22.9.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 228/113

1.1

Odhaduje se, že v členských státech Unie je 8–12 % pacientů způsobena újma v důsledku nežádoucích příhod během poskytování zdravotní péče (1), přičemž tyto osoby v době svého přijetí do nemocnice nositeli takových onemocnění nebyly.

1.2

Navzdory malému počtu dosud uskutečněných studií se zdá, že infekce spojené s poskytováním zdravotní péče trojnásobně zvyšují riziko úmrtí – vyplývá to ze srovnání úmrtnosti pacientů, u nichž k takové infekci došlo, s počtem stejně postižených pacientů, u nichž se infekce nevyskytla.

1.3

Infekce spojené s poskytováním zdravotní péče způsobují významné dodatečné náklady, a to především z důvodu prodloužené doby hospitalizace, léčby infekce, laboratorních testů a sledování infekce, řešení následků a dokonce i odškodňování rodin v případě úmrtí pacienta.

1.4

Snížení počtu infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče o 10 % by přineslo úspory pětkrát vyšší, než jsou prostředky, jež nemocniční zařízení vynakládají na prevenci (2).

1.5

Návrh doporučení týkající se bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče tudíž zapadá do etické, sociální i hospodářské koncepce. Vzhledem k významu kontroly infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče by bylo bývalo třeba navrhnout směrnici.

1.6

EHSV vítá tento návrh, jenž je v souladu s článkem 152, který stanoví, že činnost Společenství doplňuje politiku členských států v oblasti veřejného zdraví a prevence nemocí.

1.7

EHSV zvláště upozorňuje na význam navržených podpůrných opatření a předkládá několik připomínek a návrhů, jejichž cílem je přesněji vymezit a zvýšit bezpečnost pacientů prostřednictvím prevence a kontroly infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče.

1.8

EHSV zejména považuje za nutné vypracovat analýzu podmínek výskytu infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče a nežádoucích příhod. V tomto ohledu má Výbor vzhledem k případným žalobám za to, že je vhodné, aby se vyjasnil status shromážděných údajů, což by umožnilo respektovat práva pacientů a zároveň propagovat analýzy prováděné odborníky a strukturami odpovědnými za řízení rizik.

1.9

EHSV klade zvláštní důraz na nutnost provádět a rozšiřovat vnitrostátní politiky a programy, na potřebu informovat občany a pacienty, na koordinaci systémů podávání zpráv a odbornou přípravu pracovníků na úrovni států i jednotlivých zařízení.

1.10

EHSV podotýká, že rozvoj infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče se dotýká všech současně – jak hospitalizovaného pacienta, tak nemocného léčeného ambulantně –, a přeje si, aby byla stejná pozornost věnována péči i kontrole nežádoucích příhod ve všech typech zdravotnických zařízení.

2.1.1

Článek 152 stanoví, že činnost Společenství doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení lidského zdraví.

2.1.2

Odhaduje se, že v členských státech Unie je přibližně 10 % pacientů způsobena újma v důsledku nežádoucích příhod během poskytování zdravotní péče (3).

2.1.3

Úroveň vývoje a provádění účinných a ucelených strategií týkajících se bezpečnosti pacientů je v členských státech EU různá.

2.2.1

Členské státy by měly zřídit ucelené systémy podávání zpráv, aby byl zaznamenán rozsah a příčiny nežádoucích příhod a aby mohla být vyvinuta účinná řešení a opatření.

2.2.2

Na úrovni Společenství by měly být shromažďovány srovnatelné a souhrnné údaje a mezi členskými státy by měly být šířeny osvědčené postupy.

2.2.3

Prevence a kontrola infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče by měly být pro zdravotnická zařízení dlouhodobou prioritou. Měla by probíhat spolupráce na všech hierarchických úrovních a ve všech funkcích.

2.2.4

Pacienti by měli být informováni a jejich zapojení do procesu v oblasti bezpečnosti pacientů by mělo být posíleno.

