P7_TC1-COD(2013)0025

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. března 2014 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/…/EU o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Mohutný příliv špinavých Mohutné nezákonné toky peněz může mohou poškodit stabilitu a pověst finančního sektoru a ohrozit vnitřní trh a  mezinárodní rozvoj. Terorismus narušuje samotné otřásá samotnými základy naší společnosti. Preventivní úsilí prostřednictvím finančního systému může doplnit Nezákonným tokům peněz rozhodujícím způsobem napomáhají utajované podnikové struktury, které působí v jurisdikcích zajišťujících utajení, často označovaných také jako daňové ráje, nebo prostřednictvím těchto jurisdikcí. Je nezbytně nutné nejen důkladněji propracovat trestněprávní přístup na úrovni Unie, ale současně jej doplnit o preventivní opatření v rámci finančního systému, která mohou a přinést komplementární výsledky. Preventivní přístup by však měl být cílený a přiměřený a neměl by vyústit v globální systém kontroly všech obyvatel. [pozm. návrh 1]

(2)

Spolehlivost, integrita a stabilita úvěrových a finančních institucí a důvěra ve finanční systém jako celek by mohly být vážně ohroženy snahou pachatelů trestné činnosti a jejich společníků buď zastřít původ výnosů z trestné činnosti, nebo směrovat peníze získané zákonným i nezákonným způsobem na teroristické účely. Pokud nebudou na úrovni Unie přijata konkrétní koordinační opatření, ti, kdo Osoby, které perou peníze a financují terorismus, by se mohli mohly pokusit zneužít volného pohybu kapitálu a svobodu poskytovat finanční služby, jež jsou součástí integrovaného finančního prostoru, aby si usnadnily svou trestnou činnost usnadnili. Z tohoto důvodu je třeba na úrovni Unie přijmout určitá koordinační opatření . Ochrana společnosti před pachateli trestné činnosti a ochrana stability a integrity finančního systému Evropské unie, jež jsou cílem těchto opatření, by měly být zároveň v rovnováze s potřebou vytvořit právní prostředí, které podnikům umožní růst, aniž by jim vznikaly neúměrné náklady na dodržování předpisů. Veškeré požadavky, které mají povinné subjekty splnit v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu, by tudíž měly být opodstatněné a přiměřené. [pozm. návrh 2]

(3)

Stávající návrh je čtvrtou směrnicí, která se zabývá hrozbou praní peněz. Ve směrnici Rady 91/308/EHS (4) bylo praní peněz definováno v kontextu trestných činů souvisejících s drogami a směrnice uložila povinnosti pouze finančnímu sektoru. Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES (5), byla oblast působnosti rozšířena z hlediska dotčených trestných činů i škály profesí a činností, na něž se uvedená směrnice vztahuje. V červnu 2003 revidoval Finanční akční výbor (dále jen „FATF“) svá doporučení týkající se pokrytí financování terorismu a předložil podrobnější požadavky, pokud jde o zjištění a ověření totožnosti klienta, situace, kdy vyšší riziko praní peněz může odůvodnit zesílená opatření, a také situace, kdy snížené riziko může ospravedlnit méně důkladné kontroly. Tyto změny byly zohledněny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (6) a směrnici Komise 2006/70/ES (7). Unie by při realizaci doporučení FATF měla plně dodržovat unijní právní předpisy o ochraně údajů, Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. [pozm. návrh 3]

(4)

Praní peněz a financování terorismu často probíhá v mezinárodním měřítku. Opatření přijatá pouze na vnitrostátní úrovni nebo i na úrovni Unie, která by nebrala v úvahu mezinárodní koordinaci a spolupráci, by měla velmi omezené účinky. Opatření přijatá v této oblasti Unií by proto měla být v souladu slučitelná s dalšími iniciativami přijatými na jiných mezinárodních fórech a přinejmenším stejně přísná . Při praní peněz a financování terorismu se mohou používat strategie vyhýbání se daňovým povinnostem a mechanismy nezveřejňování a utajování informací, které mají zabránit odhalení . Opatření Unie by měla i nadále brát v úvahu zejména doporučení FATF, který je předním mezinárodním orgánem činným a doporučení dalších mezinárodních orgánů činných v boji proti praní peněz a financování terorismu. Za účelem posílení účinného boje proti praní peněz a financování terorismu by měly být směrnice 2005/60/ES a 2006/70/ES případně sladěny s novými doporučeními FATF, která byla přijata a rozšířena v únoru 2012. Při slaďování předpisů s nezávaznými doporučeními FATF je však naprosto nezbytné plně dodržovat právo Unie, zejména právní předpisy Unie v oblasti ochrany údajů a ochrany základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie. [pozm. návrh 4]

(4a)

Zvláštní pozornost je třeba věnovat plnění povinností stanovených v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), který požaduje soudržnost politik rozvojové spolupráce, aby se zastavil sílící trend, kdy se činnosti spojené s praním peněz přesouvají z rozvinutých zemí do rozvojových zemí s méně přísnými právními předpisy v oblasti boje proti praní peněz. [pozm. návrh 5]

(4b)

Vzhledem k tomu, že nezákonné finanční toky, zejména praní peněz, představují 6 až 8,7 % HDP rozvojových zemí  (8) , což je desetkrát více než objem pomoci Unie a jejích členských států rozvojovému světu, musí být opatření pro boj proti praní peněz a financování terorismu koordinovaná a musí zohledňovat rozvojovou strategii a politiky Unie a členských států, jejichž cílem je bojovat proti úniku kapitálu. [pozm. návrh 6]

(5)

Zneužití finančního systému pro směrování peněz z trestné činnosti nebo dokonce i čistých peněz na teroristické účely navíc představuje zjevné riziko pro integritu, řádné fungování, pověst a stabilitu finančního systému. Preventivní opatření této směrnice by tedy měla zahrnovat nejen manipulaci s penězi plynoucími z ze závažné  trestné činnosti, ale také a shromažďování peněz nebo majetku pro teroristické účely. [pozm. návrh 7]

(5a)

Bez ohledu na postihy stanovené v členských státech by mělo být hlavním cílem všech opatření přijatých podle této směrnice zakročení proti všem postupům, které vytváří značné nezákonné zisky. Za tímto účelem by měly být podniknuty veškeré možné kroky k tomu, aby se předešlo zneužívání finančního systému k praní těchto zisků. [pozm. návrh 8]

(6)

Při platbách vysokých částek v hotovosti hrozí praní peněz a financování terorismu. S cílem zvýšit ostražitost a zmírnit rizika v souvislosti s platbami v hotovosti fyzickými a právnickými osobami obchodujícími se zbožím by do oblasti působnosti této směrnice měly spadat platby v hotovosti prováděné nebo přijímané těmito osobami ve výši 7 500 EUR nebo více. Členské státy by měly být schopny se rozhodnout pro přijetí přísnějších ustanovení včetně nižší prahové hodnoty. [pozm. návrh 9]

(6a)

Jako náhrada bankovních účtů se stále více používají elektronické peněžní produkty. Poskytovatelé těchto produktů by měli být bezpodmínečně povinni předcházet praní peněz a financování terorismu. Pokud jsou však splněny určité kumulativní podmínky, mělo by být možné elektronické peněžní produkty osvobodit od důkladné kontroly klienta. Používání elektronických peněz, které jsou vydávány bez důkladné kontroly klienta, by mělo být umožněno jen při nákupu zboží a služeb pouze od obchodníků a poskytovatelů, jejichž totožnost je známa a ověřena vydavatelem elektronických peněz. Pro převody hotovosti mezi osobami by používání elektronických peněz nemělo být povoleno, aniž by byla provedena důkladná kontrola klienta. Elektronicky uložená částka by měla být dostatečně nízká, aby nevznikaly mezery a aby bylo možno zajistit, že daná osoba nemůže získat neomezené množství anonymních elektronických peněžních produktů. [pozm. návrh 10]

(6b)

Realitní makléři provádějí transakce s nemovitostmi v členských státech mnoha různými způsoby. Pokud se při výkonu svého povolání podílejí na finančních transakcích souvisejících s nemovitostmi, měla by se na realitní makléře vztahovat tato směrnice, aby se snížilo riziko praní peněz na trhu s nemovitostmi. [pozm. návrh 11]

(7)

Právníci, jak je definují členské státy, by měli podléhat ustanovením této směrnice, jestliže se podílejí na finančních transakcích nebo podnikových obchodech, včetně poskytování daňového poradenství, kde je největší riziko, že služeb těchto právníků může být zneužito za účelem praní výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Měly by však existovat výjimky z povinnosti oznamovat informace získané před soudním řízením, během něj či po něm, nebo v průběhu zjišťování právního postavení klienta. Právní poradenství by mělo i nadále podléhat povinnosti profesní mlčenlivosti, pokud se právní poradce nepodílí na praní peněz nebo financování terorismu nebo není právní poradenství poskytováno za účelem praní peněz nebo financování terorismu anebo právník neví, že klient vyhledal právní poradenství za účelem praní peněz nebo financování terorismu.

(8)

S přímo srovnatelnými službami by se mělo zacházet stejně, jestliže jsou poskytovány kterýmkoliv z příslušníků profesí, na které se tato směrnice vztahuje. Aby byla dodržena práva zaručená Listinou, neměly by oznamovací povinnosti podle této směrnice podléhat informace, jež získají auditoři, externí účetní a daňoví poradci, kteří v některých členských státech mohou obhajovat nebo zastupovat klienta v soudním řízení nebo zjišťovat právní postavení klienta, při plnění těchto úkolů.

(9)

Je důležité výslovně upozornit na skutečnost , že tato směrnice zahrnuje „daňové trestné činy“ související s přímými a nepřímými daněmi jsou v této směrnici v souladu s revidovanými doporučeními FATF zahrnuty do širší definice „trestné činnosti“ v souladu s revidovanými doporučeními FATF . Evropská rada na svém zasedání konaném dne 23. května 2013 uvedla, že je nutné komplexně řešit problém daňových úniků a podvodů a všemi prostředky bojovat proti praní peněz na vnitřním trhu a vůči nespolupracujícím třetím zemím a jurisdikcím. Důležitým krokem při odhalování těchto trestných činů je jejich vymezení a dále zveřejňování určitých finančních informací velkými společnostmi působícími v Unii podle jednotlivých zemí. Dále je také důležité zajistit, aby se povinné osoby a právníci, jak je definují členské státy, nesnažili zmařit záměr této směrnice, neusnadňovali agresivní daňové plánování ani se do něj nezapojovali. [pozm. návrh 12]

(9a)

Členské státy by měly v daňové oblasti zavést obecná pravidla prevence vyhýbání se daňovým povinnostem s cílem omezit agresivní daňové plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem v souladu s doporučeními Evropské komise ohledně agresivního daňového plánování ze dne 12. prosince 2012 a se zprávou OECD o pokroku ze dne 5. září 2013 vypracovanou pro G20. [pozm. návrh 13]

(9b)

Subjekty se zvláštní úlohou ve finančním systému, jako jsou Evropská investiční banka (dále jen „EIB“), Evropská banka pro obnovu a rozvoj, centrální banky členských států a centrální vypořádací systémy, by při provádění nebo podpoře obchodních či soukromých transakcí měly co nejdůsledněji dodržovat pravidla použitelná na jiné povinné osoby, která byla přijata podle této směrnice. [pozm. návrh 14]

(10)

Je nutné zjistit totožnost kterékoli fyzické osoby, která vykonává vlastnictví právnické osoby nebo ji ovládá. I když podíl na vlastnictví určení konkrétního vlastnického podílu automaticky nezaručí nalezení skutečného majitele, je to důkazní faktor, který je třeba zohlednit je jedním z faktorů umožňujících jeho identifikaci . Identifikace a ověřování skutečných majitelů by případně měly být rozšířeny na právnické osoby, jež vlastní jiné právnické osoby, a měly by sledovat řetězec vlastnictví, dokud není nalezena fyzická osoba, která vykonává vlastnictví nebo ovládá právnickou osobu, která je klientem. [pozm. návrh 15]

(11)

Potřeba přesných a aktuálních informací Je důležité zajistit a zlepšit dohledatelnost plateb. Přesné a aktuální informance o skutečném majiteli jakéhokoli právního subjektu, jako jsou právnické osoby, svěřenské fondy, nadace, holdingy a všechny ostatní obdobné, ať stávající či budoucí, právní uspořádání, jsou je klíčovým faktorem prvkem při sledování pachatelů trestných činů, kteří jinak mohou skrýt svou totožnost za korporátní strukturu. Členské státy by proto měly zajistit, aby společnosti měly uchovávaly informace o svých skutečných majitelích a daly tyto aby v centrálních veřejných rejstřících dostupných on-line zveřejňovaly pomocí otevřeného a bezpečného datového formátu adekvátní, přesné a aktuální informace k dispozici v souladu s právními předpisy Unie o ochraně údajů a s právem na soukromí zakotveném v Listině . Přístup do těchto rejstříků by měl být povolen příslušným orgánům , zejména finanční zpravodajské jednotce (FIU) a povinným osobám , a veřejným subjektům na základě předchozí identifikace osoby, která si přeje získat přístup k informacím, a případně po uhrazení poplatku . Správci by navíc měli povinným osobám nahlásit své postavení. [pozm. návrh 16]

(11a)

Zřízení rejstříků s informacemi o skutečných majitelích v členských státech by významně usnadnilo boj proti praní peněz, financování terorismu, korupci, daňovým trestným činům, podvodům a jiným finančním trestným činům. Lze toho dosáhnout zlepšením fungování stávajících obchodních rejstříků v členských státech. Vzhledem k přeshraniční povaze obchodních transakcí je naprosto nezbytné, aby byly rejstříky propojeny, mají-li být účinně využívány informace v nich obsažené. Propojení obchodních rejstříků po celé Unii stanoví již směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/17/EU  (9) a je třeba jej dále posílit. [pozm. návrh 17]

(11b)

Díky technologickému pokroku jsou k dispozici nástroje, s jejichž pomocí mohou povinné osoby v případě některých transakcí ověřit totožnost svých zákazníků. Taková technologická zlepšení poskytují podnikům a zákazníkům řešení, jež mohou ušetřit čas i náklady, a měla by proto být zohledněna při posuzování rizika. Příslušné orgány členských států a povinné osoby by měly být iniciativní v boji proti novým a inovativním způsobům praní peněz a zároveň dodržovat základní práva, včetně práva na soukromí a ochranu údajů. [pozm. návrh 18]

(12)	Tato směrnice by se měla uplatňovat i na ty činnosti povinných osob, na něž se vztahuje tato směrnice, které jsou vykonávány na internetu.

(12a)

Zástupci Unie v řídicích orgánech EBRD by měli EBRD nabádat k tomu, aby prováděla ustanovení této směrnice a na své internetové stránce zveřejnila politiku boje proti praní peněz včetně podrobných postupů, které vyhovují ustanovením této směrnice. [pozm. návrh 19]

(13)

Využití odvětví hazardních her Je znepokojivé, že k praní výnosů z trestné činnosti je znepokojující je využíváno odvětví hazardních her . V zájmu zmírnění rizik spojených s tímto odvětvím a s cílem v zájmu rovného zacházení s poskytovateli služeb hazardních her by měla být pro všechny poskytovatele služeb hazardních her stanovena povinnost provést identifikaci a kontrolu klienta u jednotlivých obchodů ve výši 2 000 EUR nebo více. Pro účely identifikace a kontroly klienta by měl být zaveden postup založený na posouzení rizik, který bude zohledňovat různá rizika spojená s různými typy hazardních her a skutečnost, zda tato rizika představují vážnou nebo mírnou hrozbu v souvislosti s praním peněz. Zvláštní rysy různých typů hazardních her by měly být zohledněny např. i tak, že se budou rozlišovat kasina, poskytovatelé hazardních her on-line a další poskytovatelé hazardních her. Členské státy by měly zvážit možnost použít tento práh na výběr výher, jakož i na peněžité sázky. Poskytovatelé služeb hazardních her ve fyzických prostorách (např. v kasinech a jiných podobných budovách určených k hraní) by měli zajistit, aby identifikaci a kontrolu klienta, v případě že probíhá v místě vstupu do budov, bylo možné propojit s obchody prováděnými v těchto prostorách klientem. [pozm. návrh 20]

(13a)

Praní peněz nabývá stále rafinovanějších podob a zahrnuje také nelegální, ale někdy i legální sázení, zejména sázky spojené se sportovními utkáními. Objevily se nové formy vysoce ziskové organizované trestné činnosti, například manipulace s výsledky zápasů, a rozvinuly se ve výnosné formy trestné činnosti spojené s praním peněz. [pozm. návrh 21]

(14)

Riziko praní peněz a financování terorismu není ve všech případech stejné. Proto by se měl použít komplexní přístup vycházející z posouzení rizik na základě minimálních standardů . Přístup založený na posouzení rizik není pro členské státy a povinné osoby příliš liberální možností. Zahrnuje užití rozhodování, které vychází z důkazů, s cílem lépe zaměřit rizika praní peněz a financování terorismu, jimž Unie čelí, a ty, jichž se to týká. [pozm. návrh 22]

(15)

Je nutné, aby členské státy a Unie podpořily přístup založený na posouzení rizik, aby identifikovaly rizika praní peněz a financování terorismu, která jim hrozí, porozuměly jim a zmírňovaly je. Význam nadnárodního přístupu k identifikaci rizik byl uznán na mezinárodní úrovni a evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (10); evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „EIOPA“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (11); a evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (12) by měly mít za úkol vyjádřit stanovisko ohledně rizik ohrožujících finanční sektor a ve spolupráci s členskými státy by měly vypracovat minimální standardy pro hodnocení rizik prováděné příslušnými vnitrostátními orgány . Do tohoto procesu by měly být formou co nejintenzivnějších konzultací zapojeny příslušné zúčastněné strany . [pozm. návrh 23]

(16)	Výsledky posouzení rizik na úrovni členských států by případně měly být včas k dispozici povinným osobám, aby mohly identifikovat svá vlastní rizika, porozumět jim a zmírnit je. [pozm. návrh 24]

(17)

V zájmu lepšího pochopení a zmírnění rizik v Unii by mělo být provedeno nadnárodní posouzení rizik, aby bylo možné účinně stanovit rizika praní peněz a financování terorismu, jimž je vystaven vnitřní trh . Komise by měla po členských státech požadovat, aby se zabývaly scénáři, jež jsou považovány za vysoce rizikové. Členské státy by kromě toho měly případně sdílet výsledky svého posouzení rizik mezi sebou navzájem a s Komisí , orgány a případně s orgánem EBA, orgánem EIOPA a orgánem, ESMA a Europolem . [pozm. návrh 25]

(18)	Při provádění ustanovení této směrnice je vhodné vzít v úvahu charakteristiky a potřeby malých povinných osob, které spadají do oblasti její působnosti, a zajistit vhodné zacházení, jež odpovídá zvláštním potřebám malých povinných osob a povaze jejich podnikání.

