9.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 133/27

1.1

EHSV je toho názoru, že vnitřní trh s energií je příležitostí pro využití různých rozhodnutí v oblasti energetiky přijatých v Evropě a zajištění optimálního fungování celku prostřednictvím propojených infrastruktur ve prospěch spotřebitelů v průmyslu a domácností.

1.2

EHSV podporuje přístup Komise, pokud je cílem odstranit opatření, která brání konečnému spotřebiteli využít různé možnosti v oblasti energetiky.

1.3

Spotřebitel se musí znovu ocitnout ve středu zájmu a všechny nové funkce související s inteligentními sítěmi a měřiči (smart grids a smart meters) musí být pojaty v jeho zájmu.

1.4

Informování o cílech a metodách vnitřního trhu s energií je zcela nedostatečné a tento nedostatek může vyřešit pouze široká celoevropská informační kampaň připravená s pomocí zástupců občanské společnosti.

1.5

Boj proti energetické chudobě a nejistotě musí být prioritou veřejných politik v Unii. EHSV vyzývá Radu a Komisi, aby tuto otázku zařadily jako prioritu na evropský summit v květnu 2013, který bude věnován energetice.

2.1

Evropská komise si ve svém sdělení přeje hladké fungování vnitřního trhu s energií s cílem dosáhnout cíle pro rok 2014, který v únoru 2011 stanovili hlavy států a představitelé vlád EU. Tehdy poukázali na to, že je v této lhůtě nutné dokončit vytvoření vnitřního trhu s energií, což by všem evropským spotřebitelům umožnilo naprostou svobodu výběru dodavatele elektřiny nebo plynu.

2.2

Vnitřní trh s elektřinou a plynem se začal budovat v roce 1996 na základě dvojí myšlenky, že všichni evropští spotřebitelé by mohli být zásobováni dodavatelem podle své volby (nezávisle na jeho státní příslušnosti) prostřednictvím energetických infrastruktur nezávislých na výrobcích a účinnost tohoto jednotného trhu by měla pozitivní dopad na ceny energie a poskytovala by dynamické a významné signály pro budoucí investice.

2.3

Tento cíl nebyl dodnes úplně realizován. Vnitřní trh s energií v některých zemích umožnil spotřebitelům pružnější výběr a více konkurenční stanovování cen, čímž zmírnil zvyšování cen způsobené růstem nákladů na primární zdroje energie. Rovněž usnadnil vytvoření likvidnějších a transparentnějších velkoobchodních trhů, čímž posílil bezpečnost dodávek v Evropské unii. Ve většině členských států se vývoj trhů s energií vyznačoval přechodem monopolů (celostátních či regionálních) na oligopoly, které jsou nadále celostátní a regionální, a to s tím, že jejich vzájemný vliv a hospodářská soutěž mezi nimi jsou velice omezené.

2.4

Nově vytvořené nástroje (burzy, propojení trhů atd.) představují pouze nepatrný objem a většina obchodování v současnosti probíhá především v rámci jednotlivých států. Co se týče elektrické energie, hospodářská soutěž je v oblasti výroby v některých zemích pouze hypotetická: v 8 zemích z 27 ovládají 80 % výroby elektrické energie zavedení provozovatelé a vzhledem k dominantnímu postavení vnitrostátních dodavatelů plynu (či v některých zemích dokonce výlučnému postavení) má vnitřní trh s plynem rovněž nadále daleko ke skutečnosti.

2.5

Vnitřní trh s energií tedy v současné době funguje spíše jako spojení vnitrostátní praxe, trhů a průmyslových provozovatelů, kde jsou pod dohledem regulačních orgánů jednotlivých států a ACER uplatňovány různé evropské právní předpisy přijaté již téměř před dvaceti lety, než jako jednotný hospodářský prostor, který by byl díky skutečné hospodářské soutěži prospěšný evropskému průmyslu a spotřebitelům. Rozhodnutí v oblasti energetiky na úrovni jednotlivých států však mají vliv na ceny energie v sousedních zemích a nemohou být přijímána jednostranně.

