9.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/44

—

s ohledem na třetí část Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), hlavy III a VII,

—

s ohledem na nařízení (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh,

—

s ohledem na směrnici 2009/128/ES ze dne 21. října 2009 o udržitelném používání pesticidů,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (1),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1182/2007 ze dne 26. září 2007, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro odvětví ovoce a zeleniny (2), a na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (3),

—

s ohledem na nařízení (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (4),

—

s ohledem na nařízení (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (5),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. června 1996 k iniciativě Společenství pro okrasné zahradnictví (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2008 o cenách potravin v Evropě (COM(2008)0821),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2008 o akčním plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku (COM(2008)0397),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2009 o lepším fungování potravinového řetězce v Evropě (COM(2009)0591),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. května 2009 o politice jakosti zemědělských produktů (COM(2009)0234),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. května 2011 nazvané „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“ (COM(2011)0244),

—

s ohledem na rozhodnutí Komise 2008/359/ES ze dne 28. dubna 2008, kterým se zřizuje skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského průmyslu, na zprávu této skupiny ze dne 17. března 2009 o konkurenceschopnosti evropského zemědělsko-potravinářského průmyslu a na její doporučení a rozpis klíčových iniciativ (8),

—

s ohledem na studii z listopadu 2012 s názvem „Podpora zemědělských družstev“, která popisuje zjištění tohoto projektu Komise (9),

—

s ohledem na studii Společného výzkumného střediska Komise – Institutu pro perspektivní technologické studie z roku 2013 s názvem „Krátké potravinové řetězce a místní potravinové systémy v EU. Aktuální stav a charakteristické sociálně-hospodářské rysy“ (10),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0048/2014),

A.

vzhledem k tomu, že odvětví ovoce a zeleniny dostává přibližně 3 % podpory v rámci společné zemědělské politiky (SZP), avšak představuje 18 % celkové hodnoty zemědělské produkce v EU, zahrnuje 3 % použitelné zemědělské plochy v EU a jeho hodnota přesahuje 50 miliard EUR;

B.

vzhledem k tomu, že pěstitelství zahrnuje ovoce, zeleninu, brambory, saláty, byliny a okrasné rostliny, a vzhledem k tomu, že do odvětví pěstitelství spadají školky, pěstování trvalek, zahradnické služby, hřbitovní zahradnictví, maloobchodní zahradnictví, zahradní centra, květinářství a úprava krajiny;

C.

vzhledem k tomu, že obrat dodavatelského řetězce odvětví ovoce a zeleniny přesahuje podle odhadů 120 miliard EUR s přibližně 550 tisíci zaměstnanci a že toto odvětví je důležité pro hospodářství v oblastech EU, které mají sklon k vysoké míře nezaměstnanosti;

D.

vzhledem k tomu, že EU je druhým největším producentem ovoce a zeleniny na světě a současně druhým největším dovozcem tohoto sortimentu; vzhledem k tomu, že poptávka v tomto odvětví roste a momentálně přesahuje nabídku; vzhledem k tomu, že obchod s ovocem a zeleninou vzrostl z více než 90 miliard USD v roce 2000 na téměř 218 miliard USD v roce 2010 a jeho podíl na celosvětovém obchodu s potravinářskými a živočišnými produkty dosahuje téměř 21 %; vzhledem k tomu, že EU výrazně otevřela své trhy dovozům ze třetích zemí, s nimiž uzavřela dvoustranné i mnohostranné dohody;

E.

vzhledem k tomu, že odvětví pěstitelství – primární produkce a zpracovatelský průmysl – působí jako hospodářský multiplikátor na evropské úrovni, neboť stimuluje poptávku a vytváření přidané hodnoty v dalších odvětvích hospodářství, jako jsou obchod, stavebnictví a finanční služby;

F.

vzhledem k tomu, že odvětví ovoce a zeleniny z ekologického zemědělství je nejrychleji rostoucím odvětvím ekologické produkce na trhu EU a jeho hodnota činila v roce 2011 19,7 miliard EUR, přičemž mezi lety 2010 a 2011 došlo k nárůstu o 9 % a růstový trend za poslední desetiletí dosahuje 5–10 % ročně; vzhledem k tomu, že pokud jde o osázenou plochu, podíl ovoce z ekologického zemědělství vzrostl mezi lety 2010 a 2011 o 18,2 % a podíl zeleniny z ekologického zemědělství o 3,5 %;

