This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 22015A0804(01)
Doha Amendment to the Kyoto Protocol
Změna Kjótského protokolu dohodnutá v Dohá
Změna Kjótského protokolu dohodnutá v Dohá
Úř. věst. L 207, 4.8.2015, pp. 6–14
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_amend/2015/1339/oj
|
4.8.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 207/6 |
PŘEKLAD
ZMĚNA KJÓTSKÉHO PROTOKOLU DOHODNUTÁ V DOHÁ
Článek 1
Změna
A. Příloha B Kjótského protokolu
Následující tabulka nahrazuje tabulku v příloze B protokolu:
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
|
Smluvní strana |
Kvantifikovaný závazek na omezení nebo snížení emisí (2008–2012) (v % výchozího roku nebo období) |
Kvantifikovaný závazek na omezení nebo snížení emisí (2013–2020) (v % výchozího roku nebo období) |
Referenční rok (1) |
Kvantifikovaný závazek na omezení nebo snížení emisí (2013–2020) (vyjádřeno v % referenčního roku) (1) |
Závazky na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (v % referenčního roku) (2) |
|
„Austrálie |
108 |
99,5 |
2000 |
98 |
– 5 až – 15 % nebo – 25 % (3) |
|
Rakousko |
92 |
80 (4) |
Nep. |
Nep. |
|
|
|
88 |
1990 |
Nep |
– 8 % |
|
|
Belgie |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Bulharsko (*1) |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Chorvatsko (*1) |
95 |
80 (6) |
Nep |
Nep |
– 20 %/– 30 % (7) |
|
Kypr |
|
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Česká republika (*1) |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Dánsko |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Estonsko (*1) |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Evropská unie |
92 |
80 (4) |
1990 |
Nep |
– 20 %/– 30 % (7) |
|
Finsko |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Francie |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Německo |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Řecko |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Maďarsko (*1) |
94 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Island |
110 |
80 (8) |
Nep |
Nep |
|
|
Irsko |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Itálie |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Kazachstán (*1) |
|
95 |
1990 |
95 |
– 7 % |
|
Lotyšsko (*1) |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Lichtenštejnsko |
92 |
84 |
1990 |
84 |
– 20 %/– 30 % (9) |
|
Litva (*1) |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Lucembursko |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Malta |
|
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Monako |
92 |
78 |
1990 |
78 |
– 30 % |
|
Nizozemsko |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Norsko |
101 |
84 |
1990 |
84 |
– 30 % až – 40 % (10) |
|
Polsko (*1) |
94 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Portugalsko |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Rumunsko (*1) |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Slovensko (*1) |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Slovinsko (*1) |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Španělsko |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Švédsko |
92 |
80 (4) |
Nep |
Nep |
|
|
Švýcarsko |
92 |
84,2 |
1990 |
Nep |
– 20 % až – 30 % (11) |
|
Ukrajina (*1) |
100 |
76 (12) |
1990 |
Nep |
– 20 % |
|
Spojené království Velké Británie a Severního Irska |
92 |
80 (4) |
NA |
Nep |
|
|
Smluvní strana |
Kvantifikovaný závazek na omezení nebo snížení emisí (2008–2012) (v % výchozího roku nebo období) |
|
|
|
|
|
Kanada (13) |
94 |
|
|
|
|
|
Japonsko (14) |
94 |
|
|
|
|
|
Nový Zéland (15) |
100 |
|
|
|
|
|
100 |
|
|
|
|
|
|
Zkratka: Nep. = nepoužije se. Všechny poznámky pod čarou, kromě poznámek pod čarou 1, 2 a 5, poskytly příslušné smluvní strany. |
|||||
B. Příloha A Kjótského protokolu
Následující seznam nahrazuje seznam pod nadpisem „Skleníkové plyny“ v příloze A protokolu:
„Skleníkové plyny
|
|
Oxid uhličitý (CO2) |
|
|
Methan (CH4) |
|
|
Oxid dusný (N2O) |
|
|
Částečně fluorované uhlovodíky (HFC) |
|
|
Zcela fluorované uhlovodíky (PFC) |
|
|
Fluorid sírový (SF6) |
|
|
Fluorid dusitý (NF3) (17) “ |
C. Článek 3 odstavec 1 bis
V článku 3 protokolu se za odstavec 1 vkládá tento odstavec:
