Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 52014XG0131(01)

Návrh závěrů Rady o globálním rozměru evropského vysokoškolského vzdělávání

Úř. věst. C 28, 31.1.2014, p. 2–5 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

31.1.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 28/2

Návrh závěrů Rady o globálním rozměru evropského vysokoškolského vzdělávání

2014/C 28/03

RADA EVROPSKÉ UNIE,

VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:

1.

Boloňskou deklarací ze dne 19. června 1999 byl zahájen mezivládní proces, jehož cílem je vytvořit Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání a jenž je aktivně podporován Evropskou unií, a ministři odpovědní ve zúčastněných zemích za vysokoškolské vzdělávání, kteří se sešli v dubnu roku 2012 v Bukurešti, přijali pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání strategii Mobilita pro lepší učení (2020) jakožto nedílnou součást úsilí o prosazování internacionalizace vysokoškolského vzdělávání (1).

2.

Směrnice Rady 2004/114/ES (2) ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby uznává, že jedním z cílů činnosti Společenství v oblasti vzdělávání je podporovat celou Evropu, aby byla světovým centrem excelence pro studium a odborné vzdělávání.

3.

Cíl směrnice Rady 2005/71/ES (3) ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu je podobný, a to zvýšit přitažlivost Společenství pro výzkumné pracovníky z celého světa a posílit postavení EU jako mezinárodního centra výzkumu.

4.

V mezinárodní strategii přijaté na zasedání ministrů zemí účastnících se boloňského procesu konaném v květnu roku 2007 v Londýně (4) se zdůrazňuje, že je nutné, aby Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání byl otevřený a atraktivní pro příslušné osoby z jiných částí světa, a že je třeba posilovat spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání a politický dialog s mimoevropskými zeměmi.

5.

V závěrech Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy se zdůrazňuje význam podpory členských států v jejich úsilí o modernizaci vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím úzké součinnosti s boloňským procesem, zejména v souvislosti s nástroji zajišťujícími kvalitu, uznávání kvalifikací, mobilitu a transparentnost.

6.

Ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, která byla přijata v červnu roku 2010 (5), je stanoven konkrétní cíl, jímž je zlepšení úrovně vzdělání, zejména zvýšením podílu mladých lidí s úspěšně dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 % do roku 2020.

7.

V závěrech Rady ze dne 11. května 2010 o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání (6) se zdůrazňuje, že programy mezinárodní spolupráce a politické dialogy se třetími zeměmi v oblasti vysokoškolského vzdělávání umožňují nejen volnější tok znalostí, ale přispívají také ke zlepšení kvality a postavení evropského vysokoškolského vzdělávání v mezinárodním prostředí, k posílení výzkumu a inovací, k podpoře mobility a mezikulturního dialogu i k prosazování mezinárodního rozvoje v souladu s cíli vnější politiky EU.

8.

V závěrech Rady ze dne 28. a 29. listopadu 2011 o referenční úrovni mobility ve vzdělávání (7) byla stanovena referenční úroveň, podle níž by v roce 2020 mělo v EU průměrně alespoň 20 % absolventů vysokých škol strávit určité období studiem či odbornou přípravou související s vysokoškolským vzděláváním (včetně pracovních stáží) v zahraničí.

9.

V závěrech Rady ze dne 28. a 29. listopadu 2011 o modernizaci vysokoškolského vzdělávání byl uvítán záměr Komise vypracovat strategii EU v oblasti mezinárodního vysokoškolského vzdělávání zaměřenou na zvyšování informovanosti a viditelnosti v mezinárodním měřítku a spolupracovat s partnery s cílem upevnit vzájemné vztahy a přispívat k budování kapacit v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

A S OHLEDEM NA

konferenci o evropském vysokoškolském vzdělávání ve světě uspořádanou předsednictvím ve dnech 5. a 6. září 2013 ve Vilniusu, na níž byla zdůrazněna nutnost, aby členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání rozvíjely komplexní strategie internacionalizace, které

—

povedou ke zvýšení kvality a konkurenceschopnosti evropského vysokoškolského vzdělávání,

—

přesáhnou rámec mobility a při koncipování vzdělávacích programů a procesu výuky a učení a v jejich obsahu budou stále více zohledňovat globální rozměr (často se používá termín „internacionalizace na domácí půdě“),

—

se týkají širší škály a většího počtu studentů, protože spojují nové digitální zdroje s tradičnějšími formami výuky a učení a zároveň zajišťují vysokou kvalitu,

—

posilují rozvojovou spolupráci prostřednictvím strategických partnerství a budování kapacit,

BERE SE ZÁJMEM NA VĚDOMÍ

—

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Evropské vysokoškolské vzdělávání v globálních souvislostech  (8) a

—

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Otevření systémů vzdělávání: nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje jakožto prostředky inovativní výuky a učení pro všechny (9).

