15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/107

A.

vzhledem k tomu, že opatření na zmírnění dopadů změn klimatu vyžadují přijetí konkrétních nástrojů zaměřených na snižování spotřeby energie a emisí skleníkových plynů, zejména prostřednictvím opatření na podporu energetické účinnosti a obnovitelných energií,

B.

vzhledem k tomu, že pouze prostřednictvím souboru opatření usilujících o úspory a účinnost energie a opatření doplňkových bude možné dosáhnout ambiciózních cílů týkajících se klimatu a energetiky, které si Evropská unie předsevzala splnit do roku 2020, zejména v rámci výzkumu a inovace, a to soustavným stanovováním ambiciózních cílů pro odvětví s neregulovaným obchodováním s emisemi a pro energeticky náročné produkty,

C.

vzhledem k tomu, že energetické úspory nejsou zajišťovány dostatečně rychle, aby bylo dosaženo cílů do roku 2020 a stávající opatření související s využíváním informačních a komunikačních technologií (IKT) neodpovídají rozsahu úkolů směřujících k udržitelnému nízkouhlíkovému energetickému systému,

D.

vzhledem k tomu, že odvětví IKT se v Evropě podílí přibližně 8 % na spotřebě elektrické energie a 2 % na vytváření emisí uhlíku (1,75 % je způsobeno využíváním produktů a služeb IKT a 0,25 % jejich výrobou) a zanechává rychle rostoucí uhlíkovou stopu,

E.

vzhledem k tomu, že IKT představují téměř 7 % pracovní síly a více než 6 % HDP, a vzhledem k tomu, že existuje vážné nebezpečí, že EU ztratí své vedoucí postavení v odvětví digitálních technologiích, je naprosto nezbytné urychlit inovaci tohoto odvětví jak ve prospěch našeho klimatu, tak pro budoucí vytváření „zelených“ pracovních míst,

F.

vzhledem k tomu, že odvětví IKT má obrovský nevyužitý potenciál v úsporách energie a může prostřednictvím velké řady aplikací přispět ke zvýšení energetické účinnosti; rovněž vzhledem k tomu, že tyto aplikace nebyly do dnešní doby dostatečně využívány,

G.

vzhledem k tomu, že IKT mohou výrazně přispět k energetické účinnosti budov a dopravy a k výrobě a distribuci energie, čímž přispějí k dosažení cílů 20 % úspor energie do roku 2020,

H.

vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie jsou efektivně využitelné k pokrytí poptávky po elektrické energii informačních a komunikačních technologiích a že systémy založené na IKT mohou snížit energetickou spotřebu budov až o 17 % a emise uhlíku z dopravy až o 27 %,

I.

vzhledem k tomu, že profesní a obchodní organizace, zejména v odvětví dopravy, ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví, mají při snižování energetické spotřeby nezastupitelnou úlohu a z tohoto pohledu by měly také podporovat uplatňování informačních a komunikačních technologií,

J.

vzhledem k tomu, že IKT jsou technologie umožňující snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím distribučních elektrických sítí (inteligentní sítě), inteligentního řešení budov a domů, měřicích systémů, eko-efektivní dopravy a dematerializace, ekologických průmyslových postupů a udržitelnosti podnikové organizace,

K.

vzhledem k tomu, že motorizované průmyslové systémy představují 65 % celosvětového elektrického výkonu spotřebovaného průmyslovou činností a že rozšíření inteligentních motorů by vedlo ke snížení produkce CO2 o 0,97 gt do roku 2020,

L.

vzhledem k tomu, že je třeba disponovat kompatibilními metodami a nástroji k měření a kontrole účinnosti spotřeby energie; vzhledem k tomu, že zavedení inteligentních měřičů může snížit spotřebu energie až o 10 %, podpořit větší využívání distribuované výroby elektrické energie (mikrovýroba) a snížit ztráty v malokapacitních sítích, a tím přispět k rozšíření obnovitelných energií,

M.

