15.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 9/56

A.

vzhledem k tomu, že zdraví je jedním z nejcennějších statků, vzhledem k tomu, že naším cílem je zdraví pro všechny a je třeba zaručit vysokou úroveň v oblasti zdraví,

B.

vzhledem k tomu, že se v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie uvádí, že jakákoli diskriminace, mimo jiné na základě pohlaví, rasy, barvy pleti a etnického nebo sociálního původu, je zakázána a v článku 35 se uvádí, že každá osoba má právo na přístup k preventivní zdravotní péči a na lékařskou péči a že je nutné zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví,

C.

vzhledem k tomu, že pozitivním účinkem vývoje v oblasti zdraví je, že stále více lidí žije déle,

D.

vzhledem k tomu, že zvyšující se výskyt rakoviny, cukrovky, kardiovaskulárních chorob, revmatických onemocnění, duševních chorob, problémů s nadváhou a obezitou, společně se špatnou výživou a podvýživou, a onemocněním HIV/AIDS, špatná kvalita životního prostředí a opětovný výskyt některých nemocí souvisejících se zvyšující se sociální nerovností, stejně jako nové výzvy, ve zvýšené míře ohrožují zdraví na území EU i za jejími hranicemi, což zvyšuje potřebu formálního a neformálního poskytování zdravotních a pečovatelských služeb po nemoci,

E.

vzhledem k dalším možným hrozbám pro zdraví v přeshraničním měřítku, jako jsou pandemie, nové druhy přenosných nemocí, tropické nemoci a biologický terorismus, a vzhledem k následkům změny klimatu a globalizace, zejména pokud jde o vodu, potraviny, zvýšenou chudobu a migraci, stejně jako i ke známým hrozbám, jako je znečištění životního prostředí, jejichž závažnost roste,

F.

vzhledem k tomu, že podpůrné zdravotní systémy jsou zásadním prvkem evropského sociálního modelu a že sociální a zdravotní služby obecného zájmu plní poslání v obecném zájmu, a výrazně tak přispívají k sociální spravedlnosti a sociální soudržnosti,

G.

vzhledem k tomu, že stárnutí obyvatelstva mění běžnou strukturu nemocí, a zvyšuje tak potřebu formálního a neformálního poskytování zdravotních a pečovatelských služeb a vyvíjí tlak na udržitelnost systémů zdravotní péče; vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost podpoře výzkumu a inovací jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru; vzhledem k tomu, že jsou zejména v některých členských státech potřebné silné politiky na podporu počátečních etap života,

H.

vzhledem k tomu, že mezi členskými státy i v jejich rámci existují značné rozdíly ve zdravotnické péči,

I.

vzhledem k tomu, že občané očekávají kroky v oblasti ochrany zdraví, které budou ve stále vyšší míře společné a účinné,

J.

vzhledem k tomu, že je zároveň nutné respektovat pravomoci členských států v oblasti zdraví a jejich svobodu rozhodnout se, jaký druh zdravotních služeb budou považovat za vhodný poskytovat, a to v přísném souladu se zásadou subsidiarity, včetně respektování různých systémů řízení a konkrétních přístupů zvolených členskými státy při integraci veřejného a soukromého poskytování zdravotnických služeb,

K.

vzhledem k tomu, že v případě obavy založené na etických důvodech náleží rozhodnutí, zda je určitá služba zdravotní službou, do pravomoci členských států,

L.

vzhledem k tomu, že zdraví a bezpečnost při práci je oblastí zdravotní politiky, ve které má EU jasné pověření k činnosti,

M.

vzhledem k tomu, že existují oblasti, ve kterých členské státy nemohou samostatně účinně jednat, a vzhledem k tomu, že závazkem Evropské unie je společná politika v oblasti ochrany zdraví, prostřednictvím níž může poskytnout přidanou hodnotu (např. informace a výměna osvědčených postupů),

N.

vzhledem k tomu, že investice do zdraví jsou zásadní pro rozvoj lidských zdrojů a mají nepřímý dopad na různá hospodářská odvětví,

