Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeidsrechtbank Antwerpen (Belgie) dne 19. února 2018 – Maria Vester v. Rijksinstituut voor ziekte- en invaliditeitsverzekering (Riziv)

(Věc C-134/18)

(2018/C 182/09)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Arbeidsrechtbank Antwerpen

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Maria Vester

Žalovaný: Rijksinstituut voor ziekte- en invaliditeitsverzekering (Riziv)

Předběžná otázka

Je v rozporu s články 45 a 48 Smlouvy ze dne 25. března 1957 o fungování Evropské unie (SFEU), pokud naposledy příslušný členský stát na počátku pracovní neschopnosti po uplynutí čekací doby 52 týdnů pracovní neschopnosti, během níž byly přiznány dávky v nemoci, na základě článku 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (1) zamítne nárok na dávky v invaliditě a jiný, nikoli posledně příslušný členský stát při přezkumu nároku na poměrné dávky v invaliditě uplatní v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu čekací dobu 104 týdnů?

Je v tom případě slučitelná se svobodou volného pohybu situace, kdy je dotčená osoba během této mezery v čekací době odkázaná na sociální pomoc, nebo články 45 a 48 SFEU zavazují nikoli posledně příslušný stát, aby přezkoumal nárok na dávky v invaliditě po uplynutí čekací doby stanovené v právních předpisech posledně příslušného státu, a to i v případě, že vnitrostátní právní předpisy nikoli posledně příslušného státu to nepřipouštějí?

(1)  Úř. věst. 2004, L 166, s. 1.