Nekalé obchodní praktiky

KLÍČOVÉ BODY

• Nekalé obchodní praktiky jsou praktiky, které:
  • jsou v rozporu s požadavky náležité profesionální péče³ a
  • pravděpodobně zásadně naruší nákupní chování průměrného spotřebitele.
• Někteří spotřebitelé se těší vyšší úrovni ochrany vzhledem ke své obzvláštní zranitelnosti vůči praktice nebo produktu, ke svému věku (děti a starší osoby), naivitě nebo své duševní nebo fyzické slabosti.
• Směrnice 2005/29/ES rozlišuje dvě kategorie obchodních praktik, které jsou nekalé, pokud kvůli nim průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí k nákupu, které by tento spotřebitel jinak neučinil: klamavé obchodní praktiky (záměrné nebo opomenutí) a agresivní obchodní praktiky.
• Příloha I ke směrnici 2005/29/ES obsahuje seznam praktik, které jsou za všech okolností zakázány („černá listina“).

Klamavé obchodní praktiky

Klamavé kroky

Obchodní praktika je klamavá, pokud obsahuje nesprávné či zavádějící informace, nebo pokud tyto informace, i když jsou svou podstatou správné, mohou uvést průměrného spotřebitele v omyl a je pravděpodobné, že ho přimějí k rozhodnutí o nákupu, které by jinak neučinil. Příklady takových kroků zahrnují nepravdivé nebo zavádějící informace týkající se:

• existence nebo povahy výrobku,
• hlavních vlastností výrobku (jeho dostupnost, přínosy, rizika, složení, geografický původ, očekávané výsledky jeho použití atd.),
• rozsahu závazků obchodníka (v kodexech chování, k jejichž dodržování se obchodník zavázal),
• ceny nebo existence specifického cenového zvýhodnění,
• nutnosti servisu nebo opravy.

Směrnice také zakazuje zavádějící marketing zboží jako zboží totožného, ačkoliv má ve skutečnosti podstatně odlišné složení v různých členských státech EU (často označováno jako „dvojí kvalita“ zboží).

Klamavé opomenutí

• Praktika je též klamavá, když jsou vynechány závažné informace, které průměrný spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí o nákupu, nebo pokud jsou tyto informace poskytnuty nejasným, nesrozumitelným nebo dvojznačným způsobem nebo v nevhodný čas, čímž pravděpodobně způsobí, že spotřebitel učiní rozhodnutí o nákupu, které by jinak neučinil.
• Směrnice 2005/29/ES poskytuje obecný seznam informací, které by se měly považovat za podstatné, jako jsou cena a hlavní vlastnosti výrobku. Existují další požadavky na prodeje online, jako jsou povinnosti online tržišť⁴ informovat spotřebitele o hlavních kritériích, která určují pořadí⁵ nabídek poskytnutých v odpovědi na vyhledávací dotaz, a povinnost informovat, zda a jak je kontrolována pravost spotřebitelských recenzí.

Agresivní obchodní praktiky

• Rozhodnutí k nákupu musí být učiněno svobodně spotřebitelem. Praktika je agresivní a nekalá, pokud obtěžováním, donucováním a nepatřičným ovlivňováním⁶ výrazně zhoršuje svobodnou volbu průměrného spotřebitele a vede k rozhodnutí o nákupu, které by jinak neučil.
• Proto je třeba při stanovení, zda se jedná o agresivní obchodní praktiky, vzít v úvahu několik faktorů. Patří mezi ně:
  • povaha, místo a doba trvání praktiky,
  • možné použití fyzického či slovního vyhrožování,
  • vědomé využití obchodníkem jakýchkoli závažných okolností (např. úmrtí nebo vážná nemoc), které vedou ke zhoršení úsudku spotřebitele, k ovlivnění rozhodnutí spotřebitele ve vztahu k produktu,
  • jakákoli nepřiměřená mimosmluvní podmínka uložená spotřebiteli, který chce uplatnit svá smluvní práva (např. ukončit nebo změnit smlouvu).