„1 bis. Smluvní strany uvedené v příloze I zajistí, jednotlivě nebo společně, aby jejich úhrnné antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v příloze A, vyjádřené v ekvivalentu oxidu uhličitého, nepřekročily přidělená množství vypočtená podle jejich kvantifikovaných závazků na omezení a snížení emisí uvedených ve třetím sloupci tabulky obsažené v příloze B a v souladu s tímto článkem s cílem snížit v kontrolním období let 2013–2020 své celkové emise těchto plynů nejméně o 18 procent vzhledem k úrovni z roku 1990.“
D. Článek 3 odstavec 1 ter
V článku 3 protokolu se za odstavec 1 bis vkládá tento odstavec:
„1 ter. Smluvní strana uvedená v příloze B může navrhnout úpravu snižující procentní podíl svého kvantifikovaného závazku na omezení a snížení emisí uvedeného ve třetím sloupci tabulky obsažené v příloze B, uvedený ve třetím sloupci přílohy B. Návrh takové úpravy sdělí smluvním stranám prostřednictvím sekretariátu alespoň tři měsíce před shromážděním konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran tohoto protokolu, na němž se navrhne její přijetí.“
E. Článek 3 odstavec 1 quater
V článku 3 protokolu se za odstavec 1 ter vkládá tento odstavec:
„1 quater. Úprava navrhovaná smluvní stranou uvedenou v příloze I zvyšující ambice jejího kvantifikovaného závazku na omezení a snížení emisí podle čl. 3 odst. 1b se považuje za přijatou konferencí smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran tohoto protokolu, pokud více než tři čtvrtiny přítomných a hlasujících smluvních stran nevznesou proti jejímu přijetí námitku. Přijatou úpravu sdělí sekretariát depozitáři, který ji rozešle všem smluvním stranám, a úprava vstoupí v platnost 1. ledna roku následujícího po jejím sdělení depozitářem. Takové úpravy jsou pro smluvní strany závazné.“
F. Článek 3 odstavec 7 bis
V článku 3 protokolu se za odstavec 7 vkládá tento odstavec:
„7 bis. Ve druhém kontrolním období pro kvantifikované omezení nebo snížení emisí trvajícím od roku 2013 do roku 2020 se množství přidělené každé smluvní straně uvedené v příloze I rovná příslušnému procentnímu podílu uvedenému ve třetím sloupci tabulky obsažené v příloze B z osminásobku ekvivalentu oxidu uhličitého, který odpovídá jejímu úhrnnému množství antropogenních emisí skleníkových plynů uvedených v příloze A v roce 1990 nebo ve výchozím roce či období stanoveném v souladu s výše uvedeným odstavcem 5. Smluvní strany uvedené v příloze I, v jejichž případě změny využívání půdy a lesnictví představovaly v roce 1990 čistý zdroj emisí skleníkových plynů, zahrnou pro účely výpočtu přiděleného množství do emisí svého výchozího roku 1990 nebo odpovídajícího období úhrnné antropogenní emise ze zdrojů v ekvivalentu oxidu uhličitého, od nichž odečtou snížení pomocí propadů v roce 1990 v důsledku změn využívání půdy.“
G. Článek 3 odstavec 7 ter
V článku 3 protokolu se za odstavec 7 bis vkládá tento odstavec:
„7 ter. Každý kladný rozdíl mezi množstvím přiděleným smluvní straně uvedené v příloze I na druhé kontrolní období a osminásobkem průměrných ročních emisí za první tři roky předcházejícího kontrolního období se převede na účet pro zrušení této smluvní strany.“
H. Článek 3 odstavec 8
V čl. 3 odst. 8 protokolu se slova:
|
|
„pro účely výpočtů ve smyslu odstavce 7 výše“ |
nahrazují slovy:
|
|
„pro účely výpočtů ve smyslu odstavců 7 a 7 bis výše“. |
I. Článek 3 odstavec 8 bis
V článku 3 protokolu se za odstavec 8 vkládá tento odstavec:
„8 bis. Každá smluvní strana uvedená v příloze I může pro účely výpočtů ve smyslu odstavce 7 bis výše použít jako výchozí rok pro fluorid dusitý rok 1995 nebo 2000.“
J. Článek 3 odstavce 12 bis a 12 ter
V článku 3 protokolu se za odstavec 12 vkládají tyto odstavce:
„12 bis. Smluvní strany uvedené v příloze I mohou veškeré jednotky vyprodukované tržními mechanismy, které mají být podle úmluvy nebo jejích nástrojů stanoveny, použít k tomu, aby jim pomohly při dosažení souladu s jejich kvantifikovanými závazky na omezení a snížení emisí podle článku 3. Veškeré takové jednotky, které smluvní strana získá od jiné smluvní strany úmluvy, se připočtou k přidělenému množství získávající smluvní strany a odečtou se od množství jednotek druhé strany.
