5.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 88/1

(1)

Podle nařízení (EU) č. 596/2014 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v řadě úzce souvisejících záležitostí týkajících se vynětí některých veřejných orgánů a centrálních bank třetích zemí z oblasti působnosti tohoto nařízení, ukazatelů manipulace s trhem, prahových hodnot pro zveřejňování vnitřních informací účastníky trhu s povolenkami na emise, upřesnění příslušného orgánu pro oznamování odložení uveřejnění vnitřních informací, okolností, za kterých může emitent povolit obchodování během uzavřeného období, a druhů obchodů osob s řídicí pravomocí podléhajících oznamovací povinnosti.

(2)

Členské státy, členové Evropského systému centrálních bank (ESCB), ministerstva a jiné agentury a subjekty zvláštního určení jednoho či více členských států a Unie a některé další veřejné orgány nebo osoby jednající jejich jménem by neměly být omezovány v provádění měnové nebo kurzové politiky či politiky v oblasti správy veřejného dluhu, pokud jsou příslušné činnosti prováděny ve veřejném zájmu a výhradně za účelem provádění těchto politik.

(3)

Vynětí z působnosti nařízení (EU) č. 596/2014 u operací uskutečněných ve veřejném zájmu může být podle čl. 6 odst. 5 nařízení (EU) č. 596/2014 rozšířeno na některé veřejné orgány pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující a na centrální banky třetích zemí, pokud splňují příslušné požadavky. Komise za tímto účelem vypracovala a předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, jak se v mezinárodním prostředí přistupuje k některým veřejným orgánům pověřeným správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahujícím a k centrálním bankám třetích zemí. Tato zpráva obsahuje srovnávací analýzu toho, jakým způsobem se přistupuje k těmto orgánům a k centrálním bankám v právních řádech třetích zemí, a také norem v oblasti řízení rizik, které se uplatňují na obchody prováděné těmito veřejnými orgány a centrálními bankami v dotčených jurisdikcích. Ve zprávě byl ve srovnávací analýze vyvozen závěr, že je vhodné rozšířit výjimku pro obchody, pokyny nebo jednání v rámci měnové nebo kurzové politiky či politiky v oblasti správy veřejného dluhu také na některé veřejné orgány a centrální banky těchto třetích zemí.

(4)

Je třeba vyhotovit seznam veřejných orgánů a centrálních bank třetích zemí, na které se vztahuje výjimka, a v případě potřeby jej kdykoli podrobit revizi.

(5)

Je nezbytné upřesnit ukazatele manipulativního jednání souvisejícího s nepravdivými nebo zavádějícími signály a se zajištěním ceny uvedené v příloze I nařízení (EU) č. 596/2014 s cílem objasnit jejich prvky a vzít v úvahu technický vývoj na finančních trzích. Je tedy třeba vyhotovit demonstrativní výčet těchto ukazatelů včetně příkladů praktik.

(6)

U některých praktik by se měly určit další ukazatele, neboť mohou tyto praktiky objasnit a názorně ilustrovat. Tyto ukazatele by neměly být považovány za vyčerpávající ani určující a jejich vztahy k jednomu nebo více příkladů praktik by neměly být považovány za definitivní. Příklady praktik by neměly být samy o sobě považovány za manipulaci s trhem, nýbrž je třeba, aby je účastníci trhu a příslušné orgány brali v úvahu, když zkoumají obchody nebo pokyny k obchodování.

(7)

Je třeba uplatňovat proporcionální přístup s přihlédnutím k povaze a konkrétní charakteristice dotčených finančních nástrojů a trhů. Příklady se mohou vázat k jednomu nebo více ukazatelům manipulace s trhem, jež stanoví příloha I nařízení (EU) č. 596/2014, nebo mohou ilustrovat jeden nebo více těchto ukazatelů. Konkrétní praktika tudíž může zahrnovat více než jeden ukazatel manipulace s trhem uvedený v příloze I nařízení (EU) č. 596/2014 v závislosti na tom, jak se používá, a může zde dojít k určitému překrývání. Podobně, přestože se na ně konkrétně v tomto nařízení neodkazuje, mohou některé jiné praktiky ilustrovat každý jednotlivý ukazatel uvedený v tomto nařízení. Účastníci trhu a příslušné orgány by tedy měli vzít v úvahu jiné neupřesněné okolnosti, jež lze podle definice uvedené v nařízení (EU) č. 596/2014 považovat za potenciální manipulaci s trhem.

