Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32018R1999

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Text s významem pro EHP.)

PE/55/2018/REV/1

OJ L 328, 21.12.2018, p. 1–77 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1999/oj

21.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1999

ze dne 11. prosince 2018

o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Toto nařízení stanovuje nezbytný právní základ pro spolehlivou, inkluzivní, nákladově efektivní, transparentní a předvídatelnou správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu (dále jen „mechanismus správy“) zajišťující splnění cílů a úkolů energetické unie do roku 2030 a dlouhodobých cílů a úkolů energetické unie v souladu s Pařížskou dohodou uzavřenou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 2015 (dále jen „Pařížská dohoda“) prostřednictvím doplňkového, jednotného a ambiciózního úsilí ze strany Unie i jejích členských států při současném omezování administrativní složitosti.

(2)

Energetická unie by měla pokrývat pět rozměrů: energetickou bezpečnost, vnitřní trh s energií, energetickou účinnost, snižování emisí uhlíku a výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

(3)

Cílem odolné energetické unie s ambiciózní politikou v oblasti klimatu je zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro spotřebitele v Unii, včetně domácností a podniků, a podpořit výzkum a inovace prostřednictvím přilákání investic, což vyžaduje základní transformaci energetického systému Evropy. Takováto transformace je rovněž úzce spojena s potřebou zachovat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a podporovat uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů, zejména prosazováním energetické účinnosti a úspor energie a rozvojem nových a obnovitelných forem energie. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím koordinovaného postupu, který bude zahrnovat legislativní i nelegislativní akty na úrovni Unie i na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

(4)

Plně funkční a odolná energetická unie by přeměnila Unii v region, který zaujme přední postavení, pokud jde o inovace, investice, růst a sociální a hospodářský rozvoj, což by bylo dobrým příkladem toho, jak úzce je spojené uplatňování vysokých ambicí při zmírňování změny klimatu s opatřeními na podporu inovací, investic a růstu.

(5)

Souběžně s tímto nařízením Komise vypracovala a přijala řadu iniciativ v rámci sektorové energetické politiky, zejména s ohledem na energii z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost, včetně energetické náročnosti budov, a strukturu trhu. Tyto iniciativy tvoří balíček, jehož společným tématem je upřednostnění energetické účinnosti, globálního prvenství Unie v oblasti obnovitelných zdrojů a spravedlivého přístupu ke spotřebitelům energie, a to mimo jiné řešením otázky energetické chudoby a podporou spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(6)

Evropská rada ve svých závěrech z 23. a 24. října 2014 vyslovila souhlas s rámcem politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro Unii, který je založen na čtyřech klíčových cílech na úrovni Unie: nejméně 40 % snížení emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou, orientační cíl nejméně 27 % zlepšení energetické účinnosti, jenž bude do roku 2020 přezkoumán s výhledem zvýšit jej na 30 % úroveň, nejméně 27 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě v rámci Unie a nejméně 15 % propojení elektroenergetických soustav. Rámec dále stanovil, že cíl týkající se energie z obnovitelných zdrojů je na úrovni Unie závazný a bude splněn prostřednictvím příspěvků členských států řízených potřebou společného splnění cíle na úrovni Unie. Přepracováním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (4) byl pro Unii zaveden nový závazný cíl týkající se energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, a to nejméně 32 %, včetně ustanovení pro přezkum s výhledem na zvýšení cíle na úrovni Unie do roku 2023. Změny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (5) stanovily cíl na úrovni Unie pro zlepšení energetické účinnosti v roce 2030 na nejméně 32,5 %, včetně ustanovení pro přezkum s výhledem na zvýšení cílů na úrovni Unie.

(7)

Závazný cíl týkající se domácího snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 byl oficiálně schválen jako zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek Unie a jejích členských států k Pařížské dohodě na schůzi Rady pro životní prostředí dne 6. března 2015. Pařížská dohoda byla ratifikována Evropskou unií 5. října 2016 (6) a vstoupila v platnost 4. listopadu 2016. Tato dohoda nahrazuje přístup přijatý podle Kjótského protokolu z roku 1997, který Unie schválila rozhodnutím Rady 2002/358/ES (7) a který nebude po roce 2020 dále pokračovat. Systém Unie pro sledování a podávání zpráv o emisích a snížení by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován.

(8)

Pařížská dohoda stanovila mnohem ambicióznější celosvětové cíle pro zmírnění změny klimatu a stanovuje dlouhodobý cíl v souladu se snahou udržet nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení tohoto nárůstu teploty na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí.

(9)

Při snaze splnit teplotní cíle z Pařížské dohody by měla Unie usilovat o co nejdřívější dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi skleníkových plynů ze zdrojů a jejich pohlcováním pomocí propadů a popřípadě následně o dosažení negativních emisí.

(10)

V klimatickém systému jsou pro celkovou koncentraci skleníkových plynů v atmosféře podstatné kumulativní celkové antropogenní emise za určitou dobu. Komise by měla analyzovat různé scénáře, jak by mohla Unie přispět k dlouhodobým cílům, mimo jiné scénář k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050 a následně negativních emisí, a důsledky těchto scénářů pro zbývající globální a unijní uhlíkový rozpočet. Komise by měla připravit analýzu pro účely dlouhodobé strategie Unie, jak by Unie mohla přispět ke splnění závazků Pařížské dohody v souladu se snahou udržet nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení tohoto nárůstu teploty na 1,5 °C včetně různých scénářů, mimo jiné scénáře dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050 a následně negativních emisí, a důsledky těchto scénářů pro zbývající globální a unijní uhlíkový rozpočet.

(11)

Přestože se Unie zavázala k dosažení ambiciózního snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, je hrozba změny klimatu globálním problémem. Unie a členské státy by proto měly spolupracovat se svými partnery na mezinárodní scéně s cílem zajistit vysokou míru ambic u všech smluvních stran v souladu s dlouhodobými cíli Pařížské dohody.

(12)

Evropská rada se ve svých závěrech z 23. a 24. října 2014 také shodla, že je třeba vytvořit spolehlivý a transparentní systém správy bez jakékoli zbytečné administrativní zátěže a s dostatečnou flexibilitou pro členské státy, který pomůže zajistit splnění cílů energetické politiky Unie, přičemž bude plně respektovat svobodná rozhodnutí členských států ohledně skladby zdrojů energie. Závěry také zdůraznily, že by měl být tento systém správy budován na stávajících strukturách, jako jsou klimatické programy členských států, jejich vnitrostátní plány týkající se energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i na potřebě zefektivnit a spojit samostatné části plánování a podávání zpráv. Rada se také dohodla, že je nutno posílit roli a práva spotřebitelů, transparentnost a předvídatelnost pro investory, mezi jiným také pomocí systematického sledování klíčových ukazatelů pro cenově dostupný, bezpečný, konkurenceschopný, spolehlivý a udržitelný energetický systém, a usnadnit koordinaci vnitrostátních politik v oblasti klimatu a energetiky, jakož i podpořit regionální spolupráci mezi členskými státy.

(13)

Ve svém sdělení ze dne 25. února 2015 o rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu Komise hovoří o potřebě integrované správy, která zajistí, že budou všechny činnosti týkající se energetiky na úrovni Unie, na regionální, vnitrostátní i lokální úrovni přispívat k cílům energetické unie a tím rozšiřovat rozsah správy nad rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 do všech pěti rozměrů energetické unie.

(14)

Ve svém sdělení ze dne 18. listopadu 2015 o stavu energetické unie Komise dále uvedla, že integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, které se budou věnovat všem pěti rozměrům energetické unie, představují nezbytné nástroje pro strategičtější plánování politik v oblasti energetiky a klimatu. Součástí uvedeného sdělení byly pokyny Komise pro členské státy týkající se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které poskytly členským státům základ, podle kterého by měly státy začít vytvářet vnitrostátní plány pro období od roku 2021 do roku 2030 a stanovily hlavní pilíře procesu správy. Ve sdělení bylo také uvedeno, že by měla být tato správa zakotvena v právních předpisech.

(15)

Ve svých závěrech ze dne 26. listopadu 2015 o systému správy energetické unie Rada uznala, že správa energetické unie bude představovat klíčový nástroj pro účinné a efektivní vybudování energetické unie a dosažení jejích cílů. Rada zdůraznila, že by měl být systém správy založen na principech integrace strategického plánování a podávání zpráv o provádění politik v oblasti energetiky a klimatu a koordinaci mezi aktéry odpovědnými za opatření v oblasti energetiky a klimatu na úrovni Unie i na regionální a vnitrostátní úrovni. Také zdůraznila, že by správa měla zajistit dosažení dohodnutých cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a že by měla sledovat společný pokrok Unie k dosažení cílů politik napříč pěti rozměry energetické unie.

(16)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 s názvem „Směrem k evropské energetické unii“ požaduje, aby byl rámec správy energetické unie ambiciózní, spolehlivý, transparentní, demokratický a plně zapojoval Evropský parlament. Také musí zajistit dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.

(17)

Evropská rada opakovaně zdůrazňovala, že je zapotřebí přijmout naléhavá opatření s cílem zajistit dosažení minimálního cíle 10 % propojení elektroenergetických soustav. Ve svých závěrech z 23. a 24. října 2014 Evropská rada rozhodla, že Komise přijme s podporou členských států naléhavá opatření, aby bylo urychleně zajištěno dosažení minimálního cíle 10 % propojení elektroenergetických soustav, a to nejpozději v roce 2020 alespoň pro ty členské státy, které dosud nedosáhly minimální úrovně integrace na vnitřním trhu s energií. Sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2017 o posílení evropských energetických sítí posuzuje pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění cíle 10 % propojení, a navrhuje způsoby, jak dosáhnout v roce 2030 cíle 15 % propojení.

(18)

Hlavním cílem mechanismu správy by tedy mělo být umožnit dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů rámce pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost. Tyto cíle a úkoly vycházejí z energetické politiky Unie a z potřeby zachovat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a podporovat uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů, jak stanovují Smlouvy. Ani jeden z těchto cílů, které jsou spolu neoddělitelně spjaty, nelze považovat vůči jinému za druhořadý. Toto nařízení je tedy provázáno s odvětvovými právními předpisy, které implementují cíle pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. I když členské státy potřebují pružnost k tomu, aby si zvolily politiku, jež se nejlépe hodí k jejich vnitrostátní skladbě zdrojů energie a k jejich preferencím, tato pružnost by měla být slučitelná s další integrací trhu, zvýšenou hospodářskou soutěží a dosažením cílů v oblasti klimatu a energetiky, jakož i s postupným přechodem na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství.

(19)

Sociálně přijatelný přechod na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství si vyžádá změny investičního jednání, pokud jde o veřejné i soukromé investice, a pobídky v celém spektru politik, se zřetelem k občanům a regionům, na které by mohl mít přechod na nízkouhlíkové hospodářství negativní dopady. Dosažení snížení emisí skleníkových plynů vyžaduje zvýšení účinnosti a inovací v evropské ekonomice, což by zejména také mělo přinést udržitelná pracovní místa, mj. v odvětvích vyspělých technologií, a vést ke zlepšení kvality ovzduší a veřejného zdraví.

(20)

S ohledem na mezinárodní závazky vyplývající z Pařížské dohody by měly členské státy podávat zprávy o krocích, které učinily k postupnému zrušení dotací v energetice, zejména na fosilní paliva. Při podávání těchto zpráv se mohou členské státy rozhodnout vycházet ze stávajících mezinárodně používaných definic dotací na fosilní paliva.

(21)

Protože skleníkové plyny a látky znečisťující ovzduší pocházejí z velké části ze stejných zdrojů, může politika zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů přinést také vedlejší výhody pro veřejné zdraví a kvalitu ovzduší, zvláště v městských oblastech, což by mohlo vynahradit krátkodobé náklady spojené se snížením těchto emisí. Protože údaje vykazované podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (8) představují důležitý vstup pro sestavení inventur skleníkových plynů a vnitrostátních plánů, měl by být brán ohled i na důležitost sestavení a vykazování jednotných údajů v rámci směrnice (EU) 2016/2284 a inventur skleníkových plynů.

(22)

Zkušenosti získané při provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (9) prokázaly potřebu synergií a souladu s podáváním zpráv podle jiných právních nástrojů, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (10), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (11), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 (12) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 (13). Používání jednotných údajů k podávání zpráv o emisích skleníkových plynů je klíčové pro zajištění kvality podávání těchto zpráv.

(23)

V souladu s pevným závazkem Komise týkajícím se zlepšování právní úpravy a v souladu s politikou podporující výzkum, inovace a investice by měl mechanismus správy vést k významnému snížení administrativní zátěže a složitosti pro členské státy a relevantní zúčastněné strany, Komisi i další instituce Unie. Měl by také pomoci zajistit soulad a přiměřenost politik a opatření na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni vzhledem k transformaci energetického systému směrem k udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství.

(24)

Dosažení cílů a úkolů energetické unie by mělo být zajištěno kombinací iniciativ Unie a jednotných vnitrostátních politik stanovených v rámci integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů. Odvětvové právní předpisy Unie v oblastech energetiky a klimatu stanovují požadavky týkající se plánování, které by mohly představovat užitečné nástroje k podpoře změn na vnitrostátní úrovni. Jejich zavedení v různých časových obdobích vedlo k překrývání a nedostatečnému zohlednění synergií a interakcí mezi různými oblastmi politik, na úkor nákladové efektivnosti. Stávající oddělené plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti klimatu a energetiky by tedy mělo být v co největší možné míře zefektivněné a integrované.

(25)

Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly pokrývat desetiletá období a měly by poskytovat aktuální přehled o energetickém systému a odpovídajících politikách. Měly by stanovit vnitrostátní cíle pro každý z pěti rozměrů energetické unie a odpovídající politiky a opatření umožňující splnění těchto cílů a měly by mít analytický podklad. Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu pokrývající první období od roku 2021 do roku 2030 by měly věnovat zvláštní pozornost cílům týkajícím se snížení emisí skleníkových plynů, energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a propojení elektroenergetických soustav pro rok 2030. Členské státy by měly usilovat o zajištění souladu integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu s cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů a o to, aby plány přispívaly k dosažení těchto cílů. Ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu mohou členské státy vycházet ze stávajících vnitrostátních strategií nebo plánů. Lhůta pro první návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a jeho konečnou verzi je jiná než pro následující plány, aby měly členské státy po přijetí tohoto nařízení dostatek času na přípravu svých prvních plánů. Členským státům se nicméně doporučuje, aby své první návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložily co nejdříve v roce 2018 s cílem umožnit řádnou přípravu, zejména na facilitativní dialog, který bude uspořádán v roce 2018 v souladu s rozhodnutím 1/CP.21 konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „úmluva UNFCCC“).

(26)

Ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu by měly členské státy zjistit počet domácností trpících energetickou chudobou, a to s přihlédnutím k nezbytným domácím energetickým službám, které jsou zapotřebí k zabezpečení základní životní úrovně v daných vnitrostátních podmínkách, ke stávající sociální politice a dalším relevantním politikám a také k orientačním pokynům Komise týkajícím se relevantních ukazatelů, včetně zeměpisné rozptýlenosti, které jsou založeny na společném přístupu k energetické chudobě. V případě, že některý členský stát zjistí, že má značný počet domácností trpících energetickou chudobou, měl by do svého plánu zařadit vnitrostátní orientační cíl snížení energetické chudoby.

(27)

Pro integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měl být vytvořen povinný vzor, který zajistí, že budou všechny vnitrostátní plány dostatečně komplexní, a který umožní srovnání a agregaci těchto plánů a současně zajistí členským státům dostatečnou pružnost při stanovení podrobností vnitrostátních plánů odrážejících jejich preference a specifika.

(28)

Provádění politik a opatření v oblasti energetiky a klimatu má dopad na životní prostředí. Členské státy by proto měly zajistit, aby veřejnost měla včasné a účinné příležitosti podílet se na přípravě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a být v tomto ohledu konzultována v souladu, v příslušných případech, s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (14) a Úmluvou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z 25. června 1998 (Aarhuská úmluva). Členské státy by také měly zajistit zapojení sociálních partnerů do přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a měly by mít za cíl snížit administrativní složitost při plnění svých povinností, pokud jde o veřejné konzultace.

(29)

Při veřejných konzultacích a v souladu s Aarhuskou úmluvou by se měly členské státy snažit, aby byla zajištěna rovná účast a aby byla veřejnost informována veřejnými oznámeními nebo jinými vhodnými prostředky, například elektronickými médii, aby měla možnost přístupu ke všem relevantním dokumentům a aby byla provedena praktická opatření pro její účast.

(30)

Každý členský stát by měl vytvořit stálou mnohaúrovňovou platformu pro vedení dialogu o energetice, která zapojí současně místní orgány, organizace občanské společnosti, podnikatele, investory a další relevantní zúčastněné strany do diskuse o různých možnostech zvažovaných pro energetickou a klimatickou politiku. V rámci tohoto dialogu by mělo být možné projednávat integrovaný vnitrostátní plán daného členského státu v oblasti energetiky a klimatu a jeho dlouhodobou strategii týkající se klimatu a energetiky. Tento dialog může být veden prostřednictvím jakékoli celostátní struktury, jako jsou internetové stránky, platforma pro veřejné konzultace nebo jiný interaktivní komunikační nástroj.

(31)

Regionální spolupráce je klíčová k zajištění účinného dosažení cílů energetické unie nákladově optimálním způsobem. Komise by měla tuto spolupráci mezi členskými státy usnadňovat. Členské státy by měly mít příležitost připomínkovat integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu jiných členských států před jejich finalizací, aby se předešlo nesrovnalostem a možným negativním dopadům na jiné členské státy a aby se zajistilo společné dosažení sdílených cílů. Regionální spolupráce při vypracovávání a finalizaci integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu i při jejich následné implementaci by měla být klíčová ke zlepšení účinnosti opatření a podpoře integrace trhu a energetické bezpečnosti.

(32)

Při spolupráci v rámci tohoto nařízení by měly členské státy zohlednit stávající fóra regionální spolupráce, jako je plán propojení baltského trhu s energií (BEMIP), propojení střední a jihovýchodní Evropy (CESEC), středozápadní regionální trh s energií (CWREM), iniciativa zemí v oblasti severních moří týkající se mořských sítí (NSCOGI), Pentalaterální energetické fórum, propojení sítí v jihozápadní Evropě a Evropsko-středomořské partnerství. Členským státům se doporučuje počítat se spoluprací se signatáři energetického společenství, s třetími zeměmi, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, a popřípadě s dalšími relevantními třetími zeměmi. Kromě toho může Komise, s cílem podporovat integraci trhu, nákladově efektivní opatření, efektivní spolupráci, partnerství a konzultace, určit další příležitosti pro regionální spolupráci zahrnující jeden nebo více z pěti rozměrů energetické unie, v souladu s tímto nařízením, v rámci dlouhodobé vize a na základě stávajících tržních podmínek.

(33)

Komise může vést diskuse s relevantními třetími zeměmi ve snaze prozkoumat možnost rozšířit působnost ustanovení tohoto nařízení tak, aby se vztahovala i na ně, a to zejména ustanovení týkajících regionální spolupráce.

(34)

Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly být stabilní, aby se zajistila transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic. Vnitrostátní plány by však měly být v průběhu desetiletého období, kterého se týkají, jednou aktualizovány, aby měly členské státy možnost přizpůsobit se významné změně okolností. Plány pokrývající období od roku 2021 do roku 2030 by měly členské státy aktualizovat do 30. června 2024. Cíle, úkoly a příspěvky by se měly měnit pouze do té míry, do které změna odráží zvýšení celkových ambicí, zejména s ohledem na cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030. V rámci těchto aktualizací by měly členské státy vyvinout úsilí ke zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv.

(35)

Stabilní dlouhodobé strategie pro snížení emisí skleníkových plynů představují klíčový příspěvek k ekonomické transformaci, vytváření pracovních míst a růstu, stejně jako k dosažení širších cílů udržitelného rozvoje a spravedlivému a ekonomicky efektivnímu posunu k dosažení dlouhodobého cíle vytyčeného Pařížskou dohodou. Smluvní strany Pařížské dohody se dále vyzývají, aby do roku 2020 sdělily své dlouhodobé strategie snižování emisí skleníkových plynů s perspektivou do poloviny století. V této souvislosti vyzvala Evropská rada dne 22. března 2018 Komisi, aby do prvního čtvrtletí roku 2019 předložila návrh strategie dlouhodobého snižování emisí skleníkových plynů v Unii v souladu s Pařížskou dohodou, a to se zřetelem k integrovaným vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu.

(36)

Členské státy by měly vypracovat dlouhodobé strategie s výhledem na nejméně 30 let, které přispějí ke splnění závazků členských států v souladu s úmluvou UNFCCC a s Pařížskou dohodou v souvislosti s cílem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí s dosažením dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a posílení pohlcování pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie. Členské státy by měly vypracovat své dlouhodobé strategie otevřeným a transparentním způsobem a měly by zajistit účinné příležitosti k účasti veřejnosti na jejich přípravě. Jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a tyto dlouhodobé strategie by měly být vzájemně v souladu.

(37)

Odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) je ve velké míře vystaveno změně klimatu a je vůči ní velmi zranitelné. Současně má toto odvětví obrovský potenciál zajistit dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu a významně přispívá k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti klimatu na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni. Může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, a také zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku a poskytováním biomateriálů, které mohou nahradit fosilní materiály nebo materiály s vysokými emisemi uhlíku. Zásadní význam mají dlouhodobé strategie, ze kterých vycházejí udržitelné investice mající za cíl zvýšit účinné pohlcování uhlíku, udržitelné řízení zdrojů a dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku.

(38)

Při dalším propojování je důležité provést úplné hodnocení nákladů a přínosů, včetně celkových technických, socioekonomických a environmentálních dopadů, jak požaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (15), a zohlednit kladné externality propojování, jako je integrace obnovitelných zdrojů energie, zabezpečení zásobování a posílená konkurence na vnitřním trhu.

(39)

Stejně jako v případě plánování, i odvětvové právní předpisy Unie v oblastech energetiky a klimatu stanovují požadavky týkající se podávání zpráv, z nichž se mnohé osvědčily jako užitečné nástroje podporující změny na vnitrostátní úrovni, které doplňují reformy trhu práce, avšak byly uvedeny v různých časových obdobích, což vedlo k překrývání, k nákladové neefektivnosti a nedostatečnému zohlednění synergií a interakcí mezi různými oblastmi politiky, například snižováním emisí skleníkových plynů, obnovitelnými energiemi, energetickou účinností a integrací trhu. K dosažení správné rovnováhy mezi potřebou zajištění správné návaznosti provádění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a potřebou snížení administrativní složitosti by členské státy měly stanovit dvouleté podávání zpráv o pokroku v provádění plánů a dalšího vývoje v oblasti energetického systému. Některé druhy zpráv, zejména v oblasti požadavků na podávání zpráv v oblasti klimatu vycházejících z úmluvy UNFCCC a práva Unie, bude však nadále třeba podávat každoročně.

(40)

Integrované zprávy členských států o pokroku v oblasti energetiky a klimatu by měly odrážet prvky uvedené ve vzoru integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Vzor integrovaných zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu by měl být specifikován v následujících prováděcích aktech s ohledem na technickou povahu těchto zpráv a na to, že první zprávy o pokroku by měly být podány v roce 2023. Tyto zprávy o pokroku by měly být podávány za účelem zajištění transparentnosti vzhledem k Unii, ostatním členským státům, regionálním a místním orgánům, aktérům na trhu včetně spotřebitelů a všem ostatním příslušným zúčastněným stranám a široké veřejnosti. Tyto zprávy by měly komplexně pokrývat všech pět rozměrů energetické unie a pro první období by měly současně klást důraz na oblasti, kterých se týkají cíle rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.

(41)

Na základě úmluvy UNFCCC je od Unie a členských států požadováno, aby vytvářely, pravidelně aktualizovaly, zveřejňovaly a hlásily konferenci smluvních stran národní inventury antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů všech skleníkových plynů za pomoci srovnatelných metodik dohodnutých na konferenci smluvních stran. Inventury skleníkových plynů jsou klíčové pro možnost sledování pokroku s implementací rozměru snižování emisí uhlíku a pro posouzení souladu s právními předpisy v oblasti klimatu, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (16) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (17).

(42)

Rozhodnutí 1/CP.16 konference smluvních stran úmluvy UNFCCC vyžaduje stanovení vnitrostátních opatření k odhadu antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů všech skleníkových plynů. Toto nařízení by mělo umožnit vytvoření příslušných vnitrostátních opatření.

(43)

Zkušenost s prováděním nařízení (EU) č. 525/2013 prokázala důležitost transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, úplnosti a srovnatelnosti informací. Na základě této zkušenosti by toto nařízení mělo zajistit, aby členské státy ve všech pěti rozměrech používaly věrohodné a konzistentní údaje a předpoklady a aby zveřejňovaly komplexní údaje týkající se předpokladů, parametry a metodiky použité k vytváření konečných scénářů a odhadů, s přihlédnutím ke statistickým omezením, obchodně citlivým údajům a souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů, a podávaly zprávy o svých politikách, opatřeních a odhadech jako klíčovém prvku zpráv o pokroku. Informace v těchto zprávách by měly být klíčové pro prokázání včasného provedení závazků podle nařízení (EU) 2018/842. Provoz a neustálé zlepšování systémů na úrovni Unie i členských států by měly společně s lepšími pokyny týkajícími se podávání zpráv významným způsobem přispět k průběžnému posílení informací nezbytných ke sledování pokroku v rozměru snižování emisí uhlíku.

(44)

Toto nařízení by mělo zajistit podávání zpráv členskými státy ohledně přizpůsobení se změně klimatu a poskytnutí finanční a technologické podpory, jakož i podpory v oblasti budování kapacit, pro rozvojové země. Tím by mělo také podpořit implementaci závazků Unie podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody. Také platí, že informace o vnitrostátních aktivitách přizpůsobení a podpory jsou důležité i v kontextu integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, zejména vzhledem k přizpůsobení se nepříznivým dopadům změny klimatu souvisejícím s bezpečností dodávek energie pro Unii, jako je například dostupnost chladicí vody pro elektrárny nebo dostupnost biomasy využívané k získávání energie, stejně jako informace o podpoře relevantní pro externí rozměr energetické unie.

(45)

Pařížská dohoda opětovně potvrzuje, že smluvní strany by při přijímání opatření pro řešení změny klimatu měly dodržovat, podporovat a zohlednit své povinnosti v oblasti lidských práv a rovnosti žen a mužů. Členské státy by proto měly hlediska lidských práv a rovnosti žen a mužů náležitě začlenit do svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobých strategií pro snížení emisí. Ve svých dvouletých zprávách o pokroku by měly informovat o tom, jak provádění jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přispívá k podpoře lidských práv a rovnosti žen a mužů.

(46)

Za účelem omezení administrativní zátěže pro členské státy i Komisi by měla Komise vytvořit on-line platformu (e-platforma), která umožní komunikaci, podpoří spolupráci a usnadní přístup veřejnosti k informacím. Tato platforma by měla usnadnit včasné podávání zpráv i zvýšení transparentnosti při podávání vnitrostátních zpráv. E-platforma by měla doplňovat a využívat stávající procesy podávání zpráv, databáze a elektronické nástroje, například ty, které používá Evropská agentura pro životní prostředí, Eurostat a Společné výzkumné středisko, a stavět na nich. Také by měla využívat zkušenosti získané díky systému environmentálního řízení a auditu Unie.

(47)

Komise by měla zajistit, aby konečné integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu byly veřejně přístupné on-line. Jakmile bude zprovozněna e-platforma, měla by ji Komise využívat jako místo, kde budou uloženy a budou veřejně k dispozici konečné integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, jejich aktualizace, dlouhodobé strategie a další relevantní informace týkající se podávání zpráv, které poskytly členské státy. Než bude zprovozněna e-platforma, bude Komise využívat své vlastní internetové stránky k usnadnění on-line přístupu veřejnosti ke konečným integrovaným vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu.

(48)

Pokud jde o údaje, které budou Komisi poskytnuty prostřednictvím vnitrostátního plánování a podávání zpráv, neměly by informace od členských států duplikovat údaje a statistiky, které jsou už zpřístupněny pomocí Eurostatu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (18) ve stejné formě, jakou uvádějí povinnosti týkající se plánování a podávání zpráv podle tohoto nařízení, a jsou ještě k dispozici u Komise (v Eurostatu) se stejnými hodnotami. Pokud je to možné a vhodné z hlediska časového plánování, měly by údaje a odhady uvedené v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu stavět na údajích Eurostatu a metodice použité pro podávání zpráv o evropských statistikách v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 a být s nimi v souladu.

