14.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 230/82

Zpravodaj:

pan Carlos TRINDADE

1.1.

EHSV je potěšen, že má EU komplexní, ekonomicky i sociálně vyspělý rámec, doplněný o víceleté evropské strategie, jež si členské státy upravují podle svých vnitrostátních podmínek. Domnívá se však, že zde existují problémy, nedostatky a nové výzvy, které musí být vyřešeny.

1.2.

EHSV oceňuje záměr Komise zaměřit se na prevenci, zjednodušení pravidel – bez toho, aby byla ohrožena stávající úroveň ochrany – a jejich řádné dodržování. Strategie musí zaručit rovnováhu mezi vysokou úrovní ochrany a administrativní zátěží podniků.

1.3.

EHSV je potěšen, že se Komise zaměřuje na malé a střední podniky (MSP) a poskytování poradenství, informací a pokynů MSP za použití IKT a zvyšuje koordinaci veřejných služeb na podporu MSP.

1.4.

EHSV má za to, že je nezbytná intenzivnější odborná příprava inspektorů práce a zvýšení jejich počtu, neboť zhruba polovina členských států nedosahuje minima doporučeného MOP (jeden inspektor na každých 10 tisíc pracovníků).

1.5.

EHSV doporučuje Komisi, aby s ohledem na potřebu zakořenit v mladých lidech, čerstvých absolventech, stážistech a učních kulturu prevence přijala opatření, jejichž cílem by bylo zajistit jim informace a odpovídající odbornou přípravu a praxi.

1.6.

EHSV rovněž chápe, jakou mají v prevenci úlohu investice, a plně souhlasí s tím, že je nemohou uskutečňovat pouze podniky, ale musí tak činit také členské státy. Vyzývá ke zvýšení investic podniků i členských států se zárukou zapojení pracovníků.

1.7.

EHSV klade důraz na potíže zaznamenané v EU v souvislosti s existencí údajů a žádá Komisi, aby si neprodleně zajistila statistiky a ukazatele zohledňující zejména pohlaví a životní cyklus pracovníků. Seznam nemocí z povolání včetně úrazů v pracovní době a pravidla pro podávání zpráv a pro provádění statistické analýzy těchto údajů musí být regulovány a zveřejněny v rámci EU. Doporučuje posílit a široce propagovat činnost specializovaných agentur a zajistit, aby šíření informací a osvědčených postupů přispívalo k upevňování kultury prevence. Je třeba prohloubit studium nových rizik a v návaznosti na tuto analýzu připravit odpovídající opatření (legislativního či jiného charakteru).

1.8.

EHSV má za to, že zásadní význam pro účinnou realizaci strategie má zapojení pracovníků a všech sociálních partnerů na všech úrovních i na pracovišti. Vyzývá Komisi, aby zintenzivnila diskuse a konzultace se sociálními partnery a prováděla opatření, jež budou výsledkem společných jednání. Členské státy musí podporovat sociální dialog a kolektivní vyjednávání.

1.9.

EHSV kritizuje skutečnost, že Komise nestanoví kvantifikované cíle pro oblast pracovních úrazů a nemocí z povolání na evropské úrovni, a doporučuje členským státům, aby ve svých vnitrostátních strategiích tuto kvantifikaci uvedly.

2.1.

Strategický význam ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v Evropě se odvíjí od samotné Smlouvy o fungování Evropské unie, která se této otázce výslovně věnuje v článcích 151 a 153, a to zejména s cílem dosáhnout harmonizace zlepšování pracovních podmínek.

2.2.

Přestože nedávný průzkum Eurobarometr ukázal, že velká většina respondentů (85 %) je s ochranou zdraví a bezpečnosti na pracovištích spokojena, a že 77 % respondentů uvádí, že má na pracovišti k dispozici informace a/nebo odbornou přípravu týkající se této otázky, lze bezpečnost a ochranu zdraví při práci v EU zlepšit, neboť stávající realita je velmi znepokojivá: v důsledku pracovního úrazu zemře v EU ročně více než 4  000 pracovníků a více než 3 miliony utrpí závažný úraz, v jehož důsledku jsou v pracovní neschopnosti po dobu delší než tři dny. Přibližně každý čtvrtý pracovník se domnívá, že jeho zdraví a bezpečnost jsou kvůli jeho práci v ohrožení nebo že jeho práce má na jeho zdraví převážně negativní vliv. V Německu způsobilo 460 milionů dnů pracovní neschopnosti z důvodu nemoci pokles produktivity odhadem o 3,1 % HDP a ve Spojeném království dosáhly v účetním období 2010–2011 čisté náklady státu odhadem 2,381 miliardy GBP.