O.

vzhledem k tomu, že neexistuje dostatečná jistota, pokud jde o počet různých pracovních oblastí a programů v oblasti zdraví,

P.

vzhledem k tomu, že možnosti prevence chorob zůstávají nevyužity,

Q.

vzhledem k tomu, že rezistence vůči antibiotikům roste a antibiotika se stávají stále méně účinnými, zatímco míra rezistence se v rámci EU liší, což vyplývá z rozdílného přístupu k užívání a kontrole antibiotik (3 až 4 násobné rozdíly ve spotřebě antibiotik mezi některými členskými státy); vzhledem k tomu, že rezistence vůči antibiotikům je evropským problémem, neboť dochází k častým přesunům, včetně cestovního ruchu, což zvyšuje riziko rozšíření rezistentních baktérií, a proto by mělo být sledováno nepřiměřené užívání antibiotik a podporováno jejich opatrné užívání; vzhledem k tomu, že Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí slouží jako vhodná agentura pro koordinaci těchto činností,

R.

vzhledem k tomu, že 40 % výdajů v oblasti ochrany zdraví vzniká v souvislosti s nezdravým životním stylem (v důsledku konzumace alkoholu, tabáku, nedostatečné aktivity a nesprávné stravy),

S.

vzhledem k tomu, že díky účinné ochraně zdraví a bezpečnosti při práci lze předcházet pracovním úrazům, omezit výskyt nemocí z povolání a snížit počet osob trvale zdravotně postižených z důvodů souvisejících s jejich prací,

T.

vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (15) nechrání občany EU při práci dostatečným způsobem před expozicí látkám toxickým pro reprodukci,

U.

vzhledem k tomu, že špatná výživa, která postihuje značné množství občanů EU, včetně odhadovaných 40 % pacientů v nemocnicích a 40 % až 80 % starších lidí v pečovatelských domech, stojí evropské systémy zdravotní péče podobné částky jako obezita a nadváha,

V.

vzhledem k tomu, že zdraví není ovlivněno pouze alkoholem, tabákem, nedostatečnou aktivitou, stravou a podobnými vnějšími faktory, a proto by měla být věnována větší pozornost psychosomatickému rozměru mnoha nemocí a hlubším příčinám rostoucího počtu obyvatel postižených depresí a jinými duševními poruchami,

W.

vzhledem k tomu, že by členské státy měly dále podporovat pomoc lidem trpícím chronickou chorobou nebo zdravotním postižením, aby se mohly integrovat do společnosti v co největším rozsahu,

X.

vzhledem k tomu, že mnoho členských států pociťuje nárůst poptávky po službách v oblasti zdravotnictví, a je tedy nutné učinit aktivní kroky k získání a udržení odborníků na zdravotní péči a poskytovat služby podporující příbuzné a přátele, kteří poskytují bezplatnou péči osobám na nich závislým,

Y.

vzhledem k tomu, že strategie zdravotní politiky EU by se měla více zaměřovat na dlouhodobou péči a využívání nových technologií, na péči o osoby trpící chronickými onemocněními, na poskytování domácí péče osobám starším a tělesně či duševně postiženým a na služby pro jejich pečovatele, a vzhledem k tomu, že by se v této souvislosti měla hledat součinnost mezi zdravotními a sociálními službami,

1.

vítá již zmíněnou bílou knihu Komise o strategickém přístupu Společenství v oblasti zdraví na období 2008–2013 a podporuje hodnoty, zásady, strategické cíle a konkrétní aktivity stanovené v tomto rámci;

2.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající činnost v oblasti zdraví s cílem zjistit, které pracovní oblasti jsou přínosem pro Společenství a členské státy; vyzývá Komisi, aby v rámci této činnosti také zjistila, které pracovní metody a postupy jsou přínosné pro práci členských států v oblasti zdraví a které by měly být lépe koordinovány;

3.