(8)

Některé příklady praktik uvedené v tomto nařízení popisují případy, které spadají pod definici manipulace s trhem nebo které v určitých ohledech odkazují na manipulativní jednání. Na druhé straně lze určité příklady praktik považovat za legitimní, pokud například osoba, která uzavírá obchod nebo vydává pokyny k obchodování, které mohou být považovány za manipulaci s trhem, může být schopna prokázat, že její důvody pro uzavření těchto obchodů nebo vydání pokynů k obchodování byly legitimní a byly v souladu s uznávanými postupy na daném trhu.

(9)

Pro účely uvedení příkladů praktik, jež odkazují na ukazatele manipulace s trhem, které stanoví příloha I nařízení (EU) č. 596/2014, křížové odkazy v příloze II tohoto nařízení zahrnují jednak příslušné příklady praktik, jednak další ukazatel s tímto příkladem související.

(10)

Pro účely ukazatelů manipulativního jednání, jež stanoví toto nařízení, jakýkoli odkaz na „pokyn k obchodování“ zahrnuje všechny druhy pokynů včetně pokynů počátečních, jejich změn, aktualizací a zrušení bez ohledu na to, zda byly provedeny, či nikoli, bez ohledu na prostředky použité k přístupu k obchodnímu systému nebo k uskutečnění obchodu nebo k zadání pokynu k obchodování a bez ohledu na to, zda byl pokyn vložen do evidence příkazů daného systému.

(11)

Účastníci trhu s povolenkami na emise jsou zvláštní podmnožina účastníků pohybujících se na trhu s povolenkami na emise. V rámci účastníků pohybujících se na trhu s povolenkami na emise by měli ti, kteří přesahují určité minimální prahové hodnoty, naplňovat definici účastníků trhu s povolenkami na emise a požadavek na uveřejňování vnitřních informací by se měl vztahovat pouze na ně. Tyto minimální prahové hodnoty by tedy měly být jasně stanoveny.

(12)

V návaznosti na definici vnitřních informací podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) č. 596/2014 účastník trhu s povolenkami na emise musí posoudit případ od případu, zda uvažované informace splňují kritéria vnitřních informací. Z toho vyplývá, že se nepředpokládá, že by účastník trhu s povolenkami na emise měl zveřejňovat veškeré informace o svých fyzických operacích. Účastník trhu s povolenkami na emise by měl náležitě posoudit dotčené informace s přihlédnutím k tržním okolnostem a jiným vnějším faktorům, které mohou mít dopad na cenu povolenky na emise v určitém časovém okamžiku, kdy dojde ke vzniku informace.

(13)

Výjimka uvedená v čl. 17 odst. 2 nařízení (EU) č. 596/2014 vyjímá z definice účastníka trhu s povolenkami na emise ty účastníky pohybující se na trhu s povolenkami na emise, jejichž zařízení nebo činnosti v oblasti letectví, které vlastní, kontrolují nebo za něž odpovídají, v předchozím roce vyprodukovaly emise, jež nepřesáhly minimální prahovou hodnotu ekvivalentu oxidu uhličitého, a v případě zařízení, kde probíhá spalování, jmenovitý tepelný příkon těchto zařízení nepřesáhl minimální prahovou hodnotu. Minimální prahové hodnoty by se tudíž měly vztahovat k veškerému podnikání včetně činností v oblasti letectví nebo zařízení, které daný účastník, jeho mateřská společnost nebo přidružená společnost vlastní nebo kontroluje, nebo za něž je z provozního hlediska účastník, jeho mateřská společnost nebo přidružená společnost odpovědná, a to zcela nebo částečně.

(14)

Roční prahová hodnota ekvivalentu oxidu uhličitého a jmenovitého tepelného příkonu by se kromě toho měly vzít v úvahu kumulativně, nemá-li uvedený požadavek platit. Překročení jedné z těchto dvou prahových hodnot by tedy mělo být dostatečné pro to, aby povinnost zveřejnění podle čl. 17 odst. 2 nařízení (EU) č. 596/2014 platila.

