21.1.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 21/44

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě Komise určené Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o možnosti značení udávajícího status, pokud jde o životní podmínky zvířat a zřízení evropské sítě referenčních center pro ochranu zvířat a dobré životní podmínky zvířat

KOM(2009) 584 v konečném znění

2011/C 21/08

Zpravodaj: pan Leif E. NIELSEN

Dne 28. října 2009 se Evropská komise, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

zprávy Komise určené Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Možnosti značení udávajícího status, pokud jde o životní podmínky zvířat a zřízení evropské sítě referenčních center pro ochranu zvířat a dobré životní podmínky zvířat

KOM(2009) 584 v konečném znění.

Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 6. května 2010.

Na 463. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 26. a 27. května 2010 (jednání dne 26. května 2010), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 106 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 1 člen se zdržel hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Je zapotřebí systém značení, jenž by spotřebitelům na základě objektivních podkladů umožnil lepší rozhodování o živočišných produktech v případě, kdy životní podmínky zvířat překračují minimální podmínky, které EU vyžaduje. Značení má poskytnout viditelnou záruku na základě spolehlivých informací vhodných pro komunikaci se spotřebiteli.

1.2   Systém má být založen na posuzování a porovnávání norem na vědeckém základě. Měl by být dobrovolný, harmonizovaný a zaměřený na trh a spočívat v certifikaci a možnosti kombinace s individuálním značením a značkami kvality při dodržování přesně daných kritérií. Systém značení má zároveň splňovat i mezinárodní požadavky a za určitých podmínek má být uplatňován na dovozy do EU.

1.3   EHSV oceňuje podrobné průzkumy, které byly provedeny z podnětu Komise a jež slouží k posouzení důsledků různých možností systému značení a evropské sítě referenčních center. Na základě průzkumů se nejrealističtější možností jasně zdá být systém značení odpovídající výše uvedenému popisu, což je zároveň v souladu s dřívějšími doporučeními EHSV (1).

1.4   Bez ohledu na to Komise opomněla přezkoumat požadavek na takzvaný „systém záruk“ a udělit této možnosti prioritu, ale naopak ji ponechává otevřenou, přestože je většinou považována za nereálnou. Bylo by účelnější, kdyby Komise předložila jako základ dalších úvah konkrétnější návrh, a celý proces by to urychlilo. To platí v neposlední řadě s ohledem na to, že Rada před dvěma lety Komisi požádala, aby jakožto základ dalších úvah zohlednila doporučení EHSV.

1.5   Diskuse by neměla být zbytečně protahována. To platí zejména v souvislosti s projektem „Welfare Quality“ (2), jehož výsledky by měly být co nejdříve uplatněny v praxi. Navíc by měla být zachována a využívána stávající síť mezi zúčastněnými institucemi a úsilí výzkumných pracovníků, aniž by se promarnilo příliš mnoho času dalším diskutováním o teoretických možnostech bez předložení konkrétních návrhů.

1.6   Projekt „Welfare Quality“ byl tedy vzat za pevný základ pro vypracování vědeckých ukazatelů, které se opírají především o dobré životní podmínky a o chování zvířat (a tím nepřímo i o uplatňované výrobní systémy a metody) a které by bylo možné dále rozpracovat až do podoby klasifikace s transparentními a spolehlivými informacemi pro spotřebitele.

1.7   Na základě toho EHSV podporuje vytvoření evropské sítě jakožto formy dalšího vývoje projektu „Welfare Quality“. EHSV v souladu se svými dřívějšími doporučeními zastává názor, že propojení systému značení s centrálně koordinovanou sítí je z uvedených možností tou nejlepší. Příslušné zainteresované strany by měly mít možnost včas a rozsáhle ovlivňovat fungování systému a určování standardů.

1.8   Navrhovaná úprava má být doplněním stávajících platných systémů jakosti EU formou „vyhrazených pojmů“ týkajících se ekologických produktů a systémů výroby vajec i systémů pro zeměpisná označení a tradiční speciality, které souvisejí v prvé řadě s výrobními systémy a s původem, ne však s dobrými životními podmínkami zvířat.

