Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32015R2365

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Text s významem pro EHP)

OJ L 337, 23.12.2015, p. 1–34 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/2365/oj

23.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/2365

ze dne 25. listopadu 2015

o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

v souladu s řádným legislativním postupem (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Celosvětová finanční krize, která nastala v letech 2007–2008, odhalila nadměrné množství spekulativních činností, závažné regulační nedostatky, neúčinný dohled, neprůhlednost trhů a příliš složitou strukturu produktů finančního systému. Unie přijala řadu opatření, která mají podpořit robustnost a stabilitu bankovního systému, včetně posílení kapitálových požadavků, pravidel zlepšujících řízení a dohled a režimy řešení krizí, a přispět k hlavní funkci finančního sektoru, totiž směrovat kapitál k financování reálné ekonomiky. V této souvislosti má rozhodující význam rovněž pokrok, jehož bylo dosaženo při vytváření bankovní unie. Krize však rovněž ukázala, že je zapotřebí zvýšit transparentnost a monitorování nejen v tradičním bankovním sektoru, ale i v oblastech, v nichž probíhá zprostředkovávání úvěrů podobné jako u bank, zvané „stínové bankovnictví“, jehož rozsah je alarmující, neboť podle odhadů již dosahuje téměř poloviny regulovaného bankovního systému. Veškeré nedostatky související s těmito činnostmi, které jsou podobné činnostem prováděným úvěrovými institucemi, mají potenciálně vliv na zbývající část finančního sektoru.

(2)

V souvislosti s činnostmi Rady pro finanční stabilitu (FSB) a Evropské rady pro systémová rizika (dále jen „ESRB“), zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (5), které se zaměřují na omezení stínového bankovnictví, byla vymezena rizika vyplývající z obchodů zajišťujících financování (Securities Financing Transactions – dále jen „SFT“). SFT umožňují vytváření páky, působí procyklicky a prohlubují vzájemné vazby na finančních trzích. Regulační orgány, orgány dohledu ani investoři pak zejména z důvodu nedostatečné transparentnosti při využívání SFT neměli v období před finanční krizí ani v jejím průběhu možnost, aby řádně posuzovali a monitorovali příslušná rizika, která jsou obdobná rizikům bankovním, a míru vzájemné provázanosti finančního systému. V této souvislosti přijala Rada pro finanční stabilitu dne 29. srpna 2013 politický rámec nazvaný „Posílení dohledu a regulace stínového bankovnictví“ (dále jen „politický rámec Rady pro finanční stabilitu“), který má řešit rizika vyplývající ze stínového bankovnictví při půjčování cenných papíru a repo obchodech, který byl v září 2013 schválen vedoucími představiteli skupiny G20.

(3)

Rada pro finanční stabilitu uveřejnila dne 14. října 2014 regulační rámec pro srážky u SFT bez centrálního clearingu. Vzhledem k tomu, že u těchto operací není využíván clearing, mohou v jejich důsledku vznikat značná rizika, nejsou-li tyto operace odpovídajícím způsobem zajištěny. Zatímco zvýšení transparentnosti u opětovného použití aktiv klientů by představovalo první krok k posílení schopnosti smluvních stran analyzovat rizika a předcházet jim, má Rada pro finanční stabilitu také do roku 2016 dokončit práci na souboru doporučení pro srážky u SFT bez centrálního clearingu s cílem zabránit nadměrnému pákovému efektu a zmírnit rizika koncentrace a selhání.

(4)

Komise dne 19. března 2012 zveřejnila zelenou knihu o stínovém bankovnictví. Na základě rozsáhlé odezvy, které se jí dostalo, a s přihlédnutím k vývoji na mezinárodním poli vydala Komise dne 4. září 2013 sdělení určené Radě a Evropskému parlamentu o stínovém bankovnictví nazvané: „Stínové bankovnictví – ošetření nových zdrojů rizik ve finančním sektoru“. Ve sdělení je zdůrazněno, že vzhledem ke komplikované a neprůhledné povaze SFT je obtížné identifikovat smluvní strany a monitorovat koncentraci rizik a v jejím důsledku rovněž dochází ve finančním systému k vytváření nadměrné páky.

(5)

V říjnu 2012 přijala skupina odborníků na vysoké úrovni pod vedením Erkkiho Liikanena zprávu o reformě bankovního sektoru v Unii. Zpráva mimo jiné pojednává o vzájemném vztahu mezi tradičním bankovním systémem a systémem stínového bankovnictví. Ve zprávě byla identifikována rizika vyplývající z činností stínového bankovnictví, jimiž je například vysoká páka a procykličnost, a obsažena výzva, aby se snížila vzájemná provázanost mezi bankami a systémem stínového bankovnictví, která byla zdrojem nákazy během celosystémové bankovní krize. Ve zprávě byla rovněž navržena určitá strukturální opatření na ošetření přetrvávajících nedostatků bankovního sektoru Unie.

(6)

Strukturálními reformami bankovního systému Unie se zabývá návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o strukturálních opatřeních zvyšujících odolnost úvěrových institucí EU. Při uplatnění strukturálních opatření na banky by však mohlo dojít k přesunu určitých činností do méně regulovaných oblastí, jakými je například stínové bankovnictví. Uvedený návrh by proto měl být doprovázen závaznými požadavky na transparentnost a podávání zpráv v souvislosti se SFT stanovenými tímto nařízením. Pravidla transparentnosti stanovená tímto nařízením jsou tudíž doplněním uvedeného návrhu.

(7)

Toto nařízení reaguje na potřebu zvýšit transparentnost trhů SFT, potažmo i celého finančního systému. V zájmu zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže a navázání na mezinárodní vývoj se toto nařízení drží politického rámce Rady pro finanční stabilitu. Vytváří unijní rámec, podle něhož lze podrobné údaje o SFT účinně oznamovat registrům obchodních údajů a informace o SFT a swapech veškerých výnosů se poskytují investorům v subjektech kolektivního investování. Definice SFT v tomto nařízení nezahrnuje derivátové smlouvy ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (6). Zahrnuje však obchody běžně označované jako likviditní swapy a kolaterálové swapy, které do definice derivátových smluv v nařízení (EU) č. 648/2012 nespadají. Potřebu dosažení souladu s vývojem na mezinárodním poli ještě zesiluje pravděpodobnost, že v návaznosti na strukturální reformu bankovního sektoru Unie by mohlo dojít k přesunu činností, které v současnosti vykonávají tradiční banky, do oblasti stínového bankovnictví, přičemž budou zahrnuty jak finanční, tak nefinanční subjekty. Z tohoto důvodu by mohlo dojít u těchto činností dokonce ke snížení transparentnosti ve vztahu k regulačním orgánům a orgánům dohledu, což by jim znemožnilo získat řádný přehled o rizicích v souvislosti se SFT. Již zavedené vazby mezi regulovaným bankovním odvětvím a odvětvím stínového bankovnictví by se tím na určitých trzích jen zhoršily.

(8)

V důsledku vývoje tržních postupů a technologií mohou účastníci trhu jako zdroj financování, k řízení likvidity a zajištění, jako strategii pro zvýšení výnosu, ke krytí prodejů na krátko nebo k daňové arbitráži v souvislosti s dividendami využívat obchody jiné než SFT. Takové obchody by mohly mít stejný ekonomický účinek a přinášet podobná rizika jako SFT, včetně procykličnosti způsobené fluktuací hodnot aktiv a volatilitou; transformace splatností nebo likvidity v důsledku financování dlouhodobých nebo nelikvidních aktiv aktivy krátkodobými nebo likvidními a finanční nákazy plynoucí z provázanosti řetězců obchodů, v nichž dochází k opětovnému použití kolaterálu.

(9)

V reakci na otázky uvedené v politickém rámci Rady pro finanční stabilitu a na předpokládaný vývoj v návaznosti na strukturální reformu bankovního odvětví Unie je pravděpodobné, že členské státy přijmou rozličná vnitrostátní opatření, jež by mohla vytvořit překážky hladkému fungování vnitřního trhu a zhoršit postavení účastníků trhu a finanční stabilitu. Nedostatek harmonizovaných pravidel upravujících transparentnost kromě toho z hlediska vnitrostátních orgánů ztěžuje na mikroúrovni porovnávání údajů, které pocházejí z různých členských států, a ve svém důsledku i pochopení reálných rizik, která pro systém představují jednotliví účastníci trhu. Je tudíž nezbytné, aby se v Unii zabránilo vzniku těchto narušení a překážek. Proto by vhodným právním základem tohoto nařízení měl být článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

(10)

Nová pravidla transparentnosti by tudíž měla stanovit oznamování podrobných údajů o SFT uzavíraných všemi účastníky trhu, ať již se jedná o finanční či nefinanční subjekty, včetně skladby kolaterálu, zda lze kolaterál opětovně použít či byl-li opětovně použit, nahrazení kolaterálu na konci dne a uplatňovaných srážek. V zájmu minimalizace dalších provozních nákladů účastníků trhu by nová pravidla a normy měly vycházet z již existujících infrastruktur, provozních postupů a formátů, které byly zavedeny v souvislosti s oznamováním derivátových smluv registrům obchodních údajů. V této souvislosti by měl Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)(dále jen „ESMA“ nebo „orgán ESMA“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (7) v náležitém a proveditelném rozsahu minimalizovat překrývání technických norem přijatých na základě tohoto nařízení a na základě článku 9 nařízení (EU) č. 648/2012 a zabránit nesrovnalostem mezi nimi. Právní rámec stanovený tímto nařízením by se měl v co možná největší míře shodovat s právním rámcem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o oznamování derivátových smluv registrům obchodních údajů, jež byly za tímto účelem registrovány. To by mělo rovněž umožnit registrům obchodních údajů registrovaným či uznaným podle uvedeného nařízení, splňují-li určitá dodatečná kritéria, vykonávat funkci registru, kterou byly pověřeny podle tohoto nařízení, a to za podmínky, že dokončí zjednodušený registrační proces.

(11)

Za účelem zajištění konzistentního a účinného uplatňování pravomocí ESMA, pokud jde o ukládání sankcí, by se měla na účastníky trhu, na které se vztahuje toto nařízení, použít ta ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012 upravující pravomoci ESMA, jak jsou blíže vymezena, pokud jde o jednací řád, v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 64 odst. 7 uvedeného nařízení.

(12)

Z povinnosti oznamovat SFT registrům obchodních údajů by měly být vyloučeny obchody se členy Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“). Pro zajištění náležitého přehledu regulačních orgánů a orgánů dohledu o rizicích spojených se SFT, které uzavírají subjekty, jež uvedené orgány regulují nebo na něž dohlížejí, by měly tyto relevantní orgány a členové ESCB úzce spolupracovat. Tato spolupráce by měla regulačním orgánům a orgánům dohledu umožnit plnit své úkoly. Tato úzká spolupráce by měla být důvěrná, měla by být podmíněna odůvodněnou žádostí relevantních příslušných orgánů a měla by probíhat pouze s cílem umožnit těmto orgánům plnit své úkoly, a to s patřičným ohledem na zásady a požadavky nezávislosti centrálních bank a plnění jejich úkolů coby měnových orgánů, včetně provádění operací měnové politiky, politiky směnných kurzů a politiky finanční stability, které jsou členové ESCB ze zákona zmocněni provádět. Členové ESCB by měli mít možnost poskytnutí informací odmítnout, pokud obchody uzavírají při plnění svých úkolů coby měnové orgány. O tomto odmítnutí by měli vyrozumět dožadující orgán a uvést jeho důvody.

