This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32016R2281
Commission Regulation (EU) 2016/2281 of 30 November 2016 implementing Directive 2009/125/EC of the European Parliament and of the Council establishing a framework for the setting of ecodesign requirements for energy-related products, with regard to ecodesign requirements for air heating products, cooling products, high temperature process chillers and fan coil units (Text with EEA relevance )
Nařízení Komise (EU) 2016/2281 ze dne 30. listopadu 2016, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, vysokoteplotních procesních chladičů a ventilátorových konvektorů (Text s významem pro EHP )
Nařízení Komise (EU) 2016/2281 ze dne 30. listopadu 2016, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, vysokoteplotních procesních chladičů a ventilátorových konvektorů (Text s významem pro EHP )
C/2016/7769
Úř. věst. L 346, 20.12.2016, p. 1–50
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force: This act has been changed. Current consolidated version: 09/01/2017
20.12.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 346/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/2281
ze dne 30. listopadu 2016,
kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, vysokoteplotních procesních chladičů a ventilátorových konvektorů
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,
po poradě s konzultačním fórem o ekodesignu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle směrnice 2009/125/ES by Komise měla stanovit požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný objem prodeje a obchodu, které mají významný vliv na životní prostředí a které nabízejí významný potenciál pro omezení tohoto dopadu zlepšováním jejich návrhu bez vynakládání nepřiměřeně vysokých nákladů. |
(2) |
Podle čl. 16 odst. 2 písm. a) směrnice 2009/125/ES by Komise měla ve vhodných případech zavést prováděcí opatření pro výrobky, které nabízejí značný potenciál pro snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním způsobem, jako jsou ohřívače vzduchu a chladicí zařízení. Uvedená prováděcí opatření by měla být zavedena postupem uvedeným v čl. 19 odst. 3 směrnice 2009/125/ES a v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 uvedené směrnice. Opatření, která mají být zavedena, by Komise měla konzultovat s konzultačním fórem o ekodesignu. |
(3) |
Komise vypracovala různé přípravné studie týkající se technických, environmentálních a ekonomických vlastností ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů, které se v EU obvykle používají. Studie byly navrženy ve spolupráci se zúčastněnými stranami z EU i ze třetích zemí a jejich výsledky byly zveřejněny. |
(4) |
Vlastnosti ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů, které byly stanoveny jako významné pro účely tohoto nařízení, jsou spotřeba energie a emise oxidů dusíku během používání. Jako významné byly rovněž stanoveny přímé emise z chladiv a emise hluku. |
(5) |
Přípravné studie ukazují, že v případě ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů není třeba zavádět požadavky týkající se dalších parametrů ekodesignu uvedených v části 1 přílohy I směrnice 2009/125/ES. |
(6) |
Toto nařízení by se mělo vztahovat na ohřívače vzduchu, chladicí zařízení a vysokoteplotní procesní chladiče konstruované na plynná paliva, kapalná paliva nebo elektřinu a na ventilátorové konvektory. |
(7) |
Vzhledem k tomu, že chladiva jsou upravena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 (2), nestanoví toto nařízení žádné zvláštní požadavky na chladiva. |
(8) |
U ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, vysokoteplotních procesních chladičů a ventilátorových konvektorů jsou významné rovněž emise hluku. Nicméně na maximální emise hluku, které lze přijmout, má dopad prostředí, v němž jsou ohřívače vzduchu, chladicí zařízení a vysokoteplotní procesní chladiče instalovány. Navíc lze učinit sekundární opatření ke zmírnění dopadů emisí hluku. V důsledku toho nejsou stanoveny žádné minimální požadavky, pokud jde o maximální emise hluku. Jsou stanoveny požadavky na informace o hladině akustického výkonu. |
(9) |
Celková roční spotřeba energie ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů v EU byla odhadnuta na 2 477 PJ (59 Mtoe) ročně v roce 2010, což odpovídá 107 Mt emisí oxidu uhličitého. Očekává se, že pokud nebudou přijata zvláštní opatření, roční spotřeba energie ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů dosáhne do roku 2030 úrovně 2 534 PJ (60 Mtoe) ročně. |
(10) |
Spotřebu energie ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů lze snížit, bez navýšení celkových nákladů na nákup a provoz těchto výrobků, pomocí stávajících nechráněných technologií. |
(11) |
Celkové roční emise oxidů dusíku v EU, jejichž zdrojem jsou především teplovzdušné ohřívače na plynná paliva, byly odhadnuty na 36 Mt ekvivalentu SOx ročně v roce 2010 (vyjádřeno z hlediska jejich příspěvku k acidifikaci). Očekává se, že tyto emise do roku 2030 poklesnou na 22 Mt ekvivalentu SOx ročně. |
(12) |
Emise ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů lze dále snížit, bez navýšení celkových nákladů na nákup a provoz těchto výrobků, pomocí stávajících nechráněných technologií. |
(13) |
Očekává se, že požadavky na ekodesign stanovené v tomto nařízení přinesou do roku 2030 úspory energie činící přibližně 203 PJ (5 Mtoe) ročně, což odpovídá emisím 9 Mt oxidu uhličitého. |
(14) |
Očekává se, že požadavky na ekodesign stanovené v tomto nařízení sníží do roku 2030 emise oxidů dusíku o 2,6 Mt ekvivalentu SOx ročně. |
(15) |
Požadavky na ekodesign by měly harmonizovat požadavky týkající se energetické účinnosti a emisí oxidů dusíku, které platí pro ohřívače vzduchu a chladicí zařízení v celé EU. Pomohou tak zlepšit fungování jednotného trhu i vliv dotčených výrobků na životní prostředí. |
(16) |
Požadavky na ekodesign stanovené v tomto nařízení by neměly mít dopad na funkčnost nebo cenovou dostupnost ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů pro konečného uživatele a neměly by mít nepříznivý vliv na zdraví, bezpečnost nebo životní prostředí. |
(17) |
Výrobcům by měl být poskytnut dostatečný čas na změny konstrukce jejich výrobků tak, aby byly v souladu s tímto nařízením. To by mělo být vzato v úvahu při stanovení data, od kterého se požadavky mají začít uplatňovat. Časový plán by měl zohlednit dopad na náklady výrobců, zejména pak malých a středních podniků, avšak zároveň zajistit, aby cíle tohoto nařízení mohly být splněny ve stanovených termínech. |
(18) |
Měření příslušných parametrů výrobků by se mělo provádět za použití spolehlivých, přesných a opakovatelných metod měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření včetně – pokud jsou k dispozici – harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními organizacemi uvedenými v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (3). |
(19) |
V souladu s čl. 8 odst. 2 směrnice 2009/125/ES toto nařízení určuje použitelné postupy posuzování shody. |
(20) |
V zájmu usnadnění kontrol shody by výrobci měli v technické dokumentaci uvádět informace stanovené v přílohách IV a V směrnice 2009/125/ES, pokud se tyto informace týkají požadavků stanovených tímto nařízením. |
(21) |
S cílem dále omezit dopady ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, vysokoteplotních procesních chladičů a ventilátorových konvektorů na životní prostředí by výrobci měli poskytovat informace o demontáži, recyklaci a/nebo likvidaci. |
(22) |
Kromě právně závazných požadavků stanovených tímto nařízením by měly být určeny orientační referenční hodnoty nejlepších dostupných technologií, aby bylo zajištěno, že informace o environmentálních vlastnostech ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů budou široce dostupné a snadno přístupné. |
(23) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign pro uvádění na trh a/nebo do provozu:
a) |
ohřívačů vzduchu s jmenovitým topným výkonem nepřesahujícím 1 MW; |
b) |
chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů s jmenovitým chladicím výkonem nepřesahujícím 2 MW; |
c) |
ventilátorových konvektorů. |
2. Toto nařízení se nepoužije na výrobky, které splňují alespoň jedno z těchto kritérií:
a) |
výrobky, na které se vztahuje nařízení Komise (EU) 2015/1188, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel (4); |
b) |
výrobky, na které se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 206/2012, pokud jde o požadavky na ekodesign klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů (5); |
c) |
výrobky, na které se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 813/2013, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (6); |
d) |
výrobky, na které se vztahuje nařízení Komise (EU) 2015/1095, pokud jde o požadavky na ekodesign profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů (7); |
e) |
komfortní chladiče s výstupní teplotou chlazené vody nižší než + 2 °C a vysokoteplotní procesní chladiče s výstupní teplotou chlazené vody nižší než + 2 °C nebo vyšší než + 12 °C; |
f) |
výrobky zkonstruované převážně na paliva z biomasy; |
g) |
výrobky na tuhá paliva; |
h) |
výrobky, které dodávají teplo nebo chlad v kombinaci s elektrickou energií („kombinovaná výroba tepla a elektřiny“) s využitím procesu konverze nebo spalování paliv; |
i) |
výrobky začleněné do zařízení, na která se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (8); |
j) |
vysokoteplotní procesní chladiče, které využívají výhradně principu odpařovacího kondenzátoru; |
k) |
výrobky vyrobené jednorázově na zakázku a montované na místě; |
l) |
vysokoteplotní procesní chladiče, v nichž k chlazení dochází v důsledku absorpce s využitím tepla jako zdroje energie, a |
m) |