G.

vzhledem k tomu, že v roce 2011 došlo v zemích EU-27 v porovnání s průměrnou spotřebou v předchozích pěti letech k poklesu spotřeby ovoce a zeleniny na obyvatele o 3 %, a to navzdory skutečnosti, že konzumace ovoce a zeleniny má značný přínos pro zdraví;

H.

vzhledem k tomu, že EU je největším světovým producentem květin, cibulí a hrnkových rostlin (44 % světové produkce), kdy dosahuje nejvyšší hustoty na hektar; vzhledem k tomu, že v odvětví okrasných rostlin je obrat odhadován na 20 miliard EUR v produkci, 28 miliard EUR ve velkoobchodu a 38 miliard EUR v maloobchodu, přičemž počet zaměstnanců v něm činí zhruba 650 000 osob;

I.

vzhledem k tomu, že režim pro ovoce a zeleninu je součástí SZP a jeho cílem je mimo jiné obnovit rovnováhu v potravinovém řetězci, podpořit odvětví ovoce a zeleniny, posílit konkurenceschopnost a povzbudit inovace; vzhledem k tomu, že by se mělo zvýšit členství v organizacích producentů, a to i v regionech, ve kterých po několik let nebyly k dispozici žádné operační fondy a/nebo jsou v nich používány zastaralé metody produkce, tím, že se zvýší atraktivita tohoto systému, a to s ohledem na skutečnost, že více než polovina všech pěstitelů v EU stále není členem organizací producentů, přestože cílem Komise je dosáhnout do roku 2013 v průměru 60 % členství v organizacích producentů; vzhledem k tomu, že nízká míra členství v organizacích producentů v některých členských státech je částečně způsobena rušením těchto organizací, což mezi producenty vzbuzuje nejistotu; vzhledem k tomu, že organizace producentů hrají klíčovou úlohu při zvyšování vyjednávací síly organizací v odvětví ovoce a zeleniny, je nezbytně nutné rozptýlit nejistotu mezi producenty tím, že se vyjasní evropské právní předpisy o uznávání organizací producentů;

J.

vzhledem k tomu, že v období 2000–2010 vzrostly podle Eurostatu celkové vstupní náklady zemědělců v EU v průměru téměř o 40 %, zatímco výstupní ceny se v průměru zvýšily o necelých 25 %; vzhledem k tomu, že nárůst vstupních nákladů činil téměř 80 % u syntetických hnojiv a půdních přídavků, téměř 30 % u osiva a sadebního materiálu a téměř 13 % u přípravků na ochranu rostlin;

K.

vzhledem k tomu, že úbytek úrodnosti půdy v důsledku eroze, nižšího příjmu organických látek vedoucího k nedostatečně drobtovité struktuře a nízké úrovni humusu, nižší míry zadržování živin a vody a oslabení ekologických procesů znamená značné náklady pro zemědělce i veřejné rozpočty;

L.

vzhledem k tomu, že v oblasti pěstitelství probíhá předávání znalostí ohledně převádění výzkumu do praxe obtížně a že výdaje soukromého sektoru v oblasti výzkumu jsou celkově nízké, o čemž svědčí skutečnost, že na výzkum a vývoj v EU-15 v roce 2004 připadalo pouze 0,24 % celkových výdajů v potravinářském průmyslu, přičemž se jedná o poslední období, o němž jsou známy údaje;

M.

vzhledem k tomu, že velké množství odrůd ovoce a zeleniny je ohroženo vyhynutím, neboť nejsou dostatečně ziskové, a vzhledem k tomu, že zemědělci, kteří pokračují v pěstování těchto odrůd, hrají z environmentálního, sociálního a kulturního hlediska důležitou roli při ochraně významných součástí zemědělské základny Evropy;

N.

