(1)

Přechod na nízkouhlíkové, udržitelnější a oběhové hospodářství účinněji využívající zdroje v souladu s cíli udržitelného rozvoje má zásadní význam pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti hospodářství Unie. V roce 2016 uzavřela Unie Pařížskou dohodu (2). Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody stanoví cíl, jímž je lepší reakce na změnu klimatu, mimo jiné sladěním finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

(2)

Komise si tuto výzvu vzala za svou a v prosinci 2019 představila Zelenou dohodu pro Evropu (3). Zelená dohoda představuje novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a hospodářský růst v ní bude oddělen od využívání zdrojů. Tento cíl vyžaduje jasné signály pro investory – pokud jde o jejich investice – aby se předešlo uvíznutí aktiv a zvýšilo udržitelné financování.

(3)

V březnu 2018 Komise zveřejnila svůj akční plán „Financování udržitelného růstu“ (4) na vytvoření ambiciózní a komplexní strategie pro udržitelné financování. Jedním z cílů stanovených v tomto akčním plánu je přesměrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím za účelem dosažení udržitelného a inkluzivního růstu. Posouzení dopadů, z něhož vycházejí následné legislativní iniciativy zveřejněné v květnu 2018 (5), ukázalo, že je třeba, aby správcovské společnosti v rámci svých povinností vůči investorům zohledňovaly faktory udržitelnosti. Správcovské společnosti by proto měly průběžně posuzovat nejen všechna příslušná finanční rizika, ale také veškerá relevantní rizika týkající se udržitelnosti uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (6), která by v případě, že nastanou, mohla mít skutečný či potenciální významný negativní dopad na hodnotu investice. Směrnice Komise 2010/43/EU (7) výslovně neodkazuje na rizika týkající se udržitelnosti. Z tohoto důvodu a v zájmu zajištění toho, aby vnitřní postupy a organizační opatření byly řádně prováděny a dodržovány, je nezbytné vyjasnit, že procesy, systémy a vnitřní kontroly správcovských společností odráží rizika týkající se udržitelnosti a že pro analýzu těchto rizik je nezbytná technická kapacita a znalosti.

(4)

Aby se zabránilo nerovným podmínkám pro správcovské společnosti a pro investiční společnosti, které nestanovily správcovskou společnost, a aby se zabránilo související fragmentaci, nedůslednosti a nepředvídatelnosti fungování vnitřního trhu, měla by se pravidla začlenění rizik týkajících se udržitelnosti rovněž vztahovat na investiční společnosti, a to s ohledem na zásadu proporcionality.

(5)

Pro zachování vysoké úrovně ochrany investorů by správcovské společnosti měly při určování typů střetů zájmů, jejichž existence by mohla poškodit zájmy SKIPCP, zahrnovat střety zájmů, které mohou vzniknout v důsledku začleňování rizik týkajících se udržitelnosti do jejich procesů, systémů a vnitřních kontrol. Mezi ně mohou patřit střety vyplývající z odměňování nebo osobních obchodů příslušných pracovníků, střety zájmů, které by mohly vést ke klamavé ekologické reklamě (tzv. lakování nazeleno), k nevhodnému prodeji nebo zkreslení investičních strategií, a střety zájmů mezi různými SKIPCP spravovanými stejnou správcovskou společností.

(6)

Podle nařízení (EU) 2019/2088 jsou správcovské nebo investiční společnosti, které jsou povinny zohledňovat hlavní nepříznivé dopady investičních rozhodnutí na faktory udržitelnosti, nebo tyto hlavní nepříznivé dopady zohledňují dobrovolně, povinny poskytnout informace o tom, jak jsou tyto hlavní nepříznivé dopady vzaty do úvahy v jejich politikách náležité péče. V zájmu zajištění souladu mezi nařízením (EU) 2019/2088 a směrnicí 2010/43/EU by tato povinnost měla být ve směrnici 2010/43/EU zohledněna.

(7)

Směrnice 2010/43/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V článku 3 se doplňují nové body 11 a 12, které znějí:

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).“;"

2)

V čl. 4 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy zajistí, aby správcovské společnosti při plnění požadavků stanovených v prvním pododstavci zohledňovaly rizika týkající se udržitelnosti.“;

3)

V článku 5 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

4)

Vkládá se nový článek 5a, který zní:

5)

V čl. 9 odst. 2 se doplňuje nové písmeno g), které zní:

6)

V článku 17 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

7)

V článku 23 se doplňují nové odstavce 5 a 6, které znějí:

8)

V čl. 38 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Politika řízení rizik obsahuje potřebné postupy, které správcovské společnosti umožní posoudit u každého jí spravovaného SKIPCP expozici SKIPCP vůči tržnímu riziku, riziku likvidity, riziku týkajícímu se udržitelnosti a riziku selhání protistrany, jakož i vůči všem ostatním rizikům, která mohou být pro každý jí spravovaný SKIPCP závažná, včetně provozního rizika.“