2.6

Praktikované ceny jsou zkreslené z důvodu místního či celostátního daňového zatížení, které je neprůhledné, asymetrické, často příliš vysoké a v některých případech narostlo o 1 000 % za posledních patnáct let, což tvrdě dopadlo na domácí spotřebitele a průmysl náročný na spotřebu elektrické energie. Národní politiky na podporu rozvoje obnovitelných energií, které nejsou v jednotlivých zemích koordinovány, vyžadují, aby vzhledem k tomu, že tyto energie jsou pro síť „životně důležité“ a prioritní, byla urgentně stanovena nová podoba evropského trhu, aby nebylo ohroženo řízení evropského elektroenergetického systému. Ať je daná energie jakákoli, je nutná naprostá transparentnost dotací (či osvobození) přidělovaných v členských státech, aby bylo zajištěno rovnocenné působení všech subjektů trhu a důsledné dodržování pravidel hospodářské soutěže v Unii v oblasti energetiky.

2.7

Rozšířená praxe celostátně regulovaných sazeb neposkytuje dynamické cenové signály, které by mohly pobízet spotřebitele ke snížení spotřeby a kontrole jejich účtu. Rovněž nezaručuje pokrytí skutečných nákladů dodávek či výroby energie, čímž ohrožují výsledky energetických podniků a investice jak ohledně výroby, tak sítí, které budou v příštích desetiletích nezbytné.

2.8

Z důvodu nedostatečné osvěty, informování a transparentnosti evropští občané/spotřebitelé nadále z velké části nechápou cíle a metody vnitřního trhu s energií. Ačkoliv je od 1. července 2007 pro domácnosti trh teoreticky otevřený, malé procento změny dodavatelů v některých zemích Unie je pouze výsledkem přetrvávajícího nedostatku informací a komunikace států, regulačních orgánů a průmyslových provozovatelů.

3.1

Vzhledem k velkým výzvám, jimž Evropa čelí (celosvětová hospodářská krize, změna klimatu, zabezpečení dodávek energie atd.), je nutná větší transparentnost, pružnost, výměna energie a propojení mezi členskými státy, aby se podpořilo zvýšení účinnosti a solidarity a lepší využití vydaných investic.

3.2

EHSV jednoznačně podporuje iniciativy zahájené Evropskou komisí a je toho názoru, že dokončení skutečného společného energetického prostoru pro 500 milionů spotřebitelů je zásadním faktorem obnovy růstu v Evropě a také vytvoření evropského energetického společenství. Dostatek energie, která bude sdílená a konkurenceschopná, je podle EHSV klíčovým prvkem pro rozvoj evropského hospodářství a tvorby pracovních míst v jeho rámci. Evropský průmysl potřebuje konkurenceschopné ceny energie jak pro své zachování, tak pro svůj další rozvoj.

3.3

V této souvislosti je třeba ověřit, že kromě oficiálního uplatňování nařízení a směrnic přijatých od prosince roku 1996 je dodržován smysl textů o vnitřním trhu s energií a že členské státy podporují skutečnou hospodářskou soutěž jak na regionální, tak na celostátní a evropské úrovni. EHSV podporuje iniciativy, které umožňují zlepšit využívání a účinnost energetických sítí prostřednictvím zrychlené normalizace, která je nezbytná z důvodu rozsáhlého rozvoje obnovitelných energií. Schvaluje rozvoj propojení energetických soustav a trhů a také mnohostrannou spolupráci, jakou představuje vytvoření Coreso (koordinace eletroenergetické sítě v západní Evropě) jako první krok k celoevropskému řízení dodávek elektrické energie.

3.4

Existence regulovaných sazeb, jejichž důvodem je především politických přístup jednotlivých států, představuje protekcionistický trend, jenž odporuje zájmům Unie. Brání tomu, aby se skutečné náklady na energii promítly do chování spotřebitelů a lze jej akceptovat pouze dočasně v těch členských státech, které si to přejí. Ke spotřebitelům a investorům je třeba vysílat cenové signály, které by odrážely skutečný vývoj nákladů (včetně CO2), aby se mohli v budoucnu informovaně rozhodovat. Cena energie související se skutečnými náklady je jedním z prvků lepší kontroly spotřeby a nezbytného vývoje spotřebitelů, kteří budou muset být v rámci nově vznikajícího modelu aktivnější.

