1.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/5

1.

Rada dne 12. listopadu 2002 schválila usnesení o podpoře posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy (1), na jehož základě následně vzniklo prohlášení, které na zasedání v Kodani ve dnech 29. a 30. listopadu 2002 přijali ministři odpovědní za odborné vzdělávání a přípravu v členských státech EU, zemích ESVO/EHP a kandidátských zemích, Komise a evropští sociální partneři jakožto strategii pro zlepšení výkonnosti, kvality a přitažlivosti odborného vzdělávání a přípravy, jež je obvykle označována jako „kodaňský proces“;

2.

doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (2) doporučuje členským státům rozvíjet klíčové kompetence u všech osob v rámci svých strategií celoživotního učení s cílem nabídnout všem mladým lidem způsoby, jak rozvinout tyto kompetence na takovou úroveň, která bude dostatečným základem pro další vzdělávání a pracovní život;

3.

usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007 nazvané „Novými dovednostmi k novým povoláním“ (3) zdůraznilo, že je naléhavě nutné předvídat budoucí potřeby v oblasti dovedností, aby byli pracující připraveni na nová povolání ve znalostní společnosti, a to prováděním opatření usilujících o přizpůsobení znalostí, dovedností a kompetencí potřebám hospodářství a předcházením případným deficitům v této oblasti;

4.

závěry Rady ze dne 22. května 2008 o vzdělávání dospělých uznaly klíčovou úlohu, kterou může vzdělávání dospělých sehrát při plnění cílů Lisabonské strategie tím, že podpoří sociální soudržnost, poskytne občanům dovednosti nezbytné pro nalezení nových pracovních míst a napomůže Evropě lépe reagovat na výzvy globalizace, a vyzvaly členské státy, aby se zabývaly řadou konkrétních opatření týkajících se vzdělávání dospělých (4);

5.

závěry Rady ze dne 21. listopadu 2008 o mobilitě mládeže (5) vyzvaly členské státy, aby každému mladému člověku v procesu odborného vzdělávání a přípravy umožnily účastnit se některého z programů mobility a aby zvýšily počet příležitostí k mobilitě v rámci odborného vzdělávání a přípravy;

6.

usnesení Rady a zástupců vlád členských zemí zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 nazvané: „Lepší začlenění celoživotního poradenství do strategií celoživotního učení“ (6) zdůraznilo potřebu pomoci jednotlivcům s vymezením jejich stávajících dovedností a se stanovením cílů v oblasti učení potřebných ke zlepšení jejich profesních vyhlídek;

7.

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 12. května 2009 (7) o posílení partnerství mezi institucemi vzdělávání a odborné přípravy a sociálními partnery, zejména zaměstnavateli, v souvislosti s celoživotním učením vyzvaly členské státy k aktivní podpoře těchto partnerství;

8.

závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (8) stanovily uskutečňování této spolupráce na období do roku 2020 prostřednictvím rámce, který se na systémy vzdělávání a odborné přípravy zaměřuje z hlediska celoživotního učení jako na celek;

9.

Evropská rada v závěrech ze zasedání konaného ve dnech 25. a 26. března 2010 a dne 17. června 2010 (9) stanovila pro oblast vzdělávání a odborné přípravy v kontextu strategie Evropa 2020 dva hlavní cíle. Vyzvala rovněž Komisi k předložení opatření, jež jsou k naplnění této strategie nezbytná na úrovni EU, a to zejména prostřednictvím řady stěžejních iniciativ;

10.

závěry Rady ze dne 11. května 2010 o kompetencích na podporu celoživotního učení a o iniciativě „Novými dovednostmi k novým povoláním“ (10) naléhavě vyzvaly členské státy, aby vykonaly více pro podporu získávání, aktualizace a dalšího rozvoje celé škály kompetencí v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, jakož i na podporu počátečního i dalšího profesního rozvoje učitelů a školitelů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy tak, aby byli mimo jiné připraveni pro nové role, jež vyplývají z přístupu založeného na kompetencích;

11.

závěry Rady ze zasedání ve dnech 10. a 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy (11) vyzvaly členské státy, aby posílily získávání klíčových kompetencí prostřednictvím forem a programů odborného vzdělávání a pečlivěji se věnovaly potřebám znevýhodněných studujících,

1.

počáteční i další odborné vzdělávání a příprava mají dvojí cíl, a to přispět k zaměstnatelnosti a ekonomickému růstu a reagovat na širší společenské výzvy, mezi něž patří zejména podpora sociální soudržnosti. Mladým lidem i dospělým by měly nabízet atraktivní a náročné kariérní příležitosti a měly by být v rovnocenné míře přitažlivé pro ženy i muže, osoby s vysokým potenciálem i osoby, kterým z jakýchkoli důvodů hrozí vyloučení z trhu práce;