(13)

Informace o rizicích souvisejících s trhy SFT by měly být uloženy centrálně a měl by k nim být možný jednoduchý a přímý přístup, mimo jiné ze strany orgánu ESMA, Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) (dále jen „EBA“ nebo „orgán EBA“), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (8), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „EIOPA“ nebo „orgán EIOPA“), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (9), relevantních příslušných orgánů, ESRB a příslušných centrálních bank ESCB, včetně Evropské centrální banky (ECB) při plnění svých úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (10), za účelem identifikace a monitorování rizik pro finanční stabilitu souvisejících s činnostmi stínového bankovnictví regulovaných i neregulovaných subjektů. ESMA by měl při vypracovávání či návrhu změny regulačních technických norem podle tohoto nařízení přihlédnout k technickým normám přijatým podle článku 81 nařízení (EU) č. 648/2012 upravujícím registry obchodních údajů pro derivátové smlouvy a k budoucímu vývoji těchto technických norem. ESMA by měl rovněž usilovat o to, aby relevantní příslušné orgány, ESRB a příslušné centrální banky ESCB, včetně ECB, měly přímý a okamžitý přístup k informacím nezbytným pro plnění svých úkolů, včetně úkolu vymezovat a provádět měnovou politiku a vykonávat dohled nad infrastrukturami finančního trhu. Za tím účelem by měl orgán ESMA stanovit v návrhu regulačních technických norem podmínky pro přístup k těmto informacím.

(14)

Je nezbytné přijmout ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány a stanovit další povinnosti týkající se vzájemné pomoci a spolupráce mezi nimi. V souvislosti s narůstající přeshraniční činností by si příslušné orgány měly vzájemně poskytovat důležité informace k plnění svých úkolů, aby tak zajistily účinné uplatňování tohoto nařízení, včetně situací, kdy se jeho skutečné nebo domnělé porušení může týkat orgánů dvou či více členských států. Pro zajištění hladkého přenosu takových informací a ochrany jednotlivých práv je nezbytné při výměně informací striktně zachovávat služební tajemství. Aniž jsou dotčena ustanovení vnitrostátního trestního nebo daňového práva, měly by příslušné orgány, ESMA, subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které získají důvěrné informace, tyto informace použít pouze v rámci plnění svých povinností a úkolů. Nemělo by to však vnitrostátním subjektům příslušným pro prevenci, vyšetřování a nápravu případů nesprávného úředního postupu bránit ve výkonu jejich činnosti v souladu s vnitrostátním právem.

(15)

SFT využívají ve značném rozsahu správci subjektů kolektivního investování za účelem efektivní správy portfolia. Toto využití může mít významný dopad na výsledky takových subjektů kolektivního investování. SFT lze využít buď za účelem naplnění investičních cílů či ke zvýšení výnosů. Správci rovněž využívají swapy veškerých výnosů, které mají účinky rovnocenné jako SFT. SFT i swapy veškerých výnosů využívají správci subjektů kolektivního investování ve velkém měřítku k získání expozic vůči určitým strategiím či ke zvýšení jejich výnosů. Využívání SFT a swapů veškerých výnosů může zvýšit celkový rizikový profil subjektu kolektivního investování, přičemž se skutečností, že dochází k využívání takových obchodů, nejsou investoři náležitě seznámeni. Je zcela zásadní, aby bylo zajištěno, že investoři těchto subjektů kolektivního investování mají možnost činit informovaná rozhodnutí a posoudit celkový poměr rizika a výnosů subjektů kolektivního investování. Při posuzování SFT a swapů veškerých výnosů by subjekty kolektivního investování měly zohledňovat nejen právní formu obchodu, ale také jeho věcnou podstatu.

(16)

V důsledku investic učiněných na základě neúplných či nepřesných informací o investiční strategii subjektu kolektivního investování mohou investorům vznikat značné ztráty. Proto je zapotřebí, aby subjekty kolektivního investování uváděly veškeré příslušné podrobné informace související s využíváním SFT a swapů veškerých výnosů z jejich strany. Úplná transparentnost je navíc důležitá právě v oblasti subjektů kolektivního investování, neboť veškerá aktiva, která jsou předmětem SFT a swapů veškerých výnosů, nejsou ve vlastnictví správců subjektů kolektivního investování, ale jejich vlastníky jsou investoři takového subjektu. Poskytnutí úplných informací o SFT a swapech veškerých výnosů je tudíž zásadním nástrojem zajišťujícím ochranu proti možným střetům zájmů.

(17)

Nová pravidla týkající se transparentnosti SFT a swapů veškerých výnosů úzce souvisí se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (11) a 2011/61/EU (12), neboť tyto směrnice vytvářejí právní rámec upravující zřizování a řízení subjektů kolektivního investování a jejich uvádění na trh.

(18)

Subjekty kolektivního investování mohou působit jako subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), které jsou spravovány správcovskými společnostmi SKIPCP nebo investičními společnostmi SKIPCP, jimž bylo uděleno povolení podle směrnice 2009/65/ES, nebo jako alternativní investiční fondy spravované správci alternativních investičních fondů, kteří jsou povoleni nebo registrováni podle směrnice 2011/61/EU. Nová pravidla transparentnosti SFT a swapů veškerých výnosů zavedená tímto nařízením doplňují ustanovení uvedených směrnic a měla by se použít spolu s nimi.

(19)

Aby si mohli investoři uvědomovat rizika spojená s využitím SFT a swapů veškerých výnosů, měli by správci subjektů kolektivního investování uvádět podrobné informace o každém využití těchto postupů v pravidelných zprávách. Stávající pravidelné zprávy, které mají vypracovávat správcovské společnosti SKIPCP či investiční společnosti SKIPCP a správci alternativních investičních fondů, by měly být doplněny o tyto další informace o využívání SFT a swapů veškerých výnosů. Při dalším upřesňování obsahu těchto pravidelných zpráv by měl orgán ESMA zohlednit administrativní zátěž a specifika různých druhů SFT a swapů veškerých výnosů.

(20)

V předsmluvních dokumentech, jako je prospekt kolektivních investičních fondů SKIPCP a informace poskytované před uzavřením smlouvy investorům alternativních investičních fondů, by měly být zřetelně uvedeny informace o investiční politice fondu ve vztahu k SFT a swapům veškerých výnosů. Tím by mělo být zajištěno, že investoři chápou související rizika a uvědomují si je ještě předtím, než se rozhodnou do určitého SKIPCP či alternativního investičního fondu investovat.

(21)

Opětovné používání kolaterálu zajišťuje likviditu a smluvním stranám umožňuje snižovat náklady financování. Rovněž však má sklon vytvářet složité struktury řetězců kolaterálu mezi tradičním bankovnictvím a bankovnictvím stínovým, a z hlediska finanční stability je proto rizikem. Nedostatečná transparentnost, pokud jde o rozsah, v jakém byly finanční nástroje poskytnuté jakožto zajištění opětovně použity, a příslušná rizika v případě úpadku mohou narušit důvěru smluvních stran a zvýšit rizika pro finanční stabilitu.

(22)

Pro zvýšení transparentnosti v souvislosti s opětovným použitím by měly být stanoveny minimální požadavky na podávání informací. K opětovnému použití by mělo dojít pouze s výslovným vědomím a souhlasem poskytující smluvní strany. Výkon práva na opětovné použití by měl tudíž být zachycen na účtu cenných papírů poskytující smluvní strany, nepodléhá-li tento účet právu třetí země, jež pro zachycení opětovného použití může stanovit jiné vhodné prostředky.

(23)

Přestože je oblast působnosti pravidel týkajících se opětovného použití v tomto nařízení širší než ta, kterou stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES (13), toto nařízení nemění oblast působnosti uvedené směrnice, ale mělo by být spíše ve vztahu k ní vnímáno jako doplňující. Podmínky, za kterých mají smluvní strany právo na opětovné použití a na výkon tohoto práva, by neměly žádným způsobem snižovat ochranu, kterou směrnice 2002/47/ES stanoví pro dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva. Z toho vyplývá, že by porušení požadavků na transparentnost ohledně opětovného použití nemělo mít vliv na vnitrostátní právo týkající se platnosti či účinku obchodu.

(24)

Toto nařízení stanoví přísná pravidla pro podávání informací o opětovném použití pro smluvní strany, avšak nemělo by tím být dotčeno uplatňování odvětvových pravidel uzpůsobených konkrétním účastníkům, strukturám a situacím. Proto by se pravidla pro opětovné použití stanovená v tomto nařízení měla uplatnit například u subjektů kolektivního investování a depozitářů nebo klientů investičních podniků pouze, pokud nejsou právní úpravou pro subjekty kolektivního investování nebo pro ochranu aktiv klientů stanovena přísnější pravidla, jež by představovala zvláštní právní úpravu, která by měla přednost před pravidly uvedenými v tomto nařízení. Tímto nařízením by zejména nemělo být dotčeno žádné pravidlo podle unijního nebo vnitrostátního práva, jímž je omezena možnost smluvních stran opětovně použít finanční nástroje, které jsou jakožto zajištění poskytnuty smluvními stranami či jinými osobami, než jsou smluvní strany. Požadavky týkající se opětovného použití by měly začít být uplatňovány až po uplynutí šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost, což by smluvním stranám poskytlo dostatek času přizpůsobit své stávající dohody o zajištění včetně rámcových dohod a zajistit soulad nových dohod o zajištění s tímto nařízením.

(25)

Pro větší mezinárodní terminologickou konzistentnost je použití termínu „reuse“ v anglickém znění tohoto nařízení v souladu s politickým rámcem Rady pro finanční stabilitu. To by však nemělo vést k nekonzistentnosti v rámci unijního acquis, zejména by tím nemělo být dotčen význam termínu „reuse“ v anglickém znění směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU.

(26)

K zajištění toho, že smluvní strany splní povinnosti vyplývající z tohoto nařízení a že budou v rámci Unie podléhat obdobnému zacházení, měly by členské státy zajistit, že jejich příslušné orgány budou mít pravomoc ukládat účinné, přiměřené a odrazující správní sankce a jiná správní opatření. Správní sankce a jiná správní opatření stanovená tímto nařízením by tedy měly splňovat určité základní požadavky, pokud jde o adresáty, kritéria, která by měla být zohledněna při ukládání sankce nebo opatření, zveřejňování sankcí či opatření, klíčové pravomoci při ukládání sankcí a výši správních peněžitých sankcí. Z tohoto důvodu je vhodné, aby se sankce a jiná opatření stanovené podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU použily na porušení povinností transparentnosti stanovených tímto nařízením ze strany subjektů kolektivního investování.

(27)

Pravomocí ukládat sankce, jež je svěřena příslušným orgánům, by neměly být dotčeny výlučné pravomoci ECB podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1024/2013 odnímat v rámci obezřetnostního dohledu úvěrovým institucím povolení k činnosti.

(28)

Ustanovení tohoto nařízení týkající se žádosti registrů obchodních údajů o registraci a o zrušení registrace nemají vliv na opravné prostředky stanovené v kapitole V nařízení (EU) č. 1095/2010.

(29)

Technické normy v odvětví finančních služeb by měly zajistit jednotnou harmonizaci a přiměřenou ochranu vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vypracováním návrhů regulačních technických a prováděcích norem, které nejsou politické povahy, je účelné a vhodné pověřit orgán ESMA jakožto subjekt s vysoce specializovanými odbornými znalostmi. Při vypracovávání návrhů technických norem by měl ESMA zajistit účinné administrativní postupy a postupy podávání zpráv. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 regulační technické normy v těchto oblastech: podrobné údaje o jednotlivých druzích SFT, které mají být oznamovány; podrobné náležitosti žádosti registru obchodních údajů o registraci nebo o rozšíření registrace; podrobné náležitosti postupů registrů obchodních údajů k ověření podrobných údajů o SFT, které jim byly oznámeny; četnost a podrobné náležitosti zveřejňování údajů registrů obchodních údajů, požadavky na tyto údaje a přístup k nim; a v případě potřeby další upřesnění obsahu přílohy.

(30)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy vypracované orgánem ESMA, a to prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o formát a četnost zpráv, formát žádosti registru obchodních údajů o registraci nebo o její rozšíření, jakož i postupy a formuláře pro výměnu informací s orgánem ESMA o sankcích a jiných opatřeních.

