Článek 4 SFEU dává EU pravomoc vykonávat činnosti a provádět společnou politiku v oblasti rozvojové spolupráce. Země EU mohou v této oblasti vykonávat též své vlastní pravomoci.

Primárním cílem rozvojové politiky EU, stanovené v článku 208 SFEU je snížit a výhledově vymýtit chudobu. Článek 208 vyžaduje též, aby EU a země EU plnily závazky uzavřené v kontextu Organizace spojených národů (OSN) a jiných příslušných mezinárodních organizací.

Rozvojová politika EU sleduje i cíle vnější činnosti EU, zejména cíle stanovené v čl. 21 odst. 2 písm. d) Smlouvy o Evropské unii (SEU) a spočívající v podpoře udržitelného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje rozvojových zemí, přičemž primárním cílem je vymýcení chudoby.

V souladu s cíli stanovenými v čl. 21 odst. 2 SEU přispívá rozvojová politika mimo jiné i k podpoře demokracie, právního státu a lidských práv, k zachování míru a předcházení konfliktům, ke zvyšování kvality životního prostředí a zlepšování udržitelného řízení celosvětových přírodních zdrojů, k pomoci lidem, zemím a regionům čelícím přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám a k podpoře mezinárodního systému založeného na posílené mnohostranné spolupráci a na řádné správě věcí veřejných v celosvětovém měřítku.

KLÍČOVÉ BODY

Celosvětové závazky

EU jako silnější globální aktér

EU se snaží spojit všechny dostupné prostředky z EU a zemí EU tak, aby společně přispívaly k úsilí o poklidnější a více prosperující svět. Plné provádění globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku začalo v roce 2017. Tato strategie stanovuje základní zájmy a zásady EU pro zapojení a poskytuje vizi pro důvěryhodnější, odpovědnější a vstřícnější EU ve světě. Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDG) budou při provádění globální strategie EU průřezovými prvky.

EU a země EU společně jsou největším dárcem oficiální rozvojové pomoci. Evropský rozvojový fond (ERF) je hlavním nástrojem EU pro poskytování rozvojové pomoci 79 africkým, karibským a tichomořským zemím (AKT) a zámořským zemím a územím na základě dohody z Cotonou.

Prostřednictvím svého nástroje pro rozvojovou spolupráci EU usiluje o snížení chudoby v rozvojových zemích, stejně jako o podporu udržitelného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje, demokracie, právního státu, lidských práv a řádné správy věcí veřejných.

Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a Evropský konsensus o rozvoji

Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích sedmnáct SDG přijatých 193 členskými státy OSN v roce 2015 je novým celosvětovým rámcem pro vymýcení chudoby a dosažení celosvětového udržitelného rozvoje do roku 2030.

V souladu s globální strategií EU stanoví EU ve svém novém Evropském konsensu o rozvoji z roku 2017 zásady pro orgány EU a země EU při jejich spolupráci s rozvojovými zeměmi, aby přispěly k plnění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a akčního programu z Addis Abeby, dohodnutého OSN v roce 2015, a Pařížské dohody o změně klimatu.

Konsensus slaďuje rozvojovou akci EU se SDG a je uspořádán na základě 5 P tvořících rámec agendy 2030 (lidé, planeta, prosperita, mír a partnerství, anglicky: people, planet, prosperity, peace a partnership).

Finanční prostředky pro udržitelný rozvoj

EU je smluvní stranou akčního programu z Addis Abeby, dohody, jíž dosáhlo partnerství 193 členských zemí OSN na 3. mezinárodní konferenci OSN o financování rozvoje. Je nedílnou součástí agendy 2030 a stanoví nový model provádění prostřednictvím účinného využívání finančních a nefinančních prostředků a uváděním vnitrostátních opatření a zdravých politik do popředí. Její oblasti činnosti zahrnují:

domácí veřejné zdroje,
domácí a mezinárodní soukromé podnikání a finance,
mezinárodní rozvojovou spolupráci,
mezinárodní obchod jako motor rozvoje,
zadluženost a dluhovou udržitelnost,
systematické otázky,
vědu, technologie, inovace a budování kapacit.

Plán vnějších investic

Na pomoc k dosažení SDG a využití veřejných i soukromých investic zřídila EU v roce 2017 Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD) a záruku EFSD. Jsou součástí plánu vnějších investic EU (EIP), který řeší výzvy udržitelného rozvoje, jimž čelí subsaharská Afrika, a též průběh reforem v regionu sousedství EU.

