23.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/1

(1)

Celosvětová finanční krize, která nastala v letech 2007–2008, odhalila nadměrné množství spekulativních činností, závažné regulační nedostatky, neúčinný dohled, neprůhlednost trhů a příliš složitou strukturu produktů finančního systému. Unie přijala řadu opatření, která mají podpořit robustnost a stabilitu bankovního systému, včetně posílení kapitálových požadavků, pravidel zlepšujících řízení a dohled a režimy řešení krizí, a přispět k hlavní funkci finančního sektoru, totiž směrovat kapitál k financování reálné ekonomiky. V této souvislosti má rozhodující význam rovněž pokrok, jehož bylo dosaženo při vytváření bankovní unie. Krize však rovněž ukázala, že je zapotřebí zvýšit transparentnost a monitorování nejen v tradičním bankovním sektoru, ale i v oblastech, v nichž probíhá zprostředkovávání úvěrů podobné jako u bank, zvané „stínové bankovnictví“, jehož rozsah je alarmující, neboť podle odhadů již dosahuje téměř poloviny regulovaného bankovního systému. Veškeré nedostatky související s těmito činnostmi, které jsou podobné činnostem prováděným úvěrovými institucemi, mají potenciálně vliv na zbývající část finančního sektoru.

(2)

V souvislosti s činnostmi Rady pro finanční stabilitu (FSB) a Evropské rady pro systémová rizika (dále jen „ESRB“), zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (5), které se zaměřují na omezení stínového bankovnictví, byla vymezena rizika vyplývající z obchodů zajišťujících financování (Securities Financing Transactions – dále jen „SFT“). SFT umožňují vytváření páky, působí procyklicky a prohlubují vzájemné vazby na finančních trzích. Regulační orgány, orgány dohledu ani investoři pak zejména z důvodu nedostatečné transparentnosti při využívání SFT neměli v období před finanční krizí ani v jejím průběhu možnost, aby řádně posuzovali a monitorovali příslušná rizika, která jsou obdobná rizikům bankovním, a míru vzájemné provázanosti finančního systému. V této souvislosti přijala Rada pro finanční stabilitu dne 29. srpna 2013 politický rámec nazvaný „Posílení dohledu a regulace stínového bankovnictví“ (dále jen „politický rámec Rady pro finanční stabilitu“), který má řešit rizika vyplývající ze stínového bankovnictví při půjčování cenných papíru a repo obchodech, který byl v září 2013 schválen vedoucími představiteli skupiny G20.

(3)

Rada pro finanční stabilitu uveřejnila dne 14. října 2014 regulační rámec pro srážky u SFT bez centrálního clearingu. Vzhledem k tomu, že u těchto operací není využíván clearing, mohou v jejich důsledku vznikat značná rizika, nejsou-li tyto operace odpovídajícím způsobem zajištěny. Zatímco zvýšení transparentnosti u opětovného použití aktiv klientů by představovalo první krok k posílení schopnosti smluvních stran analyzovat rizika a předcházet jim, má Rada pro finanční stabilitu také do roku 2016 dokončit práci na souboru doporučení pro srážky u SFT bez centrálního clearingu s cílem zabránit nadměrnému pákovému efektu a zmírnit rizika koncentrace a selhání.

(4)

Komise dne 19. března 2012 zveřejnila zelenou knihu o stínovém bankovnictví. Na základě rozsáhlé odezvy, které se jí dostalo, a s přihlédnutím k vývoji na mezinárodním poli vydala Komise dne 4. září 2013 sdělení určené Radě a Evropskému parlamentu o stínovém bankovnictví nazvané: „Stínové bankovnictví – ošetření nových zdrojů rizik ve finančním sektoru“. Ve sdělení je zdůrazněno, že vzhledem ke komplikované a neprůhledné povaze SFT je obtížné identifikovat smluvní strany a monitorovat koncentraci rizik a v jejím důsledku rovněž dochází ve finančním systému k vytváření nadměrné páky.

(5)

V říjnu 2012 přijala skupina odborníků na vysoké úrovni pod vedením Erkkiho Liikanena zprávu o reformě bankovního sektoru v Unii. Zpráva mimo jiné pojednává o vzájemném vztahu mezi tradičním bankovním systémem a systémem stínového bankovnictví. Ve zprávě byla identifikována rizika vyplývající z činností stínového bankovnictví, jimiž je například vysoká páka a procykličnost, a obsažena výzva, aby se snížila vzájemná provázanost mezi bankami a systémem stínového bankovnictví, která byla zdrojem nákazy během celosystémové bankovní krize. Ve zprávě byla rovněž navržena určitá strukturální opatření na ošetření přetrvávajících nedostatků bankovního sektoru Unie.

(6)

Strukturálními reformami bankovního systému Unie se zabývá návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o strukturálních opatřeních zvyšujících odolnost úvěrových institucí EU. Při uplatnění strukturálních opatření na banky by však mohlo dojít k přesunu určitých činností do méně regulovaných oblastí, jakými je například stínové bankovnictví. Uvedený návrh by proto měl být doprovázen závaznými požadavky na transparentnost a podávání zpráv v souvislosti se SFT stanovenými tímto nařízením. Pravidla transparentnosti stanovená tímto nařízením jsou tudíž doplněním uvedeného návrhu.