2.3.

Podle MOP došlo v roce 2008 v EU asi ke 1 60  000 úmrtím v důsledku nemoci z povolání, přičemž nejčastější příčinou smrti byly zhoubné nádory (asi 96  000 případů). Podle odhadů zemře v Evropě v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání každé 3,5 minuty jeden člověk. Nicméně Evropa se v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci drží na špičce.

2.4.

Náklady spojené s bezpečností a ochranou zdraví při práci musí být chápány jako investice, a nikoliv jen jako výdaje. Komise ostatně uvádí, že podle nejnovějších odhadů mohou investice v této oblasti dosáhnout vysoké míry výnosnosti – v průměru 2,2, přičemž se tato míra pohybuje v intervalu 1,29 až 2,89. Na druhou stranu je třeba podtrhnout, že pokud pracovní podmínky nejsou dobré, vznikají podnikům náklady, a rovněž skutečnost, že v některých zemích mají podniky, jež nevykazují pracovní úrazy, poměrně nižší pojistné.

2.5.

Navzdory jistému relativnímu úspěchu evropské strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 (1), například pokud jde o vyjasnění unijních pravidel nebo o větší zapojení členských států, je skutečností, že cíl snížit výskyt nemocí z povolání nebyl naplněn a stále existuje mnoho nedostatků v MSP, které, jak se ukázalo, mají značné potíže s plněním regulatorních požadavků způsobené tím, že nemají dostatek finančních prostředků a technických a lidských zdrojů. Mezi negativní aspekty patří chabá prevence nemocí z povolání a nemocí spojených s výkonem práce, nedostatek statistických údajů a údajů z monitorování, nedostatečná interakce mezi oblastí ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a oblastí životního prostředí a chemických produktů a slabé zapojení sociálních partnerů. Ještě slabší jsou znalosti v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v odvětvích, kde existuje nehlášená práce a atypické režimy zaměstnávání (zejména v různých zemědělských podnicích, v průmyslu a ve službách), kde je provozována práce na dálku a samostatná výdělečná činnost, a ve službách v domácnosti.

2.6.

Je třeba poznamenat, že pokles počtu pracovních úrazů, k němuž v Evropě došlo v posledních letech, by částečně mohl být způsoben snížením zaměstnanosti v odvětvích s vysokým rizikem úrazů, neboť ve všech členských státech byly značně sníženy výdaje na ochranu zdraví a bezpečnosti při práci, zejména v oblastech týkajících se právních předpisů, inspekcí a prevence.

2.7.

EHSV souhlasí se zjištěnými hlavními výzvami ležícími před EU a žádá Komisi, aby za účelem řešení těchto výzev přijala rozhodné kroky a politiky: členské státy musí zlepšit provádění účinných a účelných opatření zaměřených na prevenci rizik formou posílení kapacit MSP, dále je potřeba zlepšit prevenci nemocí spojených s výkonem práce prostřednictvím snížení existujících, nových a nově vznikajících rizik a v neposlední řadě koherentně a účinně reagovat na demografické změny.

2.8.

Výsledkem společného úsilí členských států je jednak snížená míra nemocí z povolání a pracovních úrazů, ale také ochrana investic do lidských zdrojů, neboť se tak předchází potřebě zdravotní péče a zvýšeným sociálním nákladům a podporují se tak dobré životní podmínky v evropské společnosti.

3.1.

Důstojné podmínky v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci mohou – v souladu se strategií Evropa 2020 – významně přispět k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Strategický rámec a nařízení Evropské unie představují – společně s vnitrostátními strategiemi a pravidly – záruku zachování zdraví a bezpečnosti pracovníků. ESHV lituje zpoždění tohoto sdělení a skutečnosti, že nebyly zohledněny návrhy obsažené ve stanovisku, které jednomyslně schválil Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jenž na tripartitní bázi zastupuje různé zájmy EU.

3.2.

EHSV konstatuje, že sdělení Komise nestanoví odblokování legislativy, zejména pokud jde o otázky spojené s potížemi pohybového ústrojí a o přezkum stávající směrnice týkající se ochrany pracovníků před karcinogenními látkami. EHSV také konstatuje, že ve sdělení není zmínka o vytvoření právního rámce pro předjímání změn, což již požadoval rovněž Evropský parlament. EHSV žádá Komisi, aby tento stav neprodleně řešila.

