15.2.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 48/155

1.1

EHSV konstatuje, že

1.2

EHSV zdůrazňuje, že

1.3

EHSV navrhuje, aby klíčová role lesů a lesnictví v zelené ekonomice, která je v souladu se strategií Evropa 2020, byla zohledněna v různých oblastech politiky EU následujícím způsobem:

1.4

EHSV doporučuje, aby Komise:

2.1

Cílem této zelené knihy je zahájit veřejnou diskusi po celé EU, získat názory na budoucnost ochrany lesů a informační politiku a poskytnout podklady pro možnou aktualizaci lesnické strategie EU, zejména v souvislosti s klimatickými otázkami. Otázky, jimiž se zelená kniha zabývá, navazují na předcházející bílou knihu Komise s názvem Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci  (2).

2.2

Zelená kniha popisuje všeobecný stav a význam lesů EU, představuje jejich charakteristiku a funkce a určuje hlavní výzvy, před kterými stojí. Zabývá se též hrozbami, které představuje změna klimatu pro fungování lesů, a popisuje dostupné nástroje pro ochranu lesů a informační systémy v oblasti lesnictví.

2.3

Hlavní odpovědnost za záležitosti spojené s lesnickou politikou nesou v souladu se zásadou subsidiarity členské státy. Hlavním úkolem EU je přispívat do národních programů a projektů v oblasti lesnictví, a to např. zvyšováním povědomí členských států o budoucích výzvách a poskytováním doporučení pro včasný zásah na úrovni EU.

2.4

Úvahy obsažené v tomto stanovisku se zaměřují na otázku, jak změna klimatu ovlivní evropské lesnictví a ochranu lesů a jakým způsobem je třeba rozvíjet politiky EU, aby lépe podporovaly iniciativy členských států v oblasti lesnictví. Snaží se též nalézt způsob, jak by EU mohla usnadnit zvládání budoucích výzev a jakých dalších informací je potřeba. V této souvislosti by ochrana lesů v EU měla zajistit, aby lesy i v budoucnu nadále plnily všechny své produktivní, sociálně-ekonomické a ekologické funkce.

3.1

Úmluvy Organizace spojených národů uznávají význam lesů v boji proti změně klimatu (3) a pro zachování biologické rozmanitosti (4). Na celoevropské úrovni a v souladu s lesnickou strategií EU se členské státy EU zavázaly zaujmout takový přístup, jenž vytvoří rovnováhu mezi jednotlivými funkcemi lesnictví na základě udržitelné správy lesů a multifunkčnosti (5). Na úrovni EU zohledňuje různé funkce lesů jak lesnická strategie EU a akční plán EU pro lesní hospodářství, tak i sdělení o odvětvích založených na lesnictví (6). Na vnitrostátní a regionální úrovni jsou funkce lesů řízeny mimo jiné prostřednictvím programů pro lesnictví. Politický rámec odvětví lesnictví tak účinně podporuje zachování, vyvážení a posílení různých funkcí lesnictví. A naopak pro koordinaci lesnické činnosti s ostatními odvětvími a politikami, jež na toto odvětví mají vliv, je zapotřebí dalšího úsilí. To by mohly vyvinout například Stálý lesnický výbor, jiné poradní skupiny a komise působící v oblasti lesnictví (7) a meziútvarová skupina Komise pro lesnictví. Měla by být posílena úloha Stálého lesnického výboru při rozhodování o záležitostech spojených s lesnictvím v EU. Též na vnitrostátní úrovni by koordinace mezi jednotlivými odvětvími v otázkách spojených s lesnictvím měla být účinnější. Příklad Komise založený na výhledovém a meziodvětvovém přístupu je důležitý pro vnitrostátní subjekty.

