52009AP0254

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52009AP0254 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52009AP0254

Rámec Společenství pro jadernou bezpečnost * Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady (Euratom), kterou se zřizuje rámec Společenství pro jadernou bezpečnost (KOM(2008)0790 – C6-0026/2009 – 2008/0231(CNS))

Úř. věst. C 184E, 8.7.2010, p. 216–231 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

8.7.2010

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/216

Středa 22. dubna 2009
Rámec Společenství pro jadernou bezpečnost *

P6_TA(2009)0254

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady (Euratom), kterou se zřizuje rámec Společenství pro jadernou bezpečnost (KOM(2008)0790 – C6-0026/2009 – 2008/0231(CNS))

2010/C 184 E/59

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0790),

s ohledem na články 31 a 32 Smlouvy o Euratomu, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0026/2009),

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

s ohledem na článek 51 a článek 35 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0236/2009),

1.	schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.	vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 119 odst. 2 Smlouvy o Euratomu změnila odpovídajícím způsobem a aby zajistila dodržení právních požadavků, jež vyplývají ze Smlouvy o Euratomu pro přijetí tohoto návrhu, zejména konzultaci se skupinou odborníků v souladu s článkem 31 Smlouvy o Euratomu;

3.	vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.	vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.	pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH

Pozměňovací návrh 1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

(6)

Každý členský stát může volně rozhodovat o skladbě svých zdrojů energie a po období úvah vzrostl zájem o výstavbu nových elektráren a některé členské státy se rozhodly, že udělí licence pro nové elektrárny . Kromě toho se očekává, že v nadcházejících letech předloží držitelé licencí žádosti o prodloužení životnosti jaderných elektráren.

(6)	Každý členský stát může volně rozhodovat o skladbě svých zdrojů energie.

Pozměňovací návrh 2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

(7)	Za tímto účelem by měly být rozvíjeny osvědčené postupy, které by pro regulační subjekty představovaly vodítko při rozhodování o prodloužení životnosti jaderných zařízení.

(7)

Jaderná bezpečnost je záležitostí, která je v zájmu Společenství a která by měla být zohledňována při rozhodování o udělení licencí novým elektrárnám nebo o prodloužení životnosti jaderných zařízení. Za tímto účelem by měly být rozvíjeny osvědčené postupy, které by pro regulační subjekty a členské státy představovaly vodítko při rozhodování o udělení či neudělení licencí novým elektrárnám a o prodloužení životnosti jaderných zařízení.

Pozměňovací návrh 3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

(9)	K soustavnému zvyšování jaderné bezpečnosti je třeba, aby vytvořené řídicí systémy a držitelé licencí zaručovali obyvatelstvu vysokou úroveň bezpečnosti.

(9)	K soustavnému zvyšování jaderné bezpečnosti je třeba, aby vytvořené řídicí systémy , držitelé licencí a subjekty nakládající s odpady zaručovali obyvatelstvu co nejvyšší možnou úroveň bezpečnosti.

Pozměňovací návrh 4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

(10)	Základní principy a požadavky stanovené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) představují rámec postupů, z něhož by měly vycházet vnitrostátní bezpečnostní požadavky. Ke zdokonalení těchto základních principů a požadavků členské státy značně přispěly.

(10)

Základní principy , požadavky a hlavní směry stanovené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) představují soubor pravidel a rámec postupů, z nichž by měly vycházet vnitrostátní bezpečnostní požadavky. Ke zdokonalení těchto základních principů , požadavků a hlavních směrů členské státy značně přispěly. Tato pravidla by měla odrážet mezinárodní osvědčené postupy v oblasti bezpečnostních požadavků, a představovat tak dobrý základ pro právní úpravu Společenství. Nelze je však zavést do právní úpravy Společenství pouhým odkazem na IAEA Safety Standards Series No. SF-1 (2006) (Řada bezpečnostních standardů MAAE č. SF-1 (2006)) v této směrnici. Je proto zapotřebí připojit k této směrnici přílohu obsahující základní bezpečnostní principy.

Pozměňovací návrh 5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

(13)	Včasné poskytování přesných informací o důležitých otázkách jaderné bezpečnosti obyvatelstvu by mělo vycházet z vysoké úrovně transparentnosti v otázkách týkajících se bezpečnosti jaderných zařízení.

(13)	Včasné poskytování přesných informací o důležitých otázkách jaderné bezpečnosti pracovníkům v jaderném průmyslu a obyvatelstvu by mělo vycházet z vysoké úrovně transparentnosti v otázkách týkajících se bezpečnosti jaderných zařízení.