12 ter. Konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran tohoto protokolu zajistí, aby v případě, kdy smluvní strany uvedené v příloze I používají jednotky ze schválených činností v rámci tržních mechanismů uvedených v odstavci 12 bis výše k tomu, aby jim pomohly při dosažení souladu s jejich kvantifikovanými závazky na omezení a snížení emisí podle článku 3, byla část těchto jednotek použita na pokrytí administrativních výdajů a na pomoc smluvním stranám, které jsou rozvojovými zeměmi a jsou zvláště vystaveny nepříznivým účinkům změny klimatu, financovat náklady na přizpůsobení, pokud jsou tyto jednotky získané podle článku 17.“
K. Článek 4 odstavec 2
V čl. 4 odst. 2 protokolu se na konci první věty doplňují slova:
|
|
„nebo v den uložení svých listin o přijetí jakékoli změny přílohy B v souladu s čl. 3 odst. 9“ |
L. Článek 4 odstavec 3
V čl. 4 odst. 3 protokolu se slova:
|
|
„v čl. 3 odst. 7“ |
nahrazují slovy:
|
|
„v článku 3, na které se vztahují“. |
Článek 2
Vstup v platnost
Tato změna vstupuje v platnost v souladu s články 20 a 21 Kjótského protokolu.
(*1) Státy, které se nacházejí v procesu přechodu k tržnímu hospodářství.
(1) Referenční rok může smluvní strana použít dobrovolně pro své vlastní potřeby, aby mohla vyjádřit svůj kvantifikovaný závazek na omezení nebo snížení emisí v procentech emisí v daném roce, který není mezinárodně závazný v rámci Kjótského protokolu, navíc k uvedení svých kvantifikovaných závazků ve vztahu k výchozímu roku ve druhém a třetím sloupci této tabulky, které jsou mezinárodně právně závazné.
(2) Další informace týkající se těchto závazků lze nalézt v dokumentech FCCC/SB/2011/INF.1/Rev.1 a FCCC/KP/AWG/2012/MISC.1, Add.1 a Add.2.
(3) Kvantifikovaný závazek Austrálie ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu je v souladu s dosažením nepodmíněného cíle této země do roku 2020, jímž je 5 procent pod úrovní roku 2000. Austrálie si ponechává možnost zvýšit později svůj cíl do roku 2020 na 15 nebo 25 procent pod úrovní roku 2000, což je podmíněno splněním určitých podmínek. Tento odkaz zachovává status těchto závazků, jak byly učiněny podle Cancúnských dohod, a nevytváří nový právně závazný závazek podle tohoto protokolu ani podle pravidel a podmínek s ním souvisejících.
(4) Kvantifikované závazky Evropské unie a jejích členských států na druhé kontrolní období v rámci Kjótského protokolu vycházejí z předpokladu, že budou plněny společně Evropskou unií a jejími členskými státy v souladu s článkem 4 Kjótského protokolu. Těmito kvantifikovanými závazky není dotčeno následné oznámení Evropské unie a jejích členských států o dohodě o společném plnění závazků v souladu s ustanoveními Kjótského protokolu.
(5) Doplněno do přílohy B změnou přijatou podle rozhodnutí 10/CMP.2. Tato změna ještě nevstoupila v platnost.
(6) Kvantifikovaný závazek Chorvatska na druhé kontrolní období v rámci Kjótského protokolu vychází z předpokladu, že Chorvatsko bude tento závazek plnit společně s Evropskou unií a jejími členskými státy v souladu s článkem 4 Kjótského protokolu. Přistoupení Chorvatska k Evropské unii proto nemá vliv na jeho účast na takové dohodě o společném plnění podle článku 4 ani na jeho kvantifikovaný závazek.
(7) Jako příspěvek k celosvětové a komplexní dohodě pro období po roce 2012 Evropská unie znovu opakuje svou podmíněnou nabídku zvýšit svůj závazek na snížení emisí do roku 2020 oproti hodnotám z roku 1990 na 30 procent za předpokladu, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí a rozvojové země přispějí úměrně svým povinnostem a odpovídajícím možnostem.