2.

budoucí evropský trh práce se bude muset vyrovnat se stárnoucí populací a současně klesajícím počtem mladých lidí, kteří se budou zapojovat do systémů počátečního vzdělávání a odborné přípravy a do trhů práce. Zároveň bude muset reagovat na výzvy spojené s pokračujícím technologickým rozvojem a měnícími se hospodářskými požadavky. V důsledku toho bude na dospělé, a to zejména starší pracovníky, stále častěji kladen požadavek, aby prostřednictvím dalšího odborného vzdělávání a přípravy aktualizovali a rozšiřovali své dovednosti a kompetence;

3.

současný hospodářský pokles může mít závažný dopad na investice do odborného vzdělávání a přípravy. Vzhledem k rozpočtovým omezením jsou zapotřebí inovativní řešení, aby tak bylo zabezpečeno udržitelné financování odborného vzdělávání a přípravy a zajištěno účinné přidělování a spravedlivé rozdělování zdrojů;

4.

nesoulad mezi dovednostmi a potřebami trhu práce může brzdit produktivitu, růst a konkurenceschopnost. Je nutno předvídat potřeby a nedostatky v oblasti dovedností na všech úrovních kvalifikace a výsledky přenášet do politiky a praxe za účelem zvýšení souladu mezi poskytováním odborného vzdělávání a přípravy a potřebami hospodářství, občanů a celé společnosti;

5.

za utváření odborného vzdělávání a přípravy jsou společně odpovědné vlády jednotlivých členských států, sociální partneři, zaměstnavatelé a další příslušné zúčastněné strany, jakou jsou odvětvové organizace, poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy, učitelé, školitelé a studující: ti všichni mají společný zájem na užší spolupráci;

6.

v politikách na evropské úrovni i na úrovni členských států by mělo být zdůrazněno, že ve znalostní společnosti jsou odborné dovednosti a kompetence stejně důležité jako dovednosti a kompetence akademické;

7.

s ohledem na úlohu odborného vzdělávání a přípravy v evropských společnostech a ekonomikách je nesmírně důležité udržet špičkovou úroveň tohoto vzdělávání a dále ji rozvíjet. Odborné vzdělávání a příprava na světové úrovni jsou nezbytným předpokladem pro to, aby si Evropa udržela postavení největšího vývozce průmyslových výrobků na světě. Oblast odborného vzdělávání a přípravy, v níž bude dosahováno vynikajících výsledků, je rovněž velice důležitá pro zachování evropského modelu sociálního zabezpečení,

I.

globální vize odborného vzdělávání a přípravy v roce 2020;

II.

strategických cílů na období let 2011–2020, spolu s řadou podpůrných průřezových cílů;

III.

zásad řízení kodaňského procesu a ztotožnění se s tímto procesem;

IV.

krátkodobé cíle na první čtyři roky (2011–2014),

—

přitažlivé (počáteční i další) odborné vzdělávání a přípravu určené pro všechny, které budou zajišťovat vysoce kvalifikovaní učitelé a školitelé, které budou využívat inovativní učební metody a vysoce kvalitní infrastrukturu a zařízení, budou vysoce relevantní z hlediska trhu práce a budou nabízet možnosti dalšího vzdělávání a odborné přípravy,

—

vysoce kvalitní počáteční odborné vzdělávání a příprava, které by studenti, rodiče a celá společnost mohli považovat za přitažlivou volbu stejně hodnotnou jako všeobecné vzdělávání. V rámci počátečního odborného vzdělávání by studenti měli získat jak klíčové kompetence, tak i zvláštní odborné dovednosti,

—

snadno dostupné další odborné vzdělávání a přípravu zaměřené na profesní rozvoj pro zaměstnance, zaměstnavatele, samostatné podnikatele a nezaměstnané osoby, které usnadní rozvoj kompetencí a změny profesní dráhy,

—

flexibilní systémy odborného vzdělávání a přípravy založené na přístupu zaměřeném na výsledky vzdělávacího procesu, které budou podporovat flexibilní vzdělávací dráhy, umožňovat propustnost mezi jednotlivými subsystémy vzdělávání a odborné přípravy (základním vzdělávám, odborným vzděláváním a přípravou, vysokoškolským vzděláváním, vzděláváním dospělých) a zajišťovat validaci neformálního a informálního učení, včetně kompetencí získaných během odborné praxe,

—

evropský prostor vzdělávání a odborné přípravy s transparentními systémy kvalifikací, jež umožní přenos a akumulaci výsledků vzdělávacího procesu, jakož i uznávání kvalifikací a kompetencí a zvýší nadnárodní mobilitu,

