31997D1336

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1336/97/ES

ze dne 17. června 1997,

kterým se stanoví řada hlavních směrů pro transevropské telekomunikační sítě

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 129d první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [3],

v souladu s postupem stanoveným v článku 189b Smlouvy [4], s přihlédnutím ke společnému textu schválenému dohodovacím výborem dne 16. dubna 1997,

(1) vzhledem k tomu, že vytvoření a rozvoj transevropských telekomunikačních sítí směřuje k zajištění oběhu a výměny informací uvnitř Společenství; že tento předpoklad je základní podmínkou umožňující občanům a hospodářským odvětvím, zejména malým a středním podnikům ve Společenství, co nejlépe využít možností nabízených telekomunikacemi s cílem vytvořit "informační společnost", ve které je rozvoj aplikací, služeb a telekomunikačních sítí zásadní, aby každá fyzická osoba, právnická osoba a orgány veřejné moci měli přístup k veškerým informacím jakékoli povahy a v jakémkoli množství, které bude potřebovat, a to i v méně rozvinutých nebo okrajových regionech;

(2) vzhledem k tomu, že Komise ve své Bílé knize o růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti zdůraznila význam vytvoření informační společnosti, která prostřednictvím nových forem hospodářských, politických a sociálních vztahů pomůže Společenství čelit novým výzvám příštího století, včetně otázky vytvoření pracovních míst; že tento význam byl uznán na zasedání Evropské rady v Bruselu v prosinci 1993;

(3) vzhledem k tomu, že vnitřní trh tvoří prostor bez hranic, uvnitř kterého musí být zajištěn volný pohyb zboží, osob, kapitálu a služeb a ve kterém již přijatá nebo právě přijímaná opatření Společenství vyžadují zásadní výměnu informací mezi jednotlivci, hospodářskými subjekty a správními orgány; že vlastnictví účinných prostředků pro výměnu informací je životně důležité pro zlepšení konkurenceschopnosti podniků; že tyto výměny informací mohou zajišťovat transevropské telekomunikační sítě; že vytvoření transevropských sítí posílí sociální a hospodářskou soudržnost ve Společenství;

(4) vzhledem k tomu, že vytvoření a rozvoj transevropských telekomunikačních sítí musí umožnit volný pohyb informací mezi jednotlivci, hospodářskými subjekty a správními orgány, s ohledem na právo na soukromí fyzických osob a právo na ochranu duševního a průmyslového vlastnictví;

(5) vzhledem k tomu, že ve zprávě nazvané "Evropa a globální informační společnost", kterou členové skupiny vysokých zástupců pro průmysl předložili na zasedání Evropské rady na Korfu ve dnech 24. a 25. června 1994, doporučili vytvoření transevropských telekomunikačních sítí a zajištění jejich propojitelnosti se všemi evropskými sítěmi; že zpráva označila mobilní komunikace za pilíř informační společnosti, jejíž potenciál by měl být posílen; že na zasedání Evropské rady na Korfu Rada vyslovila s tímto doporučením obecný souhlas;

(6) vzhledem k tomu, že tato doporučení následovala i Komise ve svém sdělení Evropskému parlamentu a Radě nazvaném "Evropská cesta k informační společnosti: akční plán"; že ve svých závěrech k tomuto akčnímu plánu ze dne 28. září 1994 Rada zdůraznila, že rychlý vývoj výkonné informační infrastruktury je pro Společenství základní na základě globálního, souvislého a rovnovážného přístupu;

(7) vzhledem k tomu, že článek 129c Smlouvy vyžaduje, aby Společenství stanovilo řadu hlavních směrů zahrnujících cíle, priority a hlavní rysy opatření předpokládaných v oblasti transevropských sítí; že tyto hlavní směry určí projekty společného zájmu; že transevropské sítě v oblasti telekomunikační infrastruktury zahrnují tři složky představující tyto sítě, tedy aplikace, obecně použitelné služby a základní sítě;

(8) vzhledem k tomu, že informační společnost se nemůže rozvinout bez existence přístupných aplikací, a zejména aplikací společného zájmu, které co nejlépe odpovídají potřebám uživatelů, s ohledem na případné potřeby starších a postižených lidí; že aplikace tedy budou tvořit důležitou část projektů společného zájmu; že aplikace týkající se práce na dálku musí brát v úvahu zejména právní předpisy týkající se práv pracovníků platné v daných členských státech;

