31968L0089

Směrnice Rady

ze dne 23. ledna 1968

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se třídění surového dříví

(68/89/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy;

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

vzhledem k tomu, že vytvořením společného trhu se zvýšil objem obchodů se surovým dřívím v rámci Společenství, který již představuje několik milionů kubických metrů ročně;

vzhledem k tomu, že systémy pro měření a třídění surového dříví používané v členských státech jsou různé a tato nejednotnost má přímý dopad na fungování společného trhu;

vzhledem k tomu, že harmonizace právních předpisů v této oblasti, požadovaná Bruselskou lesnickou konferencí z června 1959, by měla nejen usnadnit obchod v rámci Společenství, ale též umožnit statistické srovnání výroby, obchodu, spotřeby a cen surového dříví ve Společenství;

vzhledem k tomu, že těchto cílů lze dosáhnout, pokud členské státy zruší jakékoliv závazné třídění surového dříví pocházejícího z ostatních členských států a zákonně umožní všem zúčastněným používat systém měření a třídění stejný v celém Společenství;

vzhledem k tomu, že surové dříví smí být uváděno na trh Společenství jako surové dříví "tříděné podle EHS" jen tehdy, jestliže odpovídá jednomu z uvedených způsobů třídění;

vzhledem k tomu, že nejpozději do dvou let po oznámení této směrnice by neměly existovat žádné překážky obchodu se surovým dřívím z důvodů jeho třídění,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Tato směrnice se vztahuje na surové dříví uváděné na trh Společenství jako surové dříví "tříděné podle EHS".

Článek 2

"Surovým dřívím" se rozumí pokácené stromy, s odřezanými vršky a odvětvené, a to i odkorněné, oddělené příčným řezem nebo štípané.

Článek 3

1. Členské státy zajistí, že surové dříví nesmí být při jeho uvedení na trh označeno jako "tříděné podle EHS", pokud nebylo vytříděno a popřípadě i označeno v souladu s požadavky uvedenými v příloze.

2. Členské státy zajistí, aby se označování tříd uvedené v příloze používalo jen pro surové dříví, které bylo vytříděno podle požadavků uvedených v příloze.

3. Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby zajistily dodržování předpisů, které přijmou na základě odstavců 1 a 2.

Článek 4

Členské státy mohou stanovit, že pro uvedení na trh podléhá třídění stanovenému v této směrnici veškerá vlastní produkce surového dříví nebo její část.

Článek 5

Zavedení podtříd pro uvádění surového dříví na trh je slučitelné s tříděním podle rozměrů nebo jakosti stanoveným touto směrnicí. Zavedení podtříd však nesmí vytvářet překážky obchodu v rámci Společenství.

Článek 6

Členské státy zruší všechny předpisy, které upravují třídění surového dříví pocházejícího z jiného členského státu.

Článek 7

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí a přílohou do dvou let po jejím oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Článek 8

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 23. ledna 1968.

Za Radu

předseda

M. Couve de murville

[1] Úř. věst. 156, 15.7.1967, s. 59.

[2] Úř. věst. 17, 28.1.1967, s. 282/67.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

1. MĚŘENÍ

1.1 Všeobecně

1.1.1 Měření se provádí buď v jednotkách objemu (v kubických nebo prostorových metrech) nebo hmotnosti.

1.1.2. Pro měření se používá pouze metrická soustava.

1.1.3 Měřicí přístroje jsou úředně ověřeny a udržovány v dobrém stavu.

1.2 Dříví v celých délkách

1.2.1 Surové dříví, jehož objem je zpravidla uváděn v přesných kubických metrech, je nazýváno jako dříví v celých délkách.

1.2.2 Dříví v celých délkách se obvykle měří po jednotlivých kusech. Dříví v celých délkách nepravidelného tvaru je měřeno po sekcích.

1.2.3 Objem jednotlivého kusu se stanoví z délky a středové tloušťky měřené s kůrou nebo bez kůry.

Objem se vypočte s použitím obvyklých tabulek pro stanovení objemu nejméně na dvě desetinná místa.

1.2.4 Naměřená středová tloušťka se zaokrouhlí dolů na celé centimetry. Pokud se tloušťka měří i s kůrou, provede se přiměřené zmenšení. Velikost zmenšení se vyznačí.

1.2.5 U rozměrů do 19 centimetrů včetně se na základě jednoho měření zjistí s použitím lesnické průměrky tloušťka pokáceného kmenu bez kůry (horizontální tloušťka). Naopak u hodnot nad 20 centimetrů měřených bez kůry se tloušťka stanoví na základě dvou měření provedených kolmo na sebe (pokud je to možné na nejširším a nejužším místě). Jestliže místo měření připadá na zbytek větve nebo jiné nepravidelné místo na kmeni, je tloušťka zjištěna z průměru hodnot naměřených ve stejně vzdálených protilehlých místech od místa, které mělo být změřeno.

1.2.6 Naměřená délka se zaokrouhlí dolů na decimetry.

U dříví v celých délkách se střední tloušťkou kmene bez kůry 20 a méně centimetrů může být délka zaokrouhlena dolů na celé metry. Pokud je na kmeni zkosení způsobené poražením kmene, měří se délka od středu tohoto zkosení.

1.3 Rovnané dříví

1.3.1 Surové dříví, jehož objem je zpravidla vyjádřen v prostorových metrech, se nazývá rovnané dříví.

1.3.2 Rovnané dříví se udává s přídavkem nejméně 3 % z výšky.

2. TŘÍDĚNÍ

2.1 Všeobecně

2.1.1 Surové dříví může být tříděno:

i) podle druhu a běžného označení dřeva;

ii) podle rozměrů;

iii) podle jakosti.

