8.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 131/60

—

s ohledem na čl. 14 odst. 3 a na články 23, 24 a 33 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

—

s ohledem na článek 5 Mezinárodní úmluvy o právech dítěte,

—

s ohledem na články 7, 8, 16, 17, 27 a 30 revidované Evropské sociální charty Rady Evropy,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2008 nazvané „Lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem: silnější podpora pro sladění profesního, soukromého a rodinného života“ (KOM(2008)0635),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (KOM(2010)0491),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. října 2008 o provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku (KOM(2008)0638),

—

s ohledem na zprávu Komiseze dne 18. prosince 2008 o rovnosti žen a mužů 2010 (KOM(2009)0694),

—

s ohledem na doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce,

—

s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů v letech 2011–2020,

—

s ohledem na platformu EU pro boj proti sociálnímu vyloučení,

—

s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 24. března 2010 nazvanou „Druhý evropský průzkum kvality života: Rodinný život a práce“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o ženách a chudobě v Evropské unii (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2009 o nediskriminaci na základě pohlaví a mezigenerační solidaritě (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o genderových aspektech poklesu hospodářství a finanční krize (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o hodnocení výsledků plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů na období 2006–2010 a doporučení pro budoucnost (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2011 nazvané „Na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě“ (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010 (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii (7),

—

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení ze dne 20. října 2010 týkající se návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (8),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0317/2011),

A.

vzhledem k tomu, že díky společenským a kulturním změnám, které byly doprovázeny vstupem žen na trh práce a jejich větší finanční nezávislostí, byl narušen model rodiny o dvou rodičích a mateřství pouze po sňatku, a matky samoživitelky nyní představují ve všech vyspělých a industrializovaných zemích stále významnější skupinu; vzhledem k tomu, že stále větší počet žen se svobodně rozhoduje pro mateřství bez závazků k partnerovi;

B.

vzhledem k tomu, že se věnuje nepřiměřená pozornost rodičovství nezletilých jako cesty k samoživitelství, což vytváří neadekvátní obraz toho, kdo skutečně jsou rodiče samoživitelé; vzhledem k tomu, že škodlivé a zkreslující stereotypy narušují sebevědomí a sebeúctu rodičů samoživitelů a jejich dětí;

C.

vzhledem k tomu, že rodiny rodičů samoživitelů nejsou jednotnou skupinou, ale zahrnují velmi rozdílné rodinné, finanční a sociální poměry;

D.

vzhledem k tomu, že životní podmínky určitých kategorií matek samoživitelek z nich činí zranitelnou skupinu, což může mít dopady na jejich děti;

E.

vzhledem k tomu, že matky samoživitelky, ať už v důsledku rozvodu, rozluky, nebo proto, že nikdy nebyly vdané, představují ve všech vyspělých a industrializovaných zemích stále významnější skupinu a vzhledem k tomu, že je nutné na tuto novou skutečnost reagovat přizpůsobením politik;

F.

vzhledem k tomu, že členské státy mají odpovědnost za zajištění řádných podmínek pro matky samoživitelky a jejich děti;

G.

vzhledem k tomu, že veřejné politiky v mnoha členských státech se stále nepřizpůsobily různým modelům rodiny a rodinným situacím, a vzhledem k tomu, že rodiče samoživitelé jsou stále často sociálně a ekonomicky znevýhodněni;

H.

vzhledem k tomu, že v mnoha společnostech není volba stát se svobodnou matkou znevažována či stigmatizována, jak je tomu ve společnostech, v nichž z různých důvodů převládají patriarchální modely;

I.

vzhledem k tomu, že velká většina rodičů samoživitelů v Evropě jsou ženy; vzhledem k tomu, že v roce 2001 v průměru 85 % rodičů samoživitelů představovaly matky ve věku od 25 do 64 let, což znamená, že 5 % celkové ženské části populace byly matky samoživitelky, a že v některých členských státech byl tento podíl matek samoživitelek 6 až 7,5 % (Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovinsko) a v dalších zemích dokonce 9 % (Estonsko, Lotyšsko);

J.