Po dohodě z Cotonou

Probíhají jednání, jejichž úkolem je nově definovat budoucí vztahy EU se zeměmi AKT. V současnosti jsou definovány v dohodě z Cotonou, jejíž platnost skončí v roce 2020. Dohoda pomohla snížit chudobu, zvýšit stabilitu a začlenit země AKT do celosvětového hospodářství.

Účinnost rozvoje a tvorba společného programu – lepší spolupráce se zeměmi EU

EU se zavázala k tomu, že zajistí, aby rozvojová pomoc byla s cílem plnit SDG využívána co nejúčelněji. V tomto ohledu schválila několik mezinárodních dohod, včetně:

Klíčové zásady účinnosti rozvoje, které byly nově definovány na zasedání na vysoké úrovni v Nairobi v roce 2016, jsou tyto:

vlastnictví priorit v oblasti rozvoje rozvojovými zeměmi,
transparentnost a vzájemná odpovědnost,
rozvojová spolupráce zaměřená na výsledky a
zapojení všech zúčastněných stran do inkluzivních rozvojových partnerství.

Tyto zásady jsou uváděny do praxe v programech a projektech, jakož i prostřednictvím společného plánování s různými rozvojovými partnery EU (EU a země EU) pracujícími v partnerské zemi a plánujícími rozvojovou spolupráci společně.

Soudržnost politik ve prospěch rozvoje

Prostřednictvím soudržnosti politik ve prospěch rozvoje se EU snaží minimalizovat negativní efekt přelévání jejích politik na rozvojové země. Cílem je:

prosazovat synergie mezi jednotlivými politikami EU ve prospěch partnerských zemí a na podporu SDG,
zvýšit účinnost rozvojové spolupráce.

S cílem zajistit, aby při plnění SDG zůstala významná soudržnost politik ve prospěch rozvoje, začlenila ji EU do celkové práce Komise na provádění agendy 2030. Země EU mají též své vlastní mechanismy, které zajišťují soudržnost politik ve prospěch rozvoje v jejich vnitrostátních politikách. Zpráva EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje ze rok 2019 zkoumá pokrok, kterého orgány a země EU dosáhly v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje během období 2015 až 2018.

Lidé

Chudoba a snižování nerovností

Ústředním bodem rozvojové politiky EU je SDG 1, vymýcení chudoby, a SDG 10, řešení nerovností a diskriminace.

Předběžné výsledky výzkumu, který analyzoval nerovnost a který Komise zahájila v roce 2017, naznačují toto:

v rozvojových zemích je vysoká úroveň nerovnosti příjmů a v průměru je vyšší než před třiceti lety,
zdá se, že nerovnost příjmů v některých zemích Latinské Ameriky (Brazílie, Peru a Mexiko) klesla, zatímco v některých asijských zemích vzrostla (Čína a Vietnam), a
Latinská Amerika a subsaharská Afrika jsou regiony, kde je největší nerovnost na světě.

Nerovnost na vnitrostátní úrovni zůstává důležitou překážkou pro rychlý růst a snižování chudoby. Ačkoli v celém světě pokračuje pokles extrémní chudoby, chudoba je stále rozšířená v Africe, zejména v subsaharské oblasti.

Lidský rozvoj

K prioritám rozvojové politiky EU patří vymýtit chudobu (SDG 1), vyřešit nerovnosti a diskriminaci (SDG 10) a nikoho neopomenout. Přístup k lidskému rozvoji se zaměřuje na lidi, jejich příležitosti a volby. EU podporuje společnost a hospodářství partnerských zemí v tom, aby se staly inkluzivnějšími a udržitelnějšími tak, že každý bude mít prospěch z rozvoje a nikdo nebude opomenut.

Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen

Rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU (článek 2 SEU) a cílem politiky zakotvené ve Smlouvě o fungování Evropské unie (článek 19 SFEU). Tím, že EU prosazuje rovnost žen a mužů a posílení postavení žen, přispívá k realizaci SDG 5 a celkové agendy 2030, jak je zdůrazněno v Evropském konsensu o rozvoji z roku 2017.

Vzhledem k tomu, že ženy a dívky tvoří polovinu světové populace, je rovnost žen a mužů základním předpokladem spravedlivého a inkluzivního udržitelného rozvoje. Cílem EU je zajistit, aby se ženy a dívky mohly plně a rovnocenně účastnit společenského, ekonomického, politického a občanského života. Zejména podporuje odstraňování překážek pro rovnost žen a mužů, jako jsou diskriminační právní předpisy, nerovný přístup ke službám a justici, vzdělávání a zdraví, pracovní místa a posílení ekonomického postavení, a pro politickou účast a zasazuje se též o odstranění sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví, včetně řešení sociálních norem a genderových stereotypů a podpory ženských hnutí a občanské společnosti.