—

výrazně širší možnosti pro nadnárodní mobilitu studentů absolvujících odborné vzdělávání a přípravu a odborných pracovníků působících v této oblasti,

—

po celý život snadno dostupné a vysoce kvalitní informace a služby odborného vedení a poradenství, které by tvořily soudržnou síť a umožňovaly evropským občanům činit správná rozhodnutí a rozhodovat o své vzdělávací i profesní dráze bez ohledu na tradiční genderové profily.

a)

zvýšit kvalitu počátečního odborného vzdělávání a přípravy (viz rovněž níže uvedený bod 1.2) zlepšením kvality a kompetencí učitelů, školitelů a vedoucích pracovníků škol, zavedením flexibilních přechodů mezi všemi úrovněmi vzdělávání a výšením povědomí veřejnosti o možnostech, jež odborné vzdělávání a příprava nabízejí. To je obzvláště důležité v členských státech, v nichž odborné vzdělávání a příprava bývají podceňovány;

b)

podporovat praktické činnosti a poskytování vysoce kvalitních informací a odborného vedení, které by žákům vykonávajícím povinnou školní docházku a jejich rodičům umožnily seznámit se s různými odbornými povoláními a možnými profesními drahami;

c)

zajistit začlenění klíčových kompetencí do kurikul počátečního odborného vzdělávání a přípravy a vytvořit vhodné prostředky pro hodnocení těchto kompetencí;

d)

organizovat vzdělávací a výukové činnosti, které budou v rámci počátečního odborného vzdělávání a přípravy podporovat rozvoj dovedností v oblasti řízení profesní dráhy;

e)

umožnit studentům absolvujícím počáteční odborné vzdělávání přístup k náležitému modernímu technickému vybavení, výukovým materiálům a infrastrukturám. Poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy by měli zvážit sdílení nákladů a společné využívání vybavení mezi sebou a ve spolupráci s podniky. Rovněž je třeba podporovat získávání poznatků v rámci pracovního procesu v podnicích, které mají k dispozici příslušnou infrastrukturu;

f)

prostřednictvím vnitrostátních monitorovacích systémů sledovat přechod absolventů odborného vzdělávání a přípravy na trh práce nebo do dalšího vzdělávání a odborné přípravy.

a)

jedním ze základních předpokladů přitažlivosti odborného vzdělávání a přípravy je vysoká kvalita jeho poskytování. V zájmu zajištění vyšší kvality, větší transparentnosti, vzájemné důvěry, mobility pracovníků a studujících a celoživotního učení by členské státy měly vytvořit rámce pro zajišťování kvality v souladu s doporučením týkajícím se evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy;

b)

členské státy měly by do konce roku 2015 na vnitrostátní úrovni vytvořit společný rámec pro zajišťování kvality určený poskytovatelům odborného vzdělávání a přípravy, který se bude vztahovat rovněž na související získávání poznatků přímo na pracovišti a bude slučitelný s evropským referenčním rámcem pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

a)

členské státy by měly zlepšit počáteční a další odbornou přípravu učitelů, školitelů, instruktorů a poradců tím, že nabídnou flexibilní formu odborné přípravy a investice. Tento cíl nabývá ještě více na významu, vezme-li se v úvahu stárnoucí evropská populace učitelů a školitelů, měnící se trhy práce a pracovní prostředí, jakož i potřeba získat osoby, které mají nejvhodnější pedagogické předpoklady. Je třeba podporovat odborné stáže učitelů a školitelů v podnicích;

b)

členské státy by měly ve vzájemné spolupráci určit osvědčené postupy a hlavní zásady, pokud jde o měnící se kompetence a profily učitelů a školitelů odborného vzdělávání a přípravy. Tuto činnost by mohla podpořit Evropská komise a Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání s využitím sítě sdružující „učitele a školitele odborného vzdělávání a přípravy“.

a)

orgány v členských státech – na celostátní, regionální nebo místní úrovni – by měly vytvářet podmínky pro posílenou spolupráci mezi školami a podniky, aby se tak zlepšily znalosti učitelů o pracovních postupech na straně jedné a všeobecné pedagogické dovednosti a kompetence školitelů na straně druhé;

b)