3.2

Očekává se, že v následujících desetiletích vzroste význam lesů jako obnovitelného přírodního zdroje, který poskytuje ekosystémové služby a je předpokladem pro dobré životní podmínky pro lidstvo. Zodpovědní spotřebitelé (8) již například tvoří značný podíl na trhu v mnoha evropských zemích. Různorodé a udržitelné využívání lesů, dřevěné výrobky a služby spojené s lesnictvím, jakož i odpovídající správa přispívají k vytváření pracovních míst, příjmů a prosperity na různých úrovních a v mnoha oblastech. Lesy a lesní hospodářství, stejně tak i produkce dřeva, nedřevěných výrobků a lesní turistika, jsou zvláště důležité pro místní komunity. Je důležité, aby v souladu se strategií Evropa 2020 byly zajištěny odpovídající provozní podmínky pro majitele lesů, dodavatele a dřevařský průmysl, jelikož se zvyšuje konkurenční boj o půdu dostupnou pro produkci dřeva na těžbu, na zpracované produkty a pro výrobu energie. Zvyšuje se též význam schopností poskytovat informace. Mezinárodní rok lesů 2011 představuje příležitost, jak zlepšit uznání lesnictví mezi spotřebiteli a širokou veřejností a jak podporovat udržitelnou spotřebu a výrobu zdůrazněním výhod dřeva a dřevěných výrobků v porovnání s ostatními materiály při řešení otázek souvisejících se změnou klimatu (např. skladování uhlíku, jeho energetická nenáročnost, tepelná účinnost atd.).

3.3

Ochrana lesů a ochranářské aktivity s environmentálním rozměrem byly většinou zajišťovány díky strategickým cílů a pravidlům, hlavním směrům a doporučením určeným pro splnění těchto cílů. V posledních letech se odpovědnost za ekosystémové služby a další veřejné statky stále více přesunuje na majitele lesů a dodavatele. Pro řešení environmentálních otázek potřebují tyto subjekty nové znalosti a informace o různých možnostech zásahu, jako jsou společné projekty pro zvýšení efektivnosti nákladů a finanční pobídky. Jednou z úloh bude přidělit hospodářskou hodnotu ochraně biologické rozmanitosti a povodí, rekreačnímu využívání, či skladování uhlíku.

3.4

Lesy a dřevěné výrobky hrají klíčovou roli v regulaci klimatu. Jejich schopnost zadržovat uhlík má mimořádný význam. Dřevěné výrobky mohou nahradit výrobky z jiných materiálů, které jsou méně účinné v boji proti změně klimatu. Například dřevěné materiály využívané ve stavebnictví, na vybavení interiérů a nábytek jsou poměrně dlouhodobým úložištěm uhlíku. Bioenergie získaná ze dřeva může rovněž do určité míry nahradit energii z fosilních paliv. V rámci boje proti změně klimatu by politické cíle a nástroje mohly stimulovat používání materiálů šetrných ke klimatu, jako je dřevo a dřevěné výrobky.

3.5

V posledních letech vedly rozsáhlé škody způsobené bouřkami a lesní požáry k zahájení intenzivní diskuse o dopadu změny klimatu na lesní ekosystém, a tudíž i na lesnickou činnost. Význam lesů při regulaci místního a regionálního klimatu a ochrana půdy se v jednotlivých oblastech liší. V posledních letech vzrostlo povědomí o této zásadní roli lesů, stejně jako pochopení koloběhu vody a zkušeností s problémy v regionech postižených suchem.

4.1

Očekává se, že změna klimatu zvýší nejistotu a riziko různých dopadů na životní prostředí, jako jsou výskyt škodlivého hmyzu, nemoci, období sucha, povodně, bouřky a lesní požáry. Další výzvu představuje globalizace a s ní spojená přeprava dřeva a reprodukčního materiálu lesních dřevin, která urychluje šíření škůdců mimo rozsah jejich přirozeného výskytu. Pokud se realizují environmentální rizika ovlivňující lesy a odvětví lesnictví, bude to mít velký sociální a ekonomický dopad. Hospodářské důsledky mohou vyplývat ze změn v hodnotě aktiv a v provozních podmínkách podniků. Sociální důsledky mohou být přímé, jako je změna životních podmínek způsobená poškozením lesů, či nepřímé, tedy sociální dopad změn na hospodářskou situaci subjektů v postižené oblasti. Rychlost, s jakou se environmentální rizika stávají skutečností, představuje mimořádnou výzvu, např. v souvislosti s trhy a logistikou. Pro snížení nejistoty a zvládání rizik v kontextu změny klimatu je potřeba více informací o možných příčinách a dopadu.

