(1)

Krize COVID-19 nadále způsobuje prudký pokles letecké dopravy v důsledku výrazného snížení poptávky po ní a přímých opatření přijatých členskými státy, jakož i třetími zeměmi, s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19. Organizace Eurocontrol uvedla, že v první polovině roku 2021 byl letový provoz ve vzdušném prostoru EHP poměrně stabilní a představoval přibližně 38 % letového provozu v odpovídajícím období roku 2019 a zaznamenal rostoucí tendenci. Podle prognózy organizace Eurocontrol se na základě nejrealističtějšího scénáře očekává, že průměrný roční objem letového provozu dosáhne 50 % v roce 2021 a 72 % v roce 2022.

(2)

Uvedené okolnosti jsou mimo kontrolu leteckých dopravců a následné dobrovolné nebo povinné rušení leteckých služeb leteckými dopravci odpovídající měnící se poptávce je nezbytnou nebo legitimní reakcí na uvedené okolnosti.

(3)

Podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EHS) č. 95/93 ve spojení s čl. 10 odst. 2 musí letečtí dopravci využít alespoň 80 % sérií letištních časů, které jim byly přiděleny, nebo na tyto letištní časy ztratí historická práva, tzv. pravidlo „bez využití propadá“ („use-it-or-lose-it“). Pravidlo, podle kterého nevyužité letištní časy propadnou, bylo pozastaveno na období od 1. března 2020 do 28. března 2021 s ohledem na krizi COVID-19 a s cílem chránit finanční zdraví leteckých dopravců a zamezit negativním dopadům prázdných nebo převážně prázdných letů provozovaných pouze za účelem zachování příslušných letištních časů na životní prostředí.

(4)

Dne 16. února 2021, vzhledem k pokračujícímu dopadu krize COVID-19 na leteckou dopravu, změnila Unie nařízení (EHS) č. 95/93 s cílem poskytnout leteckým společnostem další úlevu od pravidla, podle kterého nevyužité letištní časy propadnou, během letního plánovacího období 2021, a to pozastavením uvedeného pravidla na další období od 28. března 2021 do 30. října 2021.

(5)

Podle čl. 10a odst. 5 nařízení (EHS) č. 95/93 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny období pozastavení pravidla, podle kterého nevyužité letištní časy propadnou, podle čl. 10a odst. 3.

(6)

Podle čl. 10a odst. 5 nařízení (EHS) č. 95/93 je dále Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny míry využití letištních časů v rozmezí od 30 do 70 %, je-li to naprosto nezbytné k řešení měnícího se dopadu krize způsobené onemocněním COVID-19 na úroveň letového provozu.

(7)

Navzdory postupnému zvyšování je úroveň letového provozu v první polovině roku 2021 ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019 stále nízká a činí v průměru přibližně 38 % úrovně v odpovídajícím období roku 2019. I když je obtížné přesně předpovědět, jak bude postupovat oživení letového provozu, lze důvodně předpokládat, že tato situace potrvá rovněž v blízké budoucnosti, přičemž rozdíl mezi letovým provozem v roce 2021 ve srovnání s rokem 2019 se bude soustavně zmenšovat. Na základě čtyřleté prognózy organizace Eurocontrol ze dne 21. května 2021 by podle nejpravděpodobnějšího scénáře, který předpokládá, že účinky proočkovanosti by se měly projevit v roce 2022, by roční objem provozu v letech 2021 a 2022 dosáhl ročního průměru 50 % až 72 % úrovně roku 2019. Na základě dostupných měsíčních prognóz organizace Eurocontrol na rok 2021 a dostupného ročního průměru organizace Eurocontrol pro rok 2022 se očekává, že letový provoz v zimním plánovacím období 2021/2022 dosáhne 70 % úrovně z roku 2019.

(8)

Údaje shromážděné Světovou zdravotnickou organizací a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí ukazují, že přetrvávající pokles objemu letového provozu je výsledkem dopadu krize COVID-19. Dostupné údaje ukazují spojitost mezi měnícím se počtem případů a reakcemi členských států a třetích zemí na tyto vyvíjející se počty, a to přijetím opatření, která mají dopad na leteckou dopravu a vedou k poklesu objemu letového provozu. Taková opatření, která lze zavést nebo zrušit ve velmi krátké lhůtě, přispívají k atmosféře nejistoty a mají negativní dopad na důvěru spotřebitelů a jejich chování ohledně rezervací.

(9)

Pokud by letecké společnosti musely provozovat svá portfolia letištních časů z roku 2019 v plném rozsahu v souladu s článkem 8 nařízení (EHS) č. 95/93, lze vzhledem k měnícímu se počtů případů onemocnění COVID-19 a možnému rozšíření nových variant důvodně očekávat značný počet rušených letů v důsledku krize COVID-19 v nadcházejícím zimním plánovacím období, tj. od 31. října 2021 do 26. března 2022.

(10)

Je proto nezbytné prodloužit lhůtu stanovenou v čl. 10a odst. 3 nařízení (EHS) č. 95/93, a to na období od 31. října 2021 do 26. března 2022.

(11)

Poptávka po cestování v zimním plánovacím období od 31. října 2021 do 26. března 2022 by mohla být stále nízká, a to i přes pokrok očkovacích kampaní, zvýšenou bezpečnost cestování a rušení opatření v jednotlivých zemích, která mají dopad na cestování. Přetrvávající nízká poptávka během zimního plánovacího období by mohla být známkou dlouhodobých strukturálních změn na trhu a v chování spotřebitelů. Míra využití letištních časů by proto měla na jedné straně zabránit nezamýšleným negativním důsledkům pro finanční situaci leteckých společností a negativním dopadům na životní prostředí v důsledku prázdných nebo do značné míry prázdných letů provozovaných pouze za účelem zachování historických práv na letištní časy a na straně druhé motivovat letecké společnosti k účinnému využívání letištní kapacity nebo uvolnění letištních časů do fondu pro jiné uživatele, aby bylo zajištěno účinné využívání letištní kapacity.

(12)

Kromě toho by měla být míra využití letištních časů stanovena na úrovni, která zaručí minimální objem služeb s cílem zvýšit důvěru cestujících, účinné využívání kapacity letišť v zimním plánovacím období 2021/2022 a spolehlivé propojení.

(13)

Míra využití letištních časů by měla rovněž zohlednit dlouhodobější strukturální změny na trhu a v chování spotřebitelů, aby se trh mohl postupně přizpůsobovat měnící se poptávce a uvolnit kapacitu pro zimní plánovací období 2022/2023. Zejména vzhledem k tomu, že některé letecké společnosti využily v roce 2020 a na začátku roku 2021 letištní časy ad hoc, aniž by získaly historické letištní časy.

(14)

Míra využití letištních časů pro zimní plánovací období 2021/2022 by proto měla být stanovena na 50 %.

(15)

Ačkoli se obecně předpokládá, že letečtí dopravci budou lety provozovat, jakmile se vrátí poptávka, nižší limit využití představuje riziko, že někteří dopravci omezí provoz na některých letištích na nezbytné minimum pouze za účelem zachování historických práv na dané letištní časy na úkor konkurentů, provozovatelů letišť a spotřebitelů. Není pravděpodobné, že by případné uvolnění určité letištní kapacity v důsledku této nové míry využití způsobilo vážné narušení provozu leteckých společností a sítí, což by vyšší míra využití způsobit mohla.

(16)

V zájmu právní jistoty, zejména pro koordinátory letištních časů a letecké provozovatele, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,