15.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 77/1

(1)

Toto nařízení představuje jeden z nástrojů, které přímo podporují vnější politiky Unie, a navazuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 (2), jehož platnost skončila dne 31. prosince 2013.

(2)

Zachovávání míru, předcházení konfliktům, posilování mezinárodní bezpečnosti a pomoc obyvatelstvu, zemím a regionům, které čelí přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám, patří mezi hlavní cíle vnější činnosti Unie, jak jsou stanoveny mimo jiné v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Krize a konflikty postihující země a regiony a další faktory, jako jsou terorismus, organizovaná trestná činnost, násilí na základě pohlaví, změna klimatu, problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a bezpečnostní hrozby související s přírodními katastrofami, ohrožují stabilitu a bezpečnost. K účinnému a včasnému řešení těchto otázek je zapotřebí specifických finančních zdrojů a nástrojů financování, jejichž působení může doplňovat humanitární pomoc a nástroje dlouhodobé spolupráce.

(3)

Evropská rada v závěrech ze zasedání konaného ve dnech 15. a 16. června 2001 potvrdila program Unie pro předcházení násilným konfliktům, zdůraznila politický závazek Unie usilovat o předcházení konfliktům jakožto jeden z hlavních cílů vnějších vztahů Unie a uznala, že k dosažení tohoto cíle mohou přispět nástroje rozvojové spolupráce. Závěry Rady ze dne 20. června 2011 o předcházení konfliktům znovu upozornily na hodnotu tohoto programu jakožto platného základu politiky pro další činnost Unie v oblasti předcházení konfliktům. V závěrech ze dne 17. listopadu 2009 potvrdila Rada „koncepci posílení kapacit EU pro mediaci a dialog“.

(4)

V závěrech Rady ze dne 19. listopadu 2007 o reakci EU na nestabilní situace a v závěrech Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě rovněž ze dne 19. listopadu 2007 o bezpečnosti a rozvoji bylo zdůrazněno, že propojení mezi rozvojem a bezpečností by mělo být východiskem pro strategie a politiky Unie, aby se tak přispělo k soudržnosti politik v zájmu rozvoje v souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a obecně k soudržnosti vnější činnosti Unie. Konkrétněji Rada dospěla k závěru, že by budoucí činnost v oblasti bezpečnosti a rozvoje měla zahrnovat důsledky, které má pro bezpečnost a rozvoj změna klimatu, otázky týkající se životního prostředí a řízení přírodních zdrojů a migrace.

(5)

Dne 12. prosince 2003 schválila Evropská rada Evropskou bezpečnostní strategii a dne 11. prosince 2008 společnou analýzu zprávy o jejím provádění. Ve sdělení nazvaném „Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě“ Komise rovněž upozornila na význam spolupráce se třetími zeměmi a regionálními organizacemi, zvláště pro účely potírání nejrůznějších hrozeb, jako jsou obchod s lidmi, obchod s drogami a terorismus.

(6)

Ve sdělení nazvaném „Úvahy o postupu EU v nestabilních situacích – činnost ve složitém prostředí pro trvale udržitelný rozvoj, stabilitu a mír“ Komise uznala, že Unie zásadním způsobem přispívá k prosazování míru a stability tím, že řeší projevy násilí a počáteční příčiny nedostatečné bezpečnosti a násilných konfliktů. Toto nařízení by mělo přispívat k dosažení uvedených cílů.

(7)

Dne 8. prosince 2008 schválila Rada komplexní přístup k provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) a 1820 (2008) o ženách, míru a bezpečnosti ze strany Unie, přičemž uznala úzké propojení otázek míru, bezpečnosti, rozvoje a rovnosti žen a mužů. Unie soustavně požaduje plné uplatňování programu pro ženy, mír a bezpečnost, který byl stanoven v příslušných rezolucích Rady bezpečnosti OSN, a to především pokud jde o nutnost bojovat proti násilí páchanému na ženách během konfliktů a podporovat účast žen na budování míru.