(49)

S ohledem na společné dosažení cílů strategie energetické unie, zejména vytvoření plně funkční a odolné energetické unie, bude naprosto nezbytné, aby Komise posoudila návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a na základě zpráv o pokroku také jejich provádění. V prvním desetiletém období se to týká zejména dosažení unijních cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a vnitrostátních příspěvků k těmto cílům. Toto posouzení by mělo být prováděno na dvouletém základě a každoročně pouze tehdy, pokud je to nezbytné, a mělo by být shrnuto ve zprávách Komise o stavu energetické unie.

(50)

S patřičným respektováním práva podnětu příslušejícího Komisi, řádného legislativního postupu a institucionální rovnováhy sil by se měly Evropský parlament a Rada každoročně zabývat pokrokem dosaženým při vytváření energetické unie ve všech dimenzích politik v oblasti energetiky a klimatu.

(51)

Komise by měla posoudit celkový dopad politik a opatření integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na fungování politických opatření Unie v oblasti energetiky a klimatu, zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie ve snaze o nutné zvýšení míry snižování emisí skleníkových plynů a pohlcování v Unii v souladu se závazky vyplývajícími z Pařížské dohody.

(52)

Letectví má na světové klima dopady v důsledku uvolňování CO2 a rovněž v důsledku dalších emisí, včetně emisí oxidů dusíku, a mechanismů, jako je zvyšování tvorby cirrové oblačnosti. Ve světle rychle se vyvíjejícího vědeckého pochopení těchto dopadů je aktualizované posouzení dopadů letectví na světové klima kromě uvolňování CO2 obsaženo v nařízení (EU) č. 525/2013. Modelový přístup, který se v tomto ohledu používá, by měl být přizpůsoben vědeckému pokroku. Komise by do 1. ledna 2020 měla na základě svých posouzení těchto dopadů předložit aktualizovanou analýzu účinků letectví nesouvisejících s CO2, k níž bude v případě potřeby připojen návrh, jak se s těmito účinky nejlépe vypořádat.

(53)

Výpočet a vykazování emisí metanu jsou v souladu se stávajícími pokyny pro vykazování emisí skleníkových plynů podle úmluvy UNFCCC založeny na potenciálech globálního oteplování (GWP) s časovým horizontem 100 let. Vzhledem k vysokému potenciálu globálního oteplování a poměrně krátké životnosti metanu v atmosféře, která má významné dopady na klima v krátkodobém a střednědobém horizontu, by měla Komise analyzovat jejich důsledky pro provádění politik a opatření ke snížení krátkodobého a střednědobého dopadu emisí metanu na unijní emise skleníkových plynů. Komise by měla zvážit koncepční možnosti, jak rychle řešit problém emisí metanu, a měla by předložit strategický plán pro metan jako nedílnou součást dlouhodobé strategie Unie.

(54)

K lepšímu zajištění souladu mezi vnitrostátními politikami, politikami Unie a cíli energetické unie by měl probíhat mezi Komisí a členskými státy, případně mezi členskými státy, průběžný dialog. Komise by podle potřeby měla vydávat členským státům doporučení zahrnující například úroveň ambicí návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, následnou implementaci politik a opatření obsažených v oznámených integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, jakož i další vnitrostátní politiky a opatření, které jsou relevantní z hlediska realizace energetické unie. V souladu s článkem 288 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nejsou sice doporučení závazná, členské státy by přesto měly tato doporučení řádně zohlednit a v následujících zprávách o pokroku uvést, jakým způsobem tak učinily. Pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, má posouzení Komise vycházet z objektivních kritérií. Pokud Komise vydá doporučení k návrhu vnitrostátního plánu některého členského státu, měla by tak učinit co nejrychleji, přičemž zohlední, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán, a musí se zamezit riziku, že vnitrostátní plán tohoto členského státu bude opožděn.

(55)

Nákladově efektivní zavádění energie z obnovitelných zdrojů je jedním z klíčových objektivních kritérií pro posuzování příspěvků členských států. Nákladová struktura zavádění energie z obnovitelných zdrojů je komplexní a v jednotlivých členských státech značně rozdílná. Nezahrnuje pouze náklady na režimy podpory, ale i náklady spojené s propojením zařízení, zálohu systémů, zabezpečení systémů a náklady vynaložené na dosažení souladu s environmentálními omezeními. Při srovnávání členských států podle tohoto kritéria je proto třeba zohlednit všechny náklady spojené se zaváděním, ať už je vynakládá členský stát, koneční spotřebitelé, nebo developeři. Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie by měla vycházet ze vzoru uvedeného v tomto nařízení, který je založen na objektivních kritériích. Posouzení ambic členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by proto mělo uvádět relativní úsilí vynaložené členskými státy a současně zohledňovat příslušné okolnosti ovlivňující rozvoj energie z obnovitelných zdrojů. Posouzení by také mělo zahrnovat údaje pocházející z nezávislých kvantitativních nebo kvalitativních zdrojů.

(56)

Pokud se ukáže, že jsou ambice integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo jejich aktualizací nedostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie, a v prvním období zejména cílů týkajících se energie obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti pro rok 2030, měla by Komise učinit opatření na úrovni Unie vedoucí k zajištění společného dosažení těchto cílů a úkolů (a tím odstranit jakékoli nedostatky v ambicích). Pokud bude pokrok, který Unie učinila k dosažení těchto cílů, pro jejich dosažení nedostatečný, měla by Komise kromě vydávání doporučení navrhovat opatření a vykonávat své pravomoci na úrovni Unie nebo by členské státy měly provést dodatečná opatření zajišťující dosažení těchto cílů (a tím zajistit požadované plnění). Tato opatření by měla zohlednit také časné úsilí, jež členské státy vyvinou za účelem dosažení cíle v oblasti energie obnovitelných zdrojů pro rok 2030 tím, že v roce 2020 nebo dříve dosáhnou podílu energie z obnovitelných zdrojů převyšujícího jejich závazný vnitrostátní cíl, nebo dosažením časného pokroku při plnění svého vnitrostátního závazného cíle pro rok 2020 nebo při plnění svých příspěvků k závaznému cíli Unie, kterým je alespoň 32 % podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030. V oblasti energie z obnovitelných zdrojů mohou tato opatření také zahrnovat dobrovolné finanční příspěvky ze strany členských států vložené do mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů spravovaného Komisí, který by byl použit k podpoře nákladově nejefektivnějších projektů energie z obnovitelných zdrojů napříč Unií, což by členským státům umožnilo přispět k dosažení cíle Unie s nejnižšími možnými náklady. Vnitrostátní cíle členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020 by měly sloužit jako základní podíly energie z obnovitelných zdrojů od roku 2021 a měly by být po celé toto období zachovány. V oblasti energetické účinnosti se mohou dodatečná opatření zaměřit zejména na zlepšení energetické účinnosti výrobků, budov a přepravy.

(57)

Vnitrostátní cíle členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020, uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (19), by měly sloužit jako výchozí bod jejich vnitrostátní orientační trajektorie pro období let 2021–2030, ledaže se členský stát dobrovolně rozhodne stanovit vyšší výchozí bod. Kromě toho by pro toto období měly představovat povinný základní podíl, který rovněž tvoří součást směrnice (EU) 2018/2001. V tomto období by proto podíl energie z obnovitelných zdrojů v rámci hrubé konečné spotřeby energie každého členského státu neměl být nižší než jeho základní podíl.

(58)

Pokud členský stát nedodrží svůj základní podíl, jak byl naměřen v průběhu jednoho roku, měl by přijmout dodatečná opatření v zájmu odstranění tohoto nedostatku svého základního scénáře. Pokud členský stát skutečně přijal nezbytná opatření a splnil svou povinnost překonat tento nedostatek, mělo by se mít za to, že povinné požadavky svého základního scénáře plnil od chvíle, kdy daný nedostatek nastal, a to jak podle tohoto nařízení, tak podle směrnice (EU) 2018/2001.

(59)

S cílem umožnit členským státům a Komisi náležité monitorování a včasné přijetí nápravných opatření a s cílem zabránit efektu „černého pasažéra“ by měly orientační trajektorie všech členských států, a v důsledku toho i orientační trajektorie Unie, dosáhnout v letech 2022, 2025 a 2027 alespoň určitých minimálních procentních podílů z celkového nárůstu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů stanoveného pro rok 2030, jak je uvedeno v tomto nařízení. Dosažení těchto „referenčních bodů“ v letech 2023, 2025 a 2027 posoudí Komise mimo jiné na základě integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, které by členské státy měly předložit. Členské státy, které nedosáhnou svých referenčních bodů, by měly ve své příští zprávě vysvětlit, jak tento nedostatek odstraní. Pokud nebude dosaženo orientačních referenčních bodů Unie, měly by členské státy, které svých referenčních bodů nedosáhly, odstranit nedostatky provedením dodatečných opatření.

(60)

Unie a členské státy by se měly snažit o poskytnutí co nejaktuálnějších informací o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcení. Toto nařízení by mělo umožnit vypracování těchto odhadů v co nejkratším možném čase za pomoci statistických a dalších informací, podle potřeby například za pomoci údajů získaných z vesmíru prostřednictvím programu Copernicus zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 (20) a jiných družicových systémů.

(61)

Podle nařízení (EU) 2018/842 by se mělo pokračovat v koncepci ročního cyklu závazků uvedené v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES (21). Tento přístup vyžaduje komplexní přezkum inventur skleníkových plynů členských států, který umožní posouzení souladu a uplatnění nápravné akce, je-li to potřebné. Na úrovni Unie je třeba stanovit proces přezkumu inventur skleníkových plynů předložených členskými státy, aby bylo zajištěno důvěryhodné, jednotné, transparentní a včasné posouzení souladu s nařízením (EU) 2018/842.

(62)

Komise a členské státy by měly zajistit úzkou spolupráci ve všech záležitostech souvisejících s realizací energetické unie, s úzkým zapojením Evropského parlamentu v záležitostech spojených s tímto nařízením. Komise by měla podle potřeby poskytovat členským státům pomoc při implementaci tohoto nařízení, zejména s ohledem na vytvoření integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a související budování kapacit, a to mj. uvolněním interních zdrojů z interní kapacity modelování, a případně zajistit externí odborníky.

(63)

Členské státy by měly zajistit, že jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu zohledňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

(64)

Členské státy by měly uplatňovat zásadu „energetická účinnost na prvním místě“, která znamená zvažovat vždy před přijetím rozhodnutí týkajícího se energetického plánování, politiky a investic, zda by nebylo možno předpokládaná plánovací, politická a investiční opatření plně nebo zčásti nahradit nákladově efektivními a technicky, ekonomicky a environmentálně výhodnými alternativními opatřeními energetické účinnosti, přičemž by se stále dařilo dosahovat cílů příslušných rozhodnutí. To zahrnuje zejména pojímání energetické účinnosti jako zásadního prvku a klíčového hlediska při budoucích investičních rozhodnutích ve věci energetické infrastruktury v Unii. Tyto nákladově efektivní alternativy zahrnují opatření s cílem učinit poptávku po energii a dodávku energií efektivnější, zejména úsporami energie v konečné spotřebě díky nákladově efektivnímu využívání energie, iniciativami týkajícími se reakce na straně poptávky a účinnější přeměnou, přenosem a distribucí energie. Členské státy by také měly podporovat šíření této zásady na regionální a místní úrovni státní správy a také v soukromém sektoru.

(65)

Evropská agentura pro životní prostředí by měla poskytnout Komisi pomoc, pokud je to vhodné a v souladu s ročním pracovním programem agentury, při posuzování, sledování a podávání zpráv.

(66)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny obecného rámce pro vzory integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu pro účely přizpůsobení vzoru změnám rámce politiky Unie v oblasti energetiky a klimatu, jež jsou přímo a konkrétně spojeny s příspěvky Unie podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody, o zohlednění změn týkajících se GWP a mezinárodně dohodnutých pokynů pro inventarizaci, stanovení hmotněprávních požadavků pro unijní systém inventarizace a stanovení registrů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Evropský parlament a Rada měly obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Podle potřeby by také měla být zohledněna rozhodnutí přijatá v souladu s úmluvou UNFCCC a Pařížskou dohodou.

(67)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, zejména s ohledem na integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, integrované podávání zpráv o národních adaptačních opatřeních, finanční a technickou podporu poskytnutou rozvojovým zemím a výnosy z dražeb; výroční podávání zpráv o přibližné inventuře skleníkových plynů, inventuře skleníkových plynů a vypočítaných emisích a pohlceních skleníkových plynů; mechanismus Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů, unijní a vnitrostátní inventurní systémy; přezkum inventur; unijní a národní systémy pro politiky a opatření a odhady; a podávání zpráv o politikách a opatřeních a odhadech týkajících se skleníkových plynů, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (23).

(68)

Pro výkon prováděcích pravomocí stanovených v tomto nařízení by Komisi měl být při úkolech stanovených tímto nařízením nápomocen Výbor pro změnu klimatu, kterým se znovu obnovuje dosavadní Výbor pro změnu klimatu zřízený článkem 8 rozhodnutí 93/389/EHS, článkem 9 rozhodnutí 280/2004/ES a článkem 26 nařízení (EU) č. 525/2013 a Výbor pro energetickou unii. V zájmu zajištění soudržnosti politik a snahy o co největší synergie mezi odvětvími by měli být na schůze obou výborů v rámci provádění tohoto nařízení pozváni odborníci v oblasti klimatu i energetiky.

(69)

Komise by měla přezkoumat provádění tohoto nařízení v roce 2024 a poté každých pět let a vypracovat podle potřeby pozměňující návrhy k zajištění jeho náležitého provádění a dosažení jeho cílů. Tyto přezkumy by měly zohlednit vývoj a měly by také brát ohled na výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.

(70)

Toto nařízení by mělo integrovat, měnit, nahrazovat a rušit některé povinnosti týkající se plánování, podávání zpráv a sledování, které jsou v současnosti obsaženy v odvětvových legislativních aktech Unie v oblasti energetiky a klimatu, za účelem zajištění zjednodušeného a integrovaného přístupu k hlavním částem plánování, podávání zpráv a sledování. Následující legislativní akty by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny:

směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES (24);

směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES (25);

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (26);

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 (27);

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (28);

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (29);

směrnice Rady 2009/119/ES (30);

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (31);

směrnice 2012/27/EU;

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU (32);

směrnice Rady (EU) 2015/652 (33).

(71)

Z důvodu soudržnosti a právní jistoty by nic v tomto nařízení nemělo bránit uplatňování odchylek podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie v oblasti elektřiny a rizikové připravenosti v odvětví elektřiny.

(72)

Toto nařízení by také mělo v plném znění integrovat ustanovení nařízení (EU) č. 525/2013. V důsledku toho by mělo být nařízení (EU) č. 525/2013 s platností od 1. ledna 2021 zrušeno. V zájmu zajištění dalšího provádění rozhodnutí č. 406/2009/ES v souladu s nařízením (EU) č. 525/2013 a zajištění toho, aby byly některé prvky spojené s prováděním Kjótského protokolu i nadále zakotveny v právních předpisech, je však nezbytné, aby některá ustanovení zůstala v platnosti i po tomto datu.

(73)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků navrhované činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanovuje mechanismus správy za účelem:

a)

provádění strategií a opatření navržených k dosažení cílů a úkolů energetické unie a dlouhodobých závazků Unie týkajících se emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030, zejména cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;

b)

podněcování spolupráce mezi členskými státy, popřípadě i na regionální úrovni, která by umožnila plnit úkoly a cíle energetické unie;

c)

zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti zpráv podávaných Unií a jejími členskými státy v rámci úmluvy UNFCCC a sekretariátu Pařížské dohody;

d)

přispění k větší regulační jistotě, jakož i k větší jistotě pro investory a pomoci plně využít příležitostí k hospodářskému rozvoji, investičním pobídkám, vytváření pracovních míst a prohlubování sociální soudržnosti.

Mechanismus správy je založen na dlouhodobých strategiích, integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu pokrývajících desetiletá období počínaje obdobím od roku 2021 do roku 2030, souvisejících vnitrostátních integrovaných zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu vypracovávaných členskými státy a integrovaných sledovacích opatřeních ze strany Komise. Mechanismus správy zajišťuje skutečné příležitosti k účasti veřejnosti na přípravě těchto vnitrostátních plánů a dlouhodobých strategií. Zahrnuje strukturovaný, transparentní, iterativní proces mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace, a to i s ohledem na regionální spolupráci a odpovídající akci ze strany Komise.

2.   Toto nařízení se týká pěti rozměrů energetické unie, které spolu úzce souvisejí a navzájem se posilují:

a)

energetické bezpečnosti,

b)

vnitřního trhu s energií,

c)

energetické účinnosti;

d)

snižování emisí uhlíku a

e)

výzkumu, inovace a konkurenceschopnosti.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„politikami a opatřeními“ všechny nástroje, které přispívají k dosažení cílů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, nebo k implementaci závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) úmluvy UNFCCC, které mohou zahrnovat i nástroje, jejichž hlavním cílem není omezení a snížení emisí skleníkových plynů nebo změna energetického systému;

2)

„stávajícími politikami a opatřeními“ prováděné politiky a opatření a přijaté politiky a opatření;

3)

„prováděnými politikami a opatřeními“ politiky a opatření, pro které k datu odeslání integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo integrované zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu platí jedna nebo více z následujících podmínek: přímo použitelné unijní nebo vnitrostátní právní předpisy jsou v platnosti, došlo k uzavření jedné nebo více dobrovolných dohod, byly vyčleněny finanční prostředky, byly mobilizovány lidské zdroje;

4)

„přijatými politikami a opatřeními“ politiky a opatření, ohledně kterých bylo vydáno oficiální rozhodnutí příslušného orgánu k datu odeslání integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo integrované zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, a pro které existuje jasný závazek k jejich provádění;

5)

„plánovanými politikami a opatřeními“ možnosti, o kterých probíhá diskuze, a pro které existuje realistická šance na jejich přijetí a provedení po datu odeslání integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo integrované zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu;

6)

„systémy pro politiky a opatření a odhady“ soubor institucionálních, právních a procesních opatření pro podávání zpráv o politikách a opatřeních a odhadech týkajících se antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů a energetického systému, jak to mezi jiným vyžaduje článek 39;

7)

„odhady“ prognózy antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů nebo prognózy vývojů energetického systému, které zahrnují alespoň kvantitativní odhady na období čtyř po sobě jdoucích budoucích let končící číslicí 0 nebo 5, které bezprostředně následují po roce, za nějž se podává zpráva;

8)

„odhady bez opatření“ odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, které nezahrnují účinky všech politik a opatření, jež jsou plánovány, přijaty nebo prováděny po roce zvoleném pro příslušný odhad jako rok výchozí;

9)

„odhady s opatřeními“ odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, které zahrnují účinky přijatých a provedených politik a opatření z hlediska snížení emisí skleníkových plynů nebo vývoje energetického systému;

10)

„odhady s dodatečnými opatřeními“ odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů nebo odhady vývojů energetického systému, které zahrnují účinky politik a opatření z hlediska snížení emisí skleníkových plynů, jež byly přijaty a provedeny za účelem zmírnění změny klimatu nebo dosažení cílů v oblasti energetiky, jakož i politiky a opatření, které se k tomuto účelu plánují;

11)

„cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030“ závazný cíl pro celou Unii týkající se snížení domácích emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou do roku 2030 minimálně o 40 % v porovnání s rokem 1990, závazný cíl pro celou Unii týkající se dosažení alespoň 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů ve spotřebě energie v Unii do roku 2030, hlavní cíl na úrovni Unie týkající se zlepšení energetické účinnosti do roku 2030 o minimálně 32,5 % a cíl dosažení 15 % propojení elektroenergetických soustav pro rok 2030, případně jakékoli další cíle v této oblasti dohodnuté Evropskou radou nebo Evropským parlamentem a Radou pro rok 2030;

12)

„národním inventurním systémem“ systém institucionálních, právních a procedurálních opatření přijatých v rámci členského státu za účelem odhadu antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů skleníkových plynů a za účelem podávání zpráv a archivace informací o inventurách;

13)

„ukazatelem“ kvantitativní nebo kvalitativní faktor nebo proměnná, která přispívá k lepšímu pochopení pokroku v oblasti provádění;

14)

„klíčovými ukazateli“ ukazatele pokroku s ohledem na pět rozměrů energetické unie podle návrhu Komise;

15)

„technickými opravami“ úpravy odhadů národních inventur skleníkových plynů provedené v souvislosti s přezkumem prováděným podle článku 38 v případě, že předložené inventurní údaje jsou neúplné nebo sestavené způsobem, který není v souladu s příslušnými mezinárodními nebo unijními pravidly nebo pokyny, a jež mají nahradit původně předložené odhady;

16)

„zajištěním kvality“ plánovaný systém přezkumných postupů, jehož účelem je zajistit splnění cílů v oblasti kvality údajů a vykazování nejlepších možných odhadů a informací v zájmu podpory účinnosti programu kontroly kvality a poskytnutí pomoci členským státům;

17)

„kontrolou kvality“ systém běžných technických činností určených k měření a kontrole kvality informací a odhadů shromážděných za účelem zajištění integrity, správnosti a úplnosti údajů, zjištění a řešení chyb a opomenutí, dokumentace a archivace údajů nebo jiných používaných materiálů a zaznamenávání všech činností zajištění kvality;

18)

„energetickou účinností v první řadě“ v energetickém plánování a v politických a investičních rozhodnutích co největší zohledňování alternativních nákladově efektivních opatření v oblasti energetické účinnosti s cílem zefektivnit poptávku po energii a zásobování energií, zejména prostřednictvím nákladově efektivních úspor energie v konečné spotřebě, iniciativ zaměřených na snížení poptávky a účinnější přeměny, přenosu a distribuce energie, při současném dosahování cílů oněch rozhodnutí;

19)

„plánem SET“ strategický plán pro energetické technologie uvedený ve sdělení Komise ze dne 15. září 2015 nazvaném „Směrem k integrovanému strategickému plánu pro energetické technologie (SET): urychlení transformace evropského energetického systému“;

20)

„časným úsilím“:

a)

v kontextu posouzení potenciálního rozdílu mezi cílem Unie pro rok 2030 týkajícím se energie z obnovitelných zdrojů a kolektivními příspěvky členských států, dosažení ze strany členského státu podílu energie z obnovitelných zdrojů nad jeho vnitrostátní závazný cíl pro rok 2020, jak je stanoven v příloze I směrnice (EU) 2018/2001 nebo časný pokrok členského státu směrem k jeho vnitrostátnímu závaznému cíli pro rok 2020;

b)

v kontextu doporučení Komise založených na posouzení podle čl. 29 odst. 1 písm. b) týkajícího se energie z obnovitelných zdrojů, časné plnění příspěvku členského státu k závaznému cíli Unie, kterým je alespoň 32 % podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030, poměřovaného s jeho vnitrostátními referenčními body pro energii z obnovitelných zdrojů;

21)

„regionální spoluprací“ spolupráce dvou nebo více členských států zapojených do partnerství, které pokrývá jeden nebo více z pěti rozměrů energetické unie;

22)

„energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001;

23)

„hrubou konečnou spotřebou energie“ hrubá konečná spotřeba energie ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/2001;

24)

„režimem podpory“ režim podpory ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice (EU) 2018/2001;

25)

„modernizací“ modernizace ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice (EU) 2018/2001;

26)

„společenstvím pro obnovitelné zdroje“ společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu čl. 2 bodu 16 směrnice (EU) 2018/2001;

27)

„ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ ústřední vytápění či ústřední chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 19 směrnice (EU) 2018/2001

28)

„odpadem“ odpad ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice (EU) 2018/2001;

29)

„biomasou“ biomasa ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice (EU) 2018/2001;

30)

„zemědělskou biomasou“ zemědělská biomasa ve smyslu čl. 2 bodu 25 směrnice (EU) 2018/2001;

31)

„lesní biomasou“ lesní biomasa ve smyslu čl. 2 bodu 26 směrnice (EU) 2018/2001;

32)

„palivy z biomasy“ paliva z biomasy ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice (EU) 2018/2001;

33)

„bioplynem“ bioplyn ve smyslu čl. 2 bodu 28 směrnice (EU) 2018/2001;

34)

„biokapalinou“ biokapalina ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice (EU) 2018/2001;

35)

„biopalivem“ biopalivo ve smyslu čl. 2 bodu 33 směrnice (EU) 2018/2001;

36)

„pokročilými biopalivy“ pokročilá biopaliva ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice (EU) 2018/2001;

37)

„recyklovanými palivy s obsahem uhlíku“ recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2018/2001;

38)

„plodinami bohatými na škrob“ plodiny bohaté na škrob ve smyslu čl. 2 bodu 39 směrnice (EU) 2018/2001;

39)

„potravinářskými a krmnými plodinami“ potravinářské a krmné plodiny ve smyslu čl. 2 bodu 40 směrnice (EU) 2018/2001;

40)

„lignocelulózovou vláknovinou“ lignocelulózová vláknovina ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice (EU) 2018/2001;

41)

„zbytkem“ zbytek ve smyslu čl. 2 bodu 43 směrnice (EU) 2018/2001;

42)

„spotřebou primární energie“ spotřeba primární energie ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2012/27/EU;

43)

„konečnou spotřebou energie“ konečná spotřeba energie ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice 2012/27/EU;

44)

„energetickou účinností“ energetická účinnost ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2012/27/EU;

45)

„úsporami energie“ úspory energie ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2012/27/EU;

46)

„zvýšením energetické účinnosti“ zvýšení energetické účinnosti ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2012/27/EU;

47)

„energetickou službou“ energetická služba ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2012/27/EU;

48)

„celkovou užitnou podlahovou plochou“ celková užitná podlahová plocha ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice 2012/27/EU;

49)

„systémem hospodaření s energií“ systém hospodaření s energií ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice 2012/27/EU;

50)

„povinnou stranou“ povinná strana ve smyslu čl. 2 bodu 14 směrnice 2012/27/EU;

51)

„prováděcím veřejným orgánem“ prováděcí veřejný orgán ve smyslu čl. 2 bodu 17 směrnice 2012/27/EU;

52)

„individuálním opatřením“ individuální opatření ve smyslu čl. 2 bodu 19 směrnice 2012/27/EU;

53)

„distributorem energie“ distributor energie ve smyslu čl. 2 bodu 20 směrnice 2012/27/EU;

54)

„provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/72/ES a ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/73/ES;

55)

„maloobchodním prodejcem energie“ maloobchodní prodejce energie ve smyslu čl. 2 bodu 22 směrnice 2012/27/EU;

56)

„poskytovatelem energetických služeb“ poskytovatel energetických služeb ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice 2012/27/EU;

57)

„smlouvou o energetických službách“ smlouva o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice 2012/27/EU;

58)

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice 2012/27/EU;

59)

„budovou“ budova ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2010/31/EU;

60)

„budovou s téměř nulovou spotřebou energie“ budova s téměř nulovou spotřebou energie ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2010/31/EU;

61)

„tepelným čerpadlem“ tepelné čerpadlo ve smyslu čl. 2 bodu 18 směrnice 2010/31/EU;

62)

„fosilním palivem“ neobnovitelné zdroje energie na bázi uhlíku, jako jsou tuhá paliva, zemní plyn a ropa.

KAPITOLA 2

Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu

Článek 3

Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu

1.   Do 31. prosince 2019, poté do1. ledna 2029 a následně každých deset let předloží každý členský stát Komisi integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. Tyto plány musí obsahovat prvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku a v příloze I. První plán bude pokrývat období od roku 2021 do roku 2030 s přihlédnutím k dlouhodobější perspektivě. Následující plány pokrývají desetiletá období bezprostředně následující po konci období pokrytého předchozím plánem.

2.   Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu se skládají z těchto hlavních částí:

a)

přehledu procesu stanovení integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který se skládá ze shrnutí, popisu veřejné konzultace a zapojení zúčastněných stran a jejich výsledků a popisu regionální spolupráce s jinými členskými státy při přípravě plánu, jak jsou stanoveny v článcích 10, 11 a 12 a v bodě 1 oddílu A části 1 přílohy I k tomuto nařízení;

b)

popisu vnitrostátních cílů, úkolů a příspěvků souvisejících s rozměry energetické unie, jak jsou uvedeny v článku 4 a příloze I;

c)

popisu plánovaných politik a opatření souvisejících s příslušnými cíli, úkoly a příspěvky uvedenými v písmeni b), jakož i celkového přehledu investic, které jsou k dosažení odpovídajících cílů, úkolů a příspěvků zapotřebí;

d)

popisu stávající situace v pěti rozměrech energetické unie včetně energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů, a odhadů týkajících se cílů uvedených v písmeni b) s již existujícími politikami a opatřeními;

e)

v příslušných případech z popisu právních a jiných překážek, které brání v plnění cílů, úkolů nebo příspěvků souvisejících s energií z obnovitelných zdrojů a energetickou účinností;

f)

posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na dosažení cílů uvedených v písmeni b), včetně jejich soudržnosti s dlouhodobými cíli snižování emisí skleníkových plynů podle Pařížské dohody a dlouhodobými strategiemi podle článku 15;

g)

obecného posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na konkurenceschopnost související s pěti rozměry energetické unie;

h)

přílohy, vytvořené v souladu s požadavky a strukturou uvedenou v příloze III tohoto nařízení, která stanoví metodiky a politická opatření členského státu pro dosažení požadavků týkajících se úspory energie v souladu s článkem 7 směrnice 2012/27/EU a přílohou V uvedené směrnice.