(7)

Toto nařízení reaguje na potřebu zvýšit transparentnost trhů SFT, potažmo i celého finančního systému. V zájmu zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže a navázání na mezinárodní vývoj se toto nařízení drží politického rámce Rady pro finanční stabilitu. Vytváří unijní rámec, podle něhož lze podrobné údaje o SFT účinně oznamovat registrům obchodních údajů a informace o SFT a swapech veškerých výnosů se poskytují investorům v subjektech kolektivního investování. Definice SFT v tomto nařízení nezahrnuje derivátové smlouvy ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (6). Zahrnuje však obchody běžně označované jako likviditní swapy a kolaterálové swapy, které do definice derivátových smluv v nařízení (EU) č. 648/2012 nespadají. Potřebu dosažení souladu s vývojem na mezinárodním poli ještě zesiluje pravděpodobnost, že v návaznosti na strukturální reformu bankovního sektoru Unie by mohlo dojít k přesunu činností, které v současnosti vykonávají tradiční banky, do oblasti stínového bankovnictví, přičemž budou zahrnuty jak finanční, tak nefinanční subjekty. Z tohoto důvodu by mohlo dojít u těchto činností dokonce ke snížení transparentnosti ve vztahu k regulačním orgánům a orgánům dohledu, což by jim znemožnilo získat řádný přehled o rizicích v souvislosti se SFT. Již zavedené vazby mezi regulovaným bankovním odvětvím a odvětvím stínového bankovnictví by se tím na určitých trzích jen zhoršily.

(8)

V důsledku vývoje tržních postupů a technologií mohou účastníci trhu jako zdroj financování, k řízení likvidity a zajištění, jako strategii pro zvýšení výnosu, ke krytí prodejů na krátko nebo k daňové arbitráži v souvislosti s dividendami využívat obchody jiné než SFT. Takové obchody by mohly mít stejný ekonomický účinek a přinášet podobná rizika jako SFT, včetně procykličnosti způsobené fluktuací hodnot aktiv a volatilitou; transformace splatností nebo likvidity v důsledku financování dlouhodobých nebo nelikvidních aktiv aktivy krátkodobými nebo likvidními a finanční nákazy plynoucí z provázanosti řetězců obchodů, v nichž dochází k opětovnému použití kolaterálu.

(9)

V reakci na otázky uvedené v politickém rámci Rady pro finanční stabilitu a na předpokládaný vývoj v návaznosti na strukturální reformu bankovního odvětví Unie je pravděpodobné, že členské státy přijmou rozličná vnitrostátní opatření, jež by mohla vytvořit překážky hladkému fungování vnitřního trhu a zhoršit postavení účastníků trhu a finanční stabilitu. Nedostatek harmonizovaných pravidel upravujících transparentnost kromě toho z hlediska vnitrostátních orgánů ztěžuje na mikroúrovni porovnávání údajů, které pocházejí z různých členských států, a ve svém důsledku i pochopení reálných rizik, která pro systém představují jednotliví účastníci trhu. Je tudíž nezbytné, aby se v Unii zabránilo vzniku těchto narušení a překážek. Proto by vhodným právním základem tohoto nařízení měl být článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

(10)

Nová pravidla transparentnosti by tudíž měla stanovit oznamování podrobných údajů o SFT uzavíraných všemi účastníky trhu, ať již se jedná o finanční či nefinanční subjekty, včetně skladby kolaterálu, zda lze kolaterál opětovně použít či byl-li opětovně použit, nahrazení kolaterálu na konci dne a uplatňovaných srážek. V zájmu minimalizace dalších provozních nákladů účastníků trhu by nová pravidla a normy měly vycházet z již existujících infrastruktur, provozních postupů a formátů, které byly zavedeny v souvislosti s oznamováním derivátových smluv registrům obchodních údajů. V této souvislosti by měl Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)(dále jen „ESMA“ nebo „orgán ESMA“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (7) v náležitém a proveditelném rozsahu minimalizovat překrývání technických norem přijatých na základě tohoto nařízení a na základě článku 9 nařízení (EU) č. 648/2012 a zabránit nesrovnalostem mezi nimi. Právní rámec stanovený tímto nařízením by se měl v co možná největší míře shodovat s právním rámcem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o oznamování derivátových smluv registrům obchodních údajů, jež byly za tímto účelem registrovány. To by mělo rovněž umožnit registrům obchodních údajů registrovaným či uznaným podle uvedeného nařízení, splňují-li určitá dodatečná kritéria, vykonávat funkci registru, kterou byly pověřeny podle tohoto nařízení, a to za podmínky, že dokončí zjednodušený registrační proces.

(11)

Za účelem zajištění konzistentního a účinného uplatňování pravomocí ESMA, pokud jde o ukládání sankcí, by se měla na účastníky trhu, na které se vztahuje toto nařízení, použít ta ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012 upravující pravomoci ESMA, jak jsou blíže vymezena, pokud jde o jednací řád, v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 64 odst. 7 uvedeného nařízení.

(12)

Z povinnosti oznamovat SFT registrům obchodních údajů by měly být vyloučeny obchody se členy Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“). Pro zajištění náležitého přehledu regulačních orgánů a orgánů dohledu o rizicích spojených se SFT, které uzavírají subjekty, jež uvedené orgány regulují nebo na něž dohlížejí, by měly tyto relevantní orgány a členové ESCB úzce spolupracovat. Tato spolupráce by měla regulačním orgánům a orgánům dohledu umožnit plnit své úkoly. Tato úzká spolupráce by měla být důvěrná, měla by být podmíněna odůvodněnou žádostí relevantních příslušných orgánů a měla by probíhat pouze s cílem umožnit těmto orgánům plnit své úkoly, a to s patřičným ohledem na zásady a požadavky nezávislosti centrálních bank a plnění jejich úkolů coby měnových orgánů, včetně provádění operací měnové politiky, politiky směnných kurzů a politiky finanční stability, které jsou členové ESCB ze zákona zmocněni provádět. Členové ESCB by měli mít možnost poskytnutí informací odmítnout, pokud obchody uzavírají při plnění svých úkolů coby měnové orgány. O tomto odmítnutí by měli vyrozumět dožadující orgán a uvést jeho důvody.