vzhledem k tomu, že využívání těchto technologií přímo souvisí s šířením a rozvojem širokého pásma v Evropě,

N.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí co nejlépe využít činností, které byly do dnešního dne uskutečňovány v rámci evropské politiky výzkumu a inovací, jakož i výměny informací a osvědčených postupů, a vzhledem k tomu, že program výzkumu a vývoje a strukturální fondy EU a také činnosti členských států a finanční mechanismy Evropské investiční banky musí být pro dosažení součinnosti lépe koordinovány,

O.

vzhledem k tomu, že některé úkoly a pravomoci v oblasti územního plánování, dodávek energie, bytové výstavby a řízení dopravy jsou v rukou členských států, regionů nebo orgánů místních správy,

P.

vzhledem k tomu, že je důležité informovat spotřebitele o nových technologiích a jejich případných ekonomických a energetických přínosech, jakož i o rozvoji zdokonalených kapacit, které jim umožní spravovat jejich vlastní spotřebu energie,

Q.

vzhledem k tomu, že v současné době 15–20 % prostředků vydaných na operační datová střediska se zbytečně vynakládá na napájení a chlazení,

R.

vzhledem k ekologické stopě, kterou zanechávají IKT, jestliže mají zaručit dostupnost on-line služby v jednotlivých odvětví,

S.

vzhledem k úloze, kterou sehrává energetická účinnost v řešení narůstajících obav souvisejících s energetickou bezpečností v rámci Evropské unie,

1.

vítá sdělení a následné doporučení Evropské komise, s níž sdílí hlavní body;

2.

vyzývá k zavedení opatření, která by zajistila, že v souvislostí s inteligentním měřením bude zachována důvěrnost osobních informací;

3.

žádá proto Komisi, aby do konce roku 2010 předložila soubor doporučení s cílem zajistit, aby inteligentní měřiče byly zavedeny podle harmonogramu stanoveného ve třetím balíčku opatření pro vnitřní trh s energií a aby byly definovány minimální funkční specifikace pro inteligentní měřiče, které by spotřebitelům umožnily lépe řídit svou spotřebu energie a vyrovnat křivku odběru a rovněž by usnadnily zavádění nových služeb v oblasti energie a zřízení inovační, harmonizované a interoperabilní inteligentní evropské rozvodné sítě při zohlednění všech osvědčených postupů, které se osvědčily již v některých členských státech, zejména v oblasti řízení obousměrného toku výkonu a informací v reálném čase; při definování minimálních funkčních specifikací by měla být vzata v potaz práce odvedená Evropskou organizací pro normalizaci, CEN, CENELEC a ETSI v průběhu stanovování „dodatečných funkčních specifikací“ podle mandátu 441 o normalizaci inteligentních měřičů;

4.

zdůrazňuje, že pokud jde o získávání potenciálů úspor energie, v následujících desetiletích se očekává realizace významného technického pokroku a organizačních inovací se silnou vazbou na IKT;

5.

bere v úvahu, že IKT jsou nepostradatelné pro oddělení hospodářského růstu od emisí skleníkových plynů za využití tří základních strategií pro zmírnění dopadů klimatických změn: snižování spotřeby energie, růst energetické účinnosti, využívání obnovitelných zdrojů energie;

6.

konstatuje, že srovnávat existující údaje v jednotlivých členských státech a zlepšovat energetickou účinnost bude možné pouze tehdy, pokud budou přijaty společné metody k měření spotřeby energie a emisí uhlíku a porovnávací metody pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost v odvětví stavebnictví; zdůrazňuje mimoto, že je zapotřebí urychleně přistoupit ke standardizaci IKT jakožto k minimálnímu požadavku pro vzájemnou součinnost; domnívá se, že standardizace by se měla týkat nejen měřících funkcí, ale také přístupu ke smluvním informacím a informacím o spotřebě, možnosti komunikace s centrálními systémy provozovatelů prostřednictvím elektrické sítě a zařízení umožňujícího dálkové připojení a odpojení operačního zařízení;

7.