ohřívače vzduchu a/nebo chladicí zařízení, jejichž hlavní funkce slouží pro účely výroby nebo skladování materiálů, jež podléhají rychlé zkáze, při stanovených teplotách v obchodních, institucionálních nebo průmyslových zařízeních, v jejichž případě je vytápění a/nebo chlazení prostoru pouze vedlejší funkcí a u nichž energetická účinnost funkce vytápění nebo chlazení prostoru závisí na energetické účinnosti hlavní funkce. |
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se kromě definic uvedených ve směrnici 2009/125/ES použijí tyto definice:
1. |
„ohřívačem vzduchu“ se rozumí zařízení, které:
Za ohřívač vzduchu se společně považují zdroj tepla určený pro ohřívač vzduchu a plášť ohřívače vzduchu určený k tomu, aby byl takovým zdrojem tepla vybaven; |
2. |
„teplovzdušným systémem vytápění“ se rozumí součásti a/nebo zařízení nezbytné pro dodávání ohřátého vzduchu pomocí zařízení zajišťujícího pohyb vzduchu, a to buď prostřednictvím vzduchovodů, nebo přímo do vytápěného prostoru, přičemž účelem systému je dosáhnout a udržovat požadovanou vnitřní teplotu v uzavřeném prostoru, jako jsou budova nebo její části, k zajištění tepelné pohody osob; |
3. |
„zdrojem tepla“ se rozumí součást ohřívače vzduchu, která vytváří užitečné teplo pomocí jednoho nebo více z následujících procesů:
|
4. |
„chladicím zařízením“ se rozumí zařízení, které:
Za chladicí zařízení se společně považují zdroj chladu určený pro chladicí zařízení a plášť chladicího zařízení určený k tomu, aby byl takovým zdrojem chladu vybaven; |
5. |
„vzduchovým chladicím systémem“ se rozumí součásti nebo zařízení nezbytné pro dodávání chlazeného vzduchu pomocí zařízení zajišťujícího pohyb vzduchu, a to buď prostřednictvím vzduchovodů, nebo přímo do chlazeného prostoru, přičemž účelem je dosažení a udržování požadované vnitřní teploty v uzavřeném prostoru, jako jsou budova nebo její části, k zajištění tepelné pohody osob; |
6. |
„vodním chladicím systémem“ se rozumí součásti nebo zařízení nezbytné pro rozvod chlazené vody a předávání tepla z vnitřních prostorů do chlazené vody, přičemž účelem systému je dosáhnout a udržovat požadovanou vnitřní teplotu v uzavřeném prostoru, jako jsou budova nebo její části, k zajištění tepelné pohody osob; |
7. |
„zdrojem chladu“ se rozumí ta část chladicího zařízení, která vytváří teplotní rozdíl umožňující získávat teplo ze zdroje tepelných zisků, tj. vnitřního prostoru, který má být chlazen, a předávat jej do tepelné jímky, například okolního vzduchu, vody nebo země s využitím parního kompresního cyklu nebo sorpčního cyklu; |
8. |
„komfortním chladičem“ se rozumí chladicí zařízení:
|
9. |
„ventilátorovým konvektorem“ se rozumí zařízení, které zajišťuje nucenou cirkulaci vzduchu ve vnitřních prostorech pro jeden nebo více z těchto účelů: ohřev, chlazení, odvlhčování a filtrace vzduchu ve vnitřních prostorech, a to k dosažení tepelné pohody osob, které však neobsahuje zdroj tepla ani chladu ani venkovní tepelný výměník. Zařízení může být vybaveno minimálním souborem vzduchovodů pro sání a odvod vzduchu, včetně klimatizovaného vzduchu. Výrobek může být určen k vestavění nebo být vybaven krytem umožňujícím umístit jej do prostoru, který má být klimatizován. Může obsahovat zdroj tepla využívající Jouleův jev a určený k použití pouze jako záložní ohřívač; |
10. |
„vysokoteplotním procesním chladičem“ se rozumí výrobek:
|
11. |
„jmenovitým výkonem chlazení“ (P) se rozumí výkon chlazení, kterého je vysokoteplotní procesní chladič schopen dosáhnout při provozu s plným zatížením, měřeno při vstupní teplotě vzduchu 35 °C u vzduchem chlazených vysokoteplotních procesních chladičů a při teplotě vstupující vody 30 °C u vodou chlazených vysokoteplotních procesních chladičů, vyjádřený v kW; |
12. |
„vzduchem chlazeným vysokoteplotním procesním chladičem“ se rozumí vysokoteplotní procesní chladič, jehož teplonosnou látkou na straně kondenzátoru je vzduch; |
13. |
„vodou chlazeným vysokoteplotním procesním chladičem“ se rozumí vysokoteplotní procesní chladič, jehož teplonosnou látkou na straně kondenzátoru je voda nebo solanka; |
14. |
„palivem z biomasy“ se rozumí palivo vyrobené z biomasy; |
15. |
„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), lesnictví a souvisejících odvětví, včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu; |
16. |
„tuhým palivem“ se rozumí palivo, které je za běžných pokojových teplot tuhé; |
17. |
„jmenovitým topným výkonem“ (Prated,h) se rozumí topný výkon tepelného čerpadla, teplovzdušného ohřívače nebo ventilátorových konvektorů při vytápění prostoru za standardních jmenovitých podmínek, vyjádřený v kW; |
18. |
„jmenovitým chladicím výkonem“ (Prated,c) se rozumí chladicí výkon komfortního chladiče a/nebo klimatizátoru vzduchu nebo ventilátorových konvektorů při chlazení prostoru za standardních jmenovitých podmínek, vyjádřený v kW; |
19. |
„standardními jmenovitými podmínkami“ se rozumí provozní podmínky komfortních chladičů, klimatizátorů vzduchu a tepelných čerpadel, při kterých se tyto výrobky zkouší za účelem stanovení jejich jmenovitého topného výkonu, jmenovitého chladicího výkonu, hladiny akustického výkonu a/nebo emisí oxidů dusíku. U výrobků využívajících motory s vnitřním spalováním jde o ekvivalent otáček motoru za minutu (Erpmequivalent); |
20. |
„výstupní teplotou chlazené vody“ se rozumí teplota vody na výstupu z komfortního chladiče, vyjádřená ve stupních Celsia. |
Další definice pro účely příloh II až V jsou stanoveny v příloze I.
Článek 3
Požadavky na ekodesign a harmonogram
1. Požadavky na ekodesign ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, ventilátorových konvektorů a vysokoteplotních procesních chladičů jsou stanoveny v příloze II.
2. Požadavky na ekodesign se použijí podle tohoto harmonogramu:
a) |
od 1. ledna 2018:
|
b) |
od 26. září 2018:
|
c) |
od 1. ledna 2021:
|
3. Splnění požadavků na ekodesign se měří a vypočítává podle požadavků stanovených v příloze III.
Článek 4
Posuzování shody
Výrobci si mohou zvolit, zda se jako postup posuzování shody uvedený v čl. 8 odst. 2 směrnice 2009/125/ES použije systém interní kontroly návrhu stanovený v příloze IV uvedené směrnice, nebo systém řízení stanovený v příloze V uvedené směrnice.
Výrobci poskytnou technickou dokumentaci obsahující informace stanovené v bodě 5 písm. c) přílohy II tohoto nařízení.
Článek 5
Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
Příslušné orgány členských států použijí za účelem zajištění plnění požadavků stanovených v příloze II tohoto nařízení při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES postup ověřování stanovený v příloze IV tohoto nařízení.
Článek 6
Referenční hodnoty
Orientační referenční hodnoty pro klasifikaci ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů dostupných na trhu v době vstupu tohoto nařízení v platnost jako výrobků s nejlepšími výkonnostními parametry jsou uvedeny v příloze V tohoto nařízení.
Článek 7
Přezkum
Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok dosažený v souvislosti s ohřívači vzduchu, chladicími zařízeními a vysokoteplotními procesními chladiči. Výsledky tohoto přezkumu předloží nejpozději do 1. ledna 2022 konzultačnímu fóru o ekodesignu. V rámci přezkumu se posoudí tato hlediska:
a) |
vhodnost stanovení požadavků na ekodesign, pokud jde o přímé emise skleníkových plynů způsobené chladivy; |
b) |
vhodnost stanovení požadavků na ekodesign pro vysokoteplotní procesní chladiče využívající princip odpařovacího kondenzátoru a vysokoteplotní procesní chladiče využívající absorpční technologii; |
c) |
vhodnost stanovení přísnějších požadavků na ekodesign, pokud jde o energetickou účinnost a emise oxidů dusíku ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů; |
d) |
vhodnost stanovení požadavků na ekodesign, pokud jde o emise hluku ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, vysokoteplotních procesních chladičů a ventilátorových konvektorů; |
e) |
vhodnost stanovení požadavků na emise na základě užitečného topného nebo chladicího výkonu namísto energetického příkonu; |
f) |
vhodnost stanovení požadavků na ekodesign pro kombinované teplovzdušné ohřívače; |
g) |
vhodnost stanovení požadavků na označování energetickými štítky pro ohřívače vzduchu pro domácnosti; |
h) |
vhodnost stanovení přísnějších požadavků na ekodesign pro teplovzdušné ohřívače v provedení C2 a C4; |
i) |
vhodnost stanovení přísnějších požadavků na ekodesign pro střešní klimatizátory vzduchu a tepelná čerpadla a pro klimatizátory vzduchu a tepelná čerpadla napojitelné na vzduchovod; |
j) |
vhodnost certifikace třetí stranou, a |
k) |
hodnota tolerancí pro ověřování u všech výrobků, jak je uvedeno v postupech pro ověřování stanovených v příloze IV. |
Článek 8
Odchylka
1. Do 1. ledna 2018 mohou členské státy povolit uvádění na trh a/nebo do provozu ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů, které splňují jejich vnitrostátní předpisy o sezónní energetické účinnosti nebo o koeficientu sezónní energetické účinnosti platné v době přijetí tohoto nařízení.
2. Do 26. září 2018 mohou členské státy povolit uvádění na trh a/nebo do provozu ohřívačů vzduchu a chladicích zařízení, které splňují jejich vnitrostátní předpisy o emisích oxidů dusíku platné v době přijetí tohoto nařízení.
Článek 9
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 30. listopadu 2016.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
(4) Nařízení Komise (EU) 2015/1188 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel (Úř. věst. L 193, 21.7.2015, s. 76).
(5) Nařízení Komise (EU) č. 206/2012 ze dne 6. března 2012, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů (Úř. věst. L 72, 10.3.2012, s. 7).
(6) Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (Úř. věst. L 239, 6.9.2013, s. 136).
(7) Nařízení Komise (EU) 2015/1095 ze dne 5. května 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů (Úř. věst. L 177, 8.7.2015, s. 19).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).