(13)

Informace o rizicích souvisejících s trhy SFT by měly být uloženy centrálně a měl by k nim být možný jednoduchý a přímý přístup, mimo jiné ze strany orgánu ESMA, Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) (dále jen „EBA“ nebo „orgán EBA“), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (8), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „EIOPA“ nebo „orgán EIOPA“), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (9), relevantních příslušných orgánů, ESRB a příslušných centrálních bank ESCB, včetně Evropské centrální banky (ECB) při plnění svých úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (10), za účelem identifikace a monitorování rizik pro finanční stabilitu souvisejících s činnostmi stínového bankovnictví regulovaných i neregulovaných subjektů. ESMA by měl při vypracovávání či návrhu změny regulačních technických norem podle tohoto nařízení přihlédnout k technickým normám přijatým podle článku 81 nařízení (EU) č. 648/2012 upravujícím registry obchodních údajů pro derivátové smlouvy a k budoucímu vývoji těchto technických norem. ESMA by měl rovněž usilovat o to, aby relevantní příslušné orgány, ESRB a příslušné centrální banky ESCB, včetně ECB, měly přímý a okamžitý přístup k informacím nezbytným pro plnění svých úkolů, včetně úkolu vymezovat a provádět měnovou politiku a vykonávat dohled nad infrastrukturami finančního trhu. Za tím účelem by měl orgán ESMA stanovit v návrhu regulačních technických norem podmínky pro přístup k těmto informacím.

(14)

Je nezbytné přijmout ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány a stanovit další povinnosti týkající se vzájemné pomoci a spolupráce mezi nimi. V souvislosti s narůstající přeshraniční činností by si příslušné orgány měly vzájemně poskytovat důležité informace k plnění svých úkolů, aby tak zajistily účinné uplatňování tohoto nařízení, včetně situací, kdy se jeho skutečné nebo domnělé porušení může týkat orgánů dvou či více členských států. Pro zajištění hladkého přenosu takových informací a ochrany jednotlivých práv je nezbytné při výměně informací striktně zachovávat služební tajemství. Aniž jsou dotčena ustanovení vnitrostátního trestního nebo daňového práva, měly by příslušné orgány, ESMA, subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které získají důvěrné informace, tyto informace použít pouze v rámci plnění svých povinností a úkolů. Nemělo by to však vnitrostátním subjektům příslušným pro prevenci, vyšetřování a nápravu případů nesprávného úředního postupu bránit ve výkonu jejich činnosti v souladu s vnitrostátním právem.

(15)

SFT využívají ve značném rozsahu správci subjektů kolektivního investování za účelem efektivní správy portfolia. Toto využití může mít významný dopad na výsledky takových subjektů kolektivního investování. SFT lze využít buď za účelem naplnění investičních cílů či ke zvýšení výnosů. Správci rovněž využívají swapy veškerých výnosů, které mají účinky rovnocenné jako SFT. SFT i swapy veškerých výnosů využívají správci subjektů kolektivního investování ve velkém měřítku k získání expozic vůči určitým strategiím či ke zvýšení jejich výnosů. Využívání SFT a swapů veškerých výnosů může zvýšit celkový rizikový profil subjektu kolektivního investování, přičemž se skutečností, že dochází k využívání takových obchodů, nejsou investoři náležitě seznámeni. Je zcela zásadní, aby bylo zajištěno, že investoři těchto subjektů kolektivního investování mají možnost činit informovaná rozhodnutí a posoudit celkový poměr rizika a výnosů subjektů kolektivního investování. Při posuzování SFT a swapů veškerých výnosů by subjekty kolektivního investování měly zohledňovat nejen právní formu obchodu, ale také jeho věcnou podstatu.

(16)

V důsledku investic učiněných na základě neúplných či nepřesných informací o investiční strategii subjektu kolektivního investování mohou investorům vznikat značné ztráty. Proto je zapotřebí, aby subjekty kolektivního investování uváděly veškeré příslušné podrobné informace související s využíváním SFT a swapů veškerých výnosů z jejich strany. Úplná transparentnost je navíc důležitá právě v oblasti subjektů kolektivního investování, neboť veškerá aktiva, která jsou předmětem SFT a swapů veškerých výnosů, nejsou ve vlastnictví správců subjektů kolektivního investování, ale jejich vlastníky jsou investoři takového subjektu. Poskytnutí úplných informací o SFT a swapech veškerých výnosů je tudíž zásadním nástrojem zajišťujícím ochranu proti možným střetům zájmů.

(17)

Nová pravidla týkající se transparentnosti SFT a swapů veškerých výnosů úzce souvisí se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (11) a 2011/61/EU (12), neboť tyto směrnice vytvářejí právní rámec upravující zřizování a řízení subjektů kolektivního investování a jejich uvádění na trh.

(18)

Subjekty kolektivního investování mohou působit jako subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), které jsou spravovány správcovskými společnostmi SKIPCP nebo investičními společnostmi SKIPCP, jimž bylo uděleno povolení podle směrnice 2009/65/ES, nebo jako alternativní investiční fondy spravované správci alternativních investičních fondů, kteří jsou povoleni nebo registrováni podle směrnice 2011/61/EU. Nová pravidla transparentnosti SFT a swapů veškerých výnosů zavedená tímto nařízením doplňují ustanovení uvedených směrnic a měla by se použít spolu s nimi.

(19)

Aby si mohli investoři uvědomovat rizika spojená s využitím SFT a swapů veškerých výnosů, měli by správci subjektů kolektivního investování uvádět podrobné informace o každém využití těchto postupů v pravidelných zprávách. Stávající pravidelné zprávy, které mají vypracovávat správcovské společnosti SKIPCP či investiční společnosti SKIPCP a správci alternativních investičních fondů, by měly být doplněny o tyto další informace o využívání SFT a swapů veškerých výnosů. Při dalším upřesňování obsahu těchto pravidelných zpráv by měl orgán ESMA zohlednit administrativní zátěž a specifika různých druhů SFT a swapů veškerých výnosů.