Pozměňovací návrh 6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 a (nový)

(13a)

V zájmu zajištění přístupu k informacím, účasti veřejnosti a transparentnosti by členské státy měly přijmout veškerá vhodná opatření k plnění povinností stanovených v mezinárodních úmluvách, které již stanoví potřebné požadavky ve vnitrostátním, mezinárodním nebo přeshraničním kontextu, jako např. Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva, 25. června 1998) (1).

Pozměňovací návrh 7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

(15)	Aby se zaručilo, že jsou bezpečnostní požadavky na jaderná zařízení prováděny účinně, měly by členské státy zřídit regulační subjekty jako nezávislé orgány. Regulačním subjektům by měla být udělena odpovídající pravomoc a zdroje nutné k plnění jejich povinnosti.

(15)

Aby se zaručila účinná regulace jaderných zařízení, měly by členské státy zřídit regulační subjekty jako orgány nezávislé na zájmech, jež by mohly nadmíru ovlivňovat rozhodování v otázkách jaderné bezpečnosti . Regulačním subjektům by měla být udělena odpovídající pravomoc a zdroje nutné k plnění jejich povinnosti.

Pozměňovací návrh 8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

(19)

Regulační subjekty odpovědné za bezpečnost jaderných zařízení v členských státech by měly spolupracovat především prostřednictvím Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem , která vypracovala deset zásad pro regulaci jaderné bezpečnosti. Evropská skupina na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem by měla přispívat k rámci Společenství pro jadernou bezpečnost, aby bylo možné jej neustále zdokonalovat,

(19)

Regulační subjekty odpovědné za dozor nad jadernými zařízeními v členských státech by měly spolupracovat především prostřednictvím Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem . Skupina na vysoké úrovni vypracovala deset zásad pro regulaci jaderné bezpečnosti , které jsou významné v kontextu této směrnice . Evropská skupina na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem by měla přispívat k rámci Společenství pro jadernou bezpečnost, aby bylo možné jej neustále zdokonalovat,

Pozměňovací návrh 9

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1

1. Cílem této směrnice je dosažení, udržení a soustavné zvyšování jaderné bezpečnosti ve Společenství a posílení úlohy vnitrostátních regulačních subjektů.

1. Cílem této směrnice je vytvoření rámce Společenství pro jadernou bezpečnost v Evropské unii. Stanoví základ pro právní předpisy a regulační ustanovení v členských státech, pokud jde o jadernou bezpečnost, a jejím cílem je dosažení, udržení a soustavné zvyšování jaderné bezpečnosti ve Společenství a posílení úlohy vnitrostátních regulačních subjektů.

Pozměňovací návrh 11

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2

2. Vztahuje se na konstrukci, výběr umístění, výstavbu, údržbu, provoz a vyřazení z provozu jaderných zařízení, u nichž musejí být podle právního a regulačního rámce příslušného členského státu zohledněny otázky bezpečnosti.

2. Vztahuje se na konstrukci, výběr umístění, výstavbu, údržbu, uvedení do provozu, provoz a vyřazení z provozu jaderných zařízení a na práci provedenou subdodavateli, jež provozovatelé využili , u nichž musejí být podle právního a regulačního rámce příslušného členského státu zohledněny otázky bezpečnosti.

Pozměňovací návrh 12

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 1

1)	„jaderným zařízením“ se rozumí zařízení na výrobu jaderného paliva, výzkumný reaktor (včetně podkritických a kritických součástí), jaderná elektrárna, zařízení pro skladování vyhořelého paliva, obohacovací zařízení nebo zařízení pro přepracování;

„jaderným zařízením“ se rozumí zařízení na výrobu jaderného paliva, výzkumný reaktor (včetně podkritických a kritických součástí), jaderná elektrárna, zařízení pro skladování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu , obohacovací zařízení nebo zařízení pro přepracování, včetně zařízení pro nakládání s radioaktivními látkami vznikajícími během provozu zařízení a pro jejich zpracování ;

Pozměňovací návrh 13

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 3

3)	„ radioaktivním materiálem “ se rozumí jakýkoli materiál, který obsahuje jeden nebo více radionuklidů, jejichž aktivita nebo koncentrace není z hlediska ochrany před zářením zanedbatelná;

3)	„ radioaktivní látkou “ se rozumí jakýkoli materiál, který obsahuje jeden nebo více radionuklidů, jejichž aktivita nebo koncentrace není z hlediska ochrany před zářením zanedbatelná;