(9) vzhledem k tomu, že projekty společného zájmu mohou být v mnoha případech již nyní provedeny na stávajících telekomunikačních sítích, zejména na Euro ISDN, a mohou tak nabídnout transevropské aplikace; že musí být vytvořeny hlavní směry, které budou určovat tyto projekty společného zájmu;

(10) vzhledem k tomu, že by měla být zajištěna koordinace provádění vybraných návrhů a obdobných iniciativ přijatých na území Společenství na vnitrostátní i regionální úrovni;

(11) vzhledem k tomu, že při výběru a provádění těchto projektů by měla být brána v úvahu veškerá infrastruktura nabízená stávajícími i novými dodavateli;

(12) vzhledem k tomu, že Evropský parlament a Rada přijaly dne 9. listopadu 1995 rozhodnutí č. 2717/95/ES o hlavních směrech rozvoje Euro-ISDN (digitální sítě integrovaných služeb) jako transevropské sítě [5];

(13) vzhledem k tomu, že současné sítě, které zahrnují stávající ISDN, se vyvíjejí a stávají se pokročilými sítěmi, které poskytují různý tok dat až po kapacitu nezbytnou pro široké pásmo, a které se mohou přizpůsobit různým potřebám, zejména poskytování multimediálních služeb a aplikací; že zavádění integrovaných širokopásmových komunikačních sítí (B-ISDN) bude výsledkem tohoto vývoje; že sítě B-ISDN budou představovat optimální základ pro aplikace informační společnosti;

(14) vzhledem k tomu, že práce programu Race [zvláštní program výzkumu a technologického vývoje v oblasti komunikačních technologií (1990 – 1994)] přijatého rozhodnutím 91/352/EHS [6] připravily podklad a poskytly technologický základ pro zavedení sítí B-ISDN v Evropě;

(15) vzhledem k tomu, že práce programu Esprit [zvláštní program výzkumu a technologického vývoje a demonstrací v oblasti informačních technologií (1994 – 1998)] přijatého rozhodnutím 94/802/ES [7] připravily podklad a poskytly technologický základ pro zavedení aplikací informačních technologií;

(16) vzhledem k tomu, že výsledky prací zvláštního programu výzkumu a technologického vývoje v oblasti telematických systémů společného zájmu (1991 – 1994) přijatého rozhodnutím 91/353/EHS [8] a zvláštního programu výzkumu a technologického rozvoje, včetně demonstrací, v oblasti telematických aplikací společného zájmu (1994 – 1998) přijatého rozhodnutím 94/801/EHS [9] připravují podklad pro zavedení interoperabilních aplikací společného zájmu v celé Evropě;

(17) vzhledem k tomu, že musí být zajištěna účinná koordinace mezi zaváděním transevropských telekomunikačních sítí, které musí vyhovovat skutečným potřebám, aniž by se spojovaly s prováděním čistě experimentálních projektů, a různými programy Společenství, zejména zvláštními programy spadajícími do čtvrtého rámcového programu výzkumu, technologického vývoje a demonstrací, programy na podporu malých a středních podniků, programy zaměřenými na informace (jako např. Info 2000 a Media II) a dalšími činnostmi informační společnosti; že tato koordinace musí být rovněž zajištěna s projekty stanovenými v rozhodnutích Evropského parlamentu a Rady o transevropských sítích;

(18) vzhledem k tomu, že opatření pro zajištění interoperability telematických sítí mezi správními orgány spadá do rámce priorit přijatých na základě těchto hlavních směrů v oblasti transevropských telekomunikačních sítí;

(19) vzhledem k tomu, že Komise ve svém usnesení ze dne 24. července 1993 o přípravných opatření v oblasti transevropských sítí týkající se integrované širokopásmové komunikace (TEN-B-ISDN) uznala nezbytnost provést přípravné akce se subjekty z odvětví, aby byly připraveny odpovídající hlavní směry; že výsledek těchto opatření tvoří základ pro hlavní směry týkající se sítí B-ISDN v tomto rozhodnutí;

