16.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 309/110

—

včasný začátek se základy podnikatelské přípravy a vzdělávání,

—

doplňkové programy podnikatelské přípravy v národních vzdělávacích programech od základní po vysoké školy,

—

kladná a účinná spolupráce mezi školami/univerzitami a podniky,

—

zapojení učitelů, které je prospěšné pro jejich osobní rozvoj,

—

aby do sestavení vzdělávacích programů v oblasti podnikání byli zapojeni jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci,

—

silná účast a přítomnost občanské společnosti ve vzdělávacím procesu,

—

aby byl ve školách vzat v úvahu význam podnikatelek s cílem zajistit pozitivní rovnováhu mezi ženami a muži,

—

aby bylo podnikání podporováno rovněž mezi zdravotně postiženými osobami,

—

zohledňovat důležitost výměny osvědčených postupů. Pokrok by bylo možné monitorovat prostřednictvím každoročních hodnotících konferencí pořádaných Komisí,

—

zohledňovat význam činnosti médií a představy, které vzbuzují o podnikatelské sféře,

—

počítat s možností, že „schodiště k podnikání“ lze ve členských státech použít jako jeden z možných modelů,

—

brát v úvahu význam zakládání jednotných kontaktních míst pro usnadnění zakládání společností,

—

vyhlásit Evropský rok podnikání na návrh Komise,

—

brát v úvahu, že podporují-li vzdělávání a odborná příprava podnikatelský přístup, mohou hrát úlohu v informování o Evropě a v přibližování EU občanům.

1.1

V únoru 2005 navrhla Komise obnovení Lisabonské strategie se zaměřením úsilí Evropské unie na dva hlavní úkoly – zajistit vyšší a trvalý růst a větší počet lepších pracovních míst. Nové partnerství pro růst a zaměstnanost zdůrazňuje význam podpory podnikatelské kultury a prostředí, jež je příznivé pro malé a střední podniky.

1.2

Potřeba vytvořit příznivější společenské klima pro podnikání je založená na integrovaném přístupu, jehož cílem má být nejen změna smýšlení, ale i zlepšení schopností Evropanů a odstranění překážek, jež stojí v cestě zakládání nových podniků, převodům a růstu podniků.

1.3

Podnikatelské schopnosti jsou klíčové pro růst, zaměstnanost a osobní naplnění. Přestože toto sdělení uznává, že by se podnikatelské schopnosti měly nabývat prostřednictvím celoživotního vzdělávání, soustředí se na vzdělávání od základních až po vysoké školy, včetně středního odborného vzdělávání (úvodního odborného vzdělávání) a vysokoškolského odborného vzdělávání.

1.4

Formální vzdělávání v Evropě tradičně nevedlo k podnikání a samostatně výdělečné činnosti, a ačkoliv právě probíhá řada iniciativ zaměřených na podnikatelské vzdělávání, nejsou vždy součástí konzistentního rámce. Návrhy Komise jsou založeny na důkazech a osvědčených postupech, mají pomoci zformulovat systematičtější přístupy k podnikatelskému vzdělávání a posílit roli vzdělávání ve vytváření kultury více orientované na podnikání v evropských společnostech. Většinu z uvedených opatření je nutné přijmout na vnitrostátní či místní úrovni.

1.5

Sdělení poslouží jako reference pro posouzení pokroku ve vývoji politiky, především prostřednictvím zpráv o provádění Lisabonské strategie, které budou členské státy předkládat podle Integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost.

2.1

Výbor vítá návrh Komise. Větší podnikatelská činnost je důležitá pro dosažení hospodářského růstu, který je nutný pro zachování evropského sociálního modelu a pro úspěch Lisabonské strategie. Evropa potřebuje více podnikatelů s odpovídajícími dovednostmi, aby mohla úspěšně konkurovat na trzích. Jak uznává Komise, přínos podnikatelského vzdělání se však neomezuje pouze na zakládání nových podniků, inovační podnikání a nová pracovní místa. Podnikatelský přístup by měl být považován za základní dovednost a příležitost na profesní dráze, stejně tak jako základní součást osobního rozvoje. Posiluje tvořivost, inovace a také sebevědomí, jelikož rozvíjí iniciativního ducha a pomáhá jedinci vyrovnat se s neúspěchem. Je záležitostí vštípení podnikatelského způsobu myšlení, nejedná se pouze o to naučit se, jak být dobrým podnikatelem/dobrou podnikatelkou. Podnikatelské vzdělávání rovněž může zaměstnancům pomoci pochopit souvislosti jejich práce a umožnit jim chopit se příležitostí. Podnikání znamená schopnost jedince převádět myšlenky do praxe (1).

