30.4.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 100/6

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi: Podpora inovace za účelem zajištění udržitelné vysoké kvality veřejných služeb v Evropě

KOM(2007) 799 v konečném znění

2009/C 100/02

Dne 14. prosince 2007 se Komise, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi: Podpora inovace za účelem zajištění udržitelné vysoké kvality veřejných služeb v Evropě

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 1. října 2008. Zpravodajem byl pan VAN IERSEL.

Na 448 plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 21., 22. a 23. října 2008 (jednání dne 22. října), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 70 hlasy pro, 1 člen se zdržel hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   EHSV plně schvaluje cíl Komise podporovat pobídky k inovaci v zadávání veřejných zakázek po celé Evropě. Chce-li si Evropa udržet vedoucí pozici v poskytování vysoce kvalitních a nákladově efektivních veřejných služeb svým občanům, což bude přínosem pro hospodářství a sociální a životní prostředí, musí ve svých veřejných službách usilovat o co nejlepší využití inovací a technologického pokroku.

1.2   Souhlasí s doporučením Komise, ve kterém je „inteligentní zákazník“ pokládán za důležitý předpoklad aktivního přístupu orgánů veřejné správy k problematice moderních veřejných zakázek. Vyšší úroveň „inteligentního“ zapojení veřejného zadavatele je většinou přínosem pro kvalitu zakázek se soukromými dodavateli.

1.3   EHSV souhlasí s Komisí, že podpora příležitostí pro inovaci a aplikovanou technologii ve veřejných zakázkách Evropě přinese ovoce dvěma způsoby. Za prvé zvýšením kvality veřejných služeb a efektivnosti nákladů, což zvýhodní daňové poplatníky, a za druhé otevřením nových příležitostí pro inovace v podnikatelské sféře, což přispěje k obecně lepším výsledkům v oblasti inovace a konkurenceschopnosti Evropy.

1.4   EHSV zdůrazňuje, že ať je možný přínos nových nebo jiných přístupů k veřejným zakázkám jakýkoli, prvořadým zůstává správné provedení a uplatňování směrnic z roku 2004 (1) („směrnice“). Tradiční a kulturní postoje jsou často hluboce zakořeněné. Praxe ukazuje, že správné provádění v členských státech vyžaduje průběžné pečlivé sledování a výměnu zkušeností a osvědčených postupů.

1.4.1   V současné době se veřejné zakázky dotýkají velmi širokých oblastí a nových paradigmat. EHSV zdůrazňuje, že je nutné jasně rozlišit zadávání veřejných zakázek veřejnými orgány a jejich zadávání veřejnými službami, obzvláště v souvislosti s podporou inovací. Většina veřejných služeb je již více než sto let zapojena do inovačních projektů a má více odborných schopností a zkušeností s projekty se zapojením špičkové technologie, a díky tomu je schopna zvládnout nejnovější inovace. Totéž platí pro oblast obrany, přestože Evropa v porovnání s USA trpí nedostatkem prostředků v rozpočtech a chybí jí odpovídající celokontinentální dodavatelská základna. Z toho důvodu se toto stanovisko soustředí na veřejné orgány, protože veřejné služby již schopnost zvládnout výzkum a vývoj mají.

1.5   Zdá se, že v oblasti propojování technologie, inovací a veřejných zakázek v Evropě si Komise mnoho slibuje od předávání užitečných zkušeností z USA. EHSV se obává, že vytvoření srovnatelných příležitostí nebude tak jednoduché. V současné době se trh se službami a trh v oblasti obrany, jejich veřejné zakázky a s nimi spojená inovace v Evropě vyvíjely především na základě vnitrostátních podmínek a odborných znalostí.

1.6   Obecně vzato, v oblasti veřejných zakázek se Evropa liší od USA tím, že postrádá:

—	jeden velký trh a srovnatelné podmínky pro malé a střední podniky zabývající se špičkovou technologií na celém kontinentu;

—	společný jazyk;

—	zvláštní vztah mezi Pentagonem a společnostmi zabývajícími se technologií;

—	přesah mezi vojenskými a civilními výrobky a aplikacemi.

1.7   EHSV by rád zdůraznil, že sdílí názor Komise o nezbytném využití všech příležitostí k povzbuzení inovace s cílem rozvíjet veřejné služby lepší kvality a hodnoty. Za tím účelem by Komise také měla povzbudit veřejné orgány, aby se snažily o zužitkování postupů partnerských institucí.

1.8   Veřejní zadavatelé by měli být podporováni v otevřenosti k inovačním a alternativním („variantním“) řešením, nikoli aby pokračovali ve stejných praktikách jako dříve. Měli by se snažit o efektivnost nákladů, nikoli jen o dosažení nejnižší ceny. Výměna mezi znalostními centry v této oblasti v některých členských státech může napomoci vytváření příkladů napříč Evropou. Tímto způsobem mohou být veřejní zadavatelé povzbuzeni k rozvíjení takových schopností, aby se z nich stali „inteligentní zákazníci“ a k postupnému získávání zkušeností. Tyto schopnosti a zkušenosti jsou bezpodmínečně nutné.

1.9   Co se týče inovace, je nutné, aby veřejní zadavatelé zahájili transparentní technologickou dialog dlouho před tím, než vyhlásí veřejnou soutěž, aby porozuměli současnému stavu trhu a aby mu dali možnost lépe porozumět problému, který je třeba řešit, a následně nabídnout optimální řešení.