vzhledem k tomu, že nahlížení na matky samoživitelky a politiky, které se v této oblasti vedou, se mezi jednotlivými evropskými regiony liší, čímž vzniká geografická nerovnováha, neboť severní regiony disponují silnějšími systémy sociálního zabezpečení, jižní regiony se spoléhají na roli široké rodiny a ve východních regionech se tyto dva přístupy spojují;

K.

vzhledem k tomu, že v důsledku různých veřejných politik a právních postavení (rozvedená, odloučená, neprovdaná či ovdovělá) zažívají matky samoživitelky různé situace a využívají v závislosti na zemi, ve které žijí, různé druhy příspěvků, včetně příspěvků na zdravotnické služby pro sebe i své děti;

L.

vzhledem k tomu, že matky samoživitelky se navíc vystavují riziku sociálního vyloučení a chudoby, protože často přerušují své vzdělávání a získávání profesních dovedností z důvodu omezených časových možností a prostředků, které využívají k výchově svých dětí;

M.

vzhledem k tomu, že informovanost o sexuálních a reproduktivních právech žen, a zejména mladších žen, má zásadní význam pro předcházení nechtěným těhotenstvím;

N.

vzhledem k tomu, že ženy, které ztratily svého partnera násilným způsobem, který zahrnuje i násilí na základě příslušnosti k pohlaví či násilí spojené s terorismem a organizovaným zločinem, jsou častěji náchylné k izolaci od společnosti, a proto potřebují zvláštní pozornost, jež by podpořila jejich opětovné začlenění do společnosti a poskytla jim vedení při plnění jejich rodičovské role, a to způsobem co nejprospěšnějším pro dítě;

O.

vzhledem k tomu, že příslušné orgány na evropské úrovni zavádějí opatření a programy na pomoc těmto skupinám;

P.

vzhledem k tomu, že rozvoj dětí v rodinách samoživitelů ovlivňuje mnoho faktorů, že většina dětí rodičů samoživitelů se řádně rozvine a že faktory ovlivňující rozvoj dětí jsou mnohem komplexnější, než je typ rodiny;

Q.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí o rodinné politice by měla upřednostňovat potřeby a nejlepší zájmy dětí a měla by zajistit jejich zdárný rozvoj;

R.

vzhledem k tomu, že 69 % matek samoživitelek se účastní trhu práce, a vzhledem k tomu, že v roce 2001 pracovalo v průměru 18 % matek samoživitelek na částečný úvazek;

S.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí pracovat na částečný úvazek a nedostatečná zaměstnanost matek samoživitelek často není dobrovolná, ale je určena rodinnými omezeními;

T.

vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti matek se zvyšuje, zejména pak v případě matek samoživitelek, v souvislosti s poskytováním kvalitních služeb péče o děti; avšak vzhledem k tomu, že tyto služby je třeba je spojit s dalšími doplňkovými opatřeními, včetně dobrých podmínek mateřské dovolené a pružných pracovních možností, což podpoří větší zapojení a zároveň přispěje ke spokojenosti matek i dětí;

U.

vzhledem k tomu, že otcové dětí mají sklon pracovat více než bezdětní muži, zatímco o ženách platí opak; vzhledem k tomu, že platové rozdíly mezi muži a ženami, které v EU průměrně představují 18 %, se zvětšují poté, co se ženy stanou matkami, a pokračují až do důchodu;

V.

vzhledem k tomu, že domácnosti rodičů samoživitelů jsou, pokud jde o riziko chudoby a jejího přenášení na další generace, zranitelnější než domácnosti se dvěma rodiči; vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů dostupných v roce 2006 je 32 % domácností rodičů samoživitelů v EU-25 ohroženo chudobou, zatímco u párů s dětmi tento podíl dosahuje 12 %;

W.

vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že riziku finanční nejistoty bude čelit větší procentní podíl žen než mužů, a to zejména kvůli jejich podmínkám na trhu práce, včetně vyšší míry nezaměstnanosti, nižších platů, práce na částečný úvazek nebo méně kvalitních pracovních míst, což je situace, která má kritičtější dopad na matky samoživitelky bez příjmu;

X.