Akční plán EU pro rovnost žen a mužů (2016–2020) stanoví rámec pro realizaci těchto prioritních cílů v celém světě prostřednictvím politik EU v oblasti vnějších vztahů. V roce 2017 Evropská komise vydala svou první zprávu o provádění akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020.

Jednou z vlajkových iniciativ EU je iniciativa Spotlight v hodnotě 500 milionů eur, která je jedinečným partnerstvím s OSN a jejímž cílem je odstranit násilí proti ženám a dívkám. Iniciativa spojuje partnerské vlády a občanskou společnost z Asie, subsaharské Afriky, Latinské Ameriky, Karibiku a Pacifiku.

Migrace, nucené vysídlení a azyl

Ačkoli témata migrace a mobility nejsou nová, počet mezinárodních migrantů v posledních letech vzrostl a v roce 2017 dosáhl 258 milionů osob (z 220 milionů v roce 2010 a 173 milionů v roce 2000). Většinu z mezinárodních migrantů ve světě tvoří občané rozvojových zemí a rozvojové země hostí více než 85 % nuceně vysídlených osob na světě.

Výzvy spojené s migrací jsou i nadále na předním místě žebříčku evropské agendy. V roce 2017 Evropská komise pokračovala v proaktivním řešení propojení rozvoje a migrace v souladu s agendou 2030 a Konsensem o rozvoji. Rozvojová spolupráce EU hrála zásadní roli v přispívání k celkovému úsilí EU řešit migraci v kontextu evropského programu pro migraci, Vallettského prohlášení, rámce pro migrační partnerství a nového přístupu EU k nucenému vysídlení, a to v plném souladu s rozvojovými cíli a zásadami.

Prostřednictvím celé řady rozvojových nástrojů, např. nouzového svěřenského fondu pro Afriku a regionálního svěřenského fondu pro syrskou obnovu, ale též v rámci pravidelných geografických nástrojů provádí Evropská komise v partnerských zemích opatření, která mají řešit krátkodobé i dlouhodobé výzvy a příležitosti vyplývající z migrace.

Centrem pozornosti byly zejména tři aspekty:

1)

řešení hnacích sil / prapříčin nelegální migrace / nuceného vysídlení;
2)

posílení kapacit partnerů pro zlepšené řízení migrace/uprchlíků;
3)

maximalizace dopadu migrace na rozvoj.

Pomocí tohoto komplexního přístupu přispěla podpora v roce 2017 k posílení dialogu a partnerství s partnerskými zeměmi v oblasti migrace a k dosažení hmatatelných výsledků při zlepšování řízení migrace, poskytování ochrany zranitelným migrantům a uprchlíkům a maximalizaci pozitivního dopadu migrace na rozvoj.

Kromě jiných úspěchů v roce 2017 EU:

vyčlenila 3 miliardy eur na nástroj pro uprchlíky v Turecku, a
vytvořila program v hodnotě 90 milionů eur, který má zajišťovat ochranu a pomoc potřebným v Libyi a podpořit stabilizaci hostitelských společenství, přičemž pozornost se přesouvá na trasu přes centrální Středomoří,
k 31. prosinci 2017 schválila celkem 143 projektů v hodnotě 2 388 milionu eur v rámci svěřenského fondu pro Afriku,
prostřednictvím Komise přijala v září 2017 v Asii, Afghánistánu, Bangladéši, Pákistánu a Iráku zvláštní opatření ve výši 196 milionů eur na řešení výzev, které představuje prodlužované nucené vysídlení a migrace v Asii a na Středním východě.

Kultura, vzdělávání a zdraví

EU uznává roli kultury v hospodářském růstu a jako důležitou součást a prvek usnadňující:

sociální začleňování,
svobodu projevu,
budování identity,
posilování postavení občanů,
předcházení konfliktům.

V roce 2017 EU přijala:

závěry o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům,
řadu programů, jako je Investice do kultury a tvořivosti, jehož cílem je:
- zlepšení řízení kultury v partnerských zemích,
- povzbuzení tvorby pracovních míst, a
- posílení kulturního dědictví.

Cílem SDG 4 je do roku 2030 zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny. Vzdělání je základní lidské právo a veřejný statek. Hraje též důležitou roli při plnění dalších SDG pomocí učení, dovedností a uvědomění.