(8)

Strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii, který Rada přijala dne 25. června 2012, požaduje vypracování operativních pokynů s cílem zajistit, aby byla lidská práva zohledňována při navrhování a provádění opatření zaměřených na pomoc v boji proti terorismu, a zdůrazňuje, že prioritou Unie při uplatňování lidských práv je vymýcení mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení a dodržování požadavků na řádné soudní řízení (včetně presumpce neviny, práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu).

(9)

Demokracie a lidská práva jsou ve vztazích Unie se třetími zeměmi na předním místě, a měly by tudíž být v rámci tohoto nařízení považovány za zásadní principy.

(10)

V prohlášení Evropské rady ze dne 25. března 2004 o boji proti terorismu se požaduje, aby byly cíle týkající se boje proti terorismu začleněny do programů vnější pomoci. Strategie Evropské unie pro boj proti terorismu, přijatá Radou dne 30. listopadu 2005, požadovala posílení spolupráce v boji proti terorismu se třetími zeměmi a OSN. V závěrech Rady ze dne 23. května 2011 o posílení vazeb mezi vnitřními a vnějšími aspekty boje proti terorismu se požadovalo posílení kapacit příslušných orgánů zapojených do boje proti terorismu ve třetích zemích v rámci strategického programování nástroje stability, který byl zřízen nařízením (ES) č. 1717/2006.

(11)

Nařízení (ES) č. 1717/2006 bylo přijato s cílem umožnit Unii uplatňovat soustavnou a integrovanou reakci na krizové situace a na nově vznikající krize, řešit specifické globální a transregionální bezpečnostní hrozby a posílit připravenost na krize. Cílem tohoto nařízení je zavést revidovaný nástroj a vycházet přitom ze zkušeností s nařízením (ES) č. 1717/2006 s cílem zvýšit účinnost a soudržnost činností Unie v oblasti reakce na krize, předcházení konfliktům, budování míru a připravenosti na krize a při řešení bezpečnostních hrozeb a výzev.

(12)

Opatření přijatá podle tohoto nařízení by měla sledovat cíle podle článku 21 Smlouvy o EU a článků 208 a 212 Smlouvy o fungování EU. Mohou doplňovat opatření, která Unie přijala v zájmu dosahování cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky v rámci hlavy V Smlouvy o EU, a opatření přijatá v rámci části V Smlouvy o fungování EU a měla by být s těmito opatřeními v souladu. Rada a Komise by měly v rámci svých pravomocí spolupracovat za účelem zajištění této soustavnosti.

(13)

Toto nařízení by mělo být v souladu s ustanoveními o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“), která byla zřízena rozhodnutím Rady 2010/427/EU (3). V prohlášení vysoké představitelky o politické odpovědnosti z roku 2010 byly potvrzeny zásady dialogu a konzultací s Evropským parlamentem a poskytování informací a podávání zpráv Evropskému parlamentu.

(14)

Komise a případně ESVČ by si měly pravidelně a často vyměňovat názory a informace s Evropským parlamentem. Kromě toho by v souladu s příslušnými interinstitucionálními dohodami o této otázce měl být Evropskému parlamentu poskytnut přístup k dokumentům, aby mohly být na základě odpovídajících informací vykonávány kontrolní pravomoci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (4).

(15)

Společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 (5).

(16)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o programování a prováděcí opatření. Prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(17)

Tyto prováděcí akty by s ohledem na svou povahu, zejména na své politické zaměření a rozpočtové dopady, měly být přijímány přezkumným postupem, s výjimkou opatření malého finančního rozsahu.

(18)

Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech, v nichž je nutná rychlá reakce Unie, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(19)

Unie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Toho by mělo být dosahováno soudržností a doplňkovosti nástrojů Unie pro vnější činnost, jakož i vytvářením synergie mezi tímto nástrojem, ostatními nástroji Unie pro financování vnější činnosti a dalšími politikami Unie. To by mělo dále vést ke vzájemnému posílení programů navržených v rámci nástrojů pro financování vnější činnosti.