Pozměňovací návrh 14

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 8

8)	„regulačním subjektem“ se rozumí jakýkoli subjekt nebo subjekty, které členský stát oprávní k tomu, aby v tomto členském státě udělovaly licence a vykonávaly dozor nad výběrem umístění, konstrukcí, výstavbou, uvedením do provozu, provozem jaderných zařízení nebo jejich vyřazením z provozu ;

8)	„regulačním subjektem“ se rozumí orgán nebo systém orgánů, kterým členský stát udělil zákonnou pravomoc k provádění regulačních postupů, včetně udělování oprávnění, a také k regulaci v oblasti bezpečnosti jaderného, radiačního a radioaktivního odpadu a přepravy ;

Pozměňovací návrh 15

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 9

9)	„licencí“ se rozumí oprávnění, které regulační subjekt udělí žadateli a převede tak na něj odpovědnost za výběr umístění, konstrukci, výstavbu, uvedení do provozu, provoz jaderných zařízení nebo jejich vyřazení z provozu;

9)	„licencí“ se rozumí oprávnění, které vláda nebo některý vládou pověřený vnitrostátní orgán udělí žadateli a převede tak na něj odpovědnost za výběr umístění, konstrukci, výstavbu, uvedení do provozu, provoz jaderných zařízení nebo jejich vyřazení z provozu;

Pozměňovací návrh 16

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 10

10)	„novými jadernými reaktory“ se rozumějí jaderné reaktory, k jejichž provozu byla licence udělala až po vstupu této směrnice v platnost.

10)	„novými jadernými reaktory“ se rozumějí jaderné reaktory, k jejichž stavbě byla licence udělena až po vstupu této směrnice v platnost.

Pozměňovací návrh 17

Návrh směrnice

Čl. 3 – nadpis

Odpovědnost a rámec pro bezpečnost jaderných zařízení

Právní rámec pro bezpečnost jaderných zařízení

Pozměňovací návrh 18

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1

1. Prvotní odpovědnost za bezpečnost jaderných zařízení má držitel licence, který je kontrolován regulačním subjektem. O bezpečnostních opatřeních a kontrolách, které mají být v jaderném zařízení provedeny, rozhoduje pouze regulační subjekt a jsou uplatňována držitelem licence.

Držitel licence má prvotní odpovědnost za bezpečnost po celou dobu životnosti jaderného zařízení, dokud není toto zařízení zproštěno regulační kontroly. Odpovědnost držitele licence není převoditelná.

vypouští se

Pozměňovací návrh 19

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2

2. Členské státy vytvoří a udržují právní a regulační rámec řízení bezpečnosti jaderných zařízení. Tento rámec zahrnuje vnitrostátní bezpečnostní požadavky, systém udělování licencí jaderným zařízením, systém kontroly jaderných zařízení a zákaz jejich provozu bez licence a systém regulačního dozoru včetně nezbytného vynucování.

1. Členské státy vytvoří a udržují právní a regulační rámec řízení bezpečnosti jaderných zařízení , který je založen na osvědčených postupech EU a mezinárodních osvědčených postupech . Tento rámec zahrnuje vnitrostátní bezpečnostní požadavky, systém udělování licencí jaderným zařízením, systém kontroly jaderných zařízení a zákaz jejich provozu bez licence a systém regulačního dozoru , prostřednictvím pozastavení, změny nebo zrušení licence včetně nezbytného vynucování.

Pozměňovací návrh 20

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

2a. Členské státy zajistí přijetí právních předpisů, které v případě závažného porušení podmínek provozní licence umožní její odebrání.

Pozměňovací návrh 21

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 b (nový)

2b. Členské státy zajistí, aby všechny organizace, které vyvíjejí činnost přímo související s jadernými zařízeními, zavedly politiky, které jaderné bezpečnosti přisuzují náležitou prioritu.

Pozměňovací návrh 22

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 c (nový)

2c. Členské státy zajistí, aby se regulační subjekty a vnitrostátní regulační systémy podrobily alespoň každých deset let mezinárodnímu vzájemnému přezkumu, jehož cílem je soustavně zdokonalovat regulační infrastrukturu.

Výsledky mezinárodního vzájemného přezkumu sdělí členské státy Komisi.

Pozměňovací návrh 23

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 d (nový)

2d. Členské státy mohou stanovit přísnější bezpečnostní opatření, než jaká stanoví tato směrnice.