PŘÍLOHA I
Definice použitelné pro přílohy II až V
Pro účely tohoto nařízení se kromě definic stanovených ve směrnici 2009/125/ES použijí tyto definice:
Společné definice
1) |
„převodním koeficientem“(CC) se rozumí koeficient odrážející odhadovanou 40 % průměrnou účinnost při výrobě energie v EU uvedený v příloze IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (1); hodnota převodního koeficientu je CC = 2,5; |
2) |
„spalným teplem“(GCV) se rozumí celkové množství tepla uvolněné jednotkovým množstvím paliva za předpokladu, že je plně spáleno za přítomnosti kyslíku a spaliny jsou ochlazeny na teplotu okolního prostředí; toto množství zahrnuje kondenzační teplo případných vodních par obsažených v palivu a vodních par vzniklých spalováním veškerého vodíku obsaženého v palivu; |
3) |
„potenciálem globálního oteplování“(GWP) se rozumí potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO2), počítaný jako stoletý potenciál oteplování jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2. Uvažovanými hodnotami GWP jsou ty, jež jsou stanoveny v přílohách I, II a IV nařízení (EU) č. 517/2014. Pro směsi chladiv se hodnoty GWP vypočtou způsobem uvedeným v příloze IV nařízení (EU) č. 517/2014; |
4) |
„průtokem vzduchu“ se rozumí průtok vzduchu v m3/h měřený na výstupu vzduchu z (případných) vnitřních a/nebo venkovních jednotek komfortních chladičů, klimatizátorů vzduchu nebo tepelných čerpadel a z ventilátorových konvektorů za standardních jmenovitých podmínek pro chlazení, nebo pro vytápění, pokud výrobek nemá funkci chlazení; |
5) |
„hladinou akustického výkonu“(LWA) se rozumí hladina akustického výkonu A, měřená ve vnitřním a/nebo venkovním prostoru, za standardních jmenovitých podmínek, vyjádřená v dB; |
6) |
„přídavným ohřívačem“ se rozumí zdroj tepla v ohřívači vzduchu, který vytváří dodatečné teplo za podmínek, kdy topné zatížení přesahuje topný výkon upřednostňovaného zdroje tepla; |
7) |
„upřednostňovaným zdrojem tepla“ se rozumí zdroj tepla v ohřívači vzduchu, který nejvíce přispívá k celkovému teplu dodanému během otopného období; |
8) |
„sezónní energetickou účinností vytápění“(ηs,h) se rozumí poměr mezi referenční roční potřebou tepla pro vytápění, která se vztahuje k otopnému období a kterou pokrývá ohřívač vzduchu, a roční spotřebou energie na vytápění, v příslušných případech opravený o koeficienty zohledňující regulátor teploty a spotřebu elektrické energie čerpadla (čerpadel) podzemní vody, vyjádřený v %; |
9) |
„sezónní energetickou účinností chlazení“(ηs,c) se rozumí poměr mezi referenční roční potřebou chlazení, která se vztahuje k chladicímu období a kterou pokrývá chladicí zařízení, a roční spotřebou energie na chlazení, v příslušných případech opravený o koeficienty zohledňující regulátor teploty a spotřebu elektrické energie čerpadla (čerpadel) podzemní vody, vyjádřený v %; |
10) |
„regulátorem teploty“ se rozumí zařízení, které funguje jako rozhraní vůči konečnému uživateli, pokud jde o hodnoty a časové nastavení požadované vnitřní teploty, a předává relevantní údaje, např. aktuální vnitřní a/nebo venkovní teplotu (teploty), do rozhraní ohřívače vzduchu nebo chladícího zařízení, např. centrálnímu procesoru, čímž přispívá k regulaci vnitřní teploty (vnitřních teplot); |
11) |
„statistickým teplotním intervalem“(binj) se rozumí kombinace venkovní teploty (Tj) a počtu hodin v daném intervalu (hj), jak stanoví tabulky 26, 27 a 28 přílohy III; |
12) |
„počtem hodin v daném intervalu“(hj) se rozumí počet hodin za období, vyjádřený počtem hodin za rok, kdy nastává příslušná venkovní teplota pro každý interval, jak stanoví tabulky 26, 27 a 28 přílohy III; |
13) |
„vnitřní teplotou“(Tin) se rozumí teplota vnitřního vzduchu udávaná suchým teploměrem, vyjádřená ve stupních Celsia; relativní vlhkost vzduchu lze uvést pomocí odpovídající teploty udávané vlhkým teploměrem; |
14) |
„venkovní teplotou“(Tj) se rozumí teplota venkovního vzduchu udávaná suchým teploměrem, vyjádřená ve stupních Celsia; relativní vlhkost vzduchu lze uvést pomocí odpovídající teploty udávané vlhkým teploměrem; |
15) |
„regulací výkonu“ se rozumí schopnost tepelného čerpadla, klimatizátoru vzduchu, komfortního chladiče nebo vysokoteplotního procesního chladiče měnit svůj topný nebo chladicí výkon změnou objemového průtoku chladiva (chladiv); označí se za „pevnou“, pokud objemový průtok nelze měnit, „stupňovou“, pokud lze objemový průtok změnit nebo měnit postupně v nejvýše dvou stupních, nebo „proměnnou“, pokud lze objemový průtok změnit nebo měnit postupně ve třech nebo více stupních; |
16) |
„koeficientem poklesu účinnosti“ (Cdh v režimu vytápění a Cdc v režimu chlazení) se rozumí míra poklesu účinnosti způsobeného cyklickým zapínáním a vypínáním výrobku; není-li stanoven měřením, použije se implicitní koeficient poklesu účinnosti 0,25 pro klimatizátor vzduchu nebo tepelné čerpadlo a 0,9 pro komfortní chladič nebo vysokoteplotní procesní chladič; |
17) |
„emisemi oxidů dusíku“ se rozumí součet emisí oxidu dusnatého a oxidu dusičitého z ohřívačů vzduchu nebo chladicích zařízení na plynná nebo kapalná paliva, vyjádřený jako emise oxidu dusičitého, stanovený při jmenovitém topném výkonu a vyjádřený v mg/kWh pomocí spalného tepla (GCV). |
Definice týkající se teplovzdušných ohřívačů
18) |
„teplovzdušným ohřívačem“ se rozumí ohřívač vzduchu, který předává teplo ze zdroje tepla přímo do vzduchu a obsahuje teplovzdušný systém vytápění nebo pomocí takového systému teplo rozvádí; |
19) |
„teplovzdušným ohřívačem na plynná/kapalná paliva“ se rozumí teplovzdušný ohřívač, který využívá zdroj tepla využívající spalování plynných nebo kapalných paliv; |
20) |
„elektrickým teplovzdušným ohřívačem“ se rozumí teplovzdušný ohřívač, který využívá zdroj tepla využívající Jouleův jev při odporovém ohřevu; |
21) |
„teplovzdušným ohřívačem v provedení B1“ se rozumí teplovzdušný ohřívač na plynná/kapalná paliva, který je konstruován pro připojení ke kouřovodu s přirozeným tahem odvádějícímu zplodiny hoření mimo místnost, v níž je teplovzdušný ohřívač v provedení B1 umístěn, a pro nasávání spalovacího vzduchu přímo z místnosti; teplovzdušný ohřívač v provedení B1 je uváděn na trh pouze jako teplovzdušný ohřívač v provedení B1; |
22) |
„teplovzdušným ohřívačem v provedení C2“ se rozumí teplovzdušný ohřívač na plynná/kapalná paliva konstruovaný pro nasávání spalovacího vzduchu ze společného potrubního systému, k němuž je připojeno více spotřebičů, a pro odvádění spalin do potrubního systému; teplovzdušný ohřívač v provedení C2 je uváděn na trh pouze jako teplovzdušný ohřívač v provedení C2; |
23) |
„teplovzdušným ohřívačem v provedení C4“ se rozumí teplovzdušný ohřívač na plynná/kapalná paliva konstruovaný pro nasávání spalovacího vzduchu ze společného potrubního systému, k němuž je připojeno více spotřebičů, a pro odvádění spalin do jiného potrubí systému odvodu spalin; teplovzdušný ohřívač v provedení C4 je uváděn na trh pouze jako teplovzdušný ohřívač v provedení C4; |
24) |
„minimálním výkonem“ se rozumí minimální topný výkon teplovzdušného ohřívače (Pmin), vyjádřený v kW; |
25) |
„užitečnou účinností při jmenovitém topném výkonu“(ηnom) se rozumí poměr mezi jmenovitým topným výkonem a celkovým příkonem k dosažení tohoto topného výkonu, vyjádřený v %, přičemž v případě používání plynných/kapalných paliv je celkový příkon založen na spalném teple paliva; |
26) |
„užitečnou účinností při minimálním výkonu“(ηpl) se rozumí poměr mezi minimálním výkonem a celkovým příkonem k dosažení tohoto topného výkonu, vyjádřený v %, přičemž celkový příkon je založen na spalném teple paliva; |
27) |
„sezónní energetickou účinností vytápění v aktivním režimu“(ηs,on) se rozumí součin sezónní tepelné energetické účinnosti a emisní účinnosti, vyjádřený v %; |
28) |
„sezónní tepelnou energetickou účinností“(ηs,th) se rozumí vážený průměr užitečné účinnosti při jmenovitém topném výkonu a užitečné účinnosti při minimálním výkonu, se zohledněním ztrát přes opláštění; |
29) |
„emisní účinností“(ηs,flow) se rozumí korekce použitá při výpočtu sezónní energetické účinnosti vytápění v aktivním režimu, která zohledňuje ekvivalentní průtok ohřátého vzduchu a tepelný výkon; |
30) |
„ztrátovým součinitelem opláštění“(Fenv) se rozumí ztráty sezónní energetické účinnosti vytápění z důvodu tepelných ztrát ze zdroje tepla do oblastí mimo vytápěný prostor, vyjádřené v %; |
31) |
„pomocným elektrickým příkonem“ se rozumí ztráty sezónní energetické účinnosti vytápění z důvodu elektrického příkonu při jmenovitém topném výkonu (elmax), při minimálním výkonu (elmin) a v pohotovostním režimu (elsb), vyjádřené v %; |
32) |
„ztrátami zapalovacího hořáku“ se rozumí ztráty sezónní energetické účinnosti vytápění způsobené příkonem zapalovacího hořáku, vyjádřené v %; |
33) |
„příkonem trvale hořícího zapalovacího hořáku“(Pign) se rozumí příkon hořáku, který je určen k zapálení hlavního hořáku a který lze uhasit pouze zásahem uživatele, vyjádřený ve W na základě spalného tepla paliva; |
34) |
„ztrátami odtahem spalin“ se rozumí ztráty sezónní energetické účinnosti v dobách, kdy upřednostňovaný zdroj není aktivní, vyjádřené v %. |
Definice tepelných čerpadel, klimatizátorů vzduchu a komfortních chladičů
35) |
„tepelným čerpadlem“ se rozumí ohřívač vzduchu:
|
36) |
„tepelným čerpadlem vzduch-vzduch“ se rozumí tepelné čerpadlo vybavené zdrojem tepla, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (výparník) umožňuje předávání tepla z okolního vzduchu; |
37) |
„tepelným čerpadlem voda/solanka-vzduch“ se rozumí tepelné čerpadlo vybavené zdrojem tepla, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (výparník) umožňuje předávání tepla z vody nebo solanky; |
38) |
„střešním tepelným čerpadlem“ se rozumí tepelné čerpadlo vzduch-vzduch poháněné elektrickým kompresorem, jehož výparník, kompresor a kondenzátor jsou integrovány do jediného celku; |
39) |
„tepelným čerpadlem se sorpčním cyklem“ se rozumí tepelné čerpadlo vybavené zdrojem tepla, který používá sorpční cyklus využívající vnější spalování paliv a/nebo dodávání tepla; |
40) |
„vícenásobným děleným tepelným čerpadlem“ se rozumí tepelné čerpadlo sestávající z více než jedné vnitřní jednotky, jednoho nebo více chladicích okruhů, jednoho nebo více kompresorů a jedné nebo více venkovních jednotek, přičemž vnitřní jednotky mohou, ale nemusí být individuálně ovládané; |
41) |
„klimatizátorem vzduchu“ se rozumí chladicí zařízení, které zajišťuje chlazení prostoru a:
|
42) |
„vzduchem chlazeným klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor vzduchu vybavený zdrojem chladu, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (kondenzátor) umožňuje předávání tepla do vzduchu; |
43) |
„vodou/solankou chlazeným klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor vzduchu vybavený zdrojem chladu, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (kondenzátor) umožňuje předávání tepla do vody nebo solanky; |
44) |
„střešním klimatizátorem vzduchu“ se rozumí vzduchem chlazený klimatizátor vzduchu poháněný elektrickým kompresorem, jehož výparník, kompresor a kondenzátor jsou integrovány do jediného celku; |
45) |
„vícenásobným děleným klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor vzduchu sestávající z více než jedné vnitřní jednotky, jednoho nebo více chladicích okruhů, jednoho nebo více kompresorů a jedné nebo více venkovních jednotek, přičemž vnitřní jednotky mohou, ale nemusí být individuálně ovládané; |
46) |