členské státy by měly podporovat partnerství mezi sociálními partnery, podniky, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, službami zaměstnanosti, veřejnými orgány, výzkumnými organizacemi a dalšími příslušnými subjekty, aby tak bylo zajištěno lepší předávání informací o potřebách trhu práce a zajištěn větší soulad mezi těmito potřebami a rozvojem znalostí, dovedností a kompetencí. Zaměstnavatelé a sociální partneři by měli usilovat o jasné vymezení kompetencí a kvalifikací, které potřebují v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, a to v rámci jednotlivých odvětví i napříč jimi. Je třeba pokračovat ve vytváření společného jazyka (18), který má umožnit propojení mezi oblastí vzdělávání a odborné přípravy na jedné straně a světem práce na straně druhé a který by měl být v souladu s ostatními nástroji EU, jako např. evropským nástrojem kvalifikací;

c)

kurikula odborného vzdělávání a přípravy by měla být zaměřena na výsledky a měla by lépe reagovat na potřeby trhu práce. Tuto otázku by měly řešit modely spolupráce s podniky nebo profesními odvětvovými organizacemi, přičemž díky této spolupráci by instituce odborného vzdělávání a přípravy získávaly informace o zaměstnatelnosti svých absolventů i o míře jejich zaměstnanosti;

d)

ke zlepšení kvality a relevantnosti odborného vzdělávání a přípravy by členské státy, a zejména poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy, měli využívat zpětné vazby od poradenských služeb ohledně přechodu absolventů odborného vzdělávání a přípravy do pracovního procesu nebo do dalšího vzdělávání;

e)

součástí všech programů počátečního odborného vzdělávání a přípravy by se mělo stát získávání poznatků v rámci pracovního procesu zajišťované v partnerství s podniky a neziskovými organizacemi;

f)

členské státy by měly podporovat rozvoj odborné přípravy učňovského typu a zlepšovat informovanost o této přípravě.

a)

aktivně podporovat jednotlivce, aby se účastnili dalšího odborného vzdělávání a přípravy, a poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy, aby se více zapojili do dalšího odborného vzdělávání a přípravy, přičemž pozornost by měla být věnována zejména osobám, které čekají přesuny na trhu práce (jako například osoby, jejichž zaměstnání je ohroženo a nezaměstnaní), a znevýhodněným skupinám;

b)

vytvořit vhodný rámec, který bude pobídkou podnikům k tomu, aby nadále investovaly do rozvoje lidských zdrojů a do dalšího odborného vzdělávání a přípravy;

c)

podporovat flexibilní formy odborné přípravy (e-learning, večerní kurzy, odborná příprava během pracovní doby, atd.) s cílem přispět k dostupnosti odborné přípravy v různých životních situacích a přizpůsobit se různým potřebám. Další odborná příprava by měla zahrnovat všechny druhy učení, a to i včetně vnitropodnikových kurzů a získávání poznatků v rámci pracovního procesu, a ženy a muži by k ní měli mít rovný přístup;

d)

vybízet instituce odborné přípravy a zaměstnavatele ke spolupráci, a to zejména v oblasti odborné přípravy vysokého počtu pracovníků s nízkou kvalifikací, kteří mají nanejvýš nižší středoškolské vzdělání a pro něž budou přínosné přístupy, v jejichž rámci budou do odborného vzdělávání a přípravy začleněny základní dovednosti;

e)

nejpozději v roce 2015 začít vytvářet vnitrostátní postupy pro uznávání a validaci neformálního a informálního učení, které by se podle potřeby opíraly o vnitrostátní rámce kvalifikací. Tyto postupy by měly být zaměřeny na znalosti, dovednosti a kompetence bez ohledu na okolnosti, v nichž byly získány (například obecné vzdělávání dospělých, odborné vzdělávání a příprava, odborná praxe a dobrovolné činnosti). Rovněž je třeba více zohledňovat znalosti, dovednosti a kompetence, které nutně nevedou k získání plnohodnotných formálních kvalifikací. V tomto ohledu je důležitá úzká spolupráce s dalšími oblastmi politiky, jako například s oblastí mládeže, sportu, kultury, sociálních věcí a zaměstnanosti;

f)

přijmout konkrétní opatření ke zvýšení míry účasti na dalším odborném vzdělávání, pokud jde o osoby, jež čekají přesuny na trhu práce, a skupiny s nízkou účastí na tomto vzdělávání, jako jsou ženy, osoby s nízkou kvalifikací a starší pracovníci. Členské státy by zejména měly prostřednictvím investic usilovat o zajištění toho, aby se počet osob s nízkou kvalifikací ve věku 25–64 let, které se účastní celoživotního učení, více přiblížil průměrné míře účasti této věkové skupiny.