1.10   EHSV doporučuje obezřetnost, pokud by se většiny veřejných orgánů zapojila do inovačních procesů, či pokud by se tyto procesy zavedly příliš brzy. Veřejné orgány příliš často neměly příležitost rozvinout schopnosti a získat zkušenosti, aby se mohli účastnit skutečně inovačních projektů; existuje zde značné riziko vyžadující řízení nejvyšší kvality vzhledem k tomu, že pravděpodobnost selhání je velmi vysoká.

1.11   V členských státech by měla být zřízena síť zkušených odborníků a odborných organizací, kterou je možné v případě pokročilejších inovačních projektů požádat o posílení vlastních zdrojů veřejného zadavatele.

1.12   Přestože je v příloze uveden postup pro zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, jež spadají mimo rozsah směrnice na základě výjimky (2), avšak jsou v souladu se stávajícím právním rámcem, existuje tu možnost jejich, i neúmyslného, porušení. EHSV doporučuje, aby veřejní zadavatelé přílohu prostudovali a pozorně se řídili jejími doporučeními. V případě sebemenších pochyb na straně veřejných zadavatelů nebo potenciálních dodavatelů EHSV důrazně doporučuje, aby se veřejní zadavatelé obrátili na Komisi s žádostí o předběžné stanovisko k možnosti porušení státní podpory nebo výjimky stanovené směrnicí, a aby o tom poskytli informace všem potenciálním dodavatelům.

1.13   Komise právem klade důraz na důležitost práv duševního vlastnictví. EHSV dodává, že jejich zřizování, přidělení a řízení musí být prováděno velmi důkladně. Není to jednoduchá oblast činnosti.

2.   Předchozí opatření a souvislosti

2.1   Roku 2004 Rada přijala současné směrnice o zadávání zakázek veřejnými službami (3) a veřejnými orgány (4), jež dohromady představují přibližně 16 % evropského HDP.

2.2   Cílem směrnic bylo stanovit systematický a transparentní soubor pravidel v souladu se zákazem diskriminace, jež by zaručil otevření dosud úplně nebo částečně zavřených trhů, a tím podpořit konkurenci mezi dodavateli a zajistit výhodnější poměr ceny a zisku vládám a občanům.

2.3   V průběhu sestavování konečných znění byly vedeny dlouhotrvající obsáhlé diskuse, aby se zajistilo, že směrnice budou praktické a že budou vhodné pro dosažení cíle.

2.4   V současnosti jsou směrnice prováděny do vnitrostátních právních předpisů. Uplatňování v praxi se však na vnitrostátní a regionální úrovni ukázalo velmi nelehkým. Postupy vyžadují schopnosti, profesionalitu a zkušenosti, které jsou dosud mezi veřejnými zadavatelskými orgány mnohdy nedostatečné. V mnoha případech je křivka osvojování si znalostí příliš dlouhá.

2.5   Jelikož inovace je ústředním tématem Lisabonské strategie, členské státy a Komise vyvíjejí různé iniciativy, aby prozkoumaly a zjistily, jak lze inovace při zadávání veřejných zakázek na základě těchto směrnic podporovat.

2.6   Nedávné iniciativy Komise mimo jiné zahrnují:

—	deset doporučení osvědčených postupů, jež jsou nezbytné pro úspěšné zvládnutí zadávání veřejných zakázek (5) („Příručka o deseti bodech“);

—	diskuse mezi úředníky Komise a národními vedoucími výzkumnými pracovníky IKT (6) v členských státech vedly ke konkrétním návrhům ohledně zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi (7), jež jsou blíže zmíněny v kapitole 4 tohoto návrhu stanoviska;

—	iniciativy GŘ pro životní prostředí v oblasti ověřování technologií a odpovídajících certifikátů v rámci akčního plánu pro environmentální technologie („ETAP“) (8);

—	právě zahájila činnost skupina odborníků na řízení rizika při zadávání veřejných zakázek v rámci GŘ pro výzkum.

2.7   Inspirací a východiskem aktivit Komise jsou průkopnické zprávy, jako např. Ahova zpráva o vytvoření inovační Evropy (9) a sdělení „Iniciativa rozhodujících trhů pro Evropu“ (10). Oba dokumenty výslovně uvádějí, že zadávání veřejných zakázek může a mělo by být cenným zdrojem inovačních prácí, zboží a služeb (11). V Iniciativě rozhodujících trhů pro Evropu bylo označeno šest (12) oblastí za obzvláště vhodné pro inovační projekty, a v pěti z nich je dost prostoru pro inovaci ve veřejné sféře.

2.8   Po konzultacích se zúčastněnými stranami byla stanovena kritéria pro rozhodující trhy, mezi něž patří „orientace na poptávku místo technologického podnětu“ a „strategický a ekonomický zájem“, na nichž mají veřejní zadavatelé zvláštní zájem. Všechny konzultace upozorňují na široce sdílenou potřebu, aby zadávání veřejných zakázek více než v minulosti podporovalo inovační práce, zboží a služby v Evropě.