(20)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků činnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(21)

Toto nařízení stanoví finanční krytí na celou dobu své použitelnosti, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (6).

(22)

Je vhodné uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (7). Proto by se toto nařízení mělo použít od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020,

a)

v krizových situacích nebo v případě vznikajících krizí urychleně přispívat k nastolení stability účinnou reakcí, která má pomoci zachovat, vytvořit nebo obnovit podmínky potřebné k řádnému provádění vnějších politik a činností Unie podle článku 21 Smlouvy o EU;

b)

přispívat k předcházení konfliktům a zajišťování kapacity a připravenosti k řešení situací před krizí a po ní a budování míru; a

c)

řešit specifické globální a nadregionální hrozby ohrožující mír, mezinárodní bezpečnost a stabilitu.

a)

podpora demokracie a řádné správy věcí veřejných,

b)

lidská práva a humanitární právo včetně práv dětí a práv původního obyvatelstva,

c)

nediskriminace,

d)

rovnost žen a mužů a posílení postavení žen,

e)

předcházení konfliktům a

f)

změna klimatu.

a)

naléhavá situace, krize nebo vznikající krize,

b)

situace, která představuje hrozbu pro demokracii, veřejný pořádek, ochranu lidských práv a základních svobod nebo ochranu a bezpečnost osob, zejména těch, které jsou v nestabilních situacích vystaveny násilí páchanému na základě pohlaví, nebo

c)

situace, u které hrozí, že by mohla vyústit v ozbrojený konflikt nebo by mohla vážně destabilizovat dotyčnou třetí zemi nebo země.

a)

podporu uskutečňovanou poskytováním technické a logistické pomoci, která se zaměřuje na úsilí mezinárodních a regionálních organizací a státních subjektů a subjektů občanské společnosti o podporu budování důvěry, zprostředkování, dialog a usmíření;

b)

podporu provádění rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů o ženách, míru a bezpečnosti, zejména v zemích v nestabilní situaci, zasažených konflikty nebo po skončení konfliktů;

c)

podporu zřízení a fungování prozatímních správ ustavených v souladu s mezinárodním právem;

d)

podporu rozvoje demokratických státních institucí fungujících na principu plurality, včetně opatření na podporu úlohy žen v těchto institucích, podporu účinné civilní správy a civilního dohledu nad bezpečnostním systémem, jakož i opatření k posílení kapacity donucovacích a justičních orgánů zapojených do boje proti terorismu, organizované trestné činnosti a všem formám nezákonného obchodování;

e)

podporu mezinárodních trestních tribunálů a ad hoc vnitrostátních tribunálů, komisí pro pravdu a usmíření a mechanismů pro právní řešení nároků v oblasti lidských práv a uplatňování majetkových práv a rozhodování o nich, zřízených v souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv a právního státu;

f)

podporu opatření nezbytných k zahájení obnovy a rekonstrukce základní infrastruktury, bydlení, veřejných budov a hospodářského majetku a základní výrobní kapacity a rovněž opatření k obnovení hospodářské činnosti, vytváření pracovních míst a nastolení minimálních podmínek nutných pro udržitelný sociální rozvoj;

g)

podporu civilních opatření týkajících se demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků a jejich rodin do občanské společnosti a v případě potřeby jejich návratu do vlasti a rovněž opatření zaměřených na řešení situace dětských vojáků a bojovnic;

h)

podporu opatření na zmírnění sociálních následků restrukturalizace ozbrojených sil;

i)

podporu opatření, která v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů řeší socioekonomické dopady, jež pro civilní obyvatelstvo vyplývají z přítomnosti protipěchotních min, nevybuchlé munice nebo výbušných zbytků válečné munice. Činnosti financované na základě tohoto nařízení mohou mimo jiné zahrnovat informování o rizicích, odhalování min a odminování a s tím spojenou likvidaci zásob;

j)