(19)

Riziko má proměnlivý charakter a proměnné buď samy o sobě, nebo v kombinaci mohou zvýšit nebo snížit potenciální rizika, což má dopad na odpovídající úroveň preventivních opatření, jako jsou opatření v oblasti identifikace a kontroly klienta. Mohou tedy nastat okolnosti, za kterých je třeba uplatnit zesílenou kontrolu, a jiné, kdy může být vhodná zjednodušená identifikace.

(20)	Je třeba uznat, že určité situace představují větší riziko praní peněz nebo financování terorismu. Ačkoliv by měla být zjištěna totožnost a obchodní profil všech klientů, existují případy, kdy jsou zapotřebí zvláště přísné postupy pro zjištění a ověření totožnosti klienta.

(21)

To platí zejména o obchodních vztazích s jednotlivci osobami , kteří které zastávají nebo zastávali zastávaly významné veřejné funkce, zejména s  osobami z těch členských států Unie nebo ze třetích takovými jednotlivci ze zemí, kde je rozšířena korupce. Takové vztahy mohou vystavit finanční sektor zvláště významnému riziku ztráty pověsti a právnímu riziku. Mezinárodní úsilí o potírání korupce rovněž odůvodňuje potřebu věnovat těmto případům zvláštní pozornost a použít odpovídající opatření zesílené kontroly klientů v případě osob, které zastávají nebo zastávaly významné funkce doma nebo v zahraničí, a vysoce postavených osob v mezinárodních organizacích. [pozm. návrh 26]

(21a)

Potřeba přijmout opatření zesílené kontroly klientů v případě osob, které zastávají nebo zastávaly významné funkce doma nebo v zahraničí, a vysoce postavených osob v mezinárodních organizacích by však neměla vést k tomu, aby seznamy s informacemi o těchto osobách byly prodávány pro komerční účely. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření zakazující takové jednání. [pozm. návrh 27]

(22)

Získání souhlasu vrcholného vedení s navázáním obchodních vztahů nemusí vždy nutně znamenat, že souhlasí i představenstvo. Takový souhlas by měl udělit někdo, kdo je dostatečně obeznámen s expozicí instituce vůči praní peněz a financování terorismu a v dostatečném postavení na to, aby přijímal rozhodnutí, jež ovlivní její expozici.

(22a)

Je velmi důležité, aby Unie vypracovala společnou strategii a politiku vůči nespolupracujícím jurisdikcím, které dosahují slabých výsledků v boji proti praní peněz a financování terorismu. Za tímto účelem by členské státy měly ve svých vnitrostátních systémech boje proti praní peněz a financování terorismu přímo používat všechny seznamy zemí zveřejněné FATF. Členské státy a Komise by kromě toho měly na základě všech dostupných informací identifikovat další nespolupracující jurisdikce. Komise by měla vypracovat společný přístup k opatřením, která je třeba používat na ochranu integrity vnitřního trhu proti nespolupracujícím jurisdikcím. [pozm. návrh 28]

(23)

Aby se zamezilo opakování postupů pro zjišťování totožnosti klientů vedoucímu ke zdržením a neefektivnosti v podnikání, je vhodné, při dodržení odpovídajících ochranných opatření, umožnit klientům, jejichž identifikace již byla provedena jinde, aby byli povinným osobám představeni. V případech, kdy povinná osoba využívá třetí osobu, má konečnou odpovědnost za použití postupu identifikace a kontroly klienta povinná osoba, jíž je klient představen. Třetí osoba nebo osoba, která klienta představila, zůstává nadále odpovědná za splnění požadavků této směrnice, včetně požadavku na oznámení podezřelých obchodů a uchování záznamů, pokud udržuje s klientem vztah, který je předmětem této směrnice.

(24)

V případě vztahů s agenturami nebo vztahů s externími poskytovateli služeb na smluvním základě mezi povinnými osobami a externími fyzickými nebo právnickými osobami, na které se tato směrnice nevztahuje, mohou jakékoli povinnosti v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu pro tyto agentury nebo externí poskytovatele služeb, kteří jsou součástí povinných osob, vyplynout pouze ze smlouvy, a nikoli z této směrnice. Za soulad s touto směrnicí je nadále odpovědná především povinná osoba, na kterou se tato směrnice vztahuje. Členské státy by měly dále zajistit, aby všechny takové třetí strany nesly za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice odpovědnost. [pozm. návrh 29]

(25)

Všechny členské státy zřídily nebo mají zřídit provozně nezávislé a samostatné finanční zpravodajské jednotky, aby shromažďovaly a analyzovaly informace, které obdrží, s cílem vytvořit odhalit vazby mezi podezřelými obchody a související trestnou činností za účelem předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu. Podezřelé obchody by měly být oznámeny finančním zpravodajským jednotkám, které by měly sloužit jako vnitrostátní střediska pro shromažďování, analýzu a předávání oznámení o podezřelých transakcích a dalších informací o možném praní peněz nebo financování terorismu příslušným orgánům. To by nemělo členské státy nutit měnit své stávající systémy oznamování, které jsou založeny na spolupráci se státním zástupcem nebo jinými orgány činnými v trestním řízení, pokud jsou informace předávány rychle a nezkresleně finančním zpravodajským jednotkám a umožňují jim řádně vykonávat jejich úkoly, včetně mezinárodní spolupráce s ostatními finančními zpravodajskými jednotkami. Je důležité, aby členské státy poskytovaly finančním zpravodajským jednotkám nezbytné zdroje, aby tak zajistily jejich plnou provozní kapacitu na řešení stávajících problémů s praním peněz a financováním terorismu, přičemž jednotky musí dodržovat základní práva, včetně práva na soukromí a ochranu údajů. [pozm. návrh 30]

(26)

Odchylně od všeobecného zákazu provádět podezřelé obchody mohou povinné osoby provádět podezřelé obchody před tím, než uvědomí příslušné orgány, pokud neprovedení obchodu není možné nebo pokud by se jím mohlo zmařit úsilí o stíhání osob, které mají prospěch z domnělého praní peněz nebo financování terorismu. Tím by však neměly být dotčeny mezinárodní závazky přijaté členskými státy v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti Organizace spojených národů neprodleně zmrazit finanční prostředky nebo jiný majetek teroristů, teroristických organizací nebo těch, kdo terorismus financují.

(26a)

Vzhledem k tomu, že obrovská část nezákonných finančních toků končí v daňových rájích, měla by Unie zvýšit tlak na tyto země, aby je přiměla spolupracovat v boji proti praní peněz a financování terorismu. [pozm. návrh 31]

(27)

Členské státy by měly mít možnost určit vhodný orgán stavovské samosprávy povolání uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a), b) a d) jako orgán, který bude v prvé řadě informován namísto finanční zpravodajské jednotky. V souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva představuje způsob, kdy je jako první informován orgán stavovské samosprávy, důležitou záruku, jak chránit základní práva, pokud jde o oznamovací povinnost vztahující se na právníky.

(28)	Pokud se členský stát rozhodne využít výjimky uvedené v čl. 33 odst. 2, může povolit nebo požadovat, aby orgán stavovské samosprávy zastupující osoby uvedené v dotčeném článku za okolností stanovených v uvedeném článku nepředával finanční zpravodajské jednotce informace získané od těchto osob.

(29)

Vyskytla se řada případů, kdy jednotlivci, včetně zaměstnanců a zástupců, zaměstnanci, kteří oznámili své podezření na praní peněz, byli vystaveni hrozbám nebo nepřátelskému jednání. I když tato směrnice nemůže zasahovat do soudních řízení členských států, jedná se o zásadní otázku pro účinnost systému proti praní peněz a financování terorismu. Členské státy by si měly být tohoto problému vědomy a měly by učinit všechno vše , co je v jejich silách, aby zaměstnance jednotlivce, včetně zaměstnanců a zástupců, před takovými hrozbami, nebo nepřátelským jednáním nebo jiným nepříznivým zacházením či nepříznivými následky ochránily a usnadnily jim oznamování podezření, čímž posílí boj proti praní peněz . [pozm. návrh 32]

(30)	Na zpracování osobních údajů pro účely této směrnice se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (13) provedená do vnitrostátních právních předpisů.

(30a)

Na zpracování osobních údajů orgány a institucemi Unie za účelem této směrnice se uplatní nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001  (14) . [pozm. návrh 33]

(31)

Konkrétní aspekty uplatňování této směrnice se týkají sběru, analýzy, uchovávání a sdílení údajů. Zpracování osobních údajů by mělo být povoleno v zájmu dodržení povinností stanovených v této směrnici, včetně provedení identifikace a kontroly klienta, průběžného sledování, šetření a oznámení neobvyklých a podezřelých obchodů, identifikace skutečného majitele právnické osoby nebo právního uspořádání, identifikace politicky exponované osoby, sdílení informací mezi příslušnými orgány a sdílení informací mezi finančními institucemi a povinnými osobami . Shromážděné osobní údaje by se měly omezit na to, co je nezbytně nutné pro účely dodržení požadavků této směrnice, a neměly by být dále zpracovávány způsobem neslučitelným se směrnicí 95/46/ES. Zejména další zpracování osobních údajů k obchodním účelům by mělo být přísně zakázáno. [pozm. návrh 34]

(32)	Všechny členské státy uznávají boj proti praní peněz a financování terorismu za významný veřejný zájem. Odstranění tohoto fenoménu vyžaduje pevnou politickou vůli a spolupráci na všech úrovních. [pozm. návrh 35]

(32a)

Je nanejvýš důležité, aby investice spolufinancované z rozpočtu Unie splňovaly nejvyšší standardy v zájmu předcházení finanční trestné činnosti, včetně korupce a daňových úniků. EIB proto v roce 2008 přijala na právním základě, kterým je článek 325 SFEU, článek 18 stanov EIB a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002  (15) , interní pokyny „Politika předcházení nedovoleným postupům v činnostech Evropské investiční banky a odrazování od těchto postupů“. EIB by po přijetí této politiky měla oznamovat lucemburské finanční zpravodajské jednotce podezření nebo případy údajného praní peněz, které se týkají projektů, operací a transakcí podporovaných EIB. [pozm. návrh 36]

(33)	Tato směrnice se nedotýká ochrany osobních údajů, které jsou zpracovávány v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, včetně ustanovení rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV. [pozm. návrh 37]

(34)

Na osobní údaje zpracovávané pro účely této směrnice se vztahují práva přístupu osob, o nichž jsou tyto údaje vedeny. Přístup ze strany osob, o nichž jsou údaje vedeny, k informacím obsaženým v oznámení podezřelého obchodu by však vážně ohrozil účinnost boje proti praní peněz a financování terorismu. Lze Proto lze odůvodnit omezení tohoto práva v souladu s článkem 13 směrnice 95/46/ES odůvodnit . Taková omezení však musí být vyvážena účinnými pravomocemi orgánů pro ochranu údajů, včetně pravomocí nepřímého přístupu, stanovenými ve směrnici 95/46/ES za účelem vyšetřování – z úřední moci nebo na základě stížnosti – všech podnětů týkajících se problémů se zpracováváním osobních údajů. Tyto pravomoci by měly zahrnovat zejména přístup k souboru údajů u povinné osoby . [pozm. návrh 38]

(35)

Osoby, které pouze převádějí dokumenty v listinné podobě na elektronické údaje a jednají na základě smlouvy s úvěrovou nebo finanční institucí, nespadají do oblasti působnosti této směrnice, stejně jako veškeré fyzické nebo právnické osoby, které poskytují úvěrovým nebo finančním institucím výhradně informační nebo jiné podpůrné systémy pro převody finančních prostředků nebo systémy pro clearing a vypořádání.

(36)

Praní peněz a financování terorismu jsou mezinárodní problémy a snaha o jejich potírání by měla být celosvětová. Pokud mají úvěrové nebo finanční instituce Unie pobočky nebo dceřiné společnosti ve třetích zemích, kde jsou právní předpisy v této oblasti nedostatečné, měly by s cílem vyhnout se uplatňování velmi odlišných norem v rámci jedné instituce nebo skupiny institucí používat normy Unie, nebo pokud použití takových norem není možné, upozornit příslušné orgány domovského členského státu.

(37)

Povinným osobám by, pokud Je-li to proveditelné, měla by být povinným osobám poskytnuta zpětná vazba o užitečnosti oznámení podezřelých obchodů, které činí, a následných opatřeních. Aby to bylo možné a členské státy mohly revidovat účinnost svých systémů v boji proti praní peněz a financování terorismu, měly by vést a zdokonalovat příslušné statistiky. Za účelem dalšího zlepšení kvality a souladu statistických údajů shromážděných na úrovni Unie by Komise měla sledovat situaci v EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a pravidelně zveřejňovat přehledy. Komise by ve svých přehledech měla rovněž uvádět hodnocení vnitrostátních posouzení rizik. První posouzení by Komise měla vypracovat do jednoho roku od vstupu této směrnice v platnost. [pozm. návrh 39]

(37a)

Členské státy by měly nejen zajistit, aby povinné osoby dodržovaly příslušná pravidla a pokyny, ale měly by také zavést systémy, které skutečně sníží rizika praní peněz u těchto povinných osob na minimum. [pozm. návrh 40]

(37b)

Aby bylo možné přezkoumávat účinnost systémů pro boj proti praní peněz a financování terorismu, měly by členské státy vést a zdokonalovat příslušné statistiky. Za účelem dalšího zlepšení kvality a soudržnosti statistických údajů shromažďovaných na úrovni Unie by Komise měla v celé Unii sledovat situaci v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a pravidelně zveřejňovat přehledy. [pozm. návrh 41]

(38)

Příslušné orgány by měly zajistit, aby v případě směnáren, poskytovatelů svěřenských služeb a služeb pro obchodní společnosti byly osobami, které skutečně řídí podnikání takových subjektů, a skutečnými majiteli takových subjektů vhodné a způsobilé osoby. Kritéria ke stanovení, zda osoba je vhodná a způsobilá, by měla alespoň odrážet nutnost chránit takové subjekty před zneužitím ze strany vedení nebo skutečných majitelů ke kriminálním účelům.

(39)

Koordinace a spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami na úrovni EU jsou vzhledem k nadnárodnímu charakteru praní peněz a financování terorismu nanejvýš důležité. Tato spolupráce byla dosud řešena pouze rozhodnutím Rady 2000/642/SVV (16). Aby byla zajištěna lepší koordinace a spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami a zejména bylo zajištěno, aby se oznámení podezřelých obchodů dostala k finanční zpravodajské jednotce členského státu, který jich co nejlépe využije, měla by tato směrnice obsahovat podrobnější, rozpracovanější a aktualizovaná pravidla.