Pozměňovací návrh 24

Návrh směrnice

Čl. 4 – nadpis

Regulační subjekty

Ustanovení a povinnosti regulačních subjektů

Pozměňovací návrh 25

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. – -1 (nový)

-1. Členské státy ustanoví vnitrostátní regulační subjekty odpovědné za regulaci, dohled a hodnocení bezpečnosti jaderných zařízení.

Pozměňovací návrh 26

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1

1. Členské státy zaručí , že je regulační subjekt skutečně nezávislý na všech organizacích , které jsou pověřeny , aby podporovaly jaderná zařízení, provozovaly je nebo zdůvodňovaly jejich společenské přínosy, a že není vystaven žádnému vlivu, který by mohl ohrozit bezpečnost .

1. Členské státy zaručí účinnou nezávislost regulačních subjektů. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby při plnění regulačních úkolů podle této směrnice:

a)	byl regulační subjekt právně odlišný a funkčně nezávislý na jakémkoli veřejném či soukromém subjektu, zejména takovém , který je pověřen , aby podporoval jaderná zařízení, provozoval je nebo zdůvodňoval jejich společenské přínosy, a nebyl vystaven žádnému vlivu, který by mohl ohrozit bezpečnost ;

b)	jednali zaměstnanci regulačního subjektu a osoby odpovědné za jeho řízení nezávisle na jakýchkoli tržních zájmech a nevyžadovali při výkonu regulačních povinností pokyny od vlády ani jiného veřejného či soukromého subjektu.

Tímto požadavkem není dotčena případná úzká spolupráce s jinými příslušnými vnitrostátními orgány.

Pozměňovací návrh 27

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2

2. Regulačnímu subjektu je udělena odpovídající pravomoc, kompetence a finanční a lidské zdroje nutné k plnění jeho povinností a výkonu funkcí. Dohlíží na bezpečnost jaderných zařízení a reguluje ji a zaručuje, že jsou uplatňovány bezpečnostní požadavky , podmínky a předpisy .

2. Členské státy zajistí, aby měl regulační subjekt odpovídající pravomoc, kompetence a finanční a lidské zdroje nutné k plnění jeho povinností a výkonu funkcí. Regulační subjekt dohlíží na bezpečnost jaderných zařízení a reguluje ji a zaručuje, že jsou plněny platné bezpečnostní požadavky a dodržovány licenční podmínky .

Pozměňovací návrh 28

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3

3. Regulační subjekt uděluje licence a sleduje jejich uplatňování při výběru umístění, konstrukci, výstavbě, uvedení do provozu, provozu jaderných zařízení a jejich vyřazení z provozu.

vypouští se

Pozměňovací návrh 29

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 a (nový)

3a. Členské státy zajistí, aby regulační subjekty prováděly hodnocení, šetření, kontrolu a případně vynucovací opatření v oblasti jaderné bezpečnosti v jaderných zařízeních po celou dobu jejich životnosti i během jejich vyřazení z provozu.

Pozměňovací návrh 30

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 b (nový)

3b. Členské státy zajistí, aby regulační subjekty měly pravomoc nařídit pozastavení provozu jakéhokoliv jaderného zařízení, pokud není zaručena bezpečnost.

Pozměňovací návrh 31

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4

4. Regulační subjekty zaručí, že držitelé licencí mají k dispozici odpovídající počet kvalifikovaného personálu.

vypouští se

Pozměňovací návrh 32

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 5

5. Alespoň každých deset let se regulační subjekt a vnitrostátní regulační systém podrobí mezinárodnímu vzájemnému přezkumu, jehož cílem je soustavně zdokonalovat regulační infrastrukturu.

vypouští se

Pozměňovací návrh 33

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 5 a (nový)

5a. Regulační subjekty členských států si vyměňují osvědčené regulační postupy a rozvíjejí společný přístup k mezinárodně uznávaných požadavkům jaderné bezpečnosti.

Pozměňovací návrh 34

Návrh směrnice

Článek 5

Členské státy informují veřejnost o postupech a výsledcích dozoru nad jadernou bezpečností. Zaručí rovněž, aby regulační subjekty účinně informovaly veřejnost o záležitostech spadajících do jejich pravomoci. Přístup k informacím je zajištěn v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními závazky.

Členské státy informují veřejnost a Komisi o postupech a výsledcích dozoru nad jadernou bezpečností a v případě jakékoli nehody neprodleně informují veřejnost . Zaručí rovněž, aby regulační subjekty účinně informovaly veřejnost o záležitostech spadajících do jejich pravomoci. Přístup k informacím je zajištěn v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními závazky.

