11.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 88/22

1.1

EHSV si cení sdělení jako příležitosti ke zpětnému pohledu na úspěchy a chyby EYPD 2003, z nichž je možné se poučit pro přípravu příštích Evropských roků a navázat na iniciativy vzniklé během EYPD 2003.

1.2

EHSV souhlasí s tvrzením, že úspěch EYPD 2003, v porovnání s předchozími Evropskými roky, lze přičíst skutečnosti, že o konání roku usilovaly samy organizace osob se zdravotním postižením, a že se rovněž zapojily do plánování a uskutečňování Evropského roku. EHSV vyzývá Evropskou komisi a evropské instituce, aby při přípravě podobných iniciativ napříště upřednostňovaly přístup zdola.

1.3

EHSV s politováním konstatuje, že sdělení neobsahuje informace o činnosti, která proběhla na státní a regionální úrovni a věří, že do budoucna by měl být vytvořen rámec, který zajistí plynulý tok informací a také shromažďování a sdílení poznatků o osvědčených postupech.

1.4

Kroky, které byly podniknuty ve snaze zlepšit obecnou informovanost a viditelnost ve sdělovacích prostředcích, byly vyhodnoceny z kvantitativního, avšak ne z kvalitativního hlediska. EHSV tedy vyzývá Evropskou komisi, aby se touto otázkou zabývala v příštích iniciativách.

1.5

EHSV má za to, že na úspěch EYPD 2003 měla navázat politická a legislativní činnost a že vzhledem k očekávání, která Evropský rok vyvolal, byla politická reakce neuspokojivá.

1.6

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby ve své příští dvouleté zprávě o situaci osob se zdravotním postižením zhodnotila plnění politických závazků přijatých v průběhu Evropského roku, zejména provádění usnesení Rady o zaměstnanosti, vzdělání, přístupnosti elektronických technologií a kultuře, a vyslovila doporučení pro integraci problematiky zdravotního postižení do otevřené metody koordinace v rámci Lisabonské strategie.

1.7

EHSV rovněž lituje nedostatku informací o opatřeních ke zohlednění zdravotního postižení, která členské státy přijaly, a vyzývá Evropskou komisi, aby vytvořila nástroj pro shromažďování a hodnocení informací o politikách členských států.

1.8

EYPD 2003 pobídl Výbor k vytvoření mnoha iniciativ: k sestavení pracovní skupiny pro zdravotní postižení ve Výboru; ke zohledňování zdravotního postižení ve své práci; k přijetí stanovisek z vlastní iniciativy pojednávajících o lidech se zdravotním postižením; k úpravě požadavků na přístupnost při renovaci svého nového sídla a k provedení změn v zaměstnaneckých předpisech o zaměstnavatelnosti osob se zdravotním postižením.

1.9

EHSV rovněž požaduje, aby se zohlednění problematiky zdravotního postižení stalo nedílnou součástí všech politik EU a aby došlo k rozvoji strukturovaného dialogu s organizacemi osob se zdravotním postižením, zejména co se týče přípravy legislativy pro vnitřní trh.

2.1

EHSV s velkým zájmem přijal sdělení Evropské komise na téma provádění, výsledky a celkové hodnocení Evropského roku osob se zdravotním postižením 2003 (European Year of People with Disabilities – EYPD).

2.2

Evropský rok osob se zdravotním postižením byl oficiálně schválen Evropskou radou dne 3. prosince 2001 (1). Sama kampaň trvala téměř rok a půl, přípravné práce započaly v polovině roku 2002, s přiděleným omezeným rozpočtem EU v hodnotě přibližně 12 milionů eur.

2.3

Hlavním cílem Evropského roku osob se zdravotním postižením (EYPD) bylo prohloubit veřejné povědomí o právech osob se zdravotním postižením a dát podnět k úvahám a diskusím o opatřeních nutných k podpoře rovných příležitostí a bojovat s mnohými formami diskriminace, kterým musí lidé se zdravotním postižením v Evropě čelit. Dalším cílem bylo podpořit a posílit výměnu osvědčených postupů a strategií, vytvořených na místní, národní a evropské úrovni, a také zlepšit komunikaci v oblasti zdravotního postižení a podpořit kladné vnímání osob se zdravotním postižením.