věří, že v případě výskytu nových hrozeb pro zdraví je třeba věnovat se zdraví jako klíčovému politickému tématu v souladu se záměry Lisabonské strategie, která zahrnuje potřebu zajistit občanům přístup k důstojné zdravotní péči nejvyšší možné kvality pro zajištění zdravé a konkurenceschopné pracovní síly;

4.

lituje skutečnosti, že bílá kniha nestanoví konkrétní vyčíslitelné a změřitelné cíle, jejichž splnění by mohlo vést ke hmatatelným výsledkům, a doporučuje, aby takové cíle byly přijaty;

5.

zdůrazňuje, že zdravotnictví potřebuje podporu účinných politik ve všech oblastech a na všech úrovních v rámci členských států a EU („Otázky zdraví ve všech politikách“) i na všeobecné úrovni;

6.

zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby bylo uznáno právo mužů a žen na větší míru spolurozhodování v otázkách, které se týkají jejich zdraví a zdravotní péče, a také právo dětí na neomezenou ochranu jejich zdraví podle obecných hodnot všestrannosti, rovnocennosti a solidarity;

7.

zdůrazňuje, že podle Světové zdravotnické organizace začínají chronické choroby, zejména mrtvice a srdeční choroby, postupně převládat nad chorobami infekčními;

8.

doporučuje, jako součást úsilí o prevenci chorob, široké přijetí praxe provádění posouzení zdravotních dopadů, neboť dopad rozhodnutí rozhodovacích orgánů na různých úrovních, včetně místních a regionálních orgánů a vnitrostátních parlamentů, na zdraví lidí je měřitelný;

9.

zdůrazňuje, že akční plány by se měly zabývat zejména příčinami určitých chorob a potřebou snížit výskyt epidemií a pandemií a tomuto výskytu předcházet; zdůrazňuje, že rovněž existují specifické problémy mužů a žen, jako je rakovina prostaty u mužů a rakovina děložního hrdla u žen, a že by bylo potřeba vytvořit specifické politiky pro tyto případy;

10.

doporučuje, aby mandát Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí byl rozšířen o nepřenosné choroby;

11.

navrhuje, aby si Komise stanovila jako přednostní cíl snižování odstranitelných rozdílů v oblasti zdraví mezi členskými státy, v jejich rámci i mezi různými sociálními skupinami a skupinami obyvatelstva, včetně mužů a osob s problémy v oblasti duševního zdraví; dále vyzývá členské státy, aby plně prováděly právní předpisy Společenství, jako je směrnice o transparentnosti (16);

12.

zdůrazňuje, že činnost zaměřená na snížení rozdílů v oblasti zdraví by měla zahrnovat cílenou reklamu, osvětu veřejnosti a programy prevence;

13.

věří, že snahy v oblasti prevence chorob a očkování tam, kde jsou k dispozici účinné prostředky, by měly být výrazně zvýšeny; proto naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla ambiciózní program činností v oblasti prevence na celé 5-leté období; uznává, že prostředky vynaložené na zdraví, zejména na prevenci a včasnou diagnózu chorob, nejsou pouhými výdaji, ale také investicí, která by mohla být posouzena s ohledem na lisabonský strukturální ukazatel délky období života, kdy je člověk zdráv (HLY);

14.

zdůrazňuje skutečnost, že zdraví je stav celkového tělesného, duševního a sociálního blaha, a nikoliv jen absence nemoci nebo tělesné vady;

15.

zdůrazňuje, že přístup ke spolehlivým, nezávislým a srovnatelným informacím o zdraví, prospěšném chování, nemocech a možnostech léčby je nezbytnou podmínkou pro účinnou strategii prevence nemocí;

16.

zdůrazňuje, že úsilí o prevenci nemocí nesmí vést ke vzniku společenského prostředí, které by bránilo rození dětí s chronickou chorobou nebo zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby podporovala konkrétní pomoc rodičům dětí s chronickou chorobou a/nebo zdravotním postižením;

17.

dále zdůrazňuje, že s cílem podporovat investice do zdraví je zásadní vyhodnotit dosavadní účinnost investic a závěry zveřejnit;