„klimatizátorem vzduchu se sorpčním cyklem“ se rozumí klimatizátor vzduchu vybavený zdrojem chladu, který používá sorpční cyklus využívající vnější spalování paliv a/nebo dodávání tepla; |
47) |
„komfortním chladičem typu vzduch-voda“ se rozumí komfortní chladič vybavený zdrojem chladu, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (kondenzátor) umožňuje předávání tepla do vzduchu, včetně předávání tepla na základě vypařování externě přidané vody do tohoto vzduchu, pokud je zařízení rovněž schopno fungovat pouze se vzduchem bez použití přidané vody; |
48) |
„komfortním chladičem typu voda/solanka-voda“ se rozumí komfortní chladič vybavený zdrojem chladu, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (kondenzátor) umožňuje předávání tepla do vody nebo solanky, vyjma předávání tepla na základě vypařování externě přidané vody; |
49) |
„komfortním chladičem se sorpčním cyklem“ se rozumí komfortní chladič vybavený zdrojem chladu, který používá sorpční cyklus využívající vnější spalování paliv a/nebo dodávání tepla. |
Definice týkající se metody výpočtů pro komfortní chladiče, klimatizátory vzduchu a tepelná čerpadla
50) |
„referenčními návrhovými podmínkami“ se rozumí kombinace referenční návrhové teploty, maximální bivalentní teploty a maximální mezní provozní teploty, jak stanoví tabulka 24 přílohy III; |
51) |
„referenční návrhovou teplotou“ se rozumí venkovní teplota buď pro chlazení (Tdesign,c), nebo pro vytápění (Tdesign,h), jak popisuje tabulka 24 přílohy III, při které se koeficient částečného zatížení rovná 1 a která se liší v závislosti na chladicím nebo otopném období, vyjádřená ve stupních Celsia; |
52) |
„bivalentní teplotou“(Tbiv) se rozumí výrobcem deklarovaná venkovní teplota (Tj), při níž je deklarovaný topný výkon roven částečnému topnému zatížení a pod níž je pro pokrytí částečného topného zatížení nutné doplnit deklarovaný topný výkon výkonem záložního elektrického ohřívače, vyjádřená ve stupních Celsia; |
53) |
„mezní provozní teplotou“(Tol) se rozumí výrobcem deklarovaná venkovní teplota pro vytápění, pod níž tepelné čerpadlo nebude schopno poskytnout žádný topný výkon a deklarovaný topný výkon je roven nule, vyjádřená ve stupních Celsia; |
54) |
„koeficientem částečného zatížení“(pl(Tj)) se rozumí podíl venkovní teploty minus 16 °C a referenční návrhové teploty minus 16 °C, a to buď pro chlazení, nebo pro vytápění; |
55) |
„obdobím“ se rozumí soubor okolních podmínek, označený jako otopné období nebo jako chladicí období, který pro dané období popisuje pro jednotlivé statistické teplotní intervaly kombinaci venkovních teplot a počtu hodin v daném intervalu; |
56) |
„částečným topným zatížením“(Ph(Tj)) se rozumí topné zatížení při konkrétní venkovní teplotě, vypočítané jako součin návrhového topného zatížení a koeficientu částečného zatížení a vyjádřené v kW; |
57) |
„částečným chladicím zatížením“(Pc(Tj)) se rozumí chladicí zatížení při konkrétní venkovní teplotě, vypočítané jako součin návrhového chladicího zatížení a koeficientu částečného zatížení a vyjádřené v kW; |
58) |
„sezónním chladicím faktorem“(SEER) se rozumí celkový koeficient využitelnosti energie klimatizátoru vzduchu nebo komfortního chladiče, který je reprezentativní pro chladicí období, vypočtený jako podíl referenční roční potřeby chlazení a roční spotřeby energie pro chlazení; |
59) |
„sezónním topným faktorem“(SCOP) se rozumí celkový topný faktor elektrického tepelného čerpadla, který je reprezentativní pro otopné období, vypočtený jako podíl referenční roční potřeby tepla pro vytápění a roční spotřeby energie pro vytápění; |
60) |
„referenční roční potřebou chlazení“(QC) se rozumí referenční potřeba chlazení, kterou je třeba použít jako základ pro výpočet faktoru SEER, vypočtená jako součin návrhového chladicího zatížení (Pdesign,c) a ekvivalentního počtu hodin chlazení v aktivním režimu (HCE) a vyjádřená v kWh; |
61) |
„referenční roční potřebou tepla pro vytápění“(QH) se rozumí referenční potřeba tepla pro vytápění, která se vztahuje k určenému otopnému období a kterou je třeba použít jako základ pro výpočet faktoru SCOP, vypočtená jako součin návrhového topného zatížení (Pdesign,h) a ekvivalentního počtu hodin vytápění v aktivním režimu (HHE) a vyjádřená v kWh; |
62) |
„roční spotřebou energie pro chlazení“(QCE) se rozumí spotřeba energie nutná k pokrytí referenční roční potřeby chlazení, vypočtená jako podíl referenční roční potřeby chlazení a sezónního chladicího faktoru v aktivním režimu (SEERon), a spotřeba elektrické energie jednotky během chladicího období ve stavu vypnutí termostatem, v pohotovostním režimu, ve vypnutém stavu a v režimu zahřívání skříně kompresoru, vyjádřená v kWh; |
63) |
„roční spotřebou energie pro vytápění“(QCE) se rozumí spotřeba energie nutná k uspokojení referenční roční potřeby tepla pro vytápění pro určené otopné období, vypočtená jako podíl referenční roční potřeby tepla pro vytápění a sezónního topného faktoru v aktivním režimu (SCOPon), a spotřeba elektrické energie jednotky během otopného období ve stavu vypnutí termostatem, v pohotovostním režimu, ve vypnutém stavu a v režimu zahřívání skříně kompresoru, vyjádřená v kWh; |
64) |
„ekvivalentním počtem hodin chlazení v aktivním režimu“(HCE) se rozumí předpokládaný počet hodin za rok, kdy musí jednotka zajišťovat návrhové chladicí zatížení (Pdesign,c), aby uspokojila referenční roční potřebu chlazení, vyjádřený v hodinách; |
65) |
„ekvivalentním počtem hodin vytápění v aktivním režimu“(HHE) se rozumí předpokládaný počet hodin za rok, kdy musí ohřívač vzduchu s tepelným čerpadlem zajišťovat návrhové topné zatížení, aby uspokojil referenční roční potřebu tepla pro vytápění, vyjádřený v hodinách; |
66) |
„sezónním chladicím faktorem v aktivním režimu“(SEERon) se rozumí průměrný chladicí faktor jednotky v aktivním režimu pro funkci chlazení, složený z částečného zatížení a chladicích faktorů specifických pro daný statistický teplotní interval (EERbin(Tj)) a vážený počtem hodin v daném intervalu, kdy je splněna podmínka tohoto intervalu; |
67) |
„sezónním topným faktorem v aktivním režimu“(SCOPon) se rozumí průměrný topný faktor tepelného čerpadla v aktivním režimu v otopném období, složený z částečného zatížení, elektrického záložního topného výkonu (je-li zapotřebí) a topných faktorů specifických pro daný interval (COPbin(Tj)) a vážený počtem hodin v daném intervalu, kdy je splněna podmínka tohoto intervalu; |
68) |
„topným faktorem specifickým pro daný interval“(COPbin(Tj)) se rozumí topný faktor tepelného čerpadla specifický pro každý statistický teplotní interval binj pro venkovní teplotu (Tj) v rámci období, který se odvodí z částečného zatížení, deklarovaného výkonu a deklarovaného topného faktoru (COPd(Tj)) a pro jiné intervaly se vypočítá interpolací/extrapolací, v případě potřeby opravený o použitelný koeficient poklesu účinnosti; |
69) |
„chladicím faktorem specifickým pro daný interval“(EERbin(Tj)) se rozumí chladicí faktor specifický pro každý statistický teplotní interval binj pro venkovní teplotu (Tj) v daném období, který se odvodí z částečného zatížení, deklarovaného výkonu a deklarovaného chladicího faktoru (EERd(Tj)) a pro jiné intervaly se vypočítá interpolací/extrapolací, v případě potřeby opravený o použitelný koeficient poklesu účinnosti; |
70) |
„deklarovaným topným výkonem“(Pdh(Tj)) se rozumí výrobcem deklarovaný topný výkon parního kompresního cyklu tepelného čerpadla při dané venkovní teplotě (Tj) a vnitřní teplotě (Tin), vyjádřený v kW; |
71) |
„deklarovaným chladicím výkonem“(Pdc(Tj)) se rozumí výrobcem deklarovaný chladicí výkon parního kompresního cyklu klimatizátoru vzduchu nebo komfortního chladiče při dané venkovní teplotě (Tj) a vnitřní teplotě (Tin), vyjádřený v kW; |
72) |
„návrhovým topným zatížením“(Pdesign,h) se rozumí topné zatížení tepelného čerpadla při referenční návrhové teplotě, vyjádřené v kW, přičemž návrhové topné zatížení (Pdesign,h) se rovná částečnému topnému zatížení při venkovní teplotě (Tj) rovné referenční návrhové teplotě pro vytápění (Tdesign,h); |
73) |
„návrhovým chladicím zatížením“(Pdesign,c) se rozumí chladicí zatížení komfortního chladiče nebo klimatizátoru vzduchu při referenčních návrhových podmínkách, vyjádřené v kW, přičemž návrhové chladicí zatížení (Pdesign,c) se rovná deklarovanému chladicímu výkonu při venkovní teplotě (Tj) rovné referenční návrhové teplotě pro chlazení (Tdesign,c); |
74) |
„deklarovaným topným faktorem“(COPd(Tj)) se rozumí topný faktor v omezeném počtu stanovených statistických teplotních intervalů (j) pro danou venkovní teplotu (Tj); |
75) |
„deklarovaným chladicím faktorem“(EERd(Tj) se rozumí chladicí faktor v omezeném počtu stanovených statistických teplotních intervalů (j) pro danou venkovní teplotu (Tj); |
76) |
„elektrickým záložním topným výkonem“(elbu(Tj)) se rozumí topný výkon skutečného nebo předpokládaného přídavného ohřívače s topným faktorem (COP) rovným 1, který doplňuje deklarovaný topný výkon (Pdh(Tj)) za účelem pokrytí částečného topného zatížení (Ph(Tj)) v případě, že Pdh(Tj) je menší než Ph(Tj), stanovený pro danou venkovní teplotu (Tj) a vyjádřený v kW; |
77) |
„výkonovým poměrem“ se rozumí podíl částečného topného zatížení (Ph(Tj)) a deklarovaného topného výkonu (Pdh(Tj)) nebo podíl částečného chladicího zatížení (Pc(Tj)) a deklarovaného chladicího výkonu (Pdc(Tj)). |
Provozní režimy pro výpočet sezónní energetické účinnosti vytápění nebo chlazení u ohřívačů vzduchu a chladicích zařízení
78) |
„aktivním režimem“ se rozumí režim, který odpovídá počtu hodin chladicího nebo topného zatížení budovy, přičemž je aktivována funkce jednotky pro chlazení nebo vytápění. Tento stav může vyžadovat cyklické zapínání/vypínání jednotky za účelem dosažení či udržení požadované teploty vnitřního vzduchu; |
79) |
„pohotovostním režimem“ se rozumí stav, kdy jsou teplovzdušný ohřívač, komfortní chladič, klimatizátor vzduchu nebo tepelné čerpadlo připojeny ke zdroji síťového napájení, přičemž jejich fungování v souladu se zamýšleným účelem závisí na přivedené energii ze zdroje síťového napájení a poskytují pouze dále uvedené funkce, které mohou trvat neomezeně dlouho: funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci aktivované funkce opětovné aktivace a/nebo zobrazení informací nebo stavu; |
80) |
„funkcí opětovné aktivace“ se rozumí funkce, která umožňuje aktivaci dalších režimů včetně aktivního režimu, a to pomocí dálkového spínače, včetně dálkového ovládání po síti, vnitřního čidla a časového spínače, do stavu zajišťujícího další funkce včetně funkce hlavní; |
81) |
„zobrazením informací nebo stavu“ se rozumí stálá funkce, která na displeji zobrazuje informace nebo indikuje stav zařízení, včetně hodin; |
82) |
„vypnutým stavem“ se rozumí stav, kdy jsou komfortní chladič, klimatizátor vzduchu nebo tepelné čerpadlo připojeny ke zdroji síťového napájení a nezajišťují žádnou funkci. Vypnutým stavem se rozumí rovněž stavy, kdy je pouze indikován vypnutý stav, jakož i stavy, kdy jsou zajištěny pouze funkce určené k dosažení elektromagnetické kompatibility podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES (2); |
83) |
„stavem vypnutí termostatem“ se rozumí stav, který odpovídá počtu hodin bez chladicího nebo topného zatížení, přičemž funkce jednotky pro chlazení nebo vytápění je zapnuta, ale jednotka není v provozu; za stav vypnutí termostatem se nepovažuje cyklické vypínání a zapínání v aktivním režimu; |
84) |
„režimem zahřívání skříně kompresoru“ se rozumí stav, kdy je v jednotce aktivováno topné zařízení, aby se zamezilo migraci chladiva do kompresoru, a omezila se tak koncentrace chladiva v oleji při spuštění kompresoru; |