2.2

EHSV podporuje myšlenku, že změna přístupů nebo způsobů myšlení je klíčová pro dosažení větší míry podnikání a je třeba s ní začít v raném věku. Podnikatelský přístup je také třeba pojmout jako proces učení probíhající po celý život, který začíná na základní škole. ( Kromě obecných znalostí a všeobecného přehledu získaných v rámci formálního vzdělávání jsou položeny základy jistých specifických podnikatelských schopností a podporována tvořivost, iniciativní duch a proaktivní přístup stimulující chuť objevovat a učit se, atd.). Toto může poskytnout větší flexibilitu v různých fázích života jedince a pomoci vytvořit ženám a mužům rovnováhu mezi profesním a soukromým životem. Je třeba brát v úvahu úlohu rodin a jejich postoje k podnikání.

2.3

Výbor vítá závěry jarního zasedání Evropské rady (2). Evropská rada zdůrazňuje potřebu vytvořit celkově příznivé podnikatelské klima a vyzývá členské státy, aby posílily příslušná opatření, a to i prostřednictvím podnikatelského vzdělávání a přípravy. Opatření na zlepšení obchodního prostředí pro MSP všech typů a velikostí a opatření, která podnítí více lidí, především žen a mladých lidí, aby se stali podnikateli, by měla být explicitně uvedena v národních programech reforem a také ve zprávách.

2.4

Výbor oceňuje návrh týkající se vytváření jednotných kontaktních míst, aby se urychlilo a zjednodušilo zakládání společností. Je to významný prvek pro všeobecný růst a vytváření pracovních míst. Nicméně, jak již Výbor uvedl, překážky pro podnikání před a po založení podniku jsou daleko závažnější, než se předpokládalo. Přílišné zaměření na urychlení zápisu společnosti může nechtěně zkrátit období důležitého výzkumu, plánování, budování kapacit a celkových úvah podnikatele, které předchází zahájení činnosti podniku (3). V této souvislosti Výbor opět zdůrazňuje, že se to týká nejen zahájení činnosti, ale také převodu podniku.

2.5

Regulačními, daňovými a finančními záležitostmi, tj. faktory, které ovlivňují podnikání, se Výbor zabýval v předešlých stanoviscích (4).

2.6

Ačkoliv Výbor podporuje návrhy a doporučení uvedené ve sdělení a souhlasí s nimi, rád by učinil následující připomínky.

3.1.1

Osvojení podnikatelského přístupu je proces probíhající po celý život, který je třeba zahájit v raném věku a který by měl probíhat jako „červená nit“ celým vzdělávacím systémem. Základní, středoškolské a vysokoškolské vzdělávání by mělo poskytnout lepší základ pro získání schopností a dovedností, které později umožní rozvinout nezávislost a podnikatelského ducha. Řádné formální vzdělání vysoké kvality otevře cestu účinnější specializované odborné přípravě k podnikání. Nedávný průzkum (5) ukazuje, že programy školení v oblasti podnikání hrají klíčovou roli v podpoře mladých lidí při zvažování samostatně výdělečné činnosti jako možnosti pro budoucí kariéru. Tyto programy také prokazatelně zlepšily schopnosti studentů řešit problémy a získat sebevědomí a ukázaly hodnotu spolupráce a týmové práce. Podnikatelské vzdělávání nezahrnuje pouze pasivní vstřebávání, ale také aktivní účast na vzdělávání. Jedna studie Lund University (6) ukazuje, že podnikatelské dovednosti člověk získává především pracovními zkušenostmi a praxí a nejen formálním vzděláváním.

3.1.2

Rozvoj podnikatelského přístupu je důležitý v teoretickém vzdělávání i v odborném středoškolském a vysokoškolském vzdělávání a může mít dodatečný kladný přínos pro zvýšení zájmu o různé formy vzdělávání. Výbor v této souvislosti upozorňuje, že při sestavování vzdělávacích programů je třeba vzít v úvahu různé typy kultury podnikání.