(15)

K posílení integrity trhu a zamezení nadbytečnému zveřejňování je vhodné stanovit minimální prahové hodnoty na úrovni, která zavádí výjimky pro společnosti, u kterých je nepravděpodobné, že by držely vnitřní informace.

(16)

Minimální prahové hodnoty by měly být podle potřeby přehodnoceny s cílem posoudit jejich fungování mimo jiné z hlediska očekávaného zvýšení transparentnosti trhu s povolenkami na emise včetně počtu vykazovaných událostí a administrativní zátěže s tím spojené, vývoje a vyspělosti trhu s povolenkami na emise, počtu účastníků trhu s povolenkami na emise a dopadu na dostupnost informací o konkrétních firmách a na tvorbu cen nebo na investiční rozhodnutí na trhu s povolenkami na emise.

(17)

S přihlédnutím k rozšířené oblasti působnosti nařízení (EU) č. 596/2014 z hlediska finančních nástrojů, na něž se vztahuje, ke skutečnosti, že požadavek na oznamování ex post příslušnému orgánu se vztahuje na emitenty, kteří požadovali nebo schválili přijetí svých finančních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu v členském státě, nebo v případě nástrojů obchodovaných pouze v mnohostranných obchodních systémech (MOS) nebo jiných typech organizovaných obchodních systémů (OTF) na emitenty, kteří schválili obchodování se svými finančními nástroji v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému nebo požádali o přijetí svých finančních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému v členském státě, a ke skutečnosti, že finanční nástroje těchto emitentů mohou být přijaty k obchodování nebo se s nimi obchoduje v obchodních systémech v různých členských státech, je třeba zajistit, aby ve všech případech jediným příslušným orgánem, který přijímá oznámení, byl ten, který má největší zájem na dohledu nad trhem, a aby nebyl ponechán prostor k volnému uvážení emitenta. Tento přístup vychází z konceptu majetkových cenných papírů.

(18)

Povinnost oznamovat odložení zveřejnění vnitřních informací příslušnému orgánu uvedená v čl. 17 odst. 4 nařízení (EU) č. 596/2014 se vztahuje také na účastníky trhu s povolenkami na emise. Z hlediska oblasti působnosti se nařízení (EU) č. 596/2014 vztahuje na účastníky trhu s povolenkami na emise aktivní na primárním trhu s povolenkami na emise nebo odvozenými draženými produkty (podávání nabídek na dražbách) nebo na sekundárních trzích s povolenkami na emise nebo jejich deriváty.

(19)

S cílem zajistit, aby byl pro účastníky trhu s povolenkami na emise s jistotou určen jediný příslušný orgán, by příslušným orgánem pro účely oznámení podle čl. 17 odst. 4 nařízení (EU) č. 596/2014 měl být, jak stanoví i čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení, příslušný orgán členského státu, ve kterém je účastník trhu s povolenkami na emise registrován, a nikoli tedy příslušný orgán každého z obchodních systémů, kde se s povolenkami na emise obchoduje.

(20)

Volba příslušného orgánu členského státu, v němž je účastník trhu s povolenkami na emise registrován, představuje řešení, které vždy s jistotou určí jediný příslušný orgán, a to omezuje administrativní zátěž účastníků trhu s povolenkami na emise na základě zajištění toho, že nemusejí provádět několikerá a souběžná oznámení více příslušným orgánům.

(21)

Emitent může za výjimečných okolností umožnit osobě s řídicí pravomocí přikročit k okamžitému prodeji svých akcií během uzavřeného období. Souhlas emitenta by měl být poskytnut na individuálním základě a prvním kritériem by měla být skutečnost, že osoba s řídicí pravomocí si před jakýmkoli obchodováním vyžádá souhlas emitenta s dotčeným obchodem a tento souhlas získá. Aby měl emitent možnost posoudit individuální okolnosti každého jednotlivého případu, měla by tato žádost být odůvodněna a její součástí by mělo být vysvětlení plánovaného obchodu a popis výjimečné povahy okolností.

(22)

O rozhodnutí udělit souhlas s obchodem by se mělo uvažovat pouze v případě, že důvod k žádosti o uzavření obchodu je výjimečný. Tato výjimka by se měla vykládat v úzkém slova smyslu, aniž by se nepatřičně rozšířil rozsah působnosti výjimky ze zákazu obchodování v uzavřeném období. Okolnosti, za kterých lze výjimku udělit, by měly být nejen mimořádně naléhavé, ale také neočekávané, přesvědčivé a nikoli vyvolané osobou s řídicí pravomocí.

