Obnova přírody

KLÍČOVÉ BODY

• Nařízení bylo přijato jako klíčový výstup strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (viz shrnutí), která je součástí Zelené dohody pro Evropu.
• Stanoví kvantitativní a časově ohraničené cíle obnovy ekosystémů, které rozvíjejí a doplňují povinnosti stanovené ve:
  • směrnici o ptácích (viz shrnutí);
  • směrnici o stanovištích (viz shrnutí);
  • rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí (viz shrnutí);
  • rámcové směrnici o vodě (viz shrnutí).

Cíle a povinnosti členských států EU v oblasti obnovy konkrétních ekosystémů

Nařízení stanoví cíle a povinnosti v oblasti obnovy specifické pro:

• suchozemské, pobřežní a sladkovodní typy stanovišť a stanoviště druhů v těchto oblastech;
• mořská stanoviště a stanoviště mořských druhů;
• městské ekosystémy;
• propojenost řek a záplavová území.
• opylovače;
• zemědělské ekosystémy;
• lesní ekosystémy.

Jejich provedení by rovněž mělo přispět k závazku vysadit do roku 2030 na úrovni EU nejméně 3 miliardy dalších stromů.

U suchozemských, pobřežních a sladkovodních typů stanovišť uvedených v příloze I a u mořských stanovišť uvedených v příloze II musí členské státy EU přijmout opatření s cílem:

• zlepšit stav oblastí typů stanovišť, které nejsou v dobrém stavu, s cíli pro roky 2030, 2040 a 2050;
• obnovit typy stanovišť v oblastech, kde se již nevyskytují;
• obnovit oblasti stanovišť druhů, na něž se vztahuje směrnice o ptácích nebo směrnice o stanovištích, a mořských druhů uvedených v příloze III, aby bylo zajištěno dlouhodobé přežití těchto druhů;
• odstranit mezeru ve znalostech o rozšíření a stavu těchto stanovišť.

V těchto typech stanovišť musí členské státy rovněž:

• zavést opatření k zajištění toho, aby se oblasti, které jsou předmětem obnovy, nadále zlepšovaly, dokud nebude dosaženo dobrého stavu, a aby se následně výrazně nezhoršovaly, jakmile dosáhnou dobrého stavu, nebo v případě stanovišť druhů dostatečné kvality;
• usilovat o zavedení opatření, která zabrání významnému zhoršování stavu v oblastech typů stanovišť, které jsou již v dobrém stavu nebo které jsou potřebné k dosažení cílů stanovených v čl. 4 odst. 17 a čl. 5 odst. 14.

V městských ekosystémech musí členské státy zajistit:

• aby do roku 2030 nedošlo k čisté ztrátě celkové vnitrostátní plochy městské zeleně nebo městského pokrytí korunami stromů v oblastech městských ekosystémů;
• rostoucí trend, pokud jde o celkovou plochu městské zeleně po roce 2030, a v každé oblasti městského ekosystému rostoucí trend v pokrytí městskou zelení, dokud nebude dosaženo uspokojivé úrovně.

K obnovení přirozené propojenosti řek a přirozených funkcí souvisejících záplavových oblastí musí členské státy:

• vypracovat soupis umělých překážek bránících propojení povrchových vod a určit překážky, které je třeba odstranit, aby se přispělo k obnově stanovišť a stanovišť druhů a aby se splnil cíl na úrovni EU, kterým je do roku 2030 obnovit alespoň 25 000 km řek tak, aby se staly volně tekoucími řekami;
• odstranit překážky v souladu s jejich národním plánem obnovy, přičemž přednost budou mít zastaralé překážky;
• zavést doplňková opatření ke zlepšení přirozených funkcí souvisejících záplavových oblastí do roku 2050;
• zajistit, aby po obnově byla zachována přirozená propojenost řek a přirozené funkce souvisejících záplavových oblastí.

Pro obnovu populací opylovačů musí členské státy:

• zlepšit rozmanitost opylovačů a zvrátit úbytek jejich populací do roku 2030;
• dosáhnout po roce 2030 rostoucího trendu populací opylovačů, dokud nebude dosaženo uspokojivé úrovně.

V zemědělských ekosystémech jsou členské státy povinny přijmout opatření, jejichž cílem je:

• na vnitrostátní úrovni dosáhnout rostoucího trendu, dokud nebude dosaženo uspokojivé úrovně alespoň dvou z těchto tří ukazatelů:
  • index motýlů na pastvinách,
  • zásoby organického uhlíku v minerálních půdách orné půdy,
  • podíl zemědělské půdy s vysoce rozmanitými krajinnými prvky;
• zajistit, aby index běžných polních ptáků dosáhl stanovených úrovní;
• obnovit odvodněná rašeliniště, která jsou v současnosti zemědělsky využívána, do roku 2030 nejméně o 30 % (z toho nejméně čtvrtina musí být znovu zavodněna), do roku 2040 o 40 % a do roku 2050 o 50 % (z toho nejméně třetina musí být znovu zavodněna).

V lesních ekosystémech musí členské státy zavést opatření s cílem:

• dosáhnout rostoucího trendu indexu běžných lesních druhů ptáků na vnitrostátní úrovni, dokud nebude dosaženo uspokojivé úrovně;
• dosáhnout rostoucího trendu na vnitrostátní úrovni, dokud nebude dosaženo uspokojivé úrovně alespoň šesti z následujících sedmi ukazatelů:
  • stojící suché dřevo,
  • ležící suché dřevo,
  • podíl lesů s nerovnoměrnou strukturou z hlediska stáří,
  • propojenost lesů,
  • zásoby organického uhlíku,
  • podíl lesů s převahou původních druhů dřevin,
  • druhová rozmanitost stromů.

Nařízení rovněž vyžaduje, aby členské státy při provádění výše uvedených cílů a povinností přispěly k závazku na úrovni EU vysadit do roku 2030 další 3 miliardy stromů.

Některé cíle a povinnosti zahrnují možnost členských států uplatnit výjimky a flexibilitu.

Vnitrostátní plány obnovy

• Každý členský stát musí Evropské komisi předložit vnitrostátní plán obnovy a zveřejnit jej, v němž uvede, jak bude cílů dosahovat.
• Vnitrostátní plány obnovy přírody je třeba přezkoumat a revidovat v letech 2032 a 2042.

Monitorování a podávání zpráv

• Členské státy musí ve stanovených intervalech sledovat svůj pokrok v provádění povinností a plnění cílů nařízení a podávat o něm zprávy Komisi.
• Každých 6 let předloží Evropská agentura pro životní prostředí Komisi technický přehled o pokroku při plnění cílů a závazků v celé EU.
• Každých 6 let bude Komise podávat Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie zprávu o provádění nařízení.