(20)

V předsmluvních dokumentech, jako je prospekt kolektivních investičních fondů SKIPCP a informace poskytované před uzavřením smlouvy investorům alternativních investičních fondů, by měly být zřetelně uvedeny informace o investiční politice fondu ve vztahu k SFT a swapům veškerých výnosů. Tím by mělo být zajištěno, že investoři chápou související rizika a uvědomují si je ještě předtím, než se rozhodnou do určitého SKIPCP či alternativního investičního fondu investovat.

(21)

Opětovné používání kolaterálu zajišťuje likviditu a smluvním stranám umožňuje snižovat náklady financování. Rovněž však má sklon vytvářet složité struktury řetězců kolaterálu mezi tradičním bankovnictvím a bankovnictvím stínovým, a z hlediska finanční stability je proto rizikem. Nedostatečná transparentnost, pokud jde o rozsah, v jakém byly finanční nástroje poskytnuté jakožto zajištění opětovně použity, a příslušná rizika v případě úpadku mohou narušit důvěru smluvních stran a zvýšit rizika pro finanční stabilitu.

(22)

Pro zvýšení transparentnosti v souvislosti s opětovným použitím by měly být stanoveny minimální požadavky na podávání informací. K opětovnému použití by mělo dojít pouze s výslovným vědomím a souhlasem poskytující smluvní strany. Výkon práva na opětovné použití by měl tudíž být zachycen na účtu cenných papírů poskytující smluvní strany, nepodléhá-li tento účet právu třetí země, jež pro zachycení opětovného použití může stanovit jiné vhodné prostředky.

(23)

Přestože je oblast působnosti pravidel týkajících se opětovného použití v tomto nařízení širší než ta, kterou stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES (13), toto nařízení nemění oblast působnosti uvedené směrnice, ale mělo by být spíše ve vztahu k ní vnímáno jako doplňující. Podmínky, za kterých mají smluvní strany právo na opětovné použití a na výkon tohoto práva, by neměly žádným způsobem snižovat ochranu, kterou směrnice 2002/47/ES stanoví pro dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva. Z toho vyplývá, že by porušení požadavků na transparentnost ohledně opětovného použití nemělo mít vliv na vnitrostátní právo týkající se platnosti či účinku obchodu.

(24)

Toto nařízení stanoví přísná pravidla pro podávání informací o opětovném použití pro smluvní strany, avšak nemělo by tím být dotčeno uplatňování odvětvových pravidel uzpůsobených konkrétním účastníkům, strukturám a situacím. Proto by se pravidla pro opětovné použití stanovená v tomto nařízení měla uplatnit například u subjektů kolektivního investování a depozitářů nebo klientů investičních podniků pouze, pokud nejsou právní úpravou pro subjekty kolektivního investování nebo pro ochranu aktiv klientů stanovena přísnější pravidla, jež by představovala zvláštní právní úpravu, která by měla přednost před pravidly uvedenými v tomto nařízení. Tímto nařízením by zejména nemělo být dotčeno žádné pravidlo podle unijního nebo vnitrostátního práva, jímž je omezena možnost smluvních stran opětovně použít finanční nástroje, které jsou jakožto zajištění poskytnuty smluvními stranami či jinými osobami, než jsou smluvní strany. Požadavky týkající se opětovného použití by měly začít být uplatňovány až po uplynutí šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost, což by smluvním stranám poskytlo dostatek času přizpůsobit své stávající dohody o zajištění včetně rámcových dohod a zajistit soulad nových dohod o zajištění s tímto nařízením.

(25)

Pro větší mezinárodní terminologickou konzistentnost je použití termínu „reuse“ v anglickém znění tohoto nařízení v souladu s politickým rámcem Rady pro finanční stabilitu. To by však nemělo vést k nekonzistentnosti v rámci unijního acquis, zejména by tím nemělo být dotčen význam termínu „reuse“ v anglickém znění směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU.

(26)

K zajištění toho, že smluvní strany splní povinnosti vyplývající z tohoto nařízení a že budou v rámci Unie podléhat obdobnému zacházení, měly by členské státy zajistit, že jejich příslušné orgány budou mít pravomoc ukládat účinné, přiměřené a odrazující správní sankce a jiná správní opatření. Správní sankce a jiná správní opatření stanovená tímto nařízením by tedy měly splňovat určité základní požadavky, pokud jde o adresáty, kritéria, která by měla být zohledněna při ukládání sankce nebo opatření, zveřejňování sankcí či opatření, klíčové pravomoci při ukládání sankcí a výši správních peněžitých sankcí. Z tohoto důvodu je vhodné, aby se sankce a jiná opatření stanovené podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU použily na porušení povinností transparentnosti stanovených tímto nařízením ze strany subjektů kolektivního investování.

(27)

Pravomocí ukládat sankce, jež je svěřena příslušným orgánům, by neměly být dotčeny výlučné pravomoci ECB podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1024/2013 odnímat v rámci obezřetnostního dohledu úvěrovým institucím povolení k činnosti.

(28)

Ustanovení tohoto nařízení týkající se žádosti registrů obchodních údajů o registraci a o zrušení registrace nemají vliv na opravné prostředky stanovené v kapitole V nařízení (EU) č. 1095/2010.

(29)

Technické normy v odvětví finančních služeb by měly zajistit jednotnou harmonizaci a přiměřenou ochranu vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vypracováním návrhů regulačních technických a prováděcích norem, které nejsou politické povahy, je účelné a vhodné pověřit orgán ESMA jakožto subjekt s vysoce specializovanými odbornými znalostmi. Při vypracovávání návrhů technických norem by měl ESMA zajistit účinné administrativní postupy a postupy podávání zpráv. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 regulační technické normy v těchto oblastech: podrobné údaje o jednotlivých druzích SFT, které mají být oznamovány; podrobné náležitosti žádosti registru obchodních údajů o registraci nebo o rozšíření registrace; podrobné náležitosti postupů registrů obchodních údajů k ověření podrobných údajů o SFT, které jim byly oznámeny; četnost a podrobné náležitosti zveřejňování údajů registrů obchodních údajů, požadavky na tyto údaje a přístup k nim; a v případě potřeby další upřesnění obsahu přílohy.