3.   S ohledem na své integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu členské státy:

a)

omezí administrativní složitost a náklady pro všechny zúčastněné strany;

b)

přihlédnou k propojení pěti rozměrů energetické unie, zejména k zásadě „energetická účinnost v první řadě“;

c)

použijí spolehlivé a jednotné údaje a předpoklady, v příslušných případech napříč všemi pěti rozměry;

d)

zjistí počet domácností trpících energetickou chudobou, a to s přihlédnutím k nezbytným domácím energetickým službám, které jsou zapotřebí k zabezpečení základní životní úrovně v daných vnitrostátních podmínkách, ke stávající sociální politice a dalším relevantním politikám a také k orientačním pokynům Komise týkajícím se relevantních ukazatelů pro energetickou chudobu.

V případě, že některý členský stát podle prvního pododstavce písm. d) na základě svého posouzení vyplývajícího z ověřitelných údajů zjistí, že má značný počet domácností trpících energetickou chudobou, zařadí do svého plánu vnitrostátní orientační cíl snížení energetické chudoby. Dotčené členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu popíší případné politiky a opatření týkající se energetické chudoby, včetně opatření sociální politiky a dalších příslušných národních programů.

4.   Každý členský stát zveřejní svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu předložený Komisi v souladu s tímto článkem.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o změnu přílohy I části 1 oddílu A bodů 2.1.1 a 3.1.1, části 1 oddílu B bodů 4.1 a 4.2.1 a části 2 bodu 3 s cílem přizpůsobit je změnám politického rámce Unie v oblasti energetiky a klimatu, jež jsou přímo a konkrétně spojeny s příspěvky Unie podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody.

Článek 4

Vnitrostátní cíle, úkoly a příspěvky pro pět rozměrů energetické unie

Každý členský stát stanoví ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu následující hlavní cíle, úkoly a příspěvky, jak jsou uvedeny v oddíle A bodě 2. přílohy I:

a)

pokud jde o rozměr „snižování emisí uhlíku“:

1)

s ohledem na emise a pohlcení skleníkových plynů a s ohledem na příspěvek k dosažení cíle pro celé hospodářství Unie týkajícího se snížení emisí skleníkových plynů:

i)

závazný vnitrostátní úkol členského státu týkající se emisí skleníkových plynů a roční závazné vnitrostátní limity v souladu s nařízením (EU) 2018/842;

ii)

závazky členského státu v souladu s nařízením (EU) 2018/841;

iii)

v příslušných případech za účelem splnění cílů a úkolů energetické unie a dlouhodobých závazků Unie v oblasti emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou další cíle a úkoly včetně odvětvových cílů a úkolů přizpůsobení;

2)

s ohledem na energie z obnovitelných zdrojů:

k dosažení závazného cíle Unie, kterým je alespoň 32 % podíl energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, jak je uvedeno v článku 3 směrnice (EU) 2018/2001, příspěvek k tomuto cíli ve formě podílu energie členského státu z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030, s orientační trajektorií tohoto příspěvku od roku 2021. Do roku 2022 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu ve výši alespoň 18 % celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem k cíli pro rok 2030. Do roku 2025 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu ve výši alespoň 43 % celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem k cíli pro rok 2030. Do roku 2027 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu ve výši alespoň 65 % celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem k cíli pro rok 2030.

Do roku 2030 dosáhne orientační trajektorie alespoň výši plánovaného příspěvku členského státu. Pokud členský stát očekává, že překročí svůj závazný vnitrostátní cíl pro rok 2020, může jeho orientační trajektorie začínat na úrovni, jejíž dosažení se předpokládá. Orientační trajektorie členských států musí v součtu dosáhnout referenčních bodů Unie v letech 2022, 2025 a 2027 a závazného cíle Unie ve výši alespoň 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030. Členský stát může vedle svého příspěvku k cíli Unie a své orientační trajektorie pro účely tohoto nařízení uvést vyšší ambice pro účely vnitrostátní politiky;

b)

pokud jde o rozměr „energetická účinnost“:

1)

orientační vnitrostátní příspěvek v oblasti energetické účinnosti k dosažení cílů Unie – alespoň 32,5 % energetické účinnosti v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 5 směrnice 2012/27/EU, založený na primární nebo konečné spotřebě energie, primárních nebo konečných úsporách energie, nebo energetické náročnosti.

Členské státy uvedou svůj příspěvek v absolutní úrovni primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2020 a v absolutní úrovni primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2030, s orientační trajektorií pro tento příspěvek od roku 2021. Také vysvětlí použitou metodiku a použité faktory konverze;

2)

kumulativní objem úspor energie v konečné spotřebě, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice 2012/27/EU, týkajícího se povinných úspor energie;

3)

orientační dílčí cíle dlouhodobé strategie renovací vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, plán s vnitrostátně stanovenými měřitelnými ukazateli pokroku, fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie a dalších přínosů, jakož i příspěvky k cílům Unie v oblasti energetické účinnosti podle směrnice 2012/27/EU v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU;

4)

celková podlahová plocha, která bude renovována, nebo ekvivalentní roční energetické úspory, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle článku 5 směrnice 2012/27/EU týkajícího se příkladné úlohy budov veřejných subjektů;

c)

pokud jde o rozměr „energetická bezpečnost“:

1)

vnitrostátní cíle týkající se:

zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a dodávek ze třetích zemí, což může mít za cíl snížení závislosti na dovozu energie;

zvýšení flexibility vnitrostátního energetického systému, a

připravenosti vypořádat se s omezenou nebo přerušenou dodávkou energetického zdroje za účelem zvýšení odolnosti vnitrostátních a regionálních energetických systémů, včetně časového rámce, dokdy by tyto cíle měly být splněny;

d)

pokud jde o rozměr „vnitřní trh s energií“:

1)

úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění cíle nejméně 15 % propojení elektroenergetických soustav pro rok 2030, společně se strategií, v jejímž rámci bude úroveň počínaje rokem 2021 stanovena v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy při zohlednění cíle propojení pro rok 2020, který je 10 %, a ukazatelů naléhavosti potřebných opatření založených na cenovém diferenciálu na velkoobchodním trhu, jmenovité přenosové kapacitě propojovacích vedení ve spojení s jejich špičkovým zatížením a instalovanou kapacitou výroby energie z obnovitelných zdrojů, jak je uvedeno v bodě 2.4.1 oddílu A části 1 přílohy I. Každé nové propojovací vedení podléhá socioekonomické a environmentální analýze nákladů a přínosů a je realizováno, pouze pokud jeho potenciální přínosy převažují nad náklady;

2)

klíčové projekty infrastruktury pro přenos a distribuci elektrické energie a plynu a případně její modernizaci, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle pěti rozměrů energetické unie;

3)

vnitrostátní cíle týkající se dalších aspektů vnitřního trhu s energií, například: zvyšování flexibility systému, zejména prostřednictvím politik a opatření souvisejících s tržní tvorbou cen v souladu s platnými právními předpisy; integrace a propojení trhů zaměřené na zvýšení obchodovatelné kapacity stávajících propojovacích vedení, inteligentní sítě, agregaci, odezvy na straně poptávky, skladování, distribuovanou výrobu, mechanismy pro dispečink, redispečink a omezení a cenové signály v reálném čase, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů, a jiné vnitrostátní cíle týkající se vnitřního trhu s energií, jak jsou stanoveny v bodě 2.4 3. oddílu A části 1 přílohy I;

e)

pokud jde o rozměr „výzkum, inovace a konkurenceschopnost“:

1)

vnitrostátní cíle a cílové oblasti financování pro veřejný a, je-li k dispozici, soukromý výzkum a inovace vztahující se k energetické unii, včetně časového rámce pro dosažení cílů, je-li to vhodné; zohlednění priorit strategie energetické unie a případně plánu SET. Při stanovování svých cílů, úkolů a příspěvků může členský stát vycházet ze stávajících vnitrostátních strategií nebo plánů, jež jsou v souladu s právem Unie;

2)

pokud jsou k dispozici, vnitrostátní cíle pro rok 2050 týkající se podpory technologií v oblasti čisté energie.

Článek 5

Proces stanovení příspěvků členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

1.   Ve svém příspěvku pro svůj podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány v souladu s čl. 4 písm. a) bodem 2 zohlední každý členský stát všechny následující body:

a)

opatření uvedená ve směrnici (EU) 2018/2001;

b)

opatření k dosažení cíle v oblasti energetické účinnosti přijatá podle směrnice 2012/27/EU;

c)

jakákoli další stávající opatření na podporu obnovitelné energie v členském státě a případně na úrovni Unie;

d)

závazný vnitrostátní cíl určující podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie členského státu v roce 2020, stanovený v příloze I směrnice (EU) 2018/2001;

e)

veškeré relevantní okolnosti ovlivňující zavádění energie z obnovitelných zdrojů, například:

i)

spravedlivé rozdělení zavádění v celé Unii;

ii)

ekonomické podmínky a potenciál, včetně HDP na obyvatele;

iii)

potenciál pro nákladově efektivní zavádění energie z obnovitelných zdrojů;

iv)

zeměpisné, environmentální a přírodní překážky, včetně těch v nepropojených oblastech a regionech;

v)

úroveň energetického propojení mezi členskými státy;

vi)

další relevantní okolnosti, zejména časné úsilí.

S ohledem na první pododstavec písmeno e) uvede každý členský stát ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, které relevantní okolnosti ovlivňující zavádění obnovitelné energie zohlednil.

2.   Členské státy společně zajistí, aby souhrn jejich příspěvků do roku 2030 dosáhl nejméně 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě na úrovni Unie.

Článek 6

Proces stanovení příspěvků členských států v oblasti energetické účinnosti

1.   Ve svém orientačním vnitrostátním příspěvku k energetické účinnosti pro rok 2030 a pro poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány podle čl. 4 písm. b) bodu 1) každý členský stát zohlední, že v souladu s článkem 3 směrnice 2012/27/EU nemá energetická spotřeba Unie pro rok 2020 přesáhnout 1 483 Mtoe primární energie nebo 1 086 Mtoe konečné energie a energetická spotřeba Unie pro rok 2030 nemá přesáhnout 1 273 Mtoe primární energie nebo 956 Mtoe konečné energie.

Kromě toho každý členský stát zohlední následující opatření:

a)

opatření uvedená ve směrnici 2012/27/EU;

b)

další opatření na podporu energetické účinnosti v členském státě a na úrovni Unie.

2.   Ve svém příspěvku uvedeném v odstavci 1 může každý členský stát zohlednit vnitrostátní okolnosti ovlivňující spotřebu primární a konečné energie, například:

a)

zbývající nákladově efektivní možnosti úspor energie;

b)

vývoj a odhad hrubého domácího produktu;

c)

změny v oblasti dovozu a vývozu energie;

d)

změny skladby zdrojů energie a rozvoj zachycování a ukládání uhlíku; a

e)

včasné akce.

S ohledem na první pododstavec uvede každý členský stát ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, které relevantní okolnosti ovlivňující spotřebu primární a konečné energie zohlednil.

Článek 7

Vnitrostátní politiky a opatření pro každý z pěti rozměrů energetické unie

Členské státy popíší v souladu s přílohou I svoje integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, hlavní existující a plánované politiky a opatření k dosažení zejména cílů stanovených ve vnitrostátním plánu, včetně případných opatření plánovaných pro regionální spolupráci a přiměřeného financování na celostátní i regionální úrovni, včetně mobilizace programů a nástrojů Unie.

Členské státy poskytnou obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených ve vnitrostátním plánu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic.

Článek 8

Analytický základ integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

1.   Členské státy popíší, v souladu se strukturou a formátem uvedeným v příloze I, stávající situaci pro každý z pěti rozměrů energetické unie, včetně energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů v době odevzdání integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, nebo na základě nejnovějších dostupných informací. Členské státy také stanoví a popíší odhady pro každý z pěti rozměrů energetické unie, které se očekávají jako výsledek stávajících politik a opatření, a to alespoň na dobu trvání uvedeného plánu. Je-li to relevantní a možné, členské státy se vynasnaží popsat pro těchto pět rozměrů další dlouhodobější perspektivy přesahující dobu trvání integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.

2.   Členské státy popíší ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu svoje posouzení následujících bodů na vnitrostátní a v příslušných případech i na regionální úrovni:

a)

dopadů na vývoj energetického systému a emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování pro období trvání plánu a období deseti let od posledního roku pokrytého plánem, a to na základě plánovaných politik a opatření nebo skupin opatření včetně porovnání s odhady založenými na stávajících politikách a opatřeních nebo souborech opatření uvedených v odstavci 1;

b)

makroekonomických, a je-li to proveditelné, i zdravotních, environmentálních, dovednostních a sociálních dopadů plánovaných politik, opatření a skupin opatření uvedených v článku 7 a dále specifikovaných v příloze I pro první desetileté období nejméně do roku 2030 včetně porovnání s odhady vycházejícími ze stávajících politik a opatření nebo skupin opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Metodika použitá k posouzení těchto dopadů musí být zveřejněna;

c)

interakcí mezi stávajícími politikami a opatřeními nebo skupinami opatření a plánovanými politikami, opatřeními nebo skupinami opatření v rámci jednoho rozměru a mezi stávajícími politikami a opatřeními nebo skupinami opatření a plánovanými politikami, opatřeními nebo skupinami opatření různých rozměrů pro první desetileté období nejméně do roku 2030. Odhady týkající se bezpečnosti dodávek, infrastruktury a integrace trhu musí být založeny na solidních scénářích energetické účinnosti;

d)

způsobu, jakým stávající politiky a opatření a plánované politiky a opatření mají přilákat investice, jež jsou nutné pro jejich provedení.

3.   Členské státy zveřejní komplexní údaje týkající se předpokladů, parametrů a metodiky použité k vytváření konečných scénářů a odhadů, s přihlédnutím ke statistickým omezením, obchodně citlivým údajům a souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů.

Článek 9

Návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

1.   Do 31. prosince 2018, poté do 1. ledna 2028 a následně každých deset let každý členský stát připraví a odešle Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu v souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I.

2.   Komise posoudí návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a může pro jednotlivé členské státy vydat doporučení v souladu s článkem 34, a to nejpozději šest měsíců před lhůtou pro odeslání integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu,. Tato doporučení se mohou zejména zaměřit na:

a)

úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, uvedenou v čl. 4 písm. d); přitom se řádně zohlední relevantní okolnosti ovlivňující zavádění energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu energie, které uvedly dané členské státy v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jakož i ukazatele naléhavosti opatření pro propojitelnost uvedené v bodě 2.4.1 oddílu A části 1 přílohy I;

b)

politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah;

c)

veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu;

d)

interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

3.   Každý členský stát řádně zohlední jakákoli doporučení Komise ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu. Pokud se dotčený členský stát neřídí doporučením nebo jeho podstatnou částí, předloží pro to odůvodnění a zveřejní je.

4.   Každý členský stát v rámci veřejné konzultace uvedené v článku 10 zveřejní návrh svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.

Článek 10

Veřejné konzultace

Aniž jsou dotčeny jakékoli další požadavky právních předpisů Unie, každý členský stát zajistí, že je veřejnosti poskytnuta včasná a účinná příležitost podílet se na přípravě návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, a pokud jde o plány na období 2021 až 2030, na přípravě konečných plánů s dostatečným předstihem před jejich přijetím, jakož i na přípravě dlouhodobých strategií uvedených v článku 15. Každý členský stát přiloží k těmto dokumentům odeslaným Komisi shrnutí názorů nebo předběžných názorů veřejnosti. Pokud se použije směrnice 2001/42/ES, má se zato, že konzultace o návrhu provedené v souladu s uvedenou směrnicí splňují povinnosti týkající se konzultace veřejnosti podle tohoto nařízení.

Každý členský stát zajistí, že je informována veřejnost. Každý členský stát stanoví přiměřené časové lhůty, které veřejnosti poskytnou dostatek času, aby se informovala, zapojila a vyjádřila své názory.

Každý členský stát při provádění tohoto článku omezí složitost administrativních postupů.

Článek 11

Víceúrovňový dialog o energetice a klimatu

Každý členský stát podle vnitrostátních předpisů zřídí víceúrovňový dialog o energetice a klimatu, v jehož rámci se mohou místní orgány, organizace občanské společnosti, podnikatelská sféra, investoři a další důležité zúčastněné strany a široká veřejnost aktivně zapojit a projednávat různé scénáře zvažované pro energetickou a klimatickou politiku, včetně dlouhodobých scénářů, a přezkoumávat dosažený pokrok, pokud již nemá strukturu, která by sloužila témuž účelu. V rámci tohoto dialogu se mohou projednávat integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.

Článek 12

Regionální spolupráce

1.   Členské státy vzájemně spolupracují za účelem účinného plnění cílů, úkolů a příspěvků stanovených v jejich integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, přičemž pečlivě zohledňují všechny stávající a potenciální formy regionální spolupráce.

2.   Každý členský stát v dostatečném předstihu před předložením svého návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu Komisi podle čl. 9 odst. 1, a pokud jde o plány na období 2021 až 2030 při přípravě konečného plánu v dostatečném předstihu před jeho přijetím, identifikuje příležitosti k regionální spolupráci a konzultuje sousední členské státy, a to i v rámci fór regionální spolupráce. Členský stát může při sestavování plánu, pokud to považuje za vhodné, konzultovat další členské státy nebo třetí země, které projevily zájem. Ostrovní členské státy, které nemají propojené elektroenergetické soustavy s jinými členskými státy, povedou tyto konzultace se sousedními členskými státy s námořními hranicemi. Konzultované členské státy by měly mít pro poskytnutí své reakce přiměřenou lhůtu. Každý členský stát uvede ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu – pokud jde o plány na období 2021-2030, ve svém konečném plánu v oblasti energetiky a klimatu – alespoň předběžné výsledky těchto regionálních konzultací, v příslušných případech včetně informací o tom, jakým způsobem byly připomínky konzultovaných členských států nebo třetích zemí zohledněny.

3.   Členské státy se mohou zapojit do dobrovolného společného koncipování částí svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a zpráv o pokroku, a to i v rámci fór regionální spolupráce. V takovém případě výsledek tohoto procesu nahradí odpovídající části jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a zpráv o pokroku. Komise na žádost dvou nebo více členských států tento proces zprostředkuje.

4.   S cílem usnadnit integraci trhu a nákladově efektivní politiky a opatření předloží členské státy v období mezi lhůtou pro předložení svých návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a lhůtou pro předložení svých konečných plánů příslušné části svých návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na příslušných fórech regionální spolupráce za účelem jejich finalizace. V případě nutnosti Komise usnadní tuto spolupráci a konzultace mezi členskými státy, a pokud zjistí příležitosti k další regionální spolupráci, může členským státům poskytnout orientační pokyny k usnadnění efektivní spolupráce a procesu konzultací.

5.   Členské státy uváží připomínky přijaté od jiných členských států podle odstavců 2 a 3 ve svých konečných integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a vysvětlí v nich, jak k těmto připomínkám přihlédly.

6.   Pro účely uvedené v odstavci 1 členské státy při provádění příslušných politik a opatření svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu dále spolupracují na regionální úrovni, a případně v rámci fór regionální spolupráce.

7.   Členské státy rovněž mohou zvážit spolupráci se signatáři Energetického společenství a s třetími zeměmi, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru.

8.   Pokud se použije směrnice 2001/42/ES, má se zato, že přeshraniční konzultace o návrhu provedené v souladu s článkem 7 uvedené směrnicí splňují povinnosti týkající se regionální spolupráce podle tohoto nařízení, a to za předpokladu, že jsou splněny požadavky tohoto článku.

Článek 13

Posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

Na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací oznámených podle článků 3 a 14 Komise zejména posoudí, zda:

a)

jsou cíle, úkoly a příspěvky dostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období zejména konkrétních cílů rámce Unie v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030;

b)

plány splňují požadavky článků 3 až 12 a členské státy řádně zohlednily doporučení vydaná Komisí podle článku 34.

Článek 14

Aktualizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

1.   Do 30. června 2023, poté do 1. ledna 2033 a následně každých 10 let odešle každý členský stát Komisi návrh aktualizace posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo Komisi poskytne odůvodnění toho, že plán není nutné aktualizovat.

2.   Do 30. června 2024, poté do 1. ledna 2034 a následně každých 10 let předloží každý členský stát Komisi aktualizaci posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, pokud Komisi neposkytl odůvodnění toho, že plán není nutné aktualizovat, podle odstavce 1.

3.   V aktualizaci podle odstavce 2 každý členský stát pozmění svůj vnitrostátní úkol, cíl nebo příspěvek pro kterýkoli z kvantifikovaných cílů, úkolů nebo příspěvků Unie stanovených v čl. 4 písm. a) bodě 1), aby odrážely zvýšené ambice v porovnání s ambicemi uvedenými v posledním oznámeném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu. V aktualizaci podle odstavce 2 každý členský stát pozmění svůj vnitrostátní úkol, cíl nebo příspěvek s ohledem na kterýkoli z kvantifikovaných cílů, úkolů nebo příspěvků Unie stanovených v čl. 4 písm. a) bodě 2 a písm. b) pouze tak, aby odrážely stejné nebo zvýšené ambice v porovnání s ambicemi uvedenými v posledním oznámeném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.

4.   Členské státy vyvinou v aktualizovaném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv podle článků 17 až 25.

5.   Ve svých aktualizacích uvedených v odstavci 2 členské státy zohlední nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru, jakož i povinnosti plynoucí z Pařížské dohody.

6.   Postupy uvedené v čl. 9 odst. 2 a článcích 10 a 12 se vztahují na přípravu a posouzení aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

7.   Tímto článkem není dotčeno právo členských států kdykoli provádět změny a úpravy svých vnitrostátních politik, které jsou uvedeny nebo na něž se odkazuje v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, pokud budou tyto změny a úpravy zahrnuty do integrované zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu.

KAPITOLA 3

Dlouhodobé strategie

Článek 15

Dlouhodobé strategie

1.   Každý členský stát připraví a předloží Komisi do 1. ledna 2020, poté do 1. ledna 2029 a následně každých 10 let svou dlouhodobou strategii s perspektivou na alespoň 30 let. Členské státy by v případě potřeby měly tyto strategie každých pět let aktualizovat.

2.   V rámci úsilí o dosažení celkových cílů v oblasti klimatu uvedených v odstavci 3 přijme Komise do 1. dubna 2019 návrh dlouhodobé strategie Unie pro snížení emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou, přičemž zohlední návrhy integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu. Dlouhodobá strategie uvedená v tomto odstavci zahrnuje analýzu, která pokrývá alespoň:

a)

různé scénáře pro příspěvek Unie k cílům stanoveným v odstavci 3 a mimo jiné scénář dosažení čistých nulových emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050 a záporných emisí poté;

b)

důsledky scénářů uvedených v písmeni a) pro zbývající globální a unijní uhlíkový rozpočet, s cílem poskytnout informace o diskusi o nákladové efektivnosti, účinnosti a spravedlivosti snižování emisí skleníkových plynů.

3.   Dlouhodobé strategie členských států a Unie musí přispívat k(e):

a)

splnění závazků Unie a členských států podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody snížit antropogenní emise skleníkových plynů a zlepšit jejich pohlcování pomocí propadů a podporovat zvýšené pohlcování uhlíku;

b)

splnění cílů Pařížské dohody udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a vyvíjet úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C nad těmito hodnotami;

c)

dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie, kterým je v kontextu nezbytného snížení podle Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) snížení emisí skleníkových plynů ze strany Unie nákladově efektivním způsobem a zlepšení jejich pohlcení pomocí propadů v rámci plnění cílů Pařížské dohody, tak aby bylo dosaženo rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a pohlcováním skleníkových plynů pomocí propadů skleníkových plynů v Unii co nejdříve a případně poté dosaženo emisí negativních;

d)

vybudování vysoce energeticky účinného systému založeného na vysoce obnovitelných zdrojích energie v Unii.

4.   Dlouhodobé strategie členských států by měly obsahovat prvky uvedené v příloze IV. Dlouhodobé strategie členských států a Unie musí kromě toho pokrývat:

a)

celkové snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení pohlcení pomocí propadů;

b)

snížení emisí a zlepšení pohlcení v jednotlivých odvětvích včetně elektrické energie, průmyslu, dopravy, vytápění a chlazení a stavebnictví (obytného i terciárního), zemědělství, odpadů a využití půdy, změny využití půdy a lesnictví (LULUCF);

c)

očekávaný pokrok týkající se přechodu na hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů včetně intenzity skleníkových plynů, intenzity CO2 hrubého domácího produktu, souvisejících odhadů dlouhodobých investic a strategií pro související výzkum, vývoj a inovace;

d)

pokud je to proveditelné, očekávaný socioekonomický dopad opatření na snižování emisí uhlíku, včetně, mimo jiné aspektů týkajících se makroekonomického a sociálního rozvoje, zdravotních rizik a přínosů a ochrany životního prostředí;

e)

souvislosti s dalšími dlouhodobými vnitrostátními cíli, plánováním a dalšími politikami a opatřeními a investicemi.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o změny přílohy IV za účelem jejího přizpůsobení změnám dlouhodobé strategie Unie nebo rámce politiky Unie v oblasti energetiky a klimatu, které se přímo a konkrétně vztahují k příslušným rozhodnutím přijatým v rámci úmluvy UNFCCC, a zejména Pařížské dohody.

6.   Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu musí být soudržné s dlouhodobými strategiemi uvedenými v tomto článku.

7.   Členské státy a Komise neprodleně informují veřejnost o svých dlouhodobých strategiích a jakékoli jejich aktualizaci a zpřístupní jí je, a to i prostřednictvím e-platformy uvedené v článku 28. Členské státy a Komise zpřístupní údaje konečných výsledků veřejnosti, a zohlední přitom citlivé obchodní údaje a souladu s pravidly o ochraně údajů.

8.   Komise členské státy při jejich práci na dlouhodobých strategiích podpoří poskytováním informací o aktuálních základních vědeckých poznatcích, poskytováním příležitostí ke sdílení poznatků a osvědčených postupů, případně včetně pokynů, které budou členské státy používat při přípravě a provádění svých strategií.

9.   Komise posoudí, zda jsou vnitrostátní dlouhodobé strategie dostatečné ke společnému dosažení úkolů a cílů energetické unie uvedených v článku 1 a poskytne informace o jakémkoli zbývajícím společném nedostatku.

Článek 16

Strategický plán pro metan

Vzhledem k vysokému potenciálu globálního oteplování a poměrně krátké životnosti metanu v atmosféře analyzuje Komise důsledky pro provádění politik a opatření ke snížení krátkodobého a střednědobého dopadu emisí metanu na emise skleníkových plynů v Unii. S případným přihlédnutím k cílům oběhového hospodářství Komise zváží koncepční možnosti, jak rychle řešit problém emisí metanu, a předloží strategický plán Unie pro metan jako nedílnou součást její dlouhodobé strategie uvedené ve článku 15.

KAPITOLA 4

Podávání zpráv

Oddíl 1

Dvouleté zprávy o pokroku a jejich následná kontrola

Článek 17

Integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu

1.   Aniž je dotčen článek 26, každý členský stát podá Komisi do 15. března 2023 a poté každé dva roky zprávu o stavu provádění svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, která bude pokrývat všech pět rozměrů energetické unie.

2.   Integrovaná vnitrostátní zpráva o pokroku v oblasti energetiky a klimatu musí zahrnovat tyto prvky:

a)

informace o dosaženém pokroku při plnění cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu a při financování a provádění politik a opatření nezbytných k jejich dosažení, včetně vyhodnocení skutečných investic oproti původním investičním předpokladům;

b)

případně informace o pokroku při navazování dialogu uvedeného ve článku 11;

c)

informace uvedené v článcích 20 až 25 a v příslušných případech také aktualizace týkající se politik a opatření v souladu s příslušnými články;

d)

informace o přizpůsobování se v souladu s čl. 4 písm. a) bodem 1;

e)

v co největší možné míře kvantifikaci dopadu politik a opatření obsažených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu na kvalitu ovzduší a na emise látek znečišťujících ovzduší.