(40)

Zdokonalování výměny informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami v Unii je zvláště důležité k tomu, aby se čelilo vzhledem k nadnárodnímu charakteru praní peněz a financování terorismu. Členské státy by měly podpořit využití bezpečných zařízení pro výměnu informací, zejména decentralizované počítačové sítě FIU.net a technik, které tato síť zařízení nabízí. [pozm. návrh 42]

(41)

Význam boje proti praní peněz a financování terorismu by měl členské státy vést k tomu, aby ve vnitrostátních právních předpisech stanovily za nedodržení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice účinné, přiměřené a odrazující sankce. Členské státy mají v současné době širokou škálu správních opatření a sankcí za porušení klíčových preventivních opatření. Tato různorodost by mohla být překážkou úsilí vynaloženého v boji proti praní peněz a financování terorismu a  hrozí, že reakce Unie je ohrožena tím, že bude roztříštěná. Tato směrnice by tedy měla obsahovat řadu správních opatření a sankcí, které budou mít členské státy k dispozici pro případ systematického porušování požadavků týkajících se opatření identifikace a kontroly klienta, vedení záznamů, oznamování podezřelých obchodů a vnitřních kontrol povinných osob. Tato škála by měla být dostatečně široká, aby členským státům a příslušným orgánům umožnila zohlednit rozdíly mezi povinnými osobami, zejména mezi finančními institucemi a dalšími povinnými osobami, pokud jde o jejich velikost, charakteristiku , míru rizika a oblasti činnosti. Při uplatňování této směrnice by členské státy měly zajistit, aby uložení správních správní opatření a sankcí sankce ukládané podle této směrnice a trestních sankcí trestní sankce ukládané podle vnitrostátního práva neporušovalo neporušovaly zásadu ne bis in idem. [pozm. návrh 43]

(42)

Technické normy v oblasti finančních služeb by měly zabezpečit harmonizaci a přiměřenou ochranu vkladatelů, investorů a klientů v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA disponují, by bylo efektivní a odpovídající pověřit tyto orgány vypracováním návrhů regulačních technických norem, které nevyžadují politické rozhodnutí, s cílem předložit je Komisi.

(42a)

Komise by měla vypracovat seznam jurisdikcí mimo Unii, které zavedly pravidla a nařízení podobná těm, jež jsou stanovena v této směrnici, aby příslušným orgánům a povinným osobám umožnila lépe posuzovat rizika vyplývající z určitých transakcí. [pozm. návrh 44]

(43)

Komise by měla přijmout návrhy regulačních technických norem vypracovaných orgánem EBA, orgánem EIOPA a orgánem ESMA podle článku 42 této směrnice prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.

(44)	Vzhledem k velmi podstatným změnám, které by bylo třeba učinit ve směrnici 2005/60/ES a 2006/70/ES, by tyto směrnice měly být z důvodu srozumitelnosti a jednotnosti sloučeny a nahrazeny.

(45)

Jelikož cíle této směrnice, konkrétně ochrany finančního systému prostřednictvím předcházení, vyšetřování a odhalování praní peněz a financování terorismu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, neboť jednotlivá opatření přijatá členskými státy na ochranu jejich finančních systémů by mohla být neslučitelná s fungováním vnitřního trhu a se zásadami právního státu a veřejné politiky Unie, ale spíše ho může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(46)

Tato směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou, zejména respektování soukromého a rodinného života, presumpci neviny, právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, zákaz diskriminace a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo na obhajobu. [pozm. návrh 45]

(47)	V souladu s článkem 21 Listiny, který zakazuje jakoukoli diskriminaci založenou na jakýchkoli důvodech, musí členské státy zajistit, aby tato směrnice byla provedena, pokud jde o posouzení rizik v rámci identifikace a kontroly klienta, aniž by došlo k diskriminaci.

(48)

Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

(48a)

Při uplatňování této směrnice nebo vnitrostátních právních předpisů, které tuto směrnici provádějí, jsou členské státy a povinné osoby vázány směrnicí Rady 2000/43/ES  (17) . [pozm. návrh 46]

(48b)

Evropský inspektor ochrany údajů vydal stanovisko dne 4. července 2013 (18),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

ODDÍL 1

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

1.   Členské státy zajistí, aby praní peněz a financování terorismu bylo zakázáno.

2.   Pro účely této směrnice se za praní peněz považuje následující jednání, pokud je pácháno úmyslně:

a)

přeměna nebo převod majetku při vědomí, že tento majetek pochází z trestné činnosti nebo z účasti na takové činnosti, za účelem utajení nebo zastření nezákonného původu majetku nebo vyhnutí se příkazům ke zmrazení nebo zabavení majetku nebo za účelem pomoci jakékoliv osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby se vyhnula právním následkům svého jednání; [pozm. návrh 47]

b)	utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, nakládání, pohybu, práv k majetku nebo jeho vlastnictví při vědomí, že tento majetek pochází z trestné činnosti nebo z účasti na takové činnosti;

c)	nabývání, držení nebo užívání majetku při vědomí, v době jeho obdržení, že tento majetek pochází z trestné činnosti nebo z účasti na takové činnosti;

d)	účast na spáchání, spolčení ke spáchání, pokus o spáchání, napomáhání, usnadňování a návod ke spáchání jakéhokoliv jednání uvedeného v písmenech a), b) a c).

3.   Jednání se považuje za praní peněz i tehdy, jestliže k činnostem, na jejichž základě vznikl majetek pro účely praní, došlo na území jiného členského státu nebo na území třetí země.

4.   Pro účely této směrnice se „financováním terorismu“ rozumí poskytnutí nebo shromažďování finančních prostředků, jakýmkoli způsobem, přímo nebo nepřímo, se záměrem nebo s vědomím toho, že budou zcela nebo částečně použity ke spáchání některého z trestných činů ve smyslu článků 1 až 4 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV (19) ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2008/919/SVV (20).

5.   Vědomost, úmysl nebo záměr požadované jako náležitosti jednání uvedených v odstavcích 2 a 4 mohou být odvozeny z objektivních skutkových okolností.

Článek 2

1.   Tato směrnice se použije na tyto povinné osoby:

1)	úvěrové instituce;

2)	finanční instituce;

3)

následující fyzické nebo právnické osoby při výkonu jejich profesních činností: a) auditory, externí účetní a daňové poradce; b) notáře a jiné samostatně výdělečně činné právníky, jestliže se podílejí, ať tím, že jednají jménem svého klienta nebo v zastoupení svého klienta na jakékoli finanční transakci nebo obchodu s nemovitostmi, nebo pokud napomáhají při plánování nebo provádění transakcí či obchodů pro svého klienta, které se týkají: i) nákupu nebo prodeje nemovitého majetku nebo podnikatelských subjektů; ii) správy peněz, cenných papírů nebo jiných aktiv klienta; iii) otevírání nebo správy bankovních nebo spořících účtů nebo účtů cenných papírů; iv) organizování příspěvků potřebných k vytvoření, provozování nebo řízení společností, v) vytváření, provozování nebo řízení svěřenských fondů, nadací, vzájemných společností, společností nebo podobných struktur; [pozm. návrh 48] c) poskytovatele svěřenských služeb nebo služeb pro obchodní společnosti, pokud již nejsou zahrnuti pod písmeny a) nebo b); d) realitní makléře, včetně agentů zprostředkovávajících pronájem , pokud jsou zapojeni do finančních transakcí ; [pozm. návrh 49] e) ostatní fyzické nebo právnické osoby obchodující se zbožím nebo se službami , pokud jsou platby v částce 7 500 EUR nebo vyšší prováděny nebo přijímány v hotovosti, ať již je takový obchod prováděn jako jediná operace nebo jako několik zřejmě spojených operací; [pozm. návrh 50] f) poskytovatele služeb hazardních her. S výjimkou kasin mohou členské státy rozhodnout o úplném nebo částečném osvobození určitých služeb hazardních her, uvedených v bodu 3 písm. f) prvního pododstavce, od vnitrostátních ustanovení, kterými se provádí ustanovení této směrnice, na základě nízkého rizika plynoucího z povahy služeb nebo na základě posouzení rizik. Před uplatněním takového osvobození získá dotčený členský stát souhlas Komise. [pozm. návrh 153]

2.   Členské státy mohou rozhodnout, že fyzické nebo právnické osoby, které se zabývají finanční činností příležitostně nebo ve velmi omezené míře, u nichž je malé riziko, že dojde k praní peněz nebo financování terorismu, nespadají do oblasti působnosti této směrnice, pokud fyzická nebo právnická osoba splňuje všechna tato kritéria:

a)	finanční činnost je omezená v absolutních hodnotách;

b)	finanční činnost je omezená, pokud jde o jednotlivé obchody;

c)	finanční činnost není hlavní činností;

d)	finanční činnost je doplňková a přímo souvisí s hlavní činností;

e)	hlavní činnost není činností uvedenou v odstavci 1, s výjimkou činnosti uvedené v odst. 1 bodě 3 písm. e);

f)	finanční činnost se poskytuje pouze klientům v rámci hlavní činnosti a není všeobecně nabízena veřejnosti.

První pododstavec se nepoužije na fyzické nebo právnické osoby, které se zabývají poukazováním peněz ve smyslu čl. 4 bodu 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES (21).

3.   Pro účely odst. 2 písm. a) členské státy vyžadují, aby celkový obrat finanční činnosti nepřekračoval práh, který musí být přiměřeně nízký. Tento práh se stanoví na vnitrostátní úrovni v závislosti na druhu finanční činnosti.

4.   Pro účely odst. 2 písm. b) použijí členské státy maximální práh na klienta a jednotlivý obchod, ať už je obchod prováděn jako jediná operace nebo jako několik operací, které se zdají být spojené. Tento práh se stanoví na vnitrostátní úrovni v závislosti na druhu finanční činnosti. Je přiměřeně nízký tak, aby bylo zajištěno, že typy dotčených obchodů nepředstavují praktickou a účinnou metodu praní peněz nebo financování terorismu, a nepřekračuje 1 000 EUR.

5.   Pro účely odst. 2 písm. c) členské státy vyžadují, aby obrat finanční činnosti nepřesáhl 5 % celkového obratu příslušných fyzických nebo právnických osob.

6.   Při posuzování rizika praní peněz a financování terorismu pro účely tohoto článku věnují členské státy zvláštní pozornost všem finančním činnostem, které by vzhledem ke své povaze mohly být s velkou pravděpodobností použity nebo zneužity k praní peněz nebo financování terorismu.

7.   V jakémkoli rozhodnutí podle tohoto článku se uvedou důvody, z nichž se vycházelo. Členské státy zajistí možnost zpětvzetí uvedených rozhodnutí, změní-li se okolnosti.

8.   Členské státy zabezpečí sledování založené na posouzení rizik nebo přijmou jakákoli jiná vhodná opatření, aby zajistily, že rozhodnutí o výjimkách podle tohoto článku nejsou zneužívána.

Článek 3

Pro účely této směrnice se:

1)	„úvěrovou institucí“ se rozumí úvěrová instituce, jak je definována v čl. 4 odst. 1 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (22), včetně jejich poboček ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodě 17 uvedeného nařízení umístěných v Unii, jejichž sídlo se nachází v Unii nebo ve třetí zemi;

2)

„finanční institucí“ se rozumí: a) podnik jiný než úvěrová instituce, jehož hlavní činností je výkon jedné nebo více činností uvedených v bodech 2 až 12, 14 a 15 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (23), včetně činností směnáren; b) pojišťovna řádně povolena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (24), pokud vykonává činnosti, na něž se vztahuje uvedená směrnice; c) investiční podnik, jak je definován v čl. 4 odst. 1 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (25); d) subjekt kolektivního investování obchodující se svými podíly nebo akciemi; e) zprostředkovatel pojištění, jak je definován v čl. 2 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES (26), s výjimkou zprostředkovatelů uvedených v čl. 2 odst. 7 uvedené směrnice, kteří se zabývají životním pojištěním nebo jinými investičními službami, f) pobočky finančních institucí, které jsou umístěné v Unii, uvedené v písmenech a) až e), jejichž sídlo se nachází v Unii nebo ve třetí zemi;

3)	„majetkem“ se rozumí veškerá aktiva hmotné nebo nehmotné povahy, movitá nebo nemovitá, materiální nebo nemateriální, jakož i právní doklady nebo nástroje v jakékoliv formě včetně elektronické nebo digitální, dokládající právní nárok na taková aktiva nebo podíl na nich;

4)

„trestnou činností“ se rozumí jakýkoli druh trestné účasti na spáchání těchto závažných trestných činů: a) jednání vymezená v článcích 1 až 4 rámcového rozhodnutí 2002/475/SVV ve znění rámcového rozhodnutí 2008/919/SVV; b) kterýkoli z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988; c) činnosti zločinných spolčení ve smyslu článku 1 společné akce Rady 98/733/SVV (27); d) podvody ohrožující finanční zájmy Unie, přinejmenším závažné podvody, definované v čl. 1 odst. 1 a v článku 2 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (28); e) korupce; f) všechny trestné činy, včetně daňových trestných činů souvisejících s přímými a nepřímými daněmi, za něž je možné uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s omezením osobní svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok, nebo ve státech, jejichž právní systém stanoví pro trestné činy dolní hranici, všechny trestné činy, za něž je možné uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s omezením osobní svobody v trvání nejméně šesti měsíců;

4a)„

orgánem stavovské samosprávy“ se rozumí orgán, který má pravomoc uznanou vnitrostátními právními předpisy stanovovat povinnosti a pravidla, která upravují určitou profesi nebo určitou oblast hospodářské činnosti a která musí fyzické nebo právnické osoby v této profesi či oblasti dodržovat; [pozm. návrh 53]

5)

„skutečným majitelem“ se rozumí jakákoli fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo ovládá klienta, a/nebo fyzická osoba, jejímž jménem se obchod nebo činnost provádí a přinejmenším se ji rozumí: a) v případě společností: i) fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo ovládá právnickou osobu formou přímého nebo nepřímého vlastnictví nebo držby dostatečného obchodního podílu, podílu akcií nebo hlasovacích práv, pokud jde o uvedenou právnickou osobu, včetně akcií na doručitele, jinou než společnost kotovanou na regulovaném trhu, která podléhá požadavkům na zveřejnění informací v souladu s unijním právem nebo která podléhá rovnocenným mezinárodním standardům. V každém případě je podíl ve výši 25 % plus jedna akcie je držený fyzickou osobou důkazem vlastnictví nebo kontroly na základě držby akcií a vztahuje se na všechny úrovně přímého a nepřímého vlastnictví, podíl v klientovi ve výši 25 % plus jedna akcie v držení společnosti, která je pod kontrolou fyzické osoby, nebo v držení několika společností které jsou pod kontrolou stejné fyzické osoby, je známkou nepřímého vlastnictví; pojem kontroly je třeba stanovit mimo jiné v souladu s kritérii stanovenými v čl. 22 odst. 1 až 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU  (29) ; výše uvedené se však použije, aniž je dotčeno právo členských států rozhodnout o tom, že důkazem vlastnictví nebo kontroly může být nižší procento ; ii) v případě jakýchkoli pochybností o tom, že osoba uvedená v bodě i) je skutečným majitelem, nebo pokud poté, co byla přijata veškerá nezbytná opatření, nelze identifikovat osobu uvedenou v bodě i), fyzická osoba, která ovládá řízení právnické osoby jinými prostředky , přičemž touto fyzickou osobou mohou být i vyšší vedoucí pracovníci ; iia) v případě, že není identifikována fyzická osoba uvedená v bodech i) nebo ii), fyzická osoba, která má funkci vyššího vedoucího pracovníka, přičemž v tomto případě musí povinné osoby vést záznamy o opatřeních přijatých k identifikaci skutečného majitele podle bodu i) a ii), aby mohly prokázat skutečnost, že se tyto osoby identifikovat nepodařilo; b) v případě právnických osob, jako jsou nadace, a právních uspořádání, jako jsou svěřenské fondy nebo vzájemné společnosti , které zajišťují správu finančních prostředků a jejich rozdělování: i) fyzická osoba, která ovládá nejméně 25 % majetku právního uspořádání nebo právnické osoby; a ii) pokud již byli určeni budoucí obmyšlení, fyzická osoba, která je obmyšleným nejméně 25 % majetku právního uspořádání nebo právnické osoby; nebo iii) pokud ještě nebyli určeni jednotlivci, kteří mají prospěch z právního uspořádání nebo právnické osoby, okruh osob, v jejichž hlavním zájmu bylo právní uspořádání nebo právnickou osobu založit nebo provozovat. O obmyšlených svěřenských fondů, kteří splňují určité charakteristiky nebo náleží do určité kategorie, získají povinné osoby dostatek informací, aby se ujistily, že budou schopny zjistit totožnost obmyšleného v termínu výplaty výnosů nebo v případě, kdy obmyšlený hodlá uplatnit svá nabytá práva; iiia) v případě svěřenských fondů zakladatel, správce, ochránce (pokud existuje), obmyšlený nebo kategorie obmyšlených a jakákoli další fyzická osoba vykonávající faktickou kontrolu svěřenského fondu (včetně kontroly prostřednictvím kontrolního řetězce nebo vlastnictví); [pozm. návrh 54]

6)