—

jeho věku a onemocnění,

—

typu léčby (zejména nadměrném užívání antibiotik),

—

provedení určitých zákroků nezbytných k léčbě.

4.1.1

EHSV by chtěl zdůraznit zejména to, že je nutné v každém členském státě zřídit Výbor pro kontrolu infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče, jenž by byl ve spolupráci s operačními hygienickými týmy pověřen vypracováním vnitrostátního strategického programu, který by bylo možné provádět na regionální úrovni i na úrovni každého zdravotnického zařízení. Tento program by měl podléhat pravidelnému hodnocení.

4.1.2

EHSV se domnívá, že je naléhavě třeba posílit struktury kontroly infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče a podněcovat zařízení k tomu, aby přijala politiku prevence a kontroly infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče. Stejnou pozornost je nutné věnovat ambulantní péči.

4.1.3

EHSV vítá úmysl zapojit organizace a zástupce pacientů do přípravy politik a programů v oblasti bezpečnosti pacientů na všech úrovních, což vyžaduje skutečnou transparentnost pozorování in situ a popularizaci, jež s ní musí být spojena.

4.1.4

EHSV má za to, že by měl být stanoven právní status kvalitativních i kvantitativních údajů, které byly o infekcích spojených s poskytováním zdravotní péče a nežádoucích příhodách shromážděny, s ohledem na to, že některé z nich jsou přístupné soudům v případě podání žaloby. Přitom je třeba najít rovnováhu mezi respektem k právům pacientů a stimulací důkladné analýzy nežádoucích příhod, kterou by prováděli odborníci a struktury pověřené řízením rizik.

4.1.5

Hodnocení by mělo probíhat v atmosféře důvěry, a tak by EHSV rád zdůraznil, že je třeba rozlišovat mezi systémy podávání zpráv a disciplinárními systémy a postupy jak pro zdravotnické, tak pomocné zdravotnické a administrativní pracovníky či ošetřující personál.

4.1.6

Ve snaze o to, aby pacienti byli řádně informováni o rizicích a úrovních bezpečnosti, považuje EHSV za vhodné vypracovat příručky, které by pacienti obdrželi při příjmu a jež by jasně uváděly doporučení osvědčených postupů v oblasti hygieny a přijatá opatření.

4.1.7

S ohledem na to, že základem jakékoli strategie prevence je podpora vzdělávání a odborné přípravy pracovníků, jichž se bezpečnost pacientů týká, má EHSV za to, že se odborná příprava pracovníků specializovaných na hygienu zlepší, až bude přesněji vymezen obsah odborné přípravy lékařů, zdravotních sester a celého zdravotnického personálu.

4.1.8

EHSV by rád vyzdvihl, že je nezbytné, aby odborníci brali v úvahu připomínky pacientů a/nebo jejich okolí, pokud jde o hygienické nedostatky. Vedle zvyšování povědomí pacientů o hygienických předpisech v nemocnicích je stejně tak třeba vést odborníky k tomu, aby dokázali naslouchat a aby zohledňovali připomínky a přání pacientů a jejich blízkých.

4.2.1

Podle EHSV tlumení infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče vyžaduje také:

4.2.2

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že doporučení Komise dostatečně nepoukazuje na povinnost analyzovat nežádoucí příhody. Bezpečnost zdravotní péče mohou zvýšit určité metody, jako jsou přehledy nemocnosti a úmrtnosti pravidelně prováděné v nemocnicích.

4.2.3

EHSV považuje výměnu informací vycházejících z pozorování a osvědčených postupů uplatňovaných v rámci koordinace mezi Komisí a členskými státy za vhodné opatření, jež umožňuje klasifikovat, kodifikovat, a dokonce i standardizovat určité postupy, a navíc i stanovit referenční systémy, které jsou velmi užitečné při obnově zdravotnických zařízení či při nové výstavbě.

4.2.4

EHSV bere na vědomí podnět Komise, jehož cílem je do roka v této oblasti zavést meziodvětvový mechanismus, a bude realizaci tohoto záměru pozorně sledovat.