(20) vzhledem k tomu, že odvětví telekomunikací je postupně liberalizováno; že vývoj transevropských aplikací, obecně použitelných služeb a základních sítí bude stále více spočívat na soukromých iniciativách; že tento transevropský vývoj musí v evropském měřítku odpovídat potřebám trhu nebo skutečným významným potřebám společnosti, které nejsou pokryty tržními silami; že s ohledem na tuto skutečnost budou subjekty v odvětví vyzvány, aby předložily, s využitím odpovídajících postupů zaručujících rovnost příležitostí pro každého, konkrétní návrhy; že tyto postupy musí být vymezeny; že Komisi bude při upřesňování projektů společného zájmu nápomocen výbor;

(21) vzhledem k tomu, že dne 20. prosince 1994 byl mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí uzavřen "modus vivendi" o opatřeních k provádění aktů přijatých postupem podle článku 189b Smlouvy [10];

(22) vzhledem k tomu, že projekty společného zájmu, které se vztahují na území některého členského státu vyžadují schválení tohoto členského státu;

(23) vzhledem k tomu, že Komise a členské státy musí jednat tak, aby zajistily interoperabilitu sítí a aby koordinovaly jak činnosti členských států zaměřené na zavedení transevropských telekomunikačních sítí, tak srovnatelné vnitrostátní projekty, pouze v míře nezbytné pro zajištění obecné soudržnosti;

(24) vzhledem k tomu, že je důležité pro optimální vývoj informační společnosti zajistit účinnou výměnu informací mezi Společenstvím a třetími zeměmi, a zejména členy Evropského hospodářského prostoru nebo zeměmi, které uzavřely se Společenstvím dohodu o přidružení;

(25) vzhledem k tomu, že činnosti vyvíjené v rámci těchto hlavních směrů plně podléhají použití pravidel o hospodářské soutěži podle Smlouvy a podle prováděcích právních předpisů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Toto rozhodnutí stanoví hlavní směry zahrnující cíle, priority a hlavní rysy opatření předpokládaných v oblasti transevropských sítí v odvětví telekomunikačních infrastruktur. Tyty hlavní směry vymezují projekty společného zájmu a uvádí je v příloze I a stanoví postup a hlediska pro jejich specifikaci.

Článek 2

Společenství podpoří propojení sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury, stanovení a rozvoj interoperabilních služeb a aplikací, jakož i přístup k nim, s cílem:

- usnadnit přechod k informační společnosti a zároveň poskytnout zkušenosti s rozvojem nových sítí a aplikací v oblasti sociální činnosti, napomáhat uspokojování sociálních a kulturních potřeb a zlepšit kvalitu života,

- zlepšit konkurenceschopnost podniků ve Společenství, zejména malých a středních podniků, a posílit vnitřní trh,

- posílit hospodářskou a sociální soudržnost, zejména s ohledem na potřebu propojit ostrovní, špatně přístupné a okrajové regiony s ústředními regiony Společenství,

- urychlit vývoj činností, které vedou k vytváření pracovních míst, v nových rozvíjejících se odvětvích.

Článek 3

Pro dosažení cílů uvedených v článku 2 jsou stanoveny tyto priority:

- zkoumání a potvrzení technické a obchodní proveditelnosti a následný rozvoj aplikací podporujících rozvoj evropské informační společnosti, a zejména aplikací společného zájmu,

- zkoumání a potvrzení proveditelnosti a následný rozvoj aplikací podporujících hospodářskou a sociální soudržnost zlepšením přístupu k informacím v celém Společenství a upevnění evropské kulturní rozmanitosti,

- podpora přeshraničních meziregionálních iniciativ a iniciativ sdružujících oblasti, zejména nejvíce znevýhodněné, aby došlo k zavedení transevropských telekomunikačních služeb a aplikací,

- zkoumání a potvrzení proveditelnosti a následný rozvoj aplikací a služeb, které přispívají k posílení vnitřního trhu a k vytvoření pracovních míst, a zejména těch, které nabízejí prostředky malým a středním podnikům pro zlepšení jejich konkurenceschopnosti ve Společenství a na světové úrovni,

