s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 5.1, 12.1 a 14.3 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (1),

s ohledem na nařízení ECB/2003/9 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (2),

s ohledem na nařízení ECB/2001/18 ze dne 20. prosince 2001 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (3),

s ohledem na nařízení ECB/2007/8 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (4),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (5),

s ohledem na směrnici Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (6),

s ohledem na obecné zásady ECB/2002/10 ze dne 5. prosince 2002 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (7),

s ohledem na přílohu A nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (ESA 95) (8),

(1)

Obecné zásady ECB/2003/2 ze dne 6. února 2003 o některých požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti a o postupech používaných národními centrálními bankami při vykazování statistických informací v oblasti měnové a bankovní statistiky byly několikrát podstatným způsobem změněny. Nyní, když se v uvedených obecných zásadách provádějí nové změny, by měly být v zájmu jasnosti a transparentnosti přepracovány.

(2)

Pro sestavování agregovaných rozvah sektoru měnových finančních institucí podle jednotlivých zemí a za eurozónu, konsolidované rozvahy sektoru měnových finančních institucí eurozóny a relevantních měnových agregátů eurozóny potřebuje Evropská centrální banka (ECB) rozvahu ECB, rozvahy národních centrálních bank a měnových finančních institucí jiných než národní centrální banky (dále jen „ostatní měnové finanční instituce“) členských států, které přijaly euro (dále jen „zúčastněné členské státy“).

(3)	Nařízení ECB/2007/8 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (4) stanoví, že stavy cenných papírů investičních fondů s veřejnými identifikačními kódy se musí vykazovat podle jednotlivých cenných papírů podle kombinované metody. Národní centrální banky musí tyto údaje klasifikovat a agregovat.

(4)	Fungující centralizovaná databáze cenných papírů nebo slučitelná vnitrostátní databáze cenných papírů se považuje za nezbytnou pro klasifikaci statistických údajů o aktivech a pasivech investičních fondů.

(5)	Údaje o statistice plateb a platebních nástrojích (jak údaje za jednotlivé země, tak srovnávací údaje) používaných v členských státech, které přijaly euro, jsou nezbytné ke zjišťování a sledování vývoje včetně rozsahu integrace jejich platebních systémů,

Článek 1

1.   Obecné ustanovení

Tyto obecné zásady stanoví povinnosti národních centrálních bank vůči ECB, pokud jde o vykazování měnové statistiky a statistiky finančních institucí a trhů.

2.   Schémata vykazování, standardy a termíny přenosů

Národní centrální banky vykazují položky uvedené v článcích 3 až 18 v souladu se schématy stanovenými v příloze III a v souladu se standardy elektronického výkaznictví stanovenými v příloze IV těchto obecných zásad. Do září každého roku sdělí ECB národním centrálním bankám přesné termíny přenosu údajů v podobě časového plánu vykazování pro příští rok.

3.   Požadavky na vykazování zpětných údajů

Požadavky na vykazování zpětných údajů se vztahují jen na vykazování upravená v článcích 3, 6, 7, 10, 11 a 13 až 17.

a)

Aniž by byl dotčen bod b), platí v případech přistoupení k Evropské unii a/nebo přijetí eura tato pravidla: i) národní centrální banky členských států, které do EU vstoupily v květnu 2004, vykazují ECB zpětné údaje alespoň za období od roku 2004; ii) národní centrální banky členských států, které do EU vstoupily před květnem 2004, ale které nepřijaly euro ke dni vstupu těchto obecných zásad v platnost, vykazují ECB zpětné údaje alespoň za období od roku 1999 a za období od roku 2003, pokud jde o statistiku úrokových sazeb měnových finančních institucí; iii) národní centrální banky členských států, které do EU vstoupily po květnu 2004, vykazují ECB zpětné údaje alespoň za období předchozích tří let; iv) pokud jde o pozice vůči členským státům, které přijmou euro po vstupu těchto obecných zásad v platnost, vykazují národní centrální banky zúčastněných členských států ECB zpětné údaje alespoň za období: 1) od roku 1999, pokud členský stát do EU vstoupil před květnem 2004; nebo 2) od roku 2004, pokud členský stát do EU vstoupil v květnu 2004; nebo 3) předchozích tří let, pokud členský stát do EU vstoupil po květnu 2004. Tato zásada platí pouze pro statistiky, pro které se shromažďují též údaje členěné podle země protistrany.

b)

Uplatňují se tato pravidla: i) v případě ostatních finančních zprostředkovatelů se ECB předávají historické čtvrtletní údaje počínaje údaji za první dostupné referenční období, nejméně však počínaje údaji za referenční období čtvrtého čtvrtletí 1998; ii) v případě cenných papírů začínají časové řady předávané ECB v prosinci 1989, pokud jde o zůstatky emisí, a v lednu 1990, pokud jde o toky; iii) v případě statistiky platebního styku se vykazují údaje za období pěti let, včetně posledního referenčního roku, při vynaložení nejvyššího úsilí.

Článek 2

Pro účely těchto obecných zásad:

1.	„rezident“ má stejný význam, jaký má podle definice v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 2533/98;

2.	„Eurosystémem“ se rozumí národní centrální banky zúčastněných členských států a ECB;

3.	„úvěrová instituce“ má stejný význam jako v oddílu I.2 části 1 přílohy I nařízení ECB/2001/13.

Článek 3

1.   Rozsah vykazování

a)   Obecně

Národní centrální banky sestavují a vykazují dvě samostatné agregované rozvahy (obě v hrubých částkách) v souladu s nařízením ECB/2001/13: agregovanou rozvahu týkající se subsektoru měnových finančních institucí „centrální banka“ a agregovanou rozvahu týkající se subsektoru „ostatní měnové finanční instituce“.

Národní centrální banky odvozují požadované statistické informace týkající se jejich vlastní rozvahy centrální banky ze svého účetního systému pomocí srovnávacích tabulek uvedených v příloze I těchto obecných zásad. Pro účely statistického výkaznictví odvozuje ECB ze své vlastní rozvahy údaje odpovídající údajům, které národní centrální banky odvozují ze svých vlastních rozvah.

Národní centrální banky odvozují požadované statistické informace o rozvaze ostatních měnových finančních institucí agregací údajů o rozvahových položkách shromážděných od jednotlivých rezidentských měnových finančních institucí kromě rezidentské národní centrální banky.

Tyto požadavky zahrnují zůstatky ke konci měsíce a čtvrtletí (9) (stavy) a měsíční a čtvrtletní údaje o úpravách toků.

Národní centrální banky vykazují statistické informace o rozvahových položkách v souladu s částí 1 přílohy III těchto obecných zásad.

b)   Úpravy toků

Národní centrální banky vykazují ECB údaje pro měsíční a čtvrtletní řady úprav z reklasifikací a pro řady úprav z přecenění v souladu s přílohou V těchto obecných zásad.