3.1.3

Jedním z řešení je rozvoj konkrétních a aktuálních kontaktů mezi školami, podniky, vládou, odpovídajícími úřady a místní komunitou. Školské úřady a podnikatelé by měli spolupracovat na vytvoření co nejlepšího vzdělávání. Zaměstnavatelé a zaměstnanci by se měli vhodným způsobem podílet na vzdělávání. Výbor souhlasí s Komisí v tom, že je nutné jasně uvést význam podnikání a začlenit ho do vzdělávacích programů. Je třeba ho doplnit o vhodná prováděcí opatření. Horizontální charakter podnikání si žádá úzkou spolupráci mezi všemi zapojenými ministerstvy (školství/průmyslu/hospodářství), která zajistí koordinovaný přístup.

3.1.4

Měly by být podporovány různé národní a místní iniciativy a také výměna osvědčených postupů. Organizovaná občanská společnost (včetně sociálních partnerů, sdružení pro rodinu atd.) by při této práci měla být konzultována.

3.1.5

Učitelé musí být v tomto procesu plně podporováni. Je třeba je dostatečně uvědomit o přínosu vzdělávání v oblasti podnikání a ukázat jim způsoby, kterými je možné provádět programy v této oblasti již od základní školy. Školy musí tedy mít nejen nezbytné lidské a finanční zdroje, ale také dostatečnou nezávislost, aby mohly plnit toto a další úkoly, ke kterým se zavážou. Učitelé musí pochopit, že všestranné vzdělávání jejich žáků a studentů musí obsahovat prvky nezávislosti, zvídavosti a kritického přístupu, které je mohou stimulovat a pomáhat jim v rozvoji podnikatelského přístupu. Za tímto účelem je třeba podporovat učitele a ti musejí mít pocit, že tento způsob vzdělávání může být také zdrojem osobního obohacení.

3.1.6

Výbor lituje, že sdělení se hlouběji nezabývá perspektivou žen, přestože se o ní zmiňuje v úvodu. Procento dívek účastnících se studentských mini-podniků na středních školách je stejné jako u chlapců, v některých zemích je dokonce vyšší. Výzkumy (7) však ukazují, že muži zakládají a vlastní podniky častěji než ženy a více důvěřují svým podnikatelským dovednostem. Tento fenomén si zasluhuje hlubší uvážení a týká se vzdělávacího systému obecně.

3.1.7

Možnost stát se podnikatelem by měla být stejná pro postižené a tělesně zdatné jedince. Vzdělávání a odborná příprava v oblasti podnikání by měly toto zohlednit a poskytnout odpovídající podporu dané osobě. Odpovídající organizace tělesně postižených na evropské, národní a místní úrovni by měly být zapojeny do tohoto procesu.

3.2.1

Sdělení Komise uvádí a spojuje to, co již bylo učiněno na základě osvědčených postupů. Nyní je třeba zaměřit se na to, jak dále provádět a šířit tyto výsledky, návrhy a doporučení.

3.3.1

Výbor si je vědom toho, že členské státy jsou ohromnou zásobárnou osvědčených postupů, jak obohatit vzdělávací programy o témata a aktivity zaměřené na rozvoj schopností žádoucích pro budoucí podnikatelskou činnost. K příkladům již uvedeným ve sdělení by rád uvedl další. Veřejné orgány i soukromé subjekty jsou zapojeny do podnikatelské odborné přípravy. Je však třeba prověřit účinnost a širší uplatnění takových vzdělávacích projektů, jako je např. „schodiště k podnikání“ (8). Tento model s několika stupni od základního vzdělání po úroveň výzkumu se ukázal jako úspěšný způsob, jak seznámit člověka na začátku života s podnikatelským vzděláváním a jak v něm pokračovat v pozdějších fázích vzdělávání:

3.3.2

Je důležité založit fórum pro osvědčené postupy. Již zahájené iniciativy na určení a výměnu osvědčených postupů by měly být v členských státech dále rozvíjeny a koordinovány Komisí. Významnou součástí tohoto procesu jsou výroční konference v rámci Evropské charty pro malé podniky. Výbor se také těší na konferenci, kterou bude Komise pořádat na podzim 2006 v návaznosti na sdělení o podpoře podnikatelského smýšlení. Výbor požaduje, aby všechny důležité veřejné a soukromé subjekty byly zapojeny do této konference, a navrhuje, že by mohly být předloženy různé modely, např. „schodiště k podnikání“ jako případové studie. Je důležité, aby na tomto fóru byly projednány úspěšné modely, které mohou již na základní škole usnadnit vytvoření podmínek (způsob myšlení, osobnost) ovlivňujících budoucí podnikatelské schopnosti a které mohou být rozvinuty tak, aby vyhovovaly národním kritériím a vzdělávacím programům jiných členských států. Výbor dále navrhuje, aby byl tento typ hodnotící konference pořádán každoročně a sloužil k hodnocení provádění doporučení Komise.