zdůrazňuje, že standardizace IKT je součástí obecných standardizačních aktivit a přispívá k plnění politických cílů zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, jak je uvedeno v Lisabonské strategii; podpora zavádění Pracovního programu standardizace IKT 2009 stanovila tyto prioritní oblasti: eHealth, e-Inclusion (začleňování občanů do informační společnosti), inteligentní dopravní systémy, IKT pro životní prostředí, elektronický obchod, elektronické dovednosti, eLearning, ochrana osobních údajů, soukromí, bezpečnost na internetu a informační bezpečnost;

8.

domnívá se, že pokud IKT mohou přispět k energetickým úsporám tím, že budou neustále sledovat údaje, a umožní tak optimalizaci veřejné a soukromé spotřeby energie a zlepšení energetické účinnosti v řadě odvětví, mělo by jít odvětví IKT příkladem – vzhledem k exponenciálnímu růstu své vlastní spotřeby energie – tím, že se zasadí o její výrazné snížení; vyzývá Komisi, aby se v budoucnu zabývala tím, jak IKT mohou přispět k hospodářství účinnému z hlediska využívání zdrojů;

9.

zdůrazňuje, že Evropa by měla být iniciátorem v rozvoji nízkouhlíkových aplikací IKT; domnívá se, že zásadní význam mají podpora špičkových znalostí v oblasti vývoje IKT a veřejné a soukromé investice do vysoce rizikového výzkumu a inovací spolupracujících s IKT;

10.

je toho názoru, že IKT hrají důležitou úlohu při měření dopadů globální změny klimatu, při jejich kvantifikaci a hodnocení opatření na ochranu klimatu, a mohou tak přispívat k doladění politiky klimatu;

11.

zdůrazňuje proto, že k zapojení odvětví IKT do snižování vlastní spotřeby energie by mělo dojít zejména v datových centrech;

12.

zdůrazňuje význam spotřeby energie v odvětví IKT a vyzývá k tomu, aby v tomto odvětví bylo uplatňováno doporučení Komise (C(2009)7604) co nejdříve a v rámci lhůt stanovených v doporučení;

13.

domnívá se, že k získání potenciálů úspory energie v příštích desetiletích by se distribuční elektrické sítě mohly stát inteligentními sítěmi s flexibilními a řízenými toky energie využívajícími vyspělé informační technologie;

14.

konstatuje, že IKT se mohou velmi dobře uplatnit v oblastech, jako jsou domácnosti a stavebnictví, doprava, logistika a v průmyslových odvětvích, a mohou pomoci zlepšit energetickou účinnost a její řízení; upozorňuje, že toto uplatnění má mimo jiné dopad na distribuci elektřiny, osvětlení, vytápění, chlazení, ventilaci, klimatizaci a na možnosti, jež nabízí IKT, pokud jde o měření, kontrolu a automatizaci; domnívá se, že inteligentní měřiče, efektivní osvětlení, „cloud computing“ (poskytování služeb a programů uložených na internetu) a šíření softwaru mohou změnit vzorce využívání energetických zdrojů;

15.

konstatuje, že IKT mohou zajišťovat plánování měst a řízení městské infrastruktury pomocí inovačních řešení zaměřených na snížení emisí uhlíku;

16.

domnívá se, že uplatňování IKT může hrát klíčovou úlohou zejména při zvyšování energetické účinnosti v oblasti správy a fungování městských aglomerací; má za to, že projekt inteligentních měst („smart cities“) ukazuje potenciál IKT pro snížení spotřeby energie, a vybízí další města, aby zlepšila své výsledky a osvojila si osvědčené postupy.

