1.   Cílem tohoto nařízení je zlepšit fungování vnitřního trhu posílením dozoru nad trhem s výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v článku 2, aby se zajistilo, že na trh Unie jsou dodávány pouze ty výrobky, které jsou v souladu s předpisy a splňují požadavky na vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako jsou zdraví a bezpečnost obecně, zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, veřejná bezpečnost a jakékoli jiné veřejné zájmy chráněné uvedenými právními předpisy.

2.   Toto nařízení stanoví pravidla a postupy pro hospodářské subjekty, pokud jde o výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie, a vytváří rámec pro spolupráci s hospodářskými subjekty.

3.   Toto nařízení také poskytuje rámec pro kontroly výrobků vstupujících na trh Unie.

1.   Toto nařízení se vztahuje na výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I (dále jen „harmonizační právní předpisy Unie“), pokud tyto předpisy neobsahují žádná zvláštní ustanovení se stejným cílem, která upravují jednotlivé aspekty dozoru nad trhem a vymáhání práva konkrétněji.

2.   Články 25 až 28 se použijí na výrobky, na které se vztahuje právo Unie, v rozsahu, ve kterém v právu Unie neexistují zvláštní ustanovení o organizaci kontrol výrobků vstupujících na trh Unie.

3.   Použití tohoto nařízení nebrání orgánům dozoru nad trhem v tom, aby přijímaly zvláštní opatření podle směrnice 2001/95/ES.

4.   Tímto nařízením nejsou dotčeny články 12 až 15 směrnice 2000/31/ES.

1.   Bez ohledu na jakékoli povinnosti stanovené v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie lze výrobek, na který se vztahují právní předpisy uvedené v odstavci 5, uvést na trh pouze v případě, že existuje hospodářský subjekt usazený v Unii, který ve vztahu k tomuto výrobku odpovídá za plnění úkolů stanovených v odstavci 3.

2.   Pro účely tohoto článku se hospodářským subjektem uvedeným v odstavci 1 rozumí:

3.   Aniž jsou dotčeny jakékoli povinnosti hospodářských subjektů podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, plní hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 následující úkoly:

4.   Aniž jsou dotčeny příslušné povinnosti hospodářských subjektů podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, musí být na výrobku nebo na jeho obalu, na balíku či v průvodním dokladu uvedeny jméno hospodářského subjektu uvedeného v odstavci 1, jeho zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka a jeho kontaktní údaje, včetně poštovní adresy.

5.   Tento článek se použije pouze na výrobky, na které se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (34), (EU) 2016/425 (35) a (EU) 2016/426 (36) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES (37), 2006/42/ES (38), 2009/48/ES (39), 2009/125/ES (40), 2011/65/EU (41), 2013/29/EU (42), 2013/53/EU (43), 2014/29/EU (44), 2014/30/EU (45), 2014/31/EU (46), 2014/32/EU (47), 2014/34/EU (48), 2014/35/EU (49), 2014/53/EU (50) a 2014/68/EU (51).

1.   Pro účely čl. 4 odst. 2 písm. c) musí být zplnomocněný zástupce pověřen výrobcem k plnění úkolů uvedených v čl. 4 odst. 3, bez ohledu na jakékoli jiné úkoly, jimiž je pověřen podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie.

2.   Zplnomocněný zástupce vykonává úkoly stanovené v pověření. Kopii pověření poskytne na požádání orgánům dozoru nad trhem v jazyce Unie, který určí dotyčný orgán dozoru nad trhem.

3.   Zplnomocnění zástupci musí mít k dispozici vhodné prostředky k plnění svých úkolů.

1.   Hospodářské subjekty spolupracují s orgány dozoru nad trhem na opatřeních, která by mohla vyloučit nebo zmírnit rizika, která představují výrobky, jež tyto subjekty dodávají na trh.

2.   Poskytovatelé služeb informační společnosti spolupracují s orgány dozoru nad trhem, na žádost orgánů dozoru a v konkrétních případech, na usnadnění jakýchkoli přijatých opatření k vyloučení, nebo pokud to není možné, ke zmírnění rizik, která představuje výrobek, který je nebo byl nabízen k prodeji on-line prostřednictvím jejich služeb.

1.   Komise v souladu s nařízením (EU) 2018/1724 zajistí, aby portál Vaše Evropa poskytoval uživatelům snadný on-line přístup k informacím o požadavcích na výrobky a o právech, povinnostech a pravidlech vyplývajících z harmonizačních právních předpisů Unie.

2.   Členské státy zavedou postupy, kterými budou hospodářským subjektům na jejich žádost a bezplatně poskytovat informace o provedení harmonizačních právních předpisů Unie, které se vztahují na výrobky, ve vnitrostátním právu a o jejich uplatňování. Pro tento účel se použijí čl. 9 odst. 1, 4 a 5 nařízení (EU) 2019/515.

1.   Orgány dozoru nad trhem se mohou dohodnout s dalšími relevantními orgány nebo s organizacemi zastupujícími hospodářské subjekty nebo konečné uživatele na provádění společných činností za účelem podpory souladu s předpisy, zjišťování případů nesouladu s předpisy, zvyšování povědomí a poskytování pokynů v souvislosti s harmonizačními právními předpisy Unie s ohledem na určité kategorie výrobků, zejména kategorie výrobků, u nichž je často shledáno, že představují závažné riziko, včetně výrobků nabízených k prodeji on-line.

2.   Dotčený orgán dozoru nad trhem a strany uvedené v odstavci 1 zajistí, aby dohoda o společných činnostech nevedla k nekalé soutěži mezi hospodářskými subjekty a nenarušovala objektivitu, nezávislost a nestrannost stran.