3.3.

EHSV, jenž podpořil evropský cíl snížit výskyt pracovních úrazů o 25 % (2), nemůže než vyjádřit politování nad tím, že na období 2014–2020 tento cíl není nikterak kvantifikován. EHSV také kritizoval, že neexistuje obdobný cíl pro otázku nemocí z povolání, který chybí i v tomto sdělení, takže i nadále existují důvody ke kritice. Považujeme za zásadní, aby byly vypracovány evropské statistické nástroje pro oblast pracovních úrazů, nemocí z povolání a vystavení různým rizikům souvisejícím s výkonem povolání.

3.4.

Zlepšení provádění norem a právních předpisů Unie a členských států je nutnost, kterou široce uznávají sociální partneři i společnost. EHSV má za to, že je naprosto nezbytné posílit mikropodniky a MSP v jejich schopnosti provádět účinná a účelná opatření zaměřená na prevenci rizik, v rámci plnění právních předpisů. Považuje to za prioritní kroky, jež je třeba realizovat prostřednictvím veřejných politik, jež nabídnou intenzivnější pobídky, podporu a personalizované technické poradenství.

3.5.

Technologické inovace a nové formy organizace práce, zejména nové režimy atypického zaměstnávání, přinášejí nové situace spojené s novými výzvami a také s novými riziky, jež dosud nebyla řádně identifikována. Identifikace takových rizik a jejich prevence a definice existujících a nových nemocí z povolání představují naléhavé úkoly. Je zásadně důležité a naléhavé nalézt řešení formou aktualizace stávajících právních předpisů nebo formou nových právních předpisů přizpůsobených identifikovaným rizikům.

3.6.

Pokroky, k nimž došlo v oblasti naděje dožití, mění demografickou strukturu evropské populace a neznamenají automaticky, že jde o posun střední délky života v dobrých zdravotních podmínkách. Pracovní podmínky mají významný vliv na zdravotní problémy, jež se obyčejně zhoršují s postupujícím věkem, zejména z důvodu kumulativního efektu určitých rizik spojených s výkonem povolání. Lepší prevence již od počátku a během celého profesního života pracovníka přispívá k překonání výzev, jež přináší demografický vývoj. Je také důležité financovat vnitrostátní a evropský výzkum, tak aby byly identifikovány klíčové otázky této oblasti.

3.7.

EHSV se domnívá, že nejistota pracovníků a režimy atypického zaměstnávání se v EU zhoršily a v důsledku hospodářské krize musely některé členské státy a některé sociálně neodpovědné podniky zásadně omezit aktivity v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci. Tato situace je nepřijatelná.

3.8.

Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že některé podniky dobrovolně a nad rámec svých zákonných povinností připravily opatření a kroky, jimiž podporují zdraví, bezpečnost a dobré podmínky svých pracovníků. Tento projev sociální odpovědnosti daných podniků si zaslouží uznání a podporu ze strany Komise a členských států s cílem rozšířit kulturu sociální a environmentální odpovědnosti v podnikatelské sféře v celé EU.

3.9.

EU se dlouhodobě potýká s hospodářskou stagnací a vysokou mírou nezaměstnanosti. Nezaměstnanost je zvláštní kapitolou ochrany zdraví při práci, neboť je někdy spojena s duševními chorobami. Rovněž pracovníci na trhu nehlášené práce jsou vystaveni vyššímu riziku a více ohroženi pracovními úrazy. EHSV je přesvědčen, že vedle strukturálních investic má na udržitelném hospodářském růstu a podpoře kvalitních pracovních míst a sociální soudržnosti významný podíl zlepšení životních podmínek, zejména v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.

4.1.

Rozvíjení komplexního rámce pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci a jeho účinné uplatňování v celé Evropské unii má zásadní význam pro udržitelný hospodářský růst. Většina respondentů, kteří se zúčastnili veřejné konzultace provedené EU (3), potvrdila, že je zapotřebí koordinace na úrovni EU (93 % respondentů), a potvrdila cíl i nadále vysoce respektovat zásady ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, a to nezávisle na velikosti podniku.

4.2.

