(1)

Směrnice 2008/98/ES ukládá členským státům povinnost zařadit do svých programů předcházení vzniku odpadů také opatření k předcházení vzniku potravinového odpadu a sledovat a hodnotit provádění těchto opatření měřením úrovní potravinového odpadu na základě společné metodiky. Komise stanoví společnou metodiku a minimální požadavky na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu na základě výsledků činnosti platformy EU věnované ztrátám potravin a plýtvání potravinami.

(2)

Definice „potravin“ stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (2) zahrnuje potraviny jako celek v rámci celého potravinového řetězce od produkce po spotřebu. Mezi potraviny se řadí také nejedlé části, které nebyly odděleny od jedlých částí během produkce, jako jsou například kosti u masa určeného k lidské spotřebě. Potravinový odpad proto může zahrnovat jak části potravin určené ke konzumaci, tak i části potravin, jež ke konzumaci určeny nejsou.

(3)

Potravinový odpad nezahrnuje ztráty v těch fázích potravinového řetězce, během nichž se určité produkty dosud nestaly potravinami v souladu s definicí v článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002, jako například jedlé rostliny před sklizní. Nezahrnuje také vedlejší produkty vzniklé při produkci potravin, které splňují kritéria stanovená v čl. 5 odst. 1 směrnice 2008/98/ES, jelikož tyto vedlejší produkty nejsou odpadem.

(4)

Potravinovému odpadu je třeba předcházet a omezovat jej v celém potravinovém řetězci. Jelikož druhy potravinového odpadu a faktory přispívající k jeho vzniku se v rámci různých fází potravinového řetězce značně liší, mělo by se měření potravinového odpadu provádět zvlášť pro každou fázi.

(5)

Potravinový odpad by měl být klasifikován podle jednotlivých fází potravinového řetězce v souladu se společnou statistickou klasifikací ekonomických činností v Unii, jež byla zavedena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (3) pod názvem „NACE Revize 2“. Tam, kde není relevantní klasifikace NACE Rev. 2 k dispozici, lze odpad zařadit pod položku „domácnosti“ prostřednictvím odkazu na bod 1.2 oddílu 8 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 (4).

(6)

Přestože rozhodnutí Komise 2000/532/ES (5), kterým se stanoví evropský seznam odpadů, vždy neumožňuje přesnou identifikaci potravinového odpadu, může sloužit vnitrostátním orgánům jako vodítko pro účely měření potravinového odpadu.

(7)

Látky pocházejí ze zemědělské výroby uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. f) směrnice 2008/98/ES a vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2008/98/ES jsou z oblasti působnosti zmíněné směrnice vyňaty, a neměly by proto být zahrnuty do měření potravinového odpadu.

(8)

Aby byla daná metodika použitelná v praxi a aby byla zátěž vyplývající ze sledování přiměřená a přijatelná, nemělo by se měření potravinového odpadu vztahovat na některé toky odpadu, u nichž se nepředpokládá, že budou zahrnovat potravinový odpad, nebo jej zahrnují v zanedbatelném množství.

(9)

V zájmu přesnějšího měření potravinového odpadu by měly být při výpočtu jeho hmotnosti v rámci možností vyloučeny nepotravinářské materiály, s nimiž je smíchán (např. půda nebo obaly).

(10)

Některé druhy potravin se obvykle odstraňují jako odpadní vody nebo s odpadními vodami, jako například balená pitná a minerální voda, nápoje a jiné tekutiny. Pro měření takového odpadu v současné době neexistují metody, které by zajišťovaly dostatečnou míru spolehlivosti a srovnatelnosti oznámených údajů. Tyto druhy potravin by proto neměly být do měření potravinového odpadu zahrnuty. Členské státy by však měly mít možnost oznamovat informace o těchto druzích potravin na dobrovolném základě.

(11)

Ačkoli látky, které jsou určeny k použití jako krmné suroviny, uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. e) směrnice 2008/98/ES jsou z oblasti působnosti uvedené směrnice vyňaty, a neměly by být proto do měření potravinového odpadu zahrnuty, jsou informace o potravinách původně určených k lidské spotřebě a poté použitých jako krmivo pro zvířata (včetně bývalých/vyřazených potravin ve smyslu bodu 3 části A přílohy nařízení Komise (EU) č. 68/2013 (6)) důležité pro pochopení materiálových toků v oblasti potravin a mohou být užitečné při plánování cílené politiky předcházení plýtvání potravinami. Proto by členské státy měly mít možnost tyto informace jednotně oznamovat na dobrovolném základě.

(12)

Aby bylo možné přesně stanovit množství potravinového odpadu, který vzniká v každé fázi potravinového řetězce, měly by členské státy provádět podrobné měření množství potravinového odpadu. Toto podrobné měření by se mělo provádět pravidelně, alespoň jednou za čtyři roky, pro každou fázi potravinového řetězce.

(13)

Podle čl. 37 odst. 3 směrnice 2008/98/ES mají členské státy předkládat údaje o množství potravinového odpadu každoročně. S cílem zajistit přiměřenost a snížit administrativní zátěž by měla být členským státům poskytnuta řada metod k měření potravinového odpadu pro účely uvedeného každoročního předkládání údajů, včetně stávajících analýz vzniku potravinového odpadu, nových specializovaných studií o potravinovém odpadu, stejně jako údajů shromážděných v rámci statistik nebo povinností předkládat údaje o odpadu či jiných socio-ekonomických údajů, případně kombinace uvedených možností. V co možná největší míře by měly být používány zavedené zdroje údajů, jako např. evropský statistický systém.

(14)

V zájmu jednotného sledování materiálových toků v potravinovém řetězci v kontextu cílené politiky předcházení plýtvání potravinami by se mělo zajistit, aby členské státy, které se rozhodnou pro podrobnější měření potravinového odpadu nebo pro rozšíření měření na související materiálové toky, tak mohly činit jednotně.

(15)

S cílem umožnit ověřování oznámených údajů a zlepšení metod měření a zajistit srovnatelnost těchto metod by měly členské státy předkládat doplňující informace týkající se metod měření a kvality shromážděných údajů,