85) |
„příkonem ve vypnutém stavu“(POFF) se rozumí příkon jednotky ve vypnutém stavu, vyjádřený v kW; |
86) |
„příkonem ve stavu vypnutí termostatem“(PTO) se rozumí příkon jednotky v režimu vypnutí termostatem, vyjádřený v kW; |
87) |
„příkonem v pohotovostním režimu“(PSB) se rozumí příkon jednotky v pohotovostním režimu, vyjádřený v kW; |
88) |
„příkonem v režimu zahřívání skříně kompresoru“(PCK) se rozumí příkon jednotky v režimu zahřívání skříně kompresoru, vyjádřený v kW; |
89) |
„počtem hodin provozu ve vypnutém stavu“(HOFF) se rozumí počet hodin za rok, kdy se má za to, že se jednotka nachází ve vypnutém stavu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci; |
90) |
„počtem hodin provozu ve stavu vypnutí termostatem“(HTO) se rozumí počet hodin za rok, kdy se má za to, že se jednotka nachází ve stavu vypnutí termostatem; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci; |
91) |
„počtem hodin provozu v pohotovostním režimu“(HSB) se rozumí počet hodin za rok, kdy se má za to, že se jednotka nachází v pohotovostním režimu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci; |
92) |
„počtem hodin provozu v režimu zahřívání skříně kompresoru“(HCK) se rozumí počet hodin za rok, kdy se má za to, že se jednotka nachází v režimu zahřívání skříně kompresoru; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci. |
Definice týkající se metody výpočtů pro klimatizátory vzduchu, komfortní chladiče a tepelná čerpadla na paliva
93) |
„sezónním koeficientem primární energie v režimu chlazení“(SPERc) se rozumí celkový koeficient využitelnosti energie klimatizátoru vzduchu nebo komfortního chladiče na paliva, reprezentativní pro chladicí období; |
94) |
„sezónní účinností využití plynu v režimu chlazení“(SGUEc) se rozumí účinnost využití plynu za celé chladicí období; |
95) |
„účinností využití plynu při částečném zatížení“ se rozumí účinnost využití plynu při chlazení (GUEc,bin) nebo vytápění (GUEh,bin) při venkovní teplotě Tj; |
96) |
„účinností využití plynu při deklarovaném výkonu“ se rozumí účinnost využití plynu při chlazení (GUEcDC) nebo vytápění (GUEhDC) za podmínek deklarovaného výkonu definovaných v tabulce 21 přílohy III, opravená o případné cyklické zapínání/vypínání jednotky, pokud efektivní chladicí výkon (QEc ) překračuje chladicí zatížení (Pc(Tj)) nebo pokud efektivní topný výkon (QEh) překračuje topné zatížení (Ph(Tj)); |
97) |
„efektivním chladicím výkonem“(QEc) se rozumí naměřený chladicí výkon opravený o teplo ze zařízení (čerpadel nebo ventilátorů) zajišťujících oběh teplonosné látky přes vnitřní tepelný výměník, vyjádřený v kW; |
98) |
„efektivním výkonem zpětného získávání tepla“ se rozumí naměřený výkon zpětného získávání tepla opravený o teplo ze zařízení (čerpadel) v okruhu zpětného získávání tepla pro chlazení (QEhr,c) nebo vytápění (QEhr,h), vyjádřený kW; |
99) |
„naměřeným tepelným příkonem pro chlazení“(Qgmc) se rozumí naměřený příkon v palivu za podmínek částečného zatížení definovaných v tabulce 21 přílohy III, vyjádřený v kW; |
100) |
„sezónním faktorem pomocné energie v režimu chlazení“(SAEFc) se rozumí účinnost pomocné energie v chladicím období, včetně příspěvku těchto režimů spotřeby energie: stavu vypnutí termostatem, pohotovostního režimu, vypnutého stavu a režimu zahřívání skříně kompresoru; |
101) |
„referenční roční potřebou chlazení“(QC) se rozumí roční potřeba chlazení vypočtená jako součin návrhového chladicího zatížení (Pdesign,c) a ekvivalentního počtu hodin chlazení v aktivním režimu (HCE); |
102) |
„sezónním faktorem pomocné energie v režimu chlazení v aktivním režimu“(SAEFc,on) se rozumí účinnost pomocné energie v chladicím období, vyjma příspěvku těchto režimů spotřeby energie: stavu vypnutí termostatem, pohotovostního režimu, vypnutého stavu a režimu zahřívání skříně kompresoru; |
103) |
„faktorem pomocné energie v režimu chlazení při částečném zatížení“(AEFc,bin) se rozumí účinnost pomocné energie při chlazení při venkovní teplotě (Tj); |
104) |
„elektrickým příkonem v režimu chlazení“(PEc) se rozumí efektivní elektrický příkon při chlazení, vyjádřený v kW; |
105) |
„sezónním koeficientem primární energie v režimu vytápění“(SPERh) se rozumí celkový koeficient využitelnosti energie tepelného čerpadla na paliva, reprezentativní pro otopné období; |
106) |
„sezónní účinností využití plynu v režimu vytápění“(SGUEh) se rozumí účinnost využití plynu v otopném období; |
107) |
„efektivním topným výkonem“(QEh) se rozumí naměřený topný výkon opravený o teplo ze zařízení (čerpadel nebo ventilátorů) zajišťujícího oběh teplonosné látky přes vnitřní tepelný výměník, vyjádřený v kW; |
108) |
„naměřeným tepelným příkonem pro vytápění“(Qgmh) se rozumí naměřený příkon v palivu za podmínek částečného zatížení definovaných v tabulce 21 přílohy III, vyjádřený v kW; |
109) |
„sezónním faktorem pomocné energie v režimu vytápění“(SAEFh) se rozumí účinnost pomocné energie v otopném období, včetně příspěvku těchto režimů spotřeby energie: stavu vypnutí termostatem, pohotovostního režimu, vypnutého stavu a režimu zahřívání skříně kompresoru; |
110) |
„referenční roční potřebou tepla pro vytápění“(QH) se rozumí roční potřeba tepla pro vytápění vypočtená jako součin návrhového topného zatížení a ročního ekvivalentního počtu hodin vytápění v aktivním režimu (HHE); |
111) |
„sezónním faktorem pomocné energie v režimu vytápění v aktivním režimu“(SAEFh,on) se rozumí účinnost pomocné energie v otopném období, vyjma příspěvku těchto režimů spotřeby energie: stavu vypnutí termostatem, pohotovostního režimu, vypnutého stavu a režimu zahřívání skříně kompresoru; |
112) |
„faktorem pomocné energie v režimu vytápění při částečném zatížení“(AEFh,bin) se rozumí účinnost pomocné energie při vytápění při venkovní teplotě Tj; |
113) |
„faktorem pomocné energie při deklarovaném výkonu“ se rozumí faktor pomocné energie při chlazení (AEFc,dc) nebo vytápění (AEFh,dc) za podmínek částečného zatížení definovaných v tabulce 21 přílohy III, opravený o případné cyklické zapínání/vypínání jednotky, pokud efektivní chladicí výkon (QEc) překračuje chladicí zatížení (Pc(Tj)) nebo pokud efektivní topný výkon (QEh) překračuje topné zatížení (Ph(Tj)); |
114) |
„elektrickým příkonem v režimu vytápění“(PEh) se rozumí efektivní elektrický příkon při vytápění v kW; |
115) |
„emisemi NOx z tepelných čerpadel, komfortních chladičů a klimatizátorů vzduchu s motorem s vnitřním spalováním“ se rozumí součet emisí oxidu dusnatého a oxidu dusičitého z tepelných čerpadel, komfortních chladičů a klimatizátorů vzduchu s motorem s vnitřním spalováním, měřený při standardních jmenovitých podmínkách s použitím ekvivalentu otáček motoru za minutu, vyjádřený v mg oxidu dusičitého na kWh spotřeby paliva vyjádřené pomocí spalného tepla; |
116) |
„ekvivalentem otáček motoru za minutu“(Erpmequivalent) se rozumí počet otáček motoru s vnitřním spalováním za minutu, vypočtený na základě otáček motoru za minutu při koeficientech částečného topného zatížení (resp. částečného chladicího zatížení, pokud výrobek nenabízí funkci vytápění) 70, 60, 40 a 20 % a odpovídajících váhových faktorů 0,15, 0,25, 0,30 a 0,30. |
Definice týkající se vysokoteplotních procesních chladičů
117) |
„jmenovitým příkonem“(DA) se rozumí elektrický příkon nezbytný k tomu, aby vysokoteplotní procesní chladič (včetně kompresoru, ventilátorů nebo čerpadel kondenzátoru, čerpadel výparníku a případných pomocných zařízení) dosáhl jmenovitého výkonu chlazení, vyjádřený v kW s přesností na dvě desetinná místa; |
118) |
„jmenovitým chladicím faktorem“(EERA) se rozumí podíl jmenovitého výkonu chlazení vyjádřeného v kW a jmenovitého příkonu vyjádřeného v kW, vyjádřený s přesností na dvě desetinná místa; |
119) |
„koeficientem sezónní energetické účinnosti“(SEPR) se rozumí koeficient účinnosti vysokoteplotního procesního chladiče při standardních jmenovitých podmínkách, reprezentativní z hlediska změn zátěže a okolní teploty v průběhu roku a vypočtený jako podíl roční potřeby chlazení a roční spotřeby elektrické energie; |
120) |
„roční potřebou chlazení“ se rozumí součet jednotlivých chladicích zatížení specifických pro daný statistický teplotní interval vynásobených odpovídajícím počtem hodin v daném intervalu; |
121) |
„chladicím zatížením“ se rozumí součin jmenovitého výkonu chlazení a koeficientu částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče, vyjádřený v kW s přesností na dvě desetinná místa; |
122) |
„částečným zatížením“(PC(Tj)) se rozumí chladicí zatížení při konkrétní okolní teplotě (Tj), vypočtené jako součin plného zatížení a koeficientu částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče odpovídajícího téže okolní teplotě Tj , vyjádřené v kW s přesností na dvě desetinná místa; |
123) |
„koeficientem částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče“(PR(Tj)) se rozumí:
|
124) |
„roční spotřebou elektrické energie“ se rozumí součet poměrů mezi jednotlivými potřebami chlazení specifickými pro daný statistický teplotní interval a odpovídajícími chladicími faktory pro daný interval, vynásobených příslušným počtem hodin v daném intervalu; |
125) |
„okolní teplotou“ se rozumí:
|
126) |
„referenční okolní teplotou“ se rozumí okolní teplota, vyjádřená ve stupních Celsia, při které je koeficient částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče roven 1. Stanoví se jako 35 °C. U vzduchem chlazených vysokoteplotních procesních chladičů se teplota vzduchu vstupujícího do kondenzátoru stanoví jako 35 °C, u vodou chlazených vysokoteplotních procesních chladičů se teplota vody vstupující do kondenzátoru stanoví jako 30 °C při teplotě venkovního vzduchu na kondenzátoru 35 °C; |
127) |
„chladicím faktorem při částečném zatížení“(EERPL(Tj)) se rozumí chladicí faktor pro každý statistický teplotní interval v roce, odvozený od deklarovaného chladicího faktoru (EERDC) pro stanovené statistické teplotní intervaly a vypočtený lineární interpolací pro jiné statistické teplotní intervaly; |
128) |
„deklarovanou potřebou chlazení“ se rozumí chladicí zatížení za podmínek stanoveného teplotního intervalu, vypočtené jako součin jmenovitého chladicího výkonu a příslušného koeficientu částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče; |
129) |
„deklarovaným chladicím faktorem“(EERDC) se rozumí chladicí faktor vysokoteplotního procesního chladiče v konkrétním jmenovitém bodě, v příslušných případech opravený o koeficient poklesu účinnosti, pokud minimální deklarovaný výkon chlazení přesahuje chladicí zatížení, nebo interpolovaný, pokud nejbližší deklarované výkony chlazení leží nad a pod chladicím zatížením; |
130) |
„deklarovaným příkonem“ se rozumí elektrický příkon nezbytný k tomu, aby vysokoteplotní procesní chladič dosáhl deklarovaného výkonu chlazení v konkrétním jmenovitém bodě; |
131) |
„deklarovaným výkonem chlazení“ se rozumí výkon chlazení poskytovaný vysokoteplotním procesním chladičem pro pokrytí deklarované potřeby chlazení v konkrétním jmenovitém bodě. |
Definice týkající se ventilátorových konvektorů
132) |
„celkovým elektrickým příkonem“(Pelec) se rozumí celkový elektrický příkon absorbovaný jednotkou, včetně ventilátorů a pomocných zařízení. |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES ze dne 15. prosince 2004 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility a o zrušení směrnice 89/336/EHS (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 24).