(30)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy vypracované orgánem ESMA, a to prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o formát a četnost zpráv, formát žádosti registru obchodních údajů o registraci nebo o její rozšíření, jakož i postupy a formuláře pro výměnu informací s orgánem ESMA o sankcích a jiných opatřeních.

(31)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny seznamu subjektů, na které se nevztahuje toto nařízení, a o typ poplatků, zpoplatněné záležitosti, výši poplatků a způsob, jakým registry obchodních údajů poplatky hradí. Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(32)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a s cílem předejít existenci požadavků, jež by potenciálně byly duplicitní nebo rozporné, by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání rozhodnutí o posouzení pravidel třetích zemí pro účely uznávání registrů obchodních údajů ze třetích zemí. Posouzením, které je základem rozhodnutí o rovnocennosti požadavků na oznamování v třetí zemi, by nemělo být dotčeno právo registru obchodních údajů usazeného v třetí zemi a uznaného orgánem ESMA k poskytování oznamovacích služeb subjektům usazeným v Unii, protože rozhodnutí o uznání by mělo být nezávislé na posouzení prováděném pro účely rozhodnutí o rovnocennosti.

(33)

Pokud je prováděcí akt o rovnocennosti zrušen, měly by se na smluvní strany automaticky znovu začít vztahovat všechny požadavky stanovené v tomto nařízení.

(34)

Komise by v příslušných případech měla spolupracovat s orgány třetích zemí s cílem prozkoumat vzájemně se podporující řešení, jež zajistí soulad mezi tímto nařízením a požadavky těchto třetích zemí a zabrání tak možnému zdvojování činností v této souvislosti.

(35)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit transparentnost určitých činností na trhu, jako jsou SFT a opětovné použití, aby bylo možné monitorovat a identifikovat související rizika, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(36)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na obhajobu a zásadu ne bis in idem, svobodu podnikání, právo na vlastnictví, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Toto nařízení musí být uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.

(37)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (14) a vydal stanovisko dne 11. července 2014 (15).

(38)

Výměna nebo předávání osobních údajů příslušnými orgány členských států nebo registry obchodních údajů by měly být prováděny v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (16). Výměna nebo předávání osobních údajů orgány ESMA, EBA nebo EIOPA by měly být prováděny v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.

(39)

Spolu s orgánem ESMA by Komise měla sledovat uplatňování oznamovací povinnosti stanovené v tomto nařízení v mezinárodním měřítku a podávat o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Lhůta pro předkládání zpráv Komise by měla zohledňovat předchozí účinné provádění tohoto nařízení.

(40)

V návaznosti na výsledek činností vykonaných na příslušných mezinárodních fórech a za účasti ESMA, EBA a ESRB by Komise měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku mezinárodního úsilí zaměřeného na zmírnění rizik spojených se SFT, včetně doporučení Rady pro finanční stabilitu pro srážky u SFT bez centrálního clearingu, a o vhodnosti těchto doporučení pro trhy v Unii.

(41)

Požadavky na transparentnost podle tohoto nařízení by měly začít být uplatňovány až po určité době, aby registry obchodních údajů měly dostatek času požádat o povolení a uznání svých činností podle tohoto nařízení, a aby smluvní strany a subjekty kolektivního investování měly dostatek času na splnění těchto požadavků. Zejména je vhodné odložit použitelnost dodatečných požadavků na transparentnost pro subjekty kolektivního investování, a to s ohledem na obecné pokyny pro příslušné orgány a pro správcovské společnosti SKIPCP, které vydal orgán ESMA dne 18. prosince 2012 a které stanoví dobrovolný rámec týkající se informačních povinností uvedených společností, a s ohledem na potřebu snížit administrativní zátěž správců subjektů kolektivního investování. Pro zajištění efektivního zavedení oznamování SFT je nezbytné postupné zavádění požadavků podle typu smluvní strany. Tento přístup by měl zohlednit faktickou schopnost dané smluvní strany plnit oznamovací povinnosti stanovené tímto nařízením.

(42)

Nová jednotná pravidla transparentnosti SFT a některých OTC derivátů, konkrétně swapů veškerých výnosů, stanovená v tomto nařízení, jsou úzce spjata s pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 648/2012, neboť tyto OTC deriváty spadají do působnosti oznamovací povinnosti stanovené v uvedeném nařízení. V zájmu zajištění koherentnosti mezi oblastmi působnosti obou souborů požadavků na transparentnost a oznamování, je zapotřebí stanovit jasnou hranici mezi OTC deriváty a deriváty obchodovanými v obchodním systému bez ohledu na to, zda se tyto smlouvy obchodují v Unii nebo na trzích třetích zemí. Definice OTC derivátů v nařízení (EU) č. 648/2012 by proto měla být upravena, aby bylo zajištěno, že je tentýž druh derivátových smluv klasifikován buď jako OTC derivát, nebo jako derivát obchodovaný v obchodním systému bez ohledu na to, zda se tyto smlouvy obchodují v Unii nebo na trzích v třetích zemích.

(43)

Nařízení (EU) č. 648/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

a)

smluvní stranu SFT usazenou:

b)

správcovské společnosti subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a investiční společnosti SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES;

c)

správce alternativních investičních fondů, kterým bylo uděleno povolení podle směrnice 2011/61/EU;

d)

smluvní stranu provádějící opětovné použití, která je usazena:

a)

členy Evropského systému centrálních bank (ESCB), další orgány členských států plnící podobné funkce a jiné veřejné subjekty Unie pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující;

b)

Banku pro mezinárodní platby.