podporu opatření, která se v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů přijímají za účelem boje proti nedovolenému používání palných, ručních palných a lehkých zbraní a k zabránění přístupu k nim;

k)

podporu opatření, která zajistí, že budou odpovídajícím způsobem uspokojeny zvláštní potřeby žen a dětí v krizových situacích a konfliktech, včetně situací, kdy jsou vystaveny násilí na základě pohlaví;

l)

podporu rehabilitace obětí ozbrojených konfliktů a jejich opětovného začleňování do společnosti, včetně opatření, která řeší zvláštní potřeby žen a dětí;

m)

podporu opatření, jejichž cílem je prosazovat a hájit úctu k lidským právům a základním svobodám, demokracii a právnímu státu a příslušné mezinárodní nástroje;

n)

podporu socioekonomických opatření, která prosazují spravedlivý přístup k přírodním zdrojům v krizové situaci nebo v případě vznikající krize a jejich transparentní řízení, včetně budování míru;

o)

podporu opatření, která řeší možný dopad náhlých přesunů obyvatelstva významných z hlediska politické a bezpečnostní situace, včetně opatření, která řeší potřeby hostitelských komunit v krizové situaci nebo při vznikající krizi, včetně budování míru;

p)

podporu opatření, která podporují rozvoj a organizovanost občanské společnosti a její účast na politickém procesu, včetně opatření, která mají podpořit úlohu žen v těchto procesech, a opatření na podporu nezávislých, pluralitních a profesionálních sdělovacích prostředků;

q)

podporu opatření, jejichž cílem je reakce na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy, které ohrožují stabilitu, a na ohrožení veřejného zdraví související s pandemiemi, která buď zastoupí, nebo doplní humanitární pomoc Unie a pomoc v oblasti civilní ochrany.

a)

spadají do obecné oblasti působnosti tohoto nařízení i specifických cílů stanovených v čl. 1 odst. 4 písm. a);

b)

jsou časově omezena na období stanovené v čl. 7 odst. 2;

c)

za obvyklé situace by byla způsobilá podle jiných nástrojů Unie pro poskytování vnější pomoci nebo jiných složek tohoto nařízení, avšak vzhledem k nutnosti reagovat na danou situaci urychleně by měla být řešena prostřednictvím opatření pro případ krize nebo vznikající krize.

a)

podporu včasného varování a začlenění analýzy rizik spojených s konfliktem do tvorby a provádění politik;

b)

zprostředkování a budování kapacity pro účely budování důvěry, vyjednávání, dialogu a usmíření, zejména v souvislosti se vznikajícím napětím mezi společenstvími;

c)

posilování kapacit pro účast a nasazování v civilních stabilizačních misích;

d)

zlepšování obnovy po skončení konfliktu, jakož i obnovy po katastrofě v souvislosti s politickou a bezpečnostní situací;

e)

potlačování praxe spočívající ve využívání přírodních zdrojů k financování konfliktů a podporu dodržování pravidel iniciativ, jako je Kimberleyský systém certifikace, zúčastněnými stranami, zejména v souvislosti s prováděním účinných vnitrostátních kontrol těžby přírodních zdrojů a obchodování s nimi.

a)

zahrnují předávání know-how, výměnu informací a osvědčených postupů, posuzování, zkoumání a analýzu rizik nebo hrozeb, systémy včasného varování, odbornou přípravu a poskytování služeb;

b)

přispívají k dalšímu rozvoji strukturálního dialogu o otázkách budování míru;

c)

mohou zahrnovat technickou a finanční pomoc při provádění podpůrných činností zaměřených na budování míru a státu.

a)

ohrožení veřejného pořádku, ochrany a bezpečnosti osob, kritické infrastruktury a veřejného zdraví;

b)

zmírňování rizik, ať již vzniklých záměrně, náhodně nebo z přírodních příčin, spojených s chemickými, biologickými, radiologickými nebo jadernými materiály či látkami, a připravenost na tato rizika.