vzhledem k tomu, že dochází ke stále větším problémům v souvislosti s prevencí, tlumením a eradikací rostlinných škůdců a omezenou dostupností přípravků na ochranu rostlin pro pěstování zeleniny, což by mohlo mít nepříznivý dopad na zemědělskou rozmanitost a kvalitu zeleniny v Evropě;

O.

vzhledem k tomu, že podniky v oblasti zahradnictví působí často zároveň v oblasti výroby, obchodu a služeb;

P.

vzhledem k tomu, že cisgenezi lze definovat jako postup genetického inženýrství, kdy se do předmětné rostliny zavádí gen příbuzného či stejného druhu nebo rodu;

1.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat odvětví pěstitelství EU a umožnit mu lépe konkurovat na celosvětovém trhu prostřednictvím inovací, výzkumu a vývoje, energetické účinnosti a bezpečnosti, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a pomocí opatření ke zvýšení odbytu a také pokračovat v úsilí o odstranění nerovnováhy mezi provozovateli a dodavateli;

2.

zdůrazňuje, že je nutné zjednodušit přístup producentů na trhy třetích zemí; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o podporu vývozců ovoce, zeleniny, květin a okrasných rostlin s cílem zamezit dopadu stále většího množství necelních překážek, jako jsou rostlinolékařské normy některých třetích zemí, jež ztěžují nebo dokonce znemožňují vývoz z EU;

3.

vyzývá Komisi, aby vytvořila rovné podmínky pro přístup všech subjektů na trh v EU, pokud jde o obchodní normy, označování původu atd., a aby jejich dodržování zajistila prostřednictvím příslušných kontrol s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže;

4.

vybízí k propagaci spotřeby ovoce a zeleniny v členských státech pomocí vzdělávacích činností, jako je projekt „Ovoce do škol“ v EU a jako jsou např. projekty v oblasti potravinářského průmyslu ve Spojeném království s názvem „Grow Your Own Potato“ (Vypěstuj si bramboru) a „Cook Your Own Potato“ (Uvař si vlastní bramboru);

5.

poukazuje na to, že místní a regionální trhy jsou často nedostatečně zásobovány místními pěstitelskými produkty, a proto by v těchto oblastech mělo být podporováno zemědělské podnikání, zejména prostřednictvím pobídek pro podnikání mladých lidí, jež by vytvořily pracovní příležitosti v zemědělském odvětví a zaručí dodávky čerstvé místní produkce;

6.

zdůrazňuje přínos pěstování okrasných rostlin pro zdraví a dobré životní podmínky lidí, neboť rozšiřuje zelené plochy a tím zlepšuje životní prostředí ve městech a současně bere ohled na změnu klimatu a venkovské hospodářství; zdůrazňuje, že je zapotřebí toto odvětví aktivněji podporovat, pokud jde o pobídky k investování a profesnímu rozvoji;

7.

vítá opatření v rámci systému EU pro ovoce a zeleninu, jejichž cílem je zvýšit tržní zaměření pěstitelů EU, podpořit inovace, posílit odvětví ovoce a zeleniny, zvýšit konkurenceschopnost pěstitelů a zlepšit odbyt a jakost produktů a environmentální aspekty výroby zajištěním podpory organizacím producentů, sdružením organizací producentů a uznáváním mezioborových organizací a také podporou vytváření seskupení, která vytvoří nové toky příjmů, jež budou směřovány do nových investic; zdůrazňuje zároveň, že je třeba dbát na to, aby samoprodejci a přímí prodejci nebyli diskriminováni, ale měli možnost uskutečnit inovativní projekty a posílit svou konkurenceschopnost;

8.

poukazuje na to, že místní a regionální výroba a prodej přispívají k vytváření a zachování hospodářské činnosti a pracovních míst ve venkovských oblastech;

9.

poukazuje na to, že krátké hodnotové řetězce přispívají ke snížení emisí škodlivých pro klima;

10.

konstatuje, že tzv. městské zemědělství skýtá pěstitelskému odvětví nové možnosti;

11.

vítá zprávu o veřejné konzultaci Komise s názvem „Přezkum režimu EU pro odvětví ovoce a zeleniny“, především její část 3.8, v níž Komise potvrzuje nutnost zjednodušit stávající pravidla pro organizace producentů, podporuje návrh na posílení organizací producentů a poukazuje na to, že většina odpovědí je nakloněna zachování základní filozofie stávajících podpůrných opatření;