3.   Orgán dozoru nad trhem může použít jakékoli informace vyplývající ze společných činností prováděných v rámci jakéhokoli jeho šetření nesouladu s předpisy.

4.   Dotčený orgán dozoru nad trhem zpřístupní veřejnosti dohodu o společných činnostech, včetně jmen stran dohody, a zanese ji do informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34. Při vypracovávání dohody o společných činnostech pomáhá na žádost členského státu síť zřízená podle článku 29.

1.   Členské státy organizují a provádějí dozor nad trhem, jak je stanoveno v tomto nařízení.

2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku určí každý členský stát na svém území jeden nebo více orgánů dozoru nad trhem. Každý členský stát oznámí Komisi a ostatním členským státům své orgány dozoru nad trhem a působnost každého z nich, přičemž využije informační a komunikační systém uvedený v článku 34.

3.   Každý členský stát určí ústřední styčný úřad.

4.   Úlohou ústředního styčného úřadu členského státu je přinejmenším reprezentovat koordinovaný postoj orgánů dozoru nad trhem a orgánů určených podle čl. 25 odst. 1 a sdělovat vnitrostátní strategie dozoru nad trhem uvedené v článku 13. Pomáhá také při spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem v různých členských státech, jak je stanoveno v kapitole VI.

5.   S cílem vykonávat dozor nad trhem u výrobků prodávaných on-line a off-line stejně účinně ve všech distribučních kanálech členské státy zajistí, aby jejich orgány dozoru nad trhem a ústřední styčný úřad měly potřebné zdroje, včetně dostatečných rozpočtových a jiných zdrojů, jako jsou dostatečný počet odborně způsobilých pracovníků, odborné znalosti, postupy a další opatření pro řádné plnění jejich povinností.

6.   Pokud na jeho území existuje více orgánů dozoru nad trhem, členský stát zajistí, aby byly povinnosti těchto orgánů jasně vymezeny a aby byly zavedeny vhodné mechanismy komunikace a koordinace, které jim umožní úzce spolupracovat a účinně plnit své povinnosti.

1.   Orgány dozoru nad trhem vykonávají své činnosti, aby zajistily:

2.   Orgány dozoru nad trhem vykonávají své pravomoci a plní své povinnosti nezávisle, nestranně a nezaujatě.

3.   Orgány dozoru nad trhem provádějí v rámci svých činností stanovených v odstavci 1 tohoto článku v přiměřeném rozsahu vhodné kontroly vlastností výrobků, a to prostřednictvím kontrol dokladů a případně fyzických a laboratorních kontrol na základě odpovídajících vzorků, přičemž stanoví priority svých zdrojů a činností k zajištění účinného dozoru nad trhem a mají na zřeteli vnitrostátní strategie dozoru nad trhem uvedené v článku 13.

Při rozhodování o tom, jaké kontroly provádět, u jakých typů výrobků a v jakém rozsahu, uplatňují orgány dozoru nad trhem přístup založený na rizicích s přihlédnutím k těmto faktorům:

4.   Komise může po konzultaci se sítí přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví jednotné podmínky kontrol, kritéria pro určení četnosti kontrol a množství vzorků, které mají být zkontrolovány v případě některých výrobků nebo kategorií výrobků, u nichž byla opakovaně zjištěna konkrétní rizika nebo závažná porušení příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti či jiných veřejných zájmů chráněných uvedenými předpisy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.

5.   Pokud hospodářské subjekty předloží protokoly o zkouškách nebo osvědčení shody jejich výrobků s harmonizačními právními předpisy Unie, vydané subjektem posuzování shody akreditovaným podle nařízení (ES) č. 765/2008, orgány dozoru nad trhem je řádně zohlední.

6.   Důkazy, které použije orgán dozoru nad trhem v jednom členském státě, lze bez dalších formálních požadavků použít při šetření k ověření souladu výrobků s předpisy prováděném orgány dozoru nad trhem v jiném členském státě.

7.   Orgány dozoru nad trhem zavedou v souvislosti s výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, tyto postupy:

8.   Orgány dozoru nad trhem se za účelem zajištění komunikace a koordinace se svými protějšky v jiných členských státech aktivně účastní práce správních skupin pro správní spolupráci uvedených v čl. 30 odst. 2.

9.   Aniž je dotčen ochranný postup Unie podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, považuje orgán dozoru nad trhem v jednom členském státě výrobky, které byly prohlášeny za nevyhovující na základě rozhodnutí orgánu dozoru nad trhem v jiném členském státě, rovněž za nevyhovující, pokud nedospěl na základě vlastního šetření a se zřetelem k případným podkladům, které mu poskytl hospodářský subjekt, k opačnému závěru.

1.   S cílem posílit jednotnost činností dozoru nad trhem v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení jsou organizována vzájemná hodnocení pro ty orgány dozoru nad trhem, které se do nich chtějí zapojit.

2.   Síť vypracuje metodiku a průběžný plán pro vzájemná hodnocení mezi zúčastněnými orgány dozoru nad trhem. Při jejich vypracovávání zohlední přinejmenším počet a velikost orgánů dozoru nad trhem v členských státech, počet pracovníků, kteří jsou k dispozici, další zdroje k provedení vzájemného hodnocení a další relevantní kritéria.

3.   Vzájemná hodnocení se týkají osvědčených postupů vytvořených některými orgány dozoru nad trhem, které mohou být přínosné pro jiné orgány dozoru nad trhem, a dalších relevantních hledisek souvisejících s účinností činností dozoru nad trhem.