V roce 2017 EU:

podpořila více než 45 zemí v jejich úsilí posílit vzdělávací systémy,
spolupracovala s Globálním partnerstvím pro vzdělávání, které podporuje základní vzdělání a zaměřuje se na nejchudší země a/nebo země s nestabilní situací,
přijala program v hodnotě 21 milionů eur s cílem podporovat potřeby v oblasti vzdělávání v rozvleklé krizi, přičemž pozornost je věnována zlepšování kvality vzdělávání v bezpečném studijním prostředí a budování celosvětové důkazní základny za účelem budoucí podpory.

Za účelem splnění SDG 3 o zdraví a kvalitním životě pokračovala EU v práci v oblasti zdraví a podporovala Globální fond a GAVI, Světovou alianci pro vakcíny a imunizaci, jakož i zavádění výzkumu boje proti infekčním nemocem souvisejícím s chudobou a zanedbaným infekčním nemocem. Podporovala též regionální iniciativy, jako je druhý program Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních, a další mnohonárodní iniciativy.

Ve spolupráci s Populačním fondem OSN podporuje EU úsilí o zvýšení dostupnosti kvalitních služeb pro reprodukční zdraví a zdraví matek.

Potravinové a výživové zabezpečení a udržitelné zemědělství

Vzhledem k tomu, že každý devátý člověk trpí potravinovou a výživovou nejistotou, snaží se SDG 2 do roku 2030 skoncovat s hladem, dosáhnout potravinového zabezpečení, zlepšit výživu a podporovat udržitelné zemědělství.

Udržitelné zemědělství, společně s udržitelným rybolovem a akvakulturou, je nepostradatelné pro skoncování s hladem a zajištění potravinového zabezpečení a zůstává klíčovou hnací silou pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj. Při dosahování dobrých výživových výsledků jsou klíčovými faktory zemědělství a potravinové zabezpečení.

EU byla jedním z hlavních hybatelů ukrytých za zveřejněním Globální zprávy o potravinových krizích v roce 2017, uvádějící, že téměř 108 milionů lidí má potravinovou krizi nebo je v tíživé situaci, která určila, že je zapotřebí:

provést analýzu hlavních hnacích sil potravinové nejistoty a
úsilí o vyřešení výzev.

EU zavedla několik iniciativ, které mají pomoci snížit do roku 2025 počet podvyživených dětí mladších pěti let alespoň o 7 milionů, přičemž na období 2014–2020 na to bylo vyčleněno 3,5 miliardy eur.

Udržitelné zemědělství je z hospodářského, sociálního a environmentálního pohledu ústředním tématem agendy EU pro rozvojovou spolupráci s jejími partnerskými zeměmi. EU zaměřuje svou práci v tomto odvětví na:

investice do malých zemědělských podniků,
podporu vládních iniciativ a programů, které povzbuzují udržitelnost a inovace v zemědělském odvětví,
podporu zemědělských postupů a technologií, které zvyšují příjmy venkova, zatímco z hlediska vody, půd, ekosystémů a biologické rozmanitosti jsou udržitelné,
zlepšení přístupu zemědělců k výrobním aktivům, jako je půda, kapitál apod., především tím, že podporují místní spolupráci a partnerství mezi zemědělci,
využití více soukromých investic do zemědělského odvětví,
posílení postavení žen v zemědělství.

Planeta

Změna klimatu

EU se zavázala k tomu, že v souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015 a SDG 13 bude přispívat k celosvětovému boji proti změně klimatu. Provádění příspěvků určených na vnitrostátní úrovni klademe do středu politického dialogu s našimi partnerskými zeměmi s cílem začlenit změnu klimatu do našich politik, strategií, investičních plánů a projektů, aby plně přispívaly k Pařížské dohodě a SDG 13. Naše práce na změně klimatu a agenda 2030 musí jít ruku v ruce.

V souladu se sendajským rámcem pro snižování rizika katastrof zvýšila EU své úsilí o řízení rizik a budování odolnosti a adaptabilitě změně. EU též podporuje přechod na nízkoemisní, vůči změně klimatu odolné, zelené hospodářství, v souladu se SDG 8 o zdraví a SDG 12 o odpovědné výrobě a spotřebě. Změna klimatu je spojená s téměř všemi SDG.

V období 2014–2018 EU investovala 8,2 miliardy eur do podpory opatření v oblasti klimatu. Největší podíl financování klimatu v EU šel na opatření týkající se přizpůsobení (41 %), následovaná opatřeními v oblasti synergie řešící přizpůsobení i zmírňování (31 %) a opatřeními v oblasti zmírňování (28 %). Naším cílem je prosazovat taková opatření, která přispívají k přizpůsobení i zmírňování.