vzhledem k tomu, že riziko chudoby je vyšší u dětí z rodin samoživitelů (19 %) než u běžné populace a že poskytování služeb péče o děti přispívá ke snižování chudoby, včetně chudoby dětí, a ke zvyšování sociálního začlenění;

Y.

vzhledem k tomu, že přístup na trh práce a kariérní příležitosti jsou nejlepší mezi 25. a 40. rokem života, kdy jsou děti stále malé a vyžadují od svých rodičů více péče a času; vzhledem k tomu, že kvalitních a dostupných zařízení péče o děti je nedostatek a že otevírací doba těchto zařízení a škol a pracovní doba jsou často neslučitelné, což je často největší překážkou a omezením při spojení rodinného a profesního života;

Z.

vzhledem k tomu, že rodiče samoživitelé čelí dvakrát větším potížím než rodiny se dvěma rodiči, protože se nemohou podělit o každodenní povinnosti související s péčí;

AA.

vzhledem k tomu, že poskytování kvalitních a dostupných služeb péče o děti je nesmírně důležité pro matky samoživitelky a jejich děti, zejména pokud jde o děti ve věku od narození do 2 let; vzhledem k tomu, že využívání možností formální péče o děti ve věkové kategorii od narození do dvou let věku se pohybuje od 73 % v Dánsku až po pouhá 2 % v České republice a Polsku a že pouze několik členských států EU (Dánsko, Nizozemsko, Švédsko, Belgie, Španělsko, Portugalsko a Velká Británie) již splnilo barcelonské cíle, tedy poskytování služeb péče o děti v případě 33 % dětí ve věkové kategorii do 3 let;

AB.

vzhledem k tomu, že všechny ženy, včetně matek samoživitelek, by měly předpokládat, že jediným prostředkem, jak se vyhnout zranitelnému postavení a chudobě, je vstup na trh práce; vzhledem k tomu, že veřejné orgány by proto měly maximálně usilovat o dosažení tohoto cíle;

1.

vyzývá k tomu, aby se situaci matek samoživitelek věnovala větší pozornost; vyzývá členské státy, aby přijaly veřejné politiky, včetně politik v oblasti vzdělávání, poskytování pečovatelských služeb, zdravotnictví, zaměstnanosti, systémů sociálního zabezpečení a bydlení, aby mohly podpořit potřeby rodin samoživitelů v rámci jejich každodenní reality, přičemž je třeba zejména přihlédnout k podmínkám rodin matek samoživitelek;

2.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly činnost všech organizací a neformálních sítí, které pomáhají matkám samoživitelkám, zejména pak v zemích, kde je podpora pro rodiny rodičů samoživitelů malá nebo žádná; tato podpora by neměla v oblasti pomoci matkám samoživitelkám nahrazovat státní sociální podporu v členských státech, neboť vzhledem k zeměpisným a kulturním rozdílům mezi jednotlivými členskými státy, pokud jde o podporu státu matkám samoživitelkám, nelze uplatňovat jediný univerzální model; vyzývá orgány členských států, aby vytvořily programy podpory pro všechny dotčené osoby;

3.

podporuje práci, jejímž cílem je pomáhat matkám samoživitelkám; zastává názor, že toto úsilí by mělo mít za cíl povzbudit soběstačnost a nezávislost matek samoživitelek, snižovat jejich pocit pasivity a izolace, zlepšovat jejich schopnost aktivovat sociální zdroje, posilovat jejich rodičovské schopnosti a poskytnout jim snadnější přístup k informacím o zaměstnaneckých právech a pracovních příležitostech;

4.

vyzývá k vytváření většího počtu strategií zaměřených na rovnost mezi pohlavími, což může poskytnout lepší vhled do souvislostí mezi genderovým aspektem a chudobou, a k investování do projektů zaměřených na potřeby rodin samoživitelů;

5.