„poskytovatelem svěřenských služeb a služeb pro obchodní společnosti“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která v rámci svého podnikání poskytuje třetím osobám některou z těchto služeb: a) zakládání obchodních společností nebo jiných právnických osob; b) vykonávání řídící funkce nebo funkce jednatele nebo tajemníka obchodní společnosti nebo srovnatelné funkce v případě jiných právnických osob nebo zajištění jiné osoby, aby tyto funkce vykonávala; c) poskytnutí sídla, adresy společnosti, adresy pro doručování nebo administrativní adresy a dalších souvisejících služeb pro obchodní společnost, obchodní společenství nebo jinou právnickou osobu nebo právní uspořádání; d) vykonávání funkce správce majetku výslovně zřízeného svěřenského fondu nebo podobného právního uspořádání nebo zajištění jiné osoby, aby tuto funkci vykonávala; e) vykonávání funkce pověřeného akcionáře nebo společníka pro jinou osobu než společnost kotovanou na regulovaném trhu, která podléhá požadavkům na zveřejnění informací v souladu s unijním právem nebo podléhá rovnocenným mezinárodním standardům, nebo zajištění jiné osoby, aby tuto funkci vykonávala;

(7)

a) „zahraničními politicky exponovanými osobami“ se rozumí fyzické osoby, které jsou nebo byly pověřeny významnou veřejnou funkcí třetí zemí; b) „domácími politicky exponovanými osobami“ se rozumí fyzické osoby, které jsou nebo byly pověřeny významnou veřejnou funkcí členským státem; c) „osobami, které jsou nebo byly pověřeny významnými funkcemi mezinárodní organizací“ se rozumí ředitelé, zástupci ředitelů a členové správní rady nebo osoby v rovnocenném postavení v mezinárodní organizaci; d) „fyzickými osobami, které jsou nebo byly pověřeny významnou veřejnou funkcí“ se rozumí tyto osoby: i) hlavy států, předsedové vlád, ministři a náměstci ministrů nebo státní tajemníci; ii) členové parlamentů nebo podobných zákonodárných orgánů ; [pozm. návrh 56] iii) členové nejvyšších soudů, ústavních soudů nebo dalších nejvyšších soudních orgánů, proti jejichž rozhodnutí se s výhradou výjimečných okolností nelze odvolat; iv) členové účetních dvorů nebo správních rad centrálních bank; v) velvyslanci, chargés d'affaires a vysocí důstojníci ozbrojených sil; vi) vysoce postavení členové správních, řídících nebo kontrolních orgánů podniků ve vlastnictví státu. [pozm. návrh 57] Žádná z kategorií uvedených v bodech i) až vi) se nevztahuje na středně postavené či nižší představitele; e) „rodinnými příslušníky“ se rozumí tyto osoby: i) manžel či manželka; ii) každý partner/partnerka v rovnocenném postavení k manželovi/manželce; iii) děti a jejich manželé či manželky nebo partneři či partnerky; [pozm. návrh 58] iv) rodiče; [pozm. návrh 59] f) „osobou blízkou“ se rozumí tyto osoby: [pozm. návrh 87] i) každá fyzická osoba, o níž je známo, že spolu s osobami uvedenými v odst. 7 písm. a) až d) vykonává skutečné vlastnictví právnických osob nebo právních uspořádání nebo má s těmito osobami jakýkoli jiný blízký obchodní vztah; ii) každá fyzická osoba, která je jediným skutečným majitelem právnické osoby nebo právního uspořádání, o které či o kterém je známo, že ve skutečnosti byla vytvořena či bylo vytvořeno ve prospěch osoby uvedené v odst. 7 písm. a) až d); [pozm. návrh 60]

8)	„vrcholným vedením“ se rozumí člen vedení nebo zaměstnanec, který je dostatečně obeznámen s expozicí instituce vůči praní peněz a financování terorismu a v dostatečném postavení k tomu, aby přijímal rozhodnutí, jež ovlivní její expozici. Ne vždy se musí jednat o člena představenstva;

9)	„obchodním vztahem“ se rozumí obchodní nebo profesní vztah související s profesní činností povinných osob, o němž se v době vzniku vztahu předpokládá, že bude mít určité trvání;

10)

„službami hazardních her“ se rozumí všechny služby spojené s peněžitým vkladem v případě hazardních her, včetně těch s prvkem dovednosti, jako jsou loterie, hry v kasinu, pokerové hry a sázky, které jsou poskytovány na fyzickém místě nebo jakýmikoli prostředky na dálku, elektronicky nebo pomocí jiných technologií pro usnadnění komunikace a na individuální žádost příjemce služeb;

10a)	„sázkou“ se rozumí obchod, který se vztahuje na všechny etapy obchodního vztahu mezi poskytovatelem služeb hazardních her na jedné straně a klientem a příjemcem registrace sázky a vkladu až do výplaty jakékoliv výhry na straně druhé. [pozm. návrh 61]

11)	„skupinou“ se rozumí skupina ve smyslu definice uvedené v čl. 2 bodě 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (30);

11a)

„neosobními obchodními vztahy nebo obchody“ se rozumí uzavření smlouvy nebo provedení obchodu bez souběžné fyzické přítomnosti dodavatele nebo zprostředkovatele a spotřebitele, přičemž se výlučně používá jeden nebo více internetových, telemarketingových nebo jiných elektronických komunikačních prostředků až do a včetně okamžiku, kdy je smlouva uzavřena nebo obchod proveden. [pozm. návrh 62]

Článek 4

1.   Členské státy v souladu s přístupem založeným na posouzení rizik zajistí, aby ustanovení této směrnice byla zcela nebo částečně rozšířena na profese a kategorie podniků jiné než povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1, které provádějí činnosti, u nichž je zvláště pravděpodobné, že budou využity k praní peněz nebo financování terorismu. [pozm. návrh 63]

2.   Pokud se členský stát rozhodne rozšířit ustanovení této směrnice na jiné profese a kategorie podniků než ty, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 1, uvědomí o svém rozhodnutí Komisi.

Článek 5

Členské státy mohou v oblasti, na kterou se vztahuje tato směrnice, přijmout nebo ponechat v platnosti přísnější opatření za účelem předcházení praní peněz a financování terorismu , pod podmínkou, že taková opatření jsou v plném souladu s právními předpisy Unie, zejména pokud jde o předpisy Unie v oblasti ochrany údajů a o ochranu základních práv, jak je zakotveno v Listině . Tato opatření nesmí nepřiměřeně bránit spotřebitelům v přístupu k finančním službám a nesmí být překážkou fungování vnitřního trhu . [pozm. návrh 64]

Oddíl 2

Posouzení rizik

Článek 6

1.    Komise vypracuje posouzení rizik v oblasti praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh, se zvláštním přihlédnutím k přeshraničním činnostem. Za tímto účelem konzultuje Komise členské státy, Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „orgán EBA“), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „orgán EIOPA“) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) předloží společné stanovisko týkající se rizik v oblasti praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh , Evropského inspektora ochrany údajů, pracovní skupinu zřízenou podle článku 29, Europol a další příslušné orgány .

Posouzení rizik uvedené v prvním pododstavci zahrnuje alespoň následující:

a)	celkový rozsah praní peněz a oblasti vnitřního trhu vystavené většímu riziku;

b)	rizika spojená s každým příslušným odvětvím, zejména s nefinančními odvětvími a s odvětvím hazardních her;

c)	nejrozšířenější způsoby používané pachateli trestných činů k praní nezákonných výnosů;

d)	doporučení příslušným orgánům ohledně účinného zaměření zdrojů;

e)	úlohu eurových bankovek v trestné činnosti a při praní peněz.

Posouzení rizik obsahuje rovněž návrhy na minimální standardy posuzování rizik, jež mají provádět příslušné vnitrostátní orgány. Tyto minimální standardy jsou vypracovány ve spolupráci s členskými státy a zapojí zúčastněné subjekty z odvětví a dalších oblastí, a to prostřednictvím veřejných konzultací a případně i soukromých jednání se zúčastněnými subjekty.

Stanovisko Komise vydá posouzení rizik do … (*1) dvou let a dvakrát ročně nebo případně častěji jej aktualizuje .

2.   Komise dá stanovisko posouzení rizik k dispozici, aby členským státům a povinným osobám napomohlo při identifikaci, řízení a zmírňování rizika praní peněz a financování terorismu a aby mohly ostatní zúčastněné strany, včetně vnitrostátních zákonodárců, Evropského parlamentu, Europolu, Výboru evropských finančních zpravodajských jednotek a orgánů EBA, EIOPA a ESMA, lépe porozumět souvisejícím rizikům . Souhrn posouzení je veřejně k dispozici. Toto posouzení neobsahuje utajované informace .

2a.     Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o zjištěních vyplývajících z pravidelně prováděných posouzení rizik a opatření, která přijala na základě těchto zjištění. [pozm. návrh 65]

Článek 6a

1.     Aniž je dotčeno řízení o porušení předpisů uvedené v SFEU, zajistí Komise, aby byly vnitrostátní právní předpisy přijaté členskými státy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na základě této směrnice prováděny účinně a byly v souladu s evropským rámcem.

2.     Při uplatňování odstavce 1 bude Komisi případně nápomocen Europol, Výbor evropských finančních zpravodajských jednotek, orgán EBA, orgán EIOPA, orgán ESMA a všechny ostatní příslušné evropské orgány.

3.     Posuzováním vnitrostátních právních předpisů přijatých v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu stanovených v odstavci 1 nejsou dotčena posuzování, která provádí Finanční akční výbor nebo MONEYVAL. [pozm. návrh 66]

Článek 7

1.   Každý členský stát přijme vhodná opatření k identifikaci, posouzení, pochopení a zmírnění rizik praní peněz a financování terorismu, které jej ovlivňují, i jakýchkoli souvisejících obav v oblasti ochrany údajů a posouzení aktualizuje.

2.   Každý členský stát určí orgán, jehož úkolem bude koordinovat opatření na vnitrostátní úrovni v reakci na rizika uvedená v odstavci 1. Název orgánu se oznámí Komisi, orgánu EBA, orgánu EIOPA a orgánu ESMA , Europolu a ostatním členským státům.

3.   Při provádění posouzení uvedeného v odstavci 1 mohou využijí členské státy využít stanovisko posouzení rizik uvedené v čl. 6 odst. 1.

4.   Každý členský stát provede posouzení uvedené v odstavci 1 a:

a)	použije posouzení ke zlepšení svého rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu, zejména určením veškerých oblastí, kde povinné osoby uplatní zesílená opatření, a případně s uvedením opatření, která mají být přijata;

aa)	identifikuje popřípadě odvětví nebo oblasti se zanedbatelným, nižším nebo vyšším rizikem praní peněz a financování terorismu;

b)	použije posouzení, aby mu napomohlo při alokaci zdrojů a stanovení jejich priorit pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

ba)	použije posouzení k zajištění vypracování příslušných pravidel pro každé odvětví nebo oblast v souladu s rizikem praní peněz;

c)	dá příslušné informace v přiměřené časové lhůtě k dispozici povinným osobám, aby provedly mohly provést svoje vlastní posouzení rizik v oblasti praní peněz a financování terorismu.

5.   Členské státy na požádání poskytnou výsledky svých posouzení rizik ostatním členským státům, Komisi a orgánu EBA, orgánu EIOPA a orgánu ESMA. Souhrn posouzení je veřejně k dispozici. Toto posouzení neobsahuje utajované informace. [pozm. návrh 67]

Článek 8

1.   Členské státy zajistí, aby povinné osoby podnikly odpovídající kroky k identifikaci a posouzení svých rizik v oblasti praní peněz a financování terorismu s přihlédnutím k rizikovým faktorům, včetně klientů, zemí nebo zeměpisných oblastí, produktů, služeb, obchodů nebo distribučních kanálů. Tyto kroky odpovídají povaze a velikosti povinných osob.

2.   Posouzení uvedená v odstavci 1 se doloží a aktualizují a  na požádání jsou k dispozici příslušným orgánům a orgánům stavovské samosprávy. [pozm. návrh 68]

3.   Členské státy zajistí, aby povinné osoby měly strategii, kontroly a postupy ke zmírňování a účinnému řízení rizik v oblasti praní peněz a financování terorismu identifikovaných na úrovni Unie, členských států a povinných osob. Strategie, kontroly a postupy by měly odpovídat povaze a velikosti uvedených povinných osob a riziku praní peněz a financování terorismu a měly by dodržovat předpisy na ochranu údajů . [pozm. návrh 69]

4.   Strategie a postupy uvedené v odstavci 3 obsahují alespoň:

a)

vypracování vnitřních strategií, postupů a kontrol, včetně modelových postupů řízení rizik, identifikace a kontroly klienta, oznamování, vedení záznamů, vnitřní kontroly, kontroly dodržování předpisů (včetně jmenování kontrolora dodržování předpisů na řídící úrovni, pokud je to vhodné vzhledem k rozsahu a povaze podnikání) a prověřování zaměstnanců . Tato opatření nedovolí povinným osobám požadovat od spotřebitelů poskytnutí více osobních údajů, než je nutné ; [pozm. návrh 70]

b)	případně, pokud to odpovídá rozsahu a povaze podnikání, nezávislý útvar auditu pro ověřování vnitřních strategií, postupů a kontrol uvedených v písmeni a).

5.   Členské státy vyžadují, aby povinné osoby získaly souhlas vrcholného vedení se strategií a postupy, které zavádějí, a případně sledují a zesilují přijatá opatření.

Článek 8a

1.     Členské státy pravidelně schvalují a přijímají seznamy zemí zveřejňované FATF, aby tak rozvíjely společný přístup a společné politiky proti nespolupracujícím jurisdikcím, u kterých se vyskytují nedostatky v boji proti praní peněz.

2.     Komise na é úrovni Unie koordinuje přípravné práce týkající se identifikace třetích zemí se závažnými strategickými nedostatky v systémech boje proti praní peněz, jež představují značné riziko pro finanční systém Unie, přičemž zohledňuje kritéria stanovená v příloze III bodu 3.

3.     Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem vypracování seznamu zemí, jak stanoví odstavec 2.

4.     Komise pravidelně sleduje vývoj situace v zemích definovaných v odstavci 2 tohoto článku na základě kritérií stanovených v příloze III bodu 3 a v případě potřeby provede přezkum seznamu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku. [pozm. návrh 71]

KAPITOLA II

IDENTIFIKACE A KONTROLA KLIENTA

ODDÍL 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 9

Členské státy zakáží svým úvěrovým a finančním institucím vedení anonymních účtů, nebo anonymních vkladních knížek nebo vydávání anonymních elektronických platebních karet, které nesplňují podmínky uvedené v článku 10a . Členské státy ve všech případech vyžadují, aby majitelé existujících anonymních účtů, nebo anonymních vkladních knížek nebo anonymních platebních karet a příjemci výnosů z nich byli podrobeni opatřením v rámci identifikace a kontroly klienta co nejdříve a v každém případě nejpozději předtím, než budou takové účty nebo vkladní knížky jakkoli použity. [pozm. návrh 72]

Článek 10

Členské státy zajistí, aby povinné osoby uplatnily opatření v rámci identifikace a kontroly klienta v těchto případech:

a)	při vzniku obchodního vztahu;

b)	při provádění příležitostných obchodů ve výši 15 000 EUR nebo více, ať již je obchod prováděn jako jediná operace nebo jako několik operací, které zřejmě jsou spojené;

c)	na fyzické nebo právnické osoby obchodující se zbožím, pokud provádějí příležitostné obchody v hotovosti ve výši 7 500 EUR nebo více, ať již je obchod prováděn jako jediná operace nebo jako několik operací, které zřejmě jsou spojené;

d)	na poskytovatele hazardních her kasina , pokud provádějí příležitostné obchody ve výši 2 000 EUR nebo více, ať již je obchod prováděn jako jediná operace nebo jako několik operací, které zřejmě jsou spojené;

da)	na on-line hazardní hry zakládající obchodní vztah;

db)	na poskytovatele ostatních hazardních her při výplatě výher ve výši 2 000 EUR nebo více; [pozm. návrh 73]

e)	při výskytu podezření na praní peněz nebo financování terorismu, bez ohledu na jakoukoli odchylku, výjimku nebo prahovou hodnotu;

f)	při existenci pochybností o pravdivosti nebo adekvátnosti již dříve získaných údajů o totožnosti klienta.

fa)	při založení společnosti. [pozm. návrh 74]

Článek 10a

1.     Na základě prokázaného nízkého rizika mohou členské státy osvobodit povinné osoby od provádění identifikace a kontroly totožnosti klientů, pokud jde o elektronické peníze, jak jsou definovány v čl. 2 bodě 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES  (31) , jsou-li splněny následující podmínky:

a)	platební prostředek není dobíjecí;

b)	nejvyšší částka uložená elektronicky nepřesahuje 250 EUR; členské státy mohou tuto prahovou hodnotu zvýšit až na 500 EUR u platebních prostředků, které mohou být používány pouze v jejich konkrétním členském státě;

c)	platební prostředek je používán výhradně za účelem nákupu zboží nebo služeb;

d)	platební prostředek nemůže být financován elektronickými penězi;

e)	náhrada v hotovosti a vyzvednutí v hotovosti jsou zakázány, nebyly-li splněny povinnosti týkající se identifikace a kontroly totožnosti nositele, příslušných a vhodných opatření pro způsob náhrady v hotovosti a vyzvednutí v hotovosti a dále povinnosti týkající se uchovávání záznamů.