Životní prostředí a udržitelná správa přírodních zdrojů

Životní prostředí a přírodní zdroje, jako je půda, vodní zdroje, lesy, rybí populace a biologická rozmanitost, jsou pro hospodářství rozvojových zemí a životy jejich občanů klíčové. Jejich ochrana a udržitelné řízení jsou zásadní pro splnění agendy pro udržitelný rozvoj 2030 (včetně SDG 6, 12, 14 a 15), vymýcení chudoby a hladu a zajištění zdraví, kvalitního života, přístupu k čisté vodě a kanalizaci a udržitelného růstu při současném zachování ekosystémů a boji proti změně klimatu. EU podporuje partnerské země ve zlepšování řízení životního prostředí a přírodních zdrojů, udržitelné správě půdy, vody, lesů a dalších přírodních zdrojů, při ochraně biologické rozmanitosti, řešení znečištění a podpoře inkluzivních zelených hospodářství.

Udržitelná energie

Přístup k moderním a udržitelným energetickým službám je jednou z klíčových cílových oblastí rozvojové pomoci EU. V roce 2017 Komise vydala dokument, který ukázal, jak spolupráce v oblasti udržitelné energie přispívá k provádění Evropského konsensu o rozvoji.

V rámci finančního výhledu 2014–2020 bylo na spolupráci v oblasti udržitelné energie pro rozvoj vyčleněno 3,7 miliardy eur a účelem je přispět ke třem cílům EU ve lhůtě do roku 2020: zajištění přístupu k energii asi 40 milionům osob, zvýšení výroby obnovitelné energie zhruba o 6,5 gigawattu a přispění k boji proti změně klimatu díky úspoře ve výši asi 15 milionů tun CO₂ ročně.

EU se například snaží zajistit svůj příspěvek k cílům iniciativy Obnovitelná energie pro Afriku a dosáhnout do roku 2020 kapacity výroby obnovitelné energie ve výši 5 GW, zatímco bude zajištěn přístup k udržitelné energii pro 30 milionů lidí v Africe a dojde k úspoře 11 milionů tun CO₂ ročně.

Prosperita

Spolupráce se soukromým sektorem

Jelikož investiční potřeby v partnerských zemích jsou podstatné a dary od vlád a mezinárodních organizací k jejich splnění nepostačují, využívá EU kombinování zdrojů financování, při němž jsou granty EU kombinovány s úvěry nebo kapitálem veřejnosti a soukromých finančníků. Tím se přispívá k SDG 17 (posílení prostředků provádění a partnerství pro splnění cílů). Rámec EU pro kombinování zdrojů financování je tvořen následujícími regionálními nástroji kombinování zdrojů:

latinskoamerická investiční facilita,
asijská investiční facilita,
investiční facilita pro střední Asii,
karibská investiční facilita,
investiční facilita pro Pacifik,
svěřenský fond EU pro infrastrukturu v Africe,
africká investiční platforma a investiční platforma sousedství (řízené Generálním ředitelstvím pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (NEAR)), které jsou obě začleněny do EFSD v rámci prvního pilíře EIP (viz oddíl věnovaný plánu vnějších investic výše).

Významnou inovací je to, že záruka EFSD využívá omezené veřejné prostředky k ovlivnění zejména soukromých investic pro realizovatelné projekty, které by jinak bojovaly o to, aby mohly začít nebo rozšířit se, a současně se zaměřuje na cíle udržitelného rozvoje v partnerských zemích. EIP jako celek se zaměřuje na odstraňování omezení pro udržitelné soukromé investice a podporu prioritních reforem prostřednictvím posíleného dialogu se soukromým sektorem a významnými zúčastněnými stranami. Oživení udržitelných investic a tvorby pracovních míst (SDG 8) je jedním z hlavních cílů aliance mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost zahájené v září 2018.

Pokud jde o obchod, v listopadu 2017 přijala EU novou strategii pomoci na podporu obchodu, dosažení prosperity pomocí obchodu a investic, společně se zeměmi EU. Strategie se snaží vybízet k lepší mobilizaci pomoci EU na podporu obchodu s cílem pomoci rozvojovým zemím plně využít udržitelným a inkluzivním způsobem rozvojové výhody různých politických nástrojů EU, zejména obchodních dohod EU a preferenčních programů (včetně dohod o hospodářském partnerství a všeobecných systémů preferencí).

Zemědělský růst

Dvě třetiny chudých ve světě jsou ohledně své obživy závislé na zemědělství a mnoho rozvojových zemí zůstává vysoce závislých na obchodu s pouhými několika komoditami.