4.   Výsledek vzájemných hodnocení se oznamuje síti.

1.   Nejméně každé čtyři roky vypracuje každý členský stát zastřešující vnitrostátní strategii dozoru nad trhem. Každý členský stát vypracuje takovou strategii poprvé do 16. července 2022. Vnitrostátní strategie dozoru nad trhem musí podporovat ucelený, komplexní a integrovaný přístup k dozoru nad trhem a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie na území dotyčného členského státu. Při jejím vypracovávání se zohlední všechna odvětví, na která se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, a všechny stupně dodavatelského řetězce výrobku včetně dovozu a digitálních dodavatelských řetězců. Mohou být také zohledněny priority stanovené v pracovním programu sítě.

2.   Vnitrostátní strategie dozoru nad trhem musí obsahovat alespoň tyto prvky, pokud neohrožují výkon dozoru nad trhem:

3.   Členské státy sdělují svou vnitrostátní strategii dozoru nad trhem Komisi a dalším členským státům prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34. Každý členský stát zveřejní shrnutí své strategie.

1.   Členské státy udělí svým orgánům dozoru nad trhem pravomoci k dozoru nad trhem, vyšetřování a vymáhání práva nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení a harmonizačních právních předpisů Unie.

2.   Orgány dozoru nad trhem vykonávají své pravomoci stanovené v tomto článku efektivně a účinně a v souladu se zásadou proporcionality, v rozsahu, který odpovídá předmětu, účelu opatření a povaze a celkové skutečné nebo potenciální újmě způsobené nesouladem s předpisy. Pravomoci musí být udělovány a vykonávány v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, včetně zásad Listiny základních práv Evropské unie, a také se zásadami vnitrostátního práva týkajícími se svobody projevu a svobody a plurality sdělovacích prostředků, s použitelnými procesními zárukami a s pravidly Unie o ochraně údajů, zejména nařízením (EU) 2016/679.

3.   Při udělování pravomocí podle odstavce 1 mohou členské státy stanovit, že pravomoc lze v příslušných případech vykonávat jedním z těchto způsobů:

4.   Pravomoci udělené orgánům dozoru nad trhem podle odstavce 1 zahrnují alespoň tyto pravomoci:

5.   Orgány dozoru nad trhem mohou pro účely svých šetření použít jako důkaz jakoukoli informaci, dokument, zjištění, prohlášení nebo jakékoli poznatky bez ohledu na formát a médium, na kterém jsou uloženy.

1.   Členské státy mohou povolit svým orgánům dozoru nad trhem vymáhat od příslušného hospodářského subjektu úhradu plné výše nákladů svých činností v souvislosti s případy nesouladu s předpisy.

2.   Náklady uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou zahrnovat náklady na provedení zkoušek, náklady na přijetí opatření podle čl. 28 odst. 1 a 2, náklady za skladování a náklady na činnosti týkající se výrobků, u nichž se zjistilo, že jsou nevyhovující, a jež podléhají nápravným opatřením před svým propuštěním do volného oběhu nebo uvedením na trh.

1.   Orgány dozoru nad trhem přijmou vhodná opatření, pokud výrobek, na který se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, je-li používán v souladu se svým zamýšleným účelem nebo za podmínek, které lze rozumně předvídat, a je-li řádně instalován a udržován:

2.   Pokud orgány dozoru nad trhem učiní zjištění uvedené v odst. 1 písm. a) nebo b), neprodleně požádají příslušný hospodářský subjekt, aby přijal vhodná a přiměřená nápravná opatření s cílem ukončit daný nesoulad s předpisy nebo vyloučit dané riziko ve lhůtě, kterou stanoví.

3.   Pro účely odstavce 2 mohou být nápravnými opatřeními, která má hospodářský subjekt přijmout, mimo jiné:

4.   Nápravná opatření uvedená v čl. 3 písm. e), f) a g) mohou být vyžadována pouze v případech, kdy výrobek může představovat riziko pouze za určitých podmínek nebo pouze pro určité konečné uživatele.

5.   Pokud hospodářský subjekt nepřijme nápravná opatření uvedená v odstavci 3 nebo nadále trvá nesoulad s předpisy nebo riziko uvedené v odstavci 1, zajistí orgány dozoru nad trhem, aby byl výrobek stažen z oběhu nebo z trhu nebo bylo zakázáno či omezeno jeho dodávání na trh a aby o tom byly informovány veřejnost, Komise a ostatní členské státy.

6.   Informace podle odstavce 5 tohoto článku jsou Komisi a ostatním členským státům sdělovány prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34. Má se za to, že tímto sdělováním informací se splňuje rovněž oznamovací povinnost pro účely příslušných ochranných postupů harmonizačních právních předpisů Unie.

7.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za opodstatněné v souladu s příslušným ochranným postupem nebo žádný orgán dozoru nad trhem jiného členského státu nedospěl k opačnému závěru, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 9, přijmou příslušné orgány dozoru nad trhem v ostatních členských státech nezbytná opatření ve věci nevyhovujícího výrobku a zadají příslušné informace do informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34.

1.   Jakékoli opatření, rozhodnutí nebo nařízení přijaté nebo učiněné orgány dozoru nad trhem podle harmonizačních právních předpisů Unie nebo podle tohoto nařízení musí uvádět přesné důvody, na kterých se zakládá.

2.   Jakékoli takové opatření, rozhodnutí nebo nařízení se neprodleně oznámí příslušnému hospodářskému subjektu spolu s informací o prostředcích právní ochrany, jež má k dispozici podle práva dotčeného členského státu, a o lhůtách pro jejich podání.