- určení, zkoumání a potvrzení technické a obchodní proveditelnosti a následný rozvoj transevropských obecně použitelných služeb poskytujících plynulý přístup ke všem druhům informací, včetně zemědělských a okrajových regionů, interoperabilních s odpovídajícími službami na světové úrovni,

- zkoumání a potvrzení proveditelnosti nových integrovaných širokopásmových komunikačních sítí (B-ISDN), pokud jsou nezbytné pro tyto aplikace a služby, jakož i podpora propojitelnosti těchto sítí,

- identifikace a odstranění mezer a chybějících článků pro zajištění účinné propojitelnosti a interoperability všech součástí telekomunikačních sítí ve Společenství a na světové úrovni, se zvláštním důrazem na základní telekomunikační sítě vymezené v příloze I.

Článek 4

Hlavní rysy opatření, která mají být přijata pro dosažení cílů stanovených v článku 2, zahrnují:

- upřesnění projektů společného zájmu stanovením programu prací,

- činnosti směřující ke zvýšení vědomí jednotlivců, hospodářských subjektů a správních orgánů o výhodách, které jim mohou nabídnout nové pokročilé transevropské telekomunikační služby a aplikace,

- činnosti směřující k podpoře společných iniciativ uživatelů a dodavatelů pro zahájení projektů v oblasti transevropských telekomunikačních sítí, a zejména sítí B-ISDN,

- podporu, v rámci prostředků stanovených Smlouvou, studií a potvrzení proveditelnosti a následného rozvoje aplikací, zejména aplikací společného zájmu, a podporu vytvoření spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, zejména na základě partnerských vztahů,

- povzbuzení nabídky a používání služeb a aplikací určených pro malé a střední podniky a pro profesionální uživatele, kteří představují zdroj zaměstnanosti a růstu,

- podporu propojitelnosti sítí, interoperability širokopásmových služeb a aplikací a infrastruktury, kterou vyžadují, zejména pro multimediální aplikace, a podporu funkční provázanosti mezi stávajícími a širokopásmovými službami a aplikacemi.

Článek 5

Rozvoj transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury se uskutečňujeí na základě tohoto rozhodnutí provedením projektů společného zájmu. Projekty společného zájmu jsou uvedeny v příloze I.

Článek 6

V souladu s články 7, 8 a 9 jsou projekty společného zájmu uvedené v příloze I upřesněny s využitím hledisek uvedených v příloze II. Uvedené projekty mohou využít podporu Společenství v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí [11].

Článek 7

1. Na základě přílohy I Komise vypracuje po konzultaci subjektů v odvětví a s ohledem na cíle sledované v ostatních oblastech transevropských sítí program prací přijatý postupem podle článku 8 a poté vyzve k podávání návrhů.

2. Komise ověří, že projekty vztahující se k území členského státu jsou daným členským státem schváleny.

Článek 8

1. Komise odpovídá za provedení tohoto rozhodnutí.

2. V případech uvedených v čl. 9 odst. 1 je Komisi nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme své stanovisko k opatřením ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnáší kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada neusnese ve lhůtě, která nesmí přesáhnout tři měsíce ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise.

Článek 9

1. Postup podle článku 8 se použije:

- pro vypracování a aktualizaci programu prací uvedeného v článku 7,

- pro vymezení obsahu výzvy k podávání návrhů,

- pro upřesnění projektů společného zájmu s využitím hledisek uvedených v příloze II,

- pro vymezení doplňujících podpůrných a koordinačních činností,

- pro opatření, která mají být přijata pro zhodnocení provádění programu prací z finančního a technického hlediska.

2. Komise uvědomí výbor na každém z těchto jednání o pokroku dosaženém při provádění programu prací.

Článek 10

Toto rozhodnutí se použije pro digitální sítě integrovaných služeb (ISDN), aniž je dotčeno rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2717/95/ES.

Článek 11

Členské státy přijmou všechna opatření nezbytná pro usnadnění provádění projektů společného zájmu v souladu s předpisy Společenství. Schvalovací postupy, které se mohou ukázat jako nezbytné, budou dokončeny co nejdříve v souladu s právními předpisy Společenství.

Článek 12

Toto rozhodnutí nevylučuje finanční závazek členského státu nebo Společenství.