2.9   Příručka o deseti bodech, vydaná v březnu roku 2007, vychází z Ahovy zprávy, stanovuje osvědčené postupy v nacházení inovačních řešení při zadávání veřejných zakázek a vyjmenovává deset důležitých bodů, jak se stát inteligentním zákazníkem (13). Inteligentní zákazník je podrobněji zmiňován v odstavci 3.14.

2.10   Ve sdělení Iniciativa rozhodujících trhů pro Evropu (14) Komise představuje nový nástroj podpory inovace při zadávání veřejných zakázek. Komise má v úmyslu, při dodržení pravidel stanovených ve směrnicích z roku 2004, podpořit smlouvy na služby v oblasti výzkumu a vývoje mezi veřejnými zadavateli a potenciálními dodavateli, jež pokryjí fáze vývoje a výzkumu před fází zavádění na trh, tedy fáze zhotovování návrhů a prototypů, zkoušení, předvýrobní fáze mimo komerční výrobu a prodej.

2.11   EHSV velmi vítá jakékoli snahy o podporu inovace při zadávání veřejných zakázek. V tomto smyslu EHSV vítá veškeré dokumenty a následné konzultace a diskuse mezi politickými činiteli a veřejnými zadavateli, které napomohou připravit půdu pro posílení inovačního potenciálu průmyslu v EU ve prospěch společnosti.

2.12   Předmětem tohoto stanoviska je však prozkoumat:

—	koncepci zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi tak, jak je uveden ve sdělení a v jeho příloze;

—	jak může zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi mezi ostatními iniciativami přispět ke zlepšení prostředí pro žádoucí inovační práce, zboží a služby;

—	do jaké míry a jakým způsobem má zadávání veřejných zakázek k dispozici správné nástroje na podporu inovace ve veřejných službách a

—	dopodrobna, v čem spočívají omezení a rizika.

3.   Poznámky

3.1   Příručka o deseti bodech (15) jasně stanovuje deset osvědčených postupů, jež mohou napomoci veřejným orgánům účinně zvládat inovační řešení při zadávání veřejných zakázek, a představuje dobrý základ, na němž je možné stavět. Ale pro zavedení Příručky do praxe je nutné mnoho udělat. V některých oblastech je nutné přistoupit k pozitivním akcím, v jiných postupovat s obezřetností.

3.2   Úspěšné zadávání veřejných zakázek závisí na osvědčených postupech v souladu se směrnicí. Směrnice podporují jednotný trh a tím napomáhají Evropě ke konkurenceschopnosti v ostatních obchodních oblastech s rozsáhlými domácími trhy. Osvědčené postupy a směrnice nelze odloučit.

3.3   Některé členské státy stále provádějí směrnice z roku 2004 (viz odstavec 2.4) do vnitrostátních zákonů a v jiných státech jsou tyto s nimi v rozporu. Takové nedostatky znesnadňují úplné využití přínosu směrnic.

3.4   Vzhledem k obecně narůstající složitosti smluv o zadávání veřejných zakázek je v praxi zřetelně nezbytné zdokonalit schopnosti a zkušenosti všech zúčastněných stran. Především je třeba podporovat kulturu uzpůsobenou úspěšné realizaci složitých projektů v celé organizaci veřejných zadavatelů.

3.5   Rozsáhlý a přístupný trh je základem pro rozkvět inovace. Jenom tak je možná návratnost finančních a časových nákladů a úsilí. Inovace je nezbytná pro růst a posílení hospodářství.

3.6   V návaznosti na lisabonskou agendu z roku 2000 bylo učiněno rozhodnutí, že zadávání veřejných zakázek by mělo hrát výraznou úlohu při povzbuzování a podpoře inovace.

3.7   Zatímco dokumenty Komise o inovaci, zmiňované v kapitole 2, se převážně vztahují bez rozdílu na obě veřejná odvětví, tj. veřejné orgány a veřejné služby, EHSV důrazně poukazuje na současné rozdíly v charakteru organizací, které tato dvě odvětví tvoří.

3.8   Veřejné služby, stejně jako vojenské a částečně zdravotní služby, již dlouhou dobu zaštiťují, využívají, zadávají a rozvíjejí inovační projekty, což jim dodává potřebné schopnosti a zkušenosti. Jejich zkušenosti s řízením při řešení rizik a složitosti inovací by neměly být jen tak opomíjeny.

3.9   Veřejné orgány se mohou od veřejných služeb, vojenského odvětví a dalších zkušených odvětví poučit o úspěšném uskutečňování inovačních projektů. V neposlední řadě mohou získat lepší představu o zdrojích v rámci dané organizace, jež je na ně třeba vynaložit. V krátkodobém horizontu by bylo možné, aby se cenným zdrojem zkušeností staly osoby, které pracovaly v příslušných odděleních daných organizací a nedávno odešly do důchodu, ale stále mají zájem o několik dalších let aktivního zaměstnání.

3.10   Inovace znamená dělat věci novým způsobem. Je možné ji uplatnit při práci, v dodávkách a službách. Inovačnímu projektu musí předcházet výzkum a vývoj. Je nutné mít na paměti rozdíl mezi čistým výzkumem a výzkumem aplikovaným: čisté výzkumy provádějí převážně univerzity a výzkumné ústavy a poskytují teoretický a praktický základ, na němž může stavět aplikovaný výzkum a vývoj. Aplikovaný výzkum spočívá v teoretické a praktické práci zaměřené na vytvoření základu pro vývoj jednoho nebo více projektů. Toto stanovisko se nezabývá čistým výzkumem – pouze do té míry, že zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi popsané v kapitole 4 může být tak nazýváno.