2.   Obecné souvislosti

2.1   Používání měřitelných ukazatelů, přísnějších standardů, pokud jde o životní podmínky zvířat, značení a vytvoření evropské sítě jsou hlavními součástmi akčního plánu Komise v oblasti ochrany zvířat (3). Cílem je poskytnout spotřebitelům lepší základ pro výběr živočišných produktů vyrobených v souladu s přísnějšími standardy, pokud jde o životní podmínky zvířat, než stanoví minimální požadavky EU. Toho lze dosáhnout pouze lepšími informacemi a zvyšováním povědomí o ochraně zvířat, tvorbou předpisů a výměnou a uplatňováním osvědčených postupů v rámci evropské sítě pro ochranu zvířat a jejich dobré životní podmínky. Vzhledem k tomu, že EHSV zastupuje občanskou společnost a má velmi rozmanité složení, je jeho jasným úkolem přispět k zavedení flexibilního a fungujícího systému.

2.2   Zpráva byla vypracována na základě žádosti Rady z května 2007 o posouzení možností značení udávajícího status, pokud jde o životní podmínky zvířat. Za základ tohoto posouzení sloužilo průzkumné stanovisko EHSV a následná konference (4). Rada vyzvala Komisi, aby přezkoumala možnosti označování dobrých životních podmínek zvířat a zohlednila při tom doporučení EHSV, která spočívají v posouzení praktických možností zavedení systému značení na základě ukazatelů pro životní podmínky zvířat v souladu s uskutečňováním cílů projektu „Welfare Quality“. Stejně jako EHSV Rada dále doporučila provést následně k tématu dobrých životních podmínek zvířat a systému označování informační kampaň na úrovni EU.

2.3   Přílohy k dotčené zprávě obsahují rozsáhlé externí průzkumy nejen možností značení udávajícího status, pokud jde o životní podmínky zvířat, a komunikace o nich, ale i aspektů souvisejících s vytvořením evropské sítě. V souladu s požadavkem Rady má být základem dalších úvah Komise interinstitucionální diskuse o zprávě a o průzkumech.

2.4   Ve zprávě a příslušném porovnání průzkumů útvarů Komise jsou shrnuty současné možnosti různých povinných a dobrovolných systémů značení, aniž by se jakkoli upřednostňovala určitá konkrétní možnost. Nicméně z toho vyplývá, že budoucí systém má stavět na spotřebitelsky vstřícných informacích, na vědeckém základě, na přizvání nezávislých certifikačních orgánů, na zajištění se vůči narušení hospodářské soutěže a na dodržování mezinárodních závazků.

2.5   Evropská síť referenčních center může podle Komise harmonizovat normy resp. ukazatele, koordinovat stávající zdroje, přispívat k výměně osvědčených postupů, zajišťovat nezávislé informace a přispívat k zamezování duplicitám. Možnosti volby spočívají buď v pokračování současné situace bez přijetí dalších opatření, v centralizovaném přístupu nebo v konkrétnější strategii se závaznými hlavními a decentralizovanými prvky.

2.6   Komise v této souvislosti mimo jiné přezkoumá administrativní zátěž, náklady a spojitost se systémy označování kvality výrobků, např. u ekologického zemědělství. Při tom by měla zužitkovat výsledky projektu „Welfare Quality“ a zaměřit se na možné sociální, hospodářské a ekologické dopady. Navíc provede i další šetření, aby zjistila, zda se změnily názory vyjádřené v předchozích průzkumech, a pokud ano, proč.

3.   Připomínky

3.1   EHSV nadále podporuje akční plán Komise pro dobré životní podmínky zvířat (5) a považuje za pozitivní, že se v Lisabonské smlouvě klade velký důraz na Protokol o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat, což lze považovat za známku rostoucího zájmu o tuto problematiku (6).

3.2   Provedené analýzy dokládají nutnost konzistentnějšího a koordinovanějšího přístupu k ochraně a dobrým životním podmínkám zvířat v EU. Velké množství dobrovolných systémů značení a systémů jakosti v členských státech tak může způsobit zmatek a nevhodnou a neodbornou diferenciaci výrobků. Navíc vede ke vzniku nerovných podmínek pro dotčené články výrobního a obchodního řetězce.

