31979R2973

Nařízení Komise (EHS) č. 2973/79

ze dne 21. prosince 1979,

kterým se stanoví prováděcí pravidla pro poskytování pomoci při vývozu produktů z odvětví hovězího a telecího masa, které mohou při dovozu do třetí země podléhat zvláštnímu zacházení

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 805/68 ze dne 27. června 1968 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem [1], naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2916/79 [2], a zejména na čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2931/79 ze dne 20. prosince 1979 o poskytování pomoci při vývozu zemědělských produktů, které mohou podléhat zvláštnímu zacházení při dovozu do určité třetí země [3], a zejména na čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že Spojené státy americké mohou použít zvláštní zacházení při dovozu ročního množství 5000 tun hovězího a telecího masa původem ze Společenství, pokud toto maso splňuje některé požadavky; že jedním z požadavků je, aby toto maso bylo opatřeno identifikační osvědčením, které vydá vyvážející členský stát;

vzhledem k tomu, že identifikační osvědčení jsou vydána pouze pro množství 5000 tun, které může podléhat zvláštnímu zacházení; že je proto nezbytné stanovit povolení Komise před vydáním vývozní licence pro dané maso; že je rovněž vhodné nepoužít přípustnou odchylku stanovenou v čl. 2 odst. 4 nařízení Komise (EHS) č. 193/75 [4] naposledy pozměněného nařízením (EHS) č. 2971/79 [5] pro množství, které převyšuje množství, pro které bylo osvědčení vydáno;

vzhledem k tomu, že je nezbytné stanovit vzor identifikačního osvědčení a nezbytné postupy jeho používání;

vzhledem k tomu, že kontrola vyvážených množství vyžaduje použití zvláštních pravidel, pokud jde o doklad o vývozu do země určení; že pravidla stanovená v nařízení Komise (EHS) č. 192/756 [6] naposledy pozměněném nařízením (EHS) č. 2970/797 [7] jsou nejvhodnější; že sankce za nepředložení takového dokladu by měly mít odrazující účinek; že je proto vhodné stanovit pro tyto vývozní licence vyšší jistotu, než jakou stanoví nařízení Komise (EHS) č. 571/78 [8] naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2974/79 [9];

vzhledem k tomu, že opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro hovězí a telecí maso,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Toto nařízení stanoví zvláštní prováděcí pravidla pro roční vývoz 5000 tun čerstvého, chlazeného nebo zmrazeného hovězího a telecího masa původem ze Společenství do Spojených států amerických, které může podléhat zvláštnímu zacházení.

2. Maso podle odstavce 1 musí splňovat hygienické předpisy požadované v dovážející třetí zemi a musí pocházet ze zvířat poražených nejpozději jeden měsíc před vývozním celním odbavením.

Článek 2

1. Žádosti o vývozní licenci pro produkty uvedené v článku 1 mohou být podány pouze v členských státech, které splňují hygienické předpisy požadované v dovážející třetí zemi.

2. Žádosti o vývozní licence a licence samotné uvádějí v kolonce 13 "Spojené státy americké". Licence ukládá povinnost vývozu z členského státu, který licenci vydal, do Spojených států amerických.

3. Členské státy sdělí Komisi třetí pracovní den následující po dni uplynutí lhůty pro podání žádostí seznam žadatelů a množství produktů, které jsou předmětem žádostí uvedených v odstavci 2 a podaných během předcházejícího měsíce.

4. Komise rozhodne, v jaké míře může být žádostem o licence vyhověno. Pokud množství, pro která byla podána žádost o licenci, přesahují množství, která jsou k dispozici, stanoví Komise jednotnou procentní sazbu pro snížení požadovaných množství.

5. Licence se vydávají každý 15. den v měsíci.

6. Odchylně od čl. 3 odst. 1 nařízení (EHS) č. 571/78 je platnost vývozní licence stanovena na 90 dní počínaje dnem jejího skutečného vydání. Platnost licence nepřesáhne 31. prosinec roku vydání.

7. Licenci vydávají příslušné úřady členského státu pro množství stanovená Komisí. Jistota pro množství, na které nebyla podána žádost, je neprodleně uvolněna.

8. Odchylně od čl. 2 odst. 4 nařízení (EHS) č. 193/75 nesmějí vyvážená množství převyšovat množství uvedená v licenci.

9. Licence uvádí v kolonce 18 tyto poznámky:

"Fresh, chilled or frozen beef – Agreement between the EEC and the USA. Valid only in… (vydávající členský stát). Quantity to be exported may not exceed … kg (hmotnost);"

"Fersk, kølet eller frosset oksekød - Aftale mellem EØF og USA. Kun gyldig i… (vydávající členský stát). Mængden, der skal udføres, må ikke overstige … kg (hmotnost)."

Článek 3

Při vývozním celním odbavení se identifikační osvědčení uvedené v článku 4 vydává na žádost žadatele při předložení vývozní licence vydané podle článku 2 a veterinárního osvědčení, které uvádí datum porážky zvířete, z něhož maso podle článku 2 pochází.

Článek 4

1. Identifikační osvědčení je vystaveno v originále podle vzoru uvedeného v příloze tohoto nařízení a alespoň ve dvou opisech.

Toto osvědčení je vystaveno v anglickém jazyce na bílém papíře. Jeho formát je 210 x 297 mm. Každé osvědčení má vlastní pořadové číslo, které mu přidělí celní úřad uvedený v článku 5.

Vyvážející členský stát může vyžadovat, aby bylo osvědčení používané na jeho území vystaveno kromě anglického znění i v některém z jeho úředních jazyků.

2. Opisy jsou opatřeny stejným pořadovým číslem jako originál. Originál a opisy se vyplňují buď na psacím stroji nebo rukou. Pokud se vyplňují rukou, je nutné vyplnit je inkoustem a tiskacími písmeny.

Článek 5

1. Identifikační osvědčení a jeho opisy vydává celní úřad, ve kterém probíhá vývozní celní odbavení.

2. Celní úřad uvedený v odstavci 1 opatří originál osvědčení na místě k tomu vyhrazeném svým razítkem a předá toto osvědčení žadateli. Jeden opis si ponechá tento celní úřad.

Článek 6

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření ke kontrole původu i povahy produktů, pro které je identifikační osvědčení vydáno.

Článek 7

1. Odchylně od čl. 4 odst. 3 nařízení (EHS) č. 571/78 činí jistota pro vývozní licence uvedené v článku 2 10 ECU za 100 kg čisté hmotnosti.

2. Aniž jsou dotčeny podmínky stanovené v čl. 17 odst. 2 písm. b) nařízení (EHS) č. 193/75, jistota se uvolní pouze po předložení dokladu uvedeného v článku 11 nařízení (EHS) č. 192/75.

Článek 8

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1980.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 1979.

Za Komisi

Finn Gundelach

místopředseda

[1] Úř. věst. L 148, 28.6.1968, s. 26.

[2] Úř. věst. L 329, 24.12.1979, s. 15.

[3] Úř. věst. L 334, 28.12.1979, s. 8.

[4] Úř. věst. L 25, 31.1.1975, s. 10.

[5] Úř. věst. L 336, 29.12.1979, s. 34.

[6] Úř. věst. L 25, 31.1.1975, s. 1.

[7] Úř. věst. L 336, 29.12.1979, s. 32.

[8] Úř. věst. L 78, 22.3.1978, s. 10.

[9] Úř. věst. L 336, 29.12.1979, s. 49.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------