a)

usnadňovat přechod mezi vzděláváním a odbornou přípravou a pracovním procesem a mezi jednotlivými zaměstnáními prostřednictvím poskytování integrovaných poradenských služeb (služeb zaměstnanosti a poradenství), jakož i dovedností v oblasti řízení profesní dráhy, a to mladým lidem i dospělým. Je nesmírně důležité, aby mezi zúčastněnými poskytovateli služeb mohla probíhat snadná a objektivní výměna informací a aby tito poskytovatelé mohli zvyšovat kvalitu poradenských služeb;

b)

zavádět nebo udržovat postsekundární/vyšší odborné vzdělávání a přípravu na úrovni 5 evropského rámce kvalifikací nebo případně na vyšší úrovni a vhodným způsobem přispívat k dosažení hlavního cíle EU, jímž je 40 % podíl osob s terciárním nebo srovnatelným vzděláním;

c)

podporovat flexibilní přechody mezi odborným vzděláváním a přípravou a všeobecným a vysokoškolským vzděláváním a zvyšovat prostupnost těchto oblastí vzdělávání posilováním jejich vzájemných vazeb. V zájmu dosažení tohoto cíle, jakož i za účelem zvýšení účasti na celoživotním učení, by členské státy měly urychlit vytváření a uplatňování komplexních vnitrostátních rámců kvalifikací založených na výsledcích vzdělávacího procesu;

d)

Komise a členské státy by měly usilovat o vyšší soudržnost obou stávajících evropských systémů kreditů, tj. ECVET a ECTS.

a)

hospodářská globalizace je pro zaměstnavatele, zaměstnance a samostatné podnikatele podnětem k tomu, aby rozšířili svou oblast působnosti za hranice své země.

Poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy by je v tomto procesu měli podpořit rozšířením učebních programů o mezinárodní rozměr a vytvořením mezinárodních sítí s partnerskými institucemi;

b)

prostřednictvím pobídek, programů financování (včetně využívání evropských strukturálních fondů) a šíření osvědčených postupů by členské státy by měly vést místní a regionální orgány a poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy k tomu, aby vypracovávali strategie přeshraniční spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy s cílem podpořit větší mobilitu studentů, učitelů a školitelů a dalších odborných pracovníků působících v rámci odborného vzdělávání a přípravy. Členské státy by měly podporovat takové odborné vzdělávání a přípravu, které umožňují, podporují a pokud možno začleňují období mobility, včetně odborných stáží, v zahraničí;

c)

členské státy by měly systematicky využívat a podporovat evropské nástroje transparentnosti, jako jsou EQF, ECVET a Europass, aby tak přispěly k nadnárodní mobilitě;

d)

členské státy by měly v rámci odborného vzdělávání a přípravy podporovat příležitosti k výuce jazyků určené studentům i učitelům a poskytování jazykové odborné přípravy uzpůsobené specifickým potřebám odborného vzdělávání a přípravy se zvláštním důrazem na význam cizích jazyků pro přeshraniční spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a pro mezinárodní mobilitu.

a)

členské státy by měly aktivně vybízet poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy ke spolupráci s inovativními podniky, středisky pro design, kulturním odvětvím a vysokoškolskými institucemi při vytváření „znalostních partnerství“. Tato spolupráce by jim měla pomoci získat cenné poznatky o novém vývoji a o tom, jaké kompetence jsou zapotřebí, dosáhnout špičkové kvality v odborné oblasti a rozvíjet inovace. Tato partnerství by rovněž mohla napomoci k zavedení metod získávání poznatků založených na praxi, k podpoře experimentování a k uzpůsobení kurikul;

b)

v zájmu zajištění co nejširšího přístupu k odborné přípravě, podpory aktivního učení a rozvoje nových metod odborného vzdělávání a přípravy na pracovišti i ve škole je třeba využívat informačních a komunikačních technologií;

c)

členské státy by v úzké spolupráci se zaměstnavateli, poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy a vnitrostátními službami na podporu podnikání měly podporovat iniciativy zaměřené na rozvoj podnikatelských dovedností v rámci počátečního i dalšího odborného vzdělávání a přípravy. V zájmu dosažení tohoto cíle by měly podporovat poskytování odpovídajícího financování, určeného například na výukové materiály a podpůrné nástroje a k zakládání minispolečností ze strany studentů, a měly by usilovat o prohloubení spolupráce na regionální úrovni;

d)

členské státy by měly podporovat začínající i budoucí podnikatele tím, že budou poskytovat podporu začínajícím podnikům absolventů odborného vzdělávání a přípravy a propagovat mobilitu mladých podnikatelů za účelem získávání poznatků.