1)

„registrem obchodních údajů“ právnická osoba, která centrálně shromažďuje a vede záznamy o SFT;

2)

„smluvními stranou“ finanční smluvní strana nebo nefinanční smluvní strana;

3)

„finanční smluvní stranou“:

4)

„nefinanční smluvní stranou“ podnik usazený v Unii nebo ve třetí zemi jiný než subjekty uvedené v bodě 3;

5)

„usazenou“

6)

„pobočkou“ místo výkonu obchodní činnosti jiné než ústředí, které je součástí smluvní strany a nemá právní subjektivitu;

7)

„půjčkami cenných papírů nebo komodit“ nebo „výpůjčkami cenných papírů nebo komodit“ jakýkoli obchod, jímž smluvní strana převádí cenné papíry nebo komodity a tento převod je spojen se závazkem vypůjčitele vrátit k nějakému budoucímu datu nebo na požádání převodce srovnatelné cenné papíry či komodity, přičemž u smluvní strany převádějící cenné papíry či komodity jde o půjčku cenných papírů či komodit a u smluvní strany, na kterou jsou cenné papíry či komodity převáděny, jde o výpůjčku cenných papírů či komodit;

8)

„koupí se současným sjednáním zpětného prodeje“ nebo „prodejem se současným sjednáním zpětné koupě“ jakýkoli obchod, v rámci něhož smluvní strana koupí nebo prodá cenné papíry nebo komodity nebo zaručené právní nároky k cenným papírům nebo komoditám s tím, že se zavazuje v prvním případě odprodat a ve druhém případě odkoupit zpět cenné papíry nebo komodity nebo takové zaručené právní nároky stejné povahy za stanovenou cenu k budoucímu dni, přičemž u smluvní strany, která tyto cenné papíry nebo komodity nebo zaručené právní nároky kupuje, jde o koupi se současným sjednáním zpětného prodeje a u smluvní strany, která je prodává, o prodej se současným sjednáním zpětné koupě; na tuto koupi a tento prodej se nevztahuje repo či reverzní repo ve smyslu bodu 9;

9)

„repo obchodem“ jakýkoli obchod na základě dohody, v rámci níž smluvní strana převádí cenné papíry nebo komodity nebo zaručené právní nároky k cenným papírům nebo komoditám, pokud uvedenou záruku poskytuje uznaná burza, která je držitelem práv k těmto cenným papírům nebo komoditám, a pokud dohoda smluvní straně nedovoluje určitý cenný papír nebo komoditu převést nebo zastavit najednou více než jedné straně, se současným závazkem zpětného odkupu těchto cenných papírů nebo komodit, nebo k náhradním cenným papírům či komoditám stejného druhu za stanovenou cenu k datu, které je určeno nebo má být určeno převodcem, přičemž u smluvní strany, jež cenné papíry či komodity prodává, jde o repo, a u smluvní strany jež cenné papíry či komodity kupuje, jde o reverzní repo;

10)

„maržovým obchodem“ transakce, při níž smluvní strana poskytne úvěr v souvislosti s nákupem, prodejem, převodem cenných papírů či obchodováním s nimi, která však nezahrnuje ostatní půjčky, jež jsou zajištěny kolaterálem ve formě cenných papírů;

11)

„obchodem zajišťujícím financování“ (securities financing transaction) neboli „SFT“:

12)

„opětovným použitím“ použití finančních nástrojů přijímající smluvní stranou, která je obdržela na základě dohody o zajištění, a to vlastním jménem a na vlastní účet či na účet jiné smluvní strany, včetně jakékoli fyzické osoby; takové použití zahrnuje převod vlastnického práva nebo výkon užívacího práva v souladu s článkem 5 směrnice 2002/47/ES, avšak nezahrnuje likvidaci finančního nástroje v případě selhání smluvní strany, která jej poskytla;

13)

„dohodou o zajištění s převedením vlastnického práva“ dohoda o finančním zajištění s převedením vlastnického práva ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2002/47/ES uzavřená mezi smluvními stranami za účelem zajištění jakéhokoli závazku;

14)

„dohodou o zajištění s poskytnutím jistoty“ dohoda o finančním zajištění s poskytnutím jistoty ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 2002/47/ES uzavřená mezi smluvními stranami za účelem zajištění jakéhokoli závazku;

15)

„dohodou o zajištění“ dohoda o zajištění s převedením vlastnického práva nebo dohoda o zajištění s poskytnutím jistoty;

16)

„finančními nástroji“ finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU;

17)

„komoditou“ komodita ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 (22);

18)

„swapem veškerých výnosů“ derivátová smlouva ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) č. 648/2012, v jejímž rámci jedna smluvní strana převádí celkový ekonomický výsledek referenčního dluhopisu na jinou smluvní stranu, a to včetně výnosů z úroků a poplatků, zisků a ztrát z pohybů cen a úvěrových ztrát.

a)

jsou uzavřeny před příslušným dnem použitelnosti uvedeným v čl. 33 odst. 2 písm. a) a k uvedenému dni zůstaly nevypořádány, pokud:

b)

jsou uzavřeny v příslušný den použitelnosti uvedený v čl. 33 odst. 2 písm. a) nebo později.

a)

smluvní strany SFT, a pokud se liší, osoby oprávněné a povinné z daného obchodu;

b)

jistinu; měnu; aktiva použitá jako kolaterál a jejich druh, kvalitu a hodnotu; způsob poskytnutí kolaterálu; skutečnost, zda lze kolaterál opětovně použít; v případech, kdy lze kolaterál odlišit od jiných aktiv, skutečnost, zda byl opětovně použit; nahrazení kolaterálu; sazbu repo obchodu, poplatek za půjčku či sazbu u maržového obchodu; jakoukoli srážku; datum ocenění; datum splatnosti; první datum stanovené pro uplatnění výzvy k odkupu; a segment trhu.