3.3   Spotřebitelé se mohou rozhodnout chránit zvířata z etických, kvalitativních či jiných důvodů, nicméně kvůli chybějící dokumentaci nemají důvěru v opodstatněnost a spolehlivost argumentů uplatňovaných při marketingu. Nezbytným základem pro lepší uvádění živočišných produktů přesahujících minimální požadavky EU na trh je proto objektivní a vědecky podložená dokumentace. Jasné je i to, že označování má žádoucí účinek jen tehdy, pokud jsou uvedené informace srozumitelné a pokud jsou spotřebitelé dostatečným způsobem informováni o významu uvedeného značení a mají o něj zájem.

3.4   Je tedy nutná viditelná záruka na základě objektivních a spolehlivých informací. EHSV v souladu se svým stanoviskem z roku 2007 bezvýhradně podporuje jakékoli úsilí v tomto směru. Vítá velmi důkladnou práci, která byla v mezičase provedena, a má pochopení pro čas, který si vyžádala.

3.5   Mohlo však být účelné, kdyby Komise bývala seřadila existující možnosti podle jejich priority a nastínila nějaký relevantní návrh nebo více návrhů jako východisko navazujícího politického procesu, včetně návrhu na základě doporučení EHSV. Komplexní analýzy podle všeho jednoznačně podporují doporučení EHSV, tj. že aby byl systém značení realistický, musí být dobrovolný, harmonizovaný a vycházet z potřeb trhu, aby bylo v praxi reálně možné prodávat živočišné produkty přesahující minimální požadavky.

3.6   Komise by rovněž měla využít výsledků rozsáhlé práce, která byla v tomto ohledu provedena v celé Evropě, tzn. znalostních systémů, o nichž jsou informováni jak poskytovatelé služeb, tak i výrobci zboží, a které stimulují opatření zaměřená na trh a odpovídající chování spotřebitelů. Příkladem je označení „Fairtrade“, Forest Stewardship Council, Marine Stewardship Council a Rainforest Alliance. Základními prvky jsou správa systému, rozsah, cíle a určení norem. Je třeba zajistit nezávislou kontrolu, posouzení dopadu, analýzu ekonomické efektivnosti a monitorování veřejných prohlášení a reklamy (7).

3.7   Koordinace výzkumu by zajistila lepší využívání zdrojů a v této souvislosti považuje EHSV za důležité urychlit interinstitucionální diskuse. To platí zejména v souvislosti s projektem „Welfare Quality“, jehož výsledky by měly být co nejdříve uplatněny v praxi, a s nutností úsilí ze strany výzkumných pracovníků a pokračování v práci na základě dosavadních výsledků, aniž by se promarnilo příliš mnoho času dalším diskutováním o teoretických možnostech bez předložení konkrétních návrhů. Kromě toho má rozhodující význam napojení na výzkumné pracovníky v příslušných zemích mimo EU, které umožní další šíření výsledků výzkumu a lepší pochopení politiky EU, což je důležité pro budoucí obchodní vztahy.

Systémy značení

3.8   I když z analýzy nebudou vyvozeny žádné jasné závěry ohledně systémů značení, přesto se zdá, že nepřímo jako nejreálnější možnost naznačuje jednoduchý a flexibilní systém. Ve všech zásadních bodech je to v souladu s doporučeními a návrhy EHSV, které stavějí na vědeckém základě, tržních podmínkách, dobrovolnosti a možnosti kombinace s individuálním značením a značkami kvality.

3.9   Proto se EHSV stále domnívá, že by systém měl v zásadě stavět na následujících aspektech:

—	Navrhované referenční centrum či referenční centra určí při zohlednění naděje dožití zvířete nezbytná objektivní kritéria a převedou je do praktických a reálných výrobních poměrů tak, aby došlo k optimální souhře mezi výzkumem, vývojem a využitím nových technologií (8).