Článek 13

Rada může povolit účast třetích zemí, a zejména zemí, které jsou stranou Dohody o evropském hospodářském prostoru nebo které uzavřely se Společenstvím dohodu o přidružení, případ od případu, postupem podle článku 228 Smlouvy za tím účelem, aby těmto zemím bylo umožněno přispívat k provádění projektů společného zájmu a aby byla podporována propojitelnost a interoperabilita telekomunikačních sítí, pokud to nebude znamenat zvýšení pomoci Společenství.

Článek 14

Komise předloží každé tři roky Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění tohoto rozhodnutí.

Zpráva obsahuje hodnocení výsledků dosažených s podporou Společenství v různých oblastech, na které se vztahují projekty, s ohledem na celkové cíle a obsahuje zhodnocení sociálních a společenských dopadů zavedení aplikací poté, co došlo k jejich rozvoji.

Společně s touto zprávou Komise předloží odpovídající návrhy pro přezkoumání přílohy I tohoto rozhodnutí v souvislosti s technickým vývojem a získanými zkušenostmi.

V případě, že do 31. prosince čtvrtého rokunebude přijato rozhodnutí, bude příloha I považována za neplatnou s výjimkou výzev k podávání návrhů, které již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropských společenství před tímto dnem.

Článek 15

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 17. června 1997.

Za Evropský parlament

předseda

J. M. Gil-Robles

Za Radu

předsedkyně

A. Jorritsma Lebbink

[1] Úř. věst. C 302, 14.11.1995, s. 23 a Úř. věst. C 175, 18.6.1996, s. 4.

[2] Úř. věst. C 39, 12.2.1996, s. 20.

[3] Úř. věst. C 129, 2.5.1996, s. 32.

[4] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 1. února 1996 (Úř. věst. C 47, 19.2.1996, s. 15), společný postoj Rady ze dne 21. března 1996 (Úř. věst. C 134, 6.5.1996, s. 18) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. července 1996 (Úř. věst. C 261 ze dne 9.9.1996, s. 59). Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 14. května 1997 a rozhodnutí Rady ze dne 26. května 1997.

[5] Úř. věst. L 282, 24.11.1995, s. 16.

[6] Úř. věst. L 192, 16.7.1991, s. 8.

[7] Úř. věst. L 334, 22.12.1994, s. 24.

[8] Úř. věst. L 192, 16.7.1991, s. 18.

[9] Úř. věst. L 334, 22.12.1994, s. 1.

[10] Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 1.

[11] Úř. věst. L 228, 23.9.1995, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

VYMEZENÍ PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU

Transevropské telekomunikační sítě otevřou trh Společenství novým aplikacím a službám, které tvoří základ pro rozvoj informační společnosti. Jsou zásadní pro podporu prosperity Společenství, pro vytvoření pracovních míst a pro posílení hospodářské a sociální soudržnosti.

Obecně se připouští, aby rámcem, který co nejvíce vyhovuje pro popis transevropských telekomunikačních sítí, byl třístupňový model:

- stupeň "aplikace" umožňuje uživatelům využívat obecně použitelné služby a základní sítě pro uspokojení jejich profesních, vzdělávacích a sociálních potřeb,

- stupeň "obecně použitelných služeb" tvoří obecně použitelné služby a jejich správa. Plněním společných požadavků na aplikace a poskytováním společných nástrojů pro rozvoj a zavádění nových aplikací tyto služby doplňují aplikace a přispívají k jejich interoperabilitě,

- stupeň "základních sítí" poskytuje prostředky pro fyzický přístup, přenos a komutaci sítí, včetně řízení a signalizace. Tyto prostředky zajišťují propojitelnost transevropské sítě.

Tyto tři stupně tvoří souvislou strukturu, ve které jsou aplikace podpořeny dvěma nižšími stupni, stupněm obecně použitelných služeb a stupněm základních sítí. Žádnou aplikaci nelze poskytnout, zejména pokud chybí jeden z dalších dvou stupňů; každý stupeň musí být dostatečně otevřený pro podporu jakéhokoli prvku stupně, který je bezprostředně nad ním. V této souvislosti by projekty společného zájmu měly být vymezeny na základě jejich operační schopnosti přispět k cílům stanoveným v tomto rozhodnutí.

