28.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 241/31

1.1

Druhá směrnice o vnitřním trhu s plynem, přijatá v červnu 2003, by měla zavést strukturální změny právního rámce nezbytné pro odstranění zbývajících překážek pro vytvoření vnitřního trhu se zemním plynem. Směrnice poskytuje odběratelům plynu, s výjimkou domácností, možnost zvolit si po 1. červnu 2004 bez omezení dodavatele plynu, všem zákazníkům přiznává toto právo od 1. června 2007. Směrnice též upravuje přístup třetích stran do rozvodných a distribučních sítí na základě zveřejněných a regulovaných tarifních sazeb, přístup ke skladovacím zařízením na smluvním či regulačním základě, zákonné rozdělení rozvodu plynu a velkých a středních distribučních společností, a ustavení regulačního orgánu v každém členském státě.

1.2

Aby mohl být dosažen stanovený cíl a vytvořen vnitřní trh s plynem, je nezbytné přijmout další podrobná opatření týkající se způsobu provozování rozvodných systémů. Pro trh s elektrickou energií byla obdobná opatření stanovena v nařízení přijatém v červnu 2003. Toto nařízení upravuje obecnou strukturu tarifních sazeb, včetně přeshraničního obchodu, poskytování informací o kapacitě vzájemného propojení a stanoví pravidla týkající se řízení přetíženosti systému.

1.3

Evropské fórum o regulaci trhu s plynem, jehož cílem je stanovit praktická tržní pravidla pro rozvod plynu, se schází jednou za dva roky v Madridu. Jeho účastníky jsou Komise, členské státy, národní regulační orgány, zástupci plynárenského průmyslu a uživatelé sítí. V únoru 2002 byly na tomto fóru přijaty „Zásady dobré praxe v oblasti zajištění přístupu třetích stran (tzv. TPA)“, v září 2003 pak revidované, podrobnější předpisy. Uvedené zásady nejsou závazné a byly přijaty dobrovolně, provozovatelé rozvodné sítě a jiné strany se je však zavázali dodržovat.

1.4

Komise sleduje, jak provozovatelé rozvodné sítě dodržují stanovené zásady, přičemž z jejích zpráv vyplývá, že tyto zásady jsou dosud podstatným a nepřijatelným způsobem porušovány. Podle závěrů Komise nebyly dosud ani zdaleka vytvořeny rovné podmínky pro přístup do sítě plynovodů.

2.1

Cílem návrhu Komise je posílit vnitřní trh s plynem prostřednictvím nového právního rámce pro rozvod plynu na úrovni Evropy, který bude vytvořen na základě závěrů posledního madridského fóra. Navrhované předpisy vycházejí z platné legislativy pro přeshraniční výměnu elektřiny, přesahují však její působnost, neboť upravují též přístup do rozvodné sítě a účtování příslušných poplatků v jednotlivých členských státech.

2.2

Nařízení o podmínkách přístupu do sítí plynovodů stanoví podrobné závazné pokyny vypracované na základě stávajících Zásad dobré praxe dojednaných na madridském fóru (s výjimkou současných otázek tarifních sazeb), upravujících:

2.3

Nařízení též stanoví postup pro vývoj těchto pokynů prostřednictvím komitologie. Dále stanoví povinnost národních regulačních orgánů zajistit uplatnění dohodnutých pokynů.

3.1

Cílem navrhovaného nařízení je stanovit spravedlivá pravidla pro přístup do rozvodných sítí zemního plynu. Základním úkolem v této oblasti je zvýšit konkurenci na vnitřním trhu s plynem a zajistit dodávky pro všechny uživatele, a povzbudit tak nezbytné investice do rozvodné infrastruktury. V současnosti mají sítě plynovodů v EU dostatečnou kapacitu, tato situace se však může brzy změnit díky rychle rostoucí poptávce. Vzhledem k rostoucí závislosti EU na dodávkách plynu ze států mimo Unii, jež s sebou přináší problémy se zajištěním dodávek, je nezbytné řídit a regulovat infrastrukturu rozvodu plynu.