—	Kritéria musí být přeměněna v normy (9) uplatňování systému značení. Při tom mají být zohledněny mj. i aspekty měřitelnosti a kontroly ze strany nezávislého orgánu, se zohledněním příslušných zainteresovaných stran.

—	Výroba a obchod by pak na dobrovolné bázi mohly zavést značku kvality uznávanou EU, která by osvědčovala splnění norem překračujících minimální požadavky EU.

—	Normy by mohly odpovídat například třem různým úrovním převyšujícím minimální normy, v závislosti na tom, do jaké míry by to bylo pro příslušný druh zvířat resp. příslušný produkt relevantní (10).

—	Dodržování specifických požadavků a kontrola používání značení jsou zaručeny vlastní kontrolou a nezávislým přezkumem (11).

3.10   V souladu s tímto modelem se v tržních podmínkách a nezávisle na úřadech udělují, kontrolují a používají značky kvality. Dobrovolným přidáním značky kvality (v kombinaci se systémem hvězdiček, barev nebo bodů) ke stávajícímu označení by návrh navíc vyřešil problém přílišného množství informací na označení. Tyto informace by byly k dispozici spotřebitelům, kteří mají zájem a motivaci. Důvěra v systém totiž spočívá na vědeckém základě a nezávislé certifikaci.

3.11   Tempo zavádění musí být nezbytně nutně v souladu s požadavky trhu, nicméně organizace producentů, podniky a maloobchod by měly možnost uplatňovat systém na svůj sortiment výroby v případě, že tento sortiment přesahuje minimální požadavky, a své produkty podle toho i uvádět na trh. Systém by proto měl být například uplatňován v případě zvyšujícího se počtu značek, u nichž maloobchod na rozdíl od označování výrobků podává informace o tom, zda jsou tyto výrobky šetrné ke zvířatům.

3.12   Systém by bylo možné uplatňovat za srovnatelných podmínek na zavedené produkty, a byl by tak z hlediska pravidel WTO bezproblémový, neboť WTO obvykle povoluje dobrovolné systémy označování, jsou-li přiměřené a dostupné za stejných podmínek výrobcům z třetích zemí.

3.13   Přístup zaměřený na trh mj. předpokládá, že systém bude dostatečně atraktivní pro spotřebitele i maloobchod a že náklady výrobců budou vyváženy lepším přístupem na trh a vyššími cenami.

Evropská síť referenčních center

3.14   Věcný a objektivní rozvoj dobrých životních podmínek zvířat musí probíhat se zapojením existujících příslušných výzkumných zařízení v EU. EHSV se proto zasazuje o vybudování příslušné evropské sítě, kterou bude koordinovat referenční centrum nebo více referenčních center a bude uspořádána podobně jako existující referenční centra pro zdraví zvířat (12).

3.15   Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA), Společné výzkumné středisko (SVS) a národní referenční laboratoře se již otázkami ochrany zvířat do určité míry zabývají, avšak dosud nejsou způsobilé je koordinovat v rámci EU. Síť má být doplněním práce zařízení v EU a v žádném v případě zde nesmí docházet k překrývání činnosti. V zásadě by měly být pokryty veškeré formy využívání zvířat k hospodářským účelům, a to nezávisle na vnějších zájmech.

3.16   Síť by měla převzít následující vzájemně provázané úkoly:

—	stanovení a aktualizaci ukazatelů posuzování životních podmínek zvířat, a to na vědeckém základě a se zohledněním podnětů zainteresovaných stran;

—	posuzování dopadu opatření v oblasti životních podmínek zvířat a jejich zlepšení;

—	neustálý rozvoj výzkumu a vědecké základny pro aktualizaci norem;

—	informování a diskusi o uplatňování norem a podporu aktivnější ochrany zvířat na globální úrovni.

3.17   Organizace by mohla nejúčinněji probíhat tím, že by se nadále udržovala stávající síť „Welfare Quality“, která by se napojila na větší síť v příslušných třetích zemích. Projekt „Welfare Quality“ by tedy představoval výchozí bod pro vytvoření systému značení na základě vypracování vědeckých ukazatelů pro zvířata, které by bylo možné dále rozpracovat jako základ pro transparentní a spolehlivé informace pro spotřebitele k uvedené klasifikaci.