Unie i členské státy podávají dvouleté zprávy v souladu s rozhodnutím 2/CP.17 konference smluvních stran UNFCCC a odesílají vnitrostátní sdělení v souladu s článkem 12 UNFCCC na sekretariát UNFCCC.

3.   Integrovaná vnitrostátní zpráva o pokroku v oblasti energetiky a klimatu zahrnuje informace obsažené ve výročních zprávách uvedených v čl. 26 odst. 3 a informace o politikách, opatřeních a odhadech antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů obsažené ve zprávách uvedených ve článku 18.

4.   Komise, které je nápomocen Výbor pro energetickou unii uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. b), přijme prováděcí akty, pomocí kterých stanoví strukturu, formát, technické podrobnosti a zpracování pro informace uvedené v odstavcích 1 a 2.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.

5.   Četnost a rozsah těchto informací a aktualizací uvedených v odst. 2 písm. c) se zváží vzhledem k potřebě zajistit dostatečnou jistotu pro investory.

6.   Pokud Komise vydala doporučení podle čl. 32 odst. 1 nebo odst. 2, příslušný členský stát zahrne do integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace o politikách a opatřeních, které přijal nebo hodlá přijmout a provést v reakci na příslušná doporučení. V příslušných případech tyto informace musí zahrnovat podrobný časový plán provádění.

Pokud se dotyčný členský stát rozhodne na doporučení nebo jeho podstatnou část nereagovat, poskytne pro to odůvodnění.

7.   Zprávy podané Komisi v souladu s tímto článkem členské státy zveřejní.

Článek 18

Integrované podávání zpráv o politikách a opatřeních v oblasti skleníkových plynů a odhadech

1.   Členské státy do 15. března 2021 a poté každé dva roky předloží Komisi informace týkající se:

a)

jejich vnitrostátních politik a opatření nebo souboru opatření, jak je stanoveno v příloze VI, a

b)

jejich vnitrostátních odhadů antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů skleníkových plynů, uspořádaných podle plynu nebo skupiny plynů (částečně fluorované uhlovodíky a zcela fluorované uhlovodíky) uvedených v části 2 přílohy V. Vnitrostátní odhady musí zohledňovat všechny politiky a opatření přijatá na úrovni Unie a obsahovat informace stanovené v příloze VII.

2.   Členské státy podají zprávu o nejaktuálnějších dostupných odhadech. Pokud členský stát do 15. března každého druhého roku nepředloží úplné odhady a Komise zjistí, že členský stát nemůže doplnit chybějící údaje odhadů poté, co tyto byly určeny prostřednictvím postupů pro zajištění kvality nebo kontroly kvality uplatněných Komisí, může Komise po konzultaci dotčeného členského státu vypracovat odhady, které jsou zapotřebí pro sestavení odhadů Unie.

3.   Členský stát sdělí Komisi jakékoli významné změny informací vykázaných podle odstavce 1 v prvním roce vykazovaného období do 15. března roku následujícího po podání předchozí zprávy.

4.   Členské státy zpřístupní veřejnosti v elektronické formě své vnitrostátní odhady podle odstavce 1 a jakékoli relevantní posouzení nákladů a dopadů vnitrostátních politik a opatření na implementaci politik Unie relevantních z hlediska omezení emisí skleníkových plynů společně s jakýmikoli příslušnými výchozími technickými zprávami. Součástí těchto odhadů a posouzení by měly být popisy použitých modelů a metodických přístupů, definice a výchozí předpoklady.

Článek 19

Integrované podávání zpráv o vnitrostátních adaptačních opatřeních, finanční a technické podpoře poskytnuté rozvojovým zemím a o výnosech z dražeb

1.   Členské státy podají Komisi do 15. března 2021 a poté každé dva roky zprávu o svých vnitrostátních plánech a strategiích v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, uvádějící prováděná a plánovaná opatření s cílem usnadnit přizpůsobení se změně klimatu, včetně informací uvedených v části 1 přílohy VIII v souladu s požadavky na podávání zpráv dohodnutými v rámci úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody.

2.   Členské státy podají Komisi do 31. července 2021 a poté každý rok (rok X) zprávu o použití výnosů, které členský stát získal z dražeb povolenek podle čl. 10 odst. 1 a čl. 3d odst. 1 nebo 2 směrnice 2003/87/ES včetně informací uvedených v části 3 přílohy VIII.

3.   Členské státy podají Komisi do 30. září 2021 a poté každý rok (rok X) zprávu o podpoře poskytnuté rozvojovým zemím včetně informací uvedených v části 2 přílohy VIII a v souladu s příslušnými požadavky na podávání zpráv dohodnutými v rámci úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody.

4.   Zprávy předložené Komisi v souladu s tímto článkem členské státy zveřejní s výjimkou informací stanovených v písm. b) části 2 přílohy VIII.

5.   Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. a), přijme prováděcí akty za účelem stanovení struktury, formátu a postupů podávání zpráv členskými státy v souvislosti s vykazováním informací podle tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.

Článek 20

Integrované podávání zpráv o energii z obnovitelných zdrojů

Členské státy zahrnou do integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace:

a)

o provádění následujících trajektorií a cílů:

1)

orientačních vnitrostátních trajektorií pro celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030;

2)

odhadovaných trajektorií pro odvětvový podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v období 2021–2030 v odvětvích elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy;

3)

odhadovaných trajektorií týkajících se technologie energie z obnovitelných zdrojů k dosažení celkových a odvětvových trajektorií pro energii z obnovitelných zdrojů od roku 2021 do roku 2030 včetně celkové odhadované hrubé spotřeby energie podle technologie a odvětví v Mtoe a celkové plánované instalované kapacity podle technologie a odvětví v MW;

4)

trajektorií k poptávce po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, a k nabídce biomasy podle výchozích surovin a původu (s rozlišením mezi domácí výrobou a dovozem). V případě lesní biomasy také posouzení jejího zdroje a dopadu na pohlcení podle LULUCF;

5)

v příslušných případech také dalších vnitrostátních trajektorií a cílů včetně těch dlouhodobých a odvětvových (jako je podíl elektrické energie vyrobené z biomasy bez použití tepla, podíl energie z obnovitelných zdrojů v dálkovém vytápění, využití energie z obnovitelných zdrojů v budovách, energie z obnovitelných zdrojů vyráběná městy, společenstvími pro obnovitelné zdroje a samospotřebiteli, energie získaná zpracováním kalů z úpravy odpadních vod);

b)

o provádění následujících politik a opatření:

1)

prováděných, přijatých a plánovaných politik a opatření k dosažení vnitrostátního příspěvku k závaznému cíli pro rok 2030 na úrovni Unie týkajícímu se energie z obnovitelných zdrojů, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. a), včetně opatření specifických pro odvětví a technologie, se specifickým přezkumem provádění opatření stanovených v článcích 23 až 28 směrnice (EU) 2018/2001,

2)

specifických opatření pro regionální spolupráci, jsou-li k dispozici;

3)

aniž by byly dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, konkrétních opatření týkajících se finanční podpory, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, pro propagaci využívání energie z obnovitelných zdrojů v oblasti elektrické energie, vytápění a chlazení a přepravy;

4)

případně posouzení podpory na elektřinu z obnovitelných zdrojů, které mají členské státy provést podle čl. 6 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001;

5)

konkrétních opatření ke splnění požadavků článků 15, 16, 17 a 18 směrnice (EU) 2018/2001;

6)

případně specifických opatření s cílem posoudit, zprůhlednit a omezit potřebu povinné („must-run“) kapacity, která může vést k omezení spotřeby energie z obnovitelných zdrojů;

7)

přehledu politik a opatření podle zmocňovacího rámce, který mají členské státy zavést podle čl. 21 odst. 6 a čl. 22 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001 k podpoře a usnadnění rozvoje samospotřeby energie z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje.

8)

opatření podporujících využití energie získané z biomasy, zejména pro novou mobilizaci biomasy, včetně dostupnosti udržitelné biomasy, jakož i opatření týkajících se udržitelnosti využití a výroby biomasy;

9)

opatření zavedených za účelem zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a v odvětví dopravy.

10)

politik a opatření usnadňujících využívání dohod o nákupu elektřiny;

c)

stanovené v části 1 přílohy IX.

Článek 21

Integrované podávání zpráv o energetické účinnosti

Členské státy zahrnou do integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace:

a)

o provádění následujících vnitrostátních trajektorií, cílů a úkolů:

1)

orientačních trajektorií pro primární a konečnou roční spotřebu energie od roku 2021 do roku 2030 jako vnitrostátní příspěvek k úspoře energie umožňující dosáhnout cíle na úrovni Unie pro rok 2030 včetně výchozí metodiky;

2)

orientačních dílčích cílů dlouhodobé strategie renovací vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, jakož i příspěvků k cílům Unie v oblasti energetické účinnosti podle směrnice 2012/27/EU v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU;

3)

v příslušných případech aktualizace jiných vnitrostátních cílů stanovených v rámci vnitrostátního plánu;

b)

o provádění následujících politik a opatření:

1)

prováděných, přijatých a plánovaných politik, opatření a programů k dosažení orientačního vnitrostátního příspěvku k energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i dalších cílů uvedených v článku 6, včetně plánovaných opatření a nástrojů (také finanční povahy) k podpoře energetické náročnosti budov, opatření pro využití potenciálu energetické účinnosti plynové a elektrické infrastruktury a dalších opatření k podpoře energetické účinnosti;

2)

v příslušných případech také tržních nástrojů pomáhajících motivovat zlepšení v oblasti energetické účinnosti, včetně (avšak nejenom) daní z energie, dávek a povolenek;

3)

vnitrostátního systému povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativních opatření podle článků 7a a 7b směrnice 2012/27/EU a v souladu s přílohou III tohoto nařízení;

4)

dlouhodobých strategií renovací v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU;

5)

politiky a opatření podporujících energetické služby ve veřejném sektoru a opatření odstraňujících regulační i neregulační překážky zpomalující přijetí zakázek týkajících se energetické náročnosti a dalších modelů služeb souvisejících s energetickou účinností;

6)

v příslušných případech regionální spolupráce v oblasti energetické účinnosti;

7)

v příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, finančních opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v oblasti energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni;

c)

stanovené v části 2 přílohy IX.

Článek 22

Integrované podávání zpráv o energetické bezpečnosti

Členské státy zahrnou do integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace o provádění:

a)

vnitrostátních cílů s ohledem na zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a dodávek;

b)

v příslušných případech vnitrostátních cílů s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí;

c)

vnitrostátních cílů týkajících se vyvinutí možnosti zvládnout omezení nebo přerušení dodávky energie ze zdroje, včetně plynu a elektrické energie;

d)

vnitrostátních cílů s ohledem na zvýšení flexibility vnitrostátního energetického systému, zejména zavedením domácích zdrojů energie, odezvy na straně poptávky a skladování energie;

e)

prováděných, přijatých a plánovaných politik a opatření týkajících se dosažení cílů zmíněných v písmenech a) až d);

f)

regionální spolupráce při provádění cílů a politik zmíněných v písmenech a) až d);

g)

v příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, finančních opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v této oblasti na vnitrostátní úrovni.

Článek 23

Integrované podávání zpráv o vnitřním trhu s energií

1.   Členské státy zahrnou do svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace o provádění následujících cílů a opatření:

a)

úrovni propojitelnosti elektroenergetických soustav, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 s ohledem na cíl 15 % propojení elektroenergetických soustav a ukazatele uvedené v bodě 2.4. 1 oddílu A části 1 přílohy I, jakož i opatření pro provádění strategie k dosažení této úrovně, včetně opatření týkajících se udělování povolení;

b)

klíčových projektů infrastruktury pro přenos elektrické energie a plynu, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle pěti rozměrů energetické unie;

c)

v příslušných případech hlavních předpokládaných projektů infrastruktury kromě projektů společného zájmu, včetně rozsáhlých infrastrukturních projektů zahrnujících třetí země, a v maximální možné míře vyhodnocení jejich slučitelnosti s úkoly a cíli energetické unie a jejich příspěvků k nim;

d)

vnitrostátních cílů týkajících se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například zvýšení flexibility systému, integrace a propojení trhu zaměřených na zvýšení obchodovatelné kapacity stávajících propojovacích vedení, inteligentních sítí, agregace, odezvy na straně poptávky, skladování, distribuované výroby, mechanismů pro dispečink, redispečink a omezení a cenových signálů v reálném čase;

e)

případně vnitrostátních cílů a opatření týkajících se nediskriminační účasti energie z obnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to i prostřednictvím agregace, na všech trzích s energií;

f)

případně vnitrostátních cílů a opatření za účelem zajištění účasti spotřebitelů v energetickém systému a výhod plynoucích spotřebitelům z vlastní výroby a nových technologií, včetně inteligentních měřičů;

g)

opatření s ohledem na zajištění přiměřenosti elektrického systému;

h)

prováděných, přijatých a plánovaných politik a opatření týkajících se dosažení cílů zmíněných v písmenech a) až g);

i)

regionální spolupráce při provádění cílů a politik zmíněných v písmenech a) až h);

j)

v příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování U, finančních opatření na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v oblasti vnitřního trhu s energií, a to i pro cíl propojení elektroenergetických soustav;

k)

opatření umožňujících zvýšení pružnosti energetického systému s ohledem na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně uvedení vnitrodenního propojení trhů a přeshraničních vyrovnávacích trhů.

2.   Informace poskytnuté členskými státy podle odstavce 1 musí být v souladu se zprávou vnitrostátních regulačních orgánů uvedenou v čl. 37 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/72/ES a čl. 41 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/73/ES a v příslušných případech z této zprávy vycházet.

Článek 24

Integrované podávání zpráv o energetické chudobě

Použije-li se čl. 3 odst. 3 písm. d) druhý pododstavec, dotyčný členský stát do své integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu zahrne:

a)

informace o pokroku při dosahování vnitrostátního orientačního cíle pro snížení počtu domácností trpících energetickou chudobou; a

b)

kvantitativní informace o počtu domácností trpících energetickou chudobou a případně informace o politikách a opatřeních k řešení energetické chudoby.

Komise sdílí údaje sdělené členskými státy podle tohoto článku s evropským střediskem pro sledování energetické chudoby.

Článek 25

Integrované podávání zpráv o výzkumu, inovacích a konkurenceschopnosti

Členské státy zahrnou do svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace o provádění následujících cílů a opatření:

a)

v příslušných případech vnitrostátních cílů a politik promítnutých do cílů a politik plánu SET ve vnitrostátním kontextu;

b)

vnitrostátních cílů pro celkové veřejné a v příslušných případech soukromé výdaje na výzkum a inovace týkající se čistých energetických technologií, jakož i na náklady na technologie a rozvoj jejich výkonnosti;

c)

v příslušných případech vnitrostátních cílů včetně dlouhodobých cílů pro rok 2050 týkajících se nasazení technologií pro dekarbonizaci průmyslových odvětví s vysokou energetickou a uhlíkovou náročností a v příslušných případech související infrastruktury přepravy, použití a skladování uhlíku;

d)

vnitrostátních cílů pro postupné odstranění dotací v energetice, zejména dotací na fosilní palivo;

e)

prováděných, přijatých a plánovaných politik a opatření týkajících se dosažení cílů zmíněných v písmenech b) a c);

f)

spolupráce s jinými členskými státy při realizaci cílů a politik zmíněných v písmenech b) až d), včetně koordinace politik a opatření v rámci plánu SET, například sladění výzkumných programů a společných programů;

g)

v příslušných případech finančních opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v této oblasti na vnitrostátní úrovni.

ODDÍL 2

Každoroční podávání zpráv

Článek 26

Každoroční podávání zpráv

1.   Členské státy do 15. března 2021 a poté každý rok (rok X) předloží Komisi:

a)

informace uvedené v čl. 6 odst. 2 směrnice 2009/119/ES;

b)

informace uvedené v bodě 3 přílohy IX směrnice 2013/30/EU v souladu s článkem 25 uvedené směrnice.

2.   Členské státy do 31. července 2021 a poté každý rok (rok X) předloží Komisi přibližné národní inventury skleníkových plynů za rok X-1.

Pro účely tohoto odstavce Komise každoročně sestaví přibližnou inventuru skleníkových plynů v Unii na základě přibližných národních inventur skleníkových plynů členských států, nebo na základě vlastních odhadů, pokud členský stát do stanoveného dne nepředložil vlastní přibližné inventury. Komise tyto informace každoročně zveřejní do 30. září.

3.   Počínaje rokem 2023 členské státy stanoví a oznámí Komisi konečné údaje inventury skleníkových plynů k 15. březnu každého roku (rok X) a k 15. lednu každoročně oznámí předběžné údaje včetně informací o skleníkových plynech a inventuře uvedených v příloze V. Zpráva o konečných údajích inventury skleníkových plynů musí také zahrnovat úplnou a aktuální zprávu o vnitrostátní inventuře. Do tří měsíců od obdržení zpráv zpřístupní Komise informace uvedené v písm. n) části 1 přílohy V Výboru pro změnu klimatu uvedenému v čl. 44 odst. 1 písm. a).

4.   Členské státy odešlou každoročně do 15. dubna sekretariátu UNFCCC vnitrostátní inventuru obsahující informace odeslané Komisi týkající se konečných údajů inventury skleníkových plynů v souladu s odstavcem 3. Komise každoročně ve spolupráci s členskými státy sestaví inventuru skleníkových plynů v Unii a připraví zprávu o inventuře skleníkových plynů v Unii a do 15. dubna každého roku je předloží sekretariátu úmluvy UNFCCC.

5.   V letech 2027 a 2032 předloží členské státy Komisi do 15. ledna zprávu o předběžných údajích vnitrostátní inventury a do 15. března zprávu o konečných údajích vnitrostátní inventury, které připravily pro příslušné účty v LULUCF za účelem zpráv o souladu podle článku 14 nařízení (EU) 2018/841.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o:

a)

změny části 2 přílohy V přidáním nebo odstraněním látek v seznamu skleníkových plynů v souladu s příslušnými rozhodnutími přijatými orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody;

b)

doplnění tohoto nařízení přijetím hodnot pro potenciál globálního oteplování a stanovením pokynů pro inventuru použitelných v souladu s příslušnými rozhodnutími přijatými orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody.

7.   Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. a), přijme prováděcí akty ke stanovení struktury, technických podrobností, formátu a procesů pro odesílání přibližných inventur skleníkových plynů členskými státy v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, inventur skleníkových plynů v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vypočítaných emisí a pohlcení skleníkových plynů v souladu s články 5 a 14 nařízení (EU) 2018/841.

Při navrhování těchto prováděcích aktů bere Komise zřetel na časové plány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody týkající se sledování a podávání zpráv o těchto informacích i relevantní rozhodnutí přijatá orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody s cílem zajistit dodržování příslušných povinností týkajících se podávání zpráv Unií jako smluvní strany úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody. Tyto prováděcí akty rovněž stanoví lhůty pro spolupráci a koordinaci mezi Komisí a členskými státy při přípravě zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.

Článek 27

Podávání zpráv o cílech pro rok 2020

Členské státy do 30. dubna 2022 předloží Komisi zprávu o plnění vnitrostátních cílů v oblasti energetické účinnosti pro rok 2020 stanovených podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2012/27/EU, přičemž do této zprávy zahrnou informace uvedené v části 2 přílohy IX tohoto nařízení, a o celkových vnitrostátních cílech v oblasti podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020, jak jsou uvedeny v příloze I směrnice 2009/28/ES ve znění platném k 31. prosinci 2020, a uvedou tyto informace:

a)

podíly v jednotlivých odvětvích (elektrická energie, vytápění a chlazení, doprava) a celkové podíly energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020;

b)

opatření přijatá pro dosažení vnitrostátních cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020, včetně opatření týkajících se režimů podpory, záruk původu a zjednodušení správních postupů;

c)

podíl energie z biopaliv a biokapalin vyrobených z obilovin a dalších plodin bohatých na škrob, z cukernatých plodin a olejnin na spotřebě energie v dopravě;

d)

podíl energie z biopaliv a bioplynu pro dopravu vyrobených z výchozích surovin a jiných paliv uvedených v oddílu A přílohy IX směrnice 2009/28/ES ve znění platném k 31. prosinci 2020 na spotřebě energie v dopravě.

ODDÍL 3

Platforma pro podávání zpráv

Článek 28

E-platforma

1.   Komise vytvoří on-line platformu (e-platformu), která umožní komunikaci mezi Komisí a členskými státy, s cílem podpořit spolupráci mezi členskými státy a usnadnit přístup veřejnosti k informacím.

2.   Po zprovoznění e-platformy ji členské státy budou používat k odesílání zpráv uvedených v této kapitole Komisi.

3.   Provoz e-platformy bude zahájen 1. ledna 2020. Komise využívá e-platformu k zprostředkování přístupu veřejnosti ke zprávám uvedeným v této kapitole, ke konečnému znění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizovaným verzím a k dlouhodobým strategiím uvedeným v odstavci 15, a to při zohlednění komerční citlivosti některých údajů a v souladu s pravidly o ochraně údajů.

KAPITOLA 5

Souhrnné hodnocení pokroku a politické reakce, aby bylo zajištěno dosažení cílů Unie – sledování ze strany Komise

Článek 29

Posouzení pokroku

1.   Do 31. října 2021 a poté každé dva roky posoudí Komise, zejména na základě zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, dalších informací vykazovaných podle tohoto nařízení, ukazatelů a evropských statistik a údajů, pokud jsou k dispozici:

a)

pokrok dosažený na úrovni Unie v oblasti plnění cílů energetické unie, včetně, pro první desetileté období, cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, zejména za účelem odstranění jakýchkoli nedostatků v plnění cílů unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti pro rok 2030;

b)

pokrok dosažený jednotlivými členskými státy v oblasti plnění jejich cílů, úkolů a příspěvků a provádění politik a opatření stanovených v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu;

c)

celkový dopad letectví na světové klima, včetně emisí nebo účinků nesouvisejících s CO2, na základě údajů o emisích poskytnutých členskými státy podle článku 26, a toto posouzení v příslušných případech doplní odkazy na vědecký pokrok a údaje o leteckém provozu;

d)

celkový dopad politik a opatření integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na fungování opatření Unie v rámci její politiky v oblasti klimatu a energetiky;

e)

celkový dopad politik a opatření zahrnutých do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na fungování systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (EU ETS) a na rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou ve vztahu k povolenkám na evropském trhu s uhlíkem.

2.   V oblasti energie z obnovitelných zdrojů Komise v rámci svého posouzení uvedeného v odstavci 1 provede posouzení pokroku z hlediska podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé celkové spotřebě Unie na základě orientační trajektorie Unie, která začíná 20 % podílem v roce 2020, dosahuje referenčních bodů ve výši alespoň 18 % v roce 2022, 43 % v roce 2025 a 65 % v roce 2027 z celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi cílem Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020 a cílem Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 a v roce 2030 dosahuje cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 ve výši alespoň 32 %.

3.   V oblasti energetické účinnosti Komise v rámci svého posouzení zmíněného v odstavci 1 provede posouzení pokroku ke společnému dosažení maximální spotřeby energie na úrovni Unie ve výši 1 273 Mtoe pro primární energii a 956 Mtoe pro konečnou energii v roce 2030 v souladu s čl. 3 odst. 5 směrnice 2012/27/EU.

Při tomto posouzení podnikne Komise následující kroky:

a)

zváží, zda byl dosažen milník Unie týkající se spotřeby maximálně 1 483 Mtoe primární energie a maximálně 1 086 Mtoe konečné energie v roce 2020;

b)

posoudí, zda pokrok členských států ukazuje, že je Unie jako celek na dobré cestě k dosažení úrovně spotřeby energie pro rok 2030 uvedené v prvním pododstavci, s ohledem na hodnocení informací poskytnutých členskými státy v rámci jejich zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;

c)

použije výsledky z modelování vzhledem k budoucím trendům spotřeby energie na úrovni Unie a vnitrostátní úrovni a použije další doplňkovou analýzu;

d)

náležitě zohlední relevantní okolnosti ovlivňující primární a konečnou spotřebu energie, které uvedly členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s čl. 6 odst. 2.

4.   V oblasti vnitřního trhu s energií zhodnotí Komise v rámci posouzení uvedeného v odstavci 1 pokrok dosažený s ohledem na úroveň propojitelnosti elektrických sítí, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030.

5.   Do 31. října 2021 a poté každý rok provede Komise posouzení, zejména na základě informací vykázaných podle tohoto nařízení, zda byl zaznamenán dostatečný pokrok ze strany Unie i členských států ke splnění těchto požadavků:

a)

závazků podle článku 4 úmluvy UNFCCC a článku 3 Pařížské dohody, které jsou dále stanoveny v rozhodnutích přijatých konferencí smluvních stran úmluvy UNFCCC nebo konferencí smluvních stran UNFCCC jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody;

b)

povinností stanovených v článku 4 nařízení (EU) 2018/842 a článku 4 nařízení (EU) 2018/841;

c)

cílů stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu za účelem dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období za účelem splnění cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.

6.   Ve svém posouzení by Komise měla brát ohled na nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

7.   Komise podá zprávu o svém posouzení podle tohoto článku v rámci zprávy o stavu energetické unie zmíněné v článku 35.

Článek 30

Nesrovnalostí s celkovými cíli a úkoly energetické unie podle nařízení (EU) 2018/842

1.   Na základě posouzení podle článku 29 vydá Komise členskému státu doporučení podle článku 34, pokud vývoj politik v daném členském státě ukazuje na nesrovnalosti s celkovými cíli energetické unie.

2.   Členský stát, který hodlá využít flexibility podle článku 7 nařízení (EU) 2018/842, zahrne do integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu hned, když budou k dispozici, informace o míře zamýšleného využití a plánových politikách a opatřeních ke splnění požadavků stanovených v článku 4 nařízení (EU) 2018/841 na období od roku 2021 do roku 2030.

Článek 31

Reakce na nedostatečné ambice integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

1.   Pokud na základě posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 9 nebo posouzení návrhů aktualizovaných znění konečných plánů podle článku 14 dojde Komise k závěru, že cíle, úkoly a příspěvky členských států nejsou dostačující ke společnému dosažení cílů energetické unie, a zejména, pro první desetileté období, závazného cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 a cíle Unie v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, vydá – jedná-li se o cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů – a může vydat – jedná-li se o cíle týkající se energetické unie – doporučení pro členské státy, jejichž příspěvky považuje za nedostatečné, aby zvýšily své ambice způsobem, který zajistí, že úroveň kolektivních snah bude dostačující.

2.   Neodpovídá-li výše kolektivních příspěvků členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů cíli Unie pro rok 2030, založí Komise své posouzení na vzorci uvedeném v příloze II, který vychází z objektivních kritérií stanovených v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. e) bodech i) až v), a současně náležitě zohlední veškeré relevantní okolnosti ovlivňující využívání energie z obnovitelných zdrojů uvedené členskými státy v souladu s čl. 5 odst. 1 druhým pododstavcem.

Neodpovídá-li v součtu výše vnitrostátních příspěvků v oblasti energetické účinnosti cíli Unie pro rok 2030, posoudí Komise především relevantní okolnosti uvedené v čl. 6. odst. 2, informace podané členskými státy v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, výsledky modelování vzhledem k budoucím trendům spotřeby energie a případně další doplňkové analýzy.

Aniž by byla dotčena další ustanovení tohoto článku a výlučně pro účel posouzení toho, zda cíl Unie pro rok 2030 odpovídá kolektivním příspěvkům členských států, vypočte Komise ve svém posouzení hypotetickou výši vnitrostátního příspěvku členských států, které nepředložily své návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s čl. 9 odst. 1.

Pokud jde o oblast energie z obnovitelných zdrojů, zohlední Komise ve své hypotéze vnitrostátní závazný cíl členského státu pro rok 2020 stanovený v příloze I směrnice (EU) 2018/2001, výsledky modelování vývoje v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a výsledky získané na základě vzorce uvedeného v příloze II tohoto nařízení. Co se týče oblasti energetické účinnosti, zohlední modelování ve vztahu k budoucím trendům ve spotřebě energie a případně další doplňkové analýzy.

Při posuzování příspěvků ve vztahu k energii z obnovitelných zdrojů zohlední Komise na základě vzorce uvedeného v příloze II veškeré potenciální nepříznivé dopady na bezpečnost dodávek a stabilitu sítě v malých nebo izolovaných energetických systémech nebo v systémech členských států, které může významně poznamenat změna synchronně propojené oblasti.

Při posuzování příspěvků ve vztahu k energetické účinnosti zohlední Komise potenciální dopad na fungování elektrické přenosové soustavy a stabilitu sítě v členských státech, které může významně poznamenat změna synchronně propojené oblasti.