(31)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny seznamu subjektů, na které se nevztahuje toto nařízení, a o typ poplatků, zpoplatněné záležitosti, výši poplatků a způsob, jakým registry obchodních údajů poplatky hradí. Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(32)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a s cílem předejít existenci požadavků, jež by potenciálně byly duplicitní nebo rozporné, by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání rozhodnutí o posouzení pravidel třetích zemí pro účely uznávání registrů obchodních údajů ze třetích zemí. Posouzením, které je základem rozhodnutí o rovnocennosti požadavků na oznamování v třetí zemi, by nemělo být dotčeno právo registru obchodních údajů usazeného v třetí zemi a uznaného orgánem ESMA k poskytování oznamovacích služeb subjektům usazeným v Unii, protože rozhodnutí o uznání by mělo být nezávislé na posouzení prováděném pro účely rozhodnutí o rovnocennosti.

(33)

Pokud je prováděcí akt o rovnocennosti zrušen, měly by se na smluvní strany automaticky znovu začít vztahovat všechny požadavky stanovené v tomto nařízení.

(34)

Komise by v příslušných případech měla spolupracovat s orgány třetích zemí s cílem prozkoumat vzájemně se podporující řešení, jež zajistí soulad mezi tímto nařízením a požadavky těchto třetích zemí a zabrání tak možnému zdvojování činností v této souvislosti.

(35)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit transparentnost určitých činností na trhu, jako jsou SFT a opětovné použití, aby bylo možné monitorovat a identifikovat související rizika, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(36)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na obhajobu a zásadu ne bis in idem, svobodu podnikání, právo na vlastnictví, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Toto nařízení musí být uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.

(37)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (14) a vydal stanovisko dne 11. července 2014 (15).

(38)

Výměna nebo předávání osobních údajů příslušnými orgány členských států nebo registry obchodních údajů by měly být prováděny v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (16). Výměna nebo předávání osobních údajů orgány ESMA, EBA nebo EIOPA by měly být prováděny v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.

(39)

Spolu s orgánem ESMA by Komise měla sledovat uplatňování oznamovací povinnosti stanovené v tomto nařízení v mezinárodním měřítku a podávat o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Lhůta pro předkládání zpráv Komise by měla zohledňovat předchozí účinné provádění tohoto nařízení.

(40)

V návaznosti na výsledek činností vykonaných na příslušných mezinárodních fórech a za účasti ESMA, EBA a ESRB by Komise měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku mezinárodního úsilí zaměřeného na zmírnění rizik spojených se SFT, včetně doporučení Rady pro finanční stabilitu pro srážky u SFT bez centrálního clearingu, a o vhodnosti těchto doporučení pro trhy v Unii.

(41)

Požadavky na transparentnost podle tohoto nařízení by měly začít být uplatňovány až po určité době, aby registry obchodních údajů měly dostatek času požádat o povolení a uznání svých činností podle tohoto nařízení, a aby smluvní strany a subjekty kolektivního investování měly dostatek času na splnění těchto požadavků. Zejména je vhodné odložit použitelnost dodatečných požadavků na transparentnost pro subjekty kolektivního investování, a to s ohledem na obecné pokyny pro příslušné orgány a pro správcovské společnosti SKIPCP, které vydal orgán ESMA dne 18. prosince 2012 a které stanoví dobrovolný rámec týkající se informačních povinností uvedených společností, a s ohledem na potřebu snížit administrativní zátěž správců subjektů kolektivního investování. Pro zajištění efektivního zavedení oznamování SFT je nezbytné postupné zavádění požadavků podle typu smluvní strany. Tento přístup by měl zohlednit faktickou schopnost dané smluvní strany plnit oznamovací povinnosti stanovené tímto nařízením.

(42)

Nová jednotná pravidla transparentnosti SFT a některých OTC derivátů, konkrétně swapů veškerých výnosů, stanovená v tomto nařízení, jsou úzce spjata s pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 648/2012, neboť tyto OTC deriváty spadají do působnosti oznamovací povinnosti stanovené v uvedeném nařízení. V zájmu zajištění koherentnosti mezi oblastmi působnosti obou souborů požadavků na transparentnost a oznamování, je zapotřebí stanovit jasnou hranici mezi OTC deriváty a deriváty obchodovanými v obchodním systému bez ohledu na to, zda se tyto smlouvy obchodují v Unii nebo na trzích třetích zemí. Definice OTC derivátů v nařízení (EU) č. 648/2012 by proto měla být upravena, aby bylo zajištěno, že je tentýž druh derivátových smluv klasifikován buď jako OTC derivát, nebo jako derivát obchodovaný v obchodním systému bez ohledu na to, zda se tyto smlouvy obchodují v Unii nebo na trzích v třetích zemích.

(43)

Nařízení (EU) č. 648/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla týkající se transparentnosti obchodů zajišťujících financování (securities financing transactions – dále jen „SFT“) a opětovného použití.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na:

a)

smluvní stranu SFT usazenou:

i)

v Unii, včetně všech jejích poboček bez ohledu na místo, kde se nacházejí;

ii)

ve třetí zemi, je-li SFT uzavřen v rámci operací pobočky v Unii dané smluvní strany;

b)

správcovské společnosti subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a investiční společnosti SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES;

c)

správce alternativních investičních fondů, kterým bylo uděleno povolení podle směrnice 2011/61/EU;

d)

smluvní stranu provádějící opětovné použití, která je usazena:

i)

v Unii, včetně všech jejích poboček bez ohledu na místo, kde se nacházejí;

ii)

ve třetí zemi, pokud:

k opětovnému použití došlo v rámci operací pobočky v Unii dané smluvní strany; nebo

opětovné použití se týká finančních nástrojů, které byly na základě dohody o zajištění poskytnuty smluvní stranou usazenou v Unii nebo pobočkou smluvní strany usazené ve třetí zemi, nacházející se v Unii.

2.   Články 4 a 15 se nevztahují na:

a)

členy Evropského systému centrálních bank (ESCB), další orgány členských států plnící podobné funkce a jiné veřejné subjekty Unie pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující;

b)

Banku pro mezinárodní platby.

3.   Článek 4 se nevztahuje na obchody, jejichž smluvní stranou je člen ESCB.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 za účelem změny seznamu uvedeného v odstavci 2 tohoto článku.

Za tímto účelem a před přijetím takových aktů v přenesené pravomoci předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, jak se v mezinárodním prostředí přistupuje k centrálním bankám a k veřejným subjektům pověřeným správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahujícím.

Tato zpráva musí obsahovat srovnávací analýzu přístupu k centrálním bankám a k těmto subjektům v právních řádech určitého počtu třetích zemí. Pokud zpráva dospěje k závěru, zejména na základě srovnávací analýzy a potenciálních účinků, že je nezbytné osvobodit měnové úkoly těchto centrálních bank a subjektů třetích zemí od povinností stanovených v článku 15, přijme Komise prováděcí akt, kterým je zařadí na seznam uvedený v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„registrem obchodních údajů“ právnická osoba, která centrálně shromažďuje a vede záznamy o SFT;

2)

„smluvními stranou“ finanční smluvní strana nebo nefinanční smluvní strana;

3)

„finanční smluvní stranou“:

a)

investiční podnik povolený v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (17);

b)

úvěrová instituce povolená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (18) nebo s nařízením (EU) č. 1024/2013;

c)

pojišťovna nebo zajišťovna povolená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (19);

d)

SKIPCP a tam, kde je to vhodné, jeho správcovská společnost, kterým bylo uděleno povolení v souladu směrnicí 2009/65/ES;

e)

alternativní investiční fond spravovaný správcem alternativního investičního fondu povoleným nebo registrovaným v souladu se směrnicí 2011/61/EU;

f)

instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění povolená nebo registrovaná v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady2003/41/ES (20);

g)

ústřední protistrana povolená v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012;

h)

centrální depozitář cenných papírů povolený v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (21);

i)

subjekt ze třetí země, u něhož by bylo podle legislativních aktů uvedených v písmenech a) až h) požadováno povolení nebo registrace, kdyby byl usazen v Unii;

4)

„nefinanční smluvní stranou“ podnik usazený v Unii nebo ve třetí zemi jiný než subjekty uvedené v bodě 3;

5)

„usazenou“

a)

v případě smluvní strany, která je fyzickou osobou místo, kde se nachází její ústředí;

b)

v případě smluvní strany, která je právnickou osobou, místo, kde se nachází její sídlo;

c)

v případě smluvní strany, která podle svých vnitrostátních právních předpisů nemá sídlo, místo, kde se nachází její ústředí;

6)

„pobočkou“ místo výkonu obchodní činnosti jiné než ústředí, které je součástí smluvní strany a nemá právní subjektivitu;

7)

„půjčkami cenných papírů nebo komodit“ nebo „výpůjčkami cenných papírů nebo komodit“ jakýkoli obchod, jímž smluvní strana převádí cenné papíry nebo komodity a tento převod je spojen se závazkem vypůjčitele vrátit k nějakému budoucímu datu nebo na požádání převodce srovnatelné cenné papíry či komodity, přičemž u smluvní strany převádějící cenné papíry či komodity jde o půjčku cenných papírů či komodit a u smluvní strany, na kterou jsou cenné papíry či komodity převáděny, jde o výpůjčku cenných papírů či komodit;

8)

„koupí se současným sjednáním zpětného prodeje“ nebo „prodejem se současným sjednáním zpětné koupě“ jakýkoli obchod, v rámci něhož smluvní strana koupí nebo prodá cenné papíry nebo komodity nebo zaručené právní nároky k cenným papírům nebo komoditám s tím, že se zavazuje v prvním případě odprodat a ve druhém případě odkoupit zpět cenné papíry nebo komodity nebo takové zaručené právní nároky stejné povahy za stanovenou cenu k budoucímu dni, přičemž u smluvní strany, která tyto cenné papíry nebo komodity nebo zaručené právní nároky kupuje, jde o koupi se současným sjednáním zpětného prodeje a u smluvní strany, která je prodává, o prodej se současným sjednáním zpětné koupě; na tuto koupi a tento prodej se nevztahuje repo či reverzní repo ve smyslu bodu 9;

9)

„repo obchodem“ jakýkoli obchod na základě dohody, v rámci níž smluvní strana převádí cenné papíry nebo komodity nebo zaručené právní nároky k cenným papírům nebo komoditám, pokud uvedenou záruku poskytuje uznaná burza, která je držitelem práv k těmto cenným papírům nebo komoditám, a pokud dohoda smluvní straně nedovoluje určitý cenný papír nebo komoditu převést nebo zastavit najednou více než jedné straně, se současným závazkem zpětného odkupu těchto cenných papírů nebo komodit, nebo k náhradním cenným papírům či komoditám stejného druhu za stanovenou cenu k datu, které je určeno nebo má být určeno převodcem, přičemž u smluvní strany, jež cenné papíry či komodity prodává, jde o repo, a u smluvní strany jež cenné papíry či komodity kupuje, jde o reverzní repo;

10)

„maržovým obchodem“ transakce, při níž smluvní strana poskytne úvěr v souvislosti s nákupem, prodejem, převodem cenných papírů či obchodováním s nimi, která však nezahrnuje ostatní půjčky, jež jsou zajištěny kolaterálem ve formě cenných papírů;

11)

„obchodem zajišťujícím financování“ (securities financing transaction) neboli „SFT“:

a)

repo obchod;

b)

půjčky cenných papírů nebo komodit a výpůjčky cenných papírů nebo komodit;

c)

koupě se současným sjednáním zpětného prodeje nebo prodej se současným sjednáním zpětné koupě;

d)

maržový obchod;

12)

„opětovným použitím“ použití finančních nástrojů přijímající smluvní stranou, která je obdržela na základě dohody o zajištění, a to vlastním jménem a na vlastní účet či na účet jiné smluvní strany, včetně jakékoli fyzické osoby; takové použití zahrnuje převod vlastnického práva nebo výkon užívacího práva v souladu s článkem 5 směrnice 2002/47/ES, avšak nezahrnuje likvidaci finančního nástroje v případě selhání smluvní strany, která jej poskytla;

13)

„dohodou o zajištění s převedením vlastnického práva“ dohoda o finančním zajištění s převedením vlastnického práva ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2002/47/ES uzavřená mezi smluvními stranami za účelem zajištění jakéhokoli závazku;

14)

„dohodou o zajištění s poskytnutím jistoty“ dohoda o finančním zajištění s poskytnutím jistoty ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 2002/47/ES uzavřená mezi smluvními stranami za účelem zajištění jakéhokoli závazku;

15)

„dohodou o zajištění“ dohoda o zajištění s převedením vlastnického práva nebo dohoda o zajištění s poskytnutím jistoty;

16)

„finančními nástroji“ finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU;

17)

„komoditou“ komodita ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 (22);

18)

„swapem veškerých výnosů“ derivátová smlouva ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) č. 648/2012, v jejímž rámci jedna smluvní strana převádí celkový ekonomický výsledek referenčního dluhopisu na jinou smluvní stranu, a to včetně výnosů z úroků a poplatků, zisků a ztrát z pohybů cen a úvěrových ztrát.