Následující oddíly vymezují pro každý stupeň transevropských sítí projekty společného zájmu, které musí být upřesněny v souladu s článkem 9 a postupem podle článku 8.

1. Aplikace

Aby uživatelé mohli co nejlépe využívat tyto novinky v celém Společenství musí aplikace brát ohled na jazykové požadavky a musí být interoperabilní. Aplikace budou brát v úvahu, podle možností, specifické potřeby méně rozvinutých nebo méně obydlených regionů. Musí být určeny co největším skupinám uživatelů a umožnit přístup občanů ke službám společného zájmu. Od počátku přípravy projektů by měly být brány v úvahu zvláštní požadavky, které umožní přístup ke službám pro postižené osoby.

Projekty společného zájmu v oblasti aplikací jsou:

- síť spojující vysoké školy a výzkumná střediska: zavedení pokročilé transevropské sítě schopné posílat multimediální aplikace spojující vysoké školy a výzkumná střediska v celé Evropě a poskytující volný přístup do jejich knihoven,

- dálkové vzdělávání: pokročilé služby dálkového vzdělávání a dálkového studia by měly být přístupné školám, vysokým školám, podnikům a jednotlivcům. Měla by být vytvořena střediska, která by byla přístupná na dálku v celém Společenství, aby poskytovala výukový software a vzdělávací služby pro malé a střední podniky, velké společnosti, vzdělávací systémy a správní orgány. Měly by být vypracovány a podporovány nové přístupy týkající se všech dotčených aspektů studia a vzdělávání, aby byl usnadněn přechod k informační společnosti,

- telematika a zdraví: transevropské sítě a aplikace založené na společných normách by měly být zavedeny tak, aby spojovaly v měřítku Společenství všechny činitele v odvětví zdravotnictví, a zejména praktické lékaře, nemocnice a veřejná sociálně-zdravotnická střediska,

- telematika a doprava: je vhodné plně využít výhod transevropských telekomunikačních sítí pro poskytování služeb zaměřených na uživatele v oblasti logistické podpory odvětví dopravy a vývoje služeb s přidanou hodnotou, jako jsou informační služby, integrované služby pro rezervace a platby, plánování cest a cestovní průvodcovství, jakož i správa dopravovaného nákladu po silnicích i po vodě. Dále by měly být zajištěny telematické dopravní služby v městských oblastech, s ohledem na požadavky normalizace a interoperability. Zavedení těchto služeb založených na pokročilých pevných a mobilních telekomunikačních sítích by mělo podle možností splňovat požadavky na doplňkovost a interoperabilitu s transevropskými dopravními sítěmi,

- telematika a životní prostředí: transevropské sítě mohou značně přispět k dohledu na životní prostředí a jeho správě, včetně správy v případě nouze. Toto přispění může spočívat v zavádění informačních systémů, které shromažďují údaje o životním prostředí a zpřístupňují je odpovědným orgánům, a v zavedení spolehlivých komunikačních systémů pro zásahy v případě nouze,

- práce na dálku: rozvoj práce na dálku (v satelitních kancelářích a pokud možno i v domácnostech), který je umožněn pokročilými telekomunikačními systémy, přispěje k vytvoření nových způsobů volnosti geografického rozdělení práce a způsobu organizace práce. Decentralizace profesních činností může rovněž přispět ke zmírnění následků každodenního dojíždění do velkých center na životní prostředí. Rozvoj práce na dálku může být podpořen prováděním projektů, které poskytnou pracovníkům na dálku individuální telematické nástroje a které vytvoří střediska pro dálkovou práci pro cestující pracovníky. Zvláštní pozornost by měla být věnována zhodnocení sociálních důsledků těchto aplikací a přihlédnutí k nim,

- telematické služby pro malé a střední podniky: projekty společného zájmu podpoří používání transevropských telekomunikačních aplikací a služeb pro malé a střední podniky ve Společenství, vytvořením spojení s veřejnými orgány, profesními sdruženími, spotřebiteli, zákazníky a dodavateli a zahrnou informační služby a elektronický obchod. Obecně by malé a střední podniky měly být upozorňovány na možnosti nabízené telematickými prostředky,