ECB vypočte toky (10) tak, že vezme rozdíl mezi stavy ke konci měsíce a poté odstraní ty vlivy, které nevyplývají z transakcí. Změny, které nejsou důsledkem transakcí, odstraní pomocí úprav toků. Existují tyto tři druhy úprav toků:

—	úpravy z přecenění: tyto úpravy zohledňují vliv odpisů nebo snížení hodnoty úvěrů a vliv pohybů tržní ceny držených, prodaných nebo emitovaných obchodovatelných cenných papírů, které nebyly splaceny či zpětně odkoupeny,

—

reklasifikace a ostatní úpravy: tyto úpravy zahrnují všechny změny stavů rozvahy, které vznikají v důsledku: i) pozměnění statistického pokrytí souboru měnových finančních institucí (11), ii) reklasifikace aktiv či pasiv, nebo iii) chyb při vykazování, které byly opraveny ve stavech jen v omezeném časovém rozmezí, a vlivu změn struktury (12),

—

úpravy vyplývající z kurzového přecenění: tyto úpravy zahrnují všechny změny ve stavové pozici způsobené vlivem pohybů směnných kurzů na aktiva a pasiva v cizích měnách. Úpravy vyplývající z kurzového přecenění vypočte ECB pomocí měnových poměrů odvozených z členění aktiv a pasiv na nejvýznamnější měny, které jsou k dispozici v tabulce 4 části 2 přílohy I nařízení ECB/2001/13.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Národní centrální banky a ředitelství ECB pro interní finance vykazují ECB měsíční údaje o stavech rozvahových položek a o úpravách do konce pracovní doby 15. pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují.

Národní centrální banky a ředitelství ECB pro interní finance vykazují ECB čtvrtletní údaje o stavech rozvahových položek a o úpravách do konce pracovní doby 28. pracovního dne následujícího po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují.

3.   Postup při revizích

Může dojít k tomu, že národní centrální banky musí revidovat údaje týkající se posledního období, které předchází stávajícímu referenčnímu období. Kromě toho mohou být prováděny i revize údajů, které se týkají období před posledním obdobím předcházejícím referenčnímu měsíci, a to např. z důvodu chyb, reklasifikací, zlepšených zpravodajských postupů atd. ECB může výjimečné i běžné revize zpracovávat současně nebo může rozhodnout o odložení zpracování výjimečných revizí na dobu po termínu měsíčního zpracování měnových agregátů.

Postup při revizích musí být v souladu se zásadami uvedenými v příručce ECB pro sestavování měnové a bankovní statistiky (13). S cílem zajistit správnou rovnováhu mezi kvalitou měnových statistik a jejich stabilitou a v zájmu zvýšení konzistence měsíčních a čtvrtletních údajů se výjimečné revize měsíčních údajů předkládají v době předkládání čtvrtletních údajů.

4.   Přepočet údajů na 100 % pokrytí

V případě, že národní centrální banky udělí malým měnovým finančním institucím výjimky podle čl. 2 odst. 2 nařízení ECB/2001/13, navýší při sestavování měsíčních a čtvrtletních rozvahových údajů měnových finančních institucí, které vykazují ECB, skutečné pokrytí na pokrytí ve výši 100 % pro tyto měnové finanční instituce.

Národní centrální banky mohou postup pro přepočet na 100 % pokrytí zvolit za předpokladu, že splňuje tyto minimální standardy:

a)	v případě chybějících údajů členění se odhady odvozují pomocí poměrů založených na celém souboru zpravodajských jednotek nebo na dílčím souboru, jenž se považuje za reprezentativnější ve vztahu k malým měnovým institucím bez úplné statistické zpravodajské povinnosti; a

b)

v případě, že jsou údaje členění k dispozici, ale s větším zpožděním nebo s nižší periodicitou, přenášejí se vykazované údaje do chybějících období: i) opakováním údajů, pokud se výsledky ukázaly být přiměřené; nebo ii) uplatněním vhodných technik statistického odhadování s cílem zohlednit tendence vývoje údajů nebo sezónní vlivy.

5.   Pravidla oceňování a/nebo účetní pravidla

Při sestavování rozvahy centrální banky se národní centrální banky a ECB řídí harmonizovanými účetními pravidly stanovenými v obecných zásadách ECB/2002/10 s výjimkou:

a)	případu, kdy jsou národní centrální banky a ECB povinny pro účetní účely přecenit své portfolio cenných papírů měsíčně, a nikoli čtvrtletně;

b)	účetních položek 9.5 „ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)“ a 10.4 „ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“, které se vykazují v hrubé výši;

c)	účetní položky 14 „účty přecenění“, které se vykazují v hrubé výši pro účetní účely a v čisté výši pro statistické účely;

d)	nerealizovaných ztrát, které se vykazují pod položkou 11 „ostatní aktiva“.

Na „ostatní měnové finanční instituce“ se vztahují pravidla oceňování a/nebo účetní pravidla stanovená v nařízení ECB/2001/13.

6.   Vysvětlivky

Národní centrální banky předkládají vysvětlivky, ve kterých uvedou důvody významných a výjimečných revizí.

Národní centrální banky mimoto poskytují ECB vysvětlivky o úpravách v „reklasifikacích a ostatních úpravách“ v souladu s postupy uvedenými v části 2 přílohy V těchto obecných zásad.

Článek 4

1.   Rozsah vykazování

Národní centrální banky a ECB kontrolují shodu mezi jejich agregovanou rozvahou ke konci měsíce vykazovanou pro statistické účely podle nařízení ECB/2001/13 a jejich účetními položkami vykazovanými pro účely týdenního finančního výkazu Eurosystému podle obecných zásad ECB/2002/10. Řídí se postupem stanoveným v příloze II těchto obecných zásad.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Národní centrální banky a ECB provádějí tyto kontroly shody měsíčně. Výsledek těchto kontrol vykazují ECB před předáním údajů o rozvahových položkách nebo společně s nimi, a to do patnáctého pracovního dne po skončení referenčního období podle ročního časového plánu stanoveného ECB, který se národním centrálním bankám oznamuje do konce září každého roku. Ve vykazovaných obdobích, v nichž termín vykazování jejich měsíční agregované rozvahy Eurosystému pro statistické účely nesouhlasí s termínem vykazování příslušných účetních položek vykazovaných pro týdenní finanční výkaz Eurosystému, mohou národní centrální banky srovnat statistické údaje s denní rozvahou, která byla sestavena k poslednímu pracovnímu dni měsíce. Jako sestavitel vlastní rozvahy se ECB řídí stejným postupem.

3.   Vysvětlivky

Národní centrální banky a ECB zasílají odboru pro měnovou statistiku a statistiku trhů a finančních institucí vysvětlivky ohledně jakýchkoli zjištěných nesrovnalostí: úplné vysvětlivky a zjednodušené vysvětlivky. Úplná vysvětlivka se vypracovává jen jednou ročně do dne, který stanoví ECB, a obsahuje informace uvedené v části 3 přílohy II těchto obecných zásad. V ostatních měsících jsou národní centrální banky a ECB povinny vyhotovit pouze zjednodušené vysvětlivky podle vzoru uvedeného v části 2 přílohy II těchto obecných zásad. Všechny národní centrální banky a ECB zasílají úplné vysvětlivky současně.