KAPITOLA II

TRANSPARENTNOST SFT

Článek 4

Oznamovací povinnost a ochranná ustanovení ve vztahu k SFT

1.   Smluvní strany SFT oznamují podrobné údaje o veškerých SFT, které uzavřely, jakož i veškeré jejich změny nebo ukončení, registru obchodních údajů, který je registrován podle článku 5 či uznán podle článku 19. Tyto podrobné údaje se oznamují nejpozději v pracovní den následující po uzavření, změně nebo ukončení obchodu.

Oznamovací povinnost uvedená v prvním pododstavci se vztahuje na SFT, které:

a)

jsou uzavřeny před příslušným dnem použitelnosti uvedeným v čl. 33 odst. 2 písm. a) a k uvedenému dni zůstaly nevypořádány, pokud:

i)

zbývající doba splatnosti těchto SFT je v uvedeném dni delší než 180 dní; nebo

ii)

tyto SFT mají otevřenou dobu splatnosti a po uvedeném dni zůstanou nevypořádány 180 dní;

b)

jsou uzavřeny v příslušný den použitelnosti uvedený v čl. 33 odst. 2 písm. a) nebo později.

SFT uvedené v písmeni a) druhého pododstavce se oznámí do 190 dní od příslušného dne použitelnosti uvedeného v čl. 33 odst. 2 písm. a).

2.   Smluvní strana, na kterou se vztahuje oznamovací povinnost, může oznamováním údajů o SFT pověřit jiný subjekt.

3.   Uzavírá-li SFT finanční smluvní strana s nefinanční smluvní stranou, která k rozvahovému dni nepřekračuje hraniční hodnoty alespoň u dvou ze tří kritérií stanovených v čl. 3 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (23), odpovídá za oznámení jménem obou smluvních stran finanční smluvní strana.

Je-li SKIPCP spravovaný správcovskou společností smluvní stranou SFT, odpovídá za oznámení jménem tohoto SKIPCP jeho správcovská společnost.

Je-li alternativní investiční fond smluvní stranou SFT, odpovídá za oznámení jménem tohoto alternativního investičního fondu jeho správce.

4.   Smluvní strany uchovávají záznamy o každém SFT, který uzavřely, změnily či ukončily, po dobu alespoň pěti let od ukončení obchodu.

5.   Pokud není k dispozici registr obchodních údajů, který by zaznamenal podrobné údaje o SFT, zajistí smluvní strany jejich oznámení Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“ nebo „orgán ESMA“).

V takových případech ESMA zajistí, aby všechny relevantní subjekty uvedené v čl. 12 odst. 2 měly přístup ke všem údajům o SFT, které potřebují k plnění svých úkolů.

6.   V souvislosti s informacemi obdrženými podle tohoto článku se registry obchodních údajů a ESMA řídí příslušnými ustanoveními týkajícími se důvěrnosti, neporušenosti a ochrany informací a dodržují povinnosti stanovené zejména v článku 80 nařízení (EU) č. 648/2012. Pro účely tohoto článku se odkazy v článku 80 nařízení (EU) č. 648/2012 na článek 9 uvedeného nařízení považují za odkazy na tento článek a odkazy v článku 80 uvedeného nařízení na „derivátové smlouvy“ se považují za odkazy na „SFT“.

7.   Má se za to, že smluvní strana nebo subjekt oznamující údaje jejím jménem neporušuje tím, že oznámí registru obchodních údajů nebo ESMA údaje o SFT, žádné omezení ohledně poskytování informací uložené smlouvou nebo právními či správními předpisy.

8.   Sdělení těchto údajů nezakládá odpovědnost oznamující jednotky ani jejích ředitelů nebo zaměstnanců.

9.   K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku a k zajištění souladu s oznamováním podle článku 9 nařízení (EU) č. 648/2012 a se standardy dohodnutými na mezinárodní úrovni ESMA v úzké spolupráci s ESCB a s přihlédnutím k jeho potřebám vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými stanoví náležitosti zpráv podle odstavců 1 až 5 tohoto článku pro jednotlivé druhy SFT, zahrnující alespoň:

a)

smluvní strany SFT, a pokud se liší, osoby oprávněné a povinné z daného obchodu;

b)

jistinu; měnu; aktiva použitá jako kolaterál a jejich druh, kvalitu a hodnotu; způsob poskytnutí kolaterálu; skutečnost, zda lze kolaterál opětovně použít; v případech, kdy lze kolaterál odlišit od jiných aktiv, skutečnost, zda byl opětovně použit; nahrazení kolaterálu; sazbu repo obchodu, poplatek za půjčku či sazbu u maržového obchodu; jakoukoli srážku; datum ocenění; datum splatnosti; první datum stanovené pro uplatnění výzvy k odkupu; a segment trhu.

c)

v závislosti na SFT rovněž podrobné údaje o:

i)

znovupoužití peněžních prostředků poskytnutých k zajištění dluhu;

ii)

půjčovaných či vypůjčovaných cenných papírech nebo komoditách.

Při vypracování těchto návrhů technických norem ESMA zohlední technickou charakteristiku souborů aktiv a, pokud je to vhodné, stanoví možnost oznamovat v příslušných případech v rámci údajů o kolaterálu úroveň pozic.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 13. ledna 2017.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

10.   K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 1 tohoto článku a v rozsahu, v jakém je to proveditelné, k zajištění souladu s oznamováním podle článku 9 nařízení (EU) č. 648/2012 a harmonizace formátů mezi registry obchodních údajů vypracuje ESMA v úzké spolupráci s ESCB a s přihlédnutím k jeho potřebám návrhy prováděcích technických norem, které stanoví formát a četnost zpráv uvedených v odstavcích 1 a 5 tohoto článku pro jednotlivé druhy SFT.

Formát zahrnuje zejména:

a)

celosvětové identifikační kódy právnických osob či předchůdce těchto kódů, dokud nebude systém celosvětových identifikačních kódů právnických osob plně zaveden;

b)

mezinárodní identifikační čísla cenných papírů (ISIN); a

c)

specifické identifikační kódy obchodu.

Při vypracovávání těchto návrhů technických norem zohlední ESMA mezinárodní vývoj a standardy dohodnuté na úrovni Unie i na globální úrovni.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 13. ledna 2017.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA III

REGISTRACE REGISTRU OBCHODNÍCH ÚDAJŮ A DOHLED NAD NÍM

Článek 5

Registrace registru obchodních údajů

1.   Registr obchodních údajů se zaregistruje u ESMA pro účely článku 4 za splnění podmínek a dodržení postupů stanovených tímto článkem.

2.   Registr obchodních údajů musí být právnickou osobou usazenou v Unii, uplatňovat postupy k ověření úplnosti a správnosti údajů, které jsou mu oznámeny podle čl. 4 odst. 1, a splňovat požadavky stanovené v článcích 78, 79 a 80 nařízení (EU) č. 648/2012, aby byl způsobilý k registraci podle tohoto článku. Pro účely tohoto článku se odkazy v článcích 78 a 80 nařízení (EU) č. 648/2012 na článek 9 uvedeného nařízení považují za odkazy na článek 4 tohoto nařízení.

3.   Registrace registru obchodních údajů je účinná pro celé území Unie.

4.   Registrovaný registr obchodních údajů musí trvale splňovat podmínky pro registraci. Registr obchodních údajů informuje bez zbytečného odkladu orgán ESMA o veškerých zásadních změnách podmínek pro registraci.

5.   Registr obchodních údajů předloží orgánu ESMA:

a)

žádost o registraci; nebo

b)

žádost o rozšíření registrace pro účely článku 4 tohoto nařízení v případě registru obchodních údajů, který byl již registrován podle hlavy VI kapitoly 1 nařízení (EU) č. 648/2012.

6.   Do dvaceti pracovních dnů od obdržení žádosti ESMA posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, stanoví ESMA lhůtu, v níž má registr obchodních údajů poskytnout doplňující informace.

Posoudí-li ESMA žádost jako úplnou, oznámí to registru obchodních údajů.

7.   K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, které stanoví:

a)

postupy uvedené v odstavci 2 tohoto článku, které mají registry obchodních údajů uplatňovat k ověření úplnosti a správnosti údajů, jež jim jsou oznámeny podle čl. 4 odst. 1;

b)

náležitosti žádosti o registraci uvedené v odst. 5 písm. a);

c)

náležitosti zjednodušené žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 5 písm. b), aby se předešlo zdvojování požadavků.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 13. ledna 2017.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

8.   K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavců 1 a 2 vypracuje ESMA návrhy prováděcích technických norem, které stanoví formát:

a)

žádosti o registraci podle v odst. 5 písm. a);

b)

žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 5 písm. b).

Ve vztahu k prvnímu pododstavci písm. b) vypracuje ESMA zjednodušený formát, aby se předešlo zdvojování postupů.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 13. ledna 2017.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 6

Informování příslušných orgánů a konzultace s nimi před registrací nebo rozšířením registrace

1.   Žádá-li o registraci nebo o její rozšíření jako registr obchodních údajů subjekt povolený nebo registrovaný příslušným orgánem v členském státě, v němž je usazen, informuje ESMA před registrací registru obchodních údajů bez zbytečného odkladu uvedený příslušný orgán a konzultuje s ním.

2.   ESMA si s daným příslušným orgánem vymění veškeré informace, které jsou nezbytné pro registraci registru obchodních údajů nebo pro její rozšíření i pro dohled nad tím, zda daný subjekt splňuje podmínky pro registraci nebo povolení v členském státě, v němž je usazen.

Článek 7

Posouzení žádosti

1.   Do 40 pracovních dnů od oznámení podle čl. 5 odst. 6 posoudí ESMA žádost o registraci nebo o její rozšíření v závislosti na tom, zda registr obchodních údajů splňuje požadavky této kapitoly, a přijme řádně odůvodněné rozhodnutí o registraci nebo o jejím rozšíření nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci nebo o její rozšíření.

2.   Rozhodnutí, které ESMA přijme podle odstavce 1, nabývá účinku pátým pracovním dnem od přijetí.

Článek 8

Oznámení rozhodnutí orgánu ESMA o registraci nebo jejím rozšíření

1.   Přijme-li ESMA rozhodnutí uvedené v čl. 7 odst. 1, nebo zruší-li registraci podle čl. 10 odst. 1, oznámí jej do pěti pracovních dnů registru obchodních údajů a své rozhodnutí řádně odůvodní.

ESMA své rozhodnutí bez zbytečného odkladu oznámí příslušnému orgánu podle čl. 6 odst. 1.

2.   ESMA sdělí každé rozhodnutí přijaté podle odstavce 1 Komisi.

3.   ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam registrů obchodních údajů registrovaných v souladu s tímto nařízením. Tento seznam se aktualizuje do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí podle odstavce 1.

Článek 9

Pravomoci ESMA

1.   Pravomoci svěřené orgánu ESMA podle článků 61 až 68, 73 a 74 nařízení (EU) č. 648/2012 ve spojení s přílohami I a II uvedeného nařízení jsou vykonávány rovněž ve vztahu k tomuto nařízení. Odkazy na čl. 81 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 648/2012 v příloze I uvedeného nařízení se považují za odkazy na čl. 12 odst. 1 a 2 tohoto nařízení.