a)

zaručit, že v rámci počátečního odborného vzdělávání a přípravy získají studující konkrétní odborné kompetence a širší, průřezové kompetence, jež jim umožní účastnit se dalšího vzdělávání a odborné přípravy (v rámci odborného vzdělávání a přípravy nebo v rámci vysokoškolského vzdělávání), a podporovat proces volby povolání, účast na trhu práce a přesuny v rámci trhu práce. Znalosti, dovednosti a kompetence, jež lidé získají v rámci odborného vzdělávání a přípravy, by jim měly umožnit rozhodovat o své profesní dráze a hrát ve společnosti aktivní úlohu;

b)

zajistit, aby systémy vzdělávání dospělých napomáhaly k získávání a dalšímu rozvoji klíčových kompetencí. Tento proces může být uskutečňován ve spolupráci s poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy, místními společenstvími, organizacemi občanské společnosti, atd.;

c)

prostřednictvím preventivních i nápravných opatření maximalizovat přínos odborného vzdělávání a přípravy ke snížení podílu osob předčasně ukončujících školní docházku na méně než 10 %. Toho lze dosáhnout například poskytováním odborného vzdělávání a přípravy, které budou relevantní pro trh práce, zintenzivněním získávání poznatků v rámci pracovního procesu a zvýšením počtu učňovských oborů, zajištěním flexibilních vzdělávacích drah, účinného odborného vedení a poradenství a učebních programů a metod, které zohledňují životní styl a zájmy mladých lidí a současně splňují vysoké kvalitativní nároky na odborné vzdělávání a přípravu;

d)

přijmout opatření nutná k zajištění rovného přístupu, především jednotlivcům a skupinám, jimž hrozí vyloučení, zejména pak osobám s nízkou kvalifikací a nekvalifikovaným osobám, osobám se zvláštními potřebami nebo ze znevýhodněných poměrů, jakož i starším pracovníkům. Účast těchto skupin na odborném vzdělávání a přípravě je třeba usnadnit a podpořit finančními či jinými prostředky a prostřednictvím validace neformálního a informálního učení, jakož i umožněním flexibilních přechodů;

e)

napomáhat rozvoji aktivního občanství v rámci odborného vzdělávání a přípravy, například podporou partnerství mezi poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy a organizacemi občanské společnosti nebo, v souladu s vnitrostátní legislativou a praxí, podporou zastoupení studentů v institucích odborného vzdělávání a přípravy. Podpora tohoto druhu může přispět k uznávání dovedností a kompetencí získaných v rámci dobrovolné činnosti.

—

členské státy by se měly pevně zavázat k provádění priorit kodaňského procesu v rámci národních programů reforem a strategie Evropa 2020,

—

podávání zpráv v rámci kodaňského procesu je třeba začlenit do podávání zpráv prováděného na základě strategického rámce „ET 2020“. Byl by tak zajištěn nejúčinnější způsob, jak přispívat ke zprávám o strategii Evropa 2020, a posílilo by se zviditelnění odborného vzdělávání a přípravy v celoživotním učení,

—

je třeba posílit spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Jako hlavní mechanismus této spolupráce by měla nadále sloužit otevřená metoda koordinace. Prostředkem na podporu tvorby politik na vnitrostátní úrovni by mělo být vzájemné učení a inovativní projekty,

—

při řízení kodaňského procesu by nadále měli hrát aktivní úlohu generální ředitelé pro odborné vzdělávání, evropští sociální partneři a Poradní výbor pro odborné vzdělávání,

—

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání a Evropská nadace odborného vzdělávání by měly nadále podporovat rozvoj politik a jejich uplatňování, podávat zprávy o pokroku při plnění strategických cílů i krátkodobých cílů a poskytovat podklady pro tvorbu politik v oblasti odborného vzdělávání a přípravy,

—

organizace poskytující odborné vzdělávání a přípravu je třeba vyzvat k tomu, aby spolupracovaly na evropské úrovni za účelem podpory výše uvedených cílů,

—

k řešení stávajících i budoucích problémů mohou přispět politické dialogy a výměny zkušeností s našimi partnery po celém světě. Je třeba posílit výměny a spolupráci s potenciálními kandidátskými zeměmi, se sousedními zeměmi využívajícími podporu ze strany Evropské nadace odborného vzdělávání a s mezinárodními organizacemi, především s OECD, Radou Evropy, Mezinárodní organizací práce a organizací UNESCO. Právo účastnit se těchto činností by měly mít zajištěny všechny členské státy,

—

k usnadnění pravidelného podávání zpráv o pokroku ze strany vlád členských států a sociálních partnerů je třeba vypracovat seznam krátkodobých cílů.

a)

organizovat činnosti zaměřené na zvyšování přitažlivosti a špičkové úrovně odborného vzdělávání a přípravy, jež mohou zahrnovat kampaně a soutěže v oblasti dovedností;

b)

podporovat činnosti umožňující žákům vykonávajícím povinnou školní docházku seznámit se s odbornými povoláními a možnými profesními drahami.