(8) Kvantifikovaný závazek Islandu na druhé kontrolní období v rámci Kjótského protokolu vychází z předpokladu, že bude plněn společně s Evropskou unií a jejími členskými státy v souladu s článkem 4 Kjótského protokolu.
(9) Kvantifikovaný závazek uvedený ve sloupci tři odkazuje na cíl snížení emisí do roku 2020 oproti hodnotám z roku 1990 o 20 procent. Lichtenštejnsko by zvážilo vyšší cíl snížení emisí do roku 2020 oproti hodnotám z roku 1990 až o 30 procent pod podmínkou, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí a hospodářsky pokročilejší rozvojové země přispějí úměrně svým povinnostem a odpovídajícím možnostem.
(10) Kvantifikovaný závazek Norska ve výši 84 % je v souladu s jeho cílem snížit emise do roku 2020 oproti hodnotám z roku 1990 o 30 procent. Pokud bude moci přispět k dosažení celosvětové a komplexní dohody, ve které se smluvní strany, jež jsou hlavními zdroji emisí, dohodnou na jejich snížení v souladu s cílem omezit oteplování na 2 °C, zvýší Norsko svůj závazek snížit emise do roku 2020 oproti hodnotám z roku 1990 na 40 procent. Tento odkaz zachovává status závazku učiněného podle Cancúnských dohod a nevytváří nový právně závazný závazek podle tohoto protokolu.
(11) Kvantifikovaný závazek uvedený ve třetím sloupci této tabulky odkazuje na snížení emisí do roku 2020 oproti hodnotám z roku 1990 o 20 procent. Švýcarsko by zvážilo vyšší snížení emisí do roku 2020 oproti hodnotám z roku 1990 až o 30 procent za předpokladu, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí a rozvojové země přispějí úměrně svým povinnostem a odpovídajícím možnostem v souladu s cílem omezit oteplování na 2 °C. Tento odkaz zachovává status závazku učiněného podle Cancúnských dohod a nevytváří nový právně závazný závazek podle tohoto protokolu ani podle pravidel a podmínek s ním souvisejících.
(12) Mělo by se jednat o úplný přesun a nelze akceptovat žádné zrušení ani omezení použití tohoto oprávněně nabytého suverénního vlastnictví.
(13) Dne 15. prosince 2011 obdržel depozitář písemné oznámení o odstoupení Kanady od Kjótského protokolu. Tento akt nabude pro Kanadu účinnosti dne 15. prosince 2012.
(14) Ve sdělení ze dne 10. prosince 2010 Japonsko uvedlo, že nemá v úmyslu být povinno se účastnit druhého kontrolního období Kjótského protokolu po roce 2012.
(15) Nový Zéland je i nadále smluvní stranou Kjótského protokolu. V období 2013–2020 bude podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu plnit kvantifikovaný cíl na snížení emisí v rámci celého hospodářství.
(16) Ve sdělení ze dne 8. prosince 2010, které sekretariát obdržel dne 9. prosince 2010, Ruská federace uvedla, že ve druhém kontrolním období nemá v úmyslu přijmout kvantitativní závazek na omezení nebo snížení emisí.“
(17) Platí až od začátku druhého kontrolního období.
PŘÍLOHA I
Oznámení o podmínkách dohody o společném plnění závazků Evropské unie, jejích členských států a Islandu podle článku 3 Kjótského protokolu pro druhé kontrolní období Kjótského protokolu, ve znění přijatém v Dohá konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu v rozhodnutí 1/CMP.8, v souladu s článkem 4 Kjótského protokolu
1. Členové dohody
Členy této dohody (dále jen „členové“) jsou Evropská unie, její členské státy a Islandská republika, jež jsou jednotlivě smluvními stranami Kjótského protokolu. V současnosti jsou členskými státy Evropské unie tyto státy:
Belgické království, Bulharská republika, Česká republika, Dánské království, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Chorvatská republika, Italská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarsko, Republika Malta, Nizozemské království, Rakouská republika, Polská republika, Portugalská republika, Rumunsko, Republika Slovinsko, Slovenská republika, Finská republika, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
Island je členem této dohody na základě Dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islandem na straně druhé o účasti Islandu na společném plnění závazků Evropské unie, jejích členských států a Islandu ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu.