3.18   Normy navržené sítí by měl stanovit nezávislý orgán. Vzhledem k tomu, že jasným předpokladem fungování systému je aktivní účast zainteresovaných stran, měly by být tyto strany mimo jiné v souvislosti s přípravou strategie a vypracováním pracovního programu co možná nejvíce zapojeny do procesu rozhodování.

Různé

3.19   Návrh EHSV na označování dobrých životních podmínek zvířat spočívá v nejnovějších vědeckých poznatcích a hodnoceních, která jsou k určitému časovému okamžiku k dispozici. Harmonizované požadavky spotřebitelům umožňují se při nákupu rozhodovat kvalifikovaně, z čehož plynou pobídky pro výrobce. Podmínkou by však bylo, aby bylo zvyšováno povědomí o životních podmínkách zvířat, o normách a označení na základě informačních kampaní a školicích programů. Nehledě na očividnou nutnost koordinace na evropské úrovni by příprava a provádění měly zůstat záležitostí jednotlivých regionů resp. států, neboť centralizované informační kampaně v EU mají v členských státech ze zkušenosti jen malý dopad.

3.20   Výše uvedený návrh by nebyl v žádném rozporu se stávajícím systémem ekologického zemědělství v EU, který se v několika bodech rovněž týká aspektů životních podmínek zvířat. Lze vycházet z toho, že životní podmínky zvířat jsou u ekologických výrobků odpovídajícím způsobem zohledněny postupným uplatňováním norem, a bez jakýchkoli dodatečných administrativních nákladů tím spadají pod kontrolní opatření pro ekologické výrobky. Spotřebitelé si ekologické zemědělství spojují s přísnějšími normami, pokud jde o životní podmínky zvířat, a lze vycházet z toho, že mají povědomí o produktech ekologického zemědělství nesoucích značku kvality EU.

3.21   Navrhovaná úprava označování dobrých životních podmínek zvířat má být v zásadě i doplněním platných systémů označování jakosti v EU formou „vyhrazených pojmů“ týkajících se vajec i systémů pro zeměpisná označení a tradiční speciality. Tyto systémy se týkají stejnou měrou výrobních systémů a původu, ne však dobrých životních podmínek zvířat, přestože jsou tak do určité míry chápány. Jelikož je spotřebitelé znají, měly by zůstat zachovány. Od dalších povinných nebo dobrovolných požadavků na používání „vyhrazených pojmů“ vycházejících ze způsobů výroby by se naopak mělo upustit, neboť (jak se mimo jiné jasně ukazuje v souvislosti se stanovením minimálních norem) specifické výrobní podmínky by neměly být upravovány složitými zákonodárnými postupy EU.

3.22   Sdělení Komise o politice jakosti zemědělských produktů obsahuje návrh na vypracování obecných zásad pro soukromé a národní systémy certifikace potravin (13). Navržené obecné zásady mají jednak chránit spotřebitele před klamavými informacemi a jednak přenechat trhu, aby reagoval na zájem spotřebitelů o životní podmínky zvířat. Díky nim se tak zároveň certifikace stane základním prvkem potravinové politiky EU.

3.23   Navržený systém je v souvislosti se zvláštními otázkami náboženské povahy neutrální do té míry, že díky označování bude nyní zaručeno splnění požadavků na dobré životní podmínky zvířat na blíže určené úrovni přesahující minimální požadavky EU.

3.24   Evropská síť referenčních center pro ochranu zvířat a jejich dobré životní podmínky by měla hrát hlavní roli při zajišťování dobrých životních podmínek obratlovců chovaných pro hospodářské účely. Mezi tato zvířata se počítají i ryby a kožešinová zvířata, s nimiž by se mělo zacházet stejně jako s ostatními hospodářskými zvířaty. To platí i pro laboratorní zvířata, zatímco Evropské centrum pro validaci alternativních metod (ECVAM) vypracovává alternativy k využívání zvířat pro vědecké účely.