2.4

Evropská komise trvá na tom, že EYPD byl výsledkem procesu partnerství mezi EU, členskými státy a organizacemi osob se zdravotním postižením, především Evropského fóra zdravotně postižených, společně s dalšími zainteresovanými subjekty občanské společnosti.

2.5

Na evropské úrovni pak Evropská komise uskutečnila značný počet akcí, jako např. osvětovou kampaň se sloganem „nastupte si“ a autobusem jezdícím po Evropě. Byly přiděleny zdroje do programů v oblasti mládeže, vzdělání, kultury, a také na iniciativy v oblasti výzkumu a informační společnosti. Mimo to podniklo v rámci EYPD 2003 několik institucí EU, např. Evropský parlament, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor, specifické iniciativy.

2.6

Iniciativy na státní a regionální úrovni se soustředily především na zlepšení informovanosti o právech, přístupnost budov, informační společnost, dopravu, vytváření nové státní legislativy, reporting a podporu rodinám. Komise rovněž zdůrazňuje skutečnost, že díky EYPD se zdravotní postižení stalo součástí politického programu.

3.1

EHSV s politováním shledává, že sdělení hodnotící EYPD 2003 bylo přijato téměř dva roky po skončení Evropského roku. EHSV nicméně vítá příležitost prozkoumat výsledky Evropského roku a poukázat na některé návazné činnosti.

3.2

EHSV podporuje kladnou analýzu výsledků EYPD 2003, jež byl pravděpodobně nejúspěšnějším Evropským rokem co do zviditelnění a zapojení veřejnosti, a také co do vzniku hnací síly pro rozvoj opatření a právních předpisů v Evropě.

3.3

Sdělení předkládá hodnotné shrnutí a analýzu činnosti organizované na evropské úrovni. Neinformuje však příliš o iniciativách na národní a regionální úrovni. Mohlo by být přínosné upozornit na významné projekty či aktivity financované v rámci EYPD a tak přispět k výměně osvědčených postupů, ale také určit, ve kterých iniciativách by se mohlo pokračovat, jak na národní, tak na evropské úrovni.

3.4

Stojí za povšimnutí, že externí hodnocení tvrdí, že pilotní projekt, zahájený Evropským parlamentem v návaznosti na EYPD 2003 byl s aktivitami Evropského roku špatně propojen. EHSV se domnívá, že bylo možno finančních dotací využít lépe, kdyby byla v průběhu Evropského roku uskutečněna analýza zajímavých aktivit a partnerství.

3.5

Rozhodnutí o EYPD 2003 počítalo s účastí zemí Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) a Evropského hospodářského prostoru (EEA), přidružených zemí střední a východní Evropy, Kypru, Malty a Turecka, z nichž většina se již stala členem EU, nebo na členství kandiduje. Sdělení však neposkytuje žádné informace o činnostech organizovaných v těchto zemích, bez ohledu na to, zda byla či nebyla podepsána zvláštní dohoda s Evropskou komisí.

3.6

Sdělení rovněž uvádí, že množství zpráv ve sdělovacích prostředcích, věnovaných zdravotně postiženým osobám, narostlo v roce 2003 o 600 %. Stálo by za to porovnat tyto výsledky s pozorností médií v roce 2004 a 2005 a zjistit, jaký byl střednědobý či dokonce dlouhodobý vliv těchto osvětových kampaní.

3.7

Navíc, kvalita informací nebyla dosud analyzována. Jedním z cílů Evropského roku bylo šířit v očích veřejnosti kladný pohled na osoby s různým druhem zdravotního postižení. Ve zprávě je toho málo, co by naznačovalo, zda k tomu skutečně došlo či ne, a zda došlo k vytvoření inovativních pohledů na osoby se zdravotním postižením.

3.8

Decentralizovaná metoda vedla státní orgány a výbory k přijetí širokého spektra přístupů. Některé země zvolily přístup, ve kterém se soustředily na omezený počet větších projektů, zatímco jiné daly přednost přístupu, který podporoval velký počet malých místních iniciativ. Stálo by za to zjistit, do jaké míry každý z těchto přístupů přispěl ke zviditelnění kampaně, ale také zda vzniklé iniciativy byly trvalého charakteru.