3.   Pokud Komise na základě posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací podle článku 14 dospěje k závěru, že jsou cíle, úkoly a příspěvky integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo jejich aktualizací nedostatečné pro společné dosažení cílů energetické unie, a zejména, pro první desetileté období, pro cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti pro rok 2030, navrhne opatření a uplatní své pravomoci na úrovni Unie za účelem společného dosažení příslušných cílů a úkolů. V oblasti energie z obnovitelných zdrojů tato opatření zohlední úroveň ambicí příspěvků členských států k cílům Unie pro rok 2030 stanovených v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizacích.

Článek 32

Reakce na nedostatečný pokrok, pokud jde o cíle a úkoly Unie v oblasti energetiky a klimatu

1.   Pokud Komise na základě posouzení podle čl. 29 odst. 1 písm. b) dospěje k závěru, že byl pokrok členského státu k dosažení jeho cílů, úkolů a příspěvků, jeho referenčních bodů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů, nebo při provádění politik a opatření stanovených v jeho integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu nedostatečný, vydá příslušnému členskému státu doporučení podle článku 34.

V doporučeních týkajících se oblasti energie z obnovitelných zdrojů uváží Komise relevantní okolnosti uvedené členským státem v souladu s čl. 5 odst. 1 druhým pododstavcem. Komise zohlední rovněž projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, u nichž bylo přijato konečné investiční rozhodnutí, za předpokladu, že tyto projekty začnou fungovat v období 2021–2030 a významně ovlivní vnitrostátní příspěvek členského státu.

Ve svých doporučeních týkajících se energetické účinnosti Komise náležitě zohlední objektivní kritéria uvedená v čl. 6 odst. 1 písm. a) a b) a relevantní vnitrostátní okolnosti uvedené členským státem v souladu s čl. 6 odst. 2.

2.   Pokud Komise na základě souhrnného posouzení zpráv o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 29 odst. 1 písm. a) podpořeného v příslušných případech dalšími zdroji informací dospěje k závěru, že hrozí, že Unie nesplní cíle energetické unie, a zejména, pro první desetileté období, cíle rámce v oblasti klimatu a energetiky Unie pro rok 2030, může za účelem snížení tohoto rizika vydat doporučení všem členským státům podle článku 34.

V oblasti energie z obnovitelných zdrojů posoudí Komise, zda jsou vnitrostátní opatření stanovená podle odstavce 3 dostatečná k dosažení cílů Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Jsou-li vnitrostátní opatření nedostatečná, navrhne Komise v příslušných případech kromě těchto doporučení opatření a uplatní své pravomoci na úrovni Unie za účelem zajistit zejména dosažení cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030.

V oblasti energetické účinnosti navrhne Komise v příslušných případech kromě těchto doporučení opatření a uplatní své pravomoci na úrovni Unie za účelem zajistit zejména dosažení cíle Unie v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030.

V oblasti energetické účinnosti mohou tato dodatečná opatření zejména zlepšit energetickou účinnost:

a)

výrobků podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (34) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 (35);

b)

budov podle směrnic 2010/31/EU a 2012/27/EU a

c)

dopravy.

3.   Pokud v oblasti energie z obnovitelných zdrojů Komise dospěje na základě posouzení podle čl. 29 odst. 1 a 2 k názoru, že jednoho nebo vícera referenčních bodů orientační trajektorie Unie v letech 2022, 2025 a 2027 zmíněné v čl. 29 odst. 2 nebylo dosaženo, členské státy, které se dostaly pod úroveň jednoho nebo vícera svých vnitrostátních referenčních bodů v letech 2022, 2025 a 2027 podle čl. 4 odst. 2 písm. a), zajistí, že budou provedena dodatečná opatření do jednoho roku od data obdržení posouzení Komise s cílem překrýt mezery ve vztahu k jejich vnitrostátním referenčním bodům, například:

a)

vnitrostátní opatření pro zvýšení zavádění energie z obnovitelných zdrojů;

b)

upravení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení stanoveného v čl. 23 odst. 1 směrnice 2018/2001;

c)

upravení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy stanoveného v čl. 25 odst. 1 směrnice 2018/2001;

d)

uskutečnění dobrovolné finanční platby do mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů vytvořeného na úrovni Unie, který bude přispívat k projektům energie z obnovitelných zdrojů a bude spravován přímo nebo nepřímo Komisí, jak je stanoveno v článku 33;

e)

využívání mechanismů spolupráce stanovených ve směrnici (EU) 2018/2001.

Tato opatření zohlední úvahy Komise podle druhého pododstavce odstavce 1 tohoto článku. Dotčené členské státy začlení tato opatření do integrované zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu.

4.   Počínaje 1. lednem 2021 nesmí být podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie každého členského státu nižší než základní podíl, který se rovná povinnému vnitrostátnímu celkovému cíli pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Pokud členský stát nedodrží svůj základní podíl, jak byl naměřen v průběhu jednoho roku, přijme do jednoho roku dodatečná opatření, jako jsou opatření uvedená v odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až e) tohoto článku, která jsou dostatečná pro odstranění tohoto nedostatku v průběhu jednoho roku.

V případě členských států, které splní povinnost odstranit tento nedostatek týkající se základního podílu, se má za to, že splňují povinnosti uvedené v první větě prvního pododstavce tohoto odstavce a čl. 3 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001 v průběhu celého období, kdy se nedostatek vyskytl.

Pro účely odst. 3 písm. d) prvního pododstavce tohoto článku mohou členské státy použít své příjmy z ročních emisních povolenek podle směrnice 2003/87/ES.

5.   Pokud podíl členského státu na využívání energie z obnovitelných zdrojů nedosahuje jednoho nebo vícera referenčních bodů v letech 2022, 2025 a 2027, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. a), vysvětlí tento členských stát ve své příští integrované zprávě předložené Komisi v souladu s článkem 17, jakým způsobem rozdíl oproti svým vnitrostátním referenčním bodům pokryje.

6.   Pokud v oblasti energetické účinnosti, aniž by byla dotčena jiná opatření na úrovni Unie podle odst. 2 třetího pododstavce tohoto článku, Komise na základě posouzení podle čl. 29 odst. 1 a 3 vypracovaných v letech 2022, 2025 a 2027 dospěje k závěru, že pokrok ke společnému dosažení cílů Unie týkajících se energetické účinnosti zmíněných v čl. 29 odst. 3 prvním pododstavci je nedostatečný, navrhne opatření a uplatní své pravomoci na úrovni Unie nad rámec opatření stanovených ve směrnici 2010/31/EU a směrnici 2012/27/EU s cílem zajistit, aby došlo ke splnění cílů Unie v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030.

7.   Každý dotčený členský stát uvedený odstavci 3 tohoto článku podrobně popíše provedená, přijatá a plánovaná dodatečná opatření ve své příští zprávě o pokroku uvedené v článku 17.

8.   Pokud v oblasti propojení energetických soustav dojde Komise na základě svého posouzení podle čl. 29 odst. 1 a 4 v roce 2025 k závěru, že pokrok není dostatečný, spolupracuje do roku 2026 s dotčenými členskými státy v zájmu řešení vzniklé situace.

Článek 33

Mechanismus Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů

1.   Do 1. ledna 2021 zřídí Komise mechanismus Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů uvedený v čl. 32 odst. 3 písm. d) zaměřený na veřejnou soutěž o podporu pro nové projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v Unii s cílem dorovnat rozdíl oproti orientační trajektorii Unie. Podpora může být poskytována mimo jiné formou prémie vyplácené dodatečně k tržním cenám a přiděluje se projektům podávajícím nabídku na nejnižší náklady či prémii.

2.   Aniž by bylo dotčeno ustanovení odstavce 1 tohoto článku, přispívá finanční mechanismus k fungování rámce podle čl. 3 odst. 4 směrnice EU) 2018/2001 s cílem podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů v celé Unii bez ohledu na rozdíl oproti orientační trajektorii Unie. Za tímto účelem:

a)

mohou být platby členských států uvedené v článku 32 doplněny dalšími zdroji, jako jsou fondy Unie, příspěvky soukromého sektoru nebo dodatečné platby členských států, s cílem přispět k dosažení cíle Unie;

b)

může být pomocí mechanismu financování zajištěna mimo jiné podpora ve formě půjček s nízkou úrokovou sazbou, grantů nebo kombinace obou těchto forem podpory a může být mimo jiné použita na podporu společných projektů členských států v souladu s článkem 9 směrnice (EU) 2018/2001 a účasti členských států na společných projektech se třetími zeměmi podle článku 11 uvedené směrnice.

3.   Členské státy si ponechají právo rozhodnout, zda a za jakých podmínek umožní, aby zařízení umístěná na jejich území přijímala podporu z mechanismu financování.

4.   Komise, které je nápomocen Výbor pro energetickou unii uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. b), může přijmout prováděcí akty za účelem vydání nezbytných ustanovení pro vytvoření a fungování mechanismu financování, zejména:

a)

metodiky pro výpočet maximální úrovně prémie pro každé nabídkové řízení;

b)

koncepce nabídkového řízení, která má být použita, včetně podmínek pro plnění a souvisejících sankcí;

c)

metodiky pro výpočet plateb členských států a výsledných statistických přínosů pro přispívající členské státy;

d)

minimálních požadavků na účast členských států, s přihlédnutím k potřebě zajistit jak kontinuitu mechanismu prostřednictvím toho, že členské státy budou hradit své platby dostatečně dlouho, tak i maximální množství flexibility pro účast členského státu;

e)

ustanovení zajišťujících účast nebo schválení hostitelských členských států a v případě potřeby ustanovení o poplatcích za dodatečné systémové náklady.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.

5.   Energie z obnovitelných zdrojů vyrobená v zařízeních financovaných v rámci mechanismu financování se každý rok statisticky přidělí zúčastněným členským státům, přičemž se zohlední jejich příslušná platba. Projekty podporované v rámci tohoto mechanismu financování, které jsou financovány z jiných zdrojů než z plateb členských států, se nezapočítávají do vnitrostátních příspěvků členských států, ale do závazného cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001.

Článek 34

Doporučení Komise pro členské státy

1.   Komise v příslušných případech vydá doporučení pro členské státy k zajištění dosažení cílů energetické unie. Komise neprodleně svá doporučení zveřejní.

2.   Pokud se v tomto nařízení odkazuje na tento článek, platí následující zásady:

a)

dotčený členský stát řádně zohlední příslušné doporučení v duchu solidarity mezi členskými státy a Unií a členskými státy navzájem;

b)

členský stát uvede ve své zprávě o pokroku integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu sestavené v roce následujícím po roku vydání doporučení, jakým způsobem řádně zohlednil dané doporučení. Pokud se dotčený členský stát rozhodne nezabývat se doporučením nebo jeho podstatnou částí, předloží k tomu své odůvodnění;

c)

doporučení by měla doplňovat nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

Článek 35

Zpráva o stavu energetické unie

1.   Do 31. října Komise každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu energetické unie.

2.   Zpráva o stavu energetické unie zahrnuje tyto prvky:

a)

posouzení provedené podle článku 29;

b)

v příslušných případech doporučení podle článku 34;

c)

zprávu o fungování trhu s uhlíkem zmíněného v čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES, včetně informací o uplatňování uvedené směrnice v souladu s čl. 21 odst. 2 uvedené směrnice;

d)

počínaje rokem 2023 každé dva roky zprávu o udržitelnosti bioenergie v rámci Unie včetně informací uvedených v příloze X;

e)

každé dva roky zprávu o dobrovolných programech, pro které Komise přijala rozhodnutí podle čl. 30 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001, včetně informací uvedených v příloze XI tohoto nařízení;

f)

zprávu o celkovém pokroku týkajícím se uplatňování směrnice (EU) 2009/72/ES;

g)

zprávu o celkovém pokroku týkajícím se uplatňování směrnice 2009/73/ES podle článku 52 příslušné směrnice;

h)

zprávu o celkovém pokroku týkajícím se systémů povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativních opatření v rámci příslušné politiky podle článků 7a a 7b směrnice 2012/27/EU;

i)

každé dva roky zprávu o celkovém pokroku při renovaci vnitrostátního fondu obytných a nebytových budov jak veřejných, tak soukromých, v souladu s plány stanovenými v dlouhodobých strategiích renovace, které každý členský stát stanoví v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU;

j)

každé čtyři roky zprávu o celkovém pokroku týkajícím se zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie v členských státech v souladu s čl. 9 odst. 5 směrnice 2010/31/EU;

k)

zprávu o celkovém pokroku členských států týkajícím se vytvoření úplného a funkčního trhu s energií;

l)

informace o skutečné kvalitě paliva v různých členských státech a geografickém pokrytí paliv s maximálním obsahem síry 10 mg/kg s cílem poskytnout přehled o údajích týkajících se kvality paliva v různých členských státech, které jsou vykazovány podle směrnice 98/70/ES;

m)

zprávu o pokroku v oblasti konkurenceschopnosti;

n)

cíle členských států pro postupné odstraňování dotací v energetice, zejména dotací na fosilní palivo;

o)

další záležitosti relevantní z hlediska realizace energetické unie včetně veřejné a soukromé podpory;

p)

do 31. října 2019 a potom každé čtyři roky posouzení provádění směrnice 2009/31/ES.

Článek 36

Monitorování mechanismu správy

V souvislosti se zprávou o stavu energetické Unie uvedenou v článku 35 informuje Komise Evropský parlament a Radu o provádění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Evropský parlament a Rada se každoročně zabývají pokrokem dosaženým při vytváření energetické unie ve všech rozměrech politik v oblasti energetiky a klimatu.

KAPITOLA 6

Unijní a vnitrostátní systémy týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení pomocí propadů

Článek 37

Unijní a vnitrostátní inventurní systémy

1.   Do 1. ledna 2021 členské státy zřídí, budou provozovat a neustále se snažit zdokonalovat národní inventurní systémy pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů skleníkových plynů uvedených v části 2 přílohy V a zajistí včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost svých inventur skleníkových plynů.

2.   Členské státy zajistí, že jejich kompetentní inventurní úřady budou mít přístup k informacím uvedeným v příloze XII tohoto nařízení, budou používat systémy podávání zpráv vytvořené podle článku 20 nařízení (EU) č. 517/2014 ke zlepšení odhadu fluorovaných plynů ve vnitrostátních inventurách skleníkových plynů a budou moci provádět každoroční kontroly shody zmíněné v písmenech i) a j) části 1 přílohy V tohoto nařízení.

3.   Zřizuje se inventurní systém Unie pro zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti národních inventur s ohledem na inventuru skleníkových plynů Unie. Komise bude spravovat, udržovat a snažit se neustále zlepšovat tento systém, který bude také zahrnovat stanovení programu zajištění a kontroly kvality, stanovení cílů kvality a vytvoření návrhu inventurního plánu zajištění a kontroly kvality, postupů pro vytvoření odhadů emisí k začlenění do inventury Unie podle odstavce 5 tohoto článku a přezkumy zmíněné v článku 38.

4.   Komise provede úvodní kontrolu přesnosti předběžných údajů o inventuře skleníkových plynů, které mají být předány členskými státy podle čl. 26 odst. 3. Výsledky těchto kontrol zašle členským státům do šesti týdnů od lhůty pro předložení. Členské státy do 15. března zodpoví veškeré relevantní dotazy vznesené na základě počáteční kontroly a předloží konečné znění inventury za rok X-2.

5.   Pokud členský stát do 15. března nepředloží údaje inventury požadované pro sestavení inventury Unie, může Komise vypracovat odhady, kterými doplní údaje předložené členskými státy, a sice za konzultace a v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Pro tento účel Komise použije pokyny platné pro přípravu národních inventur skleníkových plynů.

6.   Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. a), přijme prováděcí akty za účelem stanovení pravidel týkajících se struktury, formátu a procesu předkládání informací o národních inventurních systémech a požadavcích na vytvoření, provoz a fungování národních inventurních systémů.

Při navrhování těchto prováděcích aktů bere Komise ohled na jakákoli relevantní rozhodnutí přijatá orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.

7.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel týkajících se požadavků na vytvoření, provoz a fungování inventurního systému Unie. Při navrhování těchto aktů v přenesené pravomoci bere Komise ohled na jakákoli relevantní rozhodnutí přijatá orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody.

Článek 38

Přezkum inventur

1.   S ohledem na sledování snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů členských států podle článků 4, 9 a 10 nařízení (EU) 2018/842 a jejich snížení emisí a zlepšení pohlcení pomocí propadů podle článků 4 a 14 nařízení (EU) 2018/841 a dalších úkolů týkajících se snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů stanovených v právních předpisech Unie provede Komise v letech 2027 a 2032 komplexní přezkum údajů týkajících se národních inventur odeslaných členskými státy podle čl. 26 odst. 4 tohoto nařízení. Členské státy se tohoto procesu v plném rozsahu účastní.

2.   Součástí komplexního přezkumu uvedeného v odstavci 1 jsou:

a)

kontroly za účelem ověření transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti předložených informací;

b)

kontroly za účelem zjištění případů, kdy jsou údaje inventur připravovány způsobem, který není v souladu s pokyny úmluvy UNFCCC nebo pravidly Unie;

c)

kontroly za účelem zjištění případů, kdy jsou údaje evidence LULUCF připravovány způsobem, který není v souladu s pokyny úmluvy UNFCCC nebo pravidly Unie a

d)

v příslušných případech výpočet nutných technických oprav, které z přezkumu vyplynou, na základě konzultace s členskými státy.

3.   Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. a), přijme prováděcí akty k určení načasování a postupu pro provedení komplexního přezkumu včetně úkolů stanovených v odstavci 2 tohoto článku a zajištění náležité konzultace členských států ohledně závěrů přezkumu.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.

4.   Komise pomocí prováděcího aktu určí po dokončení přezkumu celkový součet emisí pro příslušná léta na základě opravených údajů o inventurách pro jednotlivé členské státy rozdělený mezi údaje o emisích relevantní pro článek 9 nařízení (EU) 2018/842 a údaje o emisích zmíněné v části 1 písmeni c) přílohy V tohoto nařízení, a také určí celkový součet emisí a pohlcení relevantní pro článek 4 nařízení (EU) 2018/841.

5.   Údaje pro jednotlivé členské státy zaznamenané v registrech vytvořených podle článku 15 nařízení (EU) 2018/841 čtyři měsíce po datu zveřejnění prováděcího aktu přijatého v souladu s odstavcem 4 tohoto článku se použijí ke kontrole souladu s článkem 4 nařízení (EU) 2018/841 včetně změn těchto údajů, ke kterým došlo v důsledku využití flexibilit členským státem podle článku 11 nařízení (EU) 2018/841.

6.   Údaje pro jednotlivé členské státy zaznamenané v registrech vytvořených podle článku 12 nařízení (EU) 2018/842 dva měsíce po datu kontroly souladu s nařízením (EU) 2018/841 podle odstavce 5 tohoto článku se použijí k provedení kontroly souladu podle článku 9 nařízení (EU) 2018/842 pro léta 2021 a 2026. Kontrola souladu podle článku 9 nařízení (EU) 2018/842 pro každý z roků 2022 až 2025 a 2027 až 2030 se provede jeden měsíc po datu provedení kontroly souladu pro předchozí rok. Tato kontrola zahrnuje změny příslušných údajů v důsledku využití flexibility členským státem podle článků 5, 6 a 7 nařízení (EU) 2018/842.

Článek 39

Unijní a vnitrostátní systémy pro politiky a opatření a odhady

1.   Do 1. ledna 2021 budou členské státy a Komise provozovat a neustále se snažit zdokonalovat vnitrostátní a unijní systémy pro podávání zpráv o politikách a opatřeních a o vykazování odhadů týkajících se antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů. Tyto systémy zahrnují příslušná platná institucionální, právní a procesní ustanovení členského státu a Unie pro hodnocení politiky a vypracovávání odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů.

2.   Členské státy a Komise usilují o zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti informací podávaných ve zprávách o politikách, opatřeních a odhadech antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, jak je uvedeno v článku 18, včetně používání a uplatňování údajů, metod a modelů a provádění činností v oblasti zajištění kvality a kontroly kvality a analýzy citlivosti.

3.   Komise, které je nápomocen Výbor pro změnu klimatu uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. a), přijme prováděcí akty za účelem stanovení struktury, formátu a procesu odesílání informací v rámci vnitrostátních a unijních systémů pro politiky, opatření a odhady podle odstavců 1 a 2 tohoto článku a článku 18.

Při navrhování těchto prováděcích aktů bere Komise ohled na relevantní rozhodnutí přijatá orgány úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody, včetně mezinárodně domluvených požadavků týkajících se podávání zpráv, jakož i časových plánů pro sledování a podávání zpráv o těchto informacích.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 6.

Článek 40

Vytvoření a provoz registrů

1.   Unie a členské státy vytvoří a vedou registry za účelem přesné evidence vnitrostátně stanovených příspěvků podle čl. 4 odst. 13 Pařížské dohody a mezinárodně převáděných výsledků zmírnění podle článku 6 uvedené dohody.

2.   Unie a členské státy mohou své registry spravovat ve sjednoceném systému spolu s jedním nebo více členskými státy.

3.   Údaje v registrech uvedených v odstavci 1 tohoto článku se zpřístupní ústřednímu správci jmenovanému podle článku 20 směrnice 2003/87/ES.

4.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42 za účelem doplnění tohoto nařízení vytvořením registrů uvedených v odstavci 1 tohoto článku a za účelem zajištění nezbytného technického provádění relevantních rozhodnutí orgánů úmluvy UNFCCC nebo Pařížské dohody podle odstavce 1 tohoto článku prostřednictvím registrů Unie a členských států.

KAPITOLA 7

Spolupráce a podpora

Článek 41

Spolupráce mezi členskými státy a Unií

1.   Členské státy budou plně spolupracovat a koordinovat navzájem i s Unií svůj postup v oblasti povinností podle tohoto nařízení, zejména s ohledem na:

a)

proces přípravy, přijetí, oznámení a posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článků 9 až 13;

b)

proces přípravy, přijetí, oznámení a posouzení zprávy o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 17 a každoročního podávání zpráv podle článku 26;

c)

proces týkající se doporučení Komise a řešení těchto doporučení podle čl. 9 odst. 2 a 3, čl. 17 odst. 6, čl. 30 odst. 1, čl. 31 odst. 1 a čl. 32 odst. 1 a 2;

d)

sestavení inventur skleníkových plynů Unie a vypracování zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie v souladu s čl. 26 odst. 4;

e)

vypracování národního sdělení Unie podle článku 12 úmluvy UNFCCC a dvouleté zprávy Unie podle rozhodnutí 2/CP.17 nebo následných příslušných rozhodnutí přijatých orgány úmluvy UNFCCC;

f)

postupy přezkumu a zajištění souladu podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody v souladu s příslušným rozhodnutím podle úmluvy UNFCCC, jakož i postupem Unie pro přezkum inventur skleníkových plynů členských států uvedený v článku 38;

g)

jakékoli úpravy následující po procesu přezkumu zmíněném v článku 38 nebo jiné změny inventur a odeslaných nebo plánovaných zpráv o inventurách pro sekretariát úmluvy UNFCCC;

h)

sestavení přibližné inventury skleníkových plynů Unie podle čl. 26 odst. 2.

2.   Komise může poskytovat členským státům technickou podporu v souvislosti s povinnostmi podle tohoto nařízení, pokud členský stát o tuto podporu požádá.

Článek 42

Role Evropské agentury pro životní prostředí

Evropská agentura pro životní prostředí pomáhá Komisi v její práci týkající se rozměrů snižování emisí uhlíku a energetické účinnosti v souladu s články 15 až 21, 26, 28, 29, 35, 37, 38, 39 a 41 v rámci svého každoročního pracovního programu. To podle potřeby zahrnuje pomoc v následujících oblastech:

a)

sestavování informací poskytovaných členskými státy o politikách a opatřeních a odhadech;

b)

provádění postupů zajištění kvality a kontroly kvality v souvislosti s informacemi, jež členské státy podávají o odhadech, politikách a opatřeních;

c)

příprava odhadů nebo doplňování odhadů dostupných Komisi ohledně údajů odhadů nevykázaných členskými státy;

d)

sestavování údajů, kdykoli jsou tyto údaje dostupné v evropských statistikách a vhodné z hlediska načasování, pro zprávu o stavu energetické unie připravovanou Komisí pro Evropský parlament a Radu;

e)

šíření informací shromážděných v souladu s tímto nařízením, včetně správy a aktualizace databáze zmírňujících politik a opatření členských států, a evropské platformy pro přizpůsobení se změně klimatu, pokud jde o dopady změny klimatu, zranitelnost vůči této změně a přizpůsobování se této změně;

f)

provádění postupů zajištění kvality a kontroly kvality za účelem přípravy na sestavení inventur skleníkových plynů Unie;

g)

sestavování inventur skleníkových plynů Unie a vypracování zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie,

h)

vypracování odhadů pro údaje nevykazované v národních inventurách skleníkových plynů;

i)

provádění přezkumu zmíněného v článku 38;

j)

sestavování přibližné inventury skleníkových plynů Unie.

KAPITOLA 8

Závěrečná ustanovení

Článek 43

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5, čl. 15 odst. 5, čl. 26 odst. 6, čl. 37 odst. 7 a čl. 40 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode ... [dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 3 odst. 5, čl. 15 odst. 5, čl. 26 odst. 6, čl. 37 odst. 7 a čl. 40 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci se Komise poradí s odborníky, které určí každý členský stát v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 5, čl. 15 odst. 5, čl. 26 odst. 6, čl. 37 odst. 7 a čl. 40 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 44

Výbory

1.   Komisi je nápomocen:

a)

Výbor pro změnu klimatu pro provádění záležitostí uvedených v čl. 19 odst. 5, čl. 26 odst. 7, čl. 37 odst. 6, čl. 38 odst. 3 a čl. 39 odst. 3; a

b)

Výbor pro energetickou unii pro provádění záležitostí uvedených v čl. 17 odst. 4 a čl. 33 odst. 4.

2.   Tyto výbory jsou výbory ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Výbor pro změnu klimatu uvedený v odst. 1 písm. a) tohoto článku nahrazuje výbor zřízený článkem 26 nařízení (EU) č. 525/2013.

4.   Pokud se některý z výborů uvedených v odstavci 1 zabývá horizontálními otázkami a společnými akcemi, uvědomí o tom druhý výbor uvedený v odstavci 1, aby se zajistil soulad politik a maximalizovala součinnost mezi oběma oblastmi.

5.   Každý členský stát jmenuje do Výboru pro změnu klimatu a Výboru pro energetickou unii své zástupce. Zástupci každého z výborů jsou zváni na zasedání druhého výboru.

6.   Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 45

Přezkum

Do šesti měsíců od každého globálního hodnocení podle článku 14 Pařížské dohody předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení, jeho příspěvku ke správě energetické unie, jeho příspěvku k dlouhodobým cílům Pařížské dohody, pokroku směrem k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 a dalších dodatečných cílů v rámci energetické unie a o souladu ustanovení tohoto nařízení týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování s dalšími právními předpisy Unie nebo rozhodnutími týkajícími se úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody. Ke zprávám Komise mohou být případně připojeny legislativní návrhy.

Článek 46

Změny směrnice 94/22/ES

Směrnice 94/22/ES se mění takto:

1)

v článku 8 se zrušuje odstavec 2;

2)

článek 9 se zrušuje.

Článek 47

Změny směrnice 98/70/ES

Směrnice 98/70/ES se mění takto:

1)

článek 7a se mění takto:

a)

v odstavci 1 třetím pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

„celkový objem každého typu paliva nebo dodané energie a“;

b)

v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto:

„2.   Členské státy požadují, aby dodavatelé postupně snižovali, až o 10 % do 31. prosince 2020, životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie z paliva a dodané energie ve srovnání se základní normou pro paliva uvedenou v příloze II směrnice Rady (EU) 2015/652. Toto snížení se skládá z těchto kroků:“;

2)

v článku 8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Komise zajistí, aby informace předložené podle odstavce 3 byly ihned dostupné vhodnými prostředky.“

Článek 48

Změny směrnice 2009/31/ES

Směrnice 2009/31/ES se mění takto:

1)

v článku 27 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Členské státy předloží Komisi každé čtyři roky zprávu o provádění této směrnice, včetně rejstříku uvedeného v čl. 25 odst. 1 písm. b). První zprávu zašlou Komisi do 30. června 2011. Zpráva se vypracuje na základě dotazníku nebo osnovy přijatých Komisí formou prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2. Dotazník nebo osnova se členským státům zašlou nejpozději šest měsíců před uplynutím lhůty pro předložení zprávy.“;

2)

v článku 38 se zrušuje odstavec 1.

Článek 49

Změny nařízení (ES) č. 663/2009

Nařízení (ES) č. 663/2009 se mění takto:

1)

v článku 27 se zrušují odstavce 1 a 3;

2)

článek 28 se zrušuje.

Článek 50

Změna nařízení (ES) č. 715/2009

V nařízení (ES) č. 715/2009 se zrušuje článek 29.