3.11   Ve způsobech řešení inovačního projektu v zásadě neexistuje žádný větší rozdíl mezi veřejným a komerčním sektorem. Menší rozdíly samozřejmě existují: veřejný sektor podléhá jisté úrovni kontroly, které je komerční sektor do značné míry ušetřen. Při jakékoli průkopnické činnosti dochází k selháním, to je cena pokroku. Náležitá ukázněnost by měla mít za cíl minimalizovat selhání a poučit se z nich; jejich přehnané zveličování brání dalšímu rozvoji.

3.12   Znění směrnic z roku 2004 již počítá se zakázkami se zapojením inovace. Není třeba dalších právních předpisů, pouze porozumění tomu, jak uskutečnit inovační projekt v rámci těch stávajících.

3.13   Veřejný zadavatel ve všech projektech se zapojením inovace, ostatně stejně jako v mnoha dalších, potřebuje vlastnosti inteligentního zákazníka. Ty jsou rozsáhle popsány v Příručce o deseti bodech a stanovisko podtrhuje jejich zásadní význam.

3.14   Stručně řečeno, inteligentní zákazník potřebuje mít mysl otevřenou novým představám a zároveň ukázněnost potřebnou k jejich řízení. Je zapotřebí lidí, již nabyli zkušenosti a schopnosti při řízení inovačních projektů. Především je však nutné, aby celá organizace včetně vedení byla v souladu s potřebami inovačních projektů. Bez takovéto kultury nemohou „lidé v předsunuté řadě“ uspět.

3.15   Inovační projekty můžeme úspěšně rozdělit do tří kategorií, z nichž každá má svoji zvláštní charakteristiku, ale také aspekty, jež jsou společné pro všechny. „Výrobkem“ se v tomto stanovisku rozumí práce, dodávky a služby.

3.16   Tři kategorie:

a)	Přijetí inovačního výrobku, který naplní danou potřebu, ale má nepatrný nebo žádný vliv na způsob činnosti veřejného zadavatele. Přináší zisk při nízké míře rizika a nebezpečí.

b)	Přijetí inovačního výrobku, který vyžaduje, aby veřejný zadavatel přizpůsobil způsob své činnosti. Přináší možnost značného zisku, ale s jistým rizikem a nutností vyvinout nové postupy a zaškolit pracovníky.

c)	Zapojení do inovačního projektu. Zapojení veřejného zadavatele se může lišit svým větším či menším rozsahem, a to od skutečně společného projektu, počínaje jeho stanovením, až po časné uživatelství a účasti na beta testování (16) a na nákupu výrobních jednotek v rané předvýrobní fázi.

3.17   Kategorie a) je pro zapojení veřejných zadavatelů do inovace bezodkladně důležitá, v podpoře inovace je nejefektivnější a nejsnáze proveditelná. Vyžaduje, aby byl veřejný zadavatel otevřený variantám (17), čili alternativním řešením, a aby měl k dispozici osoby schopné posuzovat různé nabídky z „hospodářsky nejvýhodnějšího“ hlediska.

3.18   Kategorie b) je vhodná pro veřejného zadavatele, který usiluje o zdokonalení své činnosti prostřednictvím použití nového výrobku, což může často vyžadovat určitou vývojovou práci na integraci nového výrobku do jeho činností. Vyžaduje schopnosti při stanovování jasných požadavků, jež nebudou přehnaně restriktivní, a zapojuje účastníky ze strany uživatele a technická oddělení veřejného zadavatele. Prostředky, jež musí veřejný zadavatel vynaložit, nejsou bezvýznamné, je-li však projekt dobře řízen, dají se rizika integrace zvládnout a přínosy převáží vynaložené úsilí.

3.19   Kategorie c) je neobtížnější. Určení a rozvíjení naprosto nových řešení od základu představuje vyšší technologické riziko než dodatečné změny stávajících procesů s cílem přizpůsobit nebo zařadit nové výrobky na trh b). Nemnoho organizací, mimo ty, jež jsou zmíněny v odstavci 3.8 (vojenské atd.), má schopnosti a zkušenosti, aby se mohly plně podílet na opravdu inovačním projektu typu kategorie c). Riziko je značné a vyžaduje řízení nejvyšší kvality. Zisk může být značný; pokud by nebyl, bylo by nesmyslné projekt uskutečňovat, nicméně možnost selhání je velmi vysoká. Projekt popisovaný ve sdělení spadá do typu kategorie c).

3.20   Sdělení naznačuje, že by veřejný zadavatel mohl uskutečnit inovační projekt v rámci veřejné zakázky v oblasti výzkumu a vývoje až do fáze původního vývoje prvních výrobků. Pro jakékoli další zadání veřejné zakázky na obchodní množství konečných výrobků je nutné zvážit podmínku nabídkového řízení na základě posouzení konkrétního případu v souladu se směrnicemi o veřejných zakázkách. Za normálních okolností podniky vyrábí věci, které navrhují, alespoň do okamžiku, kdy se autorizovaná výroba stane v praxi možnou. EHSV je toho názoru, že by mělo být z praktického a obchodního hlediska pečlivě promyšleno přidělení jakýchkoli práv duševního vlastnictví vyplývajících z projektu a opatření pro jejich řízení ještě před započetím projektu.