EU je přesvědčena o tom, že je nutné dosáhnout zrychlených úrovní odpovědných investic na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, veřejných i soukromých, do zemědělství a zemědělských podniků, aby mohla být napříč venkovskými oblastmi rozvojových zemí vytvořena vyžadovaná dynamika pro udržitelný růst a odolnost. V souladu s tímto přístupem oznámil předseda Jean-Claude Juncker v září 2018 novou alianci mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost.

Investice soukromého sektoru musí být povzbuzovány vytvořením dobře regulovaného podnikatelského prostředí dostávajícího kvalitní služby; klíčovou roli má při tom hrát veřejný sektor. Hlavními překážkami pro zvýšení investic soukromého sektoru však zůstávají zvýšená rizika, spojená s riziky produkce, financování a trhu. EU pomáhá snížit taková rizika prostřednictvím evropského plánu vnějších investic (EIP). EU podporuje opatření na správu půdy zhruba ve 40 zemích s celkovým rozpočtem téměř 240 milionů eur. V Peru a Hondurasu opatření financovaná EU chrání práva domorodých kmenů na půdu a zajišťují jim základní majetek (příspěvek k SDG 2).

Infrastruktura, města a digitalizace

Pokrok směrem k agendě 2030 vyžaduje:

budování odolné infrastruktury,
podporu inkluzivní a udržitelné industrializace a
podporu inovací (SDG 9).

Probíhající digitální transformace poskytuje příležitosti ke zvýšení tvorby pracovních míst a zrychlení přístupu ke kvalitním základním službám, zvýšení transparentnosti a odpovědnosti vlád a posílení demokracie. Předpokladem je dobrá propojitelnost a přizpůsobená regulace na podporu plnění SDG 9.

EU pomáhá koordinovat společný program pro infrastrukturu Afrika-EU a zapojuje se do činnosti výboru programu pro dopravní politiku Afriky, podporujícího politiku a strategii pro africké vlády a regionální hospodářská společenství.

Rychlá urbanizace, zejména v Asii a Africe, je spojena s velkými rozvojovými výzvami. V roce 2017 jsme byli svědky vzniku programu mezinárodní městské spolupráce, který sdílí osvědčené postupy v městském prostředí mezi městy EU a městy v zemích strategických partnerů, jako je Indie a Čína, a začlenění zvláštní investiční kapitoly pro „udržitelná města“ pod EIP (SDG 11).

Mír

Demokracie, lidská práva, řádná správa věcí veřejných

EU je založena na základních hodnotách respektování demokracie, právního státu a lidských práv (článek 2 SEU). Prosazování těchto hodnot je klíčovou prioritou vnějších vztahů (článek 21 SEU), která byla přenesena do globální strategie EU. EU podporuje partnerské země při provádění SDG 16 o demokracii, přístupu ke spravedlnosti, boji proti korupci, lidských právech a řádné správě věcí veřejných prostřednictvím svého plánování rozvojové pomoci. K činnostem v partnerství s vládami třetích zemí patří pomoc při volbách a podpora demokracie, reforma justice a protikorupční reforma a prosazování nezávislosti sdělovacích prostředků a základních svobod.

Kromě toho hraje EU přední celosvětovou roli prostřednictví svého vyčleněného evropského nástroje pro demokracii a lidská práva. Priority nástroje jsou dodávány akčním plánem EU pro lidská práva a demokracii (2014–2019). Soustřeďuje se na posilování mezinárodních orgánů pro lidská práva a soudů a je určen především pro občanskou společnost a nezávislé orgány dohledu s cílem zajistit podporu a ochranu lidských práv a demokracie.

Například evropský nástroj pro demokracii a lidská práva umožňuje nouzová opatření a důvěrné projekty na ochranu organizací pro lidská práva a aktivistů v oblasti lidských práv, kteří působí v nejkomplikovanějších prostředích.

Je poskytována cílená podpora pro delegace EU pro potřeby budování kapacit při prosazování lidských práv. Například pokud jde o svobodu projevu, provádí se prostřednictvím dvou programů:

podpora demokracie a
Media4Democracy.

Nestabilita a odolnost

V roce 2017 EU přijala víceodvětvový závazek odolnosti. V šesti zemích (Čad, Irák, Myanmar, Nigérie, Súdán a Uganda) byl zahájen pilotní proces, jehož úkolem je otestovat širší humanitární, rozvojový a mírový přístup v nestabilních situacích.

