„PŘÍLOHA III

METODY HODNOCENÍ ŠKODLIVÝCH ÚČINKŮ

(podle čl. 6 odst. 3)

1.   Soubor škodlivých účinků

Pro účely hodnocení škodlivých účinků se vezme v úvahu následující:

—	ischemická choroba srdeční odpovídající kódům BA40 až BA6Z Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-11 vytvořené Světovou zdravotnickou organizací,

—	silné obtěžování hlukem,

—	silné rušení spánku.

2.   Výpočet škodlivých účinků

Škodlivé účinky se vypočítají jedním z těchto způsobů:

—	relativní riziko (RR) škodlivého účinku definované jako

—	absolutní riziko (AR) škodlivého účinku definované jako

2.1   Ischemická choroba srdeční

Pro výpočet relativního rizika (RR), pokud jde o škodlivý účinek ischemické choroby srdeční a míru incidence (i), se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem:

pro hluk ze silniční dopravy.

2.2   Silné obtěžování hlukem

Pro výpočet absolutního rizika (AR), pokud jde o škodlivý účinek silného obtěžování hlukem, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem:

pro hluk ze silniční dopravy,

pro hluk z železniční dopravy,

pro hluk z letecké dopravy.

2.3   Silné rušení spánku

Pro výpočet absolutního rizika (AR), pokud jde o škodlivý účinek silného rušení spánku, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem:

pro hluk ze silniční dopravy,

pro hluk z železniční dopravy,

pro hluk z letecké dopravy.

3.   Hodnocení škodlivých účinků

3.1   Expozice obyvatelstva se hodnotí pro každý zdroj hluku a škodlivý účinek zvlášť. Pokud jsou tytéž osoby současně vystaveny různým zdrojům hluku, je obecným pravidlem, že se škodlivé účinky nesmí kumulovat. Účinky však mohou být porovnávány za účelem zhodnocení relativního významu každého hluku.

3.2   Hodnocení pro ischemickou chorobu srdeční

3.2.1   U ischemické choroby srdeční v případě hluku ze železniční a letecké dopravy se odhaduje, že obyvatelům, kteří byli vystaveni vyšším než přiměřeným hladinám Lden, hrozí zvýšené riziko této choroby, přičemž přesný počet N případů ischemické choroby srdeční nelze vypočítat.

3.2.2   U ischemické choroby srdeční v případě hluku ze silniční dopravy se podíl případů konkrétního škodlivého účinku v populaci vystavené relativnímu riziku, u něhož se vychází z toho, že je způsobeno hlukem ve venkovním prostředí, vypočítá pro zdroj hluku x (silniční dopravu), škodlivý účinek y (ischemickou chorobu srdeční) a incidenci i pomocí vzorce:

kde:

—	PAF x,y je podíl přiřaditelný populaci,

—	soubor hlukových pásem j je tvořen jednotlivými pásmy o rozsahu nejvýše 5 dB (např.: 50–51 dB, 51–52 dB, 52–53 dB atd. nebo 50–54 dB, 55–59 dB, 60–64 dB atd.),

—

pj je podíl celkové populace P v hodnocené oblasti, která je vystavena expozičnímu pásmu j, jež je spojováno s daným relativním rizikem konkrétního škodlivého účinku RRj,x,y . RRj,x,y se vypočítá pomocí vzorců uvedených v bodě 2 této přílohy pro prostřední hodnotu každého hlukového pásma (např.: v závislosti na dostupnosti údajů pro hodnotu 50,5 dB v případě hlukového pásma vymezeného mezi 50–51 dB nebo 52 dB v případě hlukového pásma 50–54 dB).

3.2.3   U ischemické choroby srdeční v případě hluku ze silniční dopravy se celkový počet N případů ischemické choroby srdeční (osob postižených škodlivým účinkem y; počet přiřaditelných případů) v důsledku působení zdroje x rovná:

Nx,y = PAFx,y,i * Iy * P (vzorec 11)

pro hluk ze silniční dopravy,

kde:

—	PAF x,y,i se vypočítá pro incidenci i,

—	Iy je míra incidence ischemické choroby srdeční v hodnocené oblasti, kterou lze získat ze statistik o zdraví v regionu nebo zemi, kde se daná oblast nachází,

—	P je celkový počet obyvatel v hodnocené oblasti (součet obyvatel v různých hlukových pásmech).

3.3   U silného obtěžování a silného rušení spánku hlukem ze silniční, železniční a letecké dopravy se celkový počet N osob postižených škodlivým účinkem y (počet přiřaditelných případů) z důvodu působení zdroje x pro každou kombinaci zdroje hluku (silniční, železniční nebo letecké dopravy) a škodlivého účinku y (silného obtěžování hlukem, silného rušení spánku) rovná:

kde:

—

– ARx,y je absolutní riziko relevantního škodlivého účinku (silného obtěžování hlukem, silného rušení spánku), které se vypočítá pomocí vzorců uvedených v bodě 2 této přílohy pro prostřední hodnotu každého hlukového pásma (např.: v závislosti na dostupnosti údajů pro hodnotu 50,5 dB v případě hlukového pásma vymezeného mezi 50–51 dB nebo 52 dB v případě hlukového pásma 50–54 dB),

—	nj je počet osob, které jsou vystaveny expozičnímu pásmu j.

4.   Budoucí revize

Vztahy mezi dávkou a účinkem, které budou zavedeny budoucími revizemi této přílohy, se budou týkat zejména:

—	vztahu mezi podrážděním hlukem a indikátorem Lden u hluku z průmyslové činnosti,

—	vztahu mezi rušením spánku a indikátorem Lnight u hluku z průmyslové činnosti.

Podle potřeby by mohly být popsány specifické vztahy mezi dávkou a účinkem u:

—	obydlí se zvláštní ochranou proti hluku, jak je definováno v příloze VI,

—	obydlí s tichou fasádou, jak je definováno v příloze VI,

—	rozdílných klimat/rozdílných kultur,

—	zranitelných skupin populace,

—	hluku z průmyslové činnosti s tónovými složkami,

—	impulsního hluku z průmyslové činnosti a dalších speciálních případů.