Článek 5

1.   Rozsah vykazování

ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami každoročně identifikuje a zaznamenává vlastnosti systémů elektronických peněz v EU, dostupnost příslušných statistických informací a související metody sestavování statistik. Národní centrální banky vykazují statistické informace o elektronických penězích emitovaných měnovými finančními institucemi v závislosti na jejich dostupnosti podle seznamu položek stanovených v části 2 přílohy III těchto obecných zásad.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Měsíční údaje se ECB předkládají alespoň dvakrát ročně do posledního pracovního dne v březnu a září. Podle dostupnosti údajů národních centrálních bank se mohou uskutečňovat častější přenosy údajů do posledního pracovního dne měsíce následujícího po uplynutí referenčního období. Referenčním obdobím je poslední měsíc čtvrtletí nebo pololetí, ke kterému se položka vztahuje. Nejsou-li zůstatky elektronických peněz do stanovené lhůty k dispozici, mohou národní centrální banky vykazovat poslední dostupné údaje do posledního pracovního dne měsíce.

Článek 6

1.   Rozsah vykazování

a)   Obecně

Národní centrální banky vykazují statistické informace o závazcích z vkladů ústředních vládních institucí (tj. prostředků velmi podobných vkladům) a o držbě hotovosti a cenných papírů v souladu s částí 3 přílohy III těchto obecných zásad.

Kde tento jev neexistuje nebo je bezvýznamný, nemusí se z důvodu nepatrnosti vykazovat žádné údaje. Položka „eurobankovky a euromince v držbě ústředních vládních institucí“ se vykazuje jako doplňková (memo) položka s vysokou prioritou. Je možné předložit odhady, které vycházejí z dostupných údajů, jako jsou např. roční a/nebo čtvrtletní údaje finančních účtů měnové unie.

b)   Úpravy toků

Údaje o úpravách toků se vykazují v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) těchto obecných zásad.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Řady se vykazují měsíčně a ve stejných lhůtách, jež jsou stanoveny v čl. 3 odst. 2 pro měsíční rozvahové statistiky.

Článek 7

1.   Rozsah vykazování

a)   Obecně

V rozsahu, ve kterém jsou příslušné informace dostupné, včetně informací, které se zakládají na nejlepších odhadech, nebo pokud je dotyčná obchodní činnost významná z měnového hlediska, vykazují národní centrální banky další statistické informace podle seznamu doplňkových (memo) položek v souladu s částí 4 přílohy III těchto obecných zásad, přičemž tyto informace doplňují rozvahovou statistiku uvedenou v čl. 3 odst. 2 a jsou vykazovány se stejnou četností jako uvedená rozvahová statistika. ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami zjišťuje a zaznamenává dostupnost dotyčných statistických informací a související metody sestavování statistik. Doplňkové (memo) položky s vysokou prioritou, které jsou označeny tučně ohraničenými buňkami, představují informace potřebné k sestavování měnových agregátů eurozóny a finančních účtů měnové unie.

Dojde-li k dohodě mezi ECB a národní centrální bankou, nemusí národní centrální banky vykazovat tučně ohraničené buňky se šipkou (↑), pokud ECB využívá alternativní zdroje údajů.

Pokud jde o buňky odpovídající členským státům, které nepřijaly euro, v tabulkách 3 a 4 v části 2 přílohy I nařízení ECB/2001/13, mohou národní centrální banky rozhodnout, že jejich úplné vykazování nevyžadují, pokud údaje shromážděné na vyšší úrovni ukazují, že nejsou významné. V takovém případě národní centrální banky v pravidelných intervalech (nejméně jednou ročně) posuzují, zda údaje týkající se buněk odpovídajících členským státům, které nepřijaly euro, jsou významné či nikoli, a informují ECB a měnové finanční instituce o jakýchkoli změnách zpravodajské povinnosti ohledně těchto buněk. Pokud jsou údaje týkající se buněk, jež odpovídají členským státům, které nepřijaly euro, nevýznamné a národní centrální banky nevyžadují jejich úplné vykazování, odhadnou údaje za použití existujících informací v souladu s níže uvedenými metodami a vykážou je čtvrtletně jako doplňkové (memo) položky.

b)   Úpravy toků

Údaje o tocích mohou být poskytovány, pokud dojde k dvoustranné dohodě mezi ECB a národní centrální bankou. Údaje o úpravách toků se vykazují v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) těchto obecných zásad.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Řady se vykazují s měsíční periodicitou (položky v oddílech 1 a 2 části 4 přílohy III těchto obecných zásad) nebo se čtvrtletní periodicitou (položky oddílu 3 části 4 přílohy III těchto obecných zásad) a ve stejných lhůtách jako povinné měsíční a čtvrtletní rozvahové statistiky měnových finančních institucí v souladu s nařízením ECB/2001/13.

Údaje týkající se buněk, jež odpovídají členským státům, které nepřijaly euro, v tabulkách 3 a 4 části 2 přílohy I nařízení ECB/2001/13 mohou být ECB vykazovány se zpožděním jednoho dalšího měsíce od konce pracovní doby 28. pracovního dne následujícího po skončení čtvrtletí, ke kterému se vztahují, pokud je národní centrální banky odhadují a vykazují jako doplňkové (memo) položky.

3.   Pravidla oceňování a/nebo účetní pravidla

Doplňkové (memo) položky požadované podle tohoto článku se vykazují v souladu se stejnými pravidly oceňování a stejnými účetními pravidly jako údaje vykazované podle nařízení ECB/2001/13.

4.   Metody pro provádění odhadů

Jestliže v souvislosti s tabulkami 3 a 4 části 2 přílohy I nařízení ECB/2001/13 národní centrální banky nevyžadují údaje týkající se buněk, jež odpovídají členským státům, které nepřijaly euro, provedou se jejich odhady podle níže uvedených standardů.

Pokud národní centrální banky odhadují údaje za použití existujících informací, vykazují tyto údaje ECB jako doplňkové (memo) položky. Není-li s ECB dohodnuto jinak, použijí se tyto metody pro provádění odhadů:

—

čtvrtletní údaje se odhadují na základě údajů, které měnové finanční instituce vykazují s nižší periodicitou. Údaje se přenášejí do chybějícího (chybějících) období, a to tak, že se zopakují, nebo tak, že se použijí vhodné statistické techniky s cílem zohlednit tendence vyplývající z údajů nebo sezónní vlivy,

—	čtvrtletní údaje se odhadují na základě údajů, které měnové finanční instituce vykazují na agregovanějším základě, nebo na základě zvláštních členění, která národní centrální banky považují za účelná,

—	čtvrtletní údaje se odhadují na základě čtvrtletních údajů shromážděných od velkých měnových finančních institucí, které reprezentují alespoň 80 % obchodu se zeměmi, jež přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004,

—

čtvrtletní údaje se odhadují na základě alternativních zdrojů údajů, jako jsou např. Banka pro mezinárodní platby nebo údaje platební bilance, poté, co se provede nezbytné přizpůsobení těchto údajů, způsobené užíváním rozdílných pojmů a definic v rámci těchto alternativních zdrojů ve srovnání s pojmy a definicemi užívanými v měnové a finanční statistice, nebo

—	čtvrtletní údaje se odhadují na základě údajů týkajících se zemí, které k Evropské unii přistoupily dne 1. května 2004, vykazovaných měnovými finančními institucemi čtvrtletně jako jediná celková částka.