Navzdory jistému zlepšení, k němuž došlo v posledních letech v několika členských státech, zejména pokud jde o pracovní úrazy (což se možná částečně vysvětluje také snížením zaměstnanosti), se v EU nerozšířila kultura prevence. Na úrovni MSP existují v tomto směru překážky v podobě zdrojů a kapacit, jež bude možné překonat pouze činností veřejných orgánů v oblasti informování, vzdělávání a technické pomoci a poradenství. Tato opatření prováděná veřejnými orgány musí odpovídat potřebám různých odvětví a být specificky zaměřena na každé z nich.

4.3.

Zapojení zástupců pracovníků (na úrovni podniku a pracovišť) do otázky řešení rizik souvisejících s výkonem povolání je základním rysem sociálního dialogu. Finanční podpora by se podnikům měla udělovat pouze pod podmínkou, že budou dodržovány pracovně-bezpečnostní a zdravotní normy. Zkušenosti různých evropských zemí ukazují, jak důležité jsou paritní dohody umožňující vytvoření regionální či odvětvové formy zastoupení a stimulující sociální dialog a prevenci.

4.4.

Různé orgány veřejných služeb, jež působí v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, nejsou dostatečně propojeny. Je zřejmé, že mechanismy pro zapojení sociálních partnerů na všech úrovních, pro vyjednávání a pro uzavírání specifických odvětvových dohod nejsou dostatečně účinné a/nebo nejsou v dostatečné míře využívány, což jsou aspekty, které je nutné zlepšit. Systematičtější spolupráce mezi službami veřejného zdraví a službami zaměřenými na prevenci na pracovišti přispívá ke zlepšení prevence a umožňuje také lepší detekci nemocí z povolání. V členských státech je třeba vytvořit jednotná kontaktní místa usnadňující propojení veřejné správy s MSP.

4.5.

S ohledem na rozpočtové potíže omezily všechny členské státy finanční i lidské zdroje v institucích a subjektech, jež jsou činné v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, a to zejména pokud jde o úřady inspekce práce, které byly nuceny významně omezit svou inspekční činnost a pomoc a poradenství podnikům. EHSV požaduje, aby byla tato situace napravena, neboť je nepřijatelná, o to více, že se dlouhodobě častěji objevují nová závažná rizika a zhoršují se životní a bezpečnostní podmínky pracovníků (zvyšují se psychosociální rizika, částečně v důsledku nezaměstnanosti a pracovní nejistoty).

4.6.

Členské státy musí stimulovat a podporovat jednání a kolektivní vyjednávání, přičemž je nutné sociálním partnerům zajistit významnou a účinnou roli v koncipování a realizaci politik v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti a v podpoře bezpečného a zdravého prostředí na pracovištích.

4.7.

ESHV lituje, že pokroky v oblasti evropských statistik týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti jsou chabé, a zdůrazňuje význam a naléhavost jednotné definice a jednotných systémů uznávání a podávání zpráv na úrovni Unie.

4.8.

EHSV sdílí s Evropskou unií názor, že zapojení sociálních partnerů, a to na všech úrovních, zajišťuje účinnost a účelnost koncipování a provádění politik a strategií v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci. V tomto směru budou zásadní úlohu muset plnit evropské struktury pro dialog a Tripartitní poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Komise bude muset při definování svých priorit více zohledňovat jeho návrhy, jež jsou často schvalovány jednomyslně.

4.9.

V souvislosti s rámcovými dohodami uzavřenými v rámci sociálního dialogu žádá EHSV Komisi, aby urychleně zjistila, zda je zajištěna reprezentativnost a soulad s právem EU, a aby se tak zavázala přijmout opatření nezbytná k zajištění respektování těchto dohod.

4.10.

EHSV doporučuje členským státům, aby využívaly Evropský sociální fond a další evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) pro financování činností v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.

4.11.

EHSV souhlasí s Komisí, že je nezbytné aktivněji využít synergií politiky ochrany zdraví a bezpečnosti při práci s dalšími oblastmi veřejných zásahů. EHSV je pevně přesvědčen, že pokrok dosažený v této oblasti je stále velmi slabý, a to ve všech členských státech.

5.1.1.

EHSV podporuje názor Komise, že je nutné, aby členské státy v konzultaci se sociálními partnery provedly přezkum vnitrostátních strategií, jenž zohlední nový strategický rámec EU. Doporučuje však, aby bylo provedeno podrobné vyhodnocení dopadu předchozí vnitrostátní strategie. Všechny členské státy musí považovat za zásadní, aby sociální partneři přijali za svou strategii na období 2014–2020, a bude rovněž nezbytné vypracovat jednotné ukazatele a kritéria, jež by systematickým způsobem určovaly, do jaké míry se tak stalo, a umožnily systematické sledování a hodnocení.