3.   Před přijetím nebo učiněním opatření, rozhodnutí nebo nařízení uvedeného v odstavci 1 dostane dotyčný hospodářský subjekt příležitost, aby se v přiměřené lhůtě, která nebude kratší než deset pracovních dnů, vyjádřil, ledaže mu takovou příležitost nelze poskytnout kvůli naléhavosti opatření, rozhodnutí nebo nařízení na základě zdravotních nebo bezpečnostních požadavků nebo jiných důvodů týkajících se veřejných zájmů, na které se vztahují příslušné harmonizační právní předpisy Unie.

Pokud je opatření, rozhodnutí nebo nařízení přijato nebo učiněno, aniž hospodářský subjekt dostal příležitost se vyjádřit, je mu tato možnost co nejdříve poskytnuta dodatečně a orgán dozoru nad trhem dotyčné opatření, rozhodnutí nebo nařízení okamžitě přezkoumá.

1.   Orgány dozoru nad trhem zajišťují, aby výrobky, které představují vážné riziko, byly staženy z trhu nebo z oběhu, pokud nejsou k dispozici jiné účinné prostředky k vyloučení tohoto vážného rizika, nebo aby bylo zakázáno jejich dodávání na trh. Orgány dozoru nad trhem tento krok neprodleně oznámí Komisi v souladu s článkem 20.

2.   Rozhodnutí, zda výrobek představuje vážné riziko, vychází z náležitého posouzení rizik, které zohledňuje povahu rizika a pravděpodobnost jeho výskytu. Možnost dosáhnout vyšší úrovně bezpečnosti ani dostupnost jiných výrobků, které představují nižší míru rizika, nejsou důvody k tomu, aby se mělo za to, že výrobek představuje vážné riziko.

1.   Pokud orgán dozoru nad trhem přijme opatření podle článku 19 nebo se chystá je přijmout a má za to, že důvody, které k přijetí opatření vedly, nebo účinky opatření přesahují území jeho členského státu, okamžitě toto opatření oznámí Komisi v souladu s odstavcem 4 tohoto článku. Orgán dozoru nad trhem rovněž neprodleně uvědomí Komisi o změně nebo zrušení takového opatření.

2.   Pokud byl výrobek představující vážné riziko dodán na trh, orgány dozoru nad trhem okamžitě oznámí Komisi každé dobrovolné opatření, které hospodářský subjekt přijal a sdělil orgánu dozoru nad trhem.

3.   Informace poskytované podle odstavců 1 a 2 zahrnují všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci výrobku, původu a dodavatelského řetězce výrobku, rizika souvisejícího s výrobkem, povahy a trvání přijatého vnitrostátního opatření a každého dobrovolného opatření přijatého hospodářskými subjekty.

4.   Pro účely odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku se použije systém pro rychlou výměnu informací (dále jen „systém RAPEX“) stanovený článkem 12 směrnice 2001/95/ES. Ustanovení čl. 12 odst. 2, 3 a 4 uvedené směrnice se použijí obdobně.

5.   Komise poskytuje a udržuje datové rozhraní mezi systémem RAPEX a informačním a komunikačním systémem uvedeným v článku 34, aby údaje nebyly vkládány dvakrát.

1.   Účelem zkušebních zařízení Unie je přispět k posílení laboratorní kapacity a k zajištění spolehlivého a důsledného zkoušení pro účely dozoru nad trhem v rámci Unie.

2.   Pro účely ustanovení odstavce 1 může Komise veřejné zkušební zařízení členského státu určit jako zkušební zařízení Unie pro určité kategorie výrobků nebo pro určitá rizika související s kategorií výrobků.

Komise může rovněž jako zkušební zařízení Unie pro určité kategorie výrobků, pro určitá rizika související s kategorií výrobků nebo pro výrobky, pro které zkušební kapacita chybí nebo není dostatečná, určit některé ze svých vlastních zkušebních zařízení.

3.   Zkušební zařízení Unie musí být akreditována v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008.

4.   Určením zkušebních zařízení Unie není dotčeno právo orgánů dozoru nad trhem, sítě a Komise zvolit si zkušební zařízení pro účely své činnosti.

5.   Určená zkušební zařízení Unie poskytují své služby pouze orgánům dozoru nad trhem, síti, Komisi a ostatním vládním nebo mezivládním subjektům.

6.   Zkušební zařízení Unie v oblasti své působnosti vykonávají tyto činnosti:

7.   Činnosti uvedené v odstavci 6 tohoto článku jsou prováděny za úplatu, přičemž tyto činnosti mohou být financovány Unií v souladu s čl. 36 odst. 2.

8.   Zkušební zařízení Unie mohou obdržet finanční prostředky od Unie v souladu s čl. 36 odst. 2 za účelem rozšíření své nové zkušební kapacity nebo vytvoření nové zkušební kapacity pro určité kategorie výrobků nebo určitá rizika související s kategorií výrobků, pro které zkušební kapacita chybí nebo není dostatečná.

9.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví postupy pro určování zkušebních zařízení Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.

1.   Mezi orgány dozoru nad trhem v členských státech a mezi orgány dozoru nad trhem, Komisí a příslušnými agenturami Unie musí probíhat účinná spolupráce a výměna informací.