12.

zdůrazňuje, že omezování byrokracie, zejména pro malé a střední podniky, je zvláště důležité, nicméně že tato opatření nesmí narušit právní jistotu, na kterou se tyto podniky také spoléhají;

13.

vítá skutečnost, že dohoda o reformě SZP zachovává systém podpory evropského pěstitelství ovoce a zeleniny, který je založen na organizacích producentů, a současně uznává, že stávající nástroje nebyly vždy účinné, jak shledala Komise ve svém dokumentu o veřejné konzultaci s názvem „Přezkum režimu EU pro odvětví ovoce a zeleniny“, a proto podporuje práci skupiny s názvem „Newcastle Group“, která se zaměřuje na zlepšení režimu EU pro ovoce a zeleninu, jenž by měl zohlednit zvláštní povahu právních předpisů, jimiž se řídí družstva v členských státech, aby neomezoval vytváření nových organizací producentů a současně uznával skutečnost, že se pěstitelé mohou rozhodnout do systému organizací producentů nevstupovat; bere rovněž na vědomí vytvoření unijního nástroje pro zvládání vážných krizí postihujících více členských států a zdůrazňuje, že tento nástroj by měl být otevřen všem producentům bez ohledu na to, zda jsou členy organizace producentů, či nikoli;

14.

v zájmu posílení prospěšných činností, jež organizace producentů vykonávají pro jednotlivé producenty, vyzývá Komisi, aby ve svém přezkumu režimu EU pro ovoce a zeleninu stanovila jasná a praktická pravidla pro vytváření a fungování organizací producentů a aby tato pravidla přizpůsobila stávajícím tržním strukturám v členských státech, aby mohly organizace producentů plnit svou úlohu, jak byla zamýšlena, a aby členství v organizaci producentů bylo pro pěstitele atraktivní, pokud tím není ohroženo dosažení základních cílů tohoto režimu a pěstitelé mají i nadále možnost činit v těchto záležitostech vlastní rozhodnutí;

15.

se znepokojením poukazuje na to, že pravidla systému organizací producentů ponechávají kontrolorům Komise značnou volnost výkladu, což vede k vysokému stupni nejistoty a může členské státy vystavit nebezpečí zamítnutí a soudního přezkumu; zdůrazňuje rovněž, že kontrolní postupy a finanční opravy musí být prováděny dříve a v dohodnuté lhůtě pro provedení auditu;

16.

konstatuje, že v celé EU stále dochází k nekalým obchodním praktikám, které podkopávají činnost pěstitelských podniků a jejich organizací producentů a snižují důvěru pěstitelů v investování do budoucnosti; domnívá se, že kodexy chování, které by schválily veškeré subjekty zapojené do dodavatelského řetězce, které by vycházely z legislativního rámce a na něž by v každém členském státě dohlížel vnitrostátní posuzovatel monitorující obchodní praktiky, by mohly výrazně zlepšit fungování potravinového řetězce a vnitřního trhu;

17.

domnívá se, že soukromé normy pro rezidua pesticidů, jež byly přijaty řadou velkých maloobchodních řetězců, jsou protisoutěžní a poškozují zájmy pěstitelů ovoce a zeleniny; vyzývá Komisi, aby tuto praxi ukončila, neboť úrovně reziduí pesticidů stanovené v právních předpisech EU poskytují náležitou ochranu zdraví spotřebitelů i producentů;

18.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly integrovanou ochranu rostlin, podporovaly inovace a podnikání posílením výzkumu a vývoje nechemických alternativ, jako jsou přirození predátoři a paraziti škůdců, a aby využily rámcový program pro výzkum a inovace Horizont 2020 k financování aplikovaného výzkumu, který bude podporovat rozvoj integrovaných strategií týkajících se kontroly škůdců, nákaz a plevele, poskytly producentům nezbytné nástroje a informace pro naplnění směrnice 2009/128/ES, která v článku 14 stanoví, že členské státy „přijmou všechna nezbytná opatření na podporu ochrany před škodlivými organismy s nízkými vstupy pesticidů, přičemž dle možnosti upřednostní nechemické metody“ a „zajistí nezbytné podmínky pro uplatňování integrované ochrany rostlin nebo podpoří jejich zavedení“;