2. Společné plnění závazků podle článku 3 Kjótského protokolu pro druhé kontrolní období Kjótského protokolu
V souladu s čl. 4 odst. 1 Kjótského protokolu budou členové plnit své závazky podle článku 3 uvedeného protokolu takto:
|
— |
členové v souladu s čl. 4 odst. 5 a 6 Kjótského protokolu zajistí, že v členských státech a na Islandu celkový součet jejich úhrnných antropogenních emisí skleníkových plynů uvedených v příloze A Kjótského protokolu, v ekvivalentu oxidu uhličitého, nepřesáhne jim přidělené společné množství; |
|
— |
použití čl. 3 odst. 1 Kjótského protokolu na emise skleníkových plynů z letecké a lodní dopravy v členských státech a na Islandu se zakládá na přístupu úmluvy, že do cílů smluvních stran se zahrnují pouze emise z vnitrostátních letů a vnitrostátní lodní dopravy. Přístup Evropské unie v rámci druhého kontrolního období Kjótského protokolu zůstává stejný jako v prvním kontrolním období, a to kvůli nedostatečnému pokroku od přijetí rozhodnutí 2/CP.3 při přiřazování těchto emisí do cílů smluvních stran. Tím není dotčeno přísné dodržování závazků Evropské unie v rámci klimaticko-energetického balíčku, které zůstávají beze změn. Rovněž tak není dotčena potřeba přijímat opatření týkající se emisí těchto plynů ze spalování paliv v letecké a námořní dopravě; |
|
— |
každý člen může zvýšit svou úroveň ambicí prostřednictvím převodu jednotek přiděleného množství, jednotek snížení emisí nebo ověřených jednotek snížení emisí na účet pro zrušení, který byl zřízen v jeho vnitrostátním registru. Členové předloží společně informace požadované v odstavci 9 rozhodnutí 1/CMP.8 a společně učiní jakékoli návrhy pro účely čl. 3 odst. 1 ter a 1 quater Kjótského protokolu; |
|
— |
členové budou i nadále uplatňovat čl. 3 odst. 3 a 4 Kjótského protokolu a plnit rozhodnutí schválená individuálně na jejich základě; |
|
— |
kombinované emise členů ve výchozím roce se budou rovnat součtu emisí v příslušných výchozích letech každého členského státu a Islandu; |
|
— |
pokud využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví představovaly pro kterýkoli členský stát nebo Island v roce 1990 čistý zdroj emisí skleníkových plynů, musí příslušný člen v souladu s čl. 3 odst. 7 bis Kjótského protokolu zahrnout pro účely výpočtu společného množství přiděleného členům určeného v souladu s čl. 3 odst. 7 bis, 8 a 8 bis Kjótského protokolu do emisí svého výchozího roku nebo období úhrnné antropogenní emise ze zdrojů v ekvivalentu oxidu uhličitého, od nichž odečtou snížení pomocí propadů ve výchozím roce nebo období v důsledku využívání půdy, změn využívání půdy a lesnictví; |
|
— |
výpočet podle čl. 3 odst. 7 ter Kjótského protokolu se vztahuje na společné přidělené množství na druhé kontrolní období pro členy určené v souladu s čl. 3 odst. 7 bis, 8 a 8 bis Kjótského protokolu a na osminásobek součtu průměrných ročních emisí členů za první tři roky prvního kontrolního období; |
|
— |
v souladu s rozhodnutím 1/CMP.8 se jednotky na účtu některého člena, na němž eviduje rezervu přebytku z předchozího období, mohou použít pro zaúčtování během dodatečného období pro plnění závazků druhého kontrolního období do té míry, v jaké emise členů během druhého kontrolního období překročily jejich příslušné přidělené množství pro toto kontrolní období, jak je definováno v tomto oznámení. |
3. Příslušné úrovně emisí přidělené členům dohody
Kvantifikované závazky na omezení a snížení emisí pro členy uvedené ve třetím sloupci tabulky v příloze B Kjótského protokolu činí 80 %. Společné množství přidělené členům pro druhé kontrolní období se určí podle čl. 3 odst. 7 bis, 8 a 8 bis Kjótského protokolu a jeho výpočet usnadní zpráva předložená Evropskou unií podle odstavce 2 rozhodnutí 2/CMP.8.