3.2

Zásady dobré praxe byly na madridském fóru přijaty v roce 2002, v současném revidovaném znění existují více než půl roku. Zástupci podnikatelů v oblasti rozvodu plynu argumentují, že toto časové období je příliš krátké na to, aby bylo možné činit jakékoli závěry ohledně jejich uplatňování, a upřednostňují princip dobrovolnosti a národní zákonodárství založené na principu subsidiarity, stanoveném ve druhé směrnici o vnitřním trhu s plynem. Zdůrazňují potřebu důvěryhodného, stabilního a stimulujícího právního rámce, aby bylo možné investovat do tohoto odvětví a minimalizovat rizika pro investory.

3.2.1

Relevantní otázkou je, zda hlavní příčinou pomalé implementace není obecná neschopnost provozovatelů přizpůsobit se novým předpisům. V tomto ohledu Komise zjistila, že v několika členských státech se podařilo provést příslušné změny v daném časovém rámci.

3.2.2

Pokud jde o rychlost uplatňování nových předpisů, bylo též bráno v úvahu, že nařízení o přístupu do sítí v rámci přeshraničního vedení elektrické energie bylo schváleno v polovině roku 2003 jako doplněk ke směrnici o vnitřním trhu s elektřinou, jež byla přijata ve stejné době jako směrnice o vnitřním trhu s plynem.

3.3

S ohledem na uvedené argumenty Evropský hospodářský a sociální výbor vítá návrh nařízení o podmínkách přístupu do sítí plynovodů, předložený Komisí. Výbor však vyjádřil několik připomínek k obsahu navrhovaného nařízení.

3.4

Jednou z otázek, již je třeba prodiskutovat, je působnost navrhovaného nařízení: má upravovat veškerý rozvod plynu v rámci EU, nebo pouze jeho dopravu přes hranice? Má se vztahovat též na skladovací zařízení? Evropský hospodářský a sociální výbor podporuje, aby nařízení umožnilo vytvořit stabilní, účinný a harmonizovaný právní rámec pro vnitřní trh s plynem, sdružující jak respekt principu subsidiarity, tak rozvoj obchodu. V této perspektivě musí být hlavní linie pokynů přístupu ke skladovacím zařízením, jak bylo politicky ujednáno ve směrnici, prodiskutovány co nejdříve v rámci Madridského fora..

3.5

Klíčovou otázkou je způsob vypracování a přijímání změn předpisů stanovených v citovaném nařízení. Komise navrhuje, aby jí pomohl výbor vytvořený podle článku 13 nařízení o podmínkách přístupu do sítí v rámci přeshraniční výměny elektřiny. Stávající pravidla byla dojednána na Madridském fóru, kde jsou zastoupeni provozovatelé rozvodného systému a uživatelé sítě. Navrhované nařízení by mělo zaručit jejich účast na rozhodovacím procesu i v budoucnu a obsahovat ustanovení, že změny předpisů budou založeny na dohodách z Madridského fóra. V tomto smyslu může být, například, doplněn článek 14 nebo preambule.

4.1

S ohledem na snazší přijímání dodatků k pokynům a s cílem předejít nutnosti brzké změny textu samotného nařízení by mohly být definice pojmů (čl. 2) doplněny tak, aby byly zohledněny předvídatelné změny pokynů,

4.3

Článek 14 by měl být doplněn o ustanovení týkající se účasti zainteresovaných subjektů na navrhovaném procesu komitologie.

4.4

Při monitorování aplikace příslušného nařízení by měla Komise též přihlédnout ke stanoviskům všech zainteresovaných subjektů. Tento požadavek by měl být zohledněn v článku 15.

4.5

Příslušná místa v síti, kde musí být zveřejněny odpovídající informace, jsou nyní definována v příloze (3.2.) navrhovaného nařízení. Tyto definice, jež jsou klíčové pro zajištění transparentnosti, by měly být začleněny do vlastního textu nařízení, aby mohly být měněny výhradně společným rozhodnutím.

4.6

Výbor zdůrazňuje citlivý, strategický charakter infrastruktury rozvodu plynu: vyváženost sítí, stanovení mezních hodnot tlaku v uzlech, rozvoj infrastruktury rozvodu plynu potrubím či jeho dopravy ve zkapalněné podobě, zvážení mezních hodnot saturace. Komunitární nařízení by mělo stanovit prostředky a opatření ke snazšímu plánování a řádné regulaci zajišťované provozovateli v dané oblasti.