3.9

EHSV došel k závěru, že úroveň politické angažovanosti v EYPD 2003 na státní úrovni se velmi lišila stát od státu. Lituje nicméně, že nebyla provedena žádná analýza, zda tato skutečnost nějak přispěla k dalším politickým iniciativám v kterékoli ze zúčastněných zemí.

3.10

Na evropské úrovni bylo přijato množství politických závazků, zejména usnesení Rady o zaměstnanosti a odborné přípravě, přístupu ke kulturním aktivitám, vzdělání a přístupnosti elektronických technologií (2), a také iniciativy institucí EU, které se týkaly např. přístupnosti (3) a zaměstnanosti.

3.11

Evropská komise by měla zrevidovat jejich provádění ve své příští dvouleté zprávě o situaci osob se zdravotním postižením, jak se předpokládalo v rámci jejího akčního plánu o rovných příležitostech pro osoby se zdravotním postižením.

3.12

Evropský rok byl významnou příležitostí zlepšit veřejné povědomí o tom, jakou zásadní roli mohou hrát podniky v sociální integraci osob se zdravotním postižením, a rovněž v jejich integraci do trhu práce. Jedním z důsledků Evropského roku bylo to, že vzrůstající počet společností přijímá do pracovního poměru osoby se zdravotním postižením a své výrobky a služby projektuje s ohledem na všeobecné požadavky o přístupnosti. Iniciativa Evropský rok podnikových partnerství (European Year Corporate Partnership), podporovaná Evropskou komisí, se ukázala obzvláště přínosnou, neboť vedla k vytvoření sítě spojující podniky a subjekty činné v oblasti zdravotního postižení (Business and Disability Network), což je jedním z dlouhodobých výsledků roku.

3.13

Podniky sociální ekonomiky byly během Evropského roku také obzvláště aktivní, uskutečnily stovky iniciativ na místní, regionální, státní a evropské úrovni. Zvláštní pozornost vyvolalo vydání průvodce CEP-CMAF (Stálá evropská konference družstev, vzájemných pojišťovacích spolků, sdružení a nadací – European Standing Conference of Cooperatives, Mutual Societies, Associations and Foundations) ve spolupráci s EHSV, kde je ukázáno, jak organizace sociální ekonomiky mohou přispět k sociální integraci osob se zdravotním postižením a k jejich zařazení na trhu práce.

3.14

V roce 2003 byla také zaznamenána zvýšená odborová aktivita na obranu pracovních práv osob se zdravotním postižením.

3.15

Rok pomohl organizacím získat či zlepšit přístup k rozhodovacímu procesu a mohl poskytnout osobám se zdravotním postižením lepší příležitosti k obraně svých práv.

3.16

Výměna osvědčených postupů a revize politických iniciativ musí být organizována skupinou na vysoké úrovni pro osoby se zdravotním postižením, která si musí stanovit jasné funkční období a pracovní program.

3.17

Navíc je vysoce důležité, aby otázka rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením byla zohledněna v různých procesech EU, které využívají otevřených metod koordinace. Otázka je o to důležitější, že politika pro oblast zdravotního postižení zůstává z velké části oblastí v působnosti jednotlivých států. Od skončení Evropského roku jsme bohužel konstatovali pokles počtu odkazů na osoby se zdravotním postižením a uvádění cílů na ně zaměřených, které nyní z lisabonské agendy zmizely.

4.1

EYPD 2003 vděčil za svůj úspěch z velké části zvolenému přístupu zdola. Sdělení zdůrazňuje, že hlavním iniciátorem a šiřitelem informací bylo Evropské hnutí osob se zdravotním postižením, které se rovněž významně zapojilo do jeho přípravy a rozvoje. S jistým zklamáním lze konstatovat, že tento přístup nebyl uplatněn při rozhodování v následujících letech, což mělo přirozené důsledky jak na mobilizaci, tak na zájem cílových skupin a široké veřejnosti.

4.2

Je třeba využít intenzivního zapojení organizací zdravotně postižených osob do rozvoje osvětové kampaně k EYPD a dále na něj navázat při přípravě Evropského roku rovných příležitostí 2007, s ohledem na různorodost zainteresovaných subjektů. Pro úspěch aktivit je otázkou zásadní důležitosti, aby cílové skupiny cítily, že použité nástroje a rámec odpovídají jejich potřebám a že jsou jim aktivity svěřeny. Je rovněž důležité, aby mezi rozhodnutím o konání Evropského roku a jeho oficiálním začátkem byl ponechán dostatečný čas přípravě.