17.

zdůrazňuje, že užší spolupráce mezi orgány veřejné správy a poskytovateli veřejných služeb při zavádění inteligentních měřicích systémů by mohla snížit náklady a poskytnout lepší služby spotřebitelům;

18.

zdůrazňuje, že je důležité zapojit veřejné služby, města a obce do rozhodovacího procesu, jehož cílem je zavést konkrétní opatření související se snižováním spotřeby energie a energetickou účinností; zdůrazňuje význam IKT v této oblasti;

19.

podtrhuje, že každé odvětví, které se podílí na spotřebě energie, musí v rámci svých možností přispět ke zlepšení energetické účinnosti; konstatuje, že splnění globálního cíle stanoveného na evropské úrovni povede k úsporám energie na všech úrovních;

20.

zdůrazňuje, že také odvětví IKT musí usilovat o zlepšení energetické účinnosti a širší využívání dodávek energie bez emisí uhlíku prostřednictvím rozvoje zařízení, komunikačních sítí a přenosových soustav; Evropská komise musí zároveň pružně přizpůsobit právní úpravu technickému rozvoji odvětví;

21.

zdůrazňuje, že v odvětví průmyslu jsou měřicí a řídicí technologie spolu s příslušným softwarem zásadní pro dosažení potenciálů nezbytných k úspoře zdrojů;

22.

vyjadřuje politování nad pomalým pokrokem ve využívání potenciálu energetické účinnosti a úspor energie pro snižování emisí skleníkových plynů; vyzývá Komisi, aby při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009, kterou se zavádí rámec pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), plně zohlednila potenciál IKT v oblasti úspor;

23.

zdůrazňuje význam, který má vliv IKT na energetickou účinnost, což bylo také zdůrazněno tím, že v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (2) byla v roce 2007 tato otázka označena za zvláštní prioritu;

24.

domnívá se, že k oživení evropského hospodářství je především zapotřebí, aby jednotlivé členské státy investovaly do nových technologií, zejména do rozvoje širokého pásma, které podpoří hospodářský růst, přístup stále rostoucího počtu evropských občanů a podniků k novým systémům a novým aplikacím a umožní splnit do roku 2020 cíle týkající se energetické účinnosti, které si Evropská unie předsevzala; rozvoj IKT týkající se přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství navíc přispěje ke snížení závislosti na dodávkách energie a také k vyrovnání se s vysokými náklady na suroviny;

25.

vyzývá členské státy, aby prostřednictvím rozvoje příslušné infrastruktury zvýšily dostupnost širokopásmového internetu pro všechny občany EU, a zajistily tak rovný přístup k on-line službám, které snižují potřebu cestovat;

26.

nabádá k rozvoji a šíření služeb on-line (elektronických bankovních služeb, elektronického obchodu, programů eGovernment, eLearning a eHealth) a práce na dálku, což umožní zlepšovat kvalitu služeb nabízených občanům a současně snižovat emise uhlíku; žádá členské státy, aby tyto služby rozvíjely, neboť šetří nejen čas občanům, ale umožňují i omezovat dopravu;

27.

zdůrazňuje význam logistiky při racionalizaci dopravy a snižování emisí CO2; uznává potřebu nárůstu veřejných a soukromých investic do nástrojů IKT pro rozvoj inteligentních energetických infrastruktur pro dopravu, a zejména pro zajištění elektronické podpory nákladní dopravy a inteligentních dopravních systémů (ITS);

28.

domnívá se, že využívání inteligentních dopravních systémů aplikovaných na silniční dopravu a vybavených rozhraním pro ostatní druhy dopravy může přispět ke snížení dopravní neprůjezdnosti a negativních dopadů na životní prostředí, které z ní vyplývá; domnívá se, že díky aplikaci IKT v osobní dopravě a díky tomu, že jsou k dispozici nové technologie a minimální informace o silniční dopravě, interakci silnice s pneumatikou a o klimatických podmínkách, které by byly viditelné také na vozidle, bude možné cestovat a přepravovat zboží efektivněji, rychleji a bezpečněji;

29.

zdůrazňuje význam IKT v plánování nové evropské dopravní politiky; vyzývá Komisi k začlenění produktů a služeb IKT do těchto plánů, mimo jiné při regulaci dopravních toků, zvyšování intermodality v dopravě a optimalizaci rovnováhy mezi různými druhy dopravy;