—

politický dokument o úloze, kterou hraje špičková úroveň odborného vzdělávání a přípravy v inteligentním a udržitelném růstu,

—

zvážit evropskou podporu kampaním na propagaci odborného vzdělávání a přípravy, včetně průzkumu provedeného Eurobarometrem zaměřeného na přitažlivost odborného vzdělávání a přípravy,

—

podpora soutěží v oblasti dovedností na evropské nebo celosvětové úrovni.

a)

přijmout odpovídající opatření za účelem provádění doporučení týkajícího se evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a dosáhnout pokroku při vytváření vnitrostátních rámců pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy;

b)

podle potřeby zajistit, aby klíčové kompetence a dovednosti v oblasti řízení profesní dráhy byly odpovídajícím způsobem začleňovány do kurikul počátečního odborného vzdělávání a přípravy a aby je bylo možné získávat prostřednictvím odborné přípravy nabízené v rámci dalšího odborného vzdělávání a přípravy;

c)

vlády, sociální partneři a poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy by měli přijmout opatření nezbytná k tomu, aby:

d)

pokračovali ve vytváření monitorovacích systémů zaměřených na přechody ze vzdělávacího do pracovního procesu.

—

poskytování odborného vedení a technické podpory při uplatňování evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy,

—

v roce 2013 přezkoumat, jak je v jednotlivých státech uskutečňován evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy,

—

vytváření tematicky zaměřených sítí sestávajících z projektů v rámci programu Leonardo da Vinci zaměřených na zajišťování kvality,

—

příručka/studie o úspěšných modelech učení v rámci pracovního procesu (za přispění Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání),

—

zlepšit předvídání vývoje v oblasti dovedností a kompetencí, zejména prostřednictvím prognóz poptávky po dovednostech (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání) a ustavením Evropských rad pro dovednosti,

—

vytvořit společný jazyk, který by umožnil propojení mezi oblastí vzdělávání a odborné přípravy a pracovním procesem (evropský rámec dovedností, kompetencí a povolání) a který by byl v souladu s dalšími nástroji EU, například s evropským rámcem kvalifikací,

—

zvážit přijetí referenční úrovně EU v oblasti zaměstnatelnosti na základě návrhu Komise,

—

pracovat na osvědčených postupech a hlavních zásadách s ohledem na měnící se profily učitelů a školitelů odborného vzdělávání a přípravy (společně s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání).

a)

v zájmu maximalizace přínosu odborného vzdělávání a přípravy k dosažení cíle strategického rámce „ET 2020“, jímž je 15 % účast dospělých na celoživotním učení, přezkoumat, jak všechny zúčastněné subjekty využívají pobídek, práv a povinností, a přijmout vhodná opatření na podporu účasti na dalším odborném vzdělávání a přípravě;

b)

provést doporučení týkající se evropského rámce kvalifikací:

c)

za pomoci evropského rámce kvalifikací/vnitrostátních rámců kvalifikací a s využitím odborného vedení vytvořit postupy pro validaci neformálního a informálního učení a prosazovat jejich využívání;

d)

poskytovat integrované poradenské služby (v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti) v úzkém sepětí s potřebami trhu práce;

e)

uplatňování evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu: viz níže uvedený oddíl 2.2.

—

strategická příručka o přístupu k dalšímu odbornému vzdělávání a přípravě a účasti na nich,

—

vedení a technická podpora při uplatňování evropského rámce kvalifikací, zejména s ohledem na využívání přístupu založeného na výsledcích učení,

—

mapování vypracovávání vnitrostátních rámců kvalifikací prováděné Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP) a Evropskou nadací odborného vzdělávání (ETF),

—

doporučení Rady o validaci neformálního a informálního učení (2011),

—

zpráva o pokroku ve vytváření politik, systémů a postupů v oblasti celoživotního poradenství – 2011 (CEDEFOP, ETF a Evropská síť pro rozvoj politiky celoživotního poradenství (ELGPN)).

a)

pokrok při uplatňování evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) v souladu s doporučením a účast na testování systému ECVET v oblasti mobility;

b)

přijetí příslušných opatření na zvýšení mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy včetně:

—

vedení a technická podpora při uplatňování evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET),

—

pravidelný přezkum uplatňování evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (spolu s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání),

—

vytváření tematicky zaměřených sítí projektů ECVET v rámci programu Leonardo da Vinci,

—

doporučení o mobilitě ve vzdělávání (2011),

—

zvážit přijetí referenční úrovně EU pro mobilitu v rámci odborného vzdělávání a přípravy v oblasti zaměstnatelnosti na základě návrhu Komise (2011),