4.3

Externí hodnotitelé zdůraznili, že dodržování finančních nařízení bylo příliš velkou zátěží jak pro členské státy, tak pro dodavatele, ale také pro Evropskou komisi, která by jinak mohla investovat více času do dalších iniciativ. Evropská komise by na to měla pamatovat při současných revizích finančních pravidel a prováděcích předpisů.

4.4

Navíc, rozvoj ukazatelů a systém monitorování by umožnily členským státům zaznamenat údaje o jejich aktivitách, což by vedlo k účinnému monitorování a shromažďování informací o osvědčených postupech.

4.5

Evropské roky nesmí být pouze příležitostí k osvětové činnosti či k oslavám, ale mělo by být odrazovým můstkem pro další iniciativy. EYPD 2003 přinesl mnohá očekávání jak na státní, tak na evropské úrovni. Je důležité, aby osvětové kampaně vedly ke vzniku trvalých aktivit, a aby existovala přiměřená politika a právní rámec, které umožní vyrovnat se s výzvami, které se objeví v průběhu roku. Pro další pokračování partnerství a inovačních projektů, k jejichž vzniku v průběhu roku došlo, je nesmírně důležitá upotřebitelnost prostředků.

5.1

EHSV se v průběhu EYPD 2003 zavázal k účasti na značném počtu iniciativ. Tato zpráva je příležitostí k revizi podobných závazků a k navržení některých opatření do budoucna.

5.2

EHSV vytvořil pracovní skupinu pro zdravotní postižení, sestavenou ze skupiny členů Výboru a z úředníků, s cílem připravit a provádět aktivity EHSV v Evropském roce.

5.3

EHSV podpořil zásady Deklarace z Madridu a zavázal se je dále šířit (4). EHSV přijal několik stanovisek a podal několik odpovědí v období přípravy a navazování na EYPD 2003 (5), jež byly zaslány evropským institucím a zainteresovaným organizacím. K tomu ještě EHSV zorganizoval dva semináře o zaměstnávání osob se zdravotním postižením a o hodnocení EYPD 2003.

5.4

EHSV se zavázal, že zohlední zdravotní postižení ve své činnosti a bude napříště zvažovat zájmy, práva a povinnosti osob se zdravotním postižením ve všech svých stanoviscích. I když je stále ještě co zlepšovat, kráčí EHSV správným směrem a stále větší počet stanovisek Výboru zohledňuje problematiku zdravotního postižení, a tím upoutává pozornost ostatních institucí na práva osob se zdravotním postižením.

5.5

EHSV přijal k problematice osob se zdravotním postižením stanoviska jak z vlastní iniciativy, tak jako reakci na sdělení či legislativní návrhy. (6) EHSV především připravil stanovisko, které poskytuje návod, jak zohlednit a konzultovat organizace zabývající se zdravotním postižením. (7) Četná stanoviska Výboru se zabývají problematikou zdravotního postižení v souvislosti se zaměstnáváním, sociálním začleněním a průmyslem. (8) EHSV se také zavázal k pravidelným hodnocením, která bude provádět pracovní skupina Výboru v roce 2006.

5.6

Navíc EHSV zohlednil požadavky na přístupnost při renovaci svého nového sídla, jež bylo slavnostně otevřeno v květnu 2004. Nové sídlo umožnilo EHSV nabídnout téměř rovnocenný přístup členům a státním zaměstnancům se zdravotním postižením. To také umožnilo organizovat v budově EHSV semináře s účastí organizací osob se zdravotním postižením. Takto jdeme ostatním institucím a orgánům EU příkladem.

5.7

EHSV vzal na vědomí revizi služebního řádu úředníků ES z roku 2003 a v ní obsažená ustanovení, která usnadňují zaměstnávání osob se zdravotním postižením. EHSV by však rád poznamenal, že je třeba zaujmout aktivnější přístup k přijetí více osob se zdravotním postižením do pracovního poměru.