5.1.2.

EHSV se stejně jako Komise domnívá, že je zapotřebí, aby členské státy ve spolupráci s Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) vytvořily databázi týkající se ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a pravidelně (alespoň dvakrát do roka) pořádaly setkání v rámci EU-OSHA, Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a Rady vrchních inspektorů práce.

5.1.3.

Jako na věc základního významu je třeba nahlížet na finanční a technickou pomoc pro MSP při provádění iniciativy Interaktivní posouzení rizik on-line (OiRA) a dalších nástrojů založených na informačních technologiích v členských státech. Tato pomoc se musí zaměřovat na prioritní odvětví. EU-OSHA musí být posílena z hlediska finančních a lidských zdrojů, aby mohla plnit klíčovou úlohu. EHSV lituje, že se v členských státech jen velmi málo využívá Evropský sociální fond k financování činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

5.1.4.

Při stanovení správné praxe a konkrétních pokynů zejména pro MSP je nutné zohlednit zvláštní podmínky jednotlivých odvětví a charakter podnikatelských aktivit, přičemž EU-OSHA musí posílit své zásahy týkající se těchto témat a prosazovat kulturu prevence.

5.1.5.

Činnost inspekce práce v podnicích je v několika členských státech třeba zlepšit, zejména v oblastech informování, konzultací, nově vznikajících rizik, usnadňování dodržování právních předpisů a odhalování nehlášené práce a odrazování od ní. K tomu je zapotřebí posílit inspekci práce z hlediska zdrojů a kompetencí.

5.1.6.

EHSV podporuje hodnotící činnost prováděnou v rámci programu pro výměnu/vzdělávání inspektorů práce a opatření zaměřená na posílení spolupráce mezi útvary inspekce práce v rámci Výboru vrchních inspektorů práce (SLIC).

5.1.7.

EHSV souhlasí s postojem SLIC, pokud jde o témata z oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti jakožto strategické priority EU. Jedná se zejména o problémy pohybového ústrojí, nemoci s dlouhou latentní fází (zhoubné nádory související s výkonem povolání a chronické nemoci, mezi něž patří choroby plic související s výkonem povolání), správné používání nařízení REACH a rovněž psychosociální rizika související s výkonem povolání (4). Pokud jde o MSP, je důležité zlepšit jejich schopnosti v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti, zvýšit jejich shodu s požadavky, poskytovat přístupné a aktualizované informace a rady a vést velké podniky k tomu, aby převzaly odpovědnost, pokud jde o zlepšení výsledků MSP, s nimiž spolupracují.

5.2.1.

EHSV má za to, že případné zjednodušení platné legislativy nesmí v žádném případě ohrozit současnou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti při práci evropských pracovníků ani její trvalé zlepšování. Veřejná konzultace EU ukazuje, že mezi sociálními partnery panují rozdílné názory, pokud jde o zjednodušení stávajících právních předpisů, jež mají být zahrnuty do nového evropského politického nástroje: 73,4 % zaměstnaneckých organizací se vyjádřily proti zjednodušení, zatímco u organizací zaměstnavatelů to bylo pouhých 4,3 % (5). Z celkových 523 respondentů je 40,5 % pro zjednodušení, 46,1 % má opačný názor a 13,4 % v tomto ohledu nemá názor žádný. I přesto se EHSV domnívá, že jistou část administrativní zátěže podniků lez snížit, nikdy však za cenu ohrožení podmínek v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.

5.2.2.

Je třeba poznamenat, že podle Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) jsou mezi nejdůležitějšími důvody pro to, aby se podniky věnovaly ochraně zdraví a bezpečnosti při práci, uváděny „plnění zákonných povinností“ (90 %), „tlak zaměstnanců“ (76 %), „tlak inspekce práce“ (60 %), přičemž všechny tyto prvky jsou pod silným tlakem. Tento průzkum dále ukazuje, že pouze 37 % podniků, které na pracovištích pravidelně neprovádějí šetření v oblasti bezpečnosti, uvedlo jako důvod „velmi složité zákonné povinnosti“.

5.2.3.