2.   Pokud orgán dozoru nad trhem není schopen své šetření dokončit, protože nemá přístup k určitým informacím, i když vyvinul veškeré potřebné úsilí o jejich získání, může podat odůvodněnou žádost orgánu dozoru nad trhem v jiném členském státě, v němž lze přístup k těmto informacím vynutit. V takovém případě dožádaný orgán poskytne dožadujícímu orgánu bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů, veškeré informace, které dožádaný orgán považuje za relevantní pro zjištění nesouladu výrobku s předpisy.

3.   Dožádaný orgán provede vhodná šetření nebo přijme jakákoli jiná opatření, která jsou vhodná ke shromáždění požadovaných informací. V případě potřeby se tato šetření provádějí za pomoci dalších orgánů dozoru nad trhem.

4.   Dožadující orgán zůstane příslušný pro každé jím zahájené šetření, ledaže dožádaný orgán souhlasí s převzetím příslušnosti.

5.   V řádně odůvodněných případech může dožádaný orgán odmítnout vyhovět žádosti o informace podle odstavce 2, pokud:

1.   Pokud ukončení nesouladu výrobku s předpisy vyžaduje opatření v pravomoci jiného členského státu a pokud taková opatření nevyplývají z požadavků čl. 16. odst. 7, může dožadující orgán podat řádně odůvodněnou žádost o donucovací opatření u dožádaného orgánu v tomto jiném členském státě.

2.   Dožádaný orgán přijme neprodleně veškerá vhodná a nezbytná donucovací opatření s využitím pravomocí, které mu byly uděleny tímto nařízením, aby byl nesoulad s předpisy ukončen, a využije k tomu pravomoci stanovené v článku 14, jakož i jakékoli další pravomoci, které mu přiznává vnitrostátní právo.

3.   Dožádaný orgán informuje dožadující orgán o opatřeních podle odstavce 2, která přijal nebo zamýšlí přijmout.

Dožádaný orgán může odmítnout vyhovět žádosti o uplatnění donucovacích opatření v kterékoli z následujících situací:

1.   Před podáním žádosti podle článku 22 nebo 23 se dožadující orgán pokusí provést veškerá rozumně možná šetření.

2.   Při podání žádosti podle článku 22 nebo 23 poskytne dožadující orgán veškeré dostupné informace, které umožní dožádanému orgánu žádosti vyhovět, včetně jakýchkoli nezbytných důkazů, které lze získat pouze v členském státě dožadujícího orgánu.

3.   Žádosti podle článků 22 a 23 se podávají a veškerá s nimi související komunikace probíhá za použití elektronických standardních formulářů prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34.

4.   Komunikace probíhá buď přímo mezi zúčastněnými orgány dozoru nad trhem, nebo prostřednictvím ústředních styčných úřadů dotčených členských států.

5.   Na jazycích, které se mají používat pro žádosti podle článků 22 a 23 a pro veškerou s nimi související komunikaci, se dohodnou dotčené orgány dozoru nad trhem.

6.   Pokud nelze mezi dotčenými příslušnými orgány dozoru nad trhem dosáhnout dohody na jazycích, které se mají používat, zasílají se žádosti podle článků 22 a 23 v úředním jazyce členského státu dožadujícího orgánu a odpovědi na tyto žádosti v úředním jazyce členského státu dožádaného orgánu. V takovém případě dožadující orgán a dožádaný orgán zajistí překlad žádostí, odpovědí nebo jiných dokumentů, které od druhého orgánu obdrží.

7.   Informační a komunikační systém uvedený v článku 34 poskytuje zapojenému ústřednímu styčnému úřadu strukturované informace o případech vzájemné pomoci. Za použití těchto informací ústřední styčný úřad poskytuje veškerou potřebnou podporu s cílem pomoc usnadnit.

1.   Členské státy určí celní orgány, jeden nebo více orgánů dozoru nad trhem nebo jakýkoli jiný orgán na svém území jako orgány odpovědné za kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie.

Prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34 vyrozumí každý členský stát Komisi a ostatní členské státy o orgánech určených podle prvního pododstavce a o jejich oblastech působnosti.

2.   Orgány určené podle odstavce 1 musí mít nezbytné pravomoci a zdroje pro řádné plnění svých úkolů stanovených v uvedeném odstavci.

3.   Výrobky podléhající právu Unie, které mají být propuštěny do celního režimu „propuštění do volného oběhu“, podléhají kontrolám prováděným orgány určenými podle odstavce 1 tohoto článku. Ty provádějí uvedené kontroly na základě analýzy rizik v souladu s články 46 a 47 nařízení (EU) č. 952/2013 a případně i pomocí přístupu založeného na rizicích uvedeného v čl. 11 odst. 3 druhém pododstavci tohoto nařízení.

4.   Informace týkající se rizik se vyměňují mezi:

Pokud se celní orgány na prvním místě vstupu mají důvod domnívat, že výrobky podléhající právu Unie, které se buď nacházejí v dočasném uskladnění, nebo jsou propuštěny do jiného celního režimu než „propuštění do volného oběhu“, nevyhovují platnému právu Unie nebo představují riziko, předají veškeré relevantní informace příslušnému celnímu úřadu určení.

5.   Orgány dozoru nad trhem poskytují orgánům určeným podle odstavce 1 informace o kategoriích výrobků nebo o totožnosti hospodářských subjektů, u nichž bylo zjištěno vyšší riziko nesouladu s předpisy.

6.   Do 31. března každého roku předloží členské státy Komisi podrobné statistické údaje o kontrolách výrobků podléhajících právu Unie, které v průběhu předchozího kalendářního roku provedly orgány určené podle odstavce 1. Tyto statistické údaje zahrnují počet zásahů v oblasti kontroly takových výrobků ve vztahu k bezpečnosti výrobků a souladu výrobků s předpisy.