c)

v závislosti na SFT rovněž podrobné údaje o:

a)

celosvětové identifikační kódy právnických osob či předchůdce těchto kódů, dokud nebude systém celosvětových identifikačních kódů právnických osob plně zaveden;

b)

mezinárodní identifikační čísla cenných papírů (ISIN); a

c)

specifické identifikační kódy obchodu.

a)

žádost o registraci; nebo

b)

žádost o rozšíření registrace pro účely článku 4 tohoto nařízení v případě registru obchodních údajů, který byl již registrován podle hlavy VI kapitoly 1 nařízení (EU) č. 648/2012.

a)

postupy uvedené v odstavci 2 tohoto článku, které mají registry obchodních údajů uplatňovat k ověření úplnosti a správnosti údajů, jež jim jsou oznámeny podle čl. 4 odst. 1;

b)

náležitosti žádosti o registraci uvedené v odst. 5 písm. a);

c)

náležitosti zjednodušené žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 5 písm. b), aby se předešlo zdvojování požadavků.

a)

žádosti o registraci podle v odst. 5 písm. a);

b)

žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 5 písm. b).

a)

se registrace výslovně vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje služby;

b)

získal registraci na základě nepravdivých informací nebo jakýmikoli jinými protiprávními prostředky;

c)

již nesplňuje podmínky, za nichž byl registrován.

a)

ESMA;

b)

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (EBA);

c)

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA);

d)

ESRB;

e)

příslušný orgán vykonávající dohled nad obchodními systémy oznámených obchodů;

f)

příslušní členové ESCB, včetně Evropské centrální banky (ECB) při plnění úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení (EU) č. 1024/2013;

g)

příslušné orgány třetí země, ve vztahu k níž byl přijat prováděcí akt podle čl. 19 odst. 1;

h)

orgány dohledu určené podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES (24);

i)

relevantní orgány pro cenné papíry a trhy v Unii, jejichž úkoly v oblasti dohledu zahrnují obchody, trhy, účastníky a aktiva, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

j)

Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (25);

k)

orgány příslušné k řešení krize určené podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (26);

l)

Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (27);

m)

orgány uvedené v čl. 16 odst. 1.

a)

četnost a podrobné údaje o celkových pozicích podle odstavce 1 a údaje o SFT podle odstavce 2;

b)

požadované provozní normy, aby údaje mohly být včasným, strukturovaným a uceleným způsobem:

c)

podrobnosti o informacích, k nimž mají mít přístup subjekty uvedené v odstavci 2, s ohledem na jejich úkoly a specifické potřeby;

d)

podmínky, za nichž mají mít subjekty uvedené v odstavci 2 přímý a bezprostřední přístup k údajům vedeným v registrech obchodních údajů.

a)

správcovské společnosti SKIPCP či investiční společnosti SKIPCP uvádějí tyto informace ve svých pololetních a výročních zprávách podle článku 68 směrnice 2009/65/ES;

b)

správci alternativních investičních fondů uvádějí tyto informace ve výroční zprávě podle článku 22 směrnice 2011/61/EU.

a)

poskytující smluvní strana byla přijímající smluvní stranou písemně řádně vyrozuměna o rizicích a důsledcích, jež mohou být spojeny s:

b)

poskytující smluvní strana udělila předem svůj výslovný souhlas stvrzený jejím podpisem na dohodě o zajištění s poskytnutím jistoty zaznamenané písemně nebo právně rovnocenným způsobem, přičemž podmínky této dohody stanoví užívací právo v souladu s článkem 5 směrnice 2002/47/ES, nebo výslovně souhlasila s poskytnutím zajištění prostřednictvím dohody o zajištění s převedením vlastnického práva.

a)

k opětovnému použití dochází v souladu s podmínkami dohody o zajištění uvedené v odst. 1 písm. b);

b)

finanční nástroje obdržené na základě dohody o zajištění jsou převedeny z účtu poskytující smluvní strany.

a)

v případě finančních smluvních stran příslušné orgány nebo vnitrostátní příslušné orgány ve smyslu nařízení (EU) č. 648/2012, (EU) 1024/2013 a (EU) 909/2014 a směrnic 2003/41/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU a 2014/65/EU a orgány dohledu ve smyslu směrnice 2009/138/ES;

b)

v případě nefinančních smluvních stran příslušné orgány určené v souladu s čl. 10 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012;

c)

pro účely článků 13 a 14 tohoto nařízení ve vztahu k správcovským společnostem SKIPCP a investičním společnostem SKIPCP příslušné orgány určené v souladu s článkem 97 směrnice 2009/65/ES;

d)

pro účely článků 13 a 14 tohoto nařízení ve vztahu k správcům alternativních investičních fondů příslušné orgány určené v souladu s článkem 44 směrnice 2011/61/EU.

a)

pokud v souvislosti se stejnými činy a proti stejným osobám bylo již zahájeno soudní řízení před orgány členského státu, jehož příslušný orgán obdržel žádost; nebo

b)

pokud v členském státě, jehož příslušný orgán obdržel žádost, byl již vydán pravomocný rozsudek ve vztahu k těmto osobám za stejné činy.

a)

registry obchodních údajů, které mají povolení v uvedené třetí zemi, splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení;

b)

registry obchodních údajů podléhají v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a jejich povinnosti byly účinně vynucovány;

c)

je chráněno služební tajemství, včetně obchodního tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám, a tato ochrana je alespoň rovnocenná ochraně podle tohoto nařízení; a

d)

uvedené registry obchodních údajů, které mají v dané třetí zemi povolení, mají právně závaznou a vymahatelnou povinnost poskytnout subjektům uvedeným v čl. 12 odst. 2 přímý a bezprostřední přístup k údajům.

a)

žádost o uznání, nebo

b)

žádost o rozšíření registrace pro účely článku 4 tohoto nařízení v případě registru obchodních údajů, který již byl uznán v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012.

a)