18.

zdůrazňuje význam provádění dobře organizovaných, komplexních a účinných programů kontroly ve snaze usnadnit včasné rozpoznání a okamžitou léčbu nemocí, což vede ke snížení související úmrtnosti a nemocnosti;

19.

věří, že práva občanů na přístup ke zdravotní péči a jejich odpovědnost za své vlastní zdraví by měly být zásadní v rámci EU, která ukládá přísné normy týkající se zdraví a potravinové bezpečnosti během lidského života; vyzývá k dalším investicím do výzkumu zdravotní gramotnosti s cílem stanovit nejvhodnější strategie pro řešení této otázky napříč různými skupinami obyvatel; vybízí všechny části společnosti k tomu, aby vedly zdravý životní styl;

20.

zdůrazňuje, že koncepce „zdravého životního stylu“ (tj. zdravé stravy, nezneužívání drog a dostatečné fyzické aktivity) musí být doplněna o psychosociální rozměr (tj. o vyvážený přístup k práci a rodinnému životu); podtrhuje, že zdravý životní styl zahrnuje dobré duševní a fyzické zdraví a že to jsou důležité faktory pro udržení konkurenceschopného hospodářství;

21.

očekává, že Komise bude věnovat zvláštní pozornost otázce udržitelnosti systémů zdravotní péče a v této souvislosti také roli a odpovědnosti farmaceutického průmyslu;

22.

vítá záměr Komise určit základní hodnoty v oblasti zdraví a stanovit systém zdravotních ukazatelů (na celostátní a místní úrovni) a podpořit programy zdravotní gramotnosti a prevence;

23.

zdůrazňuje, že zákaz využívat lidské tělo a jeho části jako takové jako zdroj finančního prospěchu, uvedený v článku 3 Listiny základních práv Evropské unie, by měl být považován za hlavní zásadu v oblasti zdraví, zejména pokud jde o dárcovství a transplantaci buněk, tkáně a orgánů;

24.

vítá záměr Komise podporovat prevence chorob ve všech věkových skupinách v duchu „zdraví pro všechny“; vyzdvihuje potřebu zdůraznit klíčová témata v oblasti zdraví, jako je výživa, obezita, špatná výživa, fyzická aktivita, konzumace alkoholu, drog, tabáku a rizika pro životní prostředí, včetně znečištění vzduchu na pracovišti i doma, v souladu se zásadou rovnosti mezi muži a ženami, poskytnout podporu pro zdravý způsob stárnutí a snížit zátěž, jež představují chronická onemocnění;

25.

naléhavě žádá Komisi, aby k výživě přijala celistvější přístup, aby ze špatné výživy učinila vedle obezity klíčovou prioritu v oblasti zdraví a aby ji začlenila do iniciativ financovaných Společenstvím v oblasti podpory výzkumu, vzdělávání a zdraví a do partnerství na úrovni EU všude tam, kde to bude možné;

26.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci strategie zdravotní politiky EU usilovaly o stanovení pravidel pro společnou definici zdravotního postižení, která by mohla zahrnovat osoby s chronickými onemocněními nebo rakovinou, a aby členské státy, které zatím nezahrnuly tyto osoby do svých vnitrostátních definic zdravotního postižení, tak co možná nejdříve učinily;

27.

dále žádá, aby byla dána přednost zajištění rovného přístupu zdravotně postižených osob ke zdravotní péči a aby byly poskytnuty finanční prostředky pro zohlednění tohoto zaměření;

28.

požaduje účinná opatření pro boj proti rezistenci vůči antibiotikům, včetně opatření pro vydávání antibiotik pouze na předpis, pokyny pro snížení předepisování antibiotik a jeho omezení na případy, ve kterých je použití antibiotik opravdu nezbytné, úsilí pro zlepšení testování markerů s cílem podpořit opatrnější užívání antibiotik, a případně kodexů hygieny; vyzývá, aby byla zvláštní pozornost věnována bakterii staphylococcus aureus (MRSA), jež je rezistentní vůči methycilinu; zdůrazňuje, že by Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí mělo sledovat a posuzovat uplatňování pokynů a kodexů;