PŘÍLOHA II
Požadavky na ekodesign
1. |
Sezónní energetická účinnost vytápění ohřívačů vzduchu:
|
2. |
Sezónní energetická účinnost chlazení chladicích zařízení:
|
3. |
Koeficient sezónní energetické účinnosti vysokoteplotních procesních chladičů:
|
4. |
Emise oxidů dusíku:
|
5. |
Informace o výrobku:
Tabulka 9 Požadavky na informace u teplovzdušných ohřívačů
Tabulka 10 Požadavky na informace u komfortních chladičů
Tabulka 11 Požadavky na informace u vzduchem chlazených klimatizátorů vzduchu
Tabulka 12 Požadavky na informace u vodou/solankou chlazených klimatizátorů vzduchu
Tabulka 13 Požadavky na informace u ventilátorových konvektorů
Tabulka 14 Požadavky na informace u tepelných čerpadel
Tabulka 15 Požadavky na informace u vysokoteplotních procesních chladičů
|
(*1) Deklaruje se v příslušných tabulkách v této příloze a v technické dokumentaci se zaokrouhlením na jedno desetinné místo.
(*2) Deklaruje se v příslušných tabulkách v této příloze a v technické dokumentaci se zaokrouhlením na jedno desetinné místo.
(*3) Deklaruje se v příslušných tabulkách v této příloze a v technické dokumentaci se zaokrouhlením na jedno desetinné místo.
(*4) Deklaruje se v příslušných tabulkách v této příloze a v technické dokumentaci se zaokrouhlením na jedno desetinné místo.
(*5) Deklaruje se v příslušných tabulkách v této příloze a v technické dokumentaci se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.
(*6) Deklaruje se v příslušných tabulkách v této příloze a v technické dokumentaci se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.
(*7) Nevyžaduje se u elektrických teplovzdušných ohřívačů.
(*8) Od 26. září 2018.
(*9) Není-li koeficient Cdc zjištěn měřením, činí implicitní hodnota koeficientu poklesu účinnosti chladičů 0,9.
(*10) Od 26. září 2018.
(*11) Není-li koeficient Cdc zjištěn měřením, činí implicitní hodnota koeficientu poklesu účinnosti klimatizátorů vzduchu 0,25.
(*12) Od 26. září 2018.
Pokud se informace týkají vícenásobných dělených klimatizátorů vzduchu, lze výsledky zkoušek a údaje o parametrech získat na základě parametrů venkovní jednotky, a to v kombinaci s vnitřní jednotkou (vnitřními jednotkami) doporučenou výrobcem nebo dovozcem.
(**) Není-li koeficient Cdc zjištěn měřením, činí implicitní hodnota koeficientu poklesu účinnosti klimatizátorů vzduchu 0,25.
(***) Od 26. září 2018. Pokud se informace týkají vícenásobných dělených klimatizátorů vzduchu, lze výsledky zkoušek a údaje o parametrech získat na základě parametrů venkovní jednotky, a to v kombinaci s vnitřní jednotkou (vnitřními jednotkami) doporučenou výrobcem nebo dovozcem.
(**) Není-li koeficient Cdh zjištěn měřením, činí implicitní hodnota koeficientu poklesu účinnosti tepelných čerpadel 0,25.
(***) Od 26. září 2018.
Pokud se informace týkají vícenásobných dělených tepelných čerpadel, lze výsledky zkoušek a údaje o parametrech získat na základě parametrů venkovní jednotky, a to v kombinaci s vnitřní jednotkou (vnitřními jednotkami) doporučenou výrobcem nebo dovozcem.
(*13) Není-li koeficient Cdc zjištěn měřením, činí implicitní hodnota koeficientu poklesu účinnosti chladičů 0,9.
(*14) U jednotek se stupňovou regulací výkonu se v každém poli v části „výkon chlazení“ a „EER“ uvedou dvě hodnoty oddělené lomítkem („/“).
PŘÍLOHA III
Měření a výpočty
1. |
Pro účely shody a ověřování shody s požadavky tohoto nařízení se k měřením a výpočtům použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiná spolehlivá, přesná a opakovatelná metoda, která zohledňuje obecně uznávaný současný stav vývoje příslušných metod. Musí přitom splňovat podmínky a technické parametry stanovené v bodech 2 až 8. |
2. |
Obecné podmínky pro měření a výpočty:
|
3. |
Sezónní energetická účinnost vytápění teplovzdušných ohřívačů:
|
4. |
Sezónní energetická účinnost chlazení komfortních chladičů a klimatizátorů vzduchu, jsou-li poháněny elektromotorem:
|
5. |
Sezónní energetická účinnost chlazení komfortních chladičů a klimatizátorů vzduchu využívajících motor s vnitřním spalováním:
|
6. |
Sezónní energetická účinnost vytápění elektrických tepelných čerpadel:
|
7. |
Sezónní energetická účinnost vytápění tepelných čerpadel využívajících motor s vnitřním spalováním:
|
8. |
Obecné podmínky pro měření a výpočty u vysokoteplotních procesních chladičů |
K určení hodnot jmenovitého a deklarovaného chladicího výkonu, příkonu, chladicího faktoru a koeficientu sezónní energetické účinnosti se měření provádí za těchto podmínek:
a) |
referenční okolní teplota u venkovního tepelného výměníku vzduchem chlazených vysokoteplotních procesních chladičů činí 35 °C a teplota vody vstupující do kondenzátoru u vodou chlazených vysokoteplotních procesních chladičů činí 30 °C (jmenovitý bod s venkovní okolní teplotou 35 °C); |
b) |
teplota kapaliny na výstupu z vnitřního tepelného výměníku činí 7 °C, měřeno suchým teploměrem; |
c) |
změny okolní teploty během roku, reprezentativní z hlediska průměrných klimatických podmínek v Evropské unii, a příslušný počet hodin, kdy se tyto teploty vyskytují, odpovídají hodnotám uvedeným v tabulce 28; |
d) |
změří se účinek poklesu energetické účinnosti způsobeného cyklickým zapínáním a vypínáním v závislosti na druhu regulace výkonu vysokoteplotního procesního chladiče, nebo se použije implicitní hodnota. |
Tabulka 16
Standardní jmenovité podmínky pro tepelná čerpadla vzduch-vzduch a vzduchem chlazené klimatizátory vzduchu
|
Venkovní tepelný výměník |
Vnitřní tepelný výměník |
|||
Teplota suchého teploměru na vstupu (°C) |
Teplota vlhkého teploměru na vstupu (°C) |
Teplota suchého teploměru na vstupu (°C) |
Teplota vlhkého teploměru na vstupu (°C) |
||
Režim vytápění (u tepelných čerpadel) |
Venkovní vzduch/oběhový vzduch |
7 |
6 |
20 |
max. 15 |
Odváděný vzduch/venkovní vzduch |
20 |
12 |
7 |
6 |
|
Režim chlazení (u klimatizátorů vzduchu) |
Venkovní vzduch/oběhový vzduch |
35 |
24 (*1) |
27 |
19 |
Odváděný vzduch/oběhový vzduch |
27 |
19 |
27 |
19 |
|
Odváděný vzduch/venkovní vzduch |
27 |
19 |
35 |
24 |
Tabulka 17
Standardní jmenovité podmínky pro komfortní chladiče typu voda/solanka-voda
|
Venkovní tepelný výměník |
Vnitřní tepelný výměník |
|||
Teplota na vstupu (°C) |
Teplota na výstupu (°C) |
Teplota na vstupu (°C) |
Teplota na výstupu (°C) |
||
Režim chlazení |
Voda-voda (pro nízkoteplotní aplikace vytápění) z chladicí věže |
30 |
35 |
12 |
7 |
Voda-voda (pro středněteplotní aplikace vytápění) z chladicí věže |
30 |
35 |
23 |
18 |
Tabulka 18
Standardní jmenovité podmínky pro komfortní chladiče typu vzduch-voda
|
Venkovní tepelný výměník |
Vnitřní tepelný výměník |
|||
Teplota na vstupu (°C) |
Teplota na výstupu (°C) |
Teplota na vstupu (°C) |
Teplota na výstupu (°C) |
||
Režim chlazení |
Vzduch-voda (pro nízkoteplotní aplikace) |
35 |
— |
12 |
7 |
Vzduch-voda (pro středněteplotní aplikace) |
35 |
— |
23 |
18 |
Tabulka 19
Standardní jmenovité podmínky pro tepelná čerpadla voda/solanka-vzduch a vodou/solankou chlazené klimatizátory vzduchu
|
Venkovní tepelný výměník |
Vnitřní tepelný výměník |
|||
Teplota na vstupu (°C) |
Teplota na výstupu (°C) |
Teplota suchého teploměru na vstupu (°C) |
Teplota vlhkého teploměru na vstupu (°C) |
||
Režim vytápění (u tepelných čerpadel) |
Voda |
10 |
7 |
20 |
max. 15 |
Solanka |
0 |
– 3 (*2) |
20 |
max. 15 |
|
Vodní okruh |
20 |
17 (*2) |
20 |
max. 15 |
|
Režim chlazení (u klimatizátorů vzduchu) |
Chladicí věž |
30 |
35 |
27 |
19 |
Zemní výměník (voda nebo solanka) |
10 |
15 |
27 |
19 |
Tabulka 20
Referenční okolní teploty pro vysokoteplotní procesní chladiče
Zkušební bod |