Článek 51

Změny směrnice 2009/73/ES

Směrnice 2009/73/ES se mění takto:

1)

článek 5 se zrušuje.

2)

článek 52 se nahrazuje tímto:

„Článek 52

Podávání zpráv

Komise sleduje a posuzuje uplatňování této směrnice a předkládá zprávu o celkovém pokroku Evropskému parlamentu a Radě jako přílohu ke zprávě o pokroku energetické unie uvedené v článku 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (*1).

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).“"

Článek 52

Změna směrnice Rady 2009/119/ES

V článku 6 směrnice 2009/119/ES se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Do 15. března každého kalendářního roku zašle každý členský stát Komisi souhrnnou kopii registru zásob uvedeného v odstavci 1, v níž jsou uvedeny alespoň množství a povaha nouzových zásob zapsaných v registru k poslednímu dni předchozího kalendářního roku.“.

Článek 53

Změny směrnice 2010/31/EU

Směrnice 2010/31/EU se mění takto:

1)

článek 2a se mění takto:

a)

v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Každý členský stát vytvoří dlouhodobou strategii renovací na podporu renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, a to tak, aby nejpozději v roce 2050 disponoval energeticky vysoce účinným fondem budov bez emisí uhlíku, čímž podpoří nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Každá dlouhodobá strategie renovace zahrnuje:“;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„8.   Dlouhodobá strategie renovace každého členského státu se předloží Komisi v rámci jeho konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (*2). Odchylně od čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení se první dlouhodobá strategie renovace podle odstavce 1 tohoto článku předloží Komisi do 10. března 2020.

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).“;"

2)

v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci se zrušuje věta „Zprávu lze zahrnout do akčních plánů energetické účinnosti podle čl. 14 odst. 2 směrnice 2006/32/ES“;

3)

v článku 9 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   V rámci zprávy o stavu energetické unie uvedené v článku 35 nařízení (EU) 2018/1999 podává Komise každé čtyři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku členských států ve zvyšování počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Na základě těchto vykázaných informací vypracuje Komise v případě potřeby akční plán a navrhne doporučení a opatření v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2018/1999 ke zvýšení počtu uvedených budov a podpoře osvědčených postupů, pokud jde o nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie“;

4)

v článku 10 se zrušují odstavce 2 a 3;

5)

v čl. 14 odst. 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Tato zpráva se Komisi předkládá jako součást integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999“;

6)

v čl. 15 odst. 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Tato zpráva se Komisi předkládá jako součást integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999“.

Článek 54

Změny směrnice 2012/27/EU

Směrnice 2012/27/EU se mění takto:

1)

článek 4 se zrušuje;

2)

v čl. 18 odst. 1 se zrušuje písmeno e);

3)

článek 24 se mění takto:

a)

odstavce 1, 3, 4 a 11 se zrušují;

b)

odstavec 2 se zrušuje;

4)

Příloha XIV se zrušuje.

Článek 55

Změna směrnice 2013/30/EU

V článku 25 směrnice 2013/30/EU se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy podávají každoročně v rámci výročního podávání zpráv podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (*3) zprávu Komisi s informacemi specifikovanými v příloze IX bodě 3.

Článek 56

Změny směrnice (EU) 2015/652

Směrnice (EU) 2015/652 se mění takto:

1)

v článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   „Členské státy předloží Komisi každoročně do 31. prosince údaje za předchozí kalendářní rok týkající se souladu s článkem 7a směrnice 98/70/ES vymezené v příloze III této směrnice.“;

2)

v příloze I části 2 se zrušuje bod 1 písm. h) a body 2, 3, 4 a 7;

3)

Příloha III se mění takto:

a)

bod 1 se nahrazuje tímto:

„1.

Členské státy musí podávat zprávy s údaji uvedenými v bodě 3. Vykazují se údaje za všechno palivo a energii, jež byly uvedeny na trh každého členského státu. Pokud je do fosilních paliv přimícháno více biopaliv, je třeba uvést údaje o každém z nich.“;

b)

v bodě 3 se zrušují písmena e) a f);

4)

příloha IV se mění takto:

a)

zrušují se tyto šablony pro podávání zpráv s informacemi za účelem jednotnosti vykazovaných údajů:

Původ – jednotliví dodavatelé

Původ – spoludodavatelé

Místo nákupu;

b)

v Poznámkách k formuláři se zrušují body 8 a 9.

Článek 57

Zrušení

Nařízení (EU) č. 525/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021 s výhradou přechodných ustanovení v článku 58 tohoto nařízení, s výjimkou čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) č. 525/2013, který se zrušuje s účinkem ode dne 24. prosince 2018. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze XIII.

Článek 58

Přechodná ustanovení

Odchylně od článku 57 tohoto nařízení se článek 7 a čl. 17 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (EU) č. 525/2013 nadále použijí na zprávy obsahující údaje požadované podle uvedených článků pro roky 2018, 2019 a 2020.

Na druhé kontrolní období podle Kjótského protokolu se nadále použije čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 525/2013.

Na přezkumy údajů týkajících se inventur skleníkových plynů pro roky 2018, 2019 a 2020 se nadále použije článek 19 nařízení (EU) č. 525/2013.

Článek 22 nařízení (EU) č. 525/2013 se nadále použije na podávání zpráv požadovaných podle uvedeného článku.

Za účelem soudržnosti a právní jistoty nebrání nic v tomto nařízení uplatňování odchylek podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie v oblasti elektřiny a rizikové připravenosti v odvětví elektřiny.

Článek 59

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 40, čl. 53 odst. 2, 3 a 4, čl. 54 odst. 3 písm. a) a odst. 4 a článek 55 se použijí ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 11. prosince 2018.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předsedkyně

J. BOGNER-STRAUSS


(1)  Úř. věst. C 246, 28.7.2017, s. 34.

(2)  Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 111.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13.listopadu 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. prosince 2018.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(6)  Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1).

(7)  Rozhodnutí Rady 2002/258/ES ze dne 25. dubna 2002 o schválení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu jménem Evropského společenství a o společném plnění závazků z něj vyplývajících (Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156,19.6.2018, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (viz strana 82 v tomto čísle Úředního věstníku).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44).

(21)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).

(22)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 ze dne 13. července 2009 o vypracování programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, str. 31).

(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36).

(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

(30)  Směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů (Úř. věst. L 265, 9.10.2009, s. 9).

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(32)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66).

(33)  Směrnice Rady (EU) 2015/652 ze dne 20. dubna 2015, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty (Úř. věst. L 107, 25.4.2015, s. 26).

(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).


PŘÍLOHA I

OBECNÝ RÁMEC PRO INTEGROVANÉ VNITROSTÁTNÍ PLÁNY V OBLASTI ENERGETIKY A KLIMATU

Část 1

Obecný rámec

ODDÍL A: VNITROSTÁTNÍ PLÁN

1.   PŘEHLED A POSTUP PŘI VYPRACOVÁNÍ PLÁNU

1.1.   Shrnutí

i)

Politický, hospodářský, environmentální a sociální kontext plánu

ii)

Strategie týkající se všech pěti rozměrů energetické unie

iii)

Přehledová tabulka obsahující hlavní cíle, politiky a opatření plánu

1.2.   Přehled současné politické situace

i)

Vnitrostátní a unijní energetický systém a politický kontext vnitrostátního plánu

ii)

Současné postupy a opatření v oblasti energetiky a klimatu týkající se pěti rozměrů energetické unie

iii)

Hlavní otázky přeshraničního významu

iv)

Správní struktura provádění vnitrostátní politiky v oblasti energetiky a klimatu

1.3.   Konzultace a zapojení vnitrostátních a unijních subjektů a jejich výsledek

i)

Zapojení parlamentu členského státu

ii)

Zapojení místních a regionálních subjektů

iii)

Konzultace zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, a účast občanské společnosti a široké veřejnosti

iv)

Konzultace s ostatními členskými státy

v)

Iterativní proces s Komisí

1.4.   Regionální spolupráce na přípravě plánu

i)

Prvky podléhající společnému nebo koordinovanému plánovaní s ostatními členskými státy

ii)

Vysvětlení pojetí regionální spolupráce v rámci plánu

2.   VNITROSTÁTNÍ CÍLE

2.1.   Rozměr „Snižování emisí uhlíku“

2.1.1.   Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování (1)

i)

Prvky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a)

ii)

Případně další vnitrostátní cíle a úkoly shodné s Pařížskou dohodou a se stávajícími dlouhodobými strategiemi. Pokud je to důležité z hlediska přispění k celkovému závazku Unie snížit emise skleníkových plynů, případně další cíle, včetně případných odvětvových a adaptačních cílů

2.1.2.   Energie z obnovitelných zdrojů

i)

Prvky stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. a)

ii)

Odhadované trajektorie pro odvětvový podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v období 2021–2030 v odvětví elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy

iii)

Odhadované trajektorie podle technologie na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, kterou členský stát plánuje použít k dosažení souhrnné a odvětvové trajektorie pro energii z obnovitelných zdrojů v období 2021–2030, zahrnující očekávanou hrubou konečnou spotřebu energie na technologii a odvětví v Mtoe a celkový plánovaný instalovaný výkon (rozdělený na nový výkon a modernizaci) na technologii a odvětví v MW

iv)

Odhadované trajektorie k poptávce po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, a k nabídce biomasy podle výchozích surovin a původu (rozlišení mezi domácí výrobou a dovozem). V případě lesní biomasy posouzení jejího zdroje a dopadu na propad LULUCF

v)

Případně další vnitrostátní trajektorie a cíle včetně dlouhodobých a odvětvových trajektorií a cílů (např. podíl energie z obnovitelných zdrojů na dálkovém vytápění, použití této energie v budovách, energie z obnovitelných zdrojů vyráběná městy, společenstvími pro obnovitelné zdroje a samospotřebiteli, energie získaná z kalů při úpravě odpadních vod)

2.2.   Rozměr „Energetická účinnost“

i)

Prvky stanovené v čl. 4 písm. b)

ii)

Dílčí cíle pro rok 2030, 2040 a 2050, měřitelné ukazatele pokroku stanovené jednotlivými členskými státy, fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie a dalších přínosů a jejich příspěvek k dosažení unijních cílů týkajících se energetické účinnosti, jak jsou uvedeny v plánech obsažených v dlouhodobých strategiích renovací vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU

iii)

Případně další vnitrostátní cíle, zahrnující dlouhodobé cíle nebo strategie a odvětvové cíle, a vnitrostátní cíle v oblastech jako energetická účinnost v odvětví dopravy a s ohledem na vytápění a chlazení

2.3.   Rozměr „Energetická bezpečnost“

i)

Prvky stanovené v čl. 4 písm. c)

ii)

Vnitrostátní cíle z hlediska zvyšování diverzifikace energetických zdrojů a dodávek z třetích zemí za účelem zvýšení odolnosti regionálních a celostátních energetických systémů

iii)

Případně vnitrostátní cíle z hlediska snižování závislosti na dovozu energií z třetích zemí za účelem zvýšení odolnosti regionálních a celostátních energetických systémů

iv)

Vnitrostátní cíle z hlediska zvýšení flexibility vnitrostátního energetického systému, zejména využíváním domácích zdrojů energie, odezvou na straně poptávky a skladováním energie

2.4.   Rozměr „Vnitřní trh s energií“

2.4.1.   Propojitelnost elektroenergetických soustav

i)

Úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které si členský stát přeje dosáhnout v roce 2030 při zohlednění cíle na rok 2030, který stanovuje nejméně 15 % propojení elektroenergetických soustav, spolu se strategií, v jejímž rámci bude úroveň počínaje rokem 2021 stanovena v úzké spolupráci s dotyčnými členskými státy při zohlednění cíle v oblasti propojení na rok 2020 ve výši 10 % a následujících ukazatelů naléhavosti potřebného opatření:

1)

cenového diferenciálu na velkoobchodním trhu překračujícího mezi členskými státy, regiony nebo nabídkovými zónami orientační prahovou hodnotu ve výši 2 EUR/MWh,

2)

jmenovité přenosové kapacity propojovacích vedení nižší než 30 % špičkového zatížení,

3)

jmenovité přenosové kapacity propojovacích vedení nižší než 30 % instalované kapacity výroby energie z obnovitelných zdrojů.

Každé nové propojovací vedení musí podléhat socioekonomické a environmentální analýze a posouzení nákladů a přínosů a být realizováno, pouze pokud jeho potenciální přínos převažuje nad náklady.

2.4.2.   Infrastruktura pro přenos energie

i)

Hlavní projekty v oblasti infrastruktury sloužící k přenosu elektřiny a přepravě plynu, příp. projekty na její modernizaci, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů v rámci pěti rozměrů strategie energetické unie

ii)

V příslušných případech hlavní zamýšlené infrastrukturní projekty jiné než Projekty společného zájmu (PCIs) (2)

2.4.3.   Integrace trhu

i)

Vnitrostátní cíle související s dalšími aspekty vnitřního trhu s energií, jako např. zvýšení flexibility systému, zejména pokud jde o propagaci cen za elektřinu stanovených na základě hospodářské soutěže v souladu s příslušnými odvětvovými předpisy, integrace a propojení trhu zaměřené na zvýšení obchodovatelné kapacity stávajících propojovacích vedení, inteligentní sítě, agregace, odezva na straně poptávky, skladování, distribuovaná výroba, mechanismy pro dispečink, redispečink a omezení energie z obnovitelných zdrojů a cenové signály v reálném čase, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů

ii)

Případně vnitrostátní cíle týkající se nediskriminačního začlenění energie z obnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to i prostřednictvím agregace, na všech trzích s energií, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů

iii)

Případně vnitrostátní cíle v souvislosti se zajištěním účasti spotřebitelů v energetickém systému a výhod plynoucích spotřebitelům z vlastní výroby a nových technologií, včetně inteligentních měřičů

iv)

Vnitrostátní cíle z hlediska zajištění přiměřenosti elektrizační soustavy, jakož i flexibility energetické soustavy z hlediska výroby energie z obnovitelných zdrojů, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů

v)

Případně vnitrostátní cíle v oblasti ochrany spotřebitelů energie a zlepšení konkurenceschopnosti odvětví maloobchodního prodeje energie

2.4.4.   Energetická chudoba

Případně vnitrostátní cíle z hlediska energetické chudoby, včetně časového rámce pro jejich dosažení

2.5.   Rozměr „Výzkum, inovace a konkurenceschopnost“

i)

Vnitrostátní cíle a cílové oblasti financování pro veřejný, a je-li k dispozici, i soukromý výzkum a inovace vztahující se k energetické unii, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů

ii)

Jsou-li k dispozici, vnitrostátní cíle na rok 2050 týkající se prosazování čisté energie a případně vnitrostátní cíle zahrnující dlouhodobé cíle (2050) v oblasti zavedení nízkouhlíkových technologií, včetně oblasti dekarbonizace průmyslových odvětví náročných na energii a uhlík a popřípadě také související infrastruktura pro dopravu a skladování uhlíku

iii)

V příslušných případech vnitrostátní cíle s ohledem na konkurenceschopnost

3.   POLITIKY A OPATŘENÍ

3.1.   Rozměr „Snižování emisí uhlíku“

3.1.1.   Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování

i)

Politiky a opatření pro dosažení cíle stanoveného nařízením (EU) 2018/842, jak je uvedeno v bodě 2.1.1, a politiky a opatření pro soulad s nařízením (EU) 2018/841, pokrývající všechna klíčová odvětví produkující emise a odvětví podporující jejich pohlcování, s přihlédnutím k dlouhodobému cíli stát se hospodářstvím s nízkými emisemi, a zajišťující rovnováhu mezi emisemi a jejich pohlcováním v souladu s Pařížskou dohodou

ii)

Případně regionální spolupráce v této oblasti

iii)

Aniž je v této oblasti na vnitrostátní úrovni dotčena platnost pravidel pro poskytování státní podpory, finančních opatření včetně podpory Unie a využití unijních fondů, pokud to připadá v úvahu

3.1.2.   Energie z obnovitelných zdrojů

i)

Politiky a opatření k dosažení vnitrostátního příspěvku k závaznému unijnímu cíli pro rok 2030 pro energii z obnovitelných zdrojů a trajektorie uvedené v čl. 4 písm. a) bodu 2 a v příslušných případech, nebo jsou-li k dispozici, prvky uvedené v bodě 2.1.2 této přílohy, včetně konkrétních odvětvových a technologických opatření (3)

ii)

Případně konkrétní opatření pro regionální spolupráci, jakož i (volitelně) odhadovaná přebytečná výroba energie z obnovitelných zdrojů, která by mohla být přesunuta do jiného členského státu za účelem dosažení vnitrostátního příspěvku a trajektorií uvedených v bodě 2.1.2

iii)

Konkrétní opatření v otázce finanční podpory, v příslušných případech včetně podpory Unie a využití unijních fondů, pro účely propagace výroby a užívání energie z obnovitelných zdrojů v oblasti elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy

iv)

Případně posouzení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, které musejí členské státy provést podle čl. 6 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001

v)

Konkrétní opatření pro zavedení jednoho či několika kontaktních míst, zjednodušení administrativních postupů, poskytování informací a školení a usnadnění využívání dohod o nákupu energie

Souhrn politik a opatření, které jsou součástí podpůrného rámce, jenž musí členské státy zavést v souladu s čl. 21 odst. 6 a čl. 22 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001 za účelem podpory a usnadnění rozvoje samospotřeby energie z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje

vi)

Posouzení nutnosti stavět novou infrastrukturu pro dálkové vytápění a chlazení, vyráběné z obnovitelných zdrojů

vii)

Případně konkrétní opatření na podporu využívání energie z biomasy, zejména pro další zvýšení využívání biomasy, zohledňující:

dostupnost biomasy, včetně udržitelně získávané biomasy: domácí potenciál i dovoz z třetích zemí

jiné použití biomasy v dalších odvětvích (zemědělských a lesnických odvětvích), jakož i opatření pro udržitelnost výroby a užití biomasy

3.1.3.   Další prvky tohoto rozměru

i)

V příslušných případech vnitrostátní politika a opatření postihující odvětví, jež spadají do systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), a posouzení komplementarity a dopadů na unijní systém obchodování s emisemi

ii)

V příslušných případech politiky a opatření k dosažení jiných vnitrostátních cílů

iii)

politiky a opatření k dosažení nízkoemisní mobility (včetně elektrifikace dopravy)

iv)

V příslušných případech vnitrostátní politiky, časový harmonogram a opatření naplánovaná za účelem postupného zrušení energetických dotací, zejména v případě fosilních paliv

3.2.   Rozměr „Energetická účinnost“

Plánované politiky, opatření a programy k dosažení orientačních vnitrostátních příspěvků v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i další cíle uvedené v bodu 2.2, včetně plánovaných opatření a nástrojů (také finanční povahy) k propagaci snižování energetické náročnosti budov, zejména pokud jde o následující:

i)

Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativní politická opatření podle článků 7a a 7b a čl. 20 odst. 6 směrnice 2012/27/EU, která mají být vypracována v souladu s přílohou III tohoto nařízení

ii)

Dlouhodobá strategie renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než budov, veřejných i soukromých, (4) včetně politik, opatření a kroků na podporu nákladově efektivních rozsáhlých renovací a opatření či kroků zaměřených na nejslabší součásti vnitrostátního fondu budov, v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU

iii)

Popis politiky a opatření na podporu energetických služeb ve veřejném sektoru a opatření k odstranění právních a jiných překážek, které brání využívání smluv o energetické náročnosti, a jiné modely služeb energetické účinnosti (5)

iv)

Další plánované politiky, opatření a programy k dosažení orientačních vnitrostátních příspěvků v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i další cíle uvedené v bodu 2.2 (např. opatření na podporu příkladné úlohy veřejných budov a energeticky účinného zadávání veřejných zakázek, opatření na podporu energetických auditů a systémů hospodaření s energií (6), opatření pro informovanost a vzdělávání spotřebitelů (7) a další opatření na podporu energetické účinnosti (8))

v)

Případně popis politik a opatření na podporu úlohy místních energetických společenství v rámci podpory provádění politik a opatření uvedených v písm. i), ii), iii) a iv)

vi)

Popis opatření, jejichž smyslem je přijetí kroků k využití potenciálu infrastruktury v oblasti plynu a elektřiny z hlediska energetické účinnosti (9)

vii)

Případná regionální spolupráce v této oblasti

viii)

Finanční opatření včetně podpory Unie a využití unijních fondů v dané oblasti na vnitrostátní úrovni

3.3.   Rozměr „Energetická bezpečnost“ (10)

i)

Politiky a opatření související s prvky stanovenými v bodě 2.3 (11)

ii)

Regionální spolupráce v této oblasti

iii)

V příslušných případech finanční opatření v dané oblasti na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů

3.4.   Rozměr „Vnitřní trh s energií“ (12)

3.4.1.   Elektrizační infrastruktura

i)

Politiky a opatření k dosažení cílové úrovně propojitelnosti stanovené v čl. 4 písm. d)

ii)

Regionální spolupráce v této oblasti (13)

iii)

Případně finanční opatření v dané oblasti na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů

3.4.2.   Infrastruktura pro přenos energie

i)

Politiky a opatření související s prvky stanovenými v bodě 2.4.2, včetně případných konkrétních opatření, jež zajistí provedení projektů společného zájmu (PCI) a dalších hlavních infrastrukturních projektů

ii)

Regionální spolupráce v této oblasti (14)

iii)

Případně finanční opatření v dané oblasti na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů

3.4.3.   Integrace trhu

i)

Politiky a opatření související s prvky stanovenými v bodě 2.4.3

ii)

Opatření ke zvýšení flexibility energetického systému s ohledem na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou inteligentní sítě, agregace, odezva na straně poptávky, skladování, distribuovaná výroba, mechanismy pro dispečink, redispečink a omezení energie z obnovitelných zdrojů a cenové signály v reálném čase, včetně zavádění propojování vnitrodenního trhu a přeshraničních vyrovnávacích trhů

iii)

Případně opatření k zajištění nediskriminačního zavedení energie z obnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to i prostřednictvím agregace, na všech trzích s energií

iv)

Politiky a opatření na ochranu spotřebitelů, zejména zranitelných a případně energeticky chudých spotřebitelů, a k posílení konkurenceschopnosti a soutěživosti maloobchodního trhu s energií

v)

Popis opatření umožňujících a rozvíjejících reakci na straně poptávky, včetně opatření, jež se dotýkají sazeb na podporu dynamické tvorby cen (15)

3.4.4.   Energetická chudoba

i)

V příslušných případech politiky a opatření k dosažení cílů stanovených v bodě 2.4.4

3.5.   Rozměr „Výzkum, inovace a konkurenceschopnost“

i)

Politiky a opatření související s prvky stanovenými v bodě 2.5

ii)

Případně spolupráce s dalšími členskými státy v této oblasti, včetně případných informací o tom, jak jsou cíle a opatření plánu SET převáděny do vnitrostátního kontextu

iii)

Případně finanční opatření v dané oblasti na vnitrostátní úrovni, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů

ODDÍL B: ANALYTICKÝ ZÁKLAD (16)

4.   SOUČASNÝ STAV A ODHADY VYCHÁZEJÍCÍ ZE STÁVAJÍCÍCH POLITIK A OPATŘENÍ (17) (18)

4.1.   Odhadovaný vývoj hlavních vnějších faktorů ovlivňujících vývojové změny energetického systému a emisí skleníkových plynů

i)

Makroekonomické předpovědi (HDP a populační růst)

ii)

Změny v odvětvích, které by měly mít dopad na energetický systém a emise skleníkových plynů

iii)

Globální energetické trendy, mezinárodní ceny fosilního paliva, cena uhlíku v systému obchodování s emisemi

iv)

Vývojové změny nákladů na technologie

4.2.   Rozměr „Snižování emisí uhlíku“

4.2.1.   Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování

i)

Trendy u současných emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v systému obchodování s emisemi, v rámci sdíleného úsilí a v odvětví LULUCF a jednotlivá energetická odvětví

ii)

Odhady vývojových změn v odvětvích při uplatňování stávajících vnitrostátních a unijních politik a opatření alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030)

4.2.2.   Energie z obnovitelných zdrojů

i)

Současný podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a v jednotlivých odvětvích (vytápění a chlazení, elektřina a doprava), jakož i na technologie v každém z těchto odvětví

ii)

Orientační odhady vývoje při uplatňování stávajících politik pro rok 2030 (s výhledem do roku 2040)

4.3.   Rozměr „Energetická účinnost“

i)

Současná primární a konečná spotřeba energie v rámci hospodářství a na odvětví (včetně průmyslu, bydlení, služeb a dopravy)

ii)

Současný potenciál pro použití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení (19)

iii)

Odhady přihlížející ke stávajícím politikám, opatřením a programům energetické účinnosti popsaným v bodě 1.2 ii) pro primární a konečnou spotřebu energie v každém odvětví alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030) (20)

iv)

Nákladově optimální úrovně minimálních požadavků energetické náročnosti vyplývající z vnitrostátních výpočtů, v souladu s článkem 5 směrnice 2010/31/EU

4.4.   Rozměr „Energetická bezpečnost“

i)

Současná skladba zdrojů energie, domácí zdroje energie, závislost na dovozu, včetně příslušných rizik

ii)

Odhady vývoje při uplatňování stávajících politik a opatření alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030)

4.5.   Rozměr „Vnitřní trh s energií“

4.5.1.   Propojitelnost elektroenergetických soustav

i)

Současná úroveň propojení a hlavní propojovací vedení (21)

ii)

Odhady požadavků na rozšíření propojovacích vedení (mj. na rok 2030) (22)

4.5.2.   Infrastruktura pro přenos energie

i)

Klíčové rysy stávající infrastruktury pro přenos elektřiny a přepravu plynu (23)

ii)

Odhady požadavků na rozšíření sítí alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030) (24)

4.5.3.   Trhy s elektřinou a plynem, ceny energií

i)

Současný stav trhů s elektřinou a plynem, včetně cen energií

ii)

Odhady vývoje při uplatňování stávajících politik a opatření alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030)

4.6.   Rozměr „Výzkum, inovace a konkurenceschopnost“

i)

Současný stav odvětví nízkouhlíkových technologií a případně jeho postavení na globálním trhu (tato analýza by měla být provedena na unijní nebo celosvětové úrovni)

ii)

Současná úroveň veřejného, a je-li k dispozici, i soukromého výzkumu a inovací investujících do nízkouhlíkových technologií, současný počet patentů a současný počet badatelů

iii)

Rozčlenění současných cen podle jednotlivých prvků, které tvoří tři hlavní složky ceny (energie, síť, daně/poplatky)

iv)

Popis energetických dotací, včetně dotací na fosilní paliva

5.   POSOUZENÍ DOPADU PLÁNOVANÝCH POLITIK A OPATŘENÍ (25)

5.1.   Dopady plánovaných politik a opatření popsaných v oddílu 3 o energetickém systému a emisích skleníkových plynů a jejich pohlcování, včetně srovnání s odhady podle stávajících politik a opatření (popsanými v oddílu 4).

i)

Odhady vývoje energetického systému a emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování, a případně i emisí látek znečišťujících ovzduší v souladu se směrnicí (EU) 2016/2284, sestavené v souladu s plánovanými politikami a opatřeními na dobu ještě nejméně deseti let po uplynutí období pokrytého plánem (včetně posledního roku období pokrytého plánem), včetně příslušných politik a opatření Unie.

ii)

Posouzení vzájemného působení jednotlivých politik (stávajících politik a opatření a plánovaných politik a opatření v rámci jednoho politického rozměru a stávajících politik a opatření a plánovaných politik a opatření z různých rozměrů) alespoň do posledního roku plánem předpokládaného období, zejména s cílem zajistit jasné pochopení dopadů opatření týkajících se energetické účinnosti / energetických úspor na velikost energetického systému a zmírnění rizika nevyužitých investic do výroby energie

iii)

Posouzení interakce mezi stávajícími politikami a opatřeními a plánovanými politikami a opatřeními a mezi těmito politikami a opatřeními a opatřeními Unie v oblasti klimatu a energetiky

5.2.   Makroekonomické a je-li to proveditelné i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání (z hlediska nákladů a přínosů, jakož i nákladové efektivity) plánovaných politik a opatření popsaných v oddílu 3 alespoň do posledního roku období pokrytého plánem, včetně srovnání s odhady podle stávajících politik a opatření

5.3.   Přehled investičních potřeb

i)

stávající tok investic a investiční předpoklady do budoucna, pokud jde o plánované politiky a opatření

ii)

odvětvové nebo tržní rizikové faktory nebo překážky na celostátní či regionální úrovni

iii)

analýza dodatečné veřejné finanční podpory nebo prostředků k odstranění zjištěných nedostatků podle bodu ii)

5.4.   Dopady plánovaných politik a opatření popsaných v oddílu 3 na jiné členské státy a regionální spolupráci alespoň do posledního roku plánem předpokládaného období, včetně srovnání s odhady podle stávajících politik a opatření

i)