Příslušné úrovně emisí členů jsou tyto:
|
— |
Úroveň emisí pro Evropskou unii je rozdílem mezi společným množstvím přiděleným členům a součtem úrovní emisí členských států a Islandu. Její výpočet usnadní zpráva předložená podle odstavce 2 rozhodnutí 2/CMP.8. |
|
— |
Příslušné úrovně emisí členských států a Islandu v souladu s čl. 4 odst. 1 a 5 Kjótského protokolu jsou součtem jejich příslušných množství uvedených v tabulce 1 níže a případných výsledků uplatnění čl. 3 odst. 7 bis druhé věty Kjótského protokolu pro daný členský stát nebo Island. |
Množství přidělená členům se rovnají jejich příslušným úrovním emisí.
Množství přidělené Evropské unii bude započítáno do emisí skleníkových plynů ze zdrojů v rámci systému Evropské unie pro obchodování s emisemi, kterého se účastní její členské státy a Island, pokud jsou tyto emise zahrnuty do Kjótského protokolu. Příslušná množství přidělená členským státům a Islandu zahrnují emise skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů v každém členském státě nebo na Islandu ze zdrojů a propadů, které nejsou zahrnuty ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, tak aby se zlepšil a rozšířil systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství. To zahrnuje veškeré emise ze zdrojů a snížení pomocí propadů, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 3 a 4 Kjótského protokolu, a také veškeré emise fluoridu dusitého (NF3) podle Kjótského protokolu.
Členové této dohody budou samostatně vykazovat emise ze zdrojů a snížení pomocí propadů, které jsou zahrnuty do jim přidělených množství.
Tabulka 1: Úrovně emisí členských států a Islandu (před použitím čl. 3 odst. 7 bis) v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého pro druhé kontrolní období Kjótského protokolu
|
Belgie |
584 228 513 |
|
Bulharsko |
222 945 983 |
|
Česká republika |
520 515 203 |
|
Dánsko |
269 321 526 |
|
Německo |
3 592 699 888 |
|
Estonsko |
51 056 976 |
|
Irsko |
343 467 221 |
|
Řecko |
480 791 166 |
|
Španělsko |
1 766 877 232 |
|
Francie |
3 014 714 832 |
|
Chorvatsko |
162 271 086 |
|
Itálie |
2 410 291 421 |
|
Kypr |
47 450 128 |
|
Lotyšsko |
76 633 439 |
|
Litva |
113 600 821 |
|
Lucembursko |
70 736 832 |
|
Maďarsko |
434 486 280 |
|
Malta |
9 299 769 |
|
Nizozemsko |
919 963 374 |
|
Rakousko |
405 712 317 |
|
Polsko |
1 583 938 824 |
|
Portugalsko |
402 210 711 |
|
Rumunsko |
656 059 490 |
|
Slovinsko |
99 425 782 |
|
Slovensko |
202 268 939 |
|
Finsko |
240 544 599 |
|
Švédsko |
315 554 578 |
|
Spojené království |
2 743 362 625 |
|
Island |
15 327 217 |
PŘÍLOHA II
Prohlášení Evropské unie Učiněné v souladu s čl. 24 odst. 3 Kjótského Protokolu
V současnosti jsou členskými státy Evropské unie: Belgické království, Bulharská republika, Česká republika, Dánské království, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Chorvatská republika, Italská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarsko, Republika Malta, Nizozemské království, Rakouská republika, Polská republika, Portugalská republika, Rumunsko, Republika Slovinsko, Slovenská republika, Finská republika, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
Evropská unie prohlašuje, že má v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie, a zejména s čl. 192 odst. 1 a článkem 191 této smlouvy, pravomoc uzavírat mezinárodní dohody a plnit závazky z nich vyplývající, které přispívají ke sledování těchto cílů:
|
— |
zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí; |
|
— |
ochrana lidského zdraví; |
|
— |
uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů; |
|
— |
podpora opatření na mezinárodní úrovni pro řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boje proti změně klimatu. |
Evropská unie prohlašuje, že její kvantifikovaný závazek na snížení emisí ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu (2013–2020) bude plněn opatřeními Evropské unie a jejích členských států v rámci jejich odpovídajících pravomocí. Právně závazné nástroje k plnění jejího závazku pro záležitosti upravované Kjótským protokolem ve znění změny dohodnuté v Dohá jsou již v platnosti.
Evropská unie bude i nadále pravidelně poskytovat informace o příslušných právních nástrojích Evropské unie v rámci doplňujících informací, které zařazuje do svých národních sdělení, předkládaných podle článku 12 úmluvy pro účely prokazování plnění závazků podle Kjótského protokolu v souladu s čl. 7 odst. 2 protokolu a s odpovídajícími pokyny.