(23)

Pokud osoby s řídicí pravomocí oznámí situace, které jsou neočekávané, přesvědčivé a vymykají se jejich kontrole, měly by mít možnost prodat akcie pouze za účelem získání potřebných finančních prostředků. Tyto situace by mohly vyplývat z finančního závazku, který musí osoba s řídicí pravomocí splnit, jako například právně vynutitelný nárok, včetně soudního příkazu, a za předpokladu, že osoba s řídicí pravomocí nemůže přiměřeným způsobem tento závazek splnit, aniž by dotčené akcie prodala. Mohou také vyplývat ze situace, do níž se osoba s řídicí pravomocí dostane před zahájením uzavřeného období (například daňový závazek) a jež vyžaduje platbu určité částky třetí straně, kterou osoba s řídicí pravomocí nemohla plně nebo částečně financovat jinak než prodejem akcií emitenta.

(24)

Pokud jde o obchody uskutečňované v rámci systémů zaměstnaneckých akcií, systémů spoření, nároků či oprávněnosti k akciím nebo v souvislosti s nimi, musí být stanoveno, zda je emitent může povolit. Měly by tedy být jasně identifikovány a podrobně určeny některé druhy obchodů. Charakteristika těchto obchodů se vztahuje k povaze obchodu (např. nákup nebo prodej, uplatnění opce nebo jiných nároků), k načasování obchodu nebo vstupu osoby s řídicí pravomocí do určitého systému a k otázce, zda daný obchod včetně jeho vlastností (např. datum provedení, výše obchodu) byl sjednán, naplánován a zorganizován v přiměřeném předstihu před zahájením uzavřeného období.

(25)

Obchody, ve kterých se podíl na výtěžku nemění, lze uskutečnit z podnětu osoby s řídicí pravomocí za předpokladu, že tato osoba si před plánovaným obchodem vyžádala povolení od emitenta a toto povolení od něj získala. Dotčený obchod by se měl týkat pouze převodu dotčených nástrojů mezi účty osoby s řídicí pravomocí (například mezi systémy), aniž by došlo ke změně ceny převáděných nástrojů. Tento přístup nezahrnuje převod finančních nástrojů nebo jiné obchody, jako je například prodej nebo nákup mezi osobou s řídicí pravomocí a jinou osobou, zejména právnickou osobou, již osoba s řídicí pravomocí plně vlastní.

(26)

Nařízení (EU) č. 596/2014 ukládá osobám s řídicí pravomocí a rovněž osobám, jež jsou s nimi úzce propojeny, povinnost oznámit emitentovi a příslušnému orgánu každý obchod uskutečněný na jejich vlastní účet, který se týká akcií nebo dluhových nástrojů tohoto emitenta nebo derivátů či jiných finančních nástrojů, jež s nimi souvisejí. Osoby s řídicí pravomocí a rovněž osoby s nimi úzce propojené by měly také oznámit účastníkům trhu s povolenkami na emise každý obchod provedený na vlastní účet v souvislosti s povolenkami na emise, dražebními produkty od nich odvozenými nebo s nimi souvisejícími deriváty.

(27)

Oznamování obchodů uskutečněných na vlastní účet osobami s řídicí pravomocí v rámci emitenta nebo účastníka trhu s povolenkami na emise nebo osobami s nimi úzce propojenými je nejen cennou informací pro účastníky trhu, ale také dalším prostředkem kontroly trhu pro příslušné orgány. Povinností těchto osob oznamovat obchody není dotčena jejich povinnost zdržet se zneužívání trhu ve smyslu definice v nařízení (EU) č. 596/2014.

(28)

Povinnost oznamovat obchody prováděné osobami s řídicí pravomocí nebo osobou s nimi úzce propojenou se vztahuje na široké spektrum operací a zahrnuje každý obchod provedený na vlastní účet. Je proto vhodné určit široký demonstrativní výčet konkrétních druhů obchodů, pro něž platí oznamovací povinnost. Tím by se mělo nejen usnadnit dosažení plné transparentnosti obchodů ze strany osob s řídicí pravomocí a osob, jež jsou s nimi úzce propojeny, ale také zmírnit riziko obcházení oznamovací povinnosti prostřednictvím určení konkrétních druhů obchodů podléhajících oznamovací povinnosti.