Dopady na energetický systém v sousedních a jiných členských zemích v co nejširší oblasti

ii)

Dopady na ceny energií, veřejné služby a integraci trhu s energií

iii)

Případně dopady na regionální spolupráci

Část 2

Seznam parametrů a proměnných, které se uvedou v oddílu B vnitrostátních plánů (26) (27) (28) (29)

V oddíle B „Analytický základ“ vnitrostátních plánů budou uvedeny následující parametry, proměnné, energetické bilance a ukazatele, pokud se používají:

1.   Všeobecné parametry a proměnné

1)

obyvatelstvo [v milionech]

2)

HDP [v milionech EUR]

3)

odvětvová hrubá přidaná hodnota (včetně hlavních odvětví průmyslu, stavebnictví, služeb a zemědělství) [v milionech EUR]

4)

počet domácností [v tisících]

5)

velikost domácnosti [v počtu obyvatel na domácnost]

6)

disponibilní příjem domácností [v EUR]

7)

počet osobokilometrů: všechny druhy dopravy, tj. rozděleno na silniční (pokud možno auta a autobusy zvlášť), železniční, leteckou a tuzemskou lodní dopravu (v relevantních případech) [v milionech osbkm]

8)

tunokilometry nákladní dopravy: všechny druhy dopravy kromě mezinárodní námořní dopravy, tj. rozděleno na silniční, železniční, leteckou, tuzemskou lodní (vnitrozemskou vodní a vnitrostátní námořní) dopravu [v milionech tkm]

9)

mezinárodní dovozní ceny ropy, plynu a uhlí [v EUR/ GJ nebo v EUR/ toe] na základě doporučení Komise

10)

cena uhlíku v evropském systému obchodování s emisemi [v EUR/ EUA] na základě doporučení Komise

11)

předpokládané směnné kurzy EUR a USD (v příslušných případech) [v EUR/ měna a v USD/měna]

12)

počet vytápěcích denostupňů (HDD)

13)

počet chladicích denostupňů (CDD)

14)

předpoklady technologických nákladů použité při modelování u hlavních příslušných technologií

2.   Energetické bilance a ukazatele

2.1.   Dodávky energie

1)

domácí výroba podle typu paliva (všechny energetické produkty vyráběné ve významném množství) [v ktoe]

2)

čistý dovoz podle typu paliva (včetně elektřiny a rozdělený na čistý dovoz v rámci EU a ze zemí mimo EU) [v ktoe]

3)

závislost na dovozu z třetích zemí [v %]

4)

hlavní zdroje dovozu (země) pro hlavní nositele energie (včetně plynu a elektřiny)

5)

hrubá domácí spotřeba podle zdroje typu paliva (včetně tuhých látek, všechny energetické produkty: uhlí, surová ropa a ropné produkty, zemní plyn, jaderná energie, elektřina, druhotné teplo, energie z obnovitelných zdrojů, odpad) [v ktoe]

2.2.   Elektřina a teplo

1)

hrubá výroba elektřiny [v GWh]

2)

hrubá výroba elektřiny podle paliva (všechny energetické produkty) [v GWh]

3)

podíl kombinované výroby tepla a elektřiny na celkové výrobě elektřiny a tepla [v %]

4)

kapacita výroby elektřiny podle zdroje, včetně vyřazení a nových investic [v MW]

5)

výroba tepla z tepelných elektráren

6)

výroba tepla z kombinované výroby vč. odpadního tepla z průmyslových procesů

7)

přeshraniční možnosti propojení v případě plynu a elektřiny [definice pro elektřinu v souladu s výsledkem probíhajících jednání v základu 15 % cílového propojení] a jejich odhadované míry spotřeby

2.3.   Transformační sektor

1)

spotřeba paliva při výrobě v tepelných elektrárnách (včetně pevných látek, ropy, plynu) [v ktoe]

2)

spotřeba paliva u dalších transformačních procesů [v ktoe]

2.4.   Spotřeba energie

1)

primární a konečná spotřeba energie [v ktoe]

2)

konečná spotřeba energie podle odvětví (včetně průmyslu, bydlení, terciární sféry, zemědělství a dopravy (pokud možno rozděleně na osobní a nákladní dopravu)) [v ktoe]

3)

konečná spotřeba energie podle paliva (všechny energetické produkty) [v ktoe]

4)

konečná neenergetická spotřeba [v ktoe]

5)

primární energetická náročnost celého hospodářství (primární spotřeba energie na HDP) [v toe/EUR]

6)

konečná energetická náročnost podle odvětví (včetně průmyslu, bydlení, terciární sféry a dopravy (pokud možno rozděleně na osobní a nákladní dopravu)

2.5.   Ceny

1)

ceny elektřiny podle typu odvětví, které ji využívá (bydlení, průmysl, terciární sféra)

2)

vnitrostátní maloobchodní ceny paliva (včetně daní, na zdroj a odvětví) [v EUR/ktoe]

2.6.   Investice

investiční náklady na transformaci energetiky a na dodávku, přenos a distribuci energie

2.7.   Energie z obnovitelných zdrojů

1)

hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů a podíl této energie na hrubé konečné spotřebě energie a podle odvětví (elektřina, vytápění a chlazení, doprava) a technologie

2)

výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie v budovách; pokud budou k dispozici, budou zahrnuty údaje o energii vyrobené, spotřebované a dodané do sítě solárními fotovoltaickými systémy, solárními termálními systémy, biomasou, tepelnými čerpadly, geotermálními systémy, jakož i dalšími decentralizovanými systémy výroby obnovitelné energie)

3)

případně další vnitrostátní trajektorie včetně dlouhodobých nebo odvětvových trajektorií (podíl biopaliv z potravinářských plodin a pokročilých biopaliv, podíl energie z obnovitelných zdrojů na dálkovém vytápění, jakož i energie z obnovitelných zdrojů vyrobené městy a společenstvími pro obnovitelné zdroje.

3.   Ukazatele spojené s emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním

1)

emise skleníkových plynů podle oblasti politiky (EU ETS, sdílení úsilí a LULUCF)

2)

emise skleníkových plynů podle odvětví IPCC a na plyn (případně rozdělené na EU ETS a odvětví, na něž se vztahuje rozhodnutí o [v tCO2eq]

3)

uhlíková náročnost celého hospodářství [v tCO2eq/HDP]

4)

ukazatele spojené s emisemi CO2

a)

intenzita emisí skleníkových plynů z domácí výroby elektřiny a tepla [v tCO2eq/MWh]

b)

intenzita emisí skleníkových plynů z konečné spotřeby energie podle odvětví [v tCO2eq/toe]

5)

ukazatele nespojené s emisemi CO2

a)

hospodářská zvířata: mléčný skot [na 1 000 hlav], nemléčný skot [na 1 000 hlav], ovce [na 1 000 hlav] prasata [na 1 000 hlav], drůbež [na 1 000 hlav]

b)

přísun dusíku z používání umělých hnojiv [v kt dusíku]

c)

přísun dusíku z používání hnoje [v kt dusíku]

d)

vázaný dusík z plodin, které vážou dusík [v kt dusíku]

e)

dusík ve zbytcích plodin vrácených do půdy [v kt dusíku]

f)

plocha obdělávaných organických půd [v hektarech]

g)

tvorba tuhého komunálního odpadu (TKO)

h)

tuhý komunální odpad (TKO) uložený na skládkách

i)

podíl využití CH4 na celkové tvorbě CH4 ze skládek [v %]


(1)  Je nutné zajistit soudržnost s dlouhodobými strategiemi podle článku 15.

(2)  V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanovují hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

(3)  Při plánování těchto opatření vezmou členské státy v úvahu konec životnosti stávajících instalací a modernizační potenciál.

(4)  V souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU.

(5)  V souladu s článkem 18 směrnice 2012/27/EU.

(6)  V souladu s článkem 8 směrnice 2012/27/EU.

(7)  V souladu s články 12 a 17 směrnice 2012/27/EU.

(8)  V souladu s článkem 19 směrnice 2012/27/EU.

(9)  V souladu s čl. 15 odst. 2 směrnice 2012/27/EU.

(10)  Politiky a opatření odrážejí první zásadu energetické účinnosti.

(11)  Musí být zajištěna soudržnost s plány preventivních opatření a plány pro stav nouze podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení Rady (EU) č. 994/2010 (Úř. věst. L 280, 28.10.2017, s. 1) a plány připravenosti na hrozby podle nařízení (EU) 2018/2001.

(12)  Politiky a opatření odrážejí první zásadu energetické účinnosti.

(13)  Jiné než regionální skupiny PCI ustavené podle nařízení (EU) č. 347/2013.

(14)  Jiné než regionální skupiny PCI ustavené podle nařízení (EU) č. 347/2013.

(15)  V souladu s čl. 15 odst. 8 směrnice 2012/27/EU.

(16)  Podrobný seznam parametrů a proměnných, které se uvedou v oddílu B plánu, je uveden v části 2.

(17)  Současný stav musí odrážet datum předložení vnitrostátního plánu (nebo poslední dostupné datum). Stávající politik a opatření zahrnují provedené a přijaté politik a opatření. Přijaté politik a opatření jsou ty, kvůli nimž bylo před datem předložení vnitrostátního plánu přijato oficiální rozhodnutí vlády a u nichž existuje jasný závazek přistoupit k jejich provedení. Provedené politiky a opatření jsou ty, na něž se k datu předložení integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo integrované zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu vztahuje jedno nebo více z následujících prohlášení: přímo použitelné evropské právní předpisy nebo vnitrostátní právní předpisy jsou platné, došlo k uzavření jedné nebo více dobrovolných dohod, byly vyčleněny finanční prostředky, byly mobilizovány lidské zdroje.

(18)  Výběr vnějších faktorů se může zakládat na předpokladech učiněných v referenčním scénáři EU pro rok 2016 nebo jiných pozdějších politických scénářích pro stejné proměnné. Užitečným zdrojem údajů při vytváření vnitrostátních odhadů za použití stávajících politik a opatření a při posuzování jejich dopadu mohou být dále rovněž konkrétní výsledky členských států ve vztahu k referenčnímu scénáři EU pro rok 2016 nebo jiným pozdějším politickým scénářům.

(19)  V souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU.

(20)  Tento referenční odhad běžné praxe poslouží jako základ pro cíl na rok 2030 v oblasti primární a konečné spotřeby energie, který je popsán v bodě 2.3, a pro konverzní faktory.

(21)  S odvoláním na přehledy stávající přenosové infrastruktury sestavené provozovateli přenosových soustav (TSO).

(22)  S odvoláním na vnitrostátní plány rozvoje sítí a regionální investiční plány TSO.

(23)  S odvoláním na přehledy stávající přenosové infrastruktury sestavené TSO.

(24)  S odvoláním na vnitrostátní plány rozvoje sítí a regionální investiční plány TSO.

(25)  Plánované politiky a opatření jsou projednávané možnosti, které mají reálnou šanci být přijaty a provedeny po datu předložení vnitrostátního plánu. Výsledné odhady podle oddílu 5.1 písm. i) tedy budou zahrnovat nejen provedené a přijaté politiky a opatření (odhady se stávajícími politikami a opatřeními), ale také plánované politiky a opatření.

(26)  V případě plánu na období let 2021 až 2030: pro každý parametr/proměnnou na seznamu budou jak v oddíle 4, tak v oddíle 5 uvedeny trendy pro období 2005–2040 (případně 2005–2050) včetně roku 2030, a to v pětiletých intervalech. Parametr založený na rozdílu mezi vnějšími předpoklady a modelovým výstupem bude vyznačen.

(27)  Pokud je to možné, uváděné údaje a odhady budou postaveny na údajích Eurostatu a metodice používané při vykazování evropských statistik v příslušných odvětvových právních předpisech a budou s nimi ve shodě, neboť evropské statistiky jsou základním zdrojem statistických údajů používaných při vykazování a monitorování, v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 o evropské statistice.

(28)  Pozn.: Všechny odhady budou prováděny na základě stálých cen (jako základ poslouží ceny v roce 2016).

(29)  Komise poskytne doporučení týkající se klíčových parametrů pro odhady, které budou zahrnovat alespoň ceny dovozu ropy, plynu a uhlí, jakož i ceny uhlíku v evropském systému obchodování s emisemi.


PŘÍLOHA II

VNITROSTÁTNÍ PŘÍSPĚVKY K DOSAŽENÍ ŽÁDOUCÍHO PODÍLU ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ NA HRUBÉ KONEČNÉ SPOTŘEBĚ ENERGIE V ROCE 2030

1.

Následující orientační vzorec představuje objektivní kritéria uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. e) bodech i) až v), kdy je každé z těchto kritérií vyjádřeno v procentních bodech:

a)

vnitrostátní závazný cíl členského státu na rok 2020 stanovený v třetím sloupci tabulky v příloze I směrnice (EU) 2018/2001,

b)

paušální příspěvek („CFlat“),

c)

příspěvek založený na HDP na obyvatele („CGDP“),

d)

příspěvek založený na potenciálu („CPotential“),

e)

příspěvek odrážející úroveň propojení v případě daného členského státu („CInterco“).

2.

CFlat je pro všechny členské státy stejný. CFlat všech členských států společně přispívá k rozdílu mezi cíli Unie pro rok 2030 a 2020 třiceti procenty.

3.

CGDP je přidělen členským státům na základě poměru HDP na obyvatele k průměru Unie za období let 2013 až 2017, vyjádřeno ve standardu kupní síly, přičemž tento index může v případě každého členského státu činit maximálně 150 % průměru Unie. CHDP všech členských států společně přispívá k rozdílu mezi cíli Unie pro rok 2030 a 2020 třiceti procenty.

4.

CPotential je přidělen členským státům na základě rozdílu mezi podílem energie z obnovitelných zdrojů v daném členském státě v roce 2030 podle scénáře PRIMES a jeho závazným vnitrostátním cílem na rok 2020. CPotential všech členských států společně přispívá k rozdílu mezi cíli Unie pro rok 2030 a 2020 třiceti procenty.

5.

CInterco je přidělen členským státům na základě poměru indexu propojení elektroenergetických soustav k průměru Unie v roce 2017, měřeno čistým přenosem kapacity ve srovnání s celkovou instalovanou kapacitou výroby energie, přičemž tento index může v případě každého členského státu činit maximálně 150 % průměru Unie. CInterco všech členských států společně přispívá k rozdílu mezi cíli Unie pro rok 2030 a 2020 deseti procenty.

PŘÍLOHA III

OZNÁMENÍ OPATŘENÍ A METODIK, KTERÉ ČLENSKÉ STÁTY PŘIJALY ZA ÚČELEM PROVEDENÍ ČLÁNKU 7 SMĚRNICE 2012/27/EU

V souladu s bodem 5 přílohy V směrnice 2012/27/EU členské státy oznámí Komisi svou navrhovanou podrobnou metodiku pro fungování systémů povinného zvyšování energetické účinnosti a náhradní politická opatření uvedená v článcích 7a a 7b a v čl. 20 odst. 6 uvedené směrnice.

1.   Výpočet úrovně požadavku úspor energie, jichž má být dosaženo za celé období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030, kde se ukazuje, jak jsou zohledněny následující prvky:

a)

konečná roční spotřeba energie, která se vypočte na základě průměru během posledních tří let předcházejících 1. lednu 2019 [v ktoe],

b)

celkový objem kumulativních úspor energie v konečné spotřebě, jichž má být dosaženo [v ktoe] v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2012/27/EU),

c)

údaje použité při výpočtu konečné spotřeby energie a zdroje těchto údajů, včetně odůvodnění využití alternativních statistických zdrojů, a jakékoli rozdíly ve výsledných veličinách (pokud jsou použity jiné zdroje než Eurostat).

2.   Členské státy, které se rozhodnou použít některou z možností uvedených v čl. 7 odst. 2 směrnice 2012/27/EU, informují také o výpočtu úrovně povinných úspor energie, jichž má být dosaženo za celé období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030, přičemž uvedou, jak jsou zohledněny následující prvky:

a)

jejich vlastní roční míra úspor energie,

b)

jejich vlastní výchozí scénář pro výpočet a energie zcela nebo částečně spotřebovaná v dopravě, vyňatá z tohoto výpočtu [v ktoe],

c)

vypočtený objem kumulativních úspor energie za celé období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 (před uplatněním možností uvedených v písmenech b) až g) v čl. 7 odst. 4 směrnice 2012/27/EU) [v ktoe],

d)

uplatnění možností uvedených v písmenech b) až g) v čl. 7 odst. 4 směrnice 2012/27/EU:

i)

konečná spotřeba energie spotřebované při průmyslových činnostech [v ktoe] uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES vyňatá z tohoto výpočtu v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. b) směrnice 2012/27/EU,

ii)

objem úspor energie [v ktoe] dosažených v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení, v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. c) směrnice 2012/27/EU,

iii)

objem úspor energie [v ktoe] vyplývajících z individuálních opatření nově zavedených od 31. prosince 2008, jejichž dopad bude pokračovat i v roce 2020 a po tomto roce, a to v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. d) směrnice 2012/27/EU,

iv)

objem úspor energie [v ktoe], které vyplývají z politických opatření, pokud lze prokázat, že tato politická opatření vedla k individuálním opatřením realizovaným mezi 1. lednem 2018 a 31. prosincem 2020, která přinesou úspory po 31. prosinci 2020, v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. e) směrnice 2012/27/EU,

v)

objem úspory energie [v ktoe] vyrobené na budovách nebo uvnitř budov pro vlastní potřebu v důsledku politických opatření podporujících nové instalace technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. f) směrnice 2012/27/EU),

vi)

objem úspor energie [v ktoe], jež přesahují povinné úspory energie za období mezi 1. lednem 2014 a 31. prosincem 2020 a které členské státy počítají v rámci období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. g) směrnice 2012/27/EU),

e)

celkový objem kumulativních úspor energie (po uplatnění možností uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. b) až g) směrnice 2012/27/EU).

3.   Politická opatření, jejichž cílem je dosáhnout úspor požadovaných v čl. 7 odst. 1 směrnice 2012/27/EU:

3.1.   Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti uvedené v článku 7a směrnice 2012/27/EU:

a)

popis systému povinného zvyšování energetické účinnosti;

b)

očekávaný kumulativní a roční objem úspor a trvání kontrolního období;

c)

povinné strany a jejich závazky;

d)

cílová odvětví;

e)

způsobilá opatření v rámci tohoto opatření;

f)

informace o uplatnění těchto ustanovení směrnice 2012/27/EU:

i)

v příslušných případech konkrétní opatření, podíl úspor, jichž má být dosaženo v domácnostech postižených energetickou chudobou v souladu s čl. 7 odst. 11;

ii)

úspory energie dosažené poskytovateli energetických služeb nebo jinými třetími stranami v souladu s čl. 7a odst. 6 písm. a);

iii)

„započítávání úspor“ v souladu s čl. 7a odst. 6 písm. b);

g)

případně informace o obchodování s úsporami energie.

3.2   Alternativní opatření uvedená v článku 7b a v čl. 20 odst. 6 směrnice 2012/27/EU (nedaňová):

a)

druh politického opatření;

b)

stručný popis politického opatření zahrnující hlavní rysy návrhu pro každé oznámené politické opatření;

c)

očekávaný celkový kumulativní a roční objem úspor na každé opatření, případně objem úspor energie za kterékoli dílčí období;

d)

prováděcí veřejné orgány, zúčastněné nebo pověřené strany a jejich závazky při provádění politických opatření;

e)

cílová odvětví;

f)

způsobilá opatření v rámci tohoto opatření;

g)

v příslušných případech konkrétní politická opatření nebo individuální opatření zaměřená na energetickou chudobu.

3.3.   Informace o daňových opatřeních:

a)

stručný popis daňového opatření;

b)

délka trvání daňového opatření;

c)

prováděcí veřejný orgán;

d)

očekávaný kumulativní a roční objem úspor na opatření;

e)

cílová odvětví a segmenty daňových poplatníků;

f)

metodika výpočtu, včetně uvedení, která elasticita cen byla v souladu s přílohou V bodem 4 směrnice 2012/27/EU použita a jak byla stanovena.

4.   Metodika výpočtu pro opatření oznámená podle článků 7a a 7b a čl. 20 odst. 6 směrnice 2012/27/EU (kromě daňových opatření):

a)

použité metody měření uvedené v bodě 1 přílohy V směrnice 2012/27/EU;

b)

metoda pro vyjádření úspor energie (primární nebo konečné úspory energie);

c)

životní cykly opatření, míra, se kterou dochází ke snižování úspor v průběhu času, a přístup použitý pro zohlednění životního cyklu úspor;

d)

stručný popis metodiky výpočtu, včetně toho, jak jsou zajišťovány adicionalita a významnost úspor a jaké metodiky a referenční hodnoty se použijí v případě očekávaných a poměrných úspor;

e)

informace o tom, jak se řeší možné překrývání politických a individuálních opatření, tak aby se úspory energie nezapočítávaly dvakrát;

f)

případně klimatické rozdíly a použitý přístup.

5.   Sledování a ověřování

a)

stručný popis systému sledování a ověřování a procesu ověřování;

b)

prováděcí veřejný orgán a jeho hlavní povinnosti při řízení systému sledování a ověřování ve vztahu k systému povinného zvyšování energetické účinnosti, příp. alternativním opatřením;

c)

nezávislost sledování a ověřování na povinných, zúčastněných nebo pověřených stranách;

d)

statisticky významná část opatření ke zvýšení energetické účinnosti a příslušná část a kritéria použité k určení a výběru reprezentativního vzorku;

e)

ohlašovací povinnost pro povinné strany (úspory dosažené na každou z povinných stran nebo každou podskupinou povinných stran a celkem v rámci tohoto systému);

f)

zveřejnění úspor energie dosažených (každý rok) v rámci systému povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativních opatření;

g)

informace o právních předpisech členských států týkajících se sankcí za porušení povinností;

h)

informace o plánovaných politických opatřeních v případě, že pokrok není uspokojivý.


PŘÍLOHA IV

OBECNÝ RÁMEC PRO DLOUHODOBÉ STRATEGIE

1.   PŘEHLED A POSTUP PŘI VYPRACOVÁVÁNÍ STRATEGIÍ

1.1.   Shrnutí

1.2.   Právní a politický rámec

1.3.   Veřejné konzultace

2.   OBSAH

2.1.   CELKOVÉ SNÍŽENÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ A JEJICH VĚTŠÍ POHLCOVÁNÍ POMOCÍ PROPADŮ

2.1.1.   odhad snížení emisí a zvýšení jejich pohlcování do roku 2050

2.1.2.   je-li k dispozici, vnitrostátní cíl na rok 2030 a období po tomto roce a orientační milníky na rok 2040 a 2050

2.1.3.   adaptační politiky a opatření

2.2.   ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

2.2.1   pokud je k dispozici, odhadovaný pravděpodobný podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v roce 2050

2.3.   ENERGETICKÁ ÚČINNOST

2.3.1.   pokud je k dispozici, odhadovaná pravděpodobná spotřeba energie v roce 2050

2.4.   ODVĚTVOVĚ SPECIFICKÝ RELEVANTNÍ OBSAH

2.4.1.   energetický systém

2.4.1.1.   zamýšlená nebo pravděpodobná budoucí emisní trajektorie nebo budoucí emisní rozsah

2.4.1.2.   popis hlavních faktorů ovlivňujících zvyšování energetické účinnosti, flexibility na straně poptávky a spotřeby energie a jejich vývoj po roce 2021

2.4.2.   průmyslové odvětví

2.4.2.1.   očekávané snížení emisí podle odvětví a poptávka po energii

2.4.2.2.   celkový přehled politik, stávajících plánů a opatření týkajících se snižování emisí uhlíku, jak je uvedeno v bodě 2.1 oddílu A části 1 přílohy I

2.4.3.   doprava

2.4.3.1.   očekávané zdroje emisí a energie podle typu přepravy (např. osobní automobily a dodávky, těžká nákladní silniční, lodní, letecká a železniční doprava)

2.4.3.2.   možnosti snižování emisí uhlíku

2.4.4.   zemědělství a využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)

2.4.4.1.   podle možnosti očekávané emise podle zdrojů a podle jednotlivých skleníkových plynů

2.4.4.2.   plánované možnosti snižování emisí

2.4.4.3.   odkazy na zemědělskou politiku a politiku rozvoje venkova

3.   FINANCOVÁNÍ

3.1.   odhady potřebných investic

3.2.   politiky a opatření v oblasti souvisejícího výzkumu, vývoje a inovací

4.   HODNOCENÍ DOPADU SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝCH ASPEKTŮ

5.   PŘÍLOHY (v případě potřeby)

5.1.   Podrobné informace o modelování (včetně předpokladů), analýze, ukazatelích apod.


PŘÍLOHA V

INFORMACE O INVENTUŘE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Část 1

Informace, které musí být obsaženy ve zprávách podle čl. 26 odst. 3:

a)

antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v části 2 této přílohy a antropogenní emise GHG uvedených v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842 za rok X-2;

b)

údaje o antropogenních emisích oxidu uhelnatého (CO), oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx) a těkavých organických sloučenin za rok X-2, které jsou v souladu s údaji již vykazovanými podle článku 8 směrnice (EU) 2016/2284;

c)

antropogenní emise skleníkových plynů podle zdrojů a pohlcování CO2 pomocí propadů, vyvolané činnostmi v oblasti LULUCF za rok X-2, v souladu s metodikami uvedenými v části 3 této přílohy. Tyto údaje budou důležité taktéž pro zprávu o splnění požadavků podle článku 14 nařízení (EU) 2018/841;

d)

veškeré změny údajů uvedených v písmenech a), b) a c) za období mezi příslušným referenčním rokem nebo obdobím a rokem X-3, včetně důvodů, které k těmto změnám vedly;

e)

údaje o ukazatelích za rok X-2, jak jsou uvedeny v části 4 této přílohy;

f)

souhrnné údaje o uzavřených převodech podle článku 5 nařízení (EU) 2018/842 a článků 12 a 13 nařízení (EU) 2018/841 za rok X-1;

g)

informace o krocích podniknutých za účelem zlepšení odhadů inventury, zejména v oblastech inventury, které byly na základě odborných přezkumů předmětem úprav nebo doporučení;

h)

skutečné nebo odhadované příděly ověřených emisí vykazovaných provozovateli zařízení podle směrnice 2003/87/ES na kategorie zdrojů národní inventury skleníkových plynů a poměr těchto ověřených emisí k celkovým vykázaným emisím skleníkových plynů z těchto kategorií zdrojů za rok X-2;

i)

případně výsledky kontrol souladu emisí vykázaných při inventuře skleníkových plynů za rok X-2 s ověřenými emisemi vykázanými v souladu se směrnicí 2003/87/ES;

j)

případně výsledky kontrol souladu údajů použitých pro odhad emisí při sestavování inventury skleníkových plynů za rok X-2 s:

i)

údaji použitými pro sestavení inventury látek znečišťujících ovzduší podle směrnice (EU) 2016/2284;

ii)

údaji vykazovanými podle čl. 19 odst. 1 a přílohy VII nařízení (EU) č. 517/2014;

iii)

energetickými údaji vykazovanými v souladu s článkem 4 a přílohou B nařízení (ES) č. 1099/2008;

k)

popis případných změn vnitrostátního inventurního systému;

l)

popis případných změn vnitrostátního registru;

m)

informace o plánu v oblasti zajištění kvality a kontroly kvality, obecné hodnocení nejistoty, obecné posouzení úplnosti a veškeré další prvky zprávy o vnitrostátní inventuře skleníkových plynů nezbytné pro přípravu zprávy o inventuře skleníkových plynů v Unii;

n)

informace o záměrech členského státu využít flexibility v čl. 5 odst. 4 a 5 a čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842 a o použití výnosů podle čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení.

Členský stát může požádat Komisi o udělení výjimky z prvního pododstavce písm. c), chce-li použít jinou metodiku, než která je stanovena v části 3 této přílohy, pokud se požadovaného zlepšení metodiky nepodařilo dosáhnout včas, aby mohlo být zlepšení zohledněno v inventurách skleníkových plynů za období 2021 až 2030, nebo pokud by náklady na zlepšení metodiky byly v porovnání s přínosy plynoucími z jejího uplatňování za účelem zlepšení započítávání emisí a jejich pohlcování neúměrně vysoké vzhledem k malému významu emisí a jejich pohlcování z příslušných zásobníků uhlíku. Členské státy, které chtějí této výjimky využít, podají Komisi do 31. prosince 2020 odůvodněnou žádost, v níž uvedou, do kdy by zlepšení metodiky mohlo být provedeno, nebo navrhovanou alternativní metodiku nebo obojí, a dále posouzení možných dopadů na přesnost započítávání. Komise si může vyžádat, aby jí byly v konkrétní přiměřené lhůtě předloženy doplňující informace. Shledá-li Komise, že je žádost opodstatněná, výjimku udělí. Pokud Komise žádost zamítne, své rozhodnutí odůvodní.