Koeficient částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče |
Koeficient částečného zatížení (%) |
Venkovní tepelný výměník (°C) |
Vnitřní tepelný výměník |
Teplota vody na vstupu/výstupu výparníku (°C) |
||||
Pevný výstup |
||||
A |
80 % + 20 % × (TA -TD )/(TA -TD ) |
100 |
Teplota vzduchu na vstupu 35 |
12/7 |
Teplota vody na vstupu/výstupu 30/35 |
Tabulka 21
Podmínky částečného zatížení pro klimatizátory vzduchu, komfortní chladiče a tepelná čerpadla
Jmenovitý bod |
Venkovní teplota |
Koeficient částečného zatížení |
Venkovní tepelný výměník |
Vnitřní tepelný výměník |
|||
Vzduchem chlazené klimatizátory vzduchu |
|||||||
|
Tj (°C) |
|
Venkovní teplota suchého teploměru (°C) |
Vnitřní teplota suchého (vlhkého) teploměru (°C) |
|||
A |
35 |
100 % |
35 |
27 (19) |
|||
B |
30 |
74 % |
30 |
27 (19) |
|||
C |
25 |
47 % |
25 |
27 (19) |
|||
D |
20 |
21 % |
20 |
27 (19) |
|||
Vodou chlazené klimatizátory vzduchu |
|||||||
Jmenovitý bod |
Tj (°C) |
Koeficient částečného zatížení |
Teplota na vstupu/výstupu v aplikaci s chladicí věží nebo vodním okruhem (°C) |
Teplota na vstupu/výstupu v aplikaci se zemním výměníkem (voda nebo solanka) (°C) |
Vnitřní teplota suchého (vlhkého) teploměru (°C) |
||
A |
35 |
100 % |
30/35 |
10/15 |
27 (19) |
||
B |
30 |
74 % |
26/ (*3) |
10/ (*3) |
27 (19) |
||
C |
25 |
47 % |
22/ (*3) |
10/ (*3) |
27 (19) |
||
D |
20 |
21 % |
18/ (*3) |
10/ (*3) |
27 (19) |
||
Komfortní chladiče typu vzduch-voda: |
|||||||
Jmenovitý bod |
Tj (°C) |
Koeficient částečného zatížení |
Venkovní teplota suchého teploměru (°C) |
Teplota vody na vstupu/výstupu v aplikaci s ventilátorovým konvektorem (°C) |
Teplota vody na vstupu/výstupu v aplikaci s chladicí podlahou (°C) |
||
Pevný výstup |
|||||||
A |
35 |
100 % |
35 |
12/7 |
12/7 |
23/18 |
|
B |
30 |
74 % |
30 |
(*3)/7 |
(*3)/8,5 |
(*3)/18 |
|
C |
25 |
47 % |
25 |
(*3)/7 |
(*3)/10 |
(*3)/18 |
|
D |
20 |
21 % |
20 |
(*3)/7 |
(*3)/11,5 |
(*3)/18 |
|
Komfortní chladiče typu voda-voda |
|||||||
Jmenovitý bod |
Tj (°C) |
Koeficient částečného zatížení |
Teplota na vstupu/výstupu v aplikaci s chladicí věží nebo vodním okruhem (°C) |
Teplota na vstupu/výstupu v aplikaci se zemním výměníkem (voda nebo solanka) (°C) |
Teplota vody na vstupu/výstupu v aplikaci s ventilátorovým konvektorem (°C) |
Teplota vody na vstupu/výstupu v aplikaci s chladicí podlahou (°C) |
|
Pevný výstup |
|||||||
A |
35 |
100 % |
30/35 |
10/15 |
12/7 |
12/7 |
23/18 |
B |
30 |
74 % |
26/ (*3) |
10/ (*3) |
(*3)/7 |
(*3)/8,5 |
(*3)/18 |
C |
25 |
47 % |
22/ (*3) |
10/ (*3) |
(*3)/7 |
(*3)/10 |
(*3)/18 |
D |
20 |
21 % |
18/ (*3) |
10/ (*3) |
(*3)/7 |
(*3)/11,5 |
(*3)/18 |
Tepelná čerpadla vzduch-vzduch |
|||||||
Jmenovitý bod |
Tj (°C) |
Koeficient částečného zatížení |
Venkovní teplota suchého (vlhkého) teploměru (°C) |
Vnitřní teplota suchého teploměru (°C) |
|||
A |
– 7 |
88 % |
– 7(– 8) |
20 |
|||
B |
+ 2 |
54 % |
+ 2(+ 1) |
20 |
|||
C |
+ 7 |
35 % |
+ 7(+ 6) |
20 |
|||
D |
+ 12 |
15 % |
+ 12(+ 11) |
20 |
|||
E |
Tol |
závisí na Tol |
Tj = Tol |
20 |
|||
F |
Tbiv |
závisí na Tbiv |
Tj = Tbiv |
20 |
|||
Tepelná čerpadla voda/solanka-vzduch |
|||||||
Jmenovitý bod |
Tj (°C) |
Koeficient částečného zatížení |
Podzemní voda |
Solanka |
Vnitřní teplota suchého teploměru (°C) |
||
Vstupní/výstupní teplota (°C) |
Vstupní/výstupní teplota (°C) |
||||||
A |
– 7 |
88 % |
10/ (*3) |
0/ (*3) |
20 |
||
B |
+ 2 |
54 % |
10/ (*3) |
0/ (*3) |
20 |
||
C |
+ 7 |
35 % |
10/ (*3) |
0/ (*3) |
20 |
||
D |
+ 12 |
15 % |
10/ (*3) |
0/ (*3) |
20 |
||
E |
Tol |
závisí na Tol |
10/ (*3) |
0/ (*3) |
20 |
||
F |
Tbiv |
závisí na Tbiv |
10/ (*3) |
0/ (*3) |
20 |
Tabulka 22
Podmínky částečného zatížení pro výpočet koeficientu SEPR u vzduchem chlazených vysokoteplotních procesních chladičů
Jmenovitý bod |
Koeficient částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče |
Koeficient částečného zatížení (%) |
Venkovní tepelný výměník |
Vnitřní tepelný výměník |
Teplota vzduchu na vstupu (°C) |
Teplota vody na vstupu/výstupu výparníku (°C) |
|||
Pevný výstup |
||||
A |
80 % + 20 % × (TA -TD )/(TA -TD ) |
100 |
35 |
12/7 |
B |
80 % + 20 % × (TB -TD )/(TA -TD ) |
93 |
25 |
(*4)/7 |
C |
80 % + 20 % × (TC -TD )/(TA -TD ) |
87 |
15 |
(*4)/7 |
D |
80 % + 20 % × (TD -TD )/(TA -TD ) |
80 |
5 |
(*4)/7 |
Tabulka 23
Podmínky částečného zatížení pro výpočet koeficientu SEPR u vodou chlazených vysokoteplotních procesních chladičů
Jmenovitý bod |
Koeficient částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče |
Koeficient částečného zatížení (%) |
Vodou chlazený kondenzátor |
Vnitřní tepelný výměník |
|
Teplota vody na vstupu/výstupu (°C) |
Venkovní teplota vzduchu (°C) |
Teplota vody na vstupu/výstupu výparníku (°C) |
|||
Pevný výstup |
|||||
A |
80 % + 20 % × (TA -TD )/(TA -TD ) |
100 |
30/35 |
35 |
12/7 |
B |
80 % + 20 % × (TB -TD )/(TA -TD ) |
93 |
23/ (*5) |
25 |
(*5)/7 |
C |
80 % + 20 % × (TC -TD )/(TA -TD ) |
87 |
16/ (*5) |
15 |
(*5)/7 |
D |
80 % + 20 % × (TD –TD )/(TA –TD ) |
80 |
9/ (*5) |
5 |
(*5)/7 |
Tabulka 24
Referenční návrhové podmínky pro komfortní chladiče, klimatizátory vzduchu a tepelná čerpadla
Funkce |
Období |
Referenční návrhová teplota suchého (vlhkého) teploměru |
||
Tdesign,c |
||||
Chlazení |
Průměrné |
35 (24) °C |
||
Referenční návrhová teplota |
Maximální bivalentní teplota |
Maximální mezní provozní teplota |
||
Tdesign,h |
Tbiv |
Tol |
||
Vytápění |
Průměrné |
– 10 (– 11) °C |
+ 2 °C |
– 7 °C |
Teplejší |
2 (– 1) °C |
7 °C |
2 °C |
|
Chladnější |
– 22 (– 23) °C |
– 7 °C |
– 15 °C |
Tabulka 25
Standardní jmenovité podmínky pro ventilátorové konvektory
Zkouška chlazení |
Zkouška vytápění |
Zkouška akustického výkonu |
||
Teplota vzduchu |
27 °C (suchý teploměr) 19 °C (vlhký teploměr) |
Teplota vzduchu |
20 °C (suchý teploměr) |
Za okolních podmínek bez průtoku vody |
Vstupní teplota vody |
7 °C |
Vstupní teplota vody |
45 °C pro dvoutrubkové jednotky 65 °C pro čtyřtrubkové jednotky |
|
Nárůst teploty vody |
5 °C |
Pokles teploty vody |
5 °C pro dvoutrubkové jednotky 10 °C pro čtyřtrubkové jednotky |
Tabulka 26
Evropská otopná období pro tepelná čerpadla
binj |
Tj [°C] |
Hj [h/rok] |
||
Teplejší |
Průměrné |
Chladnější |
||
1 až 8 |
– 30 až – 23 |
0 |
0 |
0 |
9 |
– 22 |
0 |
0 |
1 |
10 |
– 21 |
0 |
0 |
6 |
11 |
– 20 |
0 |
0 |
13 |
12 |
– 19 |
0 |
0 |
17 |
13 |
– 18 |
0 |
0 |
19 |
14 |
– 17 |
0 |
0 |
26 |
15 |
– 16 |
0 |
0 |
39 |
16 |
– 15 |
0 |
0 |
41 |
17 |
– 14 |
0 |
0 |
35 |
18 |
– 13 |
0 |
0 |
52 |
19 |
– 12 |
0 |
0 |
37 |
20 |
– 11 |
0 |
0 |
41 |
21 |
– 10 |
0 |
1 |
43 |
22 |
– 9 |
0 |
25 |
54 |
23 |
– 8 |
0 |
23 |
90 |
24 |
– 7 |
0 |
24 |
125 |
25 |
– 6 |
0 |
27 |
169 |
26 |
– 5 |
0 |
68 |
195 |
27 |
– 4 |
0 |
91 |
278 |
28 |
– 3 |
0 |
89 |
306 |
29 |
– 2 |
0 |
165 |
454 |
30 |
– 1 |
0 |
173 |
385 |
31 |
0 |
0 |
240 |
490 |
32 |
1 |
0 |
280 |
533 |
33 |
2 |
3 |
320 |
380 |
34 |
3 |
22 |
357 |
228 |
35 |
4 |
63 |
356 |
261 |
36 |
5 |
63 |
303 |
279 |
37 |
6 |
175 |
330 |
229 |
38 |
7 |
162 |
326 |
269 |
39 |
8 |
259 |
348 |
233 |
40 |
9 |
360 |
335 |
230 |
41 |
10 |
428 |
315 |
243 |
42 |
11 |
430 |
215 |
191 |
43 |
12 |
503 |
169 |
146 |
44 |
13 |
444 |
151 |
150 |
45 |
14 |
384 |
105 |
97 |
46 |
15 |
294 |
74 |
61 |
Celkem hodin: |
3 590 |
4 910 |
6 446 |
Tabulka 27
Evropské chladicí období pro komfortní chladiče a klimatizátory vzduchu
Interval |
Venkovní teplota (suchý teploměr) |
Průměrné chladicí období |
Výpočet EER |
Počet hodin v daném intervalu |
|||
j |
Tj |
hj |
|
č. |
°C |
h/rok |
|
1 |
17 |
205 |
EER(D) |
2 |
18 |
227 |
EER(D) |
3 |
19 |
225 |
EER(D) |