30.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly aplikace nezbytné pro zavedení technologické infrastruktury umožňující omezení silniční dopravy a rozvoj intermodality;

31.

zdůrazňuje, že k získání úspor energie v odvětví dopravy by cesty mohly být nahrazeny virtuálními setkáními a že inteligentní dopravní systémy umožní vysokou efektivitu dopravních systémů;

32.

naléhavě vybízí Komisi k tomu, aby vystupňovala své úsilí v oblasti využívání IKT v dopravě, zejména s přihlédnutím k použití monitorovacích nebo měřících dopravních zařízení; považuje za podstatné, aby výsledky měření byly zohledněny při řízení dopravy v reálném čase a dále při rozvoji a zlepšování dopravních sítí aglomerací a regionálních dopravních sítí;

33.

žádá Komisi, aby zvýhodnila rozšíření inteligentních motorů, a podpořila tak hlavní odvětví a dotčené společné technologické platformy;

34.

zdůrazňuje potřebu společné strategie vývoje a výroby elektrických vozů; dále vyzývá Komisi, aby mezi priority zařadila projekty inteligentních vozů a inteligentních silnic, jakož i výzkum a vývoj pilotních projektů zařízení V2V a V2R, které mohou otevřít cestu novým obchodním příležitostem pro evropské společnosti IKT;

35.

doporučuje, aby v rámci působnosti Evropského inovačního a technologického institutu byly prioritou iniciativy rozvoje informačních a komunikačních technologií (IKT) zaměřené na udržitelná inteligentní města, protože více než 80 % obyvatel států EU bydlí ve městech, která stojí před největšími výzvami současnosti, jež se týkají evropských společností v oblasti udržitelného rozvoje, mobility, komunikace, zdraví, bezpečnosti, prosperity atd.;

36.

zdůrazňuje, že budoucí návrh Komise na vymezení nové evropské digitální agendy by měl směřovat k zahrnutí IKT do nízkouhlíkového hospodářství; vyzývá k využívání IKT umožňujících snížení emisí CO2 na požadovanou úroveň v rozhodujících odvětvích do roku 2020 a vyzývá k podpoře zodpovědné spotřeby energie, zejména instalací inteligentních měřičů; upozorňuje také, že by měly být stanoveny zvláštní cíle pro snížení stopy z IKT do roku 2015;

37.

konstatuje, že značnou překážkou k rozšíření používání IKT v průmyslu a veřejných službách je nedostatečná úroveň nezbytného vzdělávání v této oblasti;

38.

doporučuje, aby bylo dodrženo ustanovení o přezkumu směrnice o energetické náročnosti budov a aby byla její působnost v rámci příštího přezkumu rozšířena tak, že by se vztahovala i na menší budovy; naléhavě žádá členské státy, aby tuto směrnici provedly; rovněž doporučuje, aby IKT byly zařazeny mezi prováděcí opatření týkající se energetické účinnosti; nabádá členské státy, aby certifikáty energetické náročnosti pro veřejné budovy zveřejňovaly a sestavovaly tak, aby byly snadno srovnatelné;

39.

domnívá se, že je zásadní co nejrychleji rozšířit inteligentní domácí elektrospotřebiče (smart appliance) prostřednictvím komerčního využití společné technologické iniciativy ARTEMIS;

40.

domnívá se, že širší využívání IKT podpoří evropský ekonomický růst, povede k vytvoření nových kvalifikovaných pracovních míst a k rozvoji trhu s novými technologiemi zaměřenými na zlepšení energetické účinnosti a vytváření „zelených“ pracovních míst; domnívá se, že je třeba významných investic jak pro výzkum a vývoj, tak pro využití stávajících technologií; žádá členské státy, aby podporovaly jak veřejné, tak soukromé investice do energetické účinnosti; v tomto ohledu znovu zdůrazňuje odpovědnost členských států a Komise jakožto veřejných zadavatelů;

41.