Článek 8

1.   Rozsah vykazování

Měsíční statistiky agregovaného základu pro stanovení minimálních rezerv členěné podle druhu pasiv se vypočítávají jako stavy ke konci měsíce v souladu s nařízením ECB/2003/9 a podle kategorií stanovených v nařízení ECB/2001/13. Údaje pro sestavení těchto statistik v souladu s částí 5 přílohy III těchto obecných zásad se čerpají z údajů, které úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv předkládají národním centrálním bankám.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Statistika základu pro stanovení minimálních rezerv obsahuje šest časových řad pro úvěrové instituce, jež se týkají stavových údajů ke konci měsíce, které mají být předávány ECB měsíčně prostřednictvím systému výměny dat ESCB, a to nejpozději do pracovního dne národní centrální banky předcházejícího počátku udržovacího období. Úvěrové instituce, které jsou malými měnovými finančními institucemi bez úplné statistické zpravodajské povinnosti, vykazují národním centrálním bankám omezené členění čtvrtletně. Pro tyto úvěrové instituce bez úplné statistické zpravodajské povinnosti se používá zjednodušená statistika základu pro stanovení minimálních rezerv za tři udržovací období. Národní centrální banky používají čtvrtletní údaje o základu pro stanovení minimálních rezerv od úvěrových institucí bez úplné statistické zpravodajské povinnosti pro měsíční údaje vykazované ECB ve třech přenosech údajů po jejich zveřejnění.

3.   Postup při revizích

Revize prováděné zpravodajskými institucemi v základu pro stanovení minimálních rezerv nebo povinných minimálních rezervách, ke kterým dojde poté, co udržovací období začalo, nesmějí vést k revizím statistiky základu pro stanovení minimálních rezerv a povinných minimálních rezerv.

Článek 9

1.   Rozsah vykazování

S využitím statistických informací ke konci měsíce, které úvěrové instituce předávají národním centrálním bankám v souladu s nařízením ECB/2001/13, kontroluje ECB každý měsíc přesnost současných standardních odpočtů ze základu pro stanovení minimálních rezerv, které mohou úvěrové instituce uplatňovat na hodnotu zůstatku svých emitovaných dluhových cenných papírů s dohodnutou splatností do dvou let. Národní centrální banky sestavují požadované agregáty podle části 6 přílohy III těchto obecných zásad a vykazují je ECB.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Tři časové řady za úvěrové instituce, jež se týkají stavových údajů ke konci měsíce, se předávají ECB měsíčně, a to nejpozději do pracovního dne národní centrální banky předcházejícího začátku udržovacího období.

Tyto řady se předávají i v případě, kdy se související rozvahové položky v daném členském státě neuplatňují.

Článek 10

1.   Rozsah vykazování

a)   Obecně

Národní centrální banky vykazují ECB samostatné údaje o rozvahových položkách za sektor úvěrových institucí v souladu s tabulkami 1, 2 a 4 části 2 přílohy I nařízení ECB/2001/13 a v souladu s částí 7 přílohy III těchto obecných zásad. Jelikož údaje o celém sektoru měnových finančních institucí jsou již předmětem vykazování podle nařízení ECB/2001/13, vztahují se požadavky stanovené v tomto článku jen na ty členské státy, v nichž je soubor zpravodajských jednotek ostatních měnových finančních institucí tvořen jak úvěrovými institucemi, tak i fondy peněžního trhu a v nichž se vliv fondů peněžního trhu považuje ze statistického hlediska za důležitý, neboť jsou současně splněna tato kritéria:

i)	rozdíl mezi celkovou rozvahou sektoru měnových finančních institucí a celkovou rozvahou subsektoru úvěrových institucí je trvale vyšší než 5 000 milionů EUR; a

ii)	měnové finanční instituce jiné než úvěrové instituce, tj. fondy peněžního trhu, mají vliv na více než jednu položku kterékoli strany rozvahy sektoru měnových finančních institucí.

I když se v některých členských státech vyskytuje menší počet jiných institucí, které jsou klasifikovány jako měnové finanční instituce, z kvantitativního hlediska se považují za bezvýznamné.

b)   Úpravy toků

Údaje o úpravách toků se vykazují v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) těchto obecných zásad.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Údaje se vykazují čtvrtletně ve lhůtě 28 pracovních dnů po skončení referenčního období.

Údaje požadované podle tabulky 3 části 7 přílohy III těchto obecných zásad se vykazují od referenčního měsíce března 2005.

3.   Přepočet údajů na 100 % pokrytí

Údaje vykazované ohledně rozvah úvěrových institucí zahrnují 100 % institucí, které jsou do tohoto sektoru zařazeny. V případech, kdy je z důvodu užití „úlevy z vykazování udělené malým institucím – cutting-off-the-tail principle“ skutečné zpravodajské pokrytí nižší než 100 %, národní centrální banky navýší skutečně vykazované údaje na ekvivalent ve výši 100 % pokrytí.

Článek 11

1.   Rozsah vykazování

a)   Obecně

Národní centrální banky vykazují rozvahové údaje o ostatních strukturálních finančních ukazatelích v souladu s částí 8 přílohy III těchto obecných zásad.

Národní centrální banky poskytují údaje ohledně osmnácti ukazatelů uvedených v části 8 přílohy III těchto obecných zásad v souladu s koncepčními a metodickými pravidly, která jsou v této části stanovena. Dodržují se statistické zásady přijaté pro účely sestavování rozvahové statistiky, a sice:

i)	údaje se agregují, nikoli konsolidují; a

ii)	zásada rezidentské příslušnosti se řídí „zásadou hostitelské země“; a

iii)	rozvahové údaje se vykazují v hrubé výši.

b)   Úpravy toků

Údaje o úpravách toků se vykazují v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) těchto obecných zásad.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Údaje pro výpočet strukturálních finančních ukazatelů o úvěrových institucích za předchozí rok se vykazují do konce března každého roku. V případě ukazatele „počet zaměstnanců úvěrových institucí“ se údaje za předchozí rok poskytují pokud možno do konce května každého roku.

3.   Postup při revizích

Národní centrální banky uplatňují při provádění revizí vykázaných údajů tyto obecné principy:

a)	během všech pravidelných ročních přenosů údajů se navíc k poslednímu roku podle potřeby zasílají běžné revize údajů za předchozí rok a výjimečné revize; a

b)	výjimečné revize, které významně zlepšují kvalitu údajů, mohou být zasílány během roku.

4.   Přepočet údajů na 100 % pokrytí

Shromážděné údaje pokrývají 100 % institucí, které jsou vymezeny jako úvěrové instituce v souladu s oddílem I.2 části 1 přílohy I nařízení ECB/2001/13. V případech, kdy je z důvodu užití „úlevy z vykazování udělené malým institucím – cutting-off-the-tail principle“ skutečné zpravodajské pokrytí nižší než 100 %, národní centrální banky navýší skutečně vykazované údaje na ekvivalent ve výši 100 % pokrytí v souladu s čl. 3 odst. 4 těchto obecných zásad.

5.   Vysvětlivky

Národní centrální banky oznámí ECB jakoukoli odchylku od shora uvedených definic a pravidel s cílem umožnit sledování národní praxe. Národní centrální banky předkládají vysvětlivky, ve kterých uvedou důvody významných revizí.