2.2 Třídění podle rozměrů

2.2.1 Při měření tloušťky a délky kmenů se použije pro účely klasifikace ustanovení bodů 1.2.4, 1.2.5 a 1.2.6.

2.2.2 Třídění podle rozměrů se provádí, bez ohledu na délku, podle středové tloušťky bez kůry následujícím způsobem:

Třída | Tloušťka |

L 0 | méně než 10 cm |

L 1 a | od 10 do 14 cm |

L 1 b | od 15 do 19 cm |

L 2 a | od 20 do 24 cm |

L 2 b | od 25 do 29 cm |

L 3 a | od 30 do 34 cm |

L 3 b | od 35 do 39 cm |

L 4 | od 40 do 49 cm |

L 5 | od 50 do 59 cm |

L 6 | 60 cm a více |

2.2.3 Nad třídou L 6 mohou být vytvořeny další třídy s použitím stejného odstupňování. Rozdělení do podtříd a a b může být omezeno nebo rozšířeno na všechny třídy.

2.2.4 Dříví v celých délkách může být také tříděno podle minimální délky a minimální čepové tloušťky bez kůry následujícím způsobem:

Třída | Minimální délka | Minimální čepová tloušťka |

H 1 | 8 m | 10 cm |

H 2 | 10 m | 12 cm |

H 3 | 14 m | 14 cm |

H 4 | 16 m | 17 cm |

H 5 | 18 m | 22 cm |

H 6 | 18 m | 30 cm |

Odchylně od ustanovení bodu 1.2.5 se čepová tloušťka měří jen jednou.

2.2.5 Určité skupiny tvořené různými typy dříví v celých délkách (tyčkovina, sloupy atd.) se člení do tříd podle tloušťky měřené s kůrou ve vzdálenosti 1 m od dolního čela následujícím způsobem:

Třída | Tloušťka |

P 1 | do 6 cm |

P 2 | od 7 do 13 cm |

P 3 | 14 cm a více |

2.2.6 Rovnané dříví se třídí do tříd podle čepové tloušťky s kůrou na užším konci kmene následujícím způsobem:

Třída | |

S 1 | polena a dříví standardních délek o čepové tloušťce 3 až 6 cm (kuláčky) |

S 2 | polena a dříví standardních délek o čepové tloušťce 7 až 13 cm (kuláče) |

S 3 | polena a dříví standardních délek o čepové tloušťce 14 cm a více (výřezy a štěpiny) |

Je-li toto rovnané dříví odkorněné, sníží se výše uvedené tloušťky o 1 centimetr.

2.3 Třídění podle jakosti

2.3.1 Při třídění podle jakosti se přihlíží k následujícím kritériím:

- Křivost: míra křivosti se vypočte jako podíl celkového oblouku vyjádřeného v celých centimetrech a vzdálenosti mezi dvěma krajními body zakřivení vyjádřené v metrech s přesností na jedno desetinné místo.

Křivost se vyjadřuje v centimetrech na 1 metr délky.

- Točitost vláken: rozsah této vady se zjistí stanovením vzdálenosti, vyjádřené v centimetrech na metr délky, mezi směrem vláken dřeva a letokruhy rovnoběžnými s osou kmene v celé délce.

Točitost se vyjadřuje v centimetrech na 1 metr délky.

- Sbíhavost kmene: míra sbíhavosti kmene se získá jako podíl rozdílu mezi tloušťkami dříví v celé délce, měřenými v centimetrech ve vzdálenosti jednoho metru od konců kmene a zaokrouhlených na centimetry dolů, a vzdáleností mezi oběma místy, ve kterých byla tloušťka měřena, vyjádřenou v metrech na jedno desetinné místo.

Sbíhavost kmene se vyjadřuje v centimetrech na 1 metr s přesností na jedno desetinné místo.

- Viditelné suky, zdravé (nebo světlé) suky, shnilé (nebo černé) suky.

Průměr suků se měří v milimetrech v místě jejich nejmenšího průměru.

- Zarostlé suky, boulovitost.

- Excentrická dřeň.

- Reakční dřevo: tahové dřevo u listnatých dřevin, tlakové dřevo nebo křemenitost u jehličnatých dřevin.

- Nepravidelnosti tvaru.

- Odlupčivé trhliny, dřeňové trhliny, poškození způsobené kácením, mrazové trhliny.

- Dřevo získané ze souší a vady způsobené vyzráváním.

- Zbarvení.

- Jiné vady způsobené škodlivými organismy.

2.3.2 Při třídění podle jakosti se surové dříví dělí do následujících tříd:

Třída A/EHS: | zdravé dříví, vynikající jakosti, bez vad nebo s nepatrnými vadami, které neomezují jeho využití. |

Třída B/EHS: | dříví standardní jakosti, včetně dřeva ze souší, které má jednu nebo více následujících vad: nepatrná křivost a točitost, nepatrná sbíhavost kmene, nikoli velké suky, několik malých nebo středních zdravých suků, malé množství shnilých suků malé velikosti, mírně excentrická dřeň, některé nepravidelnosti tvaru nebo další ojedinělé vady vyvážené obecně dobrou jakostí. |

Třída C/EHS: | dříví, které z důvodů jeho vad nemůže být zařazeno do třídy A/EHS ani B/EHS, ale které má přesto takovou jakost, že může být průmyslově využito. |

2.3.3 Dříví v celých délkách ve třídách jakosti A/EHS a C/EHS musí být opatřeno nesmazatelnou značku jakosti. Tato značka není nezbytná u dříví v celých délkách zařazeného do třídy B/EHS.

--------------------------------------------------