Komise vypracuje do 30. června každého roku zprávu obsahující informace poskytnuté členskými státy za předchozí kalendářní rok a analýzu předložených údajů. Zpráva se zveřejní v informačním a komunikačním systému uvedeném v článku 34.

7.   Pokud se Komise dozví o vážném riziku, které představují výrobky podléhající právu Unie dovážené ze třetí země, doporučí dotyčnému členskému státu, aby přijal vhodná opatření dozoru nad trhem.

8.   Komise po konzultaci se sítí může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví referenční hodnoty a techniky pro kontroly na základě společné analýzy rizik na úrovni Unie s cílem zajistit důsledné vymáhání práva Unie, posílit kontroly výrobků vstupujících na trh Unie a zajistit účinnou a jednotnou úroveň těchto kontrol. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.

9.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní podrobnosti ohledně údajů, jež mají být předloženy podle odstavce 6 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.

1.   Orgány určené podle čl. 25 odst. 1 pozastaví propuštění výrobku do volného oběhu, pokud se v průběhu kontrol podle čl. 25 odst. 3 zjistí, že:

2.   Orgány určené podle čl. 25 odst. 1 neprodleně oznámí orgánům dozoru nad trhem každé pozastavení propuštění podle odstavce 1 tohoto článku.

3.   Pokud mají orgány dozoru nad trhem rozumné důvody se domnívat, že výrobek není v souladu s právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, nebo že představuje vážné riziko, požádají orgány určené podle čl. 25 odst. 1 o pozastavení jeho propuštění do volného oběhu.

4.   Oznámení podle odstavce 2 tohoto článku a žádosti podle odstavce 3 tohoto článku mohou být podány prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34, mimo jiné za použití elektronického rozhraní mezi tímto systémem a systémy používanými celními orgány, je-li dostupné.

1.   Pokud orgány dozoru nad trhem dospějí k závěru, že výrobek představuje vážné riziko, přijmou opatření k zákazu uvedení výrobku na trh a požádají orgány určené podle čl. 25 odst. 1, aby výrobek nepropouštěly do volného oběhu. Rovněž tyto orgány požádají, aby do systému zpracování celních údajů a případně i na obchodní faktuře přiložené k výrobku a na jakémkoli jiném příslušném průvodním dokladu uvedly tuto poznámku:

Orgány dozoru nad trhem okamžitě zadají tyto informace do informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34.

2.   Pokud orgány dozoru nad trhem dospějí k závěru, že výrobek nesmí být uveden na trh, jelikož není v souladu s právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, přijmou opatření k zákazu uvedení výrobku na trh a požádají orgány určené podle čl. 25 odst. 1, aby výrobek nepropouštěly do volného oběhu. Rovněž tyto orgány požádají, aby do systému zpracování celních údajů a případně i na obchodní faktuře přiložené k výrobku a na jakémkoli jiném příslušném průvodním dokladu uvedly tuto poznámku:

Orgány dozoru nad trhem okamžitě zadají tyto informace do informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34.

3.   Je-li výrobek uvedený v odstavci 1 nebo 2 následně navržen v celním prohlášení na jiný celní režim než propuštění do volného oběhu a nemají-li orgány dozoru nad trhem námitky, uvede se poznámka požadovaná podle odstavce 1 nebo 2 za stejných podmínek, jaké požaduje odstavec 1 nebo 2, rovněž v dokumentech použitých v souvislosti s tímto režimem.

4.   Orgány určené podle čl. 25 odst. 1 mohou zničit nebo jinak znehodnotit výrobek, který představuje riziko pro zdraví a bezpečnost konečných uživatelů, pokud to považují za nezbytné a přiměřené. Náklady na takové opatření nese fyzická nebo právnická osoba, která výrobek navrhuje na propuštění do volného oběhu

Články 197 a 198 nařízení (EU) č. 952/2013 se použijí přiměřeně.

1.   Zřizuje se síť Unie pro soulad výrobků s předpisy.

2.   Síť slouží jako platforma pro strukturovanou koordinaci a spolupráci mezi donucovacími orgány členských států a Komisí a racionalizuje postupy dozoru nad trhem v rámci Unie, čímž se zvýší účinnost dozoru nad trhem.

1.   Síť tvoří zástupci z každého členského státu, včetně jednoho zástupce každého ústředního styčného úřadu podle článku 10 a případně vnitrostátního odborníka, předsedové skupin pro správní spolupráci a zástupci Komise.

2.   Zřizují se samostatné či společné skupiny pro správní spolupráci za účelem jednotného uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie. Skupiny pro správní spolupráci se skládají ze zástupců vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem a případně i ze zástupců ústředních styčných úřadů.

Schůze skupin pro správní spolupráci jsou určeny pouze pro zástupce orgánů dozoru nad trhem a Komisi.

Příslušné zúčastněné strany, jako jsou organizace zastupující zájmy průmyslu, malých a středních podniků, spotřebitelů, zkušebních laboratoří normalizačních orgánů a subjektů posuzování shody na úrovni Unie, mohou být přizvány k účasti na schůzích skupiny pro správní spolupráci v závislosti na předmětu diskuse.

3.   Komise podporuje a podněcuje spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem prostřednictvím sítě a účastní se jejích jednání, jednání jejích podskupin a skupin pro správní spolupráci.