Pozměňovací návrh 35

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1

1. Členské státy dodržují základní bezpečnostní principy MAAE (IAEA Safety Fundamentals (Základní bezpečnostní principy MAAE): Fundamental safety principles (Základní bezpečnostní principy), IAEA Safety Standard Series No. SF-1 (2006) (Řada bezpečnostních standardů MAAE č. SF-1 (2006)). Dodržují povinnosti a požadavky začleněné do Úmluvy o jaderné bezpečnosti (IAEA INFCIRC 449 ze dne 5. července 1994) .

1. Při výběru umístění, projektování, výstavbě, provozu a vyřazení z provozu jaderných zařízení uplatňují členské státy ty části základních bezpečnostních principů MAAE (IAEA Safety Fundamentals (Základní bezpečnostní principy MAAE): Fundamental safety principles (Základní bezpečnostní principy), IAEA Safety Standard Series No. SF-1 (2006) (Řada bezpečnostních standardů MAAE č. SF-1 (2006)) , které jsou důležité pro vytvoření rámce Společenství pro jadernou bezpečnost, jak je uvedeno v příloze . Uplatňují povinnosti a požadavky začleněné do Úmluvy o jaderné bezpečnosti (2).

Pozměňovací návrh 36

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2

Především zaručí, že jsou provedeny všechny použitelné zásady stanovené v základních bezpečnostních principech MAAE, které zaručují vysokou úroveň bezpečnosti jaderných zařízení a zahrnují mimo jiné účinná opatření proti potenciálním radiologickým rizikům, pro prevenci nehod a reakci na ně, pro řízení opotřebení, dlouhodobé nakládání se všemi vyrobenými radioaktivními materiály a pro informování obyvatelstva a orgánů sousedních států.

vypouští se

Pozměňovací návrh 37

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2

2. Pokud jde o bezpečnost nových jaderných reaktorů , členské státy usilují o vyvinutí dodatečných bezpečnostních požadavků v souladu se zásadou soustavného zvyšování bezpečnosti na základě úrovní bezpečnosti vypracovaných Sdružením západoevropských regulačních orgánů pro jadernou energii (WENRA) a v úzké spolupráci s Evropskou skupinou na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem .

2. Při udělování licence ke stavbě nových jaderných reaktorů členské státy usilují o vyvinutí dodatečných bezpečnostních požadavků zohledňujících soustavné zlepšování zkušeností získaných během provozu stávajících reaktorů, poznatky vyplývající z bezpečnostních rozborů u stávajících elektráren, nejmodernější metody a technologie a výsledky bezpečnostních výzkumů .

Pozměňovací návrh 38

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 a (nový)

2a. Komise zajistí, aby jakákoli třetí země, která si přeje přistoupit k EU nebo která se nachází ve fázi vyjednávání o svém přistoupení k EU, splňovala přinejmenším standardy stanovené v této směrnici a principy uvedené v příloze, jež stanovila MAAE.

Pozměňovací návrh 39

Návrh směrnice

Čl. 7 – nadpis

Povinnosti držitelů licencí

Odpovědnost držitelů licencí

Pozměňovací návrh 40

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. – -1 (nový)

-1. Členské státy zajistí, aby prvotní odpovědnost za bezpečnost jaderných zařízení měl po celou dobu jejich životnosti držitel licence. Odpovědnost držitele licence není převoditelná.

Pozměňovací návrh 41

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1

1. Držitelé licencí konstruují, staví, provozují svá jaderná zařízení a vyřazují je z provozu v souladu s ustanoveními vymezenými v čl. 6 odst. 1 a 2 .

1. Členské státy zajistí, aby držitelé licencí nesli odpovědnost za projekt, stavbu, provoz a vyřazení z provozu svých jaderných zařízení v souladu s ustanoveními vymezenými v článku 6 .

Pozměňovací návrh 42

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2

2. Držitelé licencí vytvoří a provádějí řídicí systémy, které budou pravidelně ověřovány regulačním subjektem.

2. Členské státy zajistí, aby držitelé licencí vytvořili a prováděli řídicí systémy, které jsou pravidelně ověřovány regulačním subjektem.