2.   Pravomoci svěřené podle článků 61, 62 a 63 nařízení (EU) č. 648/2012 orgánu ESMA či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám nesmějí být použity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje ochrana z důvodu jejich důvěrného charakteru.

Článek 10

Zrušení registrace

1.   Aniž je dotčen článek 73 nařízení (EU) č. 648/2012, zruší ESMA registraci registru obchodních údajů, jestliže registr obchodních údajů:

a)

se registrace výslovně vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje služby;

b)

získal registraci na základě nepravdivých informací nebo jakýmikoli jinými protiprávními prostředky;

c)

již nesplňuje podmínky, za nichž byl registrován.

2.   ESMA o svém rozhodnutí zrušit registraci registru obchodních údajů uvědomí bez zbytečného odkladu dotčený příslušný orgán uvedený v čl. 6 odst. 1.

3.   Příslušný orgán členského státu, ve kterém registr obchodních údajů vykonává své služby a činnosti, jenž se domnívá, že byla splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 1, může požádat ESMA, aby posoudil, zda jsou splněny podmínky pro zrušení registrace dotyčného registru obchodních údajů. Pokud ESMA rozhodne, že registraci dotyčného registru obchodních údajů nezruší, své rozhodnutí řádně odůvodní.

4.   Příslušným orgánem uvedeným v odstavci 3 tohoto článku je orgán určený podle čl. 16 odst. 1 písm. a) a b) tohoto nařízení.

Článek 11

Poplatky za dohled

1.   ESMA účtuje registrům obchodních údajů poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto poplatky jsou přiměřené obratu dotyčného registru obchodních údajů a plně pokrývají výdaje ESMA nezbytné pro registraci a uznání registrů obchodních údajů a dohled nad nimi a veškeré náklady, jež mohou příslušným orgánům vzniknout v důsledku jakéhokoli přenesení úkolů podle čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení. Pokud jde o odkaz na článek 74 nařízení (EU) č. 648/2012 uvedený v čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení považují se odkazy na čl. 72 odst. 3 uvedeného nařízení za odkazy na odstavec 2 tohoto článku.

Jestliže je již daný registr obchodních údajů registrován podle hlavy VI kapitoly 1 nařízení (EU) č. 648/2012, poplatky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se pouze upraví tak, aby zohledňovaly dodatečné výdaje a náklady nezbytné pro registraci a uznání registrů obchodních údajů a dohled nad nimi podle tohoto nařízení.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, kterými dále stanoví typ poplatků, záležitosti, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob jejich úhrady.

Článek 12

Transparentnost a dostupnost údajů vedených v registrech obchodních údajů

1.   Registr obchodních údajů pravidelně a tak, aby byly snadno dostupné, zveřejní celkové pozice pro jednotlivé druhy SFT, které mu byly oznámeny.

2.   Registr obchodních údajů shromažďuje a uchovává údaje o SFT a zajišťuje, aby následující subjekty měly přímý a bezprostřední přístup k těmto údajům, a mohly tak plnit své úkoly:

a)

ESMA;

b)

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (EBA);

c)

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA);

d)

ESRB;

e)

příslušný orgán vykonávající dohled nad obchodními systémy oznámených obchodů;

f)

příslušní členové ESCB, včetně Evropské centrální banky (ECB) při plnění úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení (EU) č. 1024/2013;

g)

příslušné orgány třetí země, ve vztahu k níž byl přijat prováděcí akt podle čl. 19 odst. 1;

h)

orgány dohledu určené podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES (24);

i)

relevantní orgány pro cenné papíry a trhy v Unii, jejichž úkoly v oblasti dohledu zahrnují obchody, trhy, účastníky a aktiva, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

j)

Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (25);

k)

orgány příslušné k řešení krize určené podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (26);

l)

Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (27);

m)

orgány uvedené v čl. 16 odst. 1.

3.   K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA v úzké spolupráci s ESCB a s přihlédnutím k potřebám subjektů uvedených v odstavci 2 návrhy regulačních technických norem, které stanoví:

a)

četnost a podrobné údaje o celkových pozicích podle odstavce 1 a údaje o SFT podle odstavce 2;

b)

požadované provozní normy, aby údaje mohly být včasným, strukturovaným a uceleným způsobem:

i)

shromažďovány registry obchodních údajů;

ii)

seskupovány a porovnávány mezi těmito registry;

c)

podrobnosti o informacích, k nimž mají mít přístup subjekty uvedené v odstavci 2, s ohledem na jejich úkoly a specifické potřeby;

d)

podmínky, za nichž mají mít subjekty uvedené v odstavci 2 přímý a bezprostřední přístup k údajům vedeným v registrech obchodních údajů.

Tyto návrhy regulačních technických norem zajistí, aby informace zveřejňované podle odstavce 1 neumožňovaly identifikovat některou ze stran SFT.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 13. ledna 2017.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA IV

TRANSPARENTNOST VE VZTAHU K INVESTORŮM

Článek 13

Transparentnost subjektů kolektivního investování v pravidelných zprávách

1.   Správcovské společnosti SKIPCP, investiční společnosti SKIPCP a správci alternativních investičních fondů informují investory o využití SFT a swapů veškerých výnosů takto:

a)

správcovské společnosti SKIPCP či investiční společnosti SKIPCP uvádějí tyto informace ve svých pololetních a výročních zprávách podle článku 68 směrnice 2009/65/ES;

b)

správci alternativních investičních fondů uvádějí tyto informace ve výroční zprávě podle článku 22 směrnice 2011/61/EU.

2.   Informace týkající se SFT a swapů veškerých výnosů zahrnují údaje stanovené v oddíle A přílohy.

3.   K zajištění jednotného poskytování údajů, ale také s ohledem na specifika různých druhů SFT a swapů veškerých výnosů může ESMA s přihlédnutím k požadavkům stanoveným ve směrnicích 2009/65/ES a 2011/61/EU, jakož i s přihlédnutím k vývoji tržních postupů vypracovat návrhy regulačních technických norem, které dále upřesní obsah oddílu A přílohy.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 14

Transparentnost subjektů kolektivního investování v předsmluvních dokumentech

1.   V prospektu SKIPCP podle článku 69 směrnice 2009/65/ES a při poskytování informací investorům ze strany správců alternativních investičních fondů podle čl. 23 odst. 1 a 3 směrnice 2011/61/EU se uvádějí SFT a swapy veškerých výnosů, které mohou správcovské společnosti SKIPCP či investiční společnosti SKIPCP nebo správci alternativních investičních fondů v příslušných případech využít, jakož i výslovné prohlášení o tom, že jsou tyto postupy a nástroje využívány.

2.   Prospekt a informace určené investorům podle odstavce 1 obsahují údaje stanovené v oddíle B přílohy.

3.   S ohledem na vývoj tržních postupů nebo k zajištění jednotného poskytování údajů může ESMA s přihlédnutím k požadavkům stanoveným ve směrnicích 2009/65/ES a 2011/61/EU vypracovat návrhy regulačních technických norem, které dále upřesní obsah oddílu B přílohy.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem podle prvního pododstavce přihlédne ESMA k nutnosti poskytnout dostatečný čas, než začnou být uplatňovány.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA V

TRANSPARENTNOST V PŘÍPADĚ OPĚTOVNÉHO POUŽITÍ

Článek 15

Opětovné použití finančních nástrojů obdržených na základě dohody o zajištění

1.   Na jakékoli právo smluvních stran opětovně použít finanční nástroje, které obdržely jako zajištění, se vztahují alespoň tyto podmínky:

a)

poskytující smluvní strana byla přijímající smluvní stranou písemně řádně vyrozuměna o rizicích a důsledcích, jež mohou být spojeny s:

i)

udělením souhlasu s užívacím právem k zajištění poskytnutému na základě dohody o zajištění s poskytnutím jistoty v souladu s článkem 5 směrnice 2002/47/ES, nebo

ii)

uzavřením dohody o zajištění s převedením vlastnického práva.

b)

poskytující smluvní strana udělila předem svůj výslovný souhlas stvrzený jejím podpisem na dohodě o zajištění s poskytnutím jistoty zaznamenané písemně nebo právně rovnocenným způsobem, přičemž podmínky této dohody stanoví užívací právo v souladu s článkem 5 směrnice 2002/47/ES, nebo výslovně souhlasila s poskytnutím zajištění prostřednictvím dohody o zajištění s převedením vlastnického práva.

Pokud jde o písm. a) první pododstavec, musí být poskytující smluvní strana písemně vyrozuměna alespoň o rizicích a důsledcích, které mohou nastat v případě selhání přijímající smluvní strany.

2.   Na jakýkoli výkon práva smluvních stran na opětovné použití se vztahují alespoň obě tyto podmínky:

a)

k opětovnému použití dochází v souladu s podmínkami dohody o zajištění uvedené v odst. 1 písm. b);

b)

finanční nástroje obdržené na základě dohody o zajištění jsou převedeny z účtu poskytující smluvní strany.

Odchylně od písm. b) prvního pododstavce, jestliže je smluvní strana dohody o zajištění usazena ve třetí zemi a účet smluvní strany poskytující kolaterál je veden ve třetí zemi a podléhá právu třetí země, musí být opětovné použití doloženo buď převodem z účtu poskytující smluvní strany nebo jinými vhodnými prostředky.

3.   Tímto článkem nejsou dotčena přísnější ustanovení odvětvových právních předpisů, zejména směrnic 2009/65/ES a 2014/65/EU, ani vnitrostátní právo, jehož cílem je zajistit vyšší úroveň ochrany poskytujících smluvních stran.

4.   Tento článek nemá vliv na vnitrostátní právo týkající se platnosti nebo účinku obchodu.

KAPITOLA VI

DOHLED A PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

Článek 16

Určení a pravomoci příslušných orgánů

1.   Pro účely tohoto nařízení se považují za příslušné orgány:

a)

v případě finančních smluvních stran příslušné orgány nebo vnitrostátní příslušné orgány ve smyslu nařízení (EU) č. 648/2012, (EU) 1024/2013 a (EU) 909/2014 a směrnic 2003/41/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU a 2014/65/EU a orgány dohledu ve smyslu směrnice 2009/138/ES;

b)

v případě nefinančních smluvních stran příslušné orgány určené v souladu s čl. 10 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012;

c)

pro účely článků 13 a 14 tohoto nařízení ve vztahu k správcovským společnostem SKIPCP a investičním společnostem SKIPCP příslušné orgány určené v souladu s článkem 97 směrnice 2009/65/ES;

d)

pro účely článků 13 a 14 tohoto nařízení ve vztahu k správcům alternativních investičních fondů příslušné orgány určené v souladu s článkem 44 směrnice 2011/61/EU.

2.   Příslušné orgány vykonávají pravomoci, které jim svěřují předpisy uvedené v odstavci 1, a dohlížejí na plnění povinností stanovených tímto nařízením.

3.   Příslušné orgány uvedené v odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku provádějí monitorování správcovských společností SKIPCP, investičních společností SKIPCP a správců alternativních investičních fondů usazených na jejich území, aby ověřily, zda uvedené subjekty využívají SFT a swapy veškerých výnosů v souladu s články 13 a 14.

Článek 17

Spolupráce mezi příslušnými orgány

1.   Příslušné orgány podle článku 16 a ESMA vzájemně úzce spolupracují a vyměňují si informace za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení, zejména za účelem zjišťování případů porušení tohoto nařízení a jejich nápravy.

2.   Příslušný orgán může odmítnout vyhovět žádosti o spolupráci a výměnu informací podle odstavce 1 pouze za těchto výjimečných okolností:

a)

pokud v souvislosti se stejnými činy a proti stejným osobám bylo již zahájeno soudní řízení před orgány členského státu, jehož příslušný orgán obdržel žádost; nebo

b)

pokud v členském státě, jehož příslušný orgán obdržel žádost, byl již vydán pravomocný rozsudek ve vztahu k těmto osobám za stejné činy.

V případě takového odmítnutí o něm příslušný orgán vyrozumí dožadující orgán a ESMA a poskytne co nejpodrobnější informace.

3.   Subjekty uvedené v čl. 12 odst. 2 a příslušní členové ESCB úzce spolupracují za podmínek stanovených v tomto odstavci.