UZNÁVÁ, ŽE

1.

vysokoškolské vzdělávání má hrát klíčovou úlohu v rozvoji angažovaných občanů, kteří realizují svůj potenciál a jsou schopni jasně vyjadřovat své názory, a je mocnou hybnou silou inteligentních a udržitelných společností podporujících sociální začlenění, individuální prosperity a hospodářského růstu. K tomuto vývoji může dále přispívat mezinárodní mobilita jednotlivců a začleňování globálního hlediska do programů vysokoškolského vzdělávání.

2.

Silnou stránkou evropských systémů vysokoškolského vzdělávání je poskytování vysoce kvalitního vzdělávání a výzkumu, rozmanitost institucí a podpora spolupráce v oblastech, kde to představuje přidanou hodnotu, jako jsou programy společných a dvojích diplomů, doktorandské školy a studia a mezinárodní partnerství.

3.

Za současné ekonomické situace hrají při posilování kapacity Evropy v oblasti výzkumu a inovací klíčovou úlohu vysokoškolské vzdělávání, jakož i odborné vzdělávání a příprava na terciární úrovni, které jsou důležité i z hlediska zajišťování vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů nutných pro zabezpečení pracovních míst, hospodářského růstu a prosperity.

4.

Kompetence absolventů ne vždy vyhovují vyvíjejícím se potřebám trhu práce a společnosti a zaměstnavatelé ve veřejném i soukromém sektoru informují o nesouladu a o obtížích při hledání vhodných kandidátů, kteří by splňovali potřeby znalostní ekonomiky.

5.

V nadcházejících desetiletích bude mít pravděpodobně významný dopad demografické stárnutí v rámci EU, neboť trvale nízká porodnost ještě zostřuje problém chybějících dovedností absolventů, s nímž se potýkají evropští zaměstnavatelé.

6.

Instituce vysokoškolského vzdělávání coby zdroj znalostí a inovací mají rovněž společenskou odpovědnost přispívat k lidskému rozvoji a obecnému dobru, a to jak ve vnitrostátním kontextu, tak v širším světě;

DOMNÍVÁ SE, ŽE

1.

aktivní zapojení mezinárodních pracovníků, výzkumných pracovníků a studentů do evropských institucí vysokoškolského vzdělávání, poskytování finanční a organizační podpory pro mezinárodní mobilitu studentů i zaměstnanců a stále větší úsilí o internacionalizované vzdělávací programy mohou studentům pomoci získat dovednosti důležité pro globální trh práce.

2.

Členské státy a evropské instituce vysokoškolského vzdělávání učinily za podpory ze strany EU významný pokrok, pokud jde o vytváření mechanismů pro zajištění kvality v přeshraničním kontextu a uznávání kvalifikací v rámci boloňského procesu prostřednictvím sítí, jako je ENIC/NARIC, jakož i prostřednictvím programů, jako je Erasmus Mundus a Tempus.

3.

Celosvětový nárůst otevřených vzdělávacích zdrojů (Open Educational Resources), otevřených studijních materiálů (Open Courseware) a všem přístupných on-line kurzů (Massive Open Online Courses) je mezinárodní trend, který může mít významný dopad na systémy vysokoškolského vzdělávání a poskytnout nové příležitosti pro inovativní formy celosvětové přeshraniční spolupráce.

VYZÝVÁ PROTO ČLENSKÉ STÁTY, ABY S INSTITUCEMI VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VE VHODNÝCH PŘÍPADECH A PŘI ŘÁDNÉM ZOHLEDNĚNÍ JEJICH AUTONOMIE SPOLUPRACOVALY A:

1.

ve spolupráci s příslušnými zainteresovanými stranami usilovaly o komplexní strategický přístup k internacionalizaci, zahrnující tři hlavní oblasti, jimiž jsou

a)

mobilita studentů a pracovníků;

b)

internacionalizace vzdělávacích programů a digitálního vzdělávání;

c)

strategická spolupráce, partnerství a budování kapacit.