Článek 12

1.   Rozsah vykazování

Aniž jsou dotčeny zákonné povinnosti národních centrálních bank vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), mohou národní centrální banky předávat MMF doplňující rozvahové statistiky měnových finančních institucí prostřednictvím ECB v souladu s následujícími technickými opatřeními.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Národní centrální banky předávají ECB rozvahové položky měnových finančních institucí podle části 9 přílohy III těchto obecných zásad v rámci pravidelného měsíčního přenosu údajů o rozvahových položkách. Přenosy údajů se kryjí s pravidelným vykazováním údajů o rozvahových položkách do ECB, které se uskutečňuje v patnáctý pracovní den po skončení měsíce, kterého se údaje týkají, v souladu s čl. 3 odst. 2 těchto obecných zásad. Periodicita a lhůty pro doplňkové (memo) položky s vysokou prioritou stanovené v článku 7 odst. 2 těchto obecných zásad platí rovněž pro zde definované řady.

Článek 13

1.   Rozsah vykazování

Podle dostupnosti příslušných informací, včetně těch, které se zakládají na nejlepších odhadech, vykazují národní centrální banky statistické informace o prodejích a převodech úvěrů měnových finančních institucí na třetí osoby v souladu s částí 10 přílohy III těchto obecných zásad.

Přenos údajů do ECB zahrnuje: i) hrubé toky, ii) čisté toky úvěrů původně poskytnutých měnovými finančními institucemi a prodaných třetím osobám, jestliže údaje o hrubých tocích nejsou k dispozici, a iii) stavové údaje – vykazují se v obou případech, pokud jsou dostupné. V případě každého z těchto tří typů údajů se úvěry prodané finanční společnosti zřízené pro držbu sekuritizovaných aktiv, tj. úvěry sekuritizované prostřednictvím takové společnosti, a úvěry převedené na jiné subjekty, bez ohledu na to, zda dochází k sekuritizaci či nikoli, vykazují odděleně. Jelikož se úvěr považuje za úvěr prodaný institucím jiným než měnové finanční instituce, vyžaduje se jeho příslušné vykazování pouze tehdy, pokud se již neobjevuje v rozvaze měnové finanční instituce, která původně úvěr poskytla ostatním rezidentům, nebo v rozvaze ostatních měnových finančních institucí.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Údaje se předávají v patnáctý pracovní den po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují.

Článek 14

1.   Rozsah vykazování

a)   Obecně

Národní centrální banky vykazují statistické informace o ostatních finančních zprostředkovatelích v souladu s částí 11 přílohy III těchto obecných zásad. Údaje se předávají zvlášť za tyto dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů: i) investiční fondy (kromě fondů peněžního trhu); ii) obchodníci s cennými papíry a deriváty; iii) finanční podniky poskytující úvěry; a iv) jiní ostatní finanční zprostředkovatelé.

Údaje o ostatních finančních zprostředkovatelích se předávají na základě údajů, které jsou na vnitrostátní úrovni aktuálně dostupné. Pokud skutečné údaje nejsou k dispozici nebo nemohou být zpracovány, poskytují se vnitrostátní odhady. V případě, že základní ekonomický jev existuje, ale není statisticky sledován, a proto nelze poskytnout vnitrostátní odhady, mohou národní centrální banky rozhodnout, že časovou řadu buď nebudou vykazovat, nebo ji budou vykazovat jako chybějící. Časové řady, které nejsou vykázány, se proto považují za „údaje, které existují, ale nejsou shromažďovány“ a ECB může pro účely sestavení agregátů eurozóny činit předpoklady a provádět odhady. Soubor zpravodajských jednotek zahrnuje všechny druhy ostatních finančních zprostředkovatelů, jež jsou rezidenty v zúčastněných členských státech: instituce, které se nacházejí na území, včetně dceřiných společností mateřských společností, které se nacházejí mimo toto území, a pobočky institucí s ústředím mimo toto území, které jsou rezidenty.

Poskytují se tyto klíčové ukazatele a doplňující údaje:

—

klíčové ukazatele, které se mají předávat pro sestavení agregátů eurozóny: všechny zúčastněné členské státy předávají tyto podrobné údaje v případě, že jsou k dispozici skutečné údaje. Nejsou-li k dispozici skutečné údaje pro požadovaná členění nebo v dohodnuté periodicitě, lhůtách nebo časovém rozsahu, poskytují se pokud možno odhady,

—	doplňující informace, které se mají předávat jako „doplňkové (memo) položky“: tyto údaje předávají země, pro které jsou aktuálně k dispozici další podrobnosti.

b)   Úpravy toků

Údaje o úpravách toků mohou být vykazovány v případě významného přerušení stavů nebo dojde-li k reklasifikacím a jiným úpravám. Údaje o úpravách toků mohou být zejména poskytovány z důvodu reklasifikací v souvislosti s prováděním rámce ESA 95.

Pokud se transakce odhadují na základě rozdílu stavů dvou po sobě jdoucích období, časové řady se buď nevykazují, nebo se vykazují jako chybějící.

Údaje o úpravách toků se vykazují v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) těchto obecných zásad.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Periodicita vykazování do ECB je čtvrtletní. Statistika ostatních finančních zprostředkovatelů se předává ECB nejpozději v poslední kalendářní den třetího měsíce po skončení referenčního období nebo v předcházející pracovní den národní centrální banky, pokud poslední kalendářní den měsíce není pracovním dnem národní centrální banky. Přesná data přenosů se národním centrálním bankám oznamují předem v podobě časového plánu vykazování, který ECB poskytne do září každého roku.

3.   Postup při revizích

Může dojít k tomu, že národní centrální banky musí revidovat údaje předané v předchozím čtvrtletí. Kromě toho mohou být prováděny i revize údajů za starší čtvrtletí.

Platí tyto obecné principy:

a)	při příležitosti všech pravidelných čtvrtletních přenosů údajů lze kromě údajů za poslední čtvrtletí zasílat pouze běžné „revize“, tj. revize údajů předaných v předchozím čtvrtletí; a

b)	výjimečné revize jsou omezeny a vykazují se k odlišnému datu než pravidelné výkazy. Menší rutinní historické revize údajů se zasílají jen jednou ročně, a to spolu s přenosem údajů za čtvrté čtvrtletí; a

c)	výjimečné revize, které významně zlepšují kvalitu údajů, mohou být zasílány v průběhu roku mimo pravidelné cykly sestavování statistik.

4.   Pravidla oceňování a/nebo účetní pravidla

Účetní pravidla, kterými se ostatní finanční zprostředkovatelé řídí při sestavování svých účtů, musí být v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 86/635/EHS, a ostatními platnými mezinárodními standardy. Aniž jsou dotčeny účetní postupy běžné v členských státech, vykazují se veškerá aktiva a pasiva pro statistické účely v hrubé výši. Metody oceňování jsou uvedeny u příslušných kategorií.

5.   Vysvětlivky

Národní centrální banky poskytují ECB vysvětlivky v souladu s oddílem 3 částí 11 přílohy III těchto obecných zásad. Národní centrální banky poskytují vysvětlivky k významným revizím.

6.   Přechodné ustanovení

Národní centrální banky přestanou vykazovat statistické informace týkající se statistiky investičních fondů v kontextu statistiky ostatních finančních zprostředkovatelů, jakmile Rada guvernérů s přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku rozhodne, že kvalita dostupných statistických údajů o aktivech a pasivech investičních fondů, jež se vykazují podle článku 18 těchto obecných zásad, umožňuje jejich zveřejnění na úrovni eurozóny, a nejpozději do čtvrtého čtvrtletí 2009. Národní centrální banky mohou odvodit statistiku investičních fondů podle části 11 přílohy III těchto obecných zásad z příslušných statistických informací shromážděných za účelem sestavení statistiky aktiv a pasiv investičních fondů v souladu s částí 14 přílohy III těchto obecných zásad.