zdůrazňuje klíčovou úlohu soukromých investic při dosahování potřebných úrovní financování, a proto se domnívá, že by EU měla zajistit příznivý trh a regulační rámec, který by podněcoval podniky k prosazování ambiciózní energeticky účinné strategie; domnívá se, že za těchto podmínek trhy dosáhnou stanovených cílů; nabádá proto Komisi k předložení konkrétních a ambiciózních cílů v souladu jak s potenciály různých IKT, tak s tímto sdělením (KOM(2009)0111);

42.

vyzývá členské státy k investicím do vzdělávání o energetické účinnosti, které by mělo začínat od škol, a nabádá k pořádání inovativních vzdělávacích kurzů o energetické účinnosti IKT v široké síti základních a středních škol;

43.

je přesvědčen, že projekty inteligentního měření a projekty IKT obecně vyžadují pořádání rozsáhlých informačních kampaní, jejichž prostřednictvím by občané byli informováni o jejich výhodách; zdůrazňuje, že informování společnosti o potřebě a výhodách inteligentních systémů měření je klíčové k tomu, aby nedocházelo k chybnému porozumění a nedostatku veřejné podpory; domnívá se proto, že s podporou inteligentních měřících systémů je třeba začít co nejdříve, aby spotřebitelé mohli řídit svou spotřebu co nejefektivněji, s cílem dosáhnout optimalizace výroby a dodávek energie a elektrických rozvodných sítí; v tomto ohledu zdůrazňuje, že měření, kontrola a automatizace spotřeby budou zásadními prvky optimalizovaných elektrických architektur, jejichž cílem musí být jednak zajistit energetickou účinnost a jednak zahrnout obnovitelné zdroje energie, řízení skladování energie a dobíjení budoucích elektromobilů; zdůrazňuje ovšem, že ačkoli inteligentní měřící systémy jsou zásadní etapou procesu, představují pouze první krok směřující k vytvoření inteligentních sítí;

44.

zdůrazňuje, že v souvislosti se zásadním vlivem informačních a komunikačních technologií (IKT) na ekonomický rozvoj měst a regionů EU jsou nezbytné konzultace se zplnomocněnými představiteli místních a regionálních společností, jestliže vymezení prioritních oblastí aplikací, které jsou pro ně důležité, nachází podporu v programech EU;

45.

zdůrazňuje, že aby mohlo být plně využito výhod inteligentního měření, je na úrovni členských států a Evropské unie nezbytné vytvořit inteligentní energetické sítě; vyzývá proto Komisi, aby se zabývala programy investic na evropské úrovni; vyzývá členské státy, aby podporovaly a usnadňovaly použití inteligentního měření pro uživatele nebytových a bytových prostor; zdůrazňuje, že zavedení inteligentních měřidel je pouze jedním z nezbytných prvků při vytváření evropské integrované inteligentní sítě; vyzývá členské státy a Komisi, aby v tomto ohledu urychlily dokončení zavedení produktů a služeb IKT;

46.

zdůrazňuje potřebu monitorovat vliv rozvoje IKT na různé aspekty udržitelného rozvoje, se zvláštním důrazem na environmentální a sociální otázky, včetně hrozby, kterou pro životní prostředí a zdraví představuje využívání zastaralého vybavení a sociální nerovnosti způsobené digitálním vyloučením;

47.

blahopřeje členským státům, které inteligentní měřicí systémy vztahující se k této iniciativě již zavedly, a nabádá ostatní členské státy, aby v této oblasti také co nejdříve dosáhly pokroku; žádá Komisi, aby se podílela na financování co největšího počtu rozsáhlých pilotních projektů prostřednictvím stávajících finančních a výzkumných nástrojů;

48.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím zadávání veřejných zakázek podpořily účinné produkty a služby IKT schopné zdokonalení a rozvoje;

49.

vyzývá Komisi k vytvoření evropského webového portálu obsahujícího nejosvědčenější postupy využití IKT ke zlepšení energetické účinnosti, který by mohl spotřebitelům a orgánům veřejné moci poskytnout užitečné informace; vyzývá k uspořádání kampaně v evropských médiích zaměřené na vzdělávání veřejnosti o postupech v oblasti energetických úspor, co se týče využívání elektronických zařízení;

