Správa energetické unie

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

• Jeho cílem je zajistit, že strategie energetické unie Evropské unie (EU) je prováděna koordinovaným a jednotným způsobem ve všech svých pěti rozměrech.
• Zaměřuje se na provádění strategií a opatření určených ke splnění cílů a úkolů energetické unie v rámci dlouhodobých závazků EU v oblasti emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou a pro období 2021–2030 cílů EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030.
• Cílem mechanismu správy je výrazně snížit administrativní zátěž a složitost pro členské státy EU.
• Ze širšího hlediska má také za cíl zajistit, aby EU dosáhla svých cílů, zejména cílů rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a Pařížské dohody o změně klimatu.

KLÍČOVÉ BODY

Strategie energetické unie má pět rozměrů:

• dekarbonizace,
• energetická účinnost,
• energetická bezpečnost,
• vnitřní trh s energií,
• výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

Nařízení má řadu klíčových rysů.

• Vyžaduje, aby členské státy:
  • do 31. prosince 2019 a následně do 1. ledna 2029 a poté každých deset let vypracovaly integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 a do 30. června 2024 a následně do 1. ledna 2034 a poté každých deset let je aktualizovaly,
  • připravily dlouhodobé strategie snižování emisí s 30letou perspektivou s ohledem na podporu širších cílů udržitelného rozvoje a dlouhodobých cílů stanovených Pařížskou dohodou a podávaly o nich zprávy Evropské komisi,
  • připravily dvouleté podávání zpráv o pokroku v provádění plánů, a to od 15. března 2023, s cílem sledovat pokrok napříč pěti rozměry energetické unie.
• Stanovuje proces opakovaných konzultací mezi Evropskou komisí a členskými státy a podporuje regionální spolupráci mezi členskými státy, zejména před finalizací plánů a pak každých deset let na následující desetiletá období.
• Požaduje, aby Komise sledovala a posuzovala pokrok členských států vzhledem k cílům, úkolům a příspěvkům stanoveným ve vnitrostátních plánech a aby navrhovala opatření a vykonávala své pravomoci na úrovni EU s cílem zajistit společné dosažení těchto cílů a úkolů.
• Stanovuje požadavky pro vnitrostátní a unijní inventurní systémy pro emise skleníkových plynů, politiky, opatření a odhady.
• Stanovuje závazný cíl EU čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % (ve srovnání s úrovní z roku 1990) do roku 2030 a zavazuje se stanovit cíl v oblasti klimatu na rok 2040 do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení podle Pařížské dohody, který Komise doporučuje stanovit na 90 %.
• Zmiňuje nejen závazky členských států, ale také jejich vnitrostátní cíle podle nařízení (EU) 2018/841 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 (tzv. nařízení LULUCF).
• V roce 2025 se předpokládá, že Komise provede komplexní přezkum údajů z vnitrostátních inventur předložených členskými státy za účelem stanovení ročních cílů čistého snížení emisí skleníkových plynů členských států a určení ročních emisních přídělů členských států v souladu s nařízením (EU) 2018/842, které stanovuje závazné roční snížení emisí skleníkových plynů.
• Je v souladu s cíli stanovenými v revidované směrnici o obnovitelných zdrojích energie (směrnice (EU) 2018/2001 – viz shrnutí), která usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU na 42,5 % do roku 2030, s dalším 2,5% orientačním navýšením, aby bylo možné dosáhnout cíle 45 %. Každý členský stát je povinen přispět k tomuto společnému cíli.
• Je v souladu s cíli stanovenými v revidované směrnici o energetické účinnosti (směrnice (EU) 2023/1791 – viz shrnutí), která stanovuje závazný cíl EU v oblasti energetické účinnosti, který má do roku 2030 zajistit snížení spotřeby energie nejméně o 11,7 % ve srovnání s projekcemi referenčního scénáře EU pro rok 2020.

Akty v přenesené pravomoci

• Komise má pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci pro účely přizpůsobení vzoru vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu změnám rámce politiky EU v oblasti energetiky a klimatu, jež jsou přímo a konkrétně spojeny s příspěvky EU podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Pařížské dohody.
• Rovněž má pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci pro účely zohlednění změn týkajících se potenciálů globálního oteplování a mezinárodně dohodnutých pokynů pro inventarizaci, stanovení hmotněprávních požadavků pro systém inventarizace EU a stanovení registrů.
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1044 doplňuje nařízení (EU) 2018/1999 s ohledem na hodnoty pro potenciál globálního oteplování a pokyny pro inventury skleníkových plynů a s ohledem na systém inventarizace EU:
  • zrušuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 ode dne 1. ledna 2021,
  • vztahuje se na zprávy předložené členskými státy od roku 2021,
  • členské státy a Komise budou využívat potenciálů globálního oteplování uvedených v příloze I za účelem stanovování a oznamování údajů inventury skleníkových plynů.

Prováděcí akty

Komise přijala tři prováděcí akty:

• prováděcí nařízení (EU) 2020/1208 o struktuře, formátu, postupech předkládání a přezkumu informací vykázaných členskými státy podle nařízení (EU) 2018/1999,
• prováděcí nařízení (EU) 2020/1294 o mechanismu EU pro financování energie z obnovitelných zdrojů a
• Prováděcí nařízení (EU) 2022/2299 o struktuře, formátu, technických podrobných údajích a postupu pro integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu.

Zrušení

Nařízením se zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Uplatňuje se ode dne 24. prosince 2018.

KONTEXT

Další informace viz:

• Energetická unie (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1–77).

Následné změny nařízení (EU) 2018/1999 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1044 ze dne 8. května 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, pokud jde o hodnoty pro potenciál globálního oteplování a pokyny pro inventury a pokud jde o inventurní systém Unie, a zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 (Úř. věst. L 230, 17.7.2020, s. 1–6).

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1208 ze dne 7. srpna 2020 o struktuře, formátu, postupech předkládání a přezkumu informací vykázaných členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 a o zrušení nařízení (EU) č. 749/2014 (Úř. věst. L 278, 26.8.2020, s. 1–132).

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2299 ze dne 15. listopadu 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, pokud jde o strukturu, formát, technické podrobné údaje a postup pro integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu (Úř. věst. L 306, 25.11.2022, s. 1–98).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1–25).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26–42).

Viz konsolidované znění.

Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1–3).

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030 (COM(2014) 15 final, 28.1.2014).

Poslední aktualizace 27.05.2024