29.

upozorňuje Komisi a členské státy na potřebu podporovat výzkum a prevenci, včasné rozpoznávání a vhodnou léčbu chronických onemocnění s cílem zajistit dobré sociální podmínky a kvalitu života;

30.

uznává zásadní úlohu pečovatelů při zajišťování zdraví a zdravotní péče, a proto žádá, aby byla věnována pozornost politikám, které podporují pečovatele a chrání jejich zdraví stejně tak, jako je chráněno zdraví těch, o které pečují;

31.

konstatuje, že pro usnadnění mobility odborníků na zdravotní péči a pro zajištění bezpečnosti pacientů v celé Evropské unii je nezbytné sdílení informací mezi členskými státy a mezi jejich příslušnými regulačními orgány odborníků na zdravotní péči;

32.

v rámci strategie zdravotní politiky EU vyzývá k účinnějšímu sdílení osvědčených postupů v rámci EU ve všech oblastech poskytování zdravotní péče, zejména v souvislosti se screeningovými programy, diagnostikou a léčením závažných onemocnění jako je rakovina;

33.

je přesvědčen, že by EU měla podniknout další kroky za účelem ochrany pracovníků ve zdravotní péči před úrazy a zraněními na těch pracovištích, o nichž je vědecky nebo lékařsky prokázáno, že je zde takové ochrany třeba;

34.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zahrnula látky toxické pro reprodukci do svého připravovaného návrhu na změnu směrnice 2004/37/ES;

35.

podporuje akci požadovanou ve výše uvedeném usnesení Parlamentu z 15. ledna 2008 a naléhavě žádá Komisi, aby respektovala názor Parlamentu, přijala požadovaná opatření a předložila nezbytné iniciativy, které by měly zahrnovat:

36.

lituje, že Komise navzdory opakovaným a konkrétním žádostem Parlamentu dosud nenavrhla změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (17) s cílem řešit závažná rizika, kterým čelí zdravotnický personál při manipulaci s injekčními jehlami a jinými ostrými zdravotnickými předměty; vyzývá Komisi, aby urychlila dokončení posouzení dopadu prostřednictvím nabídkového řízení (2007/S 139-171103), a očekává, že bude v dostatečném časovém předstihu před koncem současného funkčního období Parlamentu přijata patřičná změna směrnice v souladu s výše uvedeným usnesením ze dne 6. července 2006;

37.

domnívá se, že chybné uplatňování právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí má rovněž negativní dopad na zdravotní stav občanů EU;

38.

zdůrazňuje, že v určitých situacích se občané EU setkávají s problémy v oblasti zdraví, jako je znečištění ovzduší, které představuje značnou hrozbu pro zdraví, neboť ovlivňuje správný vývoj u dětí a způsobuje snižování předpokládané délky života v EU (18);

39.

věří, že činnost zaměřená na podporu zdravého životního stylu v rodinách, školách, nemocnicích, pečovatelských domech, na pracovištích a místech trávení volného času je pro úspěšnou prevenci chorob zásadní, stejně jako dobré duševní zdraví; uznává, že význam rodiny je klíčový pro vytvoření modelu „zdravého životního stylu“, kterým se často řídíme v pozdějším životě;

40.

upozorňuje Komisi a členské státy na článek 3 Úmluvy OSN o právech dítěte, který vyzývá legislativní orgány k tomu, aby péči o zájmy dětí přijaly jako svou prioritu, přičemž jednou z možností je přijetí nezbytného opatření týkajícího se mateřské a rodičovské dovolené za účelem ochrany zdraví a přístupu ke zdravotnickým službám v době mateřství, a které vezme v úvahu zejména vliv přítomnosti rodičů a jejich péče i vliv kojení na duševní a tělesný vývoj kojence;

41.