Článek 15

1.   Rozsah vykazování

Národní centrální banky vykazují statistické informace zahrnující všechny emise cenných papírů rezidenty eurozóny – v kterékoli měně, jak tuzemské, tak mezinárodní – v souladu s částí 12 přílohy III těchto obecných zásad.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Údaje se ECB vykazují měsíčně. Statistika emisí cenných papírů se předává ECB nejpozději pět týdnů po skončení měsíců, ke kterým se údaje vztahují. ECB národním centrálním bankám předem oznámí přesné termíny přenosu údajů v podobě časového plánu vykazování.

3.   Vysvětlivky

Národní centrální banky poskytují ECB vysvětlivky v souladu s oddílem 3 části 12 přílohy III těchto obecných zásad.

Článek 16

1.   Rozsah vykazování

Pro účely statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí vykazují národní centrální banky agregované národní měsíční statistické údaje týkající se zůstatků a nových obchodů tak, jak je stanoveno v dodatcích 1 a 2 přílohy II nařízení ECB/2001/18.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Tyto statistické informace se vykazují podle ročního plánu vykazování stanoveného ECB, který se národním centrální bankám oznamuje do konce září každého roku.

3.   Postup při revizích

Může dojít k tomu, že národní centrální banky musí revidovat hodnoty týkající se předchozího referenčního měsíce. Kromě toho mohou být prováděny i revize vyplývající například z chyb, reklasifikací, zlepšení zpravodajských postupů atd., které se týkají údajů před předchozím referenčním měsícem.

Národní centrální banky postupují podle těchto obecných zásad:

a)	národní centrální banky poskytnou ECB vysvětlivky v případě, že revidují údaje za období předcházející předchozímu referenčnímu měsíci; a

b)	národní centrální banky poskytují též vysvětlivky k významným revizím; a

c)	při předávání revidovaných údajů národní centrální banky přihlédnou ke stanoveným lhůtám pravidelného vykazování statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí. Výjimečné revize se vykazují mimo pravidelné zpracování měsíčních statistik.

4.   Přepočet údajů na 100 % pokrytí

Jestliže je skutečné zpravodajské pokrytí statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí nižší než 100 % v důsledku použití metody sběru vzorků (sampling), národní centrální banky navýší skutečně vykazované údaje o objemu nových obchodů na ekvivalent ve výši 100 % pokrytí.

Článek 17

1.   Rozsah vykazování

Národní centrální banky vykazují statistické informace o platbách v souladu s částí 13 přílohy III těchto obecných zásad. To zahrnuje: i) údaje o platebních transakcích a struktuře, jak jsou uvedeny v tabulkách 4 až 9; a ii) související informace o položkách rozvahy měnových finančních institucí a úvěrových institucí a informace o struktuře úvěrových institucí, jak jsou uvedeny v tabulkách 1 až 3.

Stavové údaje se vykazují pro všechny položky v tabulkách 1 až 4 a 7. Všechny stavy se týkají údajů ke konci období s výjimkou položek v tabulce 2 označených jako „průměr za poslední udržovací období“. Hrubé toky se vykazují pro položky v tabulkách 5, 6, 8 a 9, které obsahují údaje o platebních transakcích.

Národní centrální banky vykazují historické informace pro všechny položky.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Řady se ECB vykazují ročně bez ohledu na periodicitu údajů. Údaje pro všechny položky v tabulkách 4 až 9 se vykazují s roční periodicitou. Informace o rozvaze měnových finančních institucí v tabulce 1 jsou měsíční. Informace o rozvahách úvěrových institucí obsažené v tabulkách 2 a 3 jsou čtvrtletní s výjimkou položek, které se týkají pozic vůči národní centrální bance, a položek, které se týkají institucí elektronických peněz, jež se vykazují s roční periodicitou. Informace o struktuře úvěrových institucí obsažené v tabulce 3 jsou roční. Je-li v případě tabulek 1 až 3 dostupnost údajů značně omezena, mohou národní centrální banky předložit minimální soubor údajů s cílem zajistit včasné a platné zveřejnění.

Minimální soubor údajů zahrnuje:

—	měsíční řady: jedno sledování týkající se pozic ke konci prosince,

—	čtvrtletní řady: jedno sledování týkající se čtvrtého čtvrtletí roku,

—	roční řady: jedno sledování týkající se pozic ke konci prosince.

ECB oznámí národním centrálním bankám pro každý rok přesné termíny pro předkládání údajů v rámci každé fáze sestavování statistiky. Národní centrální banky mohou aktuální údaje předávat buď před první fází sestavování statistiky za podmínky, že ECB potvrdí svoji připravenost údaje přijmout, nebo kdykoli během fází sestavování statistiky.

Nejsou-li aktuální údaje k dispozici, použijí národní centrální banky tam, kde je to možné, odhady nebo předběžné údaje.

3.   Postup při revizích

Poskytovatelé údajů nebo národní centrální banky mohou provádět revize na základě nových výpočtů nebo na základě odhadů. Národní centrální banky předávají ECB revize jako součást jednotlivých fází sestavování statistiky, přičemž je-li to možné, jako součást první fáze.

4.   Vysvětlivky

ECB zašle národním centrálním bankám vysvětlivky za předchozí rok ve formátu Word před začátkem první fáze sestavování statistiky a národní centrální banky tyto vysvětlivky doplní nebo opraví a zašlou je zpět ECB. Národní centrální banky v těchto vysvětlivkách podrobně vysvětlí odchylky od požadavků, pokud možno včetně dopadu na údaje.

Článek 18

1.   Rozsah vykazování

a)   Obecně

Národní centrální banky vykazují statistické informace o aktivech a pasivech investičních fondů podle části 14 přílohy III těchto obecných zásad za každý z těchto subsektorů: akciové fondy, dluhopisové fondy, smíšené fondy, fondy nemovitostí, zajišťovací fondy a ostatní fondy, tj. podle povahy investování, přičemž každý z nich se dále člení na fondy otevřené a uzavřené, tj. podle typu investičního fondu. Pro účely investičních fondů členěných podle povahy investování se fondy fondů zařazují do kategorie fondů, do kterých primárně investují.

Tyto požadavky zahrnují stavy ke konci měsíce a čtvrtletí, jakož i měsíční a čtvrtletní úpravy toků (14).

b)   Úpravy toků

Národní centrální banky vykazují ECB samostatné údaje o úpravách z přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů a o úpravách z reklasifikací tak, jak je stanoveno v části 14 přílohy III, a v souladu s přílohou V těchto obecných zásad.