vyzývá členské státy k podpoře sdružení, která pomáhají matkám samoživitelkám tak, že jim zajišťují vzdělávací kurzy, a jejichž cílem je usnadnit zaměstnávání matek samoživitelek a pomoci jim zvýšit jejich sebeúctu; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby podporovaly zakládání rodinných center, která poskytují dočasné ubytování a mohou matkám samoživitelkám poskytovat poradenství a vzdělání; vyzývá vnitrostátní orgány, aby vytvořily zvláštní vzdělávací programy pro matky samoživitelky s cílem usnadnit jim přístup na trh práce a aby spolupracovaly se sdruženími, která o plnění tohoto cíle usilují;

6.

podporuje rozvoj on-line a interpersonálních diskusních fór, blogů a telefonních linek pomoci, které jsou přímo zaměřeny na matky samoživitelky s cílem snížit jejich izolaci a umožnit jim výměnu zkušeností, informací a osvědčených postupů na základě jejich individuálních potřeb, a dále podporuje zavedení telefonických linek pomoci či zelených linek, které jim umožní snadnější kontakt se sociálními službami;

7.

naléhavě vyzývá členské státy, aby stanovily společné politiky na základě výměny osvědčených postupů v Evropě;

8.

podporuje rozvoj podpůrných mechanismů, včetně rodičovských vzdělávacích kurzů, které podpoří matky samoživitelky a poskytnou jim poradenství týkající se nejlepších způsobů, jak se vypořádat se složitým úkolem vychovávat dítě jako rodič samoživitel a zároveň dítěti zajistit vyvážený životní rytmus;

9.

vyzývá členské státy a jejich správní orgány, aby podporovaly rozvoj rodičovských vzdělávacích kurzů, které mladé rodiče samoživitele bez prostředků připravují a učí, jak se účinněji vypořádat s úkolem, který představuje výchova dítěte;

10.

vyzývá členské státy, aby posílily roli vnitrostátních orgánů pro rovnoprávnost žen a mužů při boji proti diskriminačním praktikám na pracovištích zaměřeným proti matkám samoživitelkám;

11.

doporučuje členským státům, aby poskytovaly pomoc v oblasti bydlení a dočasného ubytování, a to zejména matkám samoživitelkám, které musely z důvodu věku opustit svou pěstounskou rodinu;

12.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednily zvláštní podmínky matek samoživitelek v různých evropských zemích a aby zajistily zvláštní pomoc matkám samoživitelkám z nejzranitelnějších skupin obyvatelstva;

13.

podtrhuje nutnost usnadnit přístup matek samoživitelek ke vzdělávání, odborné přípravě a stipendiím určených přímo pro matky samoživitelky (svobodné, ovdovělé a odloučené) prostřednitvím financování z Evropského sociálního fondu a ze strany členských států a zdůrazňuje zejména význam povzbuzování mladých těhotných žen k tomu, aby nezanechávaly studií, neboť studium jim umožní dosáhnout kvalifikace a maximálně zvýší jejich šance získat důstojné pracovní podmínky, dobře placené zaměstnání a finanční nezávislost, což je jedinou zárukou, že budou moci uniknout chudobě;

14.

vyzývá Komisi, aby při vypracovávání rámců programů, jako jsou Progress a Equal, pro další víceletý finanční rámec zvážila vytvoření programů ke zvýšení informovanosti s cílem posílit účast a podpořit zapojení některých ekonomicky oslabených společenských skupin, jako jsou matky samoživitelky;

15.

vybízí členské státy, aby pečlivě analyzovaly jev, kterým je nízká míra zaměstnanosti matek samoživitelek, a aby přijaly náležité kroky zaměřené na vyřešení tohoto problému;

16.

zdůrazňuje nutnost zajistit dostatečné, kvalitní a finančně dostupné služby péče o děti a jiné závislé osoby, jež budou slučitelné se zaměstnáním na plný úvazek, umožnit matkám samoživitelkám přednostní přístup k těmto službám, významně jim usnadňovat přístup ke vzdělání a hledání práce a zvýšit pravděpodobnost, že zůstanou zaměstnané; podporuje zakládání zařízení péče o děti v podnicích, která budou mít pružné otvírací hodiny; trvá na tom, že členské státy musí zajistit přístup k zařízením péče o děti, přičemž se zaměří na zajištění podmínek pro 50 % potřebné péče o děti od narození do tří let a 100 % péče o děti ve věku od 3 do 6 let;