Pozměňovací návrh 44

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 3 a (nový)

3a. Členské státy zajistí, aby regulační subjekt pravidelně hodnotil, zda má držitel licence dostatek zaměstnanců a zda jsou jeho zaměstnanci dostatečně kvalifikovaní, což je podmínkou pro zajištění jaderné bezpečnosti, přičemž toto hodnocení vychází ze zprávy předložené držitelem licence, v níž jsou vyhodnocena témata z oblasti zaměstnanosti, jako je zdraví a bezpečnost, kultura bezpečnosti, kvalifikace a odborná příprava, počet zaměstnanců a využívání subdodavatelů.

Pozměňovací návrh 45

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 3 b (nový)

3b. Příslušné regulační orgány předloží každé tři roky Komisi a evropským sociálním partnerům zprávu o jaderné bezpečnosti a kultuře bezpečnosti. Komise může po konzultaci s evropskými sociálními partnery navrhnout zlepšení s cílem zajistit v EU jadernou bezpečnost na nejvyšší možné úrovni, včetně ochrany zdraví.

Pozměňovací návrh 46

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1

1. Hodnocení, šetření, kontrola a případně vynucovací opatření v oblasti jaderné bezpečnosti jsou prováděny regulačním subjektem v jaderných zařízeních po celou dobu jejich životnosti i během jejich vyřazení z provozu.

vypouští se

Pozměňovací návrh 47

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2

2. V případě závažného či opakovaného porušení bezpečnostních předpisů v jaderném zařízení má regulační subjekt pravomoc odebrat provozní licenci.

vypouští se

Pozměňovací návrh 48

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 3

3. Regulační subjekt má pravomoc nařídit jakékoli jaderné elektrárně, aby pozastavila provoz, pokud se domnívá, že není plně zaručena bezpečnost.

vypouští se

Pozměňovací návrh 49

Návrh směrnice

Článek 9

Pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, členské státy samostatně a prostřednictvím nadnárodní spolupráce poskytnou odpovídající příležitosti určené k průběžné teoretické a praktické přípravě v oblasti jaderné bezpečnosti.

Členské státy zajistí, aby v rámci vzdělávání a odborné přípravy byly poskytnuty příležitosti k základní a průběžné teoretické a praktické přípravě v oblasti jaderné bezpečnosti , včetně výměnných programů, ze strany členských států a případně prostřednictvím nadnárodní spolupráce, s cílem vybudovat přiměřené vnitrostátní lidské zdroje a udržovat znalosti v oblasti jaderné bezpečnosti .

Pozměňovací návrh 50

Návrh směrnice

Článek 10

Priorita bezpečnosti

Členské státy mohou stanovit přísnější bezpečnostní opatření, než jaká stanoví tato směrnice.

vypouští se

Pozměňovací návrh 51

Návrh směrnice

Článek 11

Nejpozději do [tří let po vstupu této směrnice v platnost] a poté každé tři roky podávají členské státy Komisi zprávu o provádění této směrnice. Na základě první zprávy předloží Komise Radě zprávu o pokroku učiněném při provádění této směrnice spolu s případnými legislativními návrhy.

Členské státy podávají Komisi zprávy o provádění této směrnice ve stejné lhůtě a stejně často jako národní zprávy v rámci hodnotících zasedání smluvních stran Úmluvy o jaderné bezpečnosti . Na základě této zprávy předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku učiněném při provádění této směrnice spolu s případnými legislativními návrhy.

Pozměňovací návrh 52

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [dvou let od data uvedeného v článku 13]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí .

Pozměňovací návrh 53

Návrh směrnice

Příloha (nová)

Příloha

BEZPEČNOSTNÍ CÍL

Základním bezpečnostním cílem je ochrana pracovníků a obyvatelstva před škodlivými dopady ionizujícího záření, jehož zdrojem mohou být jaderná zařízení.

Aby se zajistila ochrana pracovníků a obyvatelstva, měly by být při provozování jaderných zařízení dodržovány nejvyšší bezpečnostní standardy, jichž lze rozumně dosáhnout při zohlednění hospodářských a sociálních faktorů.

Kromě opatření týkajících se ochrany zdraví stanovených v základních standardech Euratomu (směrnice 96/29/Euratom) se přijímají tato opatření:

—	snížení pravděpodobnosti výskytu událostí, které by mohly vést ke ztrátě kontroly nad reaktorovým jádrem, jadernou řetězovou reakcí, radioaktivním zdrojem a

—	zmírnění dopadů takových událostí, pokud nastanou.

2.	Základní bezpečnostní cíl by měl být zohledněn u všech jaderných zařízení a ve všech fázích po celou dobu životnosti jaderného zařízení.