2.     Členské státy zajistí, aby před náhradou peněžní částky v elektronických penězích přesahující 250 EUR byla vždy uplatněna opatření na identifikaci a kontrolu totožnosti klienta.

3.     Tento článek nebrání členským státům, aby povinným osobám umožňovaly uplatňování zjednodušených opatření na identifikaci a kontrolu klienta v souvislosti s elektronickými penězi v souladu s článkem 13 této směrnice, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v tomto článku. [pozm. návrh 75]

Článek 11

1.   Identifikace a kontrola klienta zahrnuje:

a)	zjištění a ověření totožnosti klienta na základě dokumentů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje;

b)

kromě zjištění totožnosti skutečného majitele a uvedeného v rejstříku podle článku 29  přijetí náležitých opatření pro ověření jeho totožnosti, aby instituce nebo osoba, na kterou se vztahuje tato směrnice, byla přesvědčena, že skutečného majitele zná, a to včetně přijetí náležitých všech nutných opatření k tomu, aby pochopila strukturu vlastnictví a řízení klienta v případě právnických osob, svěřenských fondů , nadací, vzájemných společností, holdingů a všech dalších a podobných stávajících nebo budoucích právních uspořádání;

c)	posouzení a případně získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu;

d)

průběžné sledování obchodního vztahu včetně kontroly obchodů prováděných v průběhu daného vztahu, aby bylo zajištěno, že prováděné obchody jsou v souladu s tím, co instituce nebo osoba ví o klientovi, s jeho obchodním a rizikovým profilem včetně, je-li to třeba, zdrojů finančních prostředků a zajištění průběžné aktualizace příslušných dokumentů, údajů nebo informací. [pozm. návrh 76]

1a.     Povinné osoby jsou při provádění opatření uvedených v odst. 1 písm. a) a b) rovněž povinny ověřit, že každá osoba, která prohlašuje, že jedná jménem klienta, je k tomu oprávněna, a zjistit a ověřit totožnost této osoby. [pozm. návrh 77]

2.   Členské státy zajistí, aby povinné osoby uplatňovaly všechny požadavky na identifikaci a kontrolu klienta uvedené v odstavci 1, ale mohou určit rozsah takových opatření na základě posouzení míry rizika.

3.   Při posuzování rizika praní peněz a financování terorismu členské státy vyžadují, aby povinné osoby zohlednily přinejmenším proměnné uvedené v příloze I.

4.   Členské státy zajistí, aby povinné osoby byly schopny příslušným orgánům nebo orgánům stavovské samosprávy prokázat, že opatření jsou odpovídající s ohledem na identifikovaná rizika praní peněz a financování terorismu.

5.   V případě zprostředkovávání životního nebo jiného investičního pojištění členské státy zajistí, aby finanční instituce, spolu s opatřeními identifikace a kontroly vyžadovanými pro klienta a skutečného majitele, provedly následující opatření identifikace a kontroly klienta pro příjemce plnění ze životního pojištění a jiných investičně pojišťovacích strategií, jakmile jsou příjemci identifikováni nebo určeni:

a)	v případě příjemců, kteří jsou identifikováni jako konkrétně uvedené fyzické nebo právnické osoby nebo právní uspořádání, se uvede jméno osoby;

b)	v případě příjemců, kteří splňují určité charakteristiky nebo náleží do určité kategorie nebo jsou charakterizováni jinak, získají dostatek informací o uvedených příjemcích, aby si finanční instituce byla jista, že bude schopna zjistit totožnost příjemce v termínu výplaty plnění.

V obou případech uvedených v písmenech a) a b) prvního pododstavce proběhne ověření totožnosti příjemců v termínu výplaty plnění. V případě celkového nebo částečného postoupení životního nebo jiného investičního pojištění třetí osobě identifikují finanční instituce, které si jsou postoupení vědomy, skutečného majitele v době postoupení fyzické nebo právnické osobě nebo právnímu uspořádání, v jejichž prospěch plyne hodnota postoupeného pojištění.

Článek 12

1.   Členské státy vyžadují, aby ověření totožnosti klienta a skutečného majitele proběhlo před vznikem obchodního vztahu nebo realizací obchodu.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy povolit, aby ověření totožnosti klienta a skutečného majitele bylo dokončeno během vzniku obchodního vztahu nebo během provádění obchodu u subjektů, na které se vztahují povinnosti uvedené v v čl. 2 odst. 1, a v každém případě v okamžiku výplaty případných výher , pokud je to nutné, aby nedošlo k přerušení běžného obchodování, a pokud riziko praní peněz a financování terorismu je malé. V takovém případě se tyto postupy dokončí co nejdříve po navázání prvního kontaktu. [pozm. návrh 78]

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou členské státy povolit otevření bankovního účtu, pokud existují odpovídající záruky, jež zajistí, že obchody prováděné klientem nebo jeho jménem se uskuteční teprve po úplném splnění odstavců 1 a 2.

4.   Členské státy vyžadují, aby dotyčná instituce nebo osoba v případě, kdy není schopna splnit čl. 11 odst. 1 písm. a), b) a c), neprovedla obchod prostřednictvím bankovního účtu, nenavázala obchodní vztah, neprovedla obchod a aby zvážila ukončení obchodního vztahu a podání oznámení o podezřelém obchodu finanční zpravodajské jednotce podle článku 32 ve vztahu ke klientovi.

Členské státy neuplatňují předchozí pododstavec na notáře, jiné samostatně výdělečně činné právníky, auditory, externí účetní a daňové poradce pouze v přesně vymezeném rozsahu, v němž se taková výjimka vztahuje na situace, kdy zjišťují právní postavení svého klienta nebo obhajují či zastupují tohoto klienta v soudním řízení nebo v souvislosti s takovým řízením, včetně poradenství ohledně zahájení nebo vyhnutí se řízení.

5.   Členské státy vyžadují, aby povinné osoby uplatňovaly postupy identifikace a kontroly klienta nejen na všechny nové klienty, ale také ve vhodnou dobu na stávající klienty na základě posouzení míry rizika, včetně doby, kdy se relevantní okolnosti klienta mění.

ODDÍL 2

ZJEDNODUŠENÁ IDENTIFIKACE KLIENTA

Článek 13

1.   Pokud členský stát nebo povinná osoba určí oblasti s nižším rizikem, může tento členský stát povinným osobám povolit, aby uplatňovaly opatření v rámci zjednodušené identifikace klienta.

2.   Před použitím opatření zjednodušené identifikace klienta povinné osoby ověří, zda vztah s klientem nebo obchod představuje nižší stupeň rizika.

3.   Členské státy zajistí, aby povinné osoby dostatečně sledovaly obchody nebo obchodní vztahy, aby umožnily odhalit neobvyklé nebo podezřelé obchody.

Článek 14

Při posuzování rizik v oblasti praní peněz a financování terorismu vztahujících se na typy klientů, zemí nebo zeměpisných oblastí a konkrétních produktů, služeb, obchodů nebo distribučních kanálů, zohlední členské státy a povinné osoby minimálně faktory pro týkající se klientů a produktů, služeb, obchodů nebo distribučních kanálů coby případy s potenciálně nižším rizikem uvedené v příloze II. [pozm. návrh 80]

Článek 15

Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA vydají do … (*2), pokyny pro příslušné orgány a povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 a 2 v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o rizikové faktory, které je třeba zohlednit, a/nebo opatření, jež mají být přijata v případech, kterým odpovídají opatření zjednodušené identifikace klienta. Zvláště by se mělo přihlížet k povaze a velikosti obchodu a tam, kde je to vhodné a přiměřené, by měla být stanovena konkrétní opatření.. [pozm. návrh 81]

ODDÍL 3

ZESÍLENÁ KONTROLA KLIENTA

Článek 16

1.   V případech uvedených v článcích 17 až 23 této směrnice a v jiných případech spojených s vyšším rizikem, které určí členské státy nebo povinné osoby, členské státy vyžadují, aby povinné osoby uplatňovaly opatření zesílené kontroly klienta s cílem odpovídajícím způsobem řídit a zmírnit uvedená rizika.

2.   Členské státy vyžadují, aby povinné osoby, pokud je to jen možné, zkoumaly pozadí a účel všech složitých, neobvykle velkých obchodů a všech neobvyklých typů obchodů, které nemají žádný zjevný ekonomický nebo zákonný účel nebo které představují daňový trestný čin ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. f) . Zvláště se musí zvýšit míra a povaha sledování obchodního vztahu s cílem určit, zda jsou tyto obchody nebo činnosti neobvyklé nebo podezřelé. V případě, že povinná osoba zjistí takový neobvyklý nebo podezřelý obchod nebo činnost, neprodleně o tom informuje finanční zpravodajské jednotky všech členských států, kterých by se to mohlo týkat. [pozm. návrh 82]

3.   Při posuzování rizika praní peněz a financování terorismu zohlední členské státy a povinné osoby alespoň faktory pro týkající se klientů a produktů, služeb, obchodů nebo distribučních kanálů coby případy s potenciálně vyšším rizikem uvedené v příloze III. [pozm. návrh 83]

4.   Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA vydají do … (*3) pokyny pro příslušné orgány a povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 a 2 v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o rizikové faktory, které je třeba zohlednit, a/nebo opatření, jež mají být přijata v případech, kdy je nutné použít opatření zesílené kontroly klienta. [pozm. návrh 84]

Článek 17

Pokud jde o přeshraniční korespondenční bankovní vztahy s respondenčními institucemi ze třetích zemí, členské státy kromě opatření v rámci zesílené kontroly klienta, jak je stanoveno v článku 11, po svých úvěrových institucích vyžadují, aby:

a)	shromáždily dostatek informací o respondenční instituci, aby plně porozuměly povaze podnikání respondenční instituce a z veřejně dostupných informací zjistily, jakou má instituce pověst a jak kvalitní je dozor nad ní;

b)	zhodnotily kontroly prováděné respondenční institucí s ohledem na boj proti praní peněz a financování terorismu;

c)	získaly souhlas vrcholného vedení předtím, než navážou nové korespondenční bankovní vztahy;

d)	zdokumentovaly příslušné odpovědnosti každé instituce;

e)

ujistily se s ohledem na platby prostřednictvím účtů, že respondenční úvěrová instituce ověřila totožnost klientů, kteří mají přímý přístup k účtům korespondenta, a prováděla jejich průběžnou identifikaci a kontrolu, a že na vyžádání je korespondenční instituci schopna poskytnout relevantní údaje o identifikaci a kontrole klienta.

Článek 18

Pokud jde o obchody nebo obchodní vztahy se zahraničními politicky exponovanými osobami, členské státy kromě opatření v rámci identifikace a kontroly klienta stanovených v článku 11 po povinných osobách vyžadují, aby:

a)	měly náležité postupy založené na posouzení rizik, aby bylo možné zjistit, zda klient nebo skutečný majitel klienta je takovou osobou;

b)	získaly souhlas vrcholného vedení k navázání nebo rozvoji obchodních vztahů s takovými klienty;

c)	učinily adekvátní opatření s cílem zjistit zdroj majetku a zdroj finančních prostředků, které figurují v obchodním vztahu nebo obchodu;

d)	prováděly zesílenou průběžnou kontrolu obchodního vztahu.

Článek 19

Pokud jde o obchody nebo obchodní vztahy s domácími politicky exponovanými osobami nebo osobou, která je nebo byla pověřena významnou funkcí mezinárodní organizací, členské státy kromě opatření v rámci identifikace a kontroly klienta, jak je stanoveno v článku 11, po povinných osobách vyžadují, aby:

a)	měly náležité postupy založené na posouzení rizik, aby bylo možné zjistit, zda klient nebo skutečný majitel klienta je takovou osobou;

b)	v případech, kdy jsou obchodní vztahy s takovými osobami spojeny s vyšším rizikem, uplatňovaly opatření podle čl. 18 písm. b), c) a d).

Článek 19a

Komise ve spolupráci s členskými státy a mezinárodními organizacemi vypracuje seznam domácích politicky exponovaných osob a osob majících bydliště v některém členském státě, jež jsou nebo byly pověřeny významnou funkcí v mezinárodní organizaci. K tomuto seznamu mají přístup příslušné orgány a povinné osoby.

Komise dotyčné osoby vyrozumí o tom, že byly na seznam zařazeny nebo z něj byly vymazány.

Požadavky stanovené v tomto článku neosvobozují povinné osoby od jejich povinnosti provádět identifikaci a kontrolu klientů; povinné osoby při plnění těchto povinností nespoléhají pouze na tyto informace a nepovažují je za dostačující.

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zabránily obchodování s informacemi pro komerční účely o zahraničních politicky exponovaných osobách, domácích politicky exponovaných osobách nebo osobách, jež jsou nebo byly pověřeny významnou funkcí v mezinárodní organizaci . [pozm. návrh 85]

Článek 20

Povinné osoby přijmou náležitá opatření v souladu s přístupem založeným na posouzení rizik s cílem zjistit, zda příjemci plnění ze životního pojištění nebo jiného investičního pojištění a/nebo, je-li to vyžadováno, skutečný majitel příjemce, jsou politicky exponované osoby. Tato opatření se přijmou nejpozději v termínu výplaty nebo v době celkového nebo částečného postoupení pojištění. Pokud je identifikováno vyšší riziko, členské státy kromě obvyklých opatření identifikace a kontroly klienta vyžadují, aby povinné osoby: [pozm. návrh 86]

a)	informovaly vrcholné vedení dříve, než je plnění vyplaceno;

b)	provedly zesílenou kontrolu celkového obchodního vztahu s pojistníkem.

Článek 21

Opatření podle článků 18, 19 a 20, ale ne ta uvedená v článku 19a se rovněž použijí na rodinné příslušníky nebo osoby , které jsou takovým zahraničních či domácím politicky exponovaným osobám průkazně blízké takových politicky exponovaných osob. [pozm. návrh 87]

Článek 22

Pokud osoba uvedená v článcích 18, 19 a 20 přestala být zahraniční politicky exponovanou osobou, domácí politicky exponovanou osobou nebo osobou, která je nebo byla pověřena významnou funkcí v mezinárodní organizaci, povinné osoby musí zvážit další riziko představované touto osobou a uplatnit taková odpovídající a na riziku založená opatření, dokud se nemá za to, že tato osoba již nepředstavuje žádné další riziko. Tato doba nesmí být kratší než 18 12 měsíců. [pozm. návrh 88]

Článek 23

1.   Členské státy zakáží úvěrovým institucím, aby vstupovaly do korespondenčního bankovního vztahu s bankou bez fyzické přítomnosti nebo aby v takovém vztahu pokračovaly, a vyžadují, aby úvěrové instituce přijaly odpovídající opatření s cílem zajistit, aby nevstupovaly do korespondenčního bankovního vztahu s bankou, o níž je známo, že umožňuje využívání svých účtů bankou bez fyzické přítomnosti, nebo aby v takovém vztahu nepokračovaly.

2.   Pro účely odstavce 1 se „bankou bez fyzické přítomnosti“ (tzv. „shell bank“) rozumí úvěrová instituce nebo instituce zabývající se rovnocennou činností, zapsaná do obchodního rejstříku v zemi, v níž není fyzicky přítomna, včetně svého skutečného vedení, a která není přičleněna k žádné regulované finanční skupině.

ODDÍL 4

PLNĚNÍ TŘETÍMI OSOBAMI

Článek 24

Členské státy mohou dovolit, aby se povinné osoby při plnění požadavků stanovených v čl. 11 odst. 1 písm. a), b) a c) spoléhaly na třetí osoby. Konečná odpovědnost za splnění uvedených požadavků však zůstává na povinné osobě, jež se spoléhá na třetí osobu. Členské státy dále zajistí, aby jakákoli z těchto třetích stran nesla rovněž odpovědnost za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice. [pozm. návrh 89]

Článek 25

1.   Pro účely tohoto oddílu se „třetími osobami“ rozumí:

a)	povinné osoby, které jsou uvedeny v článku 2; nebo

b)

jiné instituce a osoby, které se nacházejí v členských státech nebo třetí zemi, jež uplatňují požadavky v rámci identifikace a kontroly klienta a požadavky na vedení záznamů, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným touto směrnicí a jejich dodržování požadavků této směrnice je předmětem dozoru podle kapitoly VI oddílu 2.

2.   Členské státy Komise zohlední dostupné informace o úrovni zeměpisného rizika při rozhodování, zda třetí země splňuje podmínky stanovené v odstavci 1, a informují ostatní informuje členské státy, Komisi povinné osoby , orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA v rozsahu, který je relevantní pro účely této směrnice, a v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 o případech, kdy se domnívají domnívá , že některá třetí země splňuje tyto podmínky.

2a.     Komise předloží seznam jurisdikcí, jejichž opatření proti praní peněz jsou rovnocenná ustanovením této směrnice a dalším souvisejícím pravidlům a předpisům Unie.