4.2

Díky velkému množství lesních zdrojů a účinnosti správy lesů se mohou evropské lesy přizpůsobit různým změnám. V Evropě však existují podstatné regionální rozdíly vyplývající z odlišného přírodního prostředí a společenských faktorů. Lze tak například očekávat, že riziko lesních požárů v suchých oblastech Středomoří se pod společným vlivem změny klimatu a lidské činnosti podstatně zvýší. Pokud se období sucha začne častěji vyskytovat i v ostatních částech Evropy, mohlo by ohrozit např. oblasti s převládajícím smrkovým porostem. Pokud budou zimy mírnější a bez přízemních mrazů, logistika těžby dřeva se stane problematičtější. Zvýší se též riziko škod způsobených houbami a hmyzem. V oblastech, kde došlo k poklesu těžby, mohou bouřky a poté i hmyz působit škody. To může mít značný hospodářský dopad pro majitele lesů a na místní ekonomiku a může negativně ovlivnit rozmanitost lesů. Měnící se podnikatelské prostředí se může odrazit na relativních výhodách jednotlivých regionů, a tudíž i na rozdělení práce mezi regiony a ve společnosti.

4.3

Škodlivým vedlejším důsledkům změny klimatu lze předejít pohotovostním plánováním. Systematické vytváření prognóz je užitečné jak pro předcházení nežádoucím vlivům, tak pro předvídání náhlých změn a přírodních katastrof. Zvyšuje se význam vytváření opatření k nápravě a pro prevenci založených na těchto prognózách na různých úrovních. Je též důležité, aby politiky EU týkající se lesů a orgány jako platforma pro technologie lesnictví podporovaly aktivní správu a využívání lesů a posílily konkurenceschopnost udržitelného používání materiálů šetrných ke klimatu, jako je dřevo.

4.4

Vedlejší účinky a multiplikační efekty lze zmírnit včasnou přípravou na krizové situace, např. vypracováním mechanismů reakce jako jsou plány pro řešení krizí, vybavení a osvědčené postupy. V přechodných a krizových situacích je zvláště důležité zabývat se problematikou bezpečnosti, včetně jistoty pracovních míst.

5.1

Pro ochranu lesů existuje na vnitrostátní a unijní úrovni pevný právní základ a celá řada nástrojů. Kromě tradiční ochrany lokalit se využívají i různá omezení v oblasti správy či žádosti o povolení. Problémem odvětví lesnictví je roztříštěnost stávajících pravidel a nástrojů, která způsobuje překrývání a případné neshody.

5.2

Ochranná opatření založená na dobrovolných mechanismech se ukázala jako nákladově účinná, především v případě malých lesnických podniků. Praktické uplatňování tohoto přístupu však vyžaduje, aby byly dovednosti a informace předávány majitelům lesů a byly pokryty náklady za dobrovolnou ochrannou činnost a kompenzovány veškeré ztráty příjmů.

5.3

Největší nejistotu v současné době vyvolává rozmanitost lesů mimo chráněné oblasti, neboť o nich neexistuje dostatek informací. Kromě toho mohou mít cíle stanovené pro nárůst využívání biomasy pro obnovitelné energie dopad na správu lesů a postupy při jejich kácení, a tím i na rozmanitost.

6.1

Evropské odvětví lesnictví se vyznačuje dlouhým obdobím rotace, takže například dopad nových technik správy lesů se může projevit až po několika desetiletích. Sociální a ekonomické podmínky zvyšují poptávku po nových lesnických a těžebních technikách v lesích určených pro komerční účely, jako je pěstování palivového dřeva s krátkým cyklem těžby či prosekávání dospělého porostu. Samotné ekologické podmínky jako změna klimatu mohou zvýšit dopad nových technik správy lesů na životní prostředí. Stav lesů a jejich změny se průběžně monitorují v rámci úpravy správy lesů, která tak může být podle potřeby přizpůsobena pro lepší splnění stanovených cílů. Rozhodnutí o správě a využívání lesů přijímají majitele lesů, kteří tak potřebují informace o dostupných možnostech správy a jejich možném dopadu. Jednou z možných cest vpřed je ponechat plánování lesního hospodářství na majitelích lesů.