Spolupráce je důvěrná a je podmíněna odůvodněnou žádostí relevantních příslušných orgánů, přičemž jejím účelem je pouze umožnit těmto orgánům plnit své povinnosti.

Bez ohledu na první a druhý pododstavec mohou členové ESCB odmítnout poskytnout informace, pokud obchody uzavírají při plnění svých úkolů coby měnové orgány.

V případě odmítnutí podle třetího pododstavce vyrozumí příslušný člen ESCB o tomto odmítnutí dožadující orgán a uvede důvody odmítnutí.

Článek 18

Služební tajemství

1.   O veškerých důvěrných informacích přijatých, vyměněných nebo předaných podle tohoto nařízení je třeba zachovávat služební tajemství podle odstavců 2 a 3.

2.   Povinnost zachovat služební tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro subjekty uvedené v čl. 12 odst. 2 a pro příslušné orgány uvedené v článku 16, pro orgány ESMA, EBA a EIOPA nebo pro auditory a experty pověřené příslušnými orgány či orgány ESMA, EBA a EIOPA. Tyto osoby nesmějí sdělovat žádné osobě ani žádnému orgánu důvěrné informace, které se dozvědí při plnění svých povinností, s výjimkou souhrnné či celkové formy tak, aby nebylo možno určit totožnost jednotlivé smluvní strany, registru obchodních údajů nebo jiné osoby, aniž je dotčeno vnitrostátní trestní či daňové právo nebo toto nařízení.

3.   Aniž je dotčeno vnitrostátní trestní nebo daňové právo, smí příslušné orgány, ESMA, EBA, EIOPA anebo subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které obdrží důvěrné informace podle tohoto nařízení, tyto informace použít, v případě příslušných orgánů pouze k plnění svých povinností a výkonu svých funkcí v oblasti působnosti tohoto nařízení nebo v případě jiných orgánů, subjektů nebo fyzických či právnických osob pouze k účelu, ke kterému jim byly poskytnuty, anebo ve správních nebo soudních řízeních, která s výkonem těchto funkcí konkrétně souvisejí. Pokud s tím ESMA, EBA, EIOPA, příslušný orgán nebo jiný orgán, subjekt nebo osoba sdělující informace souhlasí, může je orgán, který je obdržel, použít pro jiné nekomerční účely.

4.   Odstavce 2 a 3 nebrání orgánům ESMA, EBA, EIOPA, příslušným orgánům nebo příslušným centrálním bankám ve výměně nebo předávání důvěrných informací v souladu s tímto nařízením a jinými právními předpisy vztahujícími se na investiční podniky, úvěrové instituce, penzijní fondy, zprostředkovatele pojištění a zajištění, pojišťovny, regulované trhy nebo organizátory trhů či jiné subjekty se souhlasem příslušného orgánu nebo jiného orgánu, subjektu nebo fyzické či právnické osoby, které tyto informace poskytly.

5.   Odstavce 2 a 3 nebrání příslušným orgánům, aby si v souladu s vnitrostátním právem vyměňovaly nebo předávaly důvěrné informace, které neobdržely od příslušného orgánu jiného členského státu.

KAPITOLA VII

VZTAHY SE TŘETÍMI ZEMĚMI

Článek 19

Rovnocennost a uznávání registrů obchodních údajů

1.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví, že právní a dohledový rámec třetí země poskytuje záruky toho, že:

a)

registry obchodních údajů, které mají povolení v uvedené třetí zemi, splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení;

b)

registry obchodních údajů podléhají v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a jejich povinnosti byly účinně vynucovány;

c)

je chráněno služební tajemství, včetně obchodního tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám, a tato ochrana je alespoň rovnocenná ochraně podle tohoto nařízení; a

d)

uvedené registry obchodních údajů, které mají v dané třetí zemi povolení, mají právně závaznou a vymahatelnou povinnost poskytnout subjektům uvedeným v čl. 12 odst. 2 přímý a bezprostřední přístup k údajům.

Prováděcí akt uvedený v prvním pododstavci rovněž stanoví příslušné orgány třetí země, které mají právo na přístup k údajům o SFT uchovávaným v registrech obchodních údajů usazených v Unii.

Prováděcí akt uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímá přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.

2.   Pokud registry obchodních údajů, které mají v třetí zemi povolení, nemají podle práva této třetí země právně závaznou a vymahatelnou povinnost poskytnout subjektům uvedeným v čl. 12 odst. 2 přímý a bezprostřední přístup k údajům, předloží Komise Radě doporučení ke sjednání mezinárodních dohod s danou třetí zemí týkajících se vzájemného přístupu k informacím a výměny informací o SFT uchovávaných v registrech obchodních údajů, které jsou usazeny v dané třetí zemi, aby bylo zajištěno, že všechny subjekty uvedené v čl. 12 odst. 2 mají přímý a bezprostřední přístup ke všem informacím, jež potřebují pro plnění svých úkolů.

3.   Registr obchodních údajů usazený v třetí zemi může poskytovat své služby a činnosti subjektům usazeným v Unii pro účely článku 4 až poté, co jej ESMA uzná v souladu s požadavky podle odstavce 4 tohoto článku.

4.   Registr obchodních údajů uvedený v odstavci 3 předloží orgánu ESMA:

a)

žádost o uznání, nebo

b)

žádost o rozšíření registrace pro účely článku 4 tohoto nařízení v případě registru obchodních údajů, který již byl uznán v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012.

5.   Žádost uvedená v odstavci 4 musí být předložena spolu s veškerými nezbytnými informacemi, včetně alespoň informací potřebných k ověření toho, že příslušný registr obchodních údajů má povolení a podléhá účinnému dohledu ve třetí zemi, který splňuje všechna tato kritéria:

a)

Komise prostřednictvím prováděcího aktu podle odstavce 1 stanovila, že daná třetí země má rovnocenný a vymahatelný právní a dohledový rámec;

b)

příslušné orgány dané třetí země uzavřely s ESMA dohodu o spolupráci, která upravuje alespoň:

i)

mechanismus pro výměnu informací mezi ESMA a jakýmkoli jiným orgánem na úrovni Unie, který vykonává povinnosti v důsledku přenesení úkolů podle čl. 9 odst. 1, na jedné straně a relevantními příslušnými orgány dotčených třetích zemí na straně druhé; a

ii)

postupy koordinace činností dohledu.

V souvislosti s předáváním osobních údajů třetím zemím použije ESMA nařízení (ES) č. 45/2001.

6.   Do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti ESMA posoudí, zda je žádost úplná. Pokud ESMA dospěje k závěru, že žádost není úplná, stanoví lhůtu, v níž má žádající registr obchodních údajů poskytnout doplňující informace.

7.   Do 180 pracovních dnů od podání úplné žádosti ESMA písemně a s řádným odůvodněním uvědomí žádající registr obchodních údajů o tom, zda bylo jeho žádosti o uznání vyhověno, či zda byla zamítnuta.

8.   ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam registrů obchodních údajů uznaných podle tohoto článku.

Článek 20

Nepřímý přístup k údajům mezi orgány

ESMA může s příslušnými orgány třetích zemí, které potřebují plnit své příslušné úkoly, uzavřít dohody o spolupráci týkající se vzájemné výměny informací o SFT, které orgánu ESMA v souladu s čl. 12 odst. 2 poskytují registry obchodních údajů Unie, a údajů o SFT, které shromažďují a uchovávají orgány třetích zemí, pod podmínkou, že je zaručeno služební tajemství, včetně ochrany obchodních tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám.

Článek 21

Rovnocennost oznamování

1.   Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví, že právní, dohledový a vynucovací rámec určité třetí země:

a)

jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v článku 4;

b)

zajišťují ochranu služebního tajemství, která je rovnocenná ochraně stanovené v tomto nařízení;

c)

jsou účinně uplatňovány a vynucovány spravedlivým a nedeformujícím způsobem zajišťujícím účinný dohled a vynucování v uvedené třetí zemi a

d)

zajišťují, že subjekty uvedené v čl. 12 odst. 2 mají buď přímý přístup k podrobným údajům o SFT podle čl. 19 odst. 1, nebo nepřímý přístup k podrobným údajům o SFT podle článku 20.

2.   Pokud Komise přijala ve vztahu k třetí zemi prováděcí akt o rovnocennosti, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, má se za to, že smluvní strany uzavírající obchod, na který se vztahuje toto nařízení, splnily požadavky stanovené v článku 4, pokud je alespoň jedna z nich usazena v dané třetí zemi a smluvní strany splnily příslušné povinnosti dané třetí země ve vztahu k uvedenému obchodu.

Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.

Komise ve spolupráci s ESMA sleduje účinné provádění požadavků, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v článku 4, třetími zeměmi, pro které byl přijat prováděcí akt o rovnocennosti, a pravidelně podává zprávy Evropskému parlamentu a Radě. V případě, že zpráva odhalí nedostatečné nebo nedůsledné uplatňování rovnocenných požadavků orgány třetí země, zváží Komise do 30 kalendářních dnů po předložení zprávy, zda uznání rovnocennosti právního rámce dotyčné třetí země nezruší.

KAPITOLA VIII

SPRÁVNÍ SANKCE A JINÁ SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

Článek 22

Správní sankce a jiná správní opatření

1.   Aniž je dotčen článek 28 a právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, stanoví členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, že jsou jejich příslušné orgány oprávněny ukládat správní sankce a jiná správní opatření alespoň za porušení článků 4 a 15.

Pokud se ustanovení prvního pododstavce vztahují na právnické osoby, stanoví členské státy, že jsou jejich příslušné orgány oprávněny, aby v případě porušení uplatnily za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy sankce vůči členům řídícího orgánu a vůči dalším fyzickým osobám, které nesou odpovědnost za takové porušení podle vnitrostátních právních předpisů.

2.   Správní sankce a jiná správní opatření přijaté pro účely odstavce 1 musí být účinné, přiměřené a odrazující.

3.   Pokud se členské státy v souladu s odstavcem 1 tohoto článku rozhodly, že stanoví trestní sankce za porušení ustanovení, na něž se v uvedeném odstavci odkazuje, zajistí, aby byla k dispozici vhodná opatření, jejichž prostřednictvím budou mít příslušné orgány veškeré nezbytné pravomoci k tomu, aby spolupracovaly s justičními orgány, orgány pověřenými stíháním nebo orgány trestního soudnictví v rámci své jurisdikce a mohly od nich získat příslušné informace týkající se trestního vyšetřování či řízení, které bylo zahájeno z důvodu možného porušení článků 4 a 15, a tyto informace dále poskytly ostatním příslušným orgánům a orgánu ESMA v zájmu naplnění závazku vzájemné spolupráce a případně spolupráce s orgánem ESMA pro účely tohoto nařízení.

Za účelem výkonu svých pravomocí ukládat sankce mohou příslušné orgány navázat spolupráci s příslušnými orgány jiných členských států a s příslušnými orgány třetích zemí.

Příslušné orgány mohou rovněž spolupracovat s příslušnými orgány jiných členských států v zájmu snazšího vymáhání peněžitých sankcí.

4.   Členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy svěří příslušným orgánům pravomoc ukládat za porušení uvedená v odstavci 1 alespoň tyto správní sankce a jiná správní opatření:

a)

příkaz osobě odpovědné za porušení, aby upustila od závadného jednání a zdržela se jeho opakování;

b)

veřejné oznámení provedené v souladu s článkem 26, v němž je uvedena odpovědná osoba a povaha daného porušení;

c)

odnětí povolení nebo pozastavení jeho platnosti;

d)

dočasný zákaz výkonu jakýchkoli vedoucích funkcí vůči osobě ve vedoucí funkci či fyzické osobě, která za takové porušení nese odpovědnost;

e)

správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň trojnásobek zisku, kterého bylo v důsledku porušení pravidel dosaženo, nebo ztráty, které bylo v důsledku porušení pravidel zabráněno, jestliže je může příslušný orgán určit, a to i pokud jsou tyto sankce vyšší než částky uvedené v písmenech f) a g);

f)

pokud jde o fyzické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň 5 000 000 EUR, nebo odpovídající částku v měně členského státu, jehož měnou není ke dni 12. ledna 2016 euro;

g)

pokud jde o právnické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň:

i)

5 000 000 EUR, nebo odpovídající částku v měně členského státu, jehož měnou není ke dni 12. ledna 2016 euro, nebo až 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídícím orgánem v případě porušení článku 4;

ii)

15 000 000 EUR, nebo odpovídající částku v měně členského státu, jehož měnou není ke dni 12. ledna 2016 euro, nebo až 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídícím orgánem v případě porušení článku 15.