2b.     Seznam uvedený v odstavci 2a je pravidelně podrobován přezkumu a aktualizován v souladu s informacemi obdrženými od členských států podle odstavce 2. [pozm. návrh 90]

Článek 26

1.   Členské státy zajistí, aby povinné osoby získaly od třetí osoby, na niž se spoléhají, nezbytné informace týkající se požadavků uvedených v čl. 11 odst. 1 písm. a), b) a c).

2.   Členské státy zajistí, aby povinné osoby, které o klientovi obdrží reference, podnikly odpovídající kroky, aby zajistily, že příslušné kopie identifikačních a ověřovacích údajů a další příslušná dokumentace o totožnosti klienta nebo skutečného majitele jsou na vyžádání neprodleně předány třetí osobou.

Článek 27

1.   Členské státy zajistí, aby domovský příslušný orgán (pro strategii na úrovni skupiny a kontroly) a hostitelský příslušný orgán (u poboček a dceřiných společností), mohl zvážit možnost, aby povinná osoba uplatnila opatření uvedená v čl. 25 odst. 1 a článku 26 prostřednictvím svého programu pro skupiny, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	povinná osoba se spoléhá na informace poskytnuté třetí osobou, která je součástí stejné skupiny;

b)	uvedená skupina uplatňuje opatření identifikace a kontroly klienta, pravidla pro vedení záznamů a pro programy proti praní peněz a financování terorismu v souladu s touto směrnicí nebo rovnocennými pravidly;

c)	účinná realizace požadavků uvedených v písmeni b) podléhá dozoru na úrovni skupiny, který provádí domovský příslušný orgán ve spolupráci s hostitelskými příslušnými orgány . [pozm. návrh 91]

1a.     Orgány EBA, EIOPA a ESMA vydají do …  (*4) pokyny pro uplatňování režimu dozoru příslušnými orgány v daných členských státech u skupinových subjektů s cílem zajistit ucelený a účinný dozor na úrovni skupiny. [pozm. návrh 92]

Článek 28

Tento oddíl se nevztahuje na vztahy s externími poskytovateli služeb nebo s agenturami, u nichž má být na základě smluvního uspořádání externí poskytovatel služby nebo agent považován za součást povinné osoby.

KAPITOLA III

INFORMACE O SKUTEČNÉM VLASTNICTVÍ

Článek 29

1.   Členské státy zajistí, aby společnosti a další právnické osoby , včetně svěřenských fondů nebo subjektů se strukturou či funkcí podobnou svěřenským fondům, nadací, holdingů a všech dalších z hlediska struktury či funkce podobných stávajících nebo budoucích právních uspořádání se sídlem na jejich území , do jejich území začleněných nebo řídících se jejich právem, získaly, a měly a předávaly do veřejného centrálního rejstříku, obchodního rejstříku nebo rejstříku společností na jejich území adekvátní, přesné a aktuální informace o  sobě a svém skutečném vlastnictví v okamžiku svého zřízení, stejně jako veškeré změny těchto údajů .

1a.     V rejstříku jsou uvedeny přinejmenším informace, jež jsou nezbytné k jasné identifikaci společnosti a jejího skutečného majitele, konkrétně název subjektu, číslo, jeho právní forma a status, doklad o založení, adresa sídla (a hlavního místa podnikání, pokud se liší od adresy sídla), základní vnitřní předpisy (např. ty obsažené v memorandu a stanovách), seznam ředitelů (včetně jejich státní příslušnosti a data narození) a informace o akcionářích/skutečných majitelích, jako jsou např. jména, data narození, státní příslušnost nebo jurisdikce založení, kontaktní údaje, počet akcií, kategorie akcií (včetně povahy souvisejících hlasovacích práv) a případně rozsah vlastnického podílu nebo kontroly.

Požadavky stanovené v tomto článku neosvobozují povinné osoby od jejich povinnosti provádět identifikaci a kontrolu klientů a povinné osoby za účelem plnění těchto povinností nespoléhají pouze na tyto informace a nepovažují je za dostačující.

1b.     Pokud jde o svěřenské fondy nebo jiné typy právních subjektů a právních uspořádání, stávajících či budoucích, s podobnou strukturou nebo funkcí, tyto informace zahrnují údaje o totožnosti zakladatele, správce (správců), (případně) ochránce obmyšlených nebo kategorie obmyšlených a kterékoli další fyzické osoby vykonávající faktickou kontrolu svěřenského fondu. Členské státy zajistí, aby správci o svém postavení informovali povinné osoby, pokud v roli správce navazují obchodní vztah nebo provádějí příležitostný obchod překračující prahovou hodnotu stanovenou v čl. 10 písm. b), c) a d). Získané informace by měly obsahovat datum narození a státní příslušnost všech osob. Členské státy při zveřejňování svěřenské listiny a listin přání (tzv. letter of wishes) důsledně posuzují rizika a v případě nutnosti zajistí, aby byly informace poskytnuty příslušným orgánům, zejména finančním zpravodajským jednotkám, a povinným osobám, přičemž dbají na ochranu osobních informací.

2.   Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku byly včas k dispozici příslušným orgánům a povinným osobám. Informace uvedené v  odstavcích 1, 1a a 1b tohoto článku jsou včas přístupné příslušným orgánům , zejména finančním zpravodajským jednotkám, a povinným osobám všech členských států . Členské státy zpřístupní veřejnosti rejstříky uvedené v odstavci 1 poté, co určí totožnost osoby, která má zájem o přístup k informacím prostřednictvím základní elektronické registrace. Informace jsou všeobecně dostupné on-line v otevřeném a zabezpečeném datovém formátu v souladu s předpisy pro ochranu údajů, zejména pokud jde o účinnou ochranu práva subjektu údajů na přístup k osobním údajům a na opravu nebo výmaz nepřesných údajů. Poplatky za získání informací nepřevyšují administrativní náklady s tímto spojené. Jakékoliv změny zveřejněných informací jsou v rejstříku neprodleně a jasně uvedeny, v každém případě však do 30 dnů.

Rejstřík společností uvedený v odstavci 1 tohoto článku se propojí prostřednictvím evropské platformy, portálu a případných dalších přístupových míst, které členské státy zřídí v souladu se směrnicí 2012/17/EU. Členské státy s podporou Komise zajistí, aby jejich rejstříky byly interoperabilní v rámci systému propojení rejstříků prostřednictvím evropské platformy.

2a.     Komise ve spolupráci s členskými státy rychle, konstruktivně a účinně usiluje o navázání? spolupráce s třetími zeměmi s cílem podporovat zřizování rovnocenných centrálních rejstříků, jež budou obsahovat informace o skutečném vlastnictví, a zveřejňování informací uvedených v odstavcích 1 a 1a tohoto článku v jejich zemích.

Upřednostní se třetí země, v nichž se nachází značný počet podnikových subjektů či právnických osob, včetně svěřenských fondů, nadací, holdingů a všech ostatních subjektů, které jsou podobné z hlediska struktury nebo funkce a které jsou držiteli akcií formou přímého vlastnictví podle čl. 3 odst. 5 ve firemních subjektech či právnických osobách usazených v Unii.

2b.     Členské státy stanoví systém účinných, přiměřených a odrazujících sankcí pro fyzické nebo právnické osoby za porušování vnitrostátních předpisů přijatých na základě tohoto článku a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění toho, aby tyto sankce byly uplatňovány. Pro účely tohoto článku zavedou členské státy účinná opatření proti zneužívání s cílem zamezit zneužití na základě akcií na doručitele a opčních akcií na doručitele.

2c.     Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do …  (*5) zprávu o uplatňování a způsobu fungování požadavků podle tohoto článku, k níž případně připojí legislativní návrh. [pozm. návrh 93]

Článek 30

1.   Členské státy zajistí, aby správci jakéhokoli výslovně zřízeného svěřenského fondu, který se řídí jejich právem, získali a měli adekvátní, přesné a aktuální informace o skutečném vlastnictví, pokud jde o svěřenský fond. Tyto informace zahrnují údaje o totožnosti zakladatele, správce (správců), případně ochránce obmyšlených nebo kategorie obmyšlených, a kterékoli další fyzické osoby vykonávající faktickou kontrolu svěřenského fondu.

2.   Členské státy zajistí, aby správci o svém postavení informovali povinné osoby, pokud v roli správce navazují obchodní vztah nebo provádějí příležitostný obchod překračující výši prahové hodnoty stanovené v čl. 10 písm. b), c) a d).

3.   Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku byly včas k dispozici příslušným orgánům a povinným osobám.

4.   Členské státy zajistí, aby se opatření odpovídající těm, která jsou uvedena v odstavcích 1, 2 a 3, vztahovala na ostatní typy právnických osob a právních ujednání s podobnou strukturou a funkcí jako svěřenské fondy. [pozm. návrh 94]

KAPITOLA IV

OZNAMOVACÍ POVINNOST

ODDÍL 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 31

1.   Každý členský stát zřídí finanční zpravodajskou jednotku k předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu.

1a.     Osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a), b) a d) informují finanční zpravodajskou jednotku nebo vhodný orgán stavovské samosprávy příslušné profese, jak je uvedeno v čl. 33 odst. 1, pokud mají podezření nebo mají náležité důvody se domnívat, že jejich služby jsou zneužívány pro účely trestné činnosti. [pozm. návrh 95]

2.   Členské státy písemně sdělí Komisi název a adresu příslušných finančních zpravodajských jednotek.

3.   Tato finanční zpravodajská jednotka se zřídí jako provozně nezávislá a samostatná ústřední jednotka na vnitrostátní úrovni. Je odpovědná za příjem, a analýzu zpráv o podezřelých obchodech a  dalších předávání informací týkajících se příslušným orgánům (a v povoleném rozsahu má právo je vyžadovat) a poskytování informací, které se týkají možného praní peněz, nebo souvisejících predikativních trestných činů nebo možného financování terorismu. nebo které jsou vyžadovány vnitrostátními právními a správními předpisy. Finanční zpravodajská jednotka je odpovědná za předávání výsledků své analýzy všem příslušným orgánům , existují-li důvody k podezření z praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo možného financování terorismu . Dostává další důležité informace od povinných osob pro uvedené účely. K plnění svých úkolů obdrží finanční zpravodajská jednotka odpovídající finanční, technické a lidské zdroje. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajská jednotka nebyla vystavena zbytečným zásahům. [pozm. návrh 96]

4.   Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajská jednotka měla včasný, přímý nebo nepřímý přístup k informacím z oblasti finanční, správní a z oblasti trestního řízení, které potřebuje k řádnému plnění svých úkolů. Kromě toho finanční zpravodajské jednotky odpovídají na žádosti o informace ze strany donucovacích orgánů ve svém členském státě, s výjimkou případů, kdy se dá věcně předpokládat, že poskytnutí takových informací by mělo negativní dopad na probíhající vyšetřování nebo analýzy, nebo, ve výjimečných případech, kdy by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené vůči oprávněným zájmům fyzické nebo právnické osoby nebo irelevantní s ohledem na účely, pro které byla žádost podána. Obdrží-li finanční zpravodajská jednotka takovou žádost, měla by se sama rozhodnout, zda analýzu nebo předání informací donucovacímu orgánu, který o ně požádal, provede. Členské státy vyžadují, aby donucovací orgány poskytovaly finanční zpravodajské jednotce zpětnou vazbu o využívání poskytovaných informací. [pozm. návrh 97]

5.   Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajská jednotka byla oprávněna přijmout okamžitá opatření buď přímo, nebo nepřímo, pokud existuje podezření, že obchod souvisí s praním peněz nebo financováním terorismu, pozastavit nebo odejmout souhlas s uskutečněním obchodu, aby bylo možné obchod analyzovat a potvrdit podezření.

6.   Analytická role finanční zpravodajské jednotky spočívá v operační analýze, která se zaměřuje na jednotlivé případy a konkrétní cíle, a ve strategické analýze, jež se zabývá trendy a způsoby praní peněz a financování terorismu.

Článek 32

1.   Členské státy vyžadují, aby povinné osoby, a případně jejich ředitelé a zaměstnanci, plně spolupracovali tak, že neprodleně:

a)

z vlastní iniciativy informují finanční zpravodajskou jednotku, pokud instituce nebo osoba, na kterou se vztahuje tato směrnice, ví, má podezření nebo má náležité důvody se domnívat, že finanční prostředky jsou výnosy z trestné činnosti nebo mají souvislost s financováním terorismu, a v takových případech neprodleně reagují na žádosti ze strany finanční zpravodajské jednotky o další informace;

b)	finanční zpravodajské jednotce na její žádost poskytnou všechny potřebné informace, a to v souladu s postupy stanovenými příslušnými právními předpisy.

2.   Informace podle odstavce 1 tohoto článku se předají finanční zpravodajské jednotce členského státu, na jehož území se instituce nebo osoba předávající tyto informace nachází , a finanční zpravodajské jednotce členského státu, v němž má povinná osoba sídlo . Tyto informace předává osoba nebo osoby určené podle v čl. 8 odst. 4. [pozm. návrh 98]

Článek 33

1.   Odchylně od čl. 32 odst. 1 mohou členské státy v případě osob uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a), b), a d)  a e) a profesí a kategorií podniků uvedených v článku 4 určit příslušný orgán stavovské samosprávy příslušné profese jako orgán, kterému mají být poskytnuty informace uvedené v čl. 32 odst. 1.

Členský stát zajistí za všech okolností prostředky a způsoby, jak zachovat služební tajemství, důvěrnost a ochranu soukromí. [pozm. návrh 99]

Aniž je dotčen odstavec 2, v případech uvedených v prvním pododstavci předá určený orgán stavovské samosprávy informace neprodleně a v úplném rozsahu finanční zpravodajské jednotce.

2.   Členské státy neuplatňují povinnosti stanovené v čl. 32 odst. 1 na notáře, jiné samostatně výdělečně činné právníky, auditory, externí účetní a daňové poradce pouze v přesně vymezeném rozsahu, v němž se taková výjimka vztahuje na informace, jež příslušníci těchto profesí obdrží od svého klienta nebo které o klientovi získají během zjišťování jeho právního postavení, během jeho obhajoby nebo zastupování v soudním řízení nebo v souvislosti s takovým řízením, včetně poradenství ohledně zahájení soudního řízení nebo vyhnutí se soudnímu řízení, ať jsou takovéto informace obdrženy nebo získány před tímto řízením, během něj nebo po něm.

Článek 34

1.   Členské státy vyžadují, aby se povinné osoby zdržely provádění obchodů, o nichž vědí nebo u nichž mají podezření, že souvisejí s praním peněz nebo financováním terorismu, dokud neučiní nezbytné kroky v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. a).

V souladu s vnitrostátními právem je možné vydat příkaz k neprovedení obchodu.

2.   Je-li podezření, že obchod vede k praní peněz nebo financování terorismu, a pokud se jeho provedení nelze takto zdržet nebo by takové zdržení pravděpodobně zmařilo úsilí o stíhání příjemce výnosů z operace podezřelé z praní peněz nebo financování terorismu, vyrozumí dotyčné povinné osoby finanční zpravodajskou jednotku okamžitě po jeho provedení.

Článek 35

1.   Členské státy zajistí, aby v případě, kdy příslušné orgány podle článku 45 odhalí během kontrol prováděných u povinných osob nebo jakýmkoliv jiným způsobem skutečnosti, které by mohly souviset s praním peněz nebo financováním terorismu, tyto orgány neprodleně informovaly finanční zpravodajskou jednotku.

2.   Členské státy zajistí, aby orgány dohledu zmocněné právními nebo správními předpisy k dozoru nad burzou, devizovým trhem a trhem s finančními deriváty informovaly finanční zpravodajskou jednotku, jestliže odhalí skutečnosti, které by mohly souviset s praním peněz nebo financováním terorismu.

Článek 36

Sdělení informací provedené v dobré víře povinnou osobou nebo zaměstnancem či ředitelem takové povinné osoby v souladu s články 32 a 33 se nepovažuje za porušení jakéhokoli omezení sdělovat informace uloženého smlouvou nebo právními či správními předpisy a nezakládá jakoukoli odpovědnost dotyčné povinné osoby nebo jejích ředitelů či zaměstnanců.

Článek 37

Členské státy přijmou veškerá odpovídající opatření zajistí , aby zaměstnance jednotlivci, a to i zaměstnanci a zástupci povinné osoby, kteří podávají oznámení o podezření na praní peněz nebo financování terorismu buď interně, nebo finanční zpravodajské jednotce, ochránily byly náležitě chráněni před hrozbami nebo nepřátelským jednáním , nepříznivým zacházením a nepříznivými následky, zejména před nepříznivým nebo diskriminačním jednáním v zaměstnání . Členské státy takovým osobám zaručí bezplatnou právní pomoc a zajistí bezpečné komunikační kanály, kde mohou oznámit své podezření z praní peněz nebo financování terorismu. Tyto kanály zajistí, aby byla totožnost osob poskytujících informace známa pouze evropským orgánům dohledu nebo finanční zpravodajské jednotce. Členské státy zajistí odpovídající programy náležité ochrany svědků . [pozm. návrh 100]

ODDÍL 2

ZÁKAZ SDĚLOVAT INFORMACE

Článek 38

1.   Povinné osoby a jejich ředitelé a zaměstnanci nesdělí dotyčnému klientovi ani jiným třetím osobám skutečnost, že informace byly v souladu s články 32 a 33 předány finanční zpravodajské jednotce, ani že se provádí nebo může být provedeno šetření týkající se praní peněz nebo financování terorismu.

