19.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 132/1

(1)

Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (2), se nevztahuje na osoby požívající mezinárodní ochrany ve smyslu směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (3).

(2)

Možnost získat po určité době právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v členském státě má významný dopad na plnou integraci osob, které v členském státě svého pobytu požívají mezinárodní ochrany.

(3)

Udělení právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta osobám, které požívají mezinárodní ochrany, je rovněž důležitou součástí podpory hospodářské a sociální soudržnosti, která je jedním ze základních cílů Unie stanovených ve Smlouvě o fungování Evropské unie.

(4)

Osoby požívající mezinárodní ochrany by proto měly mít možnost získat právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v tom členském státě, který jim poskytl mezinárodní ochranu, za stejných podmínek jako ostatní státní příslušníci třetích zemí.

(5)

Vzhledem k tomu, že osoby požívající mezinárodní ochrany mají právo pobývat v jiných členských státech než v tom, který jim poskytl mezinárodní ochranu, je nutné zajistit, že tyto jiné členské státy obdrží informace o ochraně dotyčných osob, aby mohly plnit své povinnosti týkající se zásady nenavracení.

(6)

Osoby, které požívají mezinárodní ochrany a jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, by měly mít za určitých podmínek v široké řadě ekonomických a sociálních oblastí nárok na stejné zacházení jako občané členského státu, v němž pobývají, aby právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta představovalo skutečný nástroj pro integraci dlouhodobě pobývajících rezidentů do společnosti, v níž žijí.

(7)

Rovným zacházením s osobami, které požívají mezinárodní ochrany v členském státě, který jim mezinárodní ochranu poskytl, by neměla být dotčena práva a výhody zaručené směrnicí 2004/83/ES a Úmluvou o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951, ve znění protokolu podepsaného v New Yorku dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“).

(8)

Podmínky směrnice 2003/109/ES, které se týkají práva dlouhodobě pobývajícího rezidenta pobývat v jiném členském státě a získat tam právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, by se měly vztahovat stejným způsobem na všechny státní příslušníky třetích zemí, kteří získali právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta.

(9)

Přenos odpovědnosti za ochranu osob, které požívají mezinárodní ochrany, nespadá do oblasti působnosti této směrnice.

(10)

Pokud chce členský stát vyhostit na základě důvodu stanoveného ve směrnici 2003/109/ES osobu, která požívá mezinárodní ochrany a získala v tomto členském státě právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, měla by mít daná osoba nárok na ochranu před navracením zaručenou směrnicí 2004/83/ES a článkem 33 Ženevské úmluvy. Pro tento účel je nutné stanovit, že osoba, která požívá mezinárodní ochrany v jiném členském státě než ve státě, jehož je dlouhodobě pobývajícím rezidentem, může být vyhoštěna pouze do členského státu, který jí poskytl mezinárodní ochranu a tento členský stát má povinnost ji přijmout zpět, s výjimkou případů, kdy je vyhoštění povoleno v souladu se směrnicí 2004/83/ES. Tytéž záruky by se měly vztahovat na osobu požívající mezinárodní ochrany, která pobývá v druhém členském státě, ale dosud v něm nezískala právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta.

(11)

Pokud je vyhoštění osoby požívající mezinárodní ochrany mimo území Unie povoleno v souladu se směrnicí 2004/83/ES, měly by být členské státy povinny zajistit, aby byly získány veškeré informace z příslušných zdrojů, včetně – ve vhodných případech – členského státu, který mezinárodní ochranu poskytl, a byly důkladně posouzeny s cílem zajistit, aby rozhodnutí o vyhoštění dotyčné osoby bylo v souladu s článkem 4 a čl. 19 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie.

(12)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané článkem 6 Smlouvy o Evropské unii a Listinou základních práv Evropské unie, zejména pak článkem 7 této listiny.

(13)

V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (4) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(14)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná.