3.5

Zároveň je třeba jak na místní, tak celostátní úrovni vyjasnit a zcela přepracovat zdanění energie, které je v Unii zcela různorodé. Co se týče elektrické energie, daňové zatížení a DPH se liší a jdou od 4,7 % ve Spojeném království až po 54,6 % v Dánsku, a to bez zohlednění energetického objemu vyráběné elektrické energie. EHSV tedy schvaluje iniciativy Komise na podporu jednotného a inteligentnějšího zdanění energie v Evropě. Uskutečnění cílů „20-20-20“ a snížení emisí CO2 o 80 až 95 % do roku 2050 bude vyžadovat zavedení společného daňového rámce, který stanoví daňové zatížení pro obnovitelné a fosilní energie na objektivním základě, přičemž bude pro každý produkt zohledněn jeho energetický obsah a emise CO2.

3.6

Při budování vnitřního trhu s energií musí být zohledněna energetická chudoba/nejistota, která postihuje 13 % evropských domácností, tedy 65 milionů evropských občanů. Hospodářská soutěž, jež je zakotvena v jeho původních cílích, může být plánována pouze v zájmu všech spotřebitelů v Unii. To znamená, že občan/spotřebitel bude znovu ve středu zájmu a že bude urychleně stanovena evropská definice energetické chudoby, která by mohla vést k vytvoření celostátních podpůrných politik po vzoru evropské politiky regionální pomoci. Evropská unie bude muset dbát na to, aby tyto politiky boje proti energetické chudobě, které jsou nezbytné a naléhavé, odlišovala od protekcionistické praxe uplatňované na sazby, jež je v rozporu s duchem vnitřního trhu. EHSV navrhuje, aby se příští evropský summit v květnu 2013, který se bude zabývat energetikou, prioritně zaměřil na tuto otázku a umožnil uvažovat o evropské veřejné energetické službě.

3.7

EHSV přikládá prioritní význam vzdělávání, informování a transparentnosti v oblasti energetiky (1), což spotřebitelům umožní se nejsprávněji rozhodnout jak z hlediska úspor, tak z hlediska energetické účinnosti, a zaměřit se nejlevnější dodavatele. Evropská unie by měla vyvinout rozsáhlé komunikační úsilí, aby vysvětlila společné problémy a jednoduše a konkrétně poskytla evropským spotřebitelům základní informace.

3.8

Nezbytnou podmínkou úspěchu zavedení inteligentního měření, jež může přinést potenciál energetické účinnosti, je zapojení spotřebitelů. Zůstává však ještě mnoho nevyřešených otázek, jako např. ta, zda potenciální přínosy převáží náklady pro spotřebitele, nebo otázky týkající se interoperability a ochrany údajů. Tyto problémy by měly být co nejdříve vyřešeny v zájmu všech spotřebitelů energie.

3.9

Budoucí evropský energetický trh se již nesmí řídit pouze logikou nabídky. Musí rovněž stimulovat snižování spotřeby, ať v průmyslu či v domácnostech, a co nejvíce využívat nové funkce, které přinesou inteligentní sítě a měřiče. EHSV tedy podporuje vytváření koordinovaných mechanismů pro kapacitu na evropské úrovni, které mohou omezit spotřebu ve špičce, zajistit fungování evropských elektroenergetických systémů (zvláště v době nejvyšší spotřeby) a stimulovat snížení spotřeby elektrické energie.

3.10

EHSV si přeje skutečnou evropskou diskusi o energetickém přechodu, jeho problémech, nákladech a uskutečňování mezi členskými státy. Evropa nemůže být souhrnem 27 sebestředných energetických politik. Unie musí být schopná posoudit dopady rozhodnutí přijatých jednou zemí na ostatní země. Sdružení občanské společnosti má v tomto směru zásadní význam. Prospěšná je existence různých fór. Je třeba vytvořit skutečný evropský dialog věnovaný energetice, který by shromáždil všechny zúčastněné strany, a to zvláště v členských státech a v souladu s evropským rozměrem.