Správa energetické unie

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Jeho cílem je zajistit, že strategie energetické unie Evropské unie (EU) je prováděna koordinovaným a jednotným způsobem ve všech svých pěti rozměrech.
Ze širšího hlediska má také za cíl zajistit, aby EU dosáhla svých cílů, zejména cílů rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a Pařížské dohody o změně klimatu.

KLÍČOVÉ BODY

Strategie energetické unie má pět rozměrů:

Nařízení má řadu klíčových rysů.

Vyžaduje, aby členské státy EU:
- vytvořily vnitrostátní integrované energetické a klimatické plány na období 2021 až 2030, a to do 31. prosince 2019, a následně do 1. ledna 2029 a poté každých deset let,
- připravily dlouhodobé strategie snižování emisí s 50letou perspektivou s ohledem na podporu širších cílů udržitelného rozvoje a dlouhodobých cílů stanovených Pařížskou dohodou a podávaly o nich zprávy Evropské komisi,
- připravily dvouleté podávání zpráv o pokroku v provádění plánů, a to od 15. března 2023, s cílem sledovat pokrok napříč pěti rozměry energetické unie.
Stanovuje proces opakovaných konzultací mezi Evropskou komisí a členskými státy a podporuje regionální spolupráci mezi členskými státy, zejména před finalizací plánů a pak každých deset let na následující desetiletá období. Pro období v letech 2021–2030 musí být plány aktualizovány do 30. června 2024.
Požaduje, aby Komise sledovala a posuzovala pokrok členských států vzhledem k cílům, úkolům a příspěvkům stanoveným ve vnitrostátních plánech.
Stanoví požadavky pro vnitrostátní a unijní inventurní systémy pro emise skleníkových plynů, politiky, opatření a odhady.

Pozměňující právní předpisy

Nařízení (EU) 2021/1119, známé jako evropský právní rámec pro klima, mění nařízení (EU) 2018/1999. Stanoví závazný cíl EU čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % (ve srovnání s úrovní z roku 1990) do roku 2030 a zavazuje se stanovit cíl v oblasti klimatu na rok 2040 do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení podle Pařížské dohody.
Nařízení (EU) 2023/839, jehož hlavním účelem je změnit nařízení (EU) 2018/841 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 (známé jako nařízení LULUCF), rovněž mění nařízení (EU) 2018/1999 s cílem zlepšit jeho monitorování, podávání zpráv, sledování pokroku a mechanismy přezkumu. Nařízení (EU) 2018/1999 je aktualizováno tak, aby zmiňovalo nejen závazky členských států, ale také jejich národní cíle podle nařízení LULUCF. Pozměňující text rovněž stanoví postup přezkumu inventury pro rok 2025, který Komisi umožňuje přijímat prováděcí akty určující závazné národní emise a pohlcení pro jednotlivé členské státy. Příloha V nařízení (EU) 2018/1999 je aktualizována tak, aby zahrnovala opatření zvyšující přesnost monitorování a vykazování emisí a pohlcení skleníkových plynů v odvětví LULUCF.
Nařízení (EU) 2023/857, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném ročním snížení emisí skleníkových plynů v období 2021–2030, rovněž provádí některé drobné změny nařízení (EU) 2018/1999, které zprůhledňují proces podávání zpráv o převodech ročních emisních přídělů mezi členskými státy.

Akty v přenesené pravomoci

Komise má pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci pro účely přizpůsobení vzoru vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu změnám rámce politiky EU v oblasti energetiky a klimatu, jež jsou přímo a konkrétně spojeny s příspěvky EU podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Pařížské dohody.
Rovněž má pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci pro účely zohlednění změn týkajících se potenciálů globálního oteplování a mezinárodně dohodnutých pokynů pro inventarizaci, stanovení hmotněprávních požadavků pro systém inventarizace EU a stanovení registrů.
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1044 doplňuje nařízení (EU) 2018/1999 s ohledem na hodnoty pro potenciál globálního oteplování a pokyny pro inventury skleníkových plynů a s ohledem na systém inventarizace EU:
- zrušuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 ode dne 1. ledna 2021,
- vztahuje se na zprávy předložené členskými státy od roku 2021,
- členské státy a Komise budou využívat potenciálů globálního oteplování uvedených v příloze I za účelem stanovování a oznamování údajů inventury skleníkových plynů.

Prováděcí akty

Komise přijala tři prováděcí akty:

prováděcí nařízení (EU) 2020/1208 o struktuře, formátu, postupech předkládání a přezkumu informací vykázaných členskými státy podle nařízení (EU) 2018/1999,
prováděcí nařízení (EU) 2020/1294 o mechanismu EU pro financování energie z obnovitelných zdrojů a
Prováděcí nařízení (EU) 2022/2299 o struktuře, formátu, technických podrobných údajích a postupu pro integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu.

Zrušení

Nařízením se zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Uplatňuje se ode dne 24. prosince 2018.

KONTEXT

Další informace viz:

Energetická unie (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1–77).

Následné změny nařízení (EU) 2018/1999 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/857 ze dne 19. dubna 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o nařízení (EU) č. 2018/1999 (Úř. věst. L 111, 26.4.2023, s. 1–14).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/839 ze dne 19. dubna 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel pro vykazování a zajištění souladu a stanovení cílů členských států pro rok 2030, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 107, 21.4.2023, s. 1–28).

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2299 ze dne 15. listopadu 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, pokud jde o strukturu, formát, technické podrobné údaje a postup pro integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu (Úř. věst. L 306, 25.11.2022, s. 1–98).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1–17).

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1294 ze dne 15. září 2020 o mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 303, 17.9.2020, s. 1–17).

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1208 ze dne 7. srpna 2020 o struktuře, formátu, postupech předkládání a přezkumu informací vykázaných členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 a o zrušení nařízení (EU) č. 749/2014 (Úř. věst. L 278, 26.8.2020, s. 1–132).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1044 ze dne 8. května 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, pokud jde o hodnoty pro potenciál globálního oteplování a pokyny pro inventury a pokud jde o inventurní systém Unie, a zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 (Úř. věst. L 230, 17.7.2020, s. 1–6).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1–25).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26–42).

Viz konsolidované znění.

Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1–3).

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030 (COM(2014) 15 final, 22.1.2014).

Poslední aktualizace 22.02.2023