2.

prosazovaly obousměrnou mezinárodní mobilitu studentů za účelem získání diplomu a kreditů a rovněž poskytovaly příležitosti pro mobilitu pracovníků mezi evropskými a třetími zeměmi, mimo jiné i:

i)

zajištěním toho, aby ve strategiích internacionalizace byla významně zastoupena složka související s mobilitou studentů a výzkumných a dalších pracovníků podporovaná rámcem kvality, který může mimo jiné zahrnovat poradenské a informační služby;

ii)

zavedením dvousměrných programů mobility vzájemného zájmu se třetími zeměmi, které představují přiměřenou rovnováhu mezi fyzickou a virtuální mobilitou, jakož i mezi příchozí a odchozí mobilitou a které zahrnují širokou škálu předmětů a ve vhodných případech se zaměřují na oblasti s nedostatkem dovedností;

iii)

podporou uznávání kreditů, diplomů, kvalifikací a kompetencí získaných studenty a výzkumnými a dalšími pracovníky, kteří se účastní mezinárodní mobility, v zahraničí, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi;

iv)

výraznějším zaměřením na výsledky učení, jakož i posílením soudržnosti s evropskými nástroji transparentnosti, jakými jsou například evropský systém přenosu a akumulace kreditů, dodatek k diplomu a evropský rámec kvalifikací, jakož i soudržnosti s mechanismy zajišťování kvality; a

v)

urychlením pokroku na navrhovaném přepracování směrnic, které se týkají podmínek vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí pro účely výzkumu a studia;

3.

prosazovaly internacionalizaci na domácí půdě a digitální vzdělávání s cílem zajistit, aby velká většina evropských studentů, kteří se neúčastní fyzické mobility, byla rovněž s to rozvíjet mezinárodní dovednosti, mimo jiné i:

i)

zajištěním poskytování vysoce kvalitních zařízení a služeb studentům v terciárním vzdělávání, které odpovídají potřebám studentů;

ii)

účinným využíváním mezinárodních zkušeností a kompetencí, které mají zaměstnanci institucí vysokoškolského vzdělávání, a jejich povzbuzováním k tomu, aby přispívali k vytváření vysoce kvalitních mezinárodně zaměřených vzdělávacích programů ku prospěchu studujících, kteří jsou zapojeni do mobility, i těch, kdo do ní zapojeni nejsou;

iii)

poskytováním více příležitostí studentům a výzkumným a dalším pracovníkům, aby rozvíjeli své jazykové dovednosti, zejména prostřednictvím výuky v jazyce hostitelského státu v případě jedinců navštěvujících kurzy, které nejsou v jejich mateřském jazyce, aby se maximalizoval přínos evropské jazykové rozmanitosti a sociální integrace studentů a výzkumných a dalších pracovníků v jejich hostitelské zemi;

iv)

nabídnutím větších příležitostí k mezinárodní společné výuce online a zkoumáním využívání informačních a komunikačních technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů pro nové způsoby poskytování vzdělávání za účelem rozšíření přístupu, internacionalizace vzdělávacích programů a vytváření podmínek pro nové formy partnerství;

4.

prosazovaly vytváření partnerství jak v rámci Evropy, tak i se třetími zeměmi s cílem posílit institucionální kapacitu ve vzdělávání, výzkumu a inovacích, mimo jiné i:

i)

poskytováním vzdělávacích programů, které podněcují podnikání a inovace a rovněž podporují rozvoj přenositelných dovedností, a vytvářením mezinárodních příležitostí odborné přípravy prostřednictvím úzké spolupráce se zaměstnavateli z EU i ze třetích zemí;

ii)

prosazováním zaměření na konkrétní silné stránky a priority každé instituce vysokoškolského vzdělávání jakožto na prostředek k zajištění účinného a účelného využívání veřejných investic;

iii)

odstraňováním zbývajících překážek, které brání rozvoji a provádění programů společných, dvojích či vícenásobných diplomů, a lepším zajišťováním kvality a přeshraničního uznávání;

iv)

podporou soudržnosti mezi strategiemi internacionalizace jednotlivých členských států a politikami rozvojové spolupráce EU při zohlednění zásady rovnosti a odpovědnosti partnerské země, jakož i potřeb institucí vysokoškolského vzdělávání;

v)