V průběhu roku 2017 postoupily též práce na odolnosti a řešení nestability v následujících čtyřech oblastech.

Posílení rámce odolnosti, zejména s přijetím společného sdělení „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“.
Rozvoj a provádění integrovaného přístupu k vnějším konfliktům a krizím. Integrovaný přístup sbližuje příslušné instituce a nástroje EU, jakož i země EU pro účely koordinovanější a soudržnější vnější činnosti. Celkovým cílem je posílit vliv EU při poskytování pomoci s předcházením konfliktům a krizím a jejich řízením a řešením.
Posílení významu odolnosti v konfliktech a krizích, společně s reformou státu a smlouvami o budování odolnosti v rámci našich operací na podporu rozpočtu.
Poskytování podpory mezinárodnímu dialogu o budování míru a státu, vedenému samotnými vládami nestabilních zemí a organizacemi občanské společnosti.

Bezpečnost

Nařízení o nástroji přispívajícím ke stabilitě a míru je hlavním finančním nástrojem Komise, který je určen ke zlepšení stability, míru a odolnosti v partnerských zemích. Díky celosvětové oblasti působnosti a orientaci na bezpečnost doplňuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru jiné finanční nástroje; zejména tam, kde nelze použít geografické nebo tematické nástroje provázané s kritérii oficiální rozvojové pomoci, ale řeší i otázky meziregionálního nebo celosvětového charakteru. V rámci programovatelné části tohoto nástroje řízené Generálním ředitelstvím pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (DEVCO) probíhá více než 260 projektů, z nichž má prospěch 70 zemí. Tyto projekty provádějí společně partnerské země a země EU.

Projekty zahrnují celou řadu témat, např. boj proti násilnému extremismu; technická pomoc pro společenství činná v trestním řízení za účelem boje proti terorismu, chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným hrozbám, organizované trestné činnosti, obchodování s drogami nebo praní peněz; budování kapacit ke zlepšení soudnictví; nebo ochrana kritické infrastruktury. K podpůrným nástrojům může patřit „školení školitelů“, pomoc na místě, teoretická cvičení a reálná přeshraniční cvičení v terénu, jakož i rozvoj vnitrostátních akčních plánů na základě potřeb a hodnocení rizik. Od ledna 2018 je EU schopna podporovat budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje (CBSD). Za výjimečných okolností lze armádám partnerských zemí na podporu rozvojových cílů poskytnout k činnosti školení a vybavení.

S vícerozměrovým přístupem řešícím úmyslnou (terorismus, trestná činnost), ale i náhodnou (Seveso, Fukušima) a environmentální (ebola) bezpečnost přispívá nástroj přispívající ke stabilitě a míru k několika SDG OSN a klíčovým oblastem Evropského konsensu o rozvoji, včetně klíčových prioritních činností v sousedství EU.

Jaderná bezpečnost

Evropská komise nepodporuje jadernou energii, která spadá do výhradní odpovědnosti vlády daného státu, nýbrž podporuje jadernou bezpečnost. Jakákoli jaderná havárie má celosvětový dopad na společnost, proto má spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti mimořádný význam pro bezpečnost a ochranu evropských občanů a životního prostředí.

S vícerozměrovým přístupem řešícím jadernou bezpečnost, zdraví, životní prostředí a související otázky přispívá program nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti k mnoha klíčovým oblastem Evropského konsensu o rozvoji, včetně klíčových prioritních opatření v sousedství EU, střední Asii a Íránu.

Výzvy existují v zemích v sousedství EU. Tyto výzvy souvisejí v první řadě se zeměmi, které se rozhodly používat jadernou energii, např. Bělorusko a Turecko, prodlužují životnost jaderných reaktorů, např. Arménie a Ukrajina, a vyřazují radioaktivní odpad a nakládají s ním.

Partnerství

SDG 17 odkazuje na partnerství v rámci rozvoje a podtrhuje význam inkluzivních platforem s mnoha zúčastněnými stranami jako prostředku účinného provádění agendy 2030. EU se zavázala k plnění SDG 17, a to jak prostřednictvím svých vlastních vnějších činností a zdrojů, tak i usnadňováním provádění jinými. EU se i nadále zapojuje do rozvojových procesů OSN, zejména do Globálního partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci (GPEDC), která v současnosti provádí monitorování účinnosti rozvoje na úrovni jednotlivých zemí.