(29)

Vzhledem k tomu, že rozsah obchodů, na něž se vztahuje zmocnění podle čl. 19 odst. 14 nařízení (EU) č. 596/2014, je široký a nelze jej omezit pouze na tři druhy obchodů, jejichž seznam je výslovně uveden v čl. 19 odst. 7 tohoto nařízení, je vhodné určit široký demonstrativní výčet konkrétních druhů obchodů, pro něž platí oznamovací povinnost.

(30)

Ve vztahu k podmíněným obchodům vzniká oznamovací povinnost v případě, že nastane dotčená podmínka nebo podmínky, tedy v okamžiku, kdy k dotčenému obchodu skutečně dojde. Nelze tedy stanovit požadavek, aby byla oznamována podmíněná smlouva i obchod provedený po splnění podmínek, neboť takové oznámení by se v praxi ukázalo jako matoucí, zejména v případě, že podmínky nenastanou a obchod se neprovede.

(31)

Příslušná ustanovení a zmocnění obsažená v nařízení (EU) č. 596/2014 se začnou používat až od 3. července 2016. Je proto důležité, aby se i pravidla stanovená v tomto nařízení používala od stejného dne.

(32)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem skupiny odborníků Evropského výboru pro cenné papíry,

1.

rozšíření výjimky z povinností a zákazů stanovených v nařízení (EU) č. 596/2014 na některé veřejné orgány a centrální banky třetích zemí při provádění měnové nebo kurzové politiky či politiky v oblasti správy veřejného dluhu;

2.

ukazatelů manipulace s trhem uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 596/2014;

3.

prahových hodnot pro zveřejnění vnitřních informací účastníky trhu s povolenkami na emise;

4.

příslušného orgánu pro oznamování odložení uveřejnění vnitřních informací;

5.

okolností, za kterých může emitent povolit obchodování během uzavřeného období;

6.

druhů obchodů, jež zakládají oznamovací povinnost osob s řídicí pravomocí.

a)

je minimální prahovou hodnotou ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2) 6 milionů tun za rok;

b)

je minimální prahovou hodnotou jmenovitého tepelného příkonu 2 430 MW.

a)

jestliže emitent má majetkové cenné papíry, jež jsou přijaty k obchodování nebo obchodovány s jeho souhlasem nebo u nichž požádal o přijetí k obchodování v obchodním systému v členském státě, v němž je registrován;

b)

jestliže emitent nemá majetkové cenné papíry, jež jsou přijaty k obchodování nebo obchodovány s jeho souhlasem nebo u nichž požádal o přijetí k obchodování v obchodním systému v jakémkoli členském státě, za předpokladu, že má jakékoli jiné finanční nástroje, které jsou přijaty k obchodování nebo obchodovány s jeho souhlasem nebo u nichž požádal o přijetí k obchodování v obchodním systému v členském státě, v němž je registrován.

a)

má emitent majetkové cenné papíry, jež jsou poprvé přijaty k obchodování nebo obchodovány s jeho souhlasem nebo u nichž požádal o přijetí k obchodování v obchodním systému;

b)

má emitent jakékoli jiné finanční nástroje, jež jsou poprvé přijaty k obchodování nebo obchodovány s jeho souhlasem nebo u nichž požádal o přijetí k obchodování v obchodním systému, jestliže nemá majetkové cenné papíry, které jsou přijaty k obchodování nebo obchodovány s jeho souhlasem nebo u nichž požádal o přijetí k obchodování v obchodním systému v jakémkoli členském státě.

a)

nastala některá z okolností uvedených v čl. 19 odst. 12 nařízení (EU) č. 596/2014;

b)

osoba s řídicí pravomocí může prokázat, že konkrétní obchod nelze uskutečnit jindy než během uzavřeného období.

a)

v okamžiku podání žádosti čelí právně vymahatelnému finančnímu závazku či nároku;

b)

je povinna splnit finanční závazek nebo již před začátkem uzavřeného období vstoupila do situace, která vyžaduje úhradu třetí straně, a to včetně daňových závazků, a nemůže finanční závazek nebo nárok přiměřeně uspokojit jiným způsobem než okamžitým prodejem akcií.