19.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a vyzdvihovaly intenzifikaci ekologických postupů zajišťujících dlouhodobé zdraví a úrodnost půdy a její tvorbu, stejně jako řízení a regulaci populací škůdců; je přesvědčen, že to může vést k dlouhodobému růstu produktivity zemědělců a ke snížení nákladů pro veřejné rozpočty;

20.

zdůrazňuje, že obor pěstitelství je závislý na celé řadě přípravků určených na ochranu rostlin, a naléhavě žádá Komisi, aby svůj přístup k regulaci těchto produktů založila na posuzování rizik a podložila jej odborně posouzenými a nezávislými vědeckými důkazy; zdůrazňuje, že nejvíce ohrožena jsou menšinová použití, a to v důsledku nedostatku vhodných účinných látek; vyzývá Komisi, aby posílila koordinaci vytváření údajů v členských státech, zejména údajů o reziduích, které jsou základním požadavkem pro povolení pro speciální jedlé plodiny; vyzývá GŘ AGRI, GŘ SANCO, GŘ pro životní prostředí a GŘ pro hospodářskou soutěž, aby navázaly strategickou spolupráci, v jejímž rámci budou moci z různých pohledů posuzovat dopad změn regulace přípravků na ochranu rostlin;

21.

naléhavě žádá Komisi, aby přezkoumala fungování opatření pro vzájemné uznávání povolení přípravků na ochranu rostlin, jež stanoví článek 40 nařízení (ES) č. 1107/2009, s cílem zjednodušit jejich uplatňování a odstranit veškerou zbytečnou byrokracii, a aby zvážila dlouhodobý cíl celosvětové harmonizace pro regulaci přípravků na ochranu rostlin a omezení necelních překážek obchodu za účelem vývozu;

22.

naléhavě žádá Komisi, aby v souladu s čl. 51 odst. 9 nařízení (ES) č. 1107/2009 a bez dalšího odkladu předložila Parlamentu a Radě zprávu o vytvoření evropského fondu pro menšinová použití a speciální plodiny; zdůrazňuje, že tento fond by měl být použit k financování průběžného evropského pracovního programu pro koordinaci a spolupráci mezi provozovateli podniků v zemědělsko-potravinářském odvětví, příslušnými orgány a zúčastněnými stranami, včetně výzkumných institucí, při provádění a případně financování činností v oblasti výzkumu a inovací, které jsou zaměřeny na ochranu speciálních plodin a menšinových použití;

23.

zdůrazňuje, že u dovážených produktů není vyžadováno splnění stejných rostlinolékařských požadavků jako u produktů evropských; zdůrazňuje, že tato přetrvávající nerovnost ohrožuje konkurenceschopnost evropských producentů a poškozuje zájmy evropských spotřebitelů;

24.

připomíná, že nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (nařízení (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 (11)) i nové nařízení o biocidních přípravcích (nařízení (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 (12)) požadují, aby Komise do prosince 2013 stanovila vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení endokrinní činnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby v plné míře zvážila dopad různých přístupů při předkládání návrhů látek vyvolávajících narušení endokrinní činnosti;

25.

zdůrazňuje, že odvětví pěstitelství do značné míry závisí na používání vysoce kvalitních a správně specifikovaných hnojiv; vítá stávající revizi nařízení EU o hnojivech, avšak se znepokojením poukazuje na cíl Komise zahrnout do tohoto nařízení dříve nepředepsané půdní přídavky; zdůrazňuje, že tyto přídavky nevyžadují přesné vymezení výrobních postupů a použití, a vyzývá Komisi, aby je do působnosti nařízení o hnojivech nezahrnovala;

26.

zdůrazňuje skutečnost, že odvětví pěstitelství je na čele ve vývoji a přijímání inovativních systémů přesného zemědělství, a domnívá se, že tyto systémy omezí používání pesticidů a hnojiv, zvýší obchodní výnosy a omezí plýtvání a zlepší plynulost dodávek a hospodářskou výkonnost; zdůrazňuje, že metody pěstování rostlin, jako je například střídání plodin a pěstování meziplodin, jakož i výzkum a vývoj, by měly být zaměřeny na minimalizaci škod na životním prostředí;