50.

vyzývá Komisi, aby při plánování IKT vzala v úvahu méně rozvinuté regiony Unie a zajistila prostředky na spolufinancování zavádění inteligentních měřičů a dalších projektů IKT v těchto regionech, což zajistí jejich spoluúčast a zabrání vyloučení těchto regionů ze společného evropského podnikání;

51.

vítá vytvoření pracovní skupiny pro inteligentní sítě, která vznikla v rámci Komise, a doporučuje, aby tato skupina zohlednila při své práci stanoviska všech zúčastněných stran; žádá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o pokračování této činnosti;

52.

vyzývá Komisi, aby na základě práce této pracovní skupiny zvážila vypracování sdělení o inteligentních měřicích systémech, ve kterém by

53.

domnívá se, že je zásadní, aby se členské státy do konce roku 2010 dohodly na minimálních společných funkčních specifikacích pro inteligentní měřicí systémy, jež podporují decentralizovanou produkci a energetickou účinnost, které by spotřebitelům poskytly ucelené a vhodné informace, jež jim umožní kontrolovat v každém okamžiku jejich energetickou spotřebu a přizpůsobovat ji svým potřebám a tímto způsobem ji efektivněji řídit;

54.

vyzývá Komisi k předložení stručného akčního plánu pro snížení spotřeby energie prostřednictvím využití IKT v budovách institucí EU, aby tak byla příkladem členským státům a evropským občanům;

55.

vyzývá Komisi, aby do konce roku 2010 navrhla harmonogram s ambiciózními a závaznými cíli na úsporu energie založenými na využívání IKT, který budou muset respektovat všechna odvětví IKT a členské státy, mají-li být cíle snížení emisí CO2 splněny;

56.

domnívá se, že při volbě normativních nástrojů a při přijímání společných opatření na evropské úrovni bude nutno věnovat zvláštní pozornost doplňkovým nákladům, jež vzniknou evropským občanům v důsledku těchto opatření, a také na výrobní a administrativní zatížení evropského průmyslu;

57.

vyzývá Komisi k vytvoření finančních nástrojů, jako nedílné součásti financování Evropskou unií, které podpoří malé a střední podniky v rozvoji jejich udržitelných nízkouhlíkových energetických technologií;

58.

vyzývá Komisi, aby evropský rozpočet přizpůsobila tak, aby umožnil urychlit výzkum a využívání nákladově efektivních nízkoenergetických technologií zaměřených zejména na splnění finančních požadavků k provádění Evropského strategického plánu pro energetické technologie (plánu SET);

59.

vítá vytvoření „Paktu primátorů“ jako fóra pro výměnu osvědčených postupů a jako průkopníka mezi městy, která si kladou ambiciózní cíle v oblasti zvyšování energetické účinnosti; blahopřeje v této souvislosti městům a sdružením, která rozvíjejí osvědčené postupy využívání IKT pro zvyšování energetické účinnosti měst, a podporuje šíření těchto osvědčených postupů;

60.

vyzývá členské státy a Komisi, aby podpořily vzdělávání a osvětu uživatelů a umožnily, aby se tak plně využilo potenciálu, který mají IKT s ohledem na energetické úspory;

61.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s příslušnými mezinárodními partnery podpořila rozvoj společných mezinárodních standardů pro emise CO2 oznamované společnostmi, které těmto společnostem umožní měřit své emise účinným a srovnatelným způsobem;

62.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily rozvoj externího zpracování, vzhledem k obrovskému potenciálu, kterým tyto technologie mohou přispět ke zlepšení energetické účinnosti a snížení produkce odpadů, která je běžně spojena s pravidelnou aktualizací IKT;

63.

přeje si, aby byly uskutečněny iniciativy s cílem využít potenciálu IKT ke snížení plýtvání potravinami v rámci logistického řetězce, a to zejména prostřednictvím koordinované akce společné zemědělské politiky a sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj;

64.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.