---

(1)  Průzkumné stanovisko EHSV k tématu Označování dobrých životních podmínek zvířat ze dne 15. března 2007 bylo vypracováno na žádost německého předsednictví Rady (Úř. věst. C 161, 13.7.2007, s. 54).

(2)  Výzkumný projekt Welfare Quality® byl prováděn v letech 2004 až 2009, financovala ho EU a podílelo se na něm přibližně 250 výzkumných pracovníků ze 39 institutů a vysokých škol ve 13 evropských zemích a příslušných třetích zemích. V jeho rámci byly jakožto vědecký základ vypracovány normy, pokud jde o životní podmínky zvířat, a praktické strategie zahrnutí dobrých životních podmínek zvířat do řetězce zemědělské výroby a následných článků výrobního a obchodního řetězce, včetně příslušných informací pro spotřebitele.

(3)  KOM(2006) 13 v konečném znění, 23. ledna 2006.

(4)  Konference nazvaná „Dobré životní podmínky zvířat – zlepšení díky označování?“ pořádaly dne 28. března 2007 v Bruselu společně EHSV, Komise a německé předsednictví Rady. Rada na ni zdůraznila, „že by se měla zohlednit doporučení Evropského hospodářského a sociálního výboru v jeho vysvětlujícím stanovisku „Dobré životní podmínky zvířat - označování“, které bylo přijato dne 15. března 2007“ (závěry 2797. zasedání Rady ve složení pro zemědělství a rybolov konané dne 7. května 2007 v Bruselu).

(5)  Viz stanovisko EHSV k akčnímu plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat 2006–2010, Úř. věst. C 324, 30.12.2006, s. 18.

(6)  Podle článku 13 „zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí; přitom zohlední právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států spojené zejména s náboženskými obřady, kulturními tradicemi a regionálním dědictvím“. Toto závazné ustanovení nahrazuje dřívější „gentlemanskou dohodu“ ve formě protokolu a poskytuje např. ESD pravomoc rozhodovat spory.

(7)  Tento systém by mohl získat i akreditaci v rámci normy ISO65 – všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků.

(8)  Podle projektu „Welfare Quality“ má být v prvé řadě jako základ využito chování zvířat („welfare outcomes“), a ne výrobní systémy („input and resources“). Posouzení výrobního systému se tak provádí na základě chování zvířat. U ukazatelů se předpokládá, že zahrnují veškeré významné skutečnosti pro daný druh zvířat ve formě znaků chovu, požadavků na prostor a ustájení, umožnění přirozeného chování, každodenní kontroly, aspektů nemoci a zdraví, odstavení od matky, chirurgických zásahů včetně dopravy na jatka, omráčení a porážky. Systém dále poskytuje pobídky pro dobrovolnou inovaci a individuální zlepšení.

(9)  Označení „normy“ je použito v zájmu vyloučení záměny s pojmem „standardy“, které vypracovávají evropské normalizační orgány na základě specifických postupů.

(10)  Podle klasifikace projektu „Welfare Quality“ na třech úrovních: vynikající (nejvyšší úroveň), pokročilá (dobrá úroveň ochrany) a nad minimální normou.

(11)  Institucí, organizací nebo zvláštním certifikačním orgánem pracujícím v souladu s příslušnými evropskými a mezinárodními ISO normami EN ISO 17000 nebo akreditovaným jako certifikační orgán podle EN ISO 45011.

(12)  Komise používá označení „Evropská síť referenčních center“, přestože se vlastně jedná o síť výzkumných zařízení. Tu bude podobně jako organizaci pro ochranu hospodářských zvířat koordinovat referenční centrum nebo více referenčních center (případně jedno centrum pro každý druh zvířat), která budou na základě ukazatelů navrhovat normy, pokud jde o životní podmínky zvířat, které by nezávislé organizace měly přijmout. Přestože se navrhuje zapojení příslušných partnerů, není struktura těchto zařízení blíže popsána.

(13)  KOM(2009) 234 v konečném znění, 28. května 2009.

---