BEZPEČNOSTNÍ PRINCIPY

1. princip: Odpovědnost za bezpečnost

Každý členský stát zajistí, aby prvotní odpovědnost za bezpečnost jaderných zařízení měl držitel příslušné licence, a přijme odpovídající opatření s cílem zajistit, že všichni tito držitelé licencí své odpovědnosti dostojí.

1.1

Každý členský stát zajistí, aby držitel licence provedl opatření za účelem:

—	získání a udržení potřebných kompetencí;

—	poskytování odpovídající odborné přípravy a informací;

—	zavedení postupů a opatření s cílem zajistit bezpečnost za všech okolností;

—	ověření vhodné konstrukce a dostatečné kvality jaderných zařízení;

—	zajištění bezpečné kontroly veškerého radioaktivního materiálu, který je používán, produkován nebo skladován;

—	zajištění bezpečné kontroly veškerého radioaktivního odpadu, který vznikne,

s cílem dostát odpovědnosti za bezpečnost jaderného zařízení.

Tyto povinnosti musí být splněny v souladu s platnými bezpečnostními cíli a požadavky stanovenými nebo schválenými regulačním subjektem a jejich plnění musí být zajištěno zavedením řídicího systému.

2. princip: Vedení a řízení v oblasti bezpečnosti

Ve všech organizacích zabývajících se jadernou bezpečností je třeba zřídit a udržovat účinný systém vedení a řízení v oblasti jaderné bezpečnosti.

2.1

Vedení v otázkách bezpečnosti se musí projevit na nejvyšší úrovni organizace. Musí být zaveden a udržován účinný řídicí systém zahrnující veškeré složky řízení, aby bylo možné stanovit a uplatňovat bezpečnostní požadavky, které jsou v souladu s ostatními požadavky, včetně požadavků na lidský výkon, kvalitu a bezpečnost, a aby nebyla bezpečnost omezována jinými požadavky či potřebami.

Řídicí systém musí rovněž zajistit podporu kultury bezpečnosti, pravidelné hodnocení úrovně bezpečnosti a využívání získaných zkušeností.

2.2

Kultura bezpečnosti, kterou se řídí postoj a jednání všech dotčených organizací a jednotlivců ve vztahu k bezpečnosti, musí tvořit součást řídicího systému. Kultura bezpečnosti zahrnuje:

—	individuální i kolektivní závazek v oblasti bezpečnosti, který přijalo vedení, řízení i zaměstnanci na všech úrovních;

—	odpovědnost organizací a jednotlivců na všech úrovních za bezpečnost;

—	opatření, která podporují kritický postoj a získávání zkušeností a brání vzniku pocitu sebeuspokojení, pokud jde o bezpečnost.

2.3

Řídicí systém musí zohledňovat celou škálu vzájemného působení mezi jednotlivci na všech úrovních na jedné straně a technologiemi a organizacemi na straně druhé. S cílem předejít bezpečnostním, významným lidským a organizačním selháním je třeba zohlednit lidského činitele a podporovat dobrý výkon a osvědčené postupy.

3. princip: Posuzování bezpečnosti

Před výstavbou jaderného zařízení a jeho uvedením do provozu a po dobu jeho životnosti se musí provádět komplexní a systematická hodnocení bezpečnosti. Použije se odstupňovaného přístupu, při kterém se zohlední závažnost potenciálních rizik, jež dané jaderné zařízení představuje.

3.1

V souladu s odstupňovaným přístupem vyžaduje regulační subjekt hodnocení jaderné bezpečnosti pro všechna jaderná zařízení. Toto hodnocení bezpečnosti zahrnuje systematickou analýzu běžného provozu a jeho dopadů, způsobů, jak může dojít k selhání, a důsledků těchto selhání. Hodnocení bezpečnosti se zabývá bezpečnostními opatřeními potřebnými pro omezení nebezpečí a posuzovány jsou rovněž konstrukční a projektové bezpečnostní prvky s cílem prokázat, že splňují požadované bezpečnostní funkce. Pokud mají kontrolní opatření nebo zásahy provozovatele za cíl udržení bezpečnosti, musí být provedeno úvodní hodnocení jejich bezpečnosti s cílem prokázat, že jsou tyto kroky dostatečně důkladné a spolehlivé. Povolení pro jaderné zařízení udělí členský stát pouze tehdy, bylo-li regulačnímu subjektu uspokojivě prokázáno, že bezpečnostní opatření navrhovaná držitelem licence jsou přiměřená.