27.

bere na vědomí návrh nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin (COM(2013)0262) předložený Komisí a obává se, že by měl nepřiměřený dopad na odvětví pěstitelství, zejména na odvětví okrasných rostlin a ovoce; zdůrazňuje, že jakákoli právní úprava by měla být přiměřená a v souladu se zásadou subsidiarity; zdůrazňuje také, že změny právních předpisů nesmí ohrozit tradiční odrůdy a plodiny, ale měly by přispívat ke genetické rozmanitosti mezi populacemi plodin a uvnitř těchto populací v zájmu dlouhodobé potravinové bezpečnosti a odolnosti potravinových systémů;

28.

bere na vědomí dopad nepůvodních invazních druhů pěstitelských plodin na širší životní prostředí, avšak doporučuje, aby byl v návrhu nařízení o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, který předložila Komise (COM(2013)0620), zvolen přístup uzpůsobený jednotlivým regionům či zemím, který uznává, že některé oblasti Evropy jsou zranitelnější než jiné a že různé oblasti Evropy mají rozdílné klima, které bude svědčit odlišnému spektru rostlin;

29.

důrazně naléhá na Komisi, aby jako obecnou zásadu chránila svobodu šlechtitelů rostlin volně používat stávající rostlinné materiály za účelem vývoje materiálů nových a jejich uvádění na trh, bez ohledu na jakékoli patentové nároky vztahující se na rostlinné materiály;

30.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj místních trhů s ovocem a zeleninou a krátké dodavatelské řetězce, čímž se zajistí čerstvost produktů;

31.

vyzývá Komisi, aby odlišovala cisgenní rostliny od transgenních a pro cisgenní rostliny zavedla jiný postup schvalování; očekává stanovisko EFSA požadované GŘ SANCO, jež posoudí závěry pracovní skupiny o nových biotechnologických postupech šlechtění;

32.

poukazuje na sezónně vysokou potřebu pracovníků v odvětví pěstitelství a vyzývá členské státy, aby zavedly účinné systémy, jimiž pěstitelům v klíčových obdobích roku zajistí potřebnou pracovní sílu a které zároveň budou plně v souladu s požadavky směrnice o sezónních pracovnících, včetně zásady spravedlivé mzdy;

33.

vítá opětovný důraz na odbornou přípravu pracovní síly a učňovské vzdělávání, se znepokojením však konstatuje, že počet lidí, kteří dokončí učňovské vzdělání v oboru pěstitelství, je v některých členských státech stále nízký, což omezuje nabídku pracovních míst pro mladé lidi se zájmem o toto odvětví; uznává, že ne všichni mladí lidé v učňovském vzdělávání se pro tento typ vzdělávání hodí; zdůrazňuje, že by měly být podporovány snahy o povzbuzování mladých lidí, aby zvážili možnost práce v odvětví pěstitelství, a o zajištění jejich odborné přípravy v této oblasti, a to prostřednictvím osvětových a informačních kampaní, které zvyšují pozitivní vnímání tohoto odvětví;

34.

naléhavě vyzývá zemědělsko-potravinářský průmysl a výzkumnou obec, aby systematickým způsobem spolupracovaly na získávání a odborném vzdělávání nové generace výzkumných pracovníků a na zvyšování kvalifikací stávajících pracovních sil;

35.

zdůrazňuje přínosy utužování a rozšiřování partnerství mezi vládními, odvětvovými a výzkumnými organizacemi a potřebu zajistit, aby systémy na podporu těchto partnerství měly takovou strukturu, která maximalizuje celkový dopad a soudržnost investic;

36.

zdůrazňuje zásadní význam účinného využívání kvalifikovaných vědeckých zdrojů s cílem urychlit uplatnění výsledků výzkumu a inovací prostřednictvím přesunu inovativní technologie zemědělské výroby na odvětví pěstitelství a propojení výzkumu, inovací, odborné přípravy a šíření v rámci odvětví zemědělství s hospodářskými politikami, jež splňují požadavky rozvoje pěstitelské produkce a současně zvyšují její účinnost;