3.21   Je prokazatelné, že postup popisovaný ve sdělení se podobá tomu, jenž je používán v USA. Příklady nalezneme ve vojenském odvětví (zakázka na protipožární letadla, jež může být rozdělena mezi společnosti Boeing a Airbus), nicméně hlavním odvětvím, kde nalezneme nejvíce příkladů, je oblast elektroniky. V této oblasti, s výjimkami jako např. vytvrzováním integrovaných obvodů proti elektromagnetickým impulzům, se obchodní a vojenské odvětví přibližují více než v ostatních oblastech.

3.22   Při srovnávání s USA je nutné mít na paměti strukturální rozdíly mezi nimi a Evropou. USA je dlouhou dobu homogenní zemí, jež vyrostla na základě téměř neomezených zdrojů v oblasti zemědělství, zlata, ropy a lidských zdrojů, a kromě období po roce 1929, i kapitálových zdrojů. To vedlo, donedávna s výjimkou bankovnictví, k rozvoji dlouhodobě jednotného trhu a jeho infrastruktury. Evropa musí ještě ujít část cesty, než dosáhne stejných výhod. S tímto vědomím a přes zjevné silné stránky USA jsou zde oblasti, ve kterých v současné době zůstávají pozadu za Evropou – především v téměř univerzální dostupnosti zdravotní péče.

3.23   Kromě rizik technického selhání, jež k opravdu inovačnímu projektu patří, je třeba se zabývat finančními riziky vyplývajícími z nedodržování pravidel o státní podpoře, transparentnosti, nediskriminaci a provádění směrnic, a ty jsou podrobněji zmiňovány v odstavci 4.3 Státní podpora.

4.   Příloha – SEK(2007)1668 – ke sdělení: Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi – Pracovní dokument útvarů Komise

4.1   Navrhovaný režim („režim“)

4.1.1   Výchozí zásada: pokud veřejný zadavatel uplatňuje sdílení rizik a zisků na úrovni tržní ceny, mohou být na základě výjimky (18) stanovené směrnicemi (19) zadávány zakázky na služby ve výzkumu a vývoji, které mohou být použity k prozkoumání inovačních řešení požadavků (jež předchází vyhlášení veřejné soutěže na obchodní množství konečných výrobků), a tím také obecně dojde k podněcování vzniku inovačních nápadů.

4.1.2   Důležitá podmínka: zadavatel se musí seznámit s činnostmi a způsobilostí potenciálních dodavatelů a jasně určit své potřeby co se výstupu týče, aniž by byl přehnaně restriktivní.

4.1.3   Průběh: jakmile je stanoven požadavek a jsou určeni potenciální dodavatelé, navrhuje se, aby veřejný zadavatel spustil třífázový projekt v rámci výzkumu a vývoje, do kterého na začátku zapojí jejich přiměřený počet (doporučuje se pět), jež bude postupně snižovat na dva, kteří dokončí předvýrobní fázi a fázi beta testování. Poté by mělo být vypsáno nabídkové řízení na výrobní požadavky v souladu ustanoveními směrnice.

4.2   Poznámky

4.2.1   Režim je založen zejména na postupech používaných při zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany v různých zemích, jež jsou celosvětově velmi podobné a srozumitelné.

4.2.2   Obranný průmysl je mimořádný tím, že jeho plány sahají daleko do budoucnosti a jsou založené na politických a taktických domněnkách, jež přirozeně není možné přesně formulovat. Dochází k rozsáhlému výzkumu avšak zároveň k omezenému vývoji, jak je uvedeno v „režimu“, a výsledkem je jen malý počet výrobních programů. Projekty v oblasti výzkumu a vývoje a také výrobní zakázky příliš často podléhají soustavnému přílivu změn podle dostupnosti nových taktických a politických informací v dlouhém časovém rámci, často tedy dochází k překročení nákladů. Postup přijatý orgány veřejné správy by v případě dobrého řízení neměl podléhat stejnému přílivu změn.

4.2.3   Otázka, zda je takový režim vhodný pro oblasti veřejného sektoru, jež nemají mnoho zkušeností s projekty v oblasti výzkumu a vývoje vysoce technického rázu, musí zůstat otevřená.

4.2.4   Dochází k obavám, že směrnicemi stanovená výjimka pro zakázky na služby v oblasti výzkumu a vývoje, jejichž využití nepřipadne výhradně veřejnému zadavateli, by mohla být použita způsobem oslabujícím hospodářskou soutěž a mohla by vést k vytvoření národních „favoritů“, a tím by znemožnila dosažení cíle směrnic, kterým je vytvoření celoevropského jednotného trhu.

4.2.5   Za předpokladu, že se projekty budou uskutečňovat podle „režimu“, je vhodné podrobněji zvážit některé aspekty.

4.3   Státní podpora

4.3.1   Na začátku jakéhokoli zadávání veřejných zakázek podle režimu musí, jak je to zmíněno v příloze, vyvstat otázka státní podpory. Otázka, zda nějaký konkrétní projekt má prvek státní podpory nebo ne, a zda je státní podpora v konkrétních případech oprávněná, přesahuje rámec tohoto stanoviska. Zajisté do něj však spadají důsledky jakékoli nejistoty na projekt podle režimu.