a)

posílení kapacity donucovacích, justičních a civilních orgánů, které jsou zapojeny do boje proti terorismu, organizované trestné činnosti včetně počítačové trestné činnosti a všem formám nezákonného obchodování a provádějí účinnou kontrolu nezákonného obchodu a tranzitu;

b)

řešení hrozeb pro kritickou infrastrukturu, která může zahrnovat mezinárodní dopravu, včetně osobní a nákladní dopravy, energetické operace a distribuci energie a elektronické informační a komunikační sítě. Taková opatření musí klást důraz zejména na nadregionální spolupráci a uplatňování mezinárodních standardů v oblastech informování o rizicích, analýzy ohroženosti, připravenosti na mimořádné situace, varování a zvládání důsledků;

c)

zajištění přiměřené reakce na závažná ohrožení veřejného zdraví, včetně náhlých epidemií s potenciálním nadnárodním dopadem;

d)

řešení globálních a nadregionálních důsledků změny klimatu s potenciálně destabilizačním dopadem na mír a bezpečnost.

a)

prioritou je nadregionální spolupráce se zapojením dvou nebo více třetích zemí, které projevily jednoznačnou politickou vůli vznikající problémy řešit. Spolupráce v boji proti terorismu může rovněž probíhat s jednotlivými zeměmi, regiony nebo mezinárodními, regionálními a subregionálními organizacemi;

b)

kladou důraz zejména na řádnou správu věcí veřejných a musí být v souladu s mezinárodním právem;

c)

pokud jde o pomoc orgánům zapojeným do boje proti terorismu, je prioritou podpora opatření, která se týkají vypracovávání a posilování právních předpisů pro boj proti terorismu, provádění a uplatňování právních předpisů ve finanční, celní a imigrační oblasti, vypracovávání donucovacích postupů, které jsou v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami a mezinárodním právem, posílení demokratické kontroly a mechanismů institucionálního dohledu a předcházení násilnému radikalismu;

d)

pokud jde o pomoc v souvislosti s problematikou drog, je třeba věnovat náležitou pozornost mezinárodní spolupráci s cílem šířit osvědčené postupy vedoucí ke snižování poptávky, výroby a napáchaných škod.

a)

podpora civilních výzkumných činností jako alternativy k obrannému výzkumu;

b)

zlepšení bezpečnostních postupů týkajících se civilních objektů, v nichž jsou uloženy citlivé chemické, biologické, radiologické nebo jaderné materiály či látky nebo v nichž se s těmito materiály nebo látkami nakládá v rámci civilních výzkumných programů;

c)

podpora – poskytovaná v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů – vytvoření civilní infrastruktury a příslušných civilních studií nutných k demontáži, dekontaminaci nebo přebudování těch zařízení a lokalit sloužících k výrobě nebo skladování zbraní, které byly prohlášeny za vyňaté z obranného programu;

d)

posílení kapacity příslušných civilních orgánů zapojených do vytváření a vykonávání účinné kontroly nedovoleného obchodu s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály nebo látkami (včetně vybavení pro jejich výrobu nebo nosiče);

e)

vytváření právního rámce a institucionálních kapacit pro zavedení a prosazování účinných kontrol vývozu zboží dvojího užití, včetně opatření v oblasti regionální spolupráce;

f)

vypracování účinných opatření v oblasti civilní připravenosti na katastrofy, plánování pro případ mimořádných situací, reakce na krizi a kapacit pro sanační opatření.

a)

mimořádných opatření pomoci a programů prozatímní reakce uvedených v článku 7;

b)

tematických strategických dokumentů a víceletých orientačních programů uvedených v článku 8;

c)

ročních akčních programů, individuálních opatření a zvláštních opatření;

d)

podpůrných opatření.

a)

se alespoň 70 procentních bodů celkového finančního krytí vyčlení na opatření spadající do působnosti článku 3 a

b)

devět procentních bodů celkového finančního krytí se vyčlení na opatření spadající do působnosti článku 4.