37.

domnívá se, že v odvětví květin a okrasných rostlin musí být umožněno lepší využívání programů Unie pro výzkum, technologický rozvoj a inovace, a vyzývá Komisi, aby do výzev programu Horizont 2020 zahrnula „chráněné pěstování“ s cílem podněcovat inovace týkající se například udržitelné ochrany plodin, udržitelného využívání vody a živin, energetické účinnosti, vyspělých systémů pěstování a produkce a udržitelné dopravy;

38.

zastává názor, že v situaci, kdy je rozpočet na financování výzkumu v oblasti zemědělství a pěstitelství v členských státech napjatý, by mělo být podporováno financování třetími stranami, mimo jiné včetně maloobchodníků, a že toto financování by mělo být v souladu s celkovými výzkumnými zájmy odvětví;

39.

vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily přístup k dlouhodobému financování investic do moderních technologií produkce pěstitelských plodin s cílem zvýšit konkurenceschopnost pěstitelských produktů a služeb;

40.

zdůrazňuje klíčový význam kvalitního podnikatelského plánu při hledání kapitálových financí; doporučuje pěstitelům, aby ve větší míře využívali podporu podnikání a poradenské služby, a naléhavě vyzývá Komisi, aby navázala úzkou spolupráci s odvětvím, a zajistila tak, aby tyto služby byly pro pěstitele snadno dostupné;

41.

naléhavě žádá Komisi, aby jakožto součást transparentního procesu zahrnujícího pracovníky v tomto odvětví aktualizovala položky kapitoly 6 (živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a okrasná zeleň) kombinované nomenklatury pro rok 2012;

42.

vyjadřuje znepokojení nad možností budoucího přesunu pěstitelské produkce mimo EU;

43.

je hluboce znepokojen tím, že třetina až polovina jedlých plodin končí jako odpad kvůli svému vzhledu, a vyzývá Komisi, aby neprodleně umožnila obchodovat se širší škálou jakostí plodin, zejména na místních a regionálních trzích, při současném zajištění transparentnosti a řádného fungování trhu; poukazuje na iniciativy v Rakousku a Švýcarsku, kde je testován prodej ovoce a zeleniny s estetickými vadami; vyzývá supermarkety, aby zohlednily průzkumy trhu, které poukazují na to, že řada spotřebitelů nehledí nutně na estetický vzhled ovoce a zeleniny a ráda by nakupovala produkty nižší jakosti, zejména pokud by mohly být levnější;

44.

se znepokojením sleduje celkové ztráty a plýtvání, pokud jde o ovoce a zeleninu určené pro první použití na trhu, a značné hospodářské ztráty pro podniky; uznává, že omezení systémového plýtvání potravinami je zásadním předpokladem pro zvýšení dodávek potravin rostoucímu počtu obyvatel světa; vítá nicméně úsilí, jež subjekty potravinového dodavatelského řetězce vynakládají na přesměrování této produkce na sekundární trhy namísto její likvidace;

45.

vyzývá Komisi a členské státy, aby uzpůsobily své legislativní a politické prostředí tak, aby bylo co nejvstřícnější k využití odpadu pěstitelství; poukazuje na to, že existuje řada materiálů, jako je vyčerpaný houbový kompost, které by mohly být využity při výrobě pěstebního substrátu s přidanou hodnotou, pokud by nebyly klasifikovány jako „odpad“;

46.

zdůrazňuje, že akvaponické systémy mohou umožnit udržitelnou místní výrobu potravin a že kombinace chovu sladkovodních ryb a pěstování zeleniny v uzavřeném systému může napomoci k omezení spotřeby zdrojů ve srovnání s tradičními systémy;

47.

zdůrazňuje důležitost zlepšení sledování cen a vyrobených a prodávaných množství i potřebu vypracování uživatelských statistik oboru pěstitelství z celé EU, které by producentům pomohly lépe pochopit vývojové tendence trhu, předvídat krize a naplánovat budoucí sklizeň; vyzývá Komisi, aby do svých prognóz zařadila okrasné rostliny;

48.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.