čerpáním ze zkušeností studentů a výzkumných a dalších pracovníků ze třetích zemí jakožto vyslanců spolupráce s institucemi vysokoškolského vzdělávání v těchto zemích;

vi)

povzbuzováním institucí vysokoškolského vzdělávání, aby rozvíjely vlastní komplexní strategie internacionalizace a uznávaly přitom průřezovou povahu internacionalizace, která ovlivňuje všechny oblasti univerzitního života, včetně výzkumu, učení, řízení, správy a služeb, a podporou jejich úsilí.

VÍTÁ ZÁMĚR KOMISE

1.

podpořit členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání v jejich úsilí o prosazování komplexních strategických přístupů k internacionalizaci a využívat příležitostí k mezinárodní spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání v rámci programů Erasmus+ a Horizont 2020, mimo jiné i:

i)

poskytováním vyšší finanční podpory na mobilitu studujících a pracovníků do třetích zemí a ze třetích zemí prostřednictvím programu Erasmus+ a na mobilitu výzkumných pracovníků do třetích zemí a ze třetích zemí prostřednictvím akcí Marie Skłodowska-Curie v rámci programu Horizont 2020;

ii)

podporou konsorcia mezinárodních institucí vysokoškolského vzdělávání s cílem zavést společné magisterské a doktorské diplomy prostřednictvím programu Erasmus+ a akcí Marie Skłodowska-Curie a poskytnutím příležitostí studentům a doktorandům k tomu, aby využívali vysokoškolských a postgraduálních stipendií na vysoké úrovni;

iii)

podporou strategických partnerství pro spolupráci a inovace ve vysokoškolském vzdělávání, včetně partnerství mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání v EU a ve třetích zemích zaměřených na budování kapacit;

2.

ve spolupráci s členskými státy vyvíjet úsilí o zvýšení atraktivity evropského vysokoškolského vzdělávání a prosazovat jeho rozmanitost po celém světě, mimo jiné i:

i)

zlepšováním kvality a transparentnosti, prosazováním mechanismů pro zajišťování kvality v přeshraničním kontextu a podporou porovnatelnosti kvalifikací, kreditů a systémů uznávání prostřednictvím mezinárodní spolupráce a dialogu;

ii)

zvýšením kvality akademické mobility díky posílení listiny programu Erasmus pro vysokoškolské vzdělávání, mimo jiné prostřednictvím pokynů pro instituce vysokoškolského vzdělávání ohledně sebehodnocení a monitorování;

iii)

případným prosazováním uplatňování nástroje U-Multirank, který je novým vícerozměrným mezinárodním nástrojem transparentnosti zaměřeným na posílení srovnatelnosti mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání;

iv)

podporou spolupráce mezi členskými státy a mezi národními agenturami pro podporu vzdělávání a sdruženími absolventů, která bude spočívat ve sdílení informací a v zavádění a koordinaci společných činností v zájmu propagace Evropy jako vysoce kvalitní destinace, pokud jde o studium a výzkum, např. na studentských veletrzích a vytvářením společných propagačních nástrojů;

3.

prosazovat spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání v zájmu inovací a rozvoje mezi EU a jejími globálními partnery, mimo jiné:

i)

uskutečněním dvoustranných a vícestranných politických dialogů s klíčovými mezinárodními partnery, v souladu s vnějšími politikami EU;

ii)

podporou Evropského inovačního a technologického institutu a jeho znalostních a inovačních společenství jakožto vstupních bran pro mezinárodní spolupráci v oblasti inovací, výzkumu a vysokoškolského vzdělávání v zájmu řešení problémů, s nimiž se potýká společnost;

iii)

podporou a zlepšováním fakticky podložené tvorby politik v oblasti mezinárodního vzdělávání prostřednictvím výzkumu, shromažďování a analýzy statistických údajů, a dialogu s odborníky.

(1)  Bukurešťské komuniké ze dne 27. dubna 2012, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 12.

(3)  Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 15.

(4)  Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání v celosvětovém kontextu.

(5)  Dokument EUCO 13/10.

(6)  Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 12.

(7)  Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 31.

(8)  12453/13.

(9)  14116/13 + ADD 1.

Top