Komise prostřednictvím prováděcího aktu podle odstavce 1 stanovila, že daná třetí země má rovnocenný a vymahatelný právní a dohledový rámec;

b)

příslušné orgány dané třetí země uzavřely s ESMA dohodu o spolupráci, která upravuje alespoň:

a)

jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v článku 4;

b)

zajišťují ochranu služebního tajemství, která je rovnocenná ochraně stanovené v tomto nařízení;

c)

jsou účinně uplatňovány a vynucovány spravedlivým a nedeformujícím způsobem zajišťujícím účinný dohled a vynucování v uvedené třetí zemi a

d)

zajišťují, že subjekty uvedené v čl. 12 odst. 2 mají buď přímý přístup k podrobným údajům o SFT podle čl. 19 odst. 1, nebo nepřímý přístup k podrobným údajům o SFT podle článku 20.

a)

příkaz osobě odpovědné za porušení, aby upustila od závadného jednání a zdržela se jeho opakování;

b)

veřejné oznámení provedené v souladu s článkem 26, v němž je uvedena odpovědná osoba a povaha daného porušení;

c)

odnětí povolení nebo pozastavení jeho platnosti;

d)

dočasný zákaz výkonu jakýchkoli vedoucích funkcí vůči osobě ve vedoucí funkci či fyzické osobě, která za takové porušení nese odpovědnost;

e)

správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň trojnásobek zisku, kterého bylo v důsledku porušení pravidel dosaženo, nebo ztráty, které bylo v důsledku porušení pravidel zabráněno, jestliže je může příslušný orgán určit, a to i pokud jsou tyto sankce vyšší než částky uvedené v písmenech f) a g);

f)

pokud jde o fyzické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň 5 000 000 EUR, nebo odpovídající částku v měně členského státu, jehož měnou není ke dni 12. ledna 2016 euro;

g)

pokud jde o právnické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň:

a)

závažnost a dobu trvání porušení;

b)

míru odpovědnosti osoby odpovědné za porušení;

c)

finanční sílu osoby odpovědné za porušení při zohlednění takových faktorů, jako je celkový obrat v případě právnické osoby nebo roční příjem v případě fyzické osoby;

d)

výši zisku, kterého osoba odpovědná za porušení dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, jestliže je lze určit;

e)

míru spolupráce osoby odpovědné za porušení s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

f)

předchozí porušení ze strany osoby odpovědné za porušení.

a)

zvláštní postupy pro přijímání oznámení o porušení povinností stanovených v článku 4 nebo 15 a jejich následném vyřízení, včetně zavedení bezpečných komunikačních kanálů pro taková oznámení;

b)

přiměřenou ochranu pro osoby pracující na základě pracovní smlouvy, které oznámí porušení povinností stanovených v článku 4 nebo 15 nebo které jsou obviněny z porušení povinností stanovených v těchto článcích, a to před odplatou, diskriminací a dalšími druhy nespravedlivého zacházení;

c)

ochranu osobních údajů osoby, která porušení povinností stanovených v článku 4 nebo 15 oznámí, i fyzické osoby, která se porušení údajně dopustila, včetně ochrany související se zachováním důvěrnosti jejich totožnosti, a to ve všech fázích řízení, aniž je dotčeno poskytování informací podle vnitrostátních právních předpisů v souvislosti s vyšetřováním či navazujícím soudním řízením.

a)

zveřejnění rozhodnutí odloží, dokud důvody pro toto odložení nepominou;

b)

rozhodnutí zveřejní anonymně v souladu s vnitrostátním právem, pokud takové zveřejnění zajistí účinnou ochranu dotyčných osobních údajů, a je-li to vhodné, odloží zveřejnění příslušných údajů po přiměřenou dobu, pokud lze předpokládat, že důvody pro anonymní zveřejnění během této doby pominou;

c)

rozhodnutí nezveřejní, pokud je příslušný orgán toho názoru, že zveřejnění podle písmen a) nebo b) nebude dostatečné, aby zajistilo:

a)

zda používání SFT vede k vytváření významné páky, která není ve stávajícím nařízení řešena;

b)

tam, kde je to vhodné, dostupné možnosti, jak se vypořádat s vytvářením páky;

c)

zda je zapotřebí přijmout další opatření ke snížení procyklického působení této páky.

1)

V článku 2 se bod 7 nahrazuje tímto:

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 2a

Rozhodnutí o rovnocennosti pro účely definice OTC derivátů

1.   Pro účely čl. 2 bodu 7 tohoto nařízení je trh třetí země považován za rovnocenný regulovanému trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES, pokud splňuje právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III uvedené směrnice, a podléhá v uvedené třetí zemi soustavnému účinnému dohledu a vynucování, jak stanovila postupem podle odstavce 2 tohoto článku Komise.

2.   Pro účely odstavce 1 může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví, že trh třetí země splňuje právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III směrnice 2004/39/ES, a podléhá v uvedené třetí zemi soustavnému účinnému dohledu a vynucování.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2 tohoto nařízení.

3.   Komise a ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam trhů, které jsou v souladu s prováděcím aktem uvedeným v odstavci 2 považovány za rovnocenné. Tento seznam se pravidelně aktualizuje.“

3)

V článku 81 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Registr obchodních údajů poskytuje potřebné informace těmto subjektům, aby jim umožnil plnit jejich povinnosti a mandáty:

(30)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63)."

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12)."

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009, ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1)."

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).“"

a)

čl. 4 odst. 1, který se použije:

b)

článku 13, který se použije ode dne 13. ledna 2017;

c)

článku 14, který se v případě subjektů kolektivního investování, na něž se vztahuje směrnice 2009/65/ES nebo směrnice 2011/61/EU a které vznikly přede dnem 12. ledna 2016, použije ode dne 13. července 2017;

d)

článku 15, který se použije ode dne 13. července 2016, a to i na dohody o zajištění existující k uvedenému dni.