Praktiky zakázané za všech okolností (černá listina)

• Směrnice 2005/29/ES obsahuje seznam obchodních praktik, které jsou zakázané za všech okolností. Po změnách vyplývajících ze směrnice (EU) 2019/2161 jsou zakázány také některé další praktiky, mezi něž patří zveřejňování falešných spotřebitelských recenzí, skrytá propagace ve výsledcích vyhledávání a další prodej vstupenek, které obchodník získal pomocí automatizovaných softwarů (tzv. „bots“).
• Směrnice (EU) 2024/825 na černou listinu rovněž přidává několik dalších praktik, jak je uvedeno níže.
  • Formy lakování nazeleno (zavádějících environmentálních tvrzení), včetně níže uvedených.
    • Obecná environmentální tvrzení, která naznačují vynikající environmentální profil nebo vytvářejí dojem takového profilu, např. „environmentálně šetrné“, „ekologicky šetrné“, „zelené“, „ekologické“, „šetrné ke klimatu“, „uhlíkově šetrné“, „energeticky úsporné“, „biologicky rozložitelné“ nebo podobná tvrzení bez uznaného vynikajícího environmentálního profilu relevantního pro dané tvrzení.
    • Uvedení označení udržitelnosti, které se nezakládá na systému certifikace nebo není zavedeno orgány veřejné správy. Před uvedením označení udržitelnosti musí obchodník zajistit, že splňuje minimální podmínky transparentnosti a důvěryhodnosti a že je k dispozici objektivní kontrola dodržování požadavků systému. Tuto kontrolu musí provádět třetí strana, jejíž pravomoc a nezávislost na vlastníkovi systému i obchodníkovi je zajištěna na základě mezinárodních, unijních nebo vnitrostátních norem a postupů.
    • Tvrzení založená na kompenzaci emisí skleníkových plynů, z nichž vyplývá, že výrobek má neutrální, nižší nebo pozitivní dopad na životní prostředí z hlediska emisí, což může uvádět spotřebitele v omyl, aby se domnívali, že tato tvrzení se vztahují na samotný výrobek nebo na dodávku a výrobu tohoto výrobku nebo že spotřeba tohoto výrobku nemá dopad na životní prostředí.
  • Zavádějící praktiky vedoucí k předčasnému zastarávání, včetně:
    • nepravdivá tvrzení o trvanlivosti nebo opravitelnosti zboží,
    • obchodní sdělení ve vztahu ke zboží, které obsahuje prvek zavedený s cílem omezit trvanlivost navzdory informacím týkajícím se tohoto prvku a jeho účinků na trvanlivost zboží, jež jsou obchodníkovi dostupné.

Náprava a sankce

• Členské státy musí zajistit, aby spotřebitelé měli právo na individuální prostředky nápravy (náhradu, snížení ceny apod.), když jsou poškozeni nekalými obchodními praktikami.
• Členské státy musí zavést účinné, přiměřené a odrazující sankce s cílem potrestat obchodníky, kteří porušují vnitrostátní pravidla o nekalých obchodních praktikách.
• Při ukládání pokut musí členské státy stanovit pokuty až na alespoň 4 % obratu obchodníka nebo dva miliony EUR, pokud nejsou informace o obratu dostupné, když spolu spolupracují vnitrostátní orgány několika zemí na významném přeshraničním porušení, které ovlivňuje spotřebitele v několika členských státech.

Pokyny

V roce 2021 Evropská komise vydala aktualizované pokyny o provádění a uplatňování směrnice 2005/29/ES. Vysvětlují klíčové pojmy a pravidla a uvádějí praktické příklady z judikatury Soudního dvora Evropské unie a vnitrostátních soudů a správních orgánů s cílem usnadnit prosazování vnitrostátním orgánům a zajistit větší právní jistotu obchodníkům. Pokyny se týkají změn zavedených směrnicí (EU) 2019/2161.