3.2

Požadované hodnocení bezpečnosti se později za provozu opakuje podle potřeby zcela nebo zčásti, aby se tak zohlednily změněné okolnosti (jako je uplatňování nových standardů a vědecko-technických poznatků), zkušenosti získané během provozu, úpravy a účinky stárnutí. V případě provozu, který trvá delší dobu, se hodnocení podle potřeby přezkoumávají a opakují. Pokračování tohoto provozu podléhá opětovným hodnocením, která musí prokázat, že bezpečnostní opatření jsou i nadále přiměřená.

3.3	V rámci požadovaného hodnocení bezpečnosti se určí jevy, které upozorňují na možnost havárie (iniciační událost, jež by mohla vést ke vzniku podmínek, za nichž by mohlo dojít k havárii), a provede se jejich analýza a přijmou se příslušná preventivní opatření.

3.4

Pro další zvýšení bezpečnosti se zavedou postupy pro zpětnou vazbu a analýzu zkušeností získaných během provozu ve vlastních a jiných zařízeních, včetně zkušeností s iniciačními událostmi, jevy upozorňujícími na možnost havárie, případy, kdy k havárii téměř došlo, haváriemi a neoprávněnými úkony, aby bylo možné vyvodit z nich ponaučení, šířit je a řídit se jimi.

4. princip: Optimalizace bezpečnosti

Členské státy zajistí, aby byla jaderná zařízení optimalizována tak, aby zajišťovala nejvyšší úroveň bezpečnosti, jíž lze rozumně dosáhnout bez nepřiměřeného omezování jejich provozu.

4.1

Optimalizace bezpečnosti vyžaduje, aby bylo provedeno posouzení relativního významu jednotlivých činitelů zahrnující:

—	pravděpodobnost výskytu předvídatelných událostí a jejich následků;

—	intenzitu a rozsah dávek záření;

—	hospodářské, sociální a environmentální faktory vyplývající z rizik záření.

Optimalizace bezpečnosti rovněž vyžaduje používání osvědčených postupů a zdravého rozumu v průběhu každodenních činností.

5. princip: Prevence a zmírňování následků

Členské státy zajistí, aby se na zabránění jaderných nehod a havárií v jejich jaderných zařízeních a na zmírnění případných následků vynaložilo maximální úsilí.

5.1

Každý členský stát zajistí, aby držitelé licence vynaložili maximální úsilí ve snaze

—	zabránit výskytu nestandardních okolností či nehod, jež by mohly vést ke ztrátě kontroly;

—	předejít vystupňování těchto nestandardních podmínek nebo nehod, k nimž dochází; a

—	zmírnit jakékoli nepříznivé dopady havárie

uplatňováním „hloubkové ochrany“.

5.2	Uplatňování koncepce hloubkové ochrany zajistí, že žádné technické, lidské nebo organizační selhání nemůže mít za následek škodlivé účinky a že kombinace selhání, která by mohla způsobit vážné škodlivé účinky, je značně nepravděpodobná.

5.3

Hloubková ochrana se uplatňuje především prostřednictvím kombinace řady navazujících a na sobě nezávislých úrovní ochrany, které by musely nejprve všechny selhat, aby došlo ke škodlivému účinku na pracovníky nebo obyvatelstvo. Úrovně hloubkové ochrany zahrnují:

—	výběr vhodného umístění

—

vhodnou konstrukci jaderného zařízení spočívající v(e)

—	vysoké kvalitě projektu a výstavby

—	vysoké spolehlivosti součástí a vybavení

—	kontrole, systémech omezování a ochrany a prvcích dozoru;

—

vhodnou organizaci s

—	účinným řídicím systémem, jehož představitelé důsledně dodržují kulturu bezpečnosti

—	komplexními provozními postupy a praxí

—	komplexními postupy pro řízení havárií

—	opatřeními pro připravenost na mimořádné situace

6. princip: Připravenost na mimořádné situace a reakce

Členské státy zajistí přijetí opatření, která zabezpečují připravenost na mimořádné situace a reakci na havárie v jaderných zařízeních v souladu se směrnicí 96/29/Euratom.

(1) Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1; Úř. věst. L 164, 16.6.2006, s. 17 a nařízení (ES) 1367/2006, Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13.

(2) Úř. věst. L 318, 11.12.1999, s. 20 a Úř. věst. L 172, 6.5.2004, s. 7.

Top

Choose the experimental features you want to try