Spolupráce s občanskou společností

Přijetím sdělení z roku 2012 uznala Evropská komise organizace občanské společnosti nejen jako poskytovatele služeb, ale i jako aktéry při správě věcí veřejných. EU též zaujímá inkluzivní celospolečenský přístup k provádění SDG tím, že rozšiřuje zapojení na nekonvenční organizace občanské společnosti, jako jsou nadace, diaspory, odborové svazy, podnikatelská sdružení apod. Rostoucí a vlivnou roli hrají zejména nadace.

Evropská komise podporuje dialog s organizacemi občanské společnosti a jejich konzultace, zejména prostřednictvím politického fóra o rozvoji, které poskytuje prostor pro výměnu informací o rozvojových politikách mezi mnoha zúčastněnými stranami. Podepsala 25 rámcových dohod o partnerství s mezinárodními a regionálními sítěmi občanské společnosti s cílem podpořit organizace občanské společnosti při přispívání k regionální a celosvětové tvorbě politik, především v souvislosti s úspěšným prováděním SDG.

Na úrovni zemí vypracovala EU 107 plánů postupu pro spolupráci s občanskou společností. Plány postupu jsou strategickým a komplexním rámcem země, který obsáhne veškerou podporu od EU, zahrnující delegace a země EU, pro občanskou společnost. Plány postupu, které jsou vnímány jako společná iniciativa Evropské unie a jejích zemí, byly zavedeny s cílem posílit spolupráci Evropy s občanskou společností.

Na období 2014–2020 vyčlenila EU 1,4 miliardy eur na podporu organizací občanské společnosti na celosvětové úrovni a úrovni jednotlivých zemí prostřednictvím programu místních orgánů pro organizace občanské společnosti, který se zaměřuje na účast, partnerství a dialog mnoha zúčastněných stran v oblasti základních hodnot agendy 2030.

Zpráva o spolupráci EU s občanskou společností z roku 2017 nastiňuje mnoho forem a příkladů, v nichž tato podpora probíhá a jak Evropa posiluje svou spolupráci s občanskou společností.

Spolupráce se společenstvím dárců

Evropská unie a její země jsou společně předním světovým poskytovatelem oficiální rozvojové pomoci. Evropská rozvojová pomoc představuje téměř 57 % celkové celosvětové rozvojové pomoci dárců z Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. EU též spolupracuje na společných politikách a na úrovni zemí na realizaci společných přístupů, včetně společného plánování.

Vedle toho v souladu s partnerstvím pro účely provádění agendy 2030 a akčního programu z Addis Abeby, jakož i k posílení mnohostrannosti se Evropská komise angažuje v pravidelném dialogu o rozvoji s partnery ze třetích zemí, jako je Austrálie, Kanada, Japonsko, Korea a USA. Její okruh partnerů se neustále rozšiřuje díky zapojování nových nebo vznikajících dárců, například dárců z arabského světa.

Spolupráce s mezinárodními organizacemi

EU spolupracuje též strategicky s OSN a dalšími mezinárodními organizacemi a mezinárodními finančními institucemi. Vedle zásadní pomoci procházející přes tyto organizace a instituce probíhají i pravidelné strategické dialogy na vysoké úrovni. EU se zejména aktivně zapojuje:

do procesů OSN souvisejících s rozvojem, včetně politického fóra na vysoké úrovni a fóra financí pro rozvoj a vyjadřuje podporu \OSN, zejména prostřednictvím obnoveného partnerství EU a OSN v oblasti rozvoje (2018),
do diskusí a jednání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj prostřednictvím účasti ve Výboru pro rozvojovou pomoc,
do práce skupin G20 a G7, přičemž stále klade důraz na svůj závazek provádět agendu 2030 a plnit její SDG,
do posilování svých partnerství s mezinárodními finančními institucemi, jako je Skupina Světové banky (WBG) a Mezinárodní měnový fond (MMF), jakož i s dalšími mezinárodními a evropskými finančními institucemi a bankami pro regionální rozvoj.

Celosvětový dosah

Seznam zemí způsobilých pro rozvojovou pomoc EU

HLAVNÍ DOKUMENTY

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část první – Zásady – Hlava I – Druhy a oblasti pravomocí Unie – Článek 4 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 51–52)

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část pátá – Vnější činnost Unie – Hlava III – Spolupráce se třetími zeměmi a humanitární pomoc – Kapitola 1 – Rozvojová spolupráce – Článek 208 (bývalý článek 177 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 141)

Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii – Hlava V – Obecná ustanovení o vnější činnosti Unie a zvláštní ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice – Kapitola 1 – Obecná ustanovení o vnější činnosti Unie Článek 21 odst. 2 písm. d) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 28–29)

Poslední aktualizace 09.07.2019

Top