—

návrh rámce pro zajišťování kvality v oblasti stáží,

—

podpora mobility pro učně, a to i prostřednictvím podpůrného portálu, v rámci programu celoživotního učení/programu Leonardo da Vinci,

—

vytvoření evropského pasu dovedností jakožto součásti Europassu (do roku 2012).

a)

podpora partnerství pro účely rozvoje tvořivosti a inovací (poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy, instituce vysokoškolského vzdělávání, střediska pro design, umění, výzkum a inovace);

b)

prosazování účinného, inovativního a kvalitního využívání technologií poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy (včetně vytváření sítí a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem) podporovaného nezbytným zařízením, infrastrukturou a sítěmi, a jeho nepřetržité zlepšování s ohledem na vývoj technologie a poznatků v oblasti pedagogiky;

c)

přijetí opatření v zájmu podpory podnikání, např. podporou získávání příslušných klíčových kompetencí, umožněním získávání praktických zkušeností v podnicích a zapojením odborníků ze sféry podnikání;

—

ustavení fóra pro odborné vzdělávání a přípravu a podnikání na úrovni EU, které by se zaměřovalo na tato témata,

a)

přijetí preventivních a nápravných opatření, aby odborné vzdělávání a příprava mohly v co nejvyšší míře přispět k boji proti předčasnému ukončování školní docházky;

b)

zvážení konkrétních opatření zaměřených na zvýšení účasti skupin s nízkou kvalifikací a dalších ohrožených skupin v procesu odborného vzdělávání a přípravy, kromě jiného i vytvořením flexibilních přechodů v rámci dalšího odborného vzdělávání a přípravy a využíváním vhodných poradenských a podpůrných služeb;

c)

využívání informačních a komunikačních technologií v zájmu zajištění co nejširšího přístupu k odborné přípravě a podpory aktivního učení, jakož i v zájmu vytváření nových metod v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na pracovišti i ve škole, aby se usnadnila účast ohrožených skupin;

d)

využívání stávajících systémů monitorování na podporu účasti ohrožených skupin v odborném vzdělávání a přípravě: viz bod 1.2. d) výše;

—

příručka osvědčených postupů pro začleňování ohrožených skupin pomocí kombinace praktické výuky a klíčových kompetencí,

—

doporučení Rady o snižování počtu případů předčasného ukončení školní docházky (2011).

a)

stanovení komunikačních strategií pro různé zúčastněné skupiny zaměřených na uplatňování a přidanou hodnotu nástrojů (evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, Evropského systému přenosu a akumulace kreditů, zajištění návaznosti mezi vnitrostátními rámci kvalifikací a evropským rámcem kvalifikací, systémů zajišťování kvality v souladu s evropským referenčním rámcem pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy);

b)

zavedení mechanismů strukturované spolupráce mezi odvětvím odborného vzdělávání a přípravy a službami zaměstnanosti na všech úrovních (politika a uplatňování), včetně sociálních partnerů;

c)

přispívání ke zlepšování údajů na úrovni EU o studentech absolvujících počáteční odborné vzdělávání a přípravu, včetně údajů o mobilitě a zaměstnatelnosti;

—

podpora plnění výše uvedených cílů za pomoci programu celoživotního učení a případně evropských strukturálních fondů,

—

podpora vzájemného učení mezi členskými státy a podpora inovativních projektů,

—

zavedení postupu posílené koordinace při uplatňování společných evropských nástrojů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

—

evropská komunikační strategie o evropských nástrojích transparentnosti,

—

rozvoj strukturované spolupráce se sdruženími poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy na úrovni EU,

—

posilování strukturované spolupráce mezi politikou v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a politikou v oblasti zaměstnanosti,

—

zlepšování údajů na úrovni EU o studentech absolvujících počáteční odborné vzdělávání, včetně údajů o mobilitě a zaměstnatelnosti,

—

sociální partneři na všech úrovních by měli hrát aktivní úlohu v kodaňském procesu (řízení a ztotožnění se s ním) a přispívat k uskutečňování výše uvedených krátkodobých cílů,

—

zpráva o vývoji v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v členských státech a partnerských zemích,

—

posilování výměny se zeměmi zapojenými do procesu rozšíření a se sousedními zeměmi.

1.

prováděly opatření zaměřená na:

2.

podporovaly vizi, cíle a zásady uvedené v těchto závěrech v širším kontextu kodaňského procesu prostřednictvím vzájemné spolupráce mezi členskými státy, regionálními a místními orgány, Komisí, kandidátskými zeměmi, zeměmi ESVO/EHP a sociálními partnery.