4.   Síť se schází pravidelně a v případě nutnosti se sejde na základě odůvodněné žádosti Komise nebo členského státu.

5.   Síť může zřizovat stálé nebo dočasné podskupiny pro konkrétní otázky a úkoly.

6.   Síť může na svá zasedání zvát jako pozorovatele odborníky nebo jiné třetí strany, včetně organizací zastupujících zájmy průmyslu, malých a středních podniků, spotřebitelů, zkušebních laboratoří, normalizačních orgánů a subjektů posuzování shody na úrovni Unie, a případně je požádat o písemné příspěvky.

7.   Síť vynaloží maximální úsilí k dosažení konsenzu. Rozhodnutí přijatá sítí jsou právně nezávaznými doporučeními.

8.   Síť přijme svůj jednací řád.

1.   Při plnění úkolů vymezených v odstavci 2 se síť zabývá obecnými horizontálními otázkami dozoru nad trhem s cílem usnadnit spolupráci mezi ústředními styčnými úřady, jakož i spolupráci s Komisí.

2.   Síť má tyto úkoly:

1.   Při plnění úkolů stanovených v odstavci 2 se skupiny pro správní spolupráci zabývají specifickými otázkami týkajícími se dozoru nad trhem a otázkami týkajícími se jednotlivých odvětví.

2.   Úkoly skupin pro správní spolupráci jsou následující:

1.   Komise vytvoří, dále rozvíjí a udržuje informační a komunikační systém pro shromažďování, zpracovávání a uchovávání strukturovaných informací o otázkách vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie s cílem zlepšit způsob sdílení údajů mezi členskými státy, mimo jiné i v případě žádostí o informace, čímž se docílí komplexního přehledu o činnostech, výsledcích a vývoji v oblasti dozoru nad trhem. K tomuto systému mají přístup Komise, orgány dozoru nad trhem, ústřední styčné úřady a orgány určené podle čl. 25 odst. 1. Komise vytvoří a udržuje veřejné rozhraní tohoto systému pro uživatele, v němž jsou poskytovány klíčové informace pro konečné uživatele o dozoru nad trhem.

2.   Komise vytvoří, dále rozvíjí a udržuje elektronická rozhraní mezi systémem uvedeným v odstavci 1 a vnitrostátními systémy dozoru nad trhem.

3.   Ústřední styčné úřady zadávají do informačního a komunikačního systému tyto informace:

4.   Orgány dozoru nad trhem zadávají do informačního a komunikačního systému v souvislosti s výrobky dodanými na trh na jejich území, u nichž byla provedena důkladná kontrola souladu s předpisy, aniž je dotčen článek 12 směrnice 2001/95/ES a článek 20 tohoto nařízení, a tam, kde je to relevantní, i v souvislosti s výrobky vstupujícími na trh Unie na jejich území, u nichž bylo propuštění do volného oběhu pozastaveno podle článku 26 tohoto nařízení, informace o:

5.   Mají-li to orgány dozoru nad trhem za užitečné, mohou do informačního a komunikačního systému vložit jakékoli dodatečné informace týkající se jimi prováděných zkoušek a výsledků zkoušek, které byly provedeny jimi samými či na jejich žádost.

6.   Pokud je to důležité pro vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie a za účelem minimalizace rizik, získají celní orgány z vnitrostátních celních systémů údaje týkající se výrobků propuštěných do celního režimu „propuštění do volného oběhu“ a související s vymáháním harmonizačních právních předpisů Unie a předají je do informačního a komunikačního systému.

7.   Komise vytvoří elektronické rozhraní, aby umožnila přenos údajů mezi vnitrostátními celními systémy a informačním a komunikačním systémem. Toto rozhraní bude zavedeno do čtyř let ode dne přijetí příslušného prováděcího aktu uvedeného v odstavci 8.

8.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní podrobnosti prováděcích opatření k odstavcům 1 až 7 tohoto článku, zejména ve vztahu ke zpracování údajů, které se uplatní na údaje shromážděné podle odstavce 1 tohoto článku, a vymezí údaje, které se mají předávat v souladu s odstavci 6 a 7 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.

1.   V zájmu zlepšení účinnosti dozoru nad trhem v Unii si může Komise vyměňovat informace týkající se dozoru nad trhem s regulačními orgány třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi a spolupracovat s nimi v rámci dohod uzavřených mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Veškeré takové dohody se musí zakládat na vzájemnosti, musí obsahovat ustanovení o důvěrnosti odpovídající ustanovením platným v Unii a zajistit, aby jakákoli výměna informací probíhala v souladu s platným právem Unie.

2.   Spolupráce nebo výměna informací se může týkat mimo jiné těchto oblastí:

3.   Komise může schválit zvláštní systém předvývozní kontroly týkající se výrobků prováděné třetí zemí u výrobků bezprostředně před jejich vývozem do Unie, aby se ověřilo, zda tyto výrobky splňují požadavky harmonizačních právních předpisů Unie, které se na ně vztahují. Schválení může být uděleno pro jeden nebo více výrobků, pro jednu nebo více kategorií výrobků nebo pro výrobky či kategorie výrobků vyráběné určitými výrobci.

4.   Komise vypracuje a vede seznam výrobků nebo kategorií výrobků, pro něž bylo uděleno schválení podle odstavce 3, a tento seznam zpřístupní veřejnosti.

5.   Schválení podle odstavce 3 lze třetí zemi udělit po splnění těchto podmínek:

6.   Pokud bylo schválení podle odstavce 3 uděleno, musí posouzení rizik uplatněné na dovozní kontroly u dotčených výrobků nebo kategorií výrobků vstupujících na trh Unie zahrnovat udělené schválení.