- postupy elektronického nabídkového řízení: měla by být zavedena transevropská elektronická síť pro nabídkové řízení, jejíž chod bude založen na elektronických postupech pro uzavírání veřejných smluv mezi správními orgány a dodavateli ve Společenství,

- městské informační dálnice: mělo by být podpořeno vytvoření sítí a služeb, které zajistí propojení domácností, podniků, sociálních subjektů a správních orgánů a které poskytnou přímý přístup k multimediálním informačním službám, ke vzdělání, kultuře, zábavě a cestování v místním, regionálním a vnitrostátním měřítku a v měřítku Společenství. Mělo by být podporováno propojení mezi městskými a regionálními sítěmi,

- služby přístupu do knihoven: mezi všemi typy knihoven (státními, vysokoškolskými, vědeckými, veřejnými, atd.) by měly být zavedeny transevropské pokročilé síťové služby, aby poskytovaly účinný prostředek pro přístup k zásobníku uspořádaných vědomostí a ke kulturnímu bohatství obsaženému v knihovnách ve Společenství, aby byl podporován hospodářský, sociální, vzdělávací a kulturní život ve Společenství,

- telematické služby pro trh práce: měly by být rozvíjeny telematické služby, jako například databáze obsahující nabídku volných pracovních míst, aby doprovázely vývoj trhu práce ve Společenství a pomáhaly bojovat proti nezaměstnanosti,

- kulturní a jazykové dědictví: měly by být zahájeny iniciativy na podporu ochrany evropského kulturního a uměleckého dědictví a k usnadnění přístupu k němu, a iniciativy na označení možností poskytovaných technickými prostředky informační infrastruktury na podporu tvořivé práce a na podporu rozvoje místních obsahů v místních jazycích a jejich šíření.

2. Obecně použitelné služby

Projekty společného zájmu v oblasti sítí obecně použitelných služeb jsou:

- zavedení provozních transevropských obecně použitelných služeb, které musí zahrnovat zejména elektronickou poštu, služby přenosu souborů, přímý přístup k elektronickým databázím a videoslužby. Z důvodu okamžité potřeby na využívání těchto transevropských obecně použitelných služeb budou tyto využívat stávající a nové sítě, pevné nebo mobilní, a již zavedené přístupy uživatelů. Měly by zahrnovat prvky služeb provozovaných na úrovni Společenství: seznamy, vyrovnání směnných kurzů, ověřování, ochranu dat a bezpečnost informací, ochranu duševního vlastnictví a úhrady za něj, transevropský "kiosek", telematickou podporu navigace, služby umožňující přístup občanů, platební služby atd.,

- postupné rozšíření obecně použitelných služeb k multimediálnímu prostředí: tyto služby poskytnou koncovým uživatelům přístup k multimediálním službám a budou moci mimo jiné zahrnovat služby multimediální pošty, služby rychlého přenosu souborů a videoslužby, včetně videa na přání. Mělo by být podporováno používání těchto multimediálních služeb obchodními účastníky a soukromými uživateli, jakož i integrace nových služeb, jako automatické překládání, rozpoznávání řeči, grafická uživatelská rozhraní, inteligentní prostředky a nástroje pro interakci a personalizaci uživatelů,

- zavedení neosobního elektronického podpisu jako základu pro poskytování otevřených služeb a mobilního používání: obecně použitelné služby budou zajišťovány velkým počtem dodavatelů doplňujících a konkurujících služeb. Poskytování otevřených služeb a mobilnost použití budou mít klíčovou důležitost. Ke splnění těchto podmínek bude třeba, aby elektronické podpisy zajišťující dostatečnou ochranu soukromí byly obecně dostupné a uznané.

3. Základní sítě

Projekty společného zájmu na úrovni základních sítí jsou:

- evropské digitální sítě integrovaných služeb: z důvodů obchodní a technické dostupnosti na transevropské úrovni je ISDN v současnosti nejvhodnější digitální komutovaná síť, která umožňuje rozšiřování nových služeb a aplikací. Její současný stupeň rozvoje představuje příležitost pro Evropu. Její tržní a geografické rozšíření bude odůvodněno zavedením těchto nových služeb a aplikací v evropském měřítku. Je však třeba vzít v úvahu, že ISDN je pouze prvním krokem a že se musí vyvíjet tak, aby se stala prostředkem uživatelského přístupu ke službám širokopásmové sítě. Odstranění mezer pro zajištění účinné vzájemné propojenosti služeb by měla být věnována zvláštní pozornost,