3.3.3

Komise ve sdělení uvádí srovnání se Spojenými státy, kde je podnikatelská činnost podporována více než v Evropě. V jednom z předešlých stanovisek EHSV bylo uvedeno, že ve srovnání s USA se do zakládání podniků pouští méně Evropanů a mnohem více jich dává přednost zaměstnání před samostatně výdělečnou činností. Mnoho pozorovatelů věří, že jedním z hlavních důvodů pro to, že více lidí v Evropě dává přednost tomu být zaměstnancem, jsou evropské sociální modely. Je třeba uvážit: a) zda jsou tyto údaje samy o sobě vhodné k použití při benchmarkingu činnosti EU v členských státech a při srovnání se zbytkem světa, b) vliv, který má upřednostnění zaměstnání před samostatně výdělečnou činností, c) zda to přímo souvisí s nedostatečnou podnikatelskou dynamikou v Evropě a d) zda jsou řešení akceptovatelná pro evropskou společnost (9).

3.3.4

Podnikání má význam pro společnost jako celek. Výbor navrhuje, aby byl rok 2009 vyhlášen Evropským rokem podnikání, a to z hlediska podpory a zvýšení povědomí o kultuře podnikatelského myšlení a pochopení významu podnikání pro celkový rozvoj každé země. Výbor v této souvislosti poznamenává, že v roce 2010 proběhne střednědobé hodnocení několika důležitých programů Společenství. Je třeba vytvořit kladné postoje společnosti k podnikání. Evropský rok podnikání by také poskytl příležitost na upevnění a posílení stávající výměny osvědčených postupů. Mohl by také sehrát svoji úlohu v informování o Evropě a v přibližování Evropy občanům.

3.3.5

Jak již Výbor zdůraznil, média hrají klíčovou úlohu v přenášení podnikatelského ducha a pochopení toho, jak funguje podnik. Tendence je však směrem ke kladení přílišného důrazu na velké podniky a nadnárodní společnosti. Strategie na zdůraznění úlohy podnikatele by měly být stanoveny tak, aby podporovaly obraz malého a mikro podniku, specializovaného obchodu, služeb a tradiční a řemeslné výroby (10).

3.4.1

Vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava jsou oblasti, ve kterých jsou kompetentní členské státy, má otázka následné činnosti a provádění zásadní význam. Výbor poukazuje na to, že dřívější hodnotící zprávy v rámci Evropské charty pro malé podniky jsou nahrazovány obecnými zprávami zavedenými jako součást Lisabonské strategie (integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost, hlavní směr č. 15). Výbor se nicméně domnívá, že i přesto by mohly být vytvořeny národní „tabule výsledků“. Komise musí stanovit kvalitativní a kvantitativní cíle na účinné a dlouhodobé hodnocení pokroku, při současném respektování zásady subsidiarity a konkrétní situace v každé zemi. Návrhy v závěrečné zprávě skupiny odborníků „Vzdělávání k podnikání“ (11) jsou opodstatněné.

3.4.2

Výbor poukazuje na to, že několik vzdělávacích programů Společenství by mohlo finančně přispět k úsilí na podporu podnikatelského ducha, především programy Erasmus a Leonardo, strukturální fondy, především Evropský sociální fond, a budoucí program pro konkurenceschopnost a inovace, CIP. Vypadá to však, že tyto možnosti podpory nejsou koordinované. Na podporu podnikatelského ducha je zapotřebí souvislé strategie na úrovni Společenství. Musí být jasně stanoveny metody a financování a aktéři na všech úrovních musí být informováni o různých možnostech na zajištění financování ze strany Společenství.

3.4.3

Výbor má v úmyslu vyvíjet prioritní činnost, kterou podnikne finské předsednictví za účelem odhalení potenciálu podniků, jak požádala Evropská rada (12).