17.

zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zavedly více opatření s cílem zvýšit zaměstnanost matek, protože tato možnost představuje nejúčinnější způsob, jak zvýšit jejich příjmy a zároveň snížit riziko chudoby či sociálního vyloučení matek samoživitelek;

18.

zdůrazňuje, že je důležité usilovat o to, aby politiky v oblasti zaměstnanosti usilovaly o zaměstnávání matek samoživitelek a aby zamezovaly případům neopodstatněného propuštění;

19.

vybízí členské státy, aby podnikům zaměstnávajícím rodiče samoživitele nebo vytvářejícím, provozujícím či poskytujícím služby péče o děti zaměstnanců v místě svého působiště poskytly daňové odpisy či jiné finanční pobídky;

20.

povzbuzuje členské státy, aby sdílely osvědčené postupy, pokud jde o podporu rodin rodičů samoživitelů, zejména v souvislosti s finanční krizí, která situaci rodičů samoživitelů zhoršuje;

21.

vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů prozkoumaly konkrétní potřeby matek samoživitelek, provedly sběr a analýzu příslušných údajů, zvážily zavedení konkrétních opatření s cílem tyto otázky řešit a vyměňovaly si osvědčené postupy k jejich řešení;

22.

naléhavě vyzývá členské státy, aby podnikly kroky a opatření s cílem zabránit tomu, aby matkám samoživitelkám neustále hrozila chudoba a sociální vyloučení;

23.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že matky samoživitelky budou moci využívat podpory v oblasti bydlení a budou upřednostňovány při sestavování seznamů čekatelů na pronájem obydlí;

24.

žádá členské státy, aby zajistily rovné zacházení a podporovaly vysokou kvalitu života pro všechny děti bez ohledu na rodinný stav jejich rodičů nebo jejich rodinné poměry a v rámci toho poskytovaly univerzální příspěvky, aby se chudoba nepřenášela na děti;

25.

žádá členské státy aby zavedly opatření, která vymýtí diskriminaci matek samoživitelek a jejich dětí, a oceňuje proto programy, které dětem matek samoživitelek poskytují státní podporu a stipendia;

26.

povzbuzuje členské státy, aby zavedly politiky zacílené na poskytování finanční podpory rodinám samoživitelů ve formě příspěvku pro jednoho rodiče, daňových odpočtů pro domácnosti rodiče samoživitele nebo jiných daňových úlev, které jsou v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy, a ve formě příspěvku na vzdělání pro rodiče samoživitele;

27.

žádá členské státy o zajištění toho, aby rodiče, kteří nemají dítě v péči, pravidelně hradili příspěvky (vyživovací povinnost k dítěti);

28.

vybízí členské státy, aby při provádění reforem důchodových systémů zohlednily hledisko pohlaví a zejména situaci matek samoživitelek;

29.

podtrhuje skutečnost, že členské státy i veřejné a soukromé organizace by se měly soustředit na vyváženost pracovního a soukromého života zaváděním pracovních podmínek, které jsou vstřícnější vůči rodinám a zahrnují např. flexibilní pracovní dobu a práci na dálku, a dále rozvíjením zařízení pro děti, jeslí atd.;

30.

zdůrazňuje, že má-li být možné usnadnit vyváženost pracovního a soukromého života matek samoživitelek, je nezbytné větší zapojení otců; v tomto ohledu poznamenává, že společná péče o děti v některých členských státech téměř neexistuje;

31.

naléhavě žádá, aby byly v souladu se zásadou rovných příležitostí všechny iniciativy ve prospěch matek samoživitelek uplatňovány i na otce samoživitele;

32.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby na úrovni EU shromažďovaly komparativní údaje týkající se této otázky a různých obecných trendů, aby bylo možné porovnat i sociální opatření a systémy;

33.

vzhledem k tomu, že ten, kdo věnuje svůj čas a schopnosti výchově dětí a péči o ně nebo o starší osoby, by měl být společností uznáván a že tohoto cíle je možno dosáhnout, pokud budou těmto osobám přiznána konkrétní práva, zejména v oblasti sociálního zabezpečení a důchodu;

34.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.