13.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 161/100

1.1

V kontextu Evropy občanů je nezbytné zjednodušit a zpřehlednit právo Společenství, aby se stalo přístupnějším pro občany a poskytlo jim tak nové příležitosti a možnosti využít zvláštních práv, která jim náleží. Tohoto cíle však nelze dosáhnout, dokud zůstane velké množství ustanovení, která byla několikrát a často podstatným způsobem změněna, roztroušeno jak v původním předpisu, tak v pozdějších novelách. Ke stanovení platných ustanovení je potřeba provést náročný průzkum, v rámci něhož se musí porovnat velký počet aktů. Z tohoto důvodu je rovněž kodifikace často měněné právní úpravy nutná pro zachování srozumitelnosti a průhlednosti práva Společenství.

1.2

Cílem návrhu, jenž je předmětem tohoto stanoviska, je kodifikace nařízení Rady (EHS) č. 1017/68 ze dne 19. července 1968 o uplatňování pravidel hospodářské soutěže v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách. Nové nařízení nahradí různé akty, které jsou do něj začleněny. Návrh, jenž je předmětem tohoto stanoviska, zcela zachovává obsah kodifikovaných aktů, a omezuje se tak pouze na jejich spojení a zapracování pouze takových formálních změn, které vyžaduje samotná kodifikace.

2.1

Přestože návrh je v souladu s odstavcem 2, EHSV se domnívá, že je naléhavé položit si otázku, zda současné znění čl. 5 odst. 2 není zastaralé. Lhůta uvedená v tomto článku („šest měsíců ode dne přistoupení“) týkající se zmíněných zemí (Rakouska, Finska, Švédska a deseti zemí, jež následně společně vstoupily do EU) již dávno vypršela. Čl. 5 odst. 2 byl měl jistý význam, pokud by se dotyčné dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě ještě staly předmětem projednání nebo diskuse v některé evropské instituci, což by bylo třeba nejprve ověřit.

2.2

Bylo by rovněž vhodné citovat čl. 81 odst. 1 Smlouvy. Do čl. 81 odst. 1 totiž mohou spadat pouze dohody mezi podniky a rozhodnutí sdružení podniků, nikoli všechny dohody a všechna rozhodnutí.

2.3

EHSV při této příležitosti znovu připomíná evropským institucím, že spojit námořní dopravu a vnitrozemskou plavbu pod názvem „vodní doprava“ – jak je tomu v případě střednědobého přezkumu Bílé knihy o evropské dopravní politice, legislativního a pracovního programu Evropské komise na rok 2007, programu německého předsednictví Rady, včetně víceletého programu německého, portugalského a slovinského předsednictví, nebo během probíhajících diskusí v Evropském parlamentu, jež se týkají návrhu Komise o zodpovědnosti v případě nehod v rámci osobní přepravy na vodních cestách – se může na politické úrovni stát zdrojem velkého nedorozumění. Právní rámec pro cesty a lodě vnitrozemské plavby je naprosto odlišný od rámce námořní dopravy na krátké i dlouhé vzdálenosti. Návrh, jenž je předmětem tohoto stanoviska, odkazuje na odpovídající rámec, který byl v minulosti snadno použitelný na politické úrovni, tedy na rámec pro vnitrozemskou dopravu, jenž zahrnuje železniční dopravu, silniční dopravu, vnitrozemskou plavbu a rovněž kombinace těchto druhů dopravy.