Část 2

Sledované skleníkové plyny jsou:

 

oxid uhličitý (CO2)

 

methan (CH4)

 

oxid dusný (N2O)

 

fluorid sírový (SF6)

 

fluorid dusitý (NF3)

částečně fluorované uhlovodíky (HFC):

HFC-23 CHF3

HFC-32 CH2F2

HFC-41 CH3F

HFC-125 CHF2CF3

HFC-134 CHF2CHF2

HFC-134a CH2FCF3

HFC-143 CH2FCHF2

HFC-143a CH3CF3

HFC-152 CH2FCH2F

HFC-152a CH3CHF2

HFC-161 CH3CH2F

HFC-227ea CF3CHFCF3

HFC-236cb CF3CF2CH2F

HFC-236ea CF3CHFCHF2

HFC-236fa CF3CH2CF3

HFC-245fa CHF2CH2CF3

HFC-245ca CH2FCF2CHF2

HFC-365mfc CH3CF2CH2CF3

HFC-43-10mee CF3CHFCHFCF2CF3 nebo (C5H2F10)

zcela fluorované uhlovodíky (PFC):

PFC-14, perfluormethan, CF4

PFC-116, perfluorethan, C2F6

PFC-218, perfluorpropan, C3F8

PFC-318, perfluorcyklobutan, c-C4F8

perfluorcyklopropan c-C3F6

PFC-3-1-10, perfluorbutan, C4F10

PFC-4-1-12, perfluorpentan, C5F12

PFC-5-1-14, perfluorhexan, C6F14

PFC-9-1-18, C10F18

Část 3

Metodiky monitorování a vykazování v oblasti LULUCF

Zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventuru skleníkových plynů z roku 2006.

Metodika úrovně 1 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventuru skleníkových plynů z roku 2006.

V případě emisí a pohlcení pro zásobník uhlíku představující nejméně 25–30 % emisí nebo pohlcení uhlíku v kategorii zdroje nebo propadu, jež je v národním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů v dané zemi z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení uhlíku, trendů emisí a pohlcení uhlíku nebo nejistoty s ohledem na tyto emise a pohlcení v kategoriích využití půdy, alespoň metodika úrovně 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventuru skleníkových plynů z roku 2006.

Členské státy se vybízejí, aby uplatňovaly metodiku úrovně 3 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventuru skleníkových plynů z roku 2006.

Část 4

Ukazatele inventury

Název ukazatele

Ukazatel

PŘEMĚNA B0

Specifické emise CO2 z veřejných elektráren a z elektráren pro vlastní spotřebu v t/TJ

Emise CO2 z veřejných tepelných elektráren a z tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v kt, rozdělené podle typu produktů – výkon u veřejných tepelných elektráren a tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v PJ

PŘEMĚNA E0

Specifické emise CO2 z elektráren pro vlastní spotřebu v t/TJ

Emise CO2 z elektráren pro vlastní spotřebu v kt, rozdělené podle typu produktů – výkon u tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v PJ

PRŮMYSL A1.1

Celková náročnost ocelářského a hutního průmyslu vůči CO2, t/mil. eur

Celkové emise CO2 z ocelářského a hutního průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – ocelářský a hutní průmysl

PRŮMYSL A1.2

Energetická náročnost chemického průmyslu vůči CO2, t/mil. eur

Energetické emise CO2 z chemického průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – chemický průmysl

PRŮMYSL A1.3

Energetická náročnost vůči CO2 – sklářský a hrnčířský průmysl, průmysl stavebních materiálů, t/mil. eur

Energetické emise CO2 ze sklářského a hrnčířského průmyslu a průmyslu stavebních materiálů v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – sklářský a hrnčířský průmysl, průmysl stavebních materiálů

PRŮMYSL A1.4

Energetická náročnost vůči CO2 – potravinářský, nápojový a tabákový průmysl, t/mil. eur

Energetické emise CO2 z potravinářského, nápojového a tabákového průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – potravinářský, nápojový a tabákový průmysl, v mil. eur (EC95)

PRŮMYSL A1.5

Energetická náročnost z hlediska CO2 – papír a papírenský průmysl, v t/mil. eur

Energetické emise CO2 z papíru a papírenského průmyslu v kt – hrubá přidaná hodnota – papír a papírenský průmysl, v mil. eur (EC95)

DOMÁCNOST A0

Specifické emise CO2 domácností z vytápění, t/m2

Emise CO2 domácností z vytápění, rozdělené podle výměry plochy trvale obydlených obydlí, v mil. m2

SLUŽBY B0

Specifické emise CO2 soukromého a veřejného sektoru z vytápění, kg/m2

Emise CO2 z vytápění v komerčním a veřejném sektoru v kt, rozdělené podle výměry plochy služebních budov v mil. m2

DOPRAVA B0

Specifické emise CO2 z nafty z osobních automobilů, g/100 km

DOPRAVA B0

Specifické emise CO2 z benzínu z osobních automobilů, g/100 km


PŘÍLOHA VI

INFORMACE O POLITIKÁCH A OPATŘENÍCH V OBLASTI EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Informace, které musejí být obsaženy ve zprávách podle článku 18:

a)

popis vnitrostátního systému pro podávání zpráv o politikách a opatřeních nebo skupinách opatření a pro vykazování odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a jejich pohlcování pomocí propadů v souladu s čl. 39 odst. 1 nebo informace o veškerých změnách tohoto systému, pokud byl již tento popis poskytnut;

b)

aktualizace týkající se dlouhodobých strategií uvedených v článku 15 a pokroku při provádění těchto strategií;

c)

informace o vnitrostátních politikách a opatřeních nebo souborech opatření a o provádění politik a opatření nebo souborů opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují jejich pohlcování pomocí propadů, poskytované v rozlišení podle odvětví a uspořádané podle jednotlivých plynů nebo skupin plynů (HFC a PFC) uvedených v části 2 přílohy V. Tyto informace musejí odkazovat na platnou a příslušnou vnitrostátní nebo unijní politiku a zahrnují:

i)

cíl politiky nebo opatření a stručný popis politiky nebo opatření;

ii)

druh politického nástroje;

iii)

stav provádění politiky nebo opatření nebo souborů opatření;

iv)

ukazatele použité ke sledování a hodnocení pokroku v průběhu času;

v)

jsou-li k dispozici, kvantitativní odhady účinků na emise skleníkových plynů ze zdrojů a jejich pohlcení pomocí propadů rozdělené podle:

výsledků předběžných hodnocení účinků jednotlivých politik a opatření nebo jejich souborů týkajících se zmírňování změny klimatu. Odhady se poskytují na období čtyř po sobě jdoucích budoucích let končící číslicí 0 nebo 5, které bezprostředně následuje po roce, za nějž se podává zpráva, přičemž se rozlišuje mezi emisemi skleníkových plynů, na něž se vztahují směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) 2018/842 a nařízení (EU) 2018/841;

výsledků následných hodnocení účinků jednotlivých politik a opatření nebo jejich souborů týkajících se zmírňování změny klimatu, jsou-li k dispozici, přičemž se rozlišuje mezi emisemi skleníkových plynů, na něž se vztahují směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) 2018/842 a nařízení (EU) 2018/841;

vi)

dostupné odhady předpokládaných nákladů a přínosů politik a opatření, jakož i odhady realizovaných nákladů a přínosů politik a opatření;

vii)

veškeré stávající odkazy na hodnocení nákladů a účinků vnitrostátních politik a opatření, na informace o provádění politik a opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují pohlcování pomocí propadů, a na podpůrné technické zprávy;

viii)

hodnocení přispění dané politiky nebo opatření k dosažení dlouhodobé strategie uvedené v článku 15;

d)

informace o plánovaných dodatečných politikách a opatřeních nebo skupinách opatření, jejichž smyslem je omezit emise skleníkových plynů nad rámec vnitrostátních závazků podle nařízení (EU) 2018/842 a nařízení (EU) 2018/841;

e)

informace o spojitosti mezi jednotlivými politikami a opatřeními nebo skupinami opatření vykázanými v souladu s písmenem c) a tím, jakým způsobem tyto politiky a opatření nebo skupiny opatření přispívají k jednotlivým odhadovaným scénářům.


PŘÍLOHA VII

INFORMACE O ODHADECH V OBLASTI EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Informace, které musejí být obsaženy ve zprávách podle článku 18:

a)

odhady bez opatření, jsou-li k dispozici, odhady s opatřeními, a jsou-li k dispozici, odhady s dodatečnými opatřeními;

b)

celkové odhady skleníkových plynů a samostatné odhady předpokládaných emisí skleníkových plynů pro zdroje emisí, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES a nařízení (EU) 2018/842 a odhadované emise podle zdrojů a jejich pohlcování podle propadů v souladu s nařízením (EU) 2018/841;

c)

dopad politik a opatření určených podle čl. 18 odst. 1 písm. a). Jestliže tyto politiky a opatření zahrnuty nejsou, je zapotřebí tuto skutečnost jasně uvést a vysvětlit;

d)

výsledky analýzy citlivosti provedené za účelem sestavení odhadů a informace o použitých modelech a parametrech;

e)

veškeré příslušné odkazy na hodnocení a technické zprávy, na nichž jsou založeny odhady uvedené v čl. 18 odst. 4.


PŘÍLOHA VIII

INFORMACE O VNITROSTÁTNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍCH, FINANČNÍ A TECHNICKÉ PODPOŘE POSKYTNUTÉ ROZVOJOVÝM ZEMÍM A VÝNOSECH Z DRAŽEB

Část 1

Podávání zpráv o adaptačních opatřeních

Informace, které mají být obsaženy ve zprávách podle čl. 19 odst. 1:

a)

hlavní cíle, plány a institucionální rámec pro adaptaci;

b)

odhady klimatických změn, včetně extrémních meteorologických jevů, dopady klimatických změn, posouzení klimatické zranitelnosti, rizik a hlavních klimatických nebezpečí;

c)

adaptační schopnost;

d)

adaptační plány a strategie;

e)

rámec pro sledování a hodnocení;

f)

pokrok v implementaci, včetně osvědčených postupů a změn řízení.

Část 2

Podávání zpráv o podpoře poskytované rozvojovým zemím

Informace, které mají být obsaženy ve zprávách podle čl. 19 odst. 3:

a)

údaje o finanční podpoře vyčleněné a poskytnuté rozvojovým zemím v roce X-1, zahrnující:

i)

kvantitativní údaje o veřejných a uvolněných finančních prostředcích členských států. Údaje o finančních tocích se musejí zakládat na tzv. „ukazatelích z Ria“ pro podporu spojenou se zmírňováním změny klimatu a podporu spojenou s přizpůsobováním se změně klimatu a další sledovací systémy, které představil výbor pro rozvojovou pomoc OECD;

ii)

kvalitativní metodické údaje popisující metodu použitou k výpočtu kvantitativních údajů, včetně vysvětlení metodiky měření jejich údajů a případně také další informace o definicích a metodikách použitých k výpočtu, zejména v případě údajů vykazovaných o uvolněných finančních tocích;

iii)

dostupné údaje o činnosti členských států spojené s projekty poskytování technologií nebo s projekty budování kapacit pro rozvojové země podle UNFCCC hrazených z veřejných prostředků, včetně informace, zda se poskytnutá technologie nebo projekt budování kapacit použily k zmírnění dopadů nebo přizpůsobení se dopadům změny klimatu, dále údaje o přijímající zemi, pokud možno o objemu poskytnuté podpory a druhu poskytnuté technologie nebo projektu budováni kapacity;

b)

dostupné údaje za rok X a následující roky o plánovaném poskytování podpory, včetně údajů o plánované činnosti spojené s projekty poskytnutí technologií nebo s projekty budování kapacit pro rozvojové země podle úmluvy UNFCCC hrazených z veřejných prostředků a o technologiích, jež mají být poskytnuty, a projektech budování kapacity, včetně informace, zda je přenesená technologie nebo projekt budování kapacit určen ke zmírnění dopadů nebo přizpůsobení se dopadům změny klimatu, dále údaje o přijímající zemi, pokud možno o objemu podpory a druhu technologií, jež mají být poskytnuty nebo projektu budování kapacity.

Část 3

Podávání zpráv o výnosech z dražeb

Informace, které mají být obsaženy ve zprávách podle čl. 19 odst. 2:

a)

informace o použití výnosů v roce X-1, které členský stát získal z dražeb povolenek v souladu s čl. 10 odst. 1 směrnice 2003/87/ES, včetně informací o těchto výnosech, které byly použity k jednomu nebo více z účelů uvedených v čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice, nebo o ekvivalentu těchto výnosů ve finanční hodnotě a o opatřeních přijatých podle uvedeného článku;

b)

informace o používání všech výnosů, podle určení členského státu, které získal z dražeb povolenek v oblasti letectví v souladu s čl. 3d odst. 1 nebo 2 směrnice 2003/87/ES; tyto informace se poskytnou v souladu s čl. 3d odst. 4 uvedené směrnice.

Výnosy z dražeb, které nebyly vyplaceny v okamžiku, kdy členský stát podává Komisi zprávu v souladu s čl. 19 odst. 2, se kvantifikují a vykazují ve zprávách za následující roky.


PŘÍLOHA IX

DALŠÍ POVINNOSTI PŘI PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Část 1

Další povinnosti při podávání zpráv v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

Není-li uvedeno jinak, jsou podle čl. 20 písm. c) zahrnuty tyto doplňkové informace:

a)

fungování systému potvrzení o původu elektřiny, plynu a vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, míra vydávání a rušení potvrzení původu a výsledná roční vnitrostátní spotřeba energie z obnovitelných zdrojů, jakož i opatření přijatá za účelem zajištění spolehlivosti systému a jeho ochrany proti podvodům;

b)

objem biopaliv, bioplynu, pohonných hmot z obnovitelných zdrojů, které nemají biologický původ, recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a elektřiny z obnovitelných zdrojů spotřebovaných v dopravě, případně jejich účinnost v oblasti úspory skleníkových plynů, přičemž je nutné odlišit pohonné hmoty vyrobené z různých druhů potravinářských a krmných plodin a jednotlivé druhy vstupních surovin uvedené v příloze IX směrnice (EU) 2018/2001;

c)

vývoj dostupnosti, původu a užití zdrojů biomasy pro energetické účely;

d)

změny cen komodit a využívání půdy v rámci členského státu spojené se zvýšeným využitím biomasy a jiných forem energie z obnovitelných zdrojů;

e)

odhadovaná přebytečná výroba energie z obnovitelných zdrojů, která by mohla být převedena do jiných členských států, tak aby mohly dodržet čl. 3 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 a splnit vnitrostátní příspěvky a trajektorie uvedené v čl. 4 písm. a) bodě 2 tohoto nařízení;

f)

případně odhadovaná poptávka po energii z obnovitelných zdrojů, která musí být do roku 2030 uspokojena jinými prostředky než domácí výrobou, včetně dovážených surovin pro zpracování biomasy;

g)

technický vývoj a využívání biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX směrnice (EU) 2018/2001;

h)

je-li k dispozici, odhadovaný dopad výroby nebo užívání biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na biologickou rozmanitost, vodní zdroje, dostupnost a kvalitu vody, kvalitu půdy a ovzduší v členských státech;

i)

zaznamenané případy podvodu ve spotřebitelském řetězci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy;

j)

informace o tom, jak byl odhadnut podíl biologicky rozložitelného odpadu v odpadu použitém k výrobě energie a jaké kroky byly podniknuty za účelem zlepšení a ověření těchto odhadů;

k)

výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie v budovách, včetně dílčích údajů o energii vyrobené, spotřebované a dodané do sítě solárními fotovoltaickými systémy, solárními termálními systémy, biomasou, tepelnými čerpadly, geotermálními systémy, jakož i dalšími decentralizovanými systémy výroby energie z obnovitelných zdrojů;

l)

případně podíl energie z obnovitelných zdrojů na dálkovém vytápění, jakož i energie z obnovitelných zdrojů vyrobené městy a společenstvími pro obnovitelné zdroje;

m)

primární dodávky pevné biomasy (v 1 000 m3, kromě informací podle odst. 1 písm. b) podbodu iii), které jsou uváděny v tunách):

1)

lesní biomasa používaná pro výrobu energie (domácí výroba a dovoz):

a)

primární biomasa z lesů používaná přímo na výrobu energie:

i)

pokud možno větve a koruny stromů (vykazování je dobrovolné)

ii)

případně pařezy (vykazování je dobrovolné)

iii)

kulatina (dělená na průmyslovou kulatinu a palivové dřevo)

b)

případně druhotné průmyslové produkty z lesních zdrojů používané přímo pro výrobu energie:

i)

případně kůra

ii)

štěpiny, piliny a další částečky dřeva

iii)

případně černý louh a surový tallový olej

c)

pokud možno dřevo od konečného spotřebitele používané přímo na výrobu energie

d)

palivo ze zpracovaného dřeva, vyrobené ze surovin, které nebyly započítány v souladu s body 1a), 1b) nebo 1c):

i)

případně dřevěné uhlí

ii)

dřevěné pelety a dřevěné brikety

2)

pokud možno zemědělská biomasa používaná pro výrobu energie (domácí výroba, dovoz a vývoz):

a)

energetické plodiny pro výrobu elektřiny a tepla (včetně rychle rostoucích dřevin pěstovaných na výmladkových plantážích)

b)

rezidua zemědělských plodin pro výrobu elektřiny a tepla

3)

pokud možno biomasa z organického odpadu používaná pro výrobu energie (domácí výroba, dovoz a vývoz):

a)

podíl organických složek na průmyslovém odpadu

b)

podíl organických složek na komunálním odpadu

c)

odpadní kaly

n)

konečná spotřeba energie pevné biomasy (objem pevné biomasy použité pro výrobu energie v následujících odvětvích):

1)

energetické odvětví:

a)

elektřina

b)

kombinovaná výroba elektřiny a tepla

c)

teplo

2)

interní spotřeba průmyslového sektoru (spotřebovaná a závodně vyrobená elektřina, kombinovaná výroba tepla a elektřiny a teplo)

3)

přímá konečná spotřeba v oblasti bydlení

4)

ostatní.

Část 2

Další povinnosti při podávání zpráv v oblasti energetické účinnosti

V oblasti energetické účinnosti jsou podle čl. 21 písm. c) zahrnuty tyto doplňkové informace:

a)

hlavní legislativní a nelegislativní politiky, opatření, finanční opatření a programy, které byly provedeny v roce X-2 a X-1 (kde X je rok, kdy má být zpráva podána) za účelem dosažení jejich cílů stanovených v souladu s čl. 4 písm. b) a které podporují trhy s energetickými službami, zlepšují energetickou náročnost budov, opatření k využití potenciálu infrastruktury v oblasti plynu a elektřiny a vytápění a chlazení z hlediska energetické účinnosti, zlepšení informování a kvalifikace, jiná opatření na podporu energetické účinnosti;

b)

kumulativní objem úspory energie dosažené pomocí článku 7 směrnice 2012/27/EU v letech X-3 a X-2;

c)

objem úspory dosažené na základě politických opatření zaměřených na snižování energetické chudoby v souladu s čl. 7 odst. 11 směrnice 2012/27/EU;

d)

případně objem úspory energie dosažené v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. c) směrnice 2012/27/EU);

e)

pokrok v každém odvětví a důvody, proč spotřeba energie zůstala stabilní nebo rostla v roce X-3 a X-2 v odvětvích konečné spotřeby energie;

f)

celková podlahová plocha budov s celkovou užitnou podlahovou plochou přesahující 250 m2 ve vlastnictví nebo užívání ústředních vládních institucí členských států, které k 1. lednu roku X-2 a X-1 nesplnily požadavky na energetickou náročnost uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2012/27/EU;

g)

celková podlahová plocha vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí členských států, které byly renovovány v roce X-3 a X-2 podle čl. 5 odst. 1 směrnice 2012/27/EU, nebo objem úspor energie ve způsobilých budovách ve vlastnictví a v užívání jejich ústředních vládních institucí podle čl. 5 odst. 6 směrnice 2012/27/EU;

h)

počet energetických auditů vypracovaných v roce X-3 a X-2. Dále celkový odhadovaný počet velkých společností na jejich území, na něž se vztahuje čl. 8 odst. 4 směrnice 2012/27/EU, a počet energetických auditů vypracovaných v těchto podnicích v roce X-3 a X-2;

i)

použitý vnitrostátní primární energetický faktor pro elektřinu a odůvodnění, pokud se tento faktor liší od standardního koeficientu uvedeného ve 3. poznámce pod čarou v příloze IV směrnice 2012/27/EU;

j)

počet a podlahová plocha nových a zrenovovaných budov s téměř nulovou spotřebou energie v roce X-2 a X-1 podle článku 9 směrnice 2010/31/EU, které budou v případě potřeby založeny na statistickém vzorku;

k)

internetový odkaz na webovou stránku, kde lze dohledat seznam nebo rozhraní poskytovatelů energetických služeb uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. c) směrnice 2012/27/EU.


PŘÍLOHA X

ZPRÁVA UNIE O UDRŽITELNOSTI V OBLASTI BIOENERGIE

Zpráva EU o udržitelnosti v oblasti bioenergie zabývající se energií z biomasy, která má být Komisí schválena každé dva roky společně se zprávou o stavu energetické unie podle čl. 35 odst. 2 písm. d), obsahuje alespoň následující informace:

a)

relativní environmentální výhody a náklady jednotlivých biopaliv, biokapalin a paliv vyráběných z biomasy, účinky dovozní politiky Unie na tuto oblast, důsledky zabezpečení dodávek energie a možnosti, jak zajistit vyrovnaný přístup mezi domácí výrobou a dovozem;

b)

dopad výroby a používání biomasy na udržitelnost v Unii a třetích zemích, včetně dopadů na biologickou rozmanitost;

c)

data a analýzy současné a předpokládané dostupnosti udržitelné biomasy a poptávky po ní, včetně dopadu rostoucí poptávky po biomase na odvětví využívající tuto surovinu;

d)

technický vývoj a využívání biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX směrnice (EU) 2018/2001 a posouzení dostupnosti vstupních surovin a konkurence mezi zdroji, se zohledněním zásad oběhového hospodářství a hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/EC;

e)

informace o dostupných výsledcích vědeckého výzkumu ohledně nepřímých změn ve využívání půdy ve vztahu ke všem způsobům výroby a analýza těchto výsledků, včetně posouzení, zda lze zmenšit míru neurčitosti zjištěnou při analýze, z níž vycházejí odhady emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy, a zda lze přitom započítat faktor případného dopadu politiky Unie, jako je politika v oblasti životního prostředí, klimatu a zemědělství;

f)

s ohledem na třetí země i členské státy, které jsou významnými zdroji biopaliva, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v rámci Unie, informace o vnitrostátních opatřeních přijatých za účelem dodržování kritérií udržitelnosti a kritérií pro úsporu emisí skleníkových plynů stanovených v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 směrnice (EU) 2018/2001 na ochranu půdy, vody a ovzduší a

g)

souhrnné údaje z databáze uvedené v čl. 28 odst. 2 směrnice (EU) 2018/2001.

Při podávání zpráv o úspoře emisí skleníkových plynů při používání biomasy použije Komise objemy vykázané členskými státy podle písm. b) části 1 přílohy IX tohoto nařízení, včetně předběžných průměrných hodnot odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícího rozmezí odvozeného z analýzy citlivosti uvedených v příloze VIII směrnice (EU) 2018/2001. Komise zveřejní údaje o předběžných průměrných hodnotách odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícím rozmezí odvozeném z analýzy citlivosti. Komise dále zhodnotí, zda a jak se odhad přímých úspor emisí změní, započítají-li se v rámci substitučního přístupu druhotné produkty.


PŘÍLOHA XI

NEPOVINNÉ SYSTÉMY, PRO KTERÉ KOMISE PŘIJALA ROZHODNUTÍ PODLE ČL. 30 ODST. 4 SMĚRNICE (EU) 2018/2001

Zpráva o nepovinných systémech, pro které Komise přijala rozhodnutí podle čl. 30 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001, která má být Komisí přijata každé dva roky společně se zprávou o stavu energetické unie podle čl. 35 odst. 2 písm. e), obsahuje hodnocení Komise alespoň u následujících prvků:

a)

nezávislosti, postupů a četnosti auditů, jak pokud jde o to, co je k těmto aspektům uvedeno v dokumentaci k příslušnému režimu v době jeho schválení Komisí, tak v porovnání s osvědčenými odvětvovými postupy;

b)

dostupnosti, zkušeností a transparentnosti při uplatňování metod zjišťování nedodržení předpisů a řešení těchto případů, zejména s ohledem na řešení situací závažného pochybení na straně subjektů účastnících se daného systému nebo obvinění z těchto pochybení;

c)

transparentnosti, zejména ve vztahu k přístupnosti systému, dostupnosti překladů do příslušných jazyků zemí a regionů, z nichž suroviny pocházejí, dostupnosti seznamu certifikovaných hospodářských subjektů a příslušných certifikátů a dostupnosti auditorských zpráv;

d)

zapojení zúčastněných stran, zejména pokud jde o konzultace s původními a místními společenstvími před přijetím rozhodnutí v průběhu vytváření a přezkumu systému i v průběhu auditů a reakce na jejich příspěvky;

e)

celkové propracovanosti systému, především v kontextu pravidel pro akreditaci, kvalifikaci a nezávislost auditorů a příslušných orgánů systému;

f)

jsou-li k dispozici, aktualizací daného systému v závislosti na trhu, množství certifikovaných vstupních surovin a biopaliv podle zemí původu a podle druhů, počtu účastníků;

g)

snadnosti a účinnosti zavádění metody, která sleduje doklady o souladu s kritérii udržitelnosti, jež jsou v rámci systému předávány jeho účastníkům, přičemž taková metoda má sloužit jako prostředek k předcházení podvodům, zejména se zaměřením na odhalování a potírání podezření z podvodů a jiných nesrovnalostí a na navazující opatření, a případně počtu odhalených případů podvodů a nesrovnalostí;

h)

možností subjektů získat oprávnění k uznávání a sledování certifikačních orgánů;

i)

kritérií pro uznávání nebo akreditaci certifikačních orgánů;

j)

pravidel, jak má být prováděno sledování certifikačních orgánů;

k)

způsobů, jak usnadnit nebo zdokonalit prosazování osvědčených postupů.


PŘÍLOHA XII

NÁRODNÍ INVENTURNÍ SYSTÉMY

Informace uvedené v článku 37 zahrnují:

a)

údaje a metody vykazované u činností a zařízení v souladu se směrnicí 2003/87/ES pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů za účelem zajištění jednotnosti emisí skleníkových plynů vykazovaných v rámci EU ETS a v národních inventurách skleníkových plynů;

b)

údaje o fluorovaných plynech v příslušných oblastech shromážděné prostřednictvím systémů vykazování vytvořených podle článku 20 nařízení (EU) č. 517/2014 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;

c)

emise, výchozí údaje a metodiky vykazované zařízeními podle nařízení (ES) č. 166/2006 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;

d)

údaje vykazované podle nařízení (ES) č. 1099/2008;

e)

údaje shromážděné prostřednictvím zeměpisného sledování pozemků v rámci stávajících programů a průzkumů Unie a členských států včetně rámcového průzkumu LUCAS o využívání půdy a jejího krajinného krytu a programu Copernicus.


PŘÍLOHA XIII

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (EU) č. 525/2013

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1 odst. 1

Článek 2

Článek 3

Článek 4

Článek 15

Článek 5

Čl. 37 odst. 1, 2 a 6; příloha XII

Článek 6

Čl. 37 odst. 3 a 6

Článek 7

Čl. 26 odst. 3,4, 6 a 7; příloha V

Článek 8

Článek 26 odst. 2 a 7

Článek 9

Čl. 37 odst. 4 a 5

Článek 10

Článek 40

Článek 11

Článek 12

Článek 39

Článek 13

Čl. 18 odst. 1 písm. a); čl. 18 odst. 3 a 4; příloha VI

Článek 14

Čl. 18 odst. 1 písm. b); čl. 18 odst. 2, 3 a 4; příloha VII

Článek 15

Čl. 19 odst. 1; příloha VIII, část 1

Článek 16

Čl. 19 odst. 3 a příloha VIII, část 2

Článek 17

Čl. 19 odst. 2,4 a 5; příloha VIII, část 3

Článek 18

Čl. 17 odst. 2 druhý pododstavec;

Článek 19

Článek 20

Článek 21

Čl. 29 odst. 1 písm. c) a čl. 29 odst. 5 a 7;

Článek 22

Článek 23

Čl. 41 odst. 1 písm. d), e), f), g) a h)

Článek 24

Článek 42

Článek 25

Článek 26

Čl. 44 odst. 1 písm. a) a čl. 44 odst. 2, 3 a 6

Článek 27

Článek 28

Článek 57

Článek 29


Top