Finanční transakce a související úpravy se odvozují v souladu s ESA 95, přičemž tam, kde je to možné, se odkazuje na „metodu ESA 95“. Národní centrální banky se mohou v důsledku odlišné vnitrostátní praxe od ESA 95 odchýlit v souladu s nařízením ECB/2007/8. V případě, kdy jsou k dispozici stavové údaje podle jednotlivých cenných papírů, lze úpravy z přecenění odvodit podle společné metody Eurosystému, tj. metody odvození toků uvedené v příloze V těchto obecných zásad.

c)   Akcie na doručitele

Pokud jsou údaje o akciích na doručitele, které investiční fondy, měnové finanční instituce a/nebo ostatní finanční zprostředkovatelé jiní než investiční fondy vykazují podle přílohy I nařízení ECB/2007/8, neúplné nebo ještě nejsou dostupné, poskytují národní centrální banky údaje o akciích na doručitele na základě nejlepších odhadů podle geografického a sektorového členění v tabulce 1 části 14 přílohy III těchto obecných zásad.

d)   Doplňkové (memo) položky

V rozsahu, v jakém jsou údaje dostupné, včetně údajů, které se zakládají na nejlepších odhadech, vykazují národní centrální banky měsíčně další statistické informace podle tabulky 3 části 14 přílohy III těchto obecných zásad.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Národní centrální banky vykazují ECB měsíční údaje o stavech investičních fondů, úpravách z přecenění a úpravách z reklasifikací do konce pracovní doby 28. pracovního dne po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují. Stejná lhůta platí též pro vykazování doplňkových (memo) položek.

Národní centrální banky vykazují ECB čtvrtletní údaje o stavech investičních fondů, úpravách z přecenění a úpravách z reklasifikací do konce pracovní doby 28. pracovního dne po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují.

3.   Postup při revizích

Pro revize měsíčních a čtvrtletních údajů platí tato obecná pravidla:

a)	revize se provádějí tak, aby měsíční a čtvrtletní údaje byly ve vzájemném souladu;

b)

během řádného cyklu zpracování statistiky aktiv a pasiv investičních fondů, tj. od 28. pracovního dne po skončení referenčního měsíce/čtvrtletí do dne, kdy jsou údaje zaslány zpět národním centrálním bankám, mohou národní centrální banky revidovat údaje, které se týkají předchozího referenčního čtvrtletí, dvou měsíců, jež tomuto referenčnímu čtvrtletí předcházejí, jakož i měsíců, které následují po předchozím referenčním čtvrtletí.

c)

mimo řádný cyklus zpracování statistiky aktiv a pasiv investičních fondů mohou národní centrální banky rovněž revidovat údaje, které se týkají referenčních období před obdobím dvou měsíců, které předchází předchozímu referenčnímu čtvrtletí, a to mimo jiné v případě chyb, reklasifikací nebo zlepšení zpravodajských postupů.

4.   Výjimky a přepočet údajů na 100 % pokrytí

Aby byla zajištěna kvalita statistiky investičních fondů eurozóny, jsou národní centrální banky povinny, pokud udělí nejmenším investičním fondům výjimky podle čl. 3 odst. 1 nařízení ECB/2007/8, navýšit při sestavování měsíčních a čtvrtletních aktiv a pasiv investičních fondů vykazovaných do ECB (jak pro stavy, tak pro úpravy z přecenění) skutečné pokrytí na pokrytí ve výši 100 % pro tyto investiční fondy.

Národní centrální banky mohou postup pro přepočet na 100 % pokrytí zvolit za předpokladu, že splňuje tyto minimální standardy:

a)

za chybějící údaje členění se odhady odvozují pomocí poměrů podle odpovídajícího subsektoru investičních fondů; např. pokud otevřený dluhopisový fond spadá do kategorie malých investičních fondů, kterým byla udělena výjimka, a shromažďují se pouze vydané akcie/podílové jednotky investičního fondu, odvodí se chybějící údaje tak, že se použije struktura kategorie otevřených dluhopisových fondů;

b)	žádný subsektor investičních fondů (např. otevřené fondy nemovitostí, uzavřené fondy nemovitostí atd.) není zcela vyloučen.

V souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení ECB/2007/8 lze výjimky udělit investičním fondům, které v důsledku vnitrostátních účetních pravidel oceňují svá aktiva s nižší než čtvrtletní periodicitou. Bez ohledu na tyto výjimky zahrnují měsíční a čtvrtletní údaje o investičních fondech, které národní centrální banky vykazují ECB, vždy údaje týkající se těchto investičních fondů.

5.   Kombinovaná metoda: odvození agregovaných údajů

Používá-li se kombinovaná metoda vymezená v příloze I nařízení ECB/2007/8, odvozují národní centrální banky agregovaná čtvrtletní aktiva a pasiva subsektorů investičních fondů v souladu s tabulkou 1 části 14 přílohy III těchto obecných zásad takto:

a)

v případě cenných papírů s veřejnými identifikačními kódy přiřazují národní centrální banky informace získané na bázi sběru podle jednotlivých cenných papírů k údajům z centralizované databáze cenných papírů nebo ze slučitelné vnitrostátní databáze cenných papírů. Takto přiřazené informace podle jednotlivých cenných papírů se použijí k sestavení hodnoty aktiv a pasiv v eurech a k odvození potřebných členění pro každý jednotlivý cenný papír investičního fondu. Nelze-li kódy cenných papírů nalézt v centralizované databázi cenných papírů nebo ve slučitelných vnitrostátních databázích cenných papírů nebo nejsou-li informace potřebné k sestavení aktiv a pasiv podle tabulky 1 části 14 přílohy III těchto obecných zásad z centralizované databáze cenných papírů nebo ze slučitelných vnitrostátních databází cenných papírů dostupné, národní centrální banky chybějící údaje odhadnou. Národní centrální banky mohou též shromažďovat informace podle jednotlivých cenných papírů v případě cenných papírů bez veřejných identifikačních kódů, a to tak, že použijí interní identifikační kódy cenných papírů národní centrální banky;

b)

národní centrální banky agregují údaje o cenných papírech odvozené podle písmene a) a přičtou je k informacím vykázaným za cenné papíry bez veřejných identifikačních kódů s cílem sestavit agregáty za: i) cenné papíry jiné než akcie členěné podle splatnosti, měny a protistrany; a ii) akcie a ostatní majetkové účasti členěné podle nástroje a protistrany; a iii) všechny vydané akcie/podílové jednotky investičních fondů;

c)	národní centrální banky odvozují požadované statistické informace o aktivech a pasivech investičních fondů tak, že sečtou údaje o cenných papírech odvozené podle písmene b) a údaje o aktivech a pasivech jiných než cenné papíry shromážděné od jednotlivých rezidentských investičních fondů;

d)	národní centrální banky agregují aktiva a pasiva všech investičních fondů, které jsou rezidenty v členském státě a které náleží do stejného subsektoru.

Výše uvedené platí rovněž v případě, že národní centrální banky shromažďují údaje o aktivech a pasivech investičních fondů měsíčně podle čl. 6 odst. 3 nařízení ECB/2007/8.

6.   Odhad měsíčních údajů

Podle čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení ECB/2007/8 shromažďují národní centrální banky údaje o vydaných akciích/podílových jednotkách investičních fondů měsíčně. Za referenční měsíce, které nejsou měsíci na konci čtvrtletí, odhadují národní centrální banky měsíční údaje o aktivech a pasivech investičních fondů jiných než vydané akcie/podílové jednotky investičních fondů na základě shromážděných měsíčních a čtvrtletních údajů, ledaže se údaje shromažďují měsíčně, jak stanoví čl. 6 odst. 3 nařízení ECB/2007/8.