Pro účely písm. g) bodů i) a ii) prvního pododstavce platí, že je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušným účetním režimem podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím orgánem vrcholného mateřského podniku.

Členské státy mohou stanovit příslušným orgánům širší pravomoci, než jak jsou vymezeny v tomto odstavci. Členské státy mohou rovněž stanovit širší rozsah a vyšší sazby sankcí, než jak jsou stanoveny v tomto odstavci.

5.   Porušení článku 4 nemá dopad na platnost podmínek SFT ani na možnost stran prosazovat podmínky SFT. Porušení článku 4 nezakládá nárok kterékoli strany SFT na náhradu škody.

6.   Do 13. ledna 2018 mohou členské státy rozhodnout, že nestanoví správní sankce a jiná správní opatření podle odstavce 1, pokud se na porušení v něm uvedená již vztahují trestní sankce podle jejich vnitrostátního práva. Pokud se členské státy rozhodnou, že nestanoví správní sankce a jiná správní opatření, sdělí Komisi a orgánu ESMA příslušná ustanovení vnitrostátního trestního práva.

7.   Do 13. července 2017 oznámí členské státy Komisi a orgánu ESMA pravidla týkající se odstavců 1, 3 a 4. Neprodleně jim oznámí jakoukoli jejich následnou změnu.

Článek 23

Ukládání správních sankcí a jiných správních opatření

Členské státy zajistí, aby při stanovování druhu a výše správních sankcí a jiných opatření příslušné orgány vzaly v úvahu veškeré důležité okolnosti, zejména:

a)

závažnost a dobu trvání porušení;

b)

míru odpovědnosti osoby odpovědné za porušení;

c)

finanční sílu osoby odpovědné za porušení při zohlednění takových faktorů, jako je celkový obrat v případě právnické osoby nebo roční příjem v případě fyzické osoby;

d)

výši zisku, kterého osoba odpovědná za porušení dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, jestliže je lze určit;

e)

míru spolupráce osoby odpovědné za porušení s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

f)

předchozí porušení ze strany osoby odpovědné za porušení.

Příslušné orgány mohou při stanovování druhu a výše správních sankcí a jiných správních opatření vzít v úvahu kromě faktorů uvedených v prvním pododstavci i další faktory.

Článek 24

Oznamování porušení

1.   Příslušné orgány zavedou účinné mechanismy, které umožní oznamovat skutečná nebo potenciální porušení povinností stanovených v článcích 4 a 15 dalším příslušným orgánům.

2.   Mechanismy uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:

a)

zvláštní postupy pro přijímání oznámení o porušení povinností stanovených v článku 4 nebo 15 a jejich následném vyřízení, včetně zavedení bezpečných komunikačních kanálů pro taková oznámení;

b)

přiměřenou ochranu pro osoby pracující na základě pracovní smlouvy, které oznámí porušení povinností stanovených v článku 4 nebo 15 nebo které jsou obviněny z porušení povinností stanovených v těchto článcích, a to před odplatou, diskriminací a dalšími druhy nespravedlivého zacházení;

c)

ochranu osobních údajů osoby, která porušení povinností stanovených v článku 4 nebo 15 oznámí, i fyzické osoby, která se porušení údajně dopustila, včetně ochrany související se zachováním důvěrnosti jejich totožnosti, a to ve všech fázích řízení, aniž je dotčeno poskytování informací podle vnitrostátních právních předpisů v souvislosti s vyšetřováním či navazujícím soudním řízením.

3.   Smluvní strany musí mít zavedeny vhodné interní postupy umožňující jejich zaměstnancům oznamovat porušení povinností stanovených v článcích 4 a 15.

Článek 25

Výměna informací s orgánem ESMA

1.   Příslušné orgány poskytnou orgánu ESMA každoročně souhrnné a podrobné informace o všech správních sankcích a jiných správních opatřeních, které uložily podle článku 22. ESMA souhrnné informace zveřejní ve výroční zprávě.

2.   Pokud se členské státy rozhodly stanovit za porušení ustanovení uvedených v článku 22 trestní sankce, poskytnou jejich příslušné orgány orgánu ESMA každoročně anonymní souhrnné údaje týkající se všech provedených trestních vyšetřování a uložených trestních sankcí. ESMA zveřejní údaje o uložených trestních sankcích ve výroční zprávě.

3.   Pokud příslušný orgán zveřejnil správní sankci nebo jiné správní opatření, oznámí tuto skutečnost zároveň orgánu ESMA.

4.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které stanoví postupy a formuláře pro výměnu informací uvedenou v odstavcích 1 a 2.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 13. ledna 2017.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 26

Zveřejňování rozhodnutí

1.   S výhradou odstavce 4 tohoto článku zajistí členské státy, aby příslušné orgány zveřejnily na svých internetových stránkách každé rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření za porušení povinností stanovených v článcích 4 nebo 15, a to bezprostředně poté, co byla o příslušném rozhodnutí vyrozuměna osoba, jíž se dané rozhodnutí týká.

2.   Informace zveřejňované podle odstavce 1 uvádějí alespoň druh a povahu porušení a totožnost osoby, které se rozhodnutí týká.

3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na rozhodnutí ukládající opatření vyšetřovací povahy.

Má-li příslušný orgán na základě individuálního posouzení případu za to, že zveřejnění totožnosti právnické osoby, které se rozhodnutí týká, nebo osobních údajů fyzické osoby by bylo nepřiměřené, nebo pokud by takové zveřejnění ohrozilo probíhající vyšetřování nebo stabilitu finančních trhů, učiní jeden z těchto kroků:

a)

zveřejnění rozhodnutí odloží, dokud důvody pro toto odložení nepominou;

b)

rozhodnutí zveřejní anonymně v souladu s vnitrostátním právem, pokud takové zveřejnění zajistí účinnou ochranu dotyčných osobních údajů, a je-li to vhodné, odloží zveřejnění příslušných údajů po přiměřenou dobu, pokud lze předpokládat, že důvody pro anonymní zveřejnění během této doby pominou;

c)

rozhodnutí nezveřejní, pokud je příslušný orgán toho názoru, že zveřejnění podle písmen a) nebo b) nebude dostatečné, aby zajistilo:

i)

že nebude ohrožena stabilita finančních trhů; nebo

ii)

přiměřenost zveřejnění takových rozhodnutí s ohledem na opatření považovaná za méně významná.

4.   Je-li proti rozhodnutí podán opravný prostředek k vnitrostátnímu soudnímu, správnímu či jinému orgánu, příslušné orgány rovněž tuto informaci okamžitě zveřejní na svých internetových stránkách, stejně jako veškeré následné informace týkající se výsledku řízení o tomto opravném prostředku. Rovněž se zveřejní jakékoli rozhodnutí, kterým se napadené rozhodnutí ruší.

5.   Příslušné orgány informují orgán ESMA o všech uložených správních sankcích a jiných správních opatřeních, které nebyly zveřejněny podle odst. 3 písm. c), i o jakémkoli případném opravném prostředku, který proti nim byl podán, a o výsledku řízení o něm. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány obdržely informace a pravomocné rozhodnutí o uložení každé trestní sankce a předaly je orgánu ESMA. ESMA spravuje centrální databázi správních sankcí, jiných správních opatření a trestních sankcí, které mu byly oznámeny, výhradně pro účely výměny informací mezi příslušnými orgány. Tato databáze je přístupná pouze příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány.

6.   Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli rozhodnutí zveřejněné v souladu s tímto článkem zůstalo dostupné na jejich internetových stránkách po dobu alespoň pěti let ode dne zveřejnění. Osobní údaje obsažené v těchto rozhodnutích se na internetových stránkách příslušného orgánu ponechají pouze po dobu, která je nezbytně nutná podle příslušných pravidel pro ochranu údajů.

Článek 27

Právo na přezkum

Členské státy zajistí, aby rozhodnutí a opatření přijatá podle tohoto nařízení byla řádně odůvodněna a aby podléhala soudnímu přezkumu. Právo na soudní přezkum se uplatní též v případě, že rozhodnutí nebylo vydáno do šesti měsíců ode dne podání žádosti o povolení, která obsahuje veškeré požadované údaje.

Článek 28

Sankce a jiná opatření pro účely článků 13 a 14

V případě porušení článků 13 a 14 tohoto nařízení se použijí sankce a jiná opatření stanovené podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU.

KAPITOLA IX

PŘEZKUM

Článek 29

Zprávy a přezkum

1.   Do 36 měsíců ode dne, kdy vstoupí v platnost akty v přenesené pravomoci přijaté Komisí podle čl. 4 odst. 9, předloží Komise po konzultaci s orgánem ESMA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o účinnosti, efektivnosti a přiměřenosti povinností stanovených tímto nařízením společně s případnými vhodnými návrhy. Součástí této zprávy musí být zejména přehled obdobných oznamovacích povinností stanovených ve třetích zemích s přihlédnutím k činnosti na mezinárodní úrovni. Zpráva se rovněž zaměří na oznamování všech důležitých obchodů, které nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení s přihlédnutím k jakémukoli významnému vývoji tržních postupů a dále na možný dopad na míru transparentnosti operací zajišťujících financování.

Pro účely zprávy uvedené v prvním pododstavci předloží ESMA do 24 měsíců ode dne, kdy vstoupí v platnost akty v přenesené pravomoci přijaté Komisí podle čl. 4 odst. 9, a poté každé tři roky nebo častěji, bude-li to zapotřebí s ohledem na významný vývoj tržních postupů, Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o efektivnosti oznamování s přihlédnutím k vhodnosti oznamování pouze jednou stranou, zejména z hlediska pokrytí a kvality oznamování, jakož i omezení oznamování na registry obchodních údajů, a dále o významném vývoji tržních postupů se zaměřením na obchody, které mají stejný cíl nebo účinek jako SFT.

2.   Po dokončení prací na mezinárodní úrovni a s přihlédnutím k nim musí být ve zprávách uvedených v odstavci 1 rovněž určena významná rizika související s používáním SFT úvěrovými institucemi a společnostmi kotovanými na burze a obsažena analýza toho, zda je vhodné stanovit, aby tyto subjekty ve svých pravidelných zprávách uváděly další informace.

3.   Do 13. října 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v úsilí vyvíjeném na mezinárodní úrovni zmírnit rizika spojená se SFT, včetně doporučení Rady pro finanční stabilitu ohledně srážek u SFT bez centrálního clearingu, a o vhodnosti těchto doporučení pro trhy v Unii. Komise tuto zprávu předloží společně s případnými vhodnými návrhy.

Za tímto účelem ESMA do 13. října 2016 ve spolupráci s orgánem EBA a ESRB a s náležitým zohledněním mezinárodního úsilí předloží Komisi, Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí:

a)

zda používání SFT vede k vytváření významné páky, která není ve stávajícím nařízení řešena;

b)

tam, kde je to vhodné, dostupné možnosti, jak se vypořádat s vytvářením páky;

c)

zda je zapotřebí přijmout další opatření ke snížení procyklického působení této páky.

Tato zpráva orgánu ESMA rovněž posoudí kvantitativní dopad doporučení Rady pro finanční stabilitu.