- obchodní zavedení sítí ATM a dalších sítí B-ISDN: tato oblast musí být považována za oblast největšího společného zájmu v Evropě,

- vzájemné fungování stávajících sítí a sítí B-ISDN: stávající sítě (pro pevné, mobilní a družicové služby) budou muset být vzájemně propojeny a fungovat mezi sebou a s vysoce výkonnými sítěmi ATM, aby nabídly nejvhodnější hospodářská řešení různých situací, které vzniknou při vytváření informační společnosti. Tato otázka je základem rozvoje sítě B-ISDN a týká se zejména malých a středních podniků, jakož i profesních a soukromých trhů,

- rozvoj pevných, mobilních a družicových sítí s cílem podpořit výše zmíněné aplikace a služby.

4. Projekty zvláštního významu

Některé z těchto projektů společného zájmu mají zvláštní význam pro rozvoj informační společnosti. Jedná se o obecně použitelné služby, aplikace společného zájmu týkající se dálkového vzdělání, kulturního dědictví, služeb pro malé a střední podniky, telematiky a dopravy, životního prostředí a zdraví. Výzvy k podávání návrhů týkajících se těchto projektů zvláštního významu nebo jejich kombinace budou zveřejněny, zpravidla nejméně jednou ročně. Komise podá v této věci zprávu Evropskému parlamentu.

5. Doplňující podpůrné a koordinační činnosti

Vedle podpory projektů společného zájmu by Společenství mělo zahájit činnosti zaměřené na vytvoření vhodného prostředí. Tyto činnosti budou přispívat k rozvoji vhodného prostředí a k podpoře dohody týkající se vnitrostátních a regionálních činností s cílem podněcovat a podporovat nové aplikace a služby v souladu s prováděním programů v jiných oblastech, jakož i k rozvoji sítí B-ISDN. Budou zahrnovat konzultace s evropskými orgány pro normalizaci a strategické plánování a koordinaci s činnostmi financovanými prostřednictvím různých finančních nástrojů Společenství. Mezi tyto činnosti patří:

- rozvoj cílových specifikací a přechod k jejich aplikaci. Tyto specifikace pomohou subjektům v odvětví přijímat dobrá rozhodnutí o investicích,

- definování prostředků pro přístup k sítím B-ISDN na třech zvláštních úrovních,

- vytvoření společných specifikací založených na evropských a světových normách,

- posílení spolupráce mezi subjekty v odvětví, zvláště novými subjekty a samostatnými provozovateli, jako jsou provozovatelé sítě kabelové televize, jakož i spolupráce s uživateli,

- koordinaci činností prováděných na základě tohoto rozhodnutí se souvisejícími programy Společenství a vnitrostátními programy.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Hlediska pro specifikaci projektů společného zájmu

Specifikace projektů společného zájmu v rámci projektů předložených subjekty v odvětví jako odpověď na výzvu k podávání návrhů, jak je uvedeno v článku 7, se provádí na základě jejich souladu s cíli stanovenými v článku 2 a prioritami stanovenými v článku 3. Tyto projekty musí být nadnárodní v tom smyslu, že musí být vytvořeny, aby uspokojovaly potřeby několika členských států. Obecně musí být zavedeny v několika členských zemích, ale je možné i zavedení v jednom členském státu, pokud přispěje širšímu transevropskému zájmu.

Dále se přihlédne k hospodářským a finančním hlediskům uvedeným v nařízení (ES) č. 2236/95. Tato hlediska, která budou použita v rámci zmíněného nařízení pro rozhodování o poskytnutí finanční pomoci jednotlivým projektům, jsou:

- potenciální ekonomická životnost projektu, která musí být zaručena,

- stav projektu,

- podněcující účinek pomoci Společenství na veřejné a soukromé finance,

- spolehlivost finančního návrhu projektů,

- přímé či nepřímé sociálně ekonomické účinky, zejména týkající se zaměstnanosti,

- důsledky pro životní prostředí,

- zejména pro přeshraniční projekty, časová koordinace jednotlivých částí projektu.

--------------------------------------------------