2.   Zákaz uvedený v odstavci 1 nezahrnuje sdělování informací příslušným orgánům členských zemí, včetně orgánů stavovské samosprávy , orgánů pro ochranu údajů , nebo sdělování informací pro účely vyšetřování trestného činu. [pozm. návrh 101]

3.   Zákaz uvedený v odstavci 1 nebrání sdělování informací mezi institucemi členských států nebo ze třetích zemí, které ukládají požadavky rovnocenné s požadavky této směrnice, pokud náleží do stejné skupiny.

4.   Zákaz uvedený v odstavci 1 nebrání sdělování informací mezi osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a) a b) z členských států nebo třetích zemí, které ukládají požadavky rovnocenné s požadavky této směrnice, pokud tyto osoby vykonávají svou profesní činnost, jako zaměstnanci nebo jinak, v rámci téže právnické osoby nebo téže sítě.

Pro účely prvního pododstavce se „sítí“ rozumí širší struktura, k níž osoba patří a která má společné vlastnictví, společné vedení , normy, metody nebo společnou kontrolu dodržování předpisů. [pozm. návrh 102]

5.   U právnických nebo fyzických osob uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 1, 2 a bodě 3 písm. a) a b) nebrání zákaz uvedený v odstavci 1 tohoto článku v případech, které se týkají stejného klienta a stejného obchodu a na němž se podílí dvě nebo více institucí nebo osob, sdělování informací mezi dotyčnými institucemi nebo osobami, pokud se nacházejí v členském státě nebo třetí zemi, která ukládá požadavky rovnocenné s požadavky této směrnice, a pokud jsou ze stejné profesní kategorie a vztahují se na ně povinnosti profesní mlčenlivosti a ochrany osobních údajů.

5a.     Pro účely tohoto článku požadavky třetí země rovnocenné s požadavky této směrnice zahrnují předpisy v oblasti ochrany údajů. [pozm. návrh 103]

6.   Pokud se osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a) a b) snaží odradit klienta od zapojení do nezákonné činnosti, nepovažuje se jejich jednání za sdělení informací ve smyslu odstavce 1.

KAPITOLA V

OCHRANA ÚDAJŮ, VEDENÍ ZÁZNAMŮ A STATISTICKÉ ÚDAJE [pozm. návrh 104]

Článek 39

1.    Členské státy vyžadují, aby povinné osoby uchovávaly následující dokumenty a informace v souladu s vnitrostátními právními předpisy za účelem předcházení, odhalování a vyšetřování možného praní peněz nebo financování terorismu ze strany finanční zpravodajské jednotky nebo jiného příslušného orgánu:

a)

v případě identifikace a kontroly klienta kopii požadovaného dokladu nebo údaje o něm, a to po dobu pěti let od zániku jejich obchodního vztahu s klientem nebo ode dne příležitostného obchodu . Po uplynutí dané doby uchovávání se osobní údaje vymažou, pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví jinak, přičemž uvádějí, za jakých okolností povinné osoby smí nebo musí údaje dále uchovávat. Členské státy mohou umožnit nebo vyžadovat další uchovávání, pouze pokud je to nutné pro předcházení, odhalování nebo vyšetřování praní peněz a financování terorismu a pokud je prodloužení doby uchovávání údajů v každém jednotlivém případě odůvodněné . Maximální doba prodloužení doby uchovávání po zániku obchodního vztahu nesmí být delší než deset let je dalších pět let ;

b)

v případě obchodních vztahů a obchodů další doklady a záznamy skládající se z originálů dokumentů nebo kopií přípustných pro účely soudního řízení podle platných vnitrostátních právních přepisů, a to po dobu pěti let buď od uskutečnění obchodů, nebo zániku obchodního vztahu podle toho, které období je kratší. Po uplynutí dané doby uchovávání se osobní údaje vymažou, pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví jinak, přičemž uvádějí, za jakých okolností povinné osoby mohou nebo musí údaje dále uchovávat. Členské státy mohou umožnit nebo vyžadovat další uchovávání, pouze pokud je to nutné pro předcházení, odhalování nebo vyšetřování praní peněz a financování terorismu a pokud je prodloužení doby uchovávání údajů v každém jednotlivém případě odůvodněné . Maximální doba prodloužení doby uchovávání buď po uskutečnění obchodů, nebo po zániku obchodního vztahu nesmí být delší než deset let podle toho, které období skončí dříve je dalších pět let .

2.     Žádný z uchovávaných údajů se nepoužije pro jiný než původní/účel a za žádných okolností nesmí být použit ke komerčním účelům. [pozm. návrh 105]

Článek 39a

1.     Pokud jde o zpracování osobních údajů členskými státy v rámci této směrnice, použijí se ustanovení směrnice 95/46/ES. Pokud jde o zpracování osobních údajů evropskými orgány dohledu, použijí se ustanovení nařízení (ES) č. 45/2001. Shromažďování, zpracovávání a předávání informací pro účely boje proti praní peněz se považuje za veřejný zájem podle těchto právních aktů.

2.     Osobní údaje se zpracovávají na základě této směrnice výlučně pro účely předcházení praní peněz a financování terorismu. Před navázáním obchodního vztahu informují povinné osoby nové klienty o možném použití osobních údajů za účelem předcházení praní peněz. Kategorie obsahující citlivé údaje se zpracovávají v souladu se směrnicí 95/46/ES.

3.     Zpracovávání shromážděných údajů na základě této směrnice pro obchodní účely se zakazuje.

4.     Dotyčná osoba, které povinná osoba nebo příslušný orgán odmítly poskytnout informace o zpracování jejích údajů, má právo obrátit se ve věci ověření, přístupu, oprav či výmazu svých osobních údajů na příslušný orgán pro ochranu údajů a rovněž dát podnět k zahájení soudního řízení.

5.     Přístup dotčené osoby k informacím obsaženým v oznámení podezřelého obchodu, je zakázán. Zákaz uvedený v tomto odstavci nezahrnuje sdělení informací orgánům pro ochranu údajů.

6.     Členské státy vyžadují, aby povinné osoby a příslušné orgány uznaly účinné pravomoce orgánů pro ochranu údajů podle směrnice 95/46/ES, pokud jde o bezpečné zpracovávání osobních údajů a jejich přesnost, a aby je dodržovaly, na základě moci úřední nebo na základě stížnosti dotyčné osoby. [pozm. návrh 106]

Článek 40

-1.     Členské státy mají vnitrostátní a centralizované systémy, které jim umožňují ve vhodnou dobu rozpoznat, zda fyzické nebo právnické osoby mají nebo kontrolují bankovní účty u finančních institucí na jejich území.

-1a.     Členské státy mají rovněž systémy, které umožňují, aby příslušné orgány měly mechanismy, jimiž identifikují zboží, aniž by předem upozorňovaly majitele.

1.    Členské státy vyžadují, aby jejich povinné osoby měly k dispozici systémy, které jim v souladu s vnitrostátním právem umožní úplně a rychle zodpovědět dotazy finanční zpravodajské jednotky nebo jiných orgánů, zda udržují nebo v předchozích pěti letech udržovaly obchodní vztah s konkrétními fyzickými nebo právnickými osobami, a o povaze tohoto vztahu , a to prostřednictvím zabezpečených kanálů a způsobem, který zajistí důvěrnou povahu dotazů . [pozm. návrh 107]

Článek 40a

Shromažďování, zpracovávání a předávání informací pro účely boje proti praní peněz se považuje za věc veřejného zájmu podle směrnice 95/46/ES. [pozm. návrh 108]

Článek 41

1.   Členské státy pro účely přípravy vnitrostátního posouzení rizik podle článku 7 zajistí, aby byly schopny přezkoumávat účinnost svých systémů pro boj proti praní peněz nebo financování terorismu, a to vedením komplexní statistiky o záležitostech, které jsou relevantní pro účinnost takových systémů.

2.   Statistika uvedená v odstavci 1 obsahuje:

a)	údaje o velikosti a významu různých odvětví, která spadají do oblasti působnosti této směrnice, včetně počtu právnických a fyzických osob, jakož i hospodářského významu každého odvětví.

b)

údaje vypovídající o počtu oznámení, vyšetřování a soudních případů na vnitrostátní úrovni v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu, včetně počtu oznámení podezřelých obchodů učiněných u finanční zpravodajské jednotky, o opatřeních přijatých v návaznosti na tato hlášení a v souhrnu ročně počet vyšetřovaných případů, počet stíhaných osob, počet osob odsouzených za praní peněz nebo financování terorismu a hodnotu majetku, vyjádřenou v eurech, který byl zmrazen, zadržen nebo odňat.

(ba)	údaje vypovídající o počtu a procentním podílu oznámení, která vedla k dalšímu vyšetřování, společně s výroční zprávou pro povinné instituce podrobně popisující užitečnost oznámení, které předložily, a následná opatření. [pozm. návrh 109]

(bb)	údaje uvádějící počet přeshraničních žádostí o informace, které finanční zpravodajská jednotka předložila, obdržela, zamítla a kterým plně či částečně vyšla vstříc. [pozm. návrh 110]

3.   Členské státy zajistí, aby byl celkový přehled jejich statistických zpráv zveřejněn a Komisi předají statistiku uvedenou v odstavci 2.

KAPITOLA VI

STRATEGIE, POSTUPY A DOZOR

ODDÍL 1

VNITŘNÍ POSTUPY, ŠKOLENÍ A ZPĚTNÁ VAZBA

Článek 42

1.   Členské státy vyžadují, aby povinné osoby, které jsou součástí skupiny, zavedly strategie a postupy v rámci skupiny, včetně postupů ochrany údajů a strategií a postupů pro sdílení informací v rámci skupiny pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Uvedené strategie a postupy se účinně zavedou v pobočkách a většinově vlastněných dceřiných společnostech v členských státech a třetích zemích.

2.   Pokud povinné osoby mají pobočky nebo většinově vlastněné dceřiné společnosti ve třetích zemích, kde jsou minimální požadavky týkající se boje proti praní peněz a financování terorismu méně přísné než požadavky členského státu, členské státy zajistí, aby pobočky a většinově vlastněné dceřiné společnosti ve třetí zemi uplatňovaly požadavky členského státu, včetně ochrany údajů, v rozsahu, který právní a správní předpisy třetí země umožňují.

3.   Členské státy, orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA se vzájemně informují o případech, kdy právní předpisy třetí země nedovolují použití opatření vyžadovaných podle odstavce 1 a bylo by možné usilovat o řešení pomocí koordinované činnosti.

4.   Členské státy vyžadují, aby v případech, kdy právní předpisy třetí země nedovolují použití opatření požadovaných podle odst. 1 prvního pododstavce, přijaly povinné osoby další opatření k účinnému řešení rizika praní peněz nebo financování terorismu a informovaly své vnitrostátní orgány dohledu. Nedostačují-li další opatření, příslušné orgány v domovské zemi zváží další opatření v oblasti dozoru, včetně toho, že případně finanční skupinu požádají, aby ukončila své působení v hostitelské zemi.

5.   Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA vypracují návrhy regulačních technických norem upřesňující další opatření uvedená v odstavci 4 tohoto článku a minimální opatření, která povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodu 1 a 2 přijmou, pokud právní předpisy třetí země nedovolují použití opatření vyžadovaných podle odstavců 1 a 2 tohoto článku.

Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do … (*6). [pozm. návrh 111]

6.   Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v odstavci 5 v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.   Členské státy zajistí, aby sdílení informací v rámci skupiny bylo možné za předpokladu, že nenaruší vyšetřování nebo analýzu možného praní peněz nebo financování terorismu prováděné finanční zpravodajskou jednotkou nebo jiným příslušným orgánům v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

8.   Členské státy mohou požadovat, aby vydavatelé elektronických peněz ve smyslu článku 2 odst. 3 směrnice 2009/110/ES a poskytovatelé platebních služeb ve smyslu článku 4 odst. 9 směrnice 2007/64/ES usazeni na jejich území, jejichž sídlo se nachází v jiném členském státě nebo mimo Unii, určili ústřední kontaktní místo na jejich území s cílem dohlížet na dodržování předpisů pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

9.   Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA vypracují návrhy regulačních technických norem, pokud jde o kritéria pro stanovení okolností, za nichž je vhodné určit ústřední kontaktní místo podle uvedeného odstavce 8, a jaké funkce by měla tato ústřední kontaktní místa plnit.

Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do … (*7).

10.   Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v odstavci 9 postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 43

1.   Členské státy vyžadují, aby povinné osoby přijaly opatření přiměřená jejich rizikům, povaze a velikosti tak, aby si jejich příslušní zaměstnanci byli vědomi ustanovení přijatých podle této směrnice, včetně relevantních požadavků na ochranu údajů.

Tato opatření zahrnují účast jejich příslušných zaměstnanců na zvláštních průběžných školicích programech, které jim pomohou rozpoznávat operace, jež mohou souviset s praním peněz nebo financováním terorismu, a rovněž jim poskytnou pokyny, jak v takových případech postupovat.

Pokud fyzická osoba spadající do kterékoli z kategorií uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 3 provozuje svou profesní činnost jako zaměstnanec právnické osoby, vztahují se povinnosti stanovené v tomto oddíle na tuto právnickou osobu, nikoli na dotyčnou fyzickou osobu.

2.   Členské státy zajistí, aby povinné osoby měly přístup k aktuálním informacím o praktikách těch, kteří perou peníze a financují terorismus, a o náznacích vedoucích k rozpoznání podezřelých obchodů.

3.   Členské státy zajistí, aby tam, kde je to možné, byla povinným osobám poskytována včasná zpětná vazba o účinnosti oznámení o podezření na praní peněz nebo financování terorismu a o následném šetření. [pozm. návrh 112]

3a.     Členské státy vyžadují, aby povinné osoby jmenovaly člena (členy) správní rady, který bude odpovědný za provádění právních a správních předpisů nezbytných pro dosažení souladu s touto směrnicí. [pozm. návrh 113]

ODDÍL 2

DOZOR

Článek 44

1.   Členské státy stanoví, že směnárny a poskytovatelé služeb pro svěřenské fondy a obchodní společnosti musí mít licenci nebo registraci a že poskytovatelé služeb hazardních her musí mít povolení.

2.   S ohledem na subjekty uvedené v odstavci 1 členské státy od příslušných orgánů vyžadují, aby zajistily, že osoby, které fakticky řídí nebo budou řídit podnikání takových subjektů, nebo skuteční majitelé takových subjektů jsou způsobilé a řádné osoby.

3.   S ohledem na povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a), b), d), a e) členské státy zajistí, aby příslušné orgány a orgány stavovské samosprávy přijaly nezbytná opatření, která by zabránila usvědčeným pachatelům trestných činů v těchto oblastech nebo jejich společníkům držet významný nebo kontrolní podíl nebo se stát jeho skutečným majitelem nebo zastávat řídící funkci v těchto povinných osobách. [pozm. návrh 114]

Článek 45

1.   Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány účinně sledovaly dodržování požadavků této směrnice a aby pro tento účel přijaly nezbytná opatření.

2.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly odpovídající pravomoci, včetně pravomoci vyžadovat předložení veškerých informací potřebných ke sledování dodržování právních předpisů a provádění kontrol, a měly odpovídající finanční, lidské a technické zdroje pro výkon svých funkcí. Členské státy zajistí, aby pracovníci těchto orgánů dodržovali vysoké profesní standardy, včetně standardu mlčenlivosti a ochrany údajů, byli bezúhonní a příslušně kvalifikovaní.

3.   V případě úvěrových a finančních institucí a poskytovatelů služeb hazardních her mají příslušné orgány posílené pravomoci v oblasti dozoru, zejména možnost provádět kontroly na místě. Příslušné orgány pověřené dohledem nad úvěrovými a finančními institucemi sledují přiměřenost právního poradenství, kterého se jim dostává za účelem omezování právní a regulatorní arbitráže v případě agresivního daňového plánování a vyhýbání se daňové povinnosti. [pozm. návrh 115]

4.   Členské státy zajistí požadují , aby povinné osoby, které provozují pobočky nebo dceřiné společnosti v jiných členských státech, dodržovaly vnitrostátní ustanovení tohoto jiného členského státu ve vztahu k této směrnici. [pozm. návrh 116]

5.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány členského státu, v němž je usazena pobočka nebo dceřiná společnost, spolupracovaly s příslušnými orgány členského státu, v němž má povinná osoba své sídlo, za účelem zajištění účinného dozoru nad plněním požadavků této směrnice.