4.3.2   Zadávání zakázek v předobchodní fázi je ve sdělení definováno jako přístup k zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji způsobem, jenž uplatňuje sdílení rizik a zisků mezi zadavateli a dodavateli a nepředstavuje státní podporu. EHSV doporučuje, aby zadavatelé pečlivě prostudovali přílohu, jež uvádí příklad realizace zadání veřejných zakázek v předobchodní fázi v souladu se stávajícím právním rámcem. V případě pochyb při zahajování prvních pilotních projektů zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi by bylo žádoucí získat od Komise předběžné stanovisko k možné státní podpoře nebo jinýcm porušenícm a poskytnout o tom informace všem potenciálním dodavatelům. Určit, zda se jedná o státní podporu, je v každém případě složitá záležitost.

4.3.3   Ukáže-li se, že byla nezákonně přidělena státní podpora, může ji dodavatel být nucen vrátit, bez nároku na náhradu ze strany veřejného zadavatele, jenž uzavřel smlouvu v oblasti výzkumu a vývoje Dodavatel je tedy vystaven materiálnímu, ale zřejmě nepojistitelnému riziku. Skutečnost, že příjemce nezákonné státní podpory (dodavatel) musí vrátit obdržené peníze bez možnosti postihu veřejného zadavatele, se samozřejmě netýká jen zakázek v oblasti výzkumu a vývoje, stejná pravidla se vztahují na jakékoli smlouvy v oblasti veřejných zakázek. Samotné použití platného postupu zadávání veřejných zakázek (např. postupu podle směrnic) neposkytuje záruku, že zde neexistuje státní podpora, protože ke zvýhodňování dodavatelů může docházet mnoha přímými i nepřímými způsoby. Použití výjimek nutně nesnižuje ani nezvyšuje riziko, že nákup neproběhne transparentním a nediskriminačním způsobem za tržní cenu.

4.3.4   Je velmi žádoucí zvýšit úroveň zkušeností na všech odděleních zapojených do zadávání veřejných zakázek, aby se mohla správně uplatňovat kritéria pro ověření neexistence státní podpory. Tato kritéria zahrnují nákup transparentním a nediskriminačním způsobem za tržní cenu. Zmíněné zkušenosti jsou obecně důležité, jelikož se tato kritéria netýkají výlučně zakázek v oblasti výzkumu a vývoje, jsou shodná s těmi, jež se vztahují na smlouvy v oblasti jakýchkoli veřejných zakázek, přestože rizika zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi mohou být vyšší.

4.3.5   V příloze jsou uvedena kritéria pro ujištění zúčastněných stran, že projekt zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi nepředstavuje státní podporu. Z toho důvodu EHSV doporučuje, aby Komise a členské státy zvážily podporu odborné přípravy a sdílení znalostí při zakládání projektů zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi v souladu s právním rámcem, a předešly tak riziku, že se veřejné orgány a jejich dodavatelé později dostanou do problémů se státní podporou.

4.3.6   Přestože to není otázka státní podpory, v případě, že by se směrnicemi stanovené výjimky pro některé druhy služeb v oblasti výzkumu a vývoje ukázaly být bezvýslednými, způsobilo by to, že se zakázky budou řídit opět směrnicemi. Podle směrnice o právních prostředcích nápravy oblasti zadávání veřejných zakázek by se zakázka, jež by nebyla řádně oznámena nebo neprošla „odkladnou lhůtou“, stala „neúčinnou“ (20). Za těchto podmínek by dodavateli hrozilo riziko, že práce, kterou vykonal, mu nebude zaplacena. Toto riziko, které je pravděpodobně také nepojistitelné, se netýká jen zakázek v oblasti výzkumu a vývoje, je však zvýšeno výjimkami pro některé druhy služeb v oblasti výzkumu a vývoje, jež stanovuje směrnice. Bylo by tedy žádoucí jednat obezřetně a vyhledávat rady.

4.4   Riziko

4.4.1   V jakýchkoli programech výzkumu a vývoje hrozí rizika a ne všechny inovační projekty dosáhnou očekávaného výsledku. Režim zcela jasně stanovuje, že rizika a přínosy by měly sdílet obě strany, veřejný zadavatel i dodavatel. Důraz je však kladen na přihlédnutí k zásadám státní podpory a Smlouvy o ES, které, ač se jim pravděpodobně nelze vyhnout, přidávají již tak složité záležitosti ještě více na složitosti.

4.4.2   Strany by se měly dohodnout, jako vždy při řízení rizika, že převezmou odpovědnost za rizika, která každá z nich může řídit nejlépe, a že budou udržovat stálou komunikaci, aby zajistily, že se nevyskytne ani nevystupňuje riziko, jež by nebylo rozpoznáno a zmírněno.