EHSV doporučuje, aby určování případných zjednodušení a/nebo omezení zbytečné administrativní zátěže pro podniky na základě plánované analýzy platných právních předpisů bylo výsledkem široké diskuse, zapojení sociálních partnerů a jednání s nimi, a to na všech úrovních. EHSV upozorňuje na článek 153 Smlouvy, který stanoví, že evropská legislativa stanoví minimální podmínky a pověřuje členské státy tím, aby tato pravidla zachovaly nebo přijaly pravidla zajišťující lepší ochranu pracovníků. To přispívá ke zlepšení v rámci pokroku a umožňuje předjímat evropské iniciativy, jako například v případě zákazu azbestu, který byl v řadě členských států vydán ještě předtím, než takové rozhodnutí přijala Komise.

5.3.1.

Je velmi nezbytné prohloubit vědecké poznatky o nových rizicích, aby tak bylo možné předcházet chorobám souvisejícím s výkonem povolání a nemocím z povolání, přičemž úsilí je třeba koncentrovat na úrovni EU. Zásadní význam pro stanovení nejvhodnějších způsobů definice strategií a legislativních opatření zaměřených na řešení nových a nově vznikajících rizik má intenzivnější interakce a koordinace různých evropských a vnitrostátních institucí. S ohledem na existující instituce nepovažuje EHSV za nutné vytvářet nový nezávislý vědecký poradní subjekt.

5.3.2.

EHSV systematicky poukazuje na to, že je nezbytné zajistit zlepšení podmínek ochrany zdraví a bezpečnosti pro zvláštní kategorie pracovníků (mladé pracovníky, ženy, starší pracovníky, migranty, pracovníky zaměstnané na základě atypických pracovních smluv a pracovníky se zdravotním postižením) a řešit nové problémy vyplývající ze změn organizace práce (zejména stres a duševní choroby související s výkonem povolání), což jsou témata široce uznaná členskými státy, sociálními partnery a společností. EHSV má za to, že těmto problémům je třeba čelit, neboť narůstají a přinášejí ekonomické i sociální náklady. Je třeba zdůraznit, že genderové hledisko umožňuje stanovit vazbu mezi politikami ochrany zdraví při práci a pokroky v oblasti rovnosti.

5.4.1.

Jednou z nejvýznamnějších problematik v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci je značný nedostatek spolehlivých, aktualizovaných a srovnatelných statistických údajů na evropské úrovni. Tuto politováníhodnou situaci, jež z nepochopitelných důvodů trvá již po dlouhé roky, je nutné vyřešit. EHSV podporuje Komisi v její snaze o překonání těchto potíží, které musí představovat velkou prioritu pro Komisi a členské státy, přičemž v případě, že to členské státy uznají za vhodné, mohou vypracovat dodatečné, detailnější statistiky přizpůsobené svému vnitrostátnímu kontextu. Spolupráce s WHO v oblasti rozšíření množiny údajů o MKN-10 umožní využívat databáze týkající zdravotní péče a potažmo rychlejší a účinnější sběr údajů.

5.4.2.

EHSV lituje, že přestaly být zpracovávány evropské statistiky týkající se nemocí z povolání, a žádá, aby byly obnoveny statistické výzkumy ohledně vystavování karcinogenům z důvodů souvisejících s výkonem povolání, jako byl projekt CAREX realizovaný v 90. letech 20. století. EHSV pozitivně hodnotí činnost, kterou Komise vyvinula v poslední době za účelem vytvoření databáze a modelu sloužícího pro odhad toho, v jaké míře jsou osoby na pracovišti v členských státech a ve státech ESVO/EHP vystavovány jistým nebezpečným chemickým látkám (projekt HAZCHEM).

5.5.1.

EHSV má za to, že pro omezení pracovních úrazů a nemocí z povolání musí být věnována přednostní pozornost posílení spolupráce s mezinárodními organizacemi, a zejména s MOP, WHO a OECD.

5.5.2.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat nedostatkům v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v globálních dodavatelských řetězcích a přispět tak k zajištění bezpečnějších pracovišť nejen v Evropě, ale na všech kontinentech. Musí být zváženo zahrnutí této problematiky v rámci dohod EU, přičemž je třeba zajistit to, aby partneři EU dodržovali úmluvy a doporučení MOP. EHSV připomíná předchozí stanoviska k tématům týkajícím se azbestu a žádá Komisi, aby přijala konkrétní postoj za účelem celosvětového zákazu azbestu.

5.5.3.

EHSV doporučuje členským státům, aby uplatňovaly mezinárodní normy a úmluvy, přičemž Komise musí zpracovávat pravidelné zprávy o jejich účinném provádění členskými státy.