4.   Do 39 měsíců ode dne, kdy vstoupí v platnost akty v přenesené pravomoci přijaté Komisí podle čl. 4 odst. 9, a do šesti měsíců ode dne, kdy ESMA předloží aktualizované zprávy podle druhého pododstavce tohoto odstavce, předloží Komise po konzultaci s orgánem ESMA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování článku 11, zejména o tom, zda jsou poplatky účtované registrům obchodních údajů přiměřené obratu dotčeného registru obchodních údajů a omezují se na plné pokrytí nezbytných výdajů orgánu ESMA souvisejících s registrací a uznáváním registrů obchodních údajů a s dohledem nad nimi, a veškerých nákladů, jež mohou příslušným orgánům vzniknout při plnění úkolů na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů podle čl. 9 odst. 1.

Pro účely zprávy Komise uvedené v prvním pododstavci předloží ESMA do 33 měsíců ode dne, kdy vstoupí v platnost akty v přenesené pravomoci přijaté Komisí podle čl. 4 odst. 9, a poté každé tři roky, nebo častěji, dojde-li k podstatným změnám poplatků Komisi zprávu o poplatcích účtovaných registrům obchodních údajů podle tohoto nařízení. V těchto zprávách budou podrobně uvedeny alespoň nezbytné výdaje orgánu ESMA související s registrací a uznáváním registrů obchodních údajů a s dohledem nad nimi, náklady, které příslušným orgánům vznikly při plnění úkolů na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů, jakož i poplatky účtované registrům obchodních údajů a jejich přiměřenost ve vztahu k obratu registrů obchodních údajů.

5.   ESMA po konzultaci s ESRB zveřejní výroční zprávu o souhrnných objemech SFT podle typu smluvní strany a druhu obchodu na základě údajů oznámených podle článku 4.

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 4 a čl. 11 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem 12. lednem 2016.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 4 a čl. 11 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 4 a čl. 11 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitku ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 31

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES (28). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (29).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 32

Změny nařízení (EU) č. 648/2012

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

1)

V článku 2 se bod 7 nahrazuje tímto:

„7)

‚OTC derivátem‘ nebo ‚OTC derivátovou smlouvou‘ derivátová smlouva, k jejíž realizaci nedochází na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES ani na trhu třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s článkem 2a tohoto nařízení;“.

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 2a

Rozhodnutí o rovnocennosti pro účely definice OTC derivátů

1.   Pro účely čl. 2 bodu 7 tohoto nařízení je trh třetí země považován za rovnocenný regulovanému trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES, pokud splňuje právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III uvedené směrnice, a podléhá v uvedené třetí zemi soustavnému účinnému dohledu a vynucování, jak stanovila postupem podle odstavce 2 tohoto článku Komise.

2.   Pro účely odstavce 1 může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví, že trh třetí země splňuje právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III směrnice 2004/39/ES, a podléhá v uvedené třetí zemi soustavnému účinnému dohledu a vynucování.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2 tohoto nařízení.

3.   Komise a ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam trhů, které jsou v souladu s prováděcím aktem uvedeným v odstavci 2 považovány za rovnocenné. Tento seznam se pravidelně aktualizuje.“

3)

V článku 81 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Registr obchodních údajů poskytuje potřebné informace těmto subjektům, aby jim umožnil plnit jejich povinnosti a mandáty:

a)

ESMA;

b)

EBA;

c)

EIOPA;

d)

ESRB;

e)

příslušnému orgánu, který dohlíží na ústřední protistrany, jež mají přístup do registrů obchodních údajů;

f)

příslušnému orgánu vykonávajícímu dohled nad obchodními systémy oznámených smluv;

g)

příslušným členům ESCB, včetně ECB při plnění úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (30);

h)

relevantním orgánům třetí země, která s Unií uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 75;

i)

orgánům dohledu určeným podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES (31);

j)

relevantním orgánům pro cenné papíry a trhy v Unii, jejichž příslušné povinnosti a mandáty v oblasti dohledu zahrnují smlouvy, trhy, účastníky a podkladové nástroje, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

k)

relevantním orgánům třetí země, které s orgánem ESMA uzavřely ujednání o spolupráci podle článku 76;

l)

Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (32);

m)

orgánům příslušným k řešení krize určeným podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (33);

n)

Jednotnému výboru pro řešení krizí zřízenému nařízením (EU) č. 806/2014;

o)

příslušným orgánům nebo vnitrostátním příslušným orgánům ve smyslu nařízení (EU) č. 1024/2013 a (EU) 909/2014 a směrnic 2003/41/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU a 2014/65/EU a orgánům dohledu ve smyslu směrnice 2009/138/ES;

p)

příslušným orgánům určeným v souladu s čl. 10 odst. 5 tohoto nařízení.

(30)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63)."

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12)."

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009, ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1)."

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).“"

Článek 33

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Toto nařízení se použije ode dne 12. ledna 2016 s výjimkou:

a)

čl. 4 odst. 1, který se použije:

i)

u finančních smluvních stran uvedených v čl. 3 bodu 3 písm. a) a b) a u subjektů ze třetích zemí uvedených v čl. 3 bodu 3 písm. i), které by v případě, že by byly usazeny v Unii, musely získat povolení nebo být registrovány v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 3 bodu 3 písm. a) a b), 12 měsíců ode dne vstupu aktu v přenesené pravomoci přijatého Komisí podle čl. 4 odst. 9 v platnost;

ii)

u finančních smluvních stran uvedených v čl. 3 bodu 3 písm. g) a h) a u subjektů ze třetích zemí uvedených v čl. 3 bodu 3 písm. i), které by v případě, že by byly usazeny v Unii, musely získat povolení nebo být registrovány v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 3 bodu 3 písm. g) a h), 15 měsíců ode dne vstupu aktu v přenesené pravomoci přijatého Komisí podle čl. 4 odst. 9 v platnost;

iii)

u finančních smluvních stran vymezených v čl. 3 bodu 3 písm. c) až f) a u subjektů ze třetích zemí uvedených v čl. 3 bodu 3 písm. i), které by v případě, že by byly usazeny v Unii, musely získat povolení nebo být registrovány v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 3 bodu 3 písm. c) až f), 18 měsíců ode dne vstupu aktu v přenesené pravomoci přijatého Komisí podle čl. 4 odst. 9 v platnost;

iv)

u nefinančních smluvních stran 21 měsíců ode dne vstupu aktu v přenesené pravomoci přijatého Komisí podle čl. 4 odst. 9 v platnost;

b)

článku 13, který se použije ode dne 13. ledna 2017;

c)

článku 14, který se v případě subjektů kolektivního investování, na něž se vztahuje směrnice 2009/65/ES nebo směrnice 2011/61/EU a které vznikly přede dnem 12. ledna 2016, použije ode dne 13. července 2017;

d)

článku 15, který se použije ode dne 13. července 2016, a to i na dohody o zajištění existující k uvedenému dni.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 25. listopadu 2015.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

N. SCHMIT


(1)  Úř. věst. C 336, 26.9.2014, s. 5.

(2)  Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 59.

(3)  Úř. věst. C 271, 19.8.2014. s. 87.

(4)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 29. října 2015 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. listopadu 2015.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(10)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(15)  Úř. věst. C 328, 20.9.2014, s. 3.

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úr. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

(22)  Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009, ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

(28)  Rozhodnutí Komise 2001/528/ES ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru pro cenné papíry (Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


PŘÍLOHA

Oddíl A –   Informace, které mají být poskytovány v pololetních a výročních zprávách SKIPCP a ve výročních zprávách alternativních investičních fondů

Obecné údaje:

objem zapůjčených cenných papírů a komodit vyjádřený jako podíl na celkových zapůjčitelných aktivech vymezených bez zahrnutí peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů;

objem aktiv využitých v jednotlivých druzích SFT a swapech veškerých výnosů vyjádřený v absolutní výši (v měně subjektu kolektivního investování) a jako podíl na aktivech spravovaných subjektem kolektivního investování.

Údaje o koncentraci:

deset nejvýznamnějších emitentů kolaterálu v rámci všech SFT a swapů veškerých výnosů (členění objemů obdrženého kolaterálu cenných papírů a komodit podle názvu emitenta);

deset nejvýznamnějších smluvních stran u jednotlivých druhů SFT a swapů veškerých výnosů samostatně (název smluvní strany a hrubý objem nevypořádaných obchodů).

Souhrnné údaje o obchodech za každý druh SFT a swapů veškerých výnosů samostatně – v členění podle těchto kategorií:

druh a kvalita kolaterálu;

profil splatnosti kolaterálu dále rozčleněný podle následujících dob splatnosti: kratší než jeden den, jeden den až jeden týden, jeden týden až jeden měsíc, jeden měsíc až tři měsíce, tři měsíce až jeden rok, déle než jeden rok, otevřená splatnost;

měna kolaterálu;

profil splatnosti SFT a swapů veškerých výnosů dále rozčleněný podle následujících dob splatnosti: kratší než jeden den, jeden den až jeden týden, jeden týden až jeden měsíc, jeden měsíc až tři měsíce, tři měsíce až jeden rok, déle než jeden rok, otevřené obchody;

země, v níž jsou smluvní strany usazeny;

vypořádání a clearing (např. trojstranné, ústřední protistrana, dvoustranné).

Údaje o opětovném použití kolaterálu:

podíl kolaterálu, který byl obdržen a je opětovně použit, ve vztahu k maximálnímu objemu uvedenému v prospektu či informacích poskytnutých investorům;

výnosy ze znovupoužití peněžních prostředků poskytnutých k zajištění dluhu, plynoucí subjektu kolektivního investování.

Úschova kolaterálu obdrženého subjektem kolektivního investování v rámci SFT a swapů veškerých výnosů:

Počet a názvy uschovatelů a objem aktiv kolaterálu uschovaných u každého z nich.

Úschova kolaterálu poskytnutého subjektem kolektivního investování v rámci SFT a swapů veškerých výnosů:

Podíl kolaterálu, který je držen buď na oddělených účtech či na sdružených účtech nebo na jiných účtech.

Údaje o výnosech a nákladech za každý druh SFT a swapů veškerých výnosů v členění podle subjektu kolektivního investování, správce subjektu kolektivního investování a třetích stran (např. zprostředkovatele půjček) v absolutním vyjádření a v poměru k celkovým výnosům plynoucím z daného druhu SFT a swapů veškerých výnosů.

Oddíl B –   Informace, které mají být uvedeny v prospektu SKIPCP a v informacích pro investory alternativních investičních fondů:

obecný popis SFT a swapů veškerých výnosů využívaných subjektem kolektivního investování a důvody pro jejich využití;

celkové údaje za každý druh SFT a swapů veškerých výnosů

druhy aktiv, které lze u těchto obchodů využít;

maximální podíl spravovaných aktiv, který lze u těchto obchodů využít;

předpokládaný podíl spravovaných aktiv, který bude u každého druhu obchodu využit;

kritéria výběru smluvních stran (včetně právního statusu, země původu, minimálního úvěrového hodnocení);

přijatelný kolaterál: popis přijatelného kolaterálu z hlediska druhů aktiv, emitenta, splatnosti, likvidity, jakož i uvedení postupů pro diverzifikaci kolaterálu a korelaci;

ocenění kolaterálu: popis metodiky použité pro ocenění kolaterálu a její odůvodnění, uvedení, zda jsou využívány postupy denního tržního ocenění a denní variační marže;

řízení rizik: popis rizik souvisejících se SFT a swapy veškerých výnosů, rizik souvisejících s řízením kolaterálu, jako jsou například rizika operací, likvidity, smluvní strany, úschovy a právní rizika, jakož i v příslušných případech rizik vyplývajících z opětovného použití kolaterálu;

upřesnění způsobu, jakým jsou aktiva využitá v SFT a swapech veškerých výnosů a obdržený kolaterál uschovány (např. u uschovatele fondu);

upřesnění veškerých omezení (právních či fondem stanovených) pro opětovné použití kolaterálu;

postupy týkající se rozdělování výnosů ze SFT a swapů veškerých výnosů: popis podílů výnosů z SFT a swapů veškerých výnosů, které získává subjekt kolektivního investování, a nákladů a poplatků připisovaných správci či třetím stranám (např. zprostředkovateli půjčky). V prospektu nebo informacích určených investorům musí být rovněž uvedeno, zda se jedná o strany spřízněné se správcem.


Top