5.8

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby v rámci Evropského roku rovných příležitostí 2007 provedla hodnocení změn v zaměstnaneckých předpisech, týkajících se osob se zdravotním postižením.

5.9

EHSV také požaduje vytvoření programu stáží pro osoby se zdravotním postižením. Evropský rok rovných příležitostí 2007 by mohl být tím správným okamžikem k uskutečnění takového přehledu.

6.1

EHSV ve svých stanoviscích vždy tvrdil, že úspěch Evropského roku osob se zdravotním postižením by se měl poměřovat konkrétními výsledky, které přinese.

6.2

EHSV lituje, že EYPD 2003 nevedl k přijetí komplexních právních předpisů o nediskriminaci osob se zdravotním postižením ve všech oblastech politiky EU.

6.3

EHSV ocenil ve svém stanovisku přijatém v únoru 2004 přijetí Evropského akčního plánu pro rovné příležitosti 2003. EHSV v něm zdůraznil, že akční plán si neklade příliš vysoké cíle a navrhl, aby Evropská komise zvážila další činnost (9).

6.4

EHSV konstatoval, že byla právě zveřejněna první dvouletá zpráva o situaci osob se zdravotním postižením, a také nové priority pro další etapu Evropského akčního plánu (10).

6.5

Měl by být sestaven soubor doporučení, která vycházejí z vlivu evropských strategií pro sociální ochranu, zaměstnanost a celoživotní vzdělávání na osoby se zdravotním postižením. Jde o velmi důležitou problematiku, neboť osoby se zdravotním postižením nejsou zmíněny v nové zmodernizované verzi Lisabonské strategie a státních reformních programech, předložených v roce 2005. V této souvislosti EHSV vítá pracovní dokument o zohlednění zdravotního postižení ve strategii zaměstnanosti (11) a vyzývá Evropskou komisi, aby provedla hodnocení provádění tohoto dokumentu.

6.6

EHSV také vítá návrh předsednictví Spojeného království zorganizovat každým rokem ministerskou konferenci o zdravotním postižení s cílem podpořit politickou diskusi na vysoké úrovni, za účasti organizací osob se zdravotním postižením.

6.7

EHSV věří, že by Evropská komise měla vyvinout nástroj na hodnocení vlivu zdravotního postižení na právní předpisy EU, ve spolupráci s organizacemi osob se zdravotním postižením, a organizovat školení pro úředníky z různých generálních ředitelství o tom, jak by nástroj měl být používán.

6.8

V Amsterdamské smlouvě se ES zavázalo, že bude při vytváření opatření pro vnitřní trh zohledňovat osoby se zdravotním postižením. Prohlášení č. 22 nebylo bohužel provedeno, což má za následek větší překážky pro zboží a služby.

6.9

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby předložila iniciativu, která by svedla dohromady úředníky, zabývající se otázkami vnitřního trhu, a experty z organizací osob se zdravotním postižením s cílem sestavit strategický plán.

6.10

EHSV vítá rychlé přijetí nařízení o cestujících s omezenou pohyblivostí v letecké dopravě, které napomůže odbourat diskriminaci, jíž byly vystaveny osoby se zdravotním postižením cestující leteckou dopravou, a stejně tak i několik dalších legislativních iniciativ v oblasti dopravy, které rovněž prosazují práva osob se zdravotním postižením.

6.11

EHSV žádá, aby byly požadavky na přístupnost zahrnuty do všech dotací poskytovaných EU, a do jejích vlastních politik veřejných zakázek.

6.12

EHSV také pozorně sleduje jednání o Mezinárodní úmluvě o lidských právech osob se zdravotním postižením a vítá návrh EU, aby se Evropské společenství k úmluvě připojilo, a tak poskytlo ochranu osobám se zdravotním postižením, žijícím v EU, a zajistilo této problematice přiměřenou pozornost institucí a orgánů EU.

6.13

EHSV se domnívá, že k odstranění diskriminace ve všech oblastech působnosti EU je třeba přijmout další právní předpisy a očekává výsledky studie o proveditelnosti dalších legislativních iniciativ směřujících k odstranění diskriminace. Navíc Výbor pevně věří, že k předložení návrhu směrnice zohledňující zdravotní postižení dojde v příštím roce.