6.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány, které při uplatňování přístupu v oblasti dozoru používají přístup založený založeného na posouzení rizik: [pozm. návrh 117]

a)	dobře rozuměly rizikům praní peněz a financování terorismu vyskytujícím se v jejich zemi;

b)	měly přístup, na místě i dálkový, ke všem relevantním informacím o konkrétních vnitrostátních a mezinárodních rizicích souvisejících s klienty, produkty nebo službami povinných osob; a

c)	odvozovaly četnost a intenzitu dozoru, na místě i dálkového, od rizikového profilu povinné osoby a od rizik praní peněz a financování terorismu vyskytujících se v zemi.

7.   Posouzení rizikového profilu povinných osob v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu, včetně rizik nedodržování předpisů, se přezkoumává pravidelně, a v případě závažných událostí nebo vývoje v řízení a fungování povinné osoby.

8.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zohledňovaly míru vlastního uvážení, která je povinné osobě umožněna, a odpovídajícím způsobem přezkoumávaly posouzení rizik, jež bylo podkladem pro toto vlastní uvážení, a adekvátnost a uplatňování její strategie, vnitřních kontrol a postupů.

9.   V případě povinných osob uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a), b) a d) mohou členské státy povolit, aby funkce uvedené v odstavci 1 vykonávaly orgány stavovské samosprávy, splňují-li požadavky odstavce 2 tohoto článku.

10.   Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA vydají do … (*8), pokyny pro příslušné orgány v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o faktory, které se použijí při provádění dozoru na základě posouzení rizik. Zvláště by se mělo přihlížet k povaze a velikosti podniku a tam, kde je to vhodné a přiměřené, by měla být stanovena konkrétní opatření.

ODDÍL 3

SPOLUPRÁCE

PODODDÍL I

Spolupráce na úrovni členských států

Článek 46

Členské státy zajistí, aby tvůrci politiky, finanční zpravodajské jednotky, donucovací orgány, orgány dohledu , orgány pro ochranu údajů a další příslušné orgány, které se podílejí na boji proti praní peněz a financování terorismu, měly účinné mechanismy, které jim umožní spolupráci a koordinaci na vnitrostátní úrovni týkající se vypracování a provádění strategií a činností v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. [pozm. návrh 118]

PODODDÍL II

SPOLUPRÁCE S ORGÁNEM EBA, ORGÁNEM EIOPA A ORGÁNEM ESMA

Článek 47

Aniž jsou dotčeny předpisy v oblasti ochrany údajů, příslušné orgány poskytnou orgánu EBA, orgánu EIOPA a orgánu ESMA všechny informace nezbytné pro plnění jejich úkolů podle této směrnice. [pozm. návrh 119]

Pododdíl III

Spolupráce mezi Komisí a finančními zpravodajskými jednotkami

Článek 48

Komise může poskytnout poskytne pomoc potřebnou k usnadnění koordinace, včetně výměny informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států v rámci Unie. Může Pravidelně svolávat svolává jednání platformy finančních zpravodajských jednotek EU, která se skládá ze zástupců finančních zpravodajských jednotek z členských států, s cílem usnadnit spolupráci a vyměnit si názory na problémy související se spoluprací a v případě potřeby jednání platformy finančních zpravodajských jednotek EU s orgány EBA, EIOPA nebo ESMA. Úkolem platformy finančních zpravodajských jednotek EU je formulovat pokyny k provádění činnosti finančních zpravodajských jednotek a subjektů podávajících zprávy, usnadnit činnost finančních zpravodajských jednotek, zejména v oblasti mezinárodní spolupráce a společného posuzování, sdílet informace o trendech a rizikových faktorech na vnitřním trhu a zajistit podíl finančních zpravodajských jednotek na správě systému FIU.net . [pozm. návrh 120]

Článek 49

Členské státy zajistí, aby jejich finanční zpravodajské jednotky navzájem spolupracovaly mezi sebou a s finančními zpravodajskými jednotkami třetích zemí v co největším možném rozsahu, bez ohledu na to, zda jsou správními, donucovacími nebo justičními orgány nebo hybridními orgány , a to aniž by byly dotčeny předpisy Unie v oblasti ochrany údajů [pozm. návrh 121].

Článek 50

1.   Členské státy zajistí, aby si finanční zpravodajské jednotky vyměňovaly, z vlastního podnětu jak s finančními zpravodajskými jednotkami členských států , tak i třetích zemí, automaticky nebo na vyžádání, veškeré informace, které mohou být relevantní pro zpracování a analýzu informací nebo šetření ze strany finančních zpravodajských jednotek o finančních transakcích, které souvisejí s praním peněz nebo financováním terorismu, a o fyzických nebo právnických osobách, jichž se to týká. Žádost musí obsahovat relevantní skutečnosti, podkladové informace, důvody žádosti a způsob, jak budou požadované informace využity. [pozm. návrh 122]

2.   Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajská jednotka, jíž je žádost adresována, byla povinna použít veškeré své pravomoci, které má na vnitrostátní úrovni k dispozici, aby získala a analyzovala informace v rámci odpovědi na žádost o informace podle odstavce 1 jiné finanční zpravodajské jednotky se sídlem v Unii. Finanční zpravodajská jednotka, které je žádost určena, odpoví včas a jak dožadující, tak dožádaná finanční zpravodajská jednotka použijí k výměně informací, kdykoli je to možné, bezpečné digitální prostředky. [pozm. návrh 123]

Zejména chce-li finanční zpravodajská jednotka členského státu získat další informace od povinné osoby z jiného členského státu, která působí na jejím území, se žádost podává finanční zpravodajské jednotce členského státu, na jehož území má povinná osoba sídlo. Tato finanční zpravodajská jednotka předá žádosti a odpovědi bez prodlení a bez jakéhokoli filtrování. [pozm. návrh 124]

3.   Finanční zpravodajská jednotka může odmítnout sdělit informace, které by mohly vést k narušení vyšetřování trestné činnosti, které probíhá v dožádaném členském státě nebo, ve výjimečných případech, kdy by sdělení informací bylo zjevně nepřiměřené vzhledem k oprávněným zájmům fyzické nebo právnické osoby nebo členského státu nebo irelevantní pro účely, pro které jsou shromažďovány. Každé odmítnutí poskytnout informace je nutné finanční zpravodajské jednotce, která o ně žádá, řádně odůvodnit.

Článek 51

Informace a dokumenty získané podle článků 49 a 50 se použijí v zájmu plnění úkolů finanční zpravodajské jednotky tak, jak stanoví tato směrnice. Při předávání informací a dokumentů podle článků 49 a 50 může předávající finanční zpravodajská jednotka stanovit omezení a podmínky pro použití těchto informací. Přijímající finanční zpravodajská jednotka musí uvedená omezení a podmínky dodržet. Tím není dotčeno použití pro vyšetřování a stíhání trestných činů spojených s úkoly finanční zpravodajské jednotky za účelem předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu.

Článek 52

Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky prováděly všechna nezbytná opatření, včetně bezpečnostních opatření, s cílem zajistit, aby informace poskytnuté podle článků 49 a 50 nebyly přístupné žádnému jinému orgánu, agentuře nebo útvaru bez předchozího souhlasu finanční zpravodajské jednotky, která informace podává.

Článek 53

1.   Členské státy podporují své požadují, aby jejich finanční zpravodajské jednotky, aby mezi sebou používaly chráněné komunikační kanály mezi finančními zpravodajskými jednotkami a používaly decentralizovanou počítačovou síť FIU.net. [pozm. návrh 125]

2.   Členské státy zajistí, aby v zájmu plnění jejich úkolů podle této směrnice jejich finanční zpravodajské jednotky spolupracovaly mezi sebou a v rámci svého mandátu s Europolem na uplatňování vyspělých technologií. Tyto technologie umožní finančním zpravodajským jednotkám, aby anonymně propojily své údaje s ostatními finančními zpravodajskými jednotkami a zajistily úplnou ochranu osobních údajů za účelem odhalení osob, které jsou v centru pozornosti finanční zpravodajské jednotky v jiných členských státech, a identifikovaly jejich výnosy a finanční prostředky. [pozm. návrh 126]

Článek 54

Členské státy zajistí, aby jejich finanční zpravodajské jednotky spolupracovaly podpoří spolupráci svých finančních zpravodajských jednotek s Europolem v případě provádění analýz vyšetřovaných případů s přeshraničním rozměrem pro nejméně dva členské státy. [pozm. návrh 127]

Článek 54a

Komise by měla zvýšit tlak na daňové ráje, aby zlepšily svou spolupráci a výměnu informací za účelem boje proti praní peněz a financování terorismu. [pozm. návrh 128]

ODDÍL 4

SANKCE

Článek 55

1.   Členské státy zajistí, aby povinné osoby nesly odpovědnost za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce jsou účinné, přiměřené a odstrašující. [pozm. návrh 129]

2.   Aniž je dotčeno právo členských států ukládat trestní sankce, zajistí členské státy, aby příslušné orgány mohly přijímat odpovídající správní opatření a uložit správní sankce, pokud povinné osoby poruší vnitrostátní předpisy přijaté na základě provedení této směrnice, a zajistí jejich uplatňování. Tyto opatření a sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

3.   Členské státy zajistí, aby v případě, že se povinnosti vztahují na právnické osoby, mohly být sankce uloženy členům řídících orgánů této právnické osoby nebo jakékoli jiné osobě, která je podle vnitrostátního práva odpovědná za porušení.

4.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly veškeré vyšetřovací pravomoci, které jsou pro výkon jejich úkolů nezbytné. Při výkonu pravomoci ukládat sankce příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že správní opatření či sankce povedou k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují.

Článek 56

1.   Tento článek se uplatní přinejmenším v případech, kdy povinné osoby systematicky neplní požadavky stanovené v těchto článcích:

a)	čl. 9 až 23 (identifikace a kontrola klienta);

b)	čl. 32, 33 a 34 (oznamování podezřelých obchodů);

c)	článek 39 (vedení záznamů); a

d)	čl. 42 a 43 (vnitřní kontroly).

2.   Členské státy zajistí, aby v případech uvedených v odstavci 1 zahrnovaly použitelné správní opatření a sankce minimálně:

a)	veřejné oznámení, které uvádí fyzickou nebo právnickou osobu a povahu daného porušení, je-li to po individuálním posouzení případu nutné a přiměřené ; [pozm. návrh 130]

b)	příkaz požadující, aby fyzická nebo právnická osoba jednání ukončila a aby takové jednání neopakovala;

c)	v případě, že povinná osoba podléhá povolení, odnětí povolení;

d)	dočasný zákaz kterémukoli členu řídícího orgánu povinné osoby vykonávat funkce v rámci institucí;

e)	v případě právnické osoby správní peněžité sankce ve výši až 10 % celkového ročního obratu uvedené právnické osoby v předchozím hospodářském roce;

f)	v případě fyzické osoby správní peněžité sankce ve výši až do 5 000 000 EUR nebo v členských státech, kde euro není úřední měnou, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní měně k … (*9);

g)	správní peněžité sankce ve výši až dvojnásobku zisku, který porušením dotyčná osoba získala, nebo ztráty, které se porušením dotyčná osoba vyhnula, lze-li výši této výhody zjistit.

Pro účely písmene e) prvního pododstavce, kdy právnická osoba je dceřiným podnikem mateřského podniku, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat stanovený z konsolidované účetní závěrky vrcholného mateřského dceřiného podniku za předchozí hospodářský rok. [pozm. návrh 131]

Článek 57

1.    Je-li to po individuálním posouzení případu nutné a přiměřené, členské státy zajistí, aby příslušné orgány neprodleně zveřejnily veškeré sankce nebo opatření, jež byly uloženy za porušení vnitrostátních předpisů přijatých pro provedení této směrnice, včetně informací o druhu a povaze porušení a totožnosti osob odpovědných za porušení, pokud by takové zveřejnění vážně neohrozilo stabilitu finančních trhů. Pokud by zveřejnění způsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou škodu, zveřejní mohou příslušné orgány zveřejnit sankce anonymně. [pozm. návrh 132]

2.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zohlednily při určování typu správních sankcí a opatření a úrovně správních peněžitých sankcí všechny relevantní okolnosti, včetně:

a)	závažnosti a délky trvání porušení předpisů;

b)	míry odpovědnosti odpovědné fyzické nebo právnické osoby;

c)	finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby vyjádřené celkovým obratem uvedené osoby nebo ročním příjmem uvedené osoby;

d)	výše zisků nebo ztrát, které odpovědná fyzická nebo právnická osoba vytvořila nebo kterým předešla, pokud je možné je stanovit;

e)	ztrát třetích osob způsobené porušením, pokud je lze stanovit;

f)	míry spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem;

g)	předchozích porušení ze strany odpovědné fyzické nebo právnické osoby.

3.   Orgán EBA, orgán EIOPA a orgán ESMA vydají do …  (*10) pokyny pro příslušné orgány v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o typy správních opatření a sankcí a výši správních peněžitých sankcí, které se použijí vůči povinným osobám uvedeným v čl. 2 odst. 1 bodě 1 a 2 , aby bylo zajištěno jejich jednotné uplatňování a odrazující účinek v celé Unii . [pozm. návrh 133]

4.   Členské státy zajistí, aby právnické osoby nesly odpovědnost za protiprávní jednání podle čl. 56 odst. 1, kterých se v jejich prospěch dopustila jakákoli osoba jednající samostatně nebo jako člen orgánu této právnické osoby, která má v rámci této právnické osoby vedoucí postavení na základě jakékoli z těchto skutečností:

a)	oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;

b)	pravomoci rozhodovat jménem této právnické osoby; nebo

c)	pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.

5.   Kromě případů uvedených v odstavci 4 tohoto článku členské státy zajistí, aby právnické osoby nesly odpovědnost v případech, kdy nedostatečný dozor nebo nedostatečná kontrola ze strany osoby uvedené v tomto odstavci umožnila osobě podřízené právnické osobě dopustit se v její prospěch protiprávního jednání podle čl. 56 odst. 1.

Článek 58

1.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zavedly účinné mechanismy, které podpoří oznamování porušení vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici příslušným orgánům.

2.   Mechanismy uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:

a)	konkrétní postupy pro přijímání oznámení o porušení a návazná opatření;

b)	odpovídající ochranu pro zaměstnance institucí, kteří oznámí porušení, k němuž došlo v dané instituci;

(ba)	odpovídající ochranu obviněné osoby; [pozm. návrh 134]

c)	ochranu osobních údajů týkajících se osoby, která oznámí porušení, i fyzické osoby, která je za porušení předpisů údajně odpovědná, v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 95/46/ES.

3.   Členské státy vyžadují, aby měly povinné osoby zavedené odpovídající postupy pro své zaměstnance pro interní oznamování porušení prostřednictvím specifického, nezávislého a anonymního komunikačního kanálu.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 59

Do … (*11) vypracuje Komise zprávu o jejím provádění a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

Do …  (*12) , Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o předpisech týkajících se závažných daňových trestných činů a trestů v členských státech, o přeshraničním dosahu daňových trestných činů a o případné potřebě koordinovaného přístupu v rámci Unie, která bude případně doplněna legislativním návrhem. [pozm. návrh 135]

Článek 60

Směrnice 2005/60/ES a 2006/70/ES se zrušují s účinkem od … (*13).

Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 61

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do … (*13). Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 62

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 63

Tato směrnice je určena členským státům.

---

(1)  Úř. věst. C 166, 12.6.2013, s. 2.

(2)  Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 31.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014.

(4)  Směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/308/EHS o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 76).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).

(7)  Směrnice Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici politicky exponovaných osob a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a o výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře (Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 29).

(8)   Zdroj: „Daňové ráje a rozvoj. Status, analýzy a opatření“, NOU, Official Norwegian Reports (Oficiální norské zprávy), 2009.

(9)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/17/EU ze dne 13. června 2012, kterou se mění směrnice Rady 89/666/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení centrálních, obchodních a podnikových rejstříků (Úř. věst. L 156, 16.6.2012, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(14)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(15)   Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finační nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1).

(16)  Rozhodnutí Rady 2000/642/SVV ze dne 17. října 2000 o způsobech spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států při výměně informací (Úř. věst. L 271, 24.10.2000, s. 4).

(17)   Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22).

(18)   Úř. věst. C 32, 4.2.2014, s. 9.

(19)  Rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3).

(20)  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/919/SVV ze dne 28. listopadu 2008, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu (Úř. věst. L 330, 9.12.2008, s. 21).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění (Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3).

(27)  Společná akce Rady 98/733/SVV ze dne 21. prosince 1998, kterou se stanoví, že účast na zločinném spolčení je v členských státech Evropské unie trestným činem (Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1).

(28)  Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 49.

(29)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).

(*1)   12 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost.

(31)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

(*2)   12 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost.

(*3)   12 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost.

(*4)   12 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost.

(*5)   Tři roky po dni vstupu této směrnice v platnost.

(*6)   18 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost.

(*7)  Dva roky po dni vstupu této směrnice v platnost.

(*8)  Dva roky po dni vstupu této směrnice v platnost.

(*9)  Datum vstupu této směrnice v platnost.

(*10)   12 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost.

(*11)  Čtyři roky po dni vstupu této směrnice v platnost.

(*12)   Jeden rok po dni vstupu této směrnice v platnost.

(*13)  Dva roky po dni vstupu této směrnice v platnost.