4 |
20 |
225 |
D – naměřená hodnota |
5 |
21 |
216 |
lineární interpolace |
6 |
22 |
215 |
lineární interpolace |
7 |
23 |
218 |
lineární interpolace |
8 |
24 |
197 |
lineární interpolace |
9 |
25 |
178 |
C – naměřená hodnota |
10 |
26 |
158 |
lineární interpolace |
11 |
27 |
137 |
lineární interpolace |
12 |
28 |
109 |
lineární interpolace |
13 |
29 |
88 |
lineární interpolace |
14 |
30 |
63 |
B – naměřená hodnota |
15 |
31 |
39 |
lineární interpolace |
16 |
32 |
31 |
lineární interpolace |
17 |
33 |
24 |
lineární interpolace |
18 |
34 |
17 |
lineární interpolace |
19 |
35 |
13 |
A – naměřená hodnota |
20 |
36 |
9 |
EER(A) |
21 |
37 |
4 |
EER(A) |
22 |
38 |
3 |
EER(A) |
23 |
39 |
1 |
EER(A) |
24 |
40 |
0 |
EER(A) |
Tabulka 28
Referenční evropské chladicí období pro vysokoteplotní procesní chladiče
binj |
Tj [°C] |
Hj [h/rok] |
1 |
– 19 |
0,08 |
2 |
– 18 |
0,41 |
3 |
–17 |
0,65 |
4 |
– 16 |
1,05 |
5 |
– 15 |
1,74 |
6 |
– 14 |
2,98 |
7 |
– 13 |
3,79 |
8 |
– 12 |
5,69 |
9 |
– 11 |
8,94 |
10 |
– 10 |
11,81 |
11 |
– 9 |
17,29 |
12 |
– 8 |
20,02 |
13 |
– 7 |
28,73 |
14 |
– 6 |
39,71 |
15 |
– 5 |
56,61 |
16 |
– 4 |
76,36 |
17 |
– 3 |
106,07 |
18 |
– 2 |
153,22 |
19 |
– 1 |
203,41 |
20 |
0 |
247,98 |
21 |
1 |
282,01 |
22 |
2 |
275,91 |
23 |
3 |
300,61 |
24 |
4 |
310,77 |
25 |
5 |
336,48 |
26 |
6 |
350,48 |
27 |
7 |
363,49 |
28 |
8 |
368,91 |
29 |
9 |
371,63 |
30 |
10 |
377,32 |
31 |
11 |
376,53 |
32 |
12 |
386,42 |
33 |
13 |
389,84 |
34 |
14 |
384,45 |
35 |
15 |
370,45 |
36 |
16 |
344,96 |
37 |
17 |
328,02 |
38 |
18 |
305,36 |
39 |
19 |
261,87 |
40 |
20 |
223,90 |
41 |
21 |
196,31 |
42 |
22 |
163,04 |
43 |
23 |
141,78 |
44 |
24 |
121,93 |
45 |
25 |
104,46 |
46 |
26 |
85,77 |
47 |
27 |
71,54 |
48 |
28 |
56,57 |
49 |
29 |
43,35 |
50 |
30 |
31,02 |
51 |
31 |
20,21 |
52 |
32 |
11,85 |
53 |
33 |
8,17 |
54 |
34 |
3,83 |
55 |
35 |
2,09 |
56 |
36 |
1,21 |
57 |
37 |
0,52 |
58 |
38 |
0,40 |
Tabulka 29
Počet hodin provozu v jednotlivých funkčních režimech pro komfortní chladiče, klimatizátory vzduchu a tepelná čerpadla
Období |
Počet hodin provozu |
|||||
Zapnutý stav |
Režim vypnutí termostatem |
Pohotovostní režim |
Vypnutý stav |
Režim zahřívání skříně kompresoru |
||
H CE (chlazení); H HE (vytápění) |
HTO |
HSB |
HOFF |
HCK |
||
Chlazení (pro výpočet SEER) |
Průměrné |
600 |
659 |
1 377 |
0 |
2 036 |
Chladnější |
300 |
436 |
828 |
0 |
1 264 |
|
Teplejší |
900 |
767 |
1 647 |
0 |
2 414 |
|
Pouze vytápění (pro výpočet SCOP) |
Průměrné |
1 400 |
179 |
0 |
3 672 |
3 851 |
Chladnější |
2 100 |
131 |
0 |
2 189 |
2 320 |
|
Teplejší |
1 400 |
755 |
0 |
4 345 |
5 100 |
|
Vytápění, lze-li obrátit (pro výpočet SCOP) |
Průměrné |
1 400 |
179 |
0 |
0 |
179 |
Chladnější |
2 100 |
131 |
0 |
0 |
131 |
|
Teplejší |
1 400 |
755 |
0 |
0 |
755 |
(*1) Podmínka teploty udávané vlhkým teploměrem se nevyžaduje při zkoušení jednotek, které neodpařují kondenzát.
(*2) U jednotek určených pro vytápění i chlazení se použije průtok získaný při zkoušce za standardních jmenovitých podmínek v režimu chlazení.
(*3) Výstupní teploty závislé na průtoku vody se určují při standardních jmenovitých podmínkách (koeficient částečného zatížení 100 % při chlazení, 88 % při vytápění).
(*4) S průtokem vody určeným při zkoušce „A“ u jednotek s pevným průtokem vody nebo s proměnným průtokem vody.
(*5) S průtokem vody určeným při zkoušce „A“ u jednotek s pevným průtokem vody nebo s proměnným průtokem vody.
PŘÍLOHA IV
Postupy ověřování
Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES použijí orgány členských států u požadavků stanovených v příloze II následující postup ověřování.
1. |
Orgány členského státu provedou zkoušku jednoho kusu každého modelu. |
2. |
Má se za to, že model ohřívače vzduchu, chladicího zařízení, vysokoteplotního procesního chladiče nebo ventilátorového konvektoru splňuje příslušné požadavky stanovené v příloze II tohoto nařízení, pokud:
|
3. |
Pokud se u modelu ohřívače vzduchu, chladicího zařízení, vysokoteplotního procesního chladiče nebo ventilátorového konvektoru, který má jmenovitý topný výkon, chladicí výkon nebo výkon chlazení ≥ 70 kW nebo který se vyrábí v množství menším než 5 kusů za rok, nepodaří dosáhnout výsledku podle bodu 2, má se za to, že tento model a veškeré další modely, u nichž byly informace obsažené v technické dokumentaci získány na stejném základě, nejsou v souladu s tímto nařízením. |
4. |
Pokud se u modelu ohřívače vzduchu, chladicího zařízení, vysokoteplotního procesního chladiče nebo ventilátorového konvektoru, který má jmenovitý topný výkon, chladicí výkon nebo výkon chlazení < 70 kW nebo který se vyrábí v množství 5 a více kusů za rok, nepodaří dosáhnout výsledku podle bodu 2 písm. a), má se za to, že tento model a veškeré další modely, u nichž byly informace obsažené v technické dokumentaci získány na stejném základě, nejsou v souladu s tímto nařízením. |
5. |
Pokud se u modelu ohřívače vzduchu, chladicího zařízení, vysokoteplotního procesního chladiče nebo ventilátorového konvektoru, který má jmenovitý topný výkon, chladicí výkon nebo výkon chlazení < 70 kW a který se vyrábí v množství 5 a více kusů za rok, nepodaří dosáhnout výsledku podle bodu 2 písm. b), orgány členského státu namátkou vyberou pro zkoušení další tři kusy téhož modelu. Má se za to, že model ohřívače vzduchu, chladicího zařízení nebo vysokoteplotního procesního chladiče splňuje příslušné požadavky stanovené v příloze II tohoto nařízení, pokud:
|
6. |
Pokud se nepodaří dosáhnout výsledků podle bodu 5, má se za to, že model a veškeré další modely, u nichž byly informace obsažené v technické dokumentaci získány na stejném základě, nejsou v souladu s tímto nařízením. |
7. |
Orgány členského státu použijí metody měření a výpočtů stanovené v příloze III. |
8. |
Vzhledem k hmotnostním a velikostním omezením, pokud jde o přepravu ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů, mohou orgány členského státu rozhodnout o provedení postupu ověřování v prostorách výrobců před uvedením dotčených výrobků do provozu v cílovém místě určení. |
9. |
Orgány členských států poskytnou výsledky zkoušek a další relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce od přijetí rozhodnutí o nevyhovění modelu. |
10. |
Tolerance pro ověřování definované v této příloze se vztahují pouze na ověřování naměřených parametrů ze strany orgánů členského státu a nesmí být použity výrobcem jako přípustná tolerance pro stanovení hodnot v technické dokumentaci ani pro interpretaci těchto hodnot za účelem dosažení shody nebo za účelem jakéhokoli sdělování lepších parametrů. |
PŘÍLOHA V
Referenční hodnoty
V době vstupu tohoto nařízení v platnost byla pro ohřívače vzduchu a chladicí zařízení, pokud jde o sezónní energetickou účinnost vytápění, sezónní energetickou účinnost chlazení nebo koeficient sezónní energetické účinnosti a emise oxidů dusíku za nejlepší na trhu označena technologie s těmito parametry:
1. |
Referenční hodnoty sezónní energetické účinnosti vytápění nebo chlazení ohřívačů vzduchu a chladicích zařízení a koeficientu sezónní energetické účinnosti vysokoteplotních procesních chladičů jsou uvedeny v tabulce 30. Tabulka 30 Referenční hodnoty sezónní energetické účinnosti vytápění nebo chlazení ohřívačů vzduchu a chladicích zařízení a koeficientu sezónní energetické účinnosti vysokoteplotních procesních chladičů
|
2. |
Referenční hodnoty pro emise oxidů dusíku, vyjádřené v emisích oxidu dusičitého:
|
3. |
Referenční hodnoty stanovené v bodech 1 a 2 nemusí nutně znamenat, že u jednoho výrobku lze dosáhnout kombinace těchto hodnot. |