a)

osobě s řídicí pravomocí byly v rámci zaměstnaneckého systému uděleny nebo poskytnuty finanční nástroje, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

b)

osobě s řídicí pravomocí byly uděleny nebo poskytnuty finanční nástroje v rámci zaměstnaneckého systému v průběhu uzavřeného období, jestliže se postupuje předem naplánovaným a organizovaným způsobem, pokud jde o podmínky, periodicitu, termín udělení, skupinu způsobilých osob, jimž jsou finanční nástroje poskytovány, a hodnotu finančních nástrojů, jež mají být uděleny, a udělení nebo poskytnutí finančních nástrojů probíhá v určeném rámci, v němž udělení či poskytnutí finančních nástrojů nemohou ovlivnit žádné vnitřní informace;

c)

osoba s řídicí pravomocí uplatňuje opce nebo warranty anebo konverzi konvertibilních dluhopisů, jež jí byly přiděleny v rámci zaměstnaneckého systému, jestliže datum uplynutí platnosti těchto opcí, warrantů nebo konvertibilních dluhopisů spadá do uzavřeného období, jakož i prodej akcií nabytých v souladu s tímto uplatněním či konverzí, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

d)

osoba s řídicí pravomocí nabyla finanční nástroje emitenta v rámci zaměstnaneckého systému spoření, jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky:

e)

osoba s řídicí pravomocí přímo nebo nepřímo převádí nebo přijímá finanční nástroje za předpokladu, že se tyto finanční nástroje převádí mezi dvěma účty osoby s řídicí pravomocí a že tento převod nevede ke změně ceny finančních nástrojů;

f)

osoba s řídicí pravomocí nabude nároku či oprávněnosti k akciím emitenta a konečné datum takového nabytí podle statutu či jiného základního dokumentu emitenta spadá do uzavřeného období, jestliže osoba s řídicí pravomocí emitentovi doloží, proč nabytí neproběhne jindy, a emitent považuje vysvětlení za uspokojivé.

a)

nabytí, zcizení, prodej na krátko, úpis nebo výměna;

b)

přijetí nebo uplatnění akciové opce, a to i akciové opce poskytnuté osobám s řídicí pravomocí nebo zaměstnancům v rámci jejich odměny, a zcizení akcií vzniklých uplatněním akciové opce;

c)

sjednání nebo uplatnění akciových swapů;

d)

obchody s deriváty nebo obchody související s deriváty včetně obchodů vypořádaných v hotovosti;

e)

sjednání rozdílové smlouvy o finančním nástroji příslušného emitenta, o povolenkách na emise nebo o dražebních produktech od nich odvozených;

f)

nabytí, zcizení nebo uplatnění práv, včetně prodejních a kupních opcí, a warrantů;

g)

úpis k navýšení kapitálu nebo emisi dluhových nástrojů;

h)

obchody s deriváty a finančními nástroji spojenými s dluhovým nástrojem příslušného emitenta včetně swapů úvěrového selhání;

i)

podmíněné obchody po té, co nastanou určené podmínky a obchod je skutečně proveden;

j)

automatická nebo neautomatická konverze finančního nástroje na jiný finanční nástroj včetně výměny konvertibilních dluhopisů za akcie;

k)

poskytnuté nebo přijaté dary a přijaté dědictví;

l)

provedené obchody s indexovými produkty, koši a deriváty, jestliže to vyžaduje článek 19 nařízení (EU) č. 596/2014;

m)

provedené obchody s akciemi nebo podílovými jednotkami investičních fondů včetně alternativních investičních fondů uvedených v článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (4), jestliže to vyžaduje článek 19 nařízení (EU) č. 596/2014;

n)

obchody provedené správcem alternativního investičního fondu, do něhož osoba s řídicí pravomocí nebo osoba, jež je s ní úzce propojená, investovala, jestliže to vyžaduje článek 19 nařízení (EU) č. 596/2014;

o)

obchody provedené třetí stranou v rámci mandátu ke správě individuálního portfolia nebo majetku jménem nebo ve prospěch osoby s řídicí pravomocí nebo osoby, jež je s ní úzce propojená;

p)

půjčky či výpůjčky akcií nebo dluhových nástrojů emitenta, derivátů nebo jiných finančních nástrojů s nimi spojených.