Kde je to možné, provádějí národní centrální banky odhady na úrovni jednotlivých fondů. Národní centrální banky mohou případně provádět odhady podle subsektorů investičních fondů nebo mohou požádat, aby odhady provedla ECB. V případě, že je ECB požádána o provedení odhadů, může požadovat dodatečné informace, jako jsou údaje podle jednotlivých fondů nebo podle jednotlivých cenných papírů.

7.   Pravidla oceňování a/nebo účetní pravidla

Pravidla oceňování a/nebo účetní pravidla stanovená v nařízení ECB/2007/8 se použijí i v případech, kdy národní centrální banky vykazují údaje o investičních fondech do ECB. V případě položek, na které se vztahuje naběhlý úrok, však platí tato pravidla:

a)	„cenné papíry jiné než akcie“ zahrnují naběhlý úrok;

b)	„pohledávky z vkladů a úvěrů“ a „přijaté úvěry a vklady“ nezahrnují naběhlý úrok, který se vykazuje v rámci zbývajících aktiv/pasiv.

8.   Vysvětlivky

Národní centrální banky předkládají vysvětlivky, ve kterých uvedou důvody významných revizí. Kromě toho poskytují národní centrální banky ECB vysvětlivky k úpravám z reklasifikací. Národní centrální banky poskytují rovněž vysvětlivky k revizím uvedeným v čl. 18 odst. 3 písm. c) těchto obecných zásad.

9.   Skupinové vykazování

V souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení ECB/2007/8 mohou národní centrální banky investičním fondům povolit, aby vykazovaly svá aktiva a pasiva jako skupina, pokud to vede k podobným výsledkům jako vykazování podle jednotlivých fondů. Investiční fondy, které vykazují jako skupina, musí patřit do stejného subsektoru; např. uzavřené fondy nemovitostí nebo otevřené fondy nemovitostí.

10.   Kontrola kvality centralizované databáze cenných papírů nebo vnitrostátní databáze cenných papírů v souvislosti s vykazováním podle jednotlivých cenných papírů

Národní centrální banky poskytují ECB každoročně budˇ: i) ukazatele, které hodnotí pokrytí a kvalitu příslušného souboru cenných papírů v centralizované databázi cenných papírů podle příručky o postupech v rámci centralizované databáze cenných papírů (CSDB Manual of Procedures), nebo ii) relevantní informace potřebné k odvození ukazatelů pokrytí a kvality.

Národní centrální banky, které se spoléhají na vnitrostátní databáze cenných papírů, poskytují ECB jednou ročně agregované výsledky, jež pokrývají jedno čtvrtletí a alespoň dva statisticky významné subsektory investičních fondů. Tyto agregované výsledky se nesmějí od výsledků, kterých by se dosáhlo při použití centralizované databáze cenných papírů, lišit o více než 5 %. To platí pro informace, které nebyly investičními fondy vykázány.

Výše uvedené informace se ECB předávají do konce února každého roku, přičemž referenčními údaji jsou údaje ke konci prosince předchozího roku.

Článek 19

1.   Rozsah vykazování

Proměnné, které se shromažďují za účelem vytvoření a vedení seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely ve smyslu článku 3 nařízení ECB/2001/13, jsou stanoveny v části 1 přílohy VI těchto obecných zásad.

Národní centrální banky vykazují aktualizace proměnných stanovených v části 1 přílohy VI těchto obecných zásad, dojde-li ke změnám v sektoru měnových finančních institucí nebo ke změnám v atributech existujících měnových finančních institucí. Ke změnám v sektoru měnových finančních institucí dochází, pokud instituce do tohoto sektoru vstoupí (např. v případě vzniku měnové finanční instituce v důsledku fúze, vzniku nových právních subjektů v důsledku rozdělení existující měnové finanční instituce, vzniku nové měnové finanční instituce nebo v případě změny statutu instituce, která byla dříve institucí jinou než měnová finanční instituce, tak, že se nyní stává měnovou finanční institucí) nebo z tohoto sektoru vystoupí (např. v případě účasti měnové finanční instituce na fúzi, koupě měnové finanční instituce jinou institucí, rozdělení měnové finanční instituce na samostatné právní subjekty, změny statutu měnové finanční instituce tak, že se stane institucí jinou než měnová finanční instituce, nebo v případě likvidace měnové finanční instituce).

Při vykazování nové instituce nebo instituce, u které se má provést změna, vyplňují národní centrální banky všechny povinné proměnné. Při vykazování instituce, která vystupuje ze sektoru měnových finančních institucí a která není účastníkem fúze, vykazují národní centrální banky alespoň tyto údaje: druh žádosti, tj. zrušení, a identifikační kód měnové finanční instituce, tj. proměnná „mfi_id“.

Národní centrální banky nepřiřadí identifikační kódy zrušených měnových finančních institucí novým měnovým finančním institucím. Je-li takový postup nevyhnutelný, poskytnou národní centrální banky ECB současně písemné vysvětlení (pomocí proměnné „object_request“ typu „mfi_req_realloc“).

Při vykazování aktualizací mohou národní centrální banky použít soubor národních znaků za předpokladu, že používají latinku. Při přijímání informací od ECB prostřednictvím Systému výměny dat RIAD (Register of Institutions and Assets Database – Databáze rejstříku institucí a aktiv) národní centrální banky používají Unicode, aby se správně zobrazily všechny soubory zvláštních znaků.

Před přenosem aktualizací do ECB národní centrální banky provedou kontroly platnosti stanovené v oddílech 1 až 10 části 2 přílohy VI těchto obecných zásad.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Pokud je to možné, předají národní centrální banky ECB aktualizace proměnných, které jsou stanoveny v části 1 přílohy VI těchto obecných zásad, jakmile dojde ke změnám v sektoru měnových finančních institucí nebo v atributech existujících měnových finančních institucí.

Není-li to možné, podají národní centrální banky písemné vysvětlení prodlevy mezi výskytem dané události a jejím oznámením ECB.

3.   Standardy přenosu

Národní centrální banky předávají aktualizace ve formátu XML prostřednictvím Systému výměny dat RIAD v souladu s dokumentem „Exchange Specification for the RIAD Data Exchange System“ (Specifikace výměny pro Systém výměny dat RIAD). V případě selhání Systému výměny dat RIAD se aktualizace zasílají ve formátu XML prostřednictvím účtu N13 Cebamail. V případě, že systém Cebamail není pro přenos souborů s aktualizacemi nebo opravami měnových finančních institucí použitelný, zašlou národní centrální banky tyto soubory elektronickou poštou ve formátu XML na tuto adresu: birs@ecb.int.

Používají-li se postupy ručního vkládání dat, musí mít národní centrální banky k dispozici odpovídající soubor kontrol, aby minimalizovaly provozní chyby a aby zajistily přesnost a soulad aktualizací měnových finančních institucí, které jsou vykazovány prostřednictvím Systému výměny dat RIAD.

4.   Potvrzení o přijetí a potvrzení chyby

Po obdržení aktualizací provede ECB ihned kontroly platnosti stanovené v oddílech 1 až 11 části 2 přílohy VI těchto obecných zásad.

ECB zašle národním centrálním bankám bezodkladně: i) potvrzení o přijetí, které obsahuje souhrnné údaje o aktualizacích měnových finančních institucí, jež byly zpracovány a úspěšně provedeny v souboru údajů o měnových finančních institucích; a ii) potvrzení chyby, které obsahuje podrobné údaje o aktualizacích měnových finančