlédnutím k zásadě subsidiarity tak, aby bylo na všech úrovních usilováno o přínos pro občany;

14.

podporovaly zapojení příslušných stran zajištěním, aby jim byla umožněna účast ve všech fázích rozhodovacího procesu;

15.

prosazovaly rámce pro správu, které uznávají význam vzájemného působení mezi hmotným, nehmotným a digitálním kulturním dědictvím a které se zabývají jeho sociálními, kulturními, symbolickými, ekonomickými a environmentálními hodnotami a tyto hodnoty respektují a posilují;

16.

podporovaly rámce pro správu, které usnadňují provádění průřezových politik a umožňují, aby kulturní dědictví přispívalo k dosahování cílů v jednotlivých oblastech politik, mimo jiné k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění;

17.

vytvářely synergie mezi strategiemi udržitelného cestovního ruchu a místními kulturními a tvůrčími odvětvími, mimo jiné prosazováním rámců pro správu, které umožňují aktivní účast místních obyvatel, s cílem podpořit nabídku v oblasti udržitelného a kvalitního kulturního cestovního ruchu a přispět k revitalizaci městských a venkovských oblastí, při současném zachování integrity a kulturní hodnoty dědictví a nalezení rovnováhy mezi ekonomickými příležitostmi a dobrými životními podmínkami občanů;

18.

pro tyto účely vhodným způsobem využívaly finanční prostředky EU i vnitrostátní zdroje financování;

19.

spolupracovaly v záležitostech týkajících se participativní správy kulturního dědictví, mimo jiné v rámci pracovního plánu pro kulturu na období let 2015–2018 (8), s cílem stanovit a šířit osvědčené postupy a zvýšit kapacitu odvětví kulturního dědictví, aby bylo možné tyto se těmito záležitostmi účinně zabývat;

20.

podporovaly předávání tradičních dovedností a znalostí napříč generacemi a jejich inovativní využívání a dále vzájemné obohacování prostřednictvím vědeckého a technologického rozvoje;

21.

využívaly digitální prostředky k zajištění širšího přístupu všech sociálních skupin ke správě kulturního dědictví a vyšší míry účasti na ní;

22.

prozkoumaly úlohu virtuálních společenství při vytváření a provádění politik v oblasti kulturního dědictví, při podpoře správy kulturního dědictví, rozvíjení znalostí a financování (například prostřednictvím skupinového financování – tzv. crowd-sourcingu a crowd-fundingu);

23.

dosáhly konkrétního pokroku, pokud jde o správu Europeany (9), s cílem zajistit její dlouhodobou udržitelnost a rozvoj jakožto projektu zaměřeného na kulturní dědictví, a též usnadnit její propojení se vzděláváním, kulturním cestovním ruchem a dalšími odvětvími; ve vhodných případech prosazovaly opakované využívání obsahu digitálního kulturního dědictví v zájmu posílení kulturní rozmanitosti a intenzivnějšího využívání poznatků o kulturním dědictví v rámci současné umělecké tvorby a v kulturních a tvůrčích odvětvích;

24.

podporovaly účast občanů v rámci modelu inteligentního rozvoje evropských měst, jehož účelem je aktivní začleňování kulturního dědictví s cílem přispět k inovaci a revitalizaci evropských měst jejich propojením s místy a územím v jejich okolí, podpořením jejich atraktivity i přilákáním investorů, nových ekonomických aktivit a podniků;

25.

navázaly na sdělení „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ a spolupracovaly na rozvoji komplexní evropské strategie pro kulturní dědictví;

26.

posílily spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako jsou Rada Evropy a UNESCO, v zájmu podpory participativního přístupu ke správě kulturního dědictví;

27.

podporovala fakticky podložený výzkum a statistické údaje o dopadu participativních přístupů k politikám a správě v oblasti kulturního dědictví, a přispěla tak k vytváření strategických přístupů ke kulturnímu dědictví;

28.

pokračovala v dialogu s organizacemi a platformami občanské společnosti ohledně vytváření politik týkajících se kulturního dědictví a zvážila předložení návrhu projektu „Evropský rok kulturního dědictví“.