zdůrazňuje nutnost zlepšit zdravotní péči a informovanost těhotných a kojících žen o rizicích spojených s požíváním alkoholu, drog a tabákových výrobků během těhotenství a kojení;

42.

zdůrazňuje potřebu zvýšit veřejné povědomí o otázkách sexuálního zdraví a reprodukce, s cílem zabránit nechtěným těhotenstvím a šíření pohlavně přenosných nemocí a snížit sociální a zdravotní problémy způsobené neplodností;

43.

podporuje činnost zaměřenou proti specifickým typům nemocí a věří, že v zájmu vyšší účinnosti je třeba najít vhodné pracovní metody a způsoby organizace pro zlepšení interinstitucionální spolupráce;

44.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily prospěch, který by integrované sociální a zdravotní politiky mohly poskytnout modernímu přístupu k podpoře a ochraně zdraví, zejména pokud jde o nejzranitelnější část obyvatelstva, jako jsou malé děti a osoby, které nejsou soběstačné;

45.

domnívá se, že by EU měla své úsilí v rámci výzkumných programů stále více zaměřovat na důležité, avšak často zanedbávané skupiny pacientů, jako jsou pacienti s problémy v oblasti duševního zdraví a muži;

46.

vybízí Komisi a členské státy, aby v rámci této strategie EU v oblasti zdraví dále rozvíjely jak součinnost vědeckého a technologického výzkumu, zejména pokud jde o nové druhy výzkumu v těch oblastech lékařství, které v současné době nejsou dostatečně financovány, tak i nové lékařské oblasti a terapie, a to tak, aby byl všem umožněn přístup k těmto terapiím, neboť mohou mít velice příznivý dopad na zdravotní stav občanů EU a na zvýšení účinnosti systému;

47.

vítá přístup, který navrhla Komise s cílem účinně bojovat proti padělání léků, a vybízí Komisi, aby prosazovala navržení mezinárodní úmluvy na toto téma, nebo aby připojila dodatkový protokol k Úmluvě OSN o přeshraniční organizované trestné činnosti (Palermská úmluva);

48.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zakládaly špičková střediska pro každou významnou skupinu nemocí, která by měla sloužit jako místo pro reference, informace a pokyny pro pacienty a jejich rodiny, lékaře, zaměstnance ve zdravotnictví, průmysl a další subjekty;

49.

zdůrazňuje, že regionální a místní zdravotnické orgány v mnoha členských státech často odpovídají za plánování, řízení, činnost a rozvoj odvětví zdravotnictví a často také nesou finanční odpovědnost za toto odvětví, disponují důkladnými znalostmi a pochopením odvětví zdravotnictví a uplatňování politiky v oblasti ochrany zdraví;

50.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly v úvahu uznaný pozitivní dopad lázeňských pobytů na zotavení a ochranu lidského zdraví;

51.

vyzývá Komisi, aby podpořila rozvoj elektronického zdravotnictví (e-health), nových technologií zdravotnické péče a inovací vycházejících z uživatelských potřeb v oblasti zdravotnických prostředků;

52.

vítá návrh Komise zřídit mechanismus strukturované spolupráce na úrovni EU a navázat užší spolupráci s dotčenými stranami, které se zúčastní občanská společnost; zdůrazňuje potřebu začlenit organizace sdružující zaměstnavatele a zaměstnance v rámci partnerství;

53.

vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby využily mechanismy spolupráce ke zlepšení výměny osvědčených postupů; vyzývá Komisi, aby byla aktivní ve vypracovávání pokynů a doporučení založených na těchto osvědčených postupech;

54.

souhlasí s tím, že činnosti v rámci strategie EU v oblasti zdraví je třeba do konce nynějšího finančního rámce (2007–2013) podpořit stávajícími finančními nástroji, aniž by vznikly dodatečné důsledky pro rozpočet;

55.

vyzývá Komisi, aby členským státům doporučila vypracování vnitrostátních zdravotních strategií zahrnujících priority, které je nutné sledovat v jiných projektech, které se netýkají pouze oblasti veřejného zdraví;

56.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.