(15)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná,

1)

v článku 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:

2)

článek 3 se mění takto:

3)

článek 4 se mění takto:

4)

v článku 8 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„4.   Jestliže členský stát vydá povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU státnímu příslušníkovi třetí země, jemuž poskytl mezinárodní ochranu, zapíše do tohoto povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU pod hlavičku „Poznámky“ tuto poznámku: ‚Mezinárodní ochrana poskytnuta [název členského státu] dne [datum].“

5.   Jestliže druhý členský stát vydá povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU státnímu příslušníkovi třetí země, jemuž již bylo vydáno povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU jiným členským státem, které obsahuje poznámku uvedenou v odstavci 4, zapíše druhý členský stát tutéž poznámku do povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU.

Předtím, než druhý členský stát zapíše poznámku uvedenou v odstavci 4, vyžádá si od členského státu uvedeného v poznámce informace o tom, zda dlouhodobě pobývající rezident nadále požívá mezinárodní ochrany. Členský stát uvedený v poznámce odpoví do jednoho měsíce od obdržení žádosti o informace. Jestliže byla mezinárodní ochrana odňata konečným rozhodnutím, druhý členský stát uvedenou poznámku nezapíše.

6.   Byla-li v souladu s příslušnými mezinárodními nástroji nebo vnitrostátními právními předpisy odpovědnost za mezinárodní ochranu dlouhodobě pobývajícího rezidenta převedena do druhého členského státu po vydání povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - EU podle odstavce 5, druhý členský stát odpovídajícím způsobem změní poznámku uvedenou v odstavci 4, a to do tří měsíců po tomto převodu.“;

5)

v článku 9 se vkládá nový odstavec, který zní:

„3a.   Členské státy mohou odejmout právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v případě odnětí, ukončení platnosti nebo zamítnutí prodloužení mezinárodní ochrany podle čl. 14 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 směrnice 2004/83/ES, pokud právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta bylo získáno na základě mezinárodní ochrany.“;

6)

v článku 11 se vkládá nový odstavec, který zní:

„4a.   Pokud jde o členský stát, který poskytl mezinárodní ochranu, odstavci 3 a 4 není dotčena směrnice 2004/83/ES.“;

7)

článek 12 se mění takto:

8)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 19a

Změny povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU

1.   Obsahuje-li povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU poznámku uvedenou v čl. 8 odst. 4 a došlo-li v souladu s příslušnými mezinárodními nástroji nebo vnitrostátními právními předpisy k převodu odpovědnosti za mezinárodní ochranu dlouhodobě pobývajícího rezidenta do druhého členského státu předtím, než tento členský stát vydal povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU podle čl. 8 odst. 5, tento druhý členský stát požádá členský stát, který povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU vydal, aby uvedenou poznámku odpovídajícím způsobem změnil.

2.   Pokud byla dlouhodobě pobývajícímu rezidentu poskytnuta mezinárodní ochrana ve druhém členském státě před tím, než tento členský stát vydal povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU podle čl. 8 odst. 5, tento členský stát požádá členský stát, který povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU vydal, aby uvedené povolení změnil a zapsal do něj poznámku uvedenou v čl. 8 odst. 4.

3.   Na základě žádosti uvedené v odstavcích 1 a 2 členský stát, který vydal povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU, vydá pozměněné povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU do tří měsíců od obdržení žádosti od druhého členského státu.“;

9)

v článku 22 se vkládá nový odstavec, který zní:

„3a.   Pokud mezitím nebyla odňata mezinárodní ochrana nebo pokud daná osoba nespadá do jedné z kategorií uvedených v čl. 21 odst. 2 směrnice 2004/83/ES, odstavec 3 tohoto článku se nepoužije na státní příslušníky třetích zemí, jejichž povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU vydané prvním členským státem obsahuje poznámku uvedenou v čl. 8 odst. 4 této směrnice.

Tímto odstavcem není dotčen čl. 21 odst. 1 směrnice 2004/83/ES.“;

10)

v článku 25 se první odstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy určí kontaktní místa odpovědná za přijímání a předávání informací a dokumentů uvedených v článcích 8, 12, 19, 19a, 22 a 23.“