6.2

Jedním ze způsobů, jak podpořit úsilí o zachování rozmanitosti genofondu lesního reprodukčního materiálu a zajistit jeho přizpůsobení se změně klimatu, je upravit pro tento účel systém kritérií a ukazatelů pro udržitelné lesní hospodářství.

7.1

Zpracování informací o evropských lesích je rozděleno mezi tři hlavní aktéry:

7.2

Podle zásady subsidiarity mají členské státy zodpovědnost zpravidla v oblastech, které se jich týkají. Úlohou EU je potom poskytovat přidanou hodnotu prostřednictvím společné činnosti. Národní výzkumné a statistické orgány, jako jsou veřejné soupisy lesů členských států a statistické úřady, zpracovávají informace o lesích potřebné pro plánování a provádění vnitrostátních lesnických politik. Stávající informace o lesích v EU se týkají stavu lesů, včetně lesních požárů, a v některých případech i produkce dřeva a jeho koncové využití, jako jsou údaje o dřevěných výrobcích. Tyto vnitrostátní orgány mají též odpovědnost za určité mezinárodní statistiky. Eurostat je zodpovědný za statistiky týkající se lesních zdrojů a produkce dřeva v EU a za příspěvek EU do celkových statistik, tedy za shromažďování a harmonizaci vnitrostátních údajů (9). Komise též podpořila národní orgány tím, že harmonizovala jejich údaje v souvislosti s mezinárodními závazky (10). Při sjednocení statistik je potřeba zohlednit požadavky na tuto harmonizaci a vnitrostátní i regionální rozdíly mezi obsahem údajů, jako je různorodost ukazatelů. Komise zavedla systémy monitorování pro jevy s přeshraničním dopadem, zahrnující zdraví lesů (11), lesní požáry (12), jakož i společné evropské informační a komunikační systémy (13).

7.3

Majitelé lesů a další subjekty působící v oblasti lesnictví většinou získávají informace, které se týkají jejich vlastní činnosti nebo ji podporují, od národních výzkumných a statistických organizací nebo soukromého sektoru. Informace rovněž zpracovávají a uchovávají ve vlastních informačních systémech fungujících v reálném čase. Aktualizované informace o lesích jsou o to důležitější v souvislosti s měnícími se podmínkami podnikání a se změnami ve správě lesů.

7.4

V členských státech existují rozdíly, pokud jde o úplnost, přesnost a aktuálnost informací o lesích. Většina zemí může na vnitrostátní úrovni podávat zprávy o objemu porostních zásob svých lesů téměř každoročně. Některé národní orgány mohou též poskytovat detailní a spolehlivé výroční zprávy o zdraví a podmínkách národních lesů, výrobní kapacitě, bilanci uhlíku, ochranné funkci lesů, službách a životaschopnosti svých lesů (14). V některých zemích přetrvávají nedostatky v obsahu informací, jejich přesnosti a aktualizaci. Komise s ohledem na harmonizaci mezinárodních statistik financuje výzkumné projekty a sítě spolupráce (15). Hlavními nedostatky souvisejícími s ochranou lesů a změnou klimatu jsou rozmanitost lesů mimo chráněné oblasti, udržitelné využívání zdrojů biologické energie, ukládání uhlíku a úložiště, včetně dřevěných výrobků, a rychlá lokalizace poškozených oblastí. Musí být zvýšena podpora národních subjektů, sběr informací o lesích a jeho harmonizace.

7.5

Problém při vytváření harmonizovaných informací o lesích na úrovni EU spočívá v tom, že do sběru údajů je zapojen vysoký počet subjektů. Je tedy důležité vypracovat obsáhlou studii, jež upřesní, kdo bude odpovědný za sběr údajů a jakých údajů se tento sběr bude týkat.