Orgány určené podle čl. 25 odst. 1 však mohou provádět kontroly těchto výrobků nebo kategorií výrobků, které vstupují na trh Unie, mimo jiné aby se zajistilo, že předvývozní kontroly prováděné třetí zemí jsou účinným prostředkem pro zjištění souladu s harmonizačními právními předpisy Unie.

7.   Ve schválení podle odstavce 3 se uvede příslušný orgán třetí země, který odpovídá za provádění předvývozních kontrol, a tento příslušný orgán je protějškem pro všechny kontakty s Unií.

8.   Příslušný orgán uvedený v odstavci 7 zajistí úřední ověření výrobků před jejich vstupem do Unie.

9.   Pokud kontroly výrobků vstupujících na trh Unie podle odstavce 3 tohoto článku odhalí závažný nesoulad s předpisy, orgány dozoru nad trhem okamžitě vyrozumí Komisi prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34 a přizpůsobí úroveň kontrol těchto výrobků.

10.   Komise přijme prováděcí akty ke schválení každého zvláštního systému předvývozních kontrol týkajících se výrobků podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.

11.   Komise pravidelně sleduje správné fungování schválení uděleného podle odstavce 3 tohoto článku. Komise přijme prováděcí akty, jimiž toto schválení odejme, pokud se zjistí, že výrobky vstupující na trh Unie ve významném počtu případů nejsou v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2. Komise o tom neprodleně informuje dotčenou třetí zemi.

12.   Systém předvývozních kontrol týkajících se výrobků je hodnocen v souladu s čl. 42 odst. 4.

1.   Plnění úkolů sítě uvedených v článku 31 a vzájemná hodnocení uvedená ve článku 12 financuje Unie.

2.   V souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení může Unie financovat tyto činnosti:

3.   Unie financuje elektronické rozhraní uvedené v čl. 34 odst. 7 včetně vývoje informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34, jenž umožní přijímat automatické toky elektronických údajů z vnitrostátních celních systémů.

4.   Unie financuje elektronické rozhraní uvedené v čl. 34 odst. 2 umožňující výměnu údajů mezi informačním a komunikačním systémem uvedeným v článku 34 a vnitrostátními systémy dozoru nad trhem.

5.   Finanční pomoc Unie určená na činnosti podle tohoto nařízení se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (52), a to buď přímo, nebo tím, že úkoly spojenými s plněním rozpočtu jsou pověřeny subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) zmíněného nařízení.

6.   Prostředky přidělené na činnosti uvedené v tomto nařízení stanoví každoročně rozpočtový orgán v mezích platného finančního rámce.

7.   Prostředky určené rozpočtovým orgánem na financování dozoru nad trhem mohou rovněž pokrývat výdaje spojené s přípravnými pracemi, sledováním, kontrolou, audity a hodnocením, které jsou nezbytné pro řízení činností podle tohoto nařízení a pro dosažení jejich cílů. Tyto výdaje zahrnují náklady na studie, pořádání schůzí odborníků, informační a komunikační činnosti, včetně korporátní komunikace o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s obecnými cíli činností v oblasti dozoru nad trhem, výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, jakož i veškeré jiné související výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží.

1.   Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří získali finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení, audit na základě kontroly dokladů i inspekcí na místě.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (53) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (54) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o udělení grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto nařízení.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

1.   Nařízení (ES) č. 765/2008 se mění takto:

2.   Odkazy na zrušená ustanovení nařízení (ES) č. 765/2008 se považují za odkazy na ustanovení tohoto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III tohoto nařízení.

1.   Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze II, které ukládají hospodářským subjektům povinnosti, a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování v souladu s vnitrostátním právem.

2.   Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

3.   Členské státy tato ustanovení oznámí Komisi, pokud jí je neoznámily dříve, do 16. října 2021 a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny

1.   Do 31. prosince 2026 a poté každých pět let provede Komise hodnocení tohoto nařízení s ohledem na cíle, které sleduje, a předloží o něm zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2.   Zpráva posoudí, zda toto nařízení dosáhlo svých cílů, zejména pokud se jedná o snížení počtu nevyhovujících výrobků na trhu Unie, zajištění účinného a účelného vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie na jejím území, zlepšení spolupráce mezi příslušnými orgány a posílení kontrol výrobků vstupujících na trh Unie, s přihlédnutím k dopadům na podnikání, a zejména na malé a střední podniky. Hodnocení navíc posoudí oblast působnosti tohoto nařízení, účinnost systému vzájemného hodnocení a činností v oblasti dozoru nad trhem, které Unie financuje, a to s ohledem na požadavky politik a práva Unie a možnosti dalšího zlepšení spolupráce mezi orgány dozoru nad trhem a celními orgány.

3.   Do 16. července 2023 vypracuje Komise hodnotící zprávu o uplatňování článku 4. Tato zpráva zejména vyhodnotí rozsah uplatňování uvedeného článku a jeho účinky, náklady a přínosy. V případě potřeby ji provází legislativní návrh.

4.   Do čtyř let po prvním schválení zvláštního systému předvývozní kontroly týkající se výrobků uvedeného v čl. 35 odst. 3 provede Komise hodnocení jeho účinků a nákladové efektivnosti.

5.   Za účelem usnadnění uplatňování tohoto nařízení vypracuje Komise pokyny týkající se praktického uplatňování článku 4 pro účely orgánů dozoru nad trhem a hospodářských subjektů.

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt s ohledem na prováděcí pravomoci uvedené ve čl. 11 odst. 4, čl. 21 odst. 9, čl. 25 odst. 8 a čl. 35 odst. 10 a 11 tohoto nařízení nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.