4.4.3   Příloha obsahuje diskuzi o zakázkách s pevnými cenami, jimiž veřejné orgány stanoví maximum a vyzvou uchazeče, aby předkládali nabídky na úrovni maxima nebo nižší, se záměrem, aby dodavatel (dodavatelé) ve větší či menší míře projekt dotoval (dotovali) výměnou za práva na využití. Takové opatření může být přitažlivé pro dodavatele, kteří již mají snadný přístup k širšímu trhu pro výsledný produkt, ale přidává na složitosti v případech, kdy možnost širšího využití není zřejmá, ale podstatným je prospěch veřejného zadavatele. V těchto případech by veřejný zadavatel měl pravděpodobně zvážit jiný postup.

4.5   Duševní vlastnictví

4.5.1   Práva duševního vlastnictví, jež vycházejí z důležité části režimu. Kdo právy disponuje a do jaké míry to ovlivňuje právní základ projektu i praktický výsledek spočívající v přínosu z VaV.

4.5.2   V zásadě existují tři způsoby ochrany duševního vlastnictví:

—	patenty – zákonný monopol;

—	autorské právo – které se vztahuje na všechna původní díla;

—	obchodní tajemství – v případě, že patent ani autorské právo neposkytuje účinnou ochranu.

4.5.3   Patenty jsou nejsilnější a obchodně nejpoužitelnější ochrana pro skutečně zásadní vynálezy, k nimž může být třetím stranám poskytnuta licence. Jsou také nejdražší. Pokud vynález nesplňuje tato kritéria nebo není-li projekt uskutečňován v průmyslovém odvětví, kde jsou využívány jako zbraně v konkurenčním boji, jsou patenty pravděpodobně ztrátou peněz. Je také velmi drahé takový patent obhájit.

4.5.4   Autorská práva nic nestojí a jednoduše existují. Na rozdíl od patentu však musí držitel autorských práv dokázat, že porušitel o autorských právech k materiálu věděl a napodobil ho. Nezávislá reprodukce materiálu podléhajícímu autorskému právu, při které pořizovatel kopie o autorských právech nevěděl, není napodobením a nemůže být úspěšně napadnuta.

4.5.5   Obchodní tajemství je ve velké míře používáno v obchodním odvětví k ochraně konkurenční výhody. Máme-li v úmyslu vynález patentovat, je nesmírně důležité udržet jej v tajnosti, jeho předčasné zveřejnění by mohlo udělení patentu znemožnit. V případech, kdy patent ani autorská práva nezaručí účinnou ochranu pro vynález, jenž má obchodní hodnotu, zůstává jedinou možností udržet jej v tajnosti. Coca-Cola žárlivě střeží recept na svůj proslulý nápoj.

4.5.6   Obchodní tajemství je efektivním způsobem ochrany duševního vlastnictví a v některých případech je jediným dostupným prostředkem, nicméně špatně zapadá do kontextu transparentnosti.

4.5.7   Stanovení specifických podmínek zadávacího řízení pro následné veřejné zakázky na konečné výrobky obchodní hodnoty z hlediska funkčních namísto normativních specifikací výrobku může napomoci ke splnění požadavků na transparentnost ze strany konkurenčních účastníků, aniž by byly zveřejněny podrobnosti technického provedení jednotlivých řešení vyvinutých v předobchodní fázi.

4.5.8   Práva duševního vlastnictví jsou samozřejmě v projektech výzkumu a vývoje velmi důležitá, jak je to popsáno v režimu. Musjí však být zřizována, přidělována a řízena velmi pečlivě a důkladně. Nejedná se o jednoduchou oblast činnosti.

4.5.9   Při zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi sdílí práva duševního vlastnictví veřejní zadavatelé a dodavatelé. Dodavatelé mají práva duševního vlastnictví, veřejní zadavatelé právo na používání bez licence a právo požadovat od zúčastněných podniků, aby poskytovaly licenci k právům duševního vlastnictví třetím dodavatelským stranám za spravedlivých a rozumných tržních podmínek. Právo na používání bez licence umožňuje veřejnému zadavateli využívat výsledky VaV interně, aniž by musel platit náklady na licence zúčastněným podnikům. Právo požadovat od zúčastněných podniků, aby poskytovaly licence k právům duševního vlastnictví třetím dodavatelským stranám za tržních ceny, umožňuje veřejnému zadavateli zajistit si přístup k dostatečně velkému a konkurenceschopnému dodavatelskému řetězci a zároveň umožňuje zúčastněným podnikům získávat výnosy z práv duševního vlastnictví, která získaly během projektu zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi. Veřejným zadavatelům v Evropě možná chybí zkušenost v odhadování tržní ceny práv duševního vlastnictví, a proto se doporučuje odborná příprava a praxe v oblasti sdílení rizik a zisků ve vztahu k právům duševního vlastnictví.

4.5.10   Veřejné orgány se musí poučit z osvědčených postupů nákupu a prodeje práv duševního vlastnictví v soukromém sektoru a z typických standardních smluvních doložek pro sdílení práv duševního vlastnictví při veřejném zadávání zakázek, jež se ve státní správě používají po celém světě.

4.6   Kvalifikace dodavatele a veřejného zadavatele

4.6.1   Potenciální dodavatelé samozřejmě musí mít schopnosti k řízení inovačních projektů, úroveň jejich zkušeností může poměrně jednoduše zjistit každý inteligentní zákazník.

4.6.2   Potenciální veřejní zadavatelé také potřebují schopnosti řídit takové projekty. Získání znalostí o současném stavu daného trhu, příprava specifikace požadavků co do výstupu, vyjednávání a výběr dodavatelů, řízení projektu a jeho očekávaných rizik, to všechno v organizaci veřejného zadavatele vyžaduje schopnosti a zkušenosti jdoucí do hloubky. Nemá-li organizace, odshora až dolů, prostředí přizpůsobené řízení zmíněných projektů, hrozí jí nebezpečí selhání s velkým finančním dopadem. Tyto charakteristiky se vztahují, jak je zřejmé, na inteligentního zákazníka.

---

(1)  Směrnice z roku 2004: veřejné subjekty – směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb; veřejné orgány – směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

(2)  Výjimky:

—

Veřejné subjekty, čl. 24 písm. e): Zakázky týkající se určitých služeb vyloučených z oblasti působnosti této směrnice. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky na služby, které se týkají: e) služeb ve výzkumu a vývoji jiných než těch, kde prospěch připadá výhradně zadavateli, aby jej využil při vlastní činnosti, za podmínky, že poskytovaná služba je plně hrazena zadavatelem.

—

Veřejné orgány, čl. 16 písm. f): Zvláštní vyloučení. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky na služby, které se týkají: f) služeb ve výzkumu a vývoji jiných než těch, kde prospěch připadá výhradně veřejnému zadavateli, aby jej využil při vlastní činnosti, za podmínky, že poskytovaná služba je plně hrazena veřejným zadavatelem.

(3)  2004/17/ES.

(4)  2004/18/ES.

(5)  Příručka o deseti bodech: příručka o inovačních řešeních ve veřejných zakázkách, deset prvků osvědčených postupů, SEK(2007) 280.

(6)  IKT: informační a komunikační technologie.

(7)  Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi: podpora inovace za účelem zajištění udržitelné vysoké kvality veřejných služeb v Evropě, KOM(2007) 799 v konečném znění a příloha, SEK(2007) 1668.

(8)  Mezi prioritní opatření ETAP patří: podpora výzkumu a vývoje, mobilizace finančních prostředků, povzbuzení poptávky a zlepšení tržních podmínek.

(9)  „Vytváření inovační Evropy“, zpráva nezávislé skupiny odborníků o výzkumu, vývoji a inovacích, která byla jmenována po summitu v Hampton Court Summit v lednu 2006.

(10)  „Iniciativa rozhodujících trhů pro Evropu“, KOM(2007) 860 v konečném znění.

(11)  Za povšimnutí stojí další dokumenty Komise, např. „Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti – společný přístup“. Vydáno pod 2005 ISBN 92-894-9417-4.

(12)  Elektronické zdravotnictví (eHealth), ochranné textilie, udržitelná výstavba, recyklace, biologické výrobky a obnovitelné energie.

(13)  Příručka o inovačních řešeních ve veřejných zakázkách, deset prvků osvědčených postupů, SEK(2007) 280.

(14)  Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi: podpora inovace za účelem zajištění udržitelné vysoké kvality veřejných služeb v Evropě, KOM(2007) 799 v konečném znění a příloha, SEK(2007) 1668.

(15)  Příručka o inovačních řešeních ve veřejných zakázkách, deset prvků osvědčených postupů, SEK(2007) 280.

(16)  Alfa a beta testování pochází z počítačového průmyslu.

—	Alfa testování je simulované nebo reálné testování provozu potenciálním uživatelem nebo nezávislým týmem, obvykle v prostorách výrobce.

—	Beta testování vychází z Alfa testování. Verze software, známé jako beta verze, jsou uvolněny omezenému počtu uživatelů mimo programátorský tým, aby další nezávislé testování zaručilo, že výrobek bude mít méně trvalých vad.

(17)  Směrnice o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, 2004/18/ES, článek 24, varianty

1)	Je-li kritériem pro zadání zakázky hospodářsky nejvýhodnější nabídka, mohou veřejní zadavatelé dát uchazečům souhlas k podání variant.

2)	Veřejní zadavatelé v oznámení o zakázce uvedou, zda povolují podání variant nebo ne; bez tohoto údaje nejsou varianty povoleny.

3)	Veřejní zadavatelé, kteří povolí podání variant, uvedou v zadávací dokumentaci minimální požadavky, jež musí varianty splňovat, a požadavky na jejich podávání.

4)

V zadávacím řízení u veřejných zakázek na dodávky nebo na služby nesmějí veřejní zadavatelé, kteří povolili podání variant, odmítnout variantu pouze z toho důvodu, že by vedla, pokud by byla přijata, buď spíše k zakázce na služby než k zakázce na dodávky, nebo spíše k zakázce na dodávky než k zakázce na služby.

(18)  Příručka o deseti bodech: příručka o inovačních řešeních ve veřejných zakázkách, deset prvků osvědčených postupů, SEK(2007) 280.

(19)  Viz poznámka pod čarou č. 2.

(20)  Směrnice 2007/66/ES („prostředky nápravy“), článek 2d, Neúčinnost (Členské státy zajistí, aby orgán příslušný k přezkumu, který je nezávislý na zadavateli, považoval smlouvu za neúčinnou nebo aby její neúčinnost byla výsledkem rozhodnutí tohoto orgánu v kterémkoli z těchto případů: a) jestliže zadavatel zadal zakázku bez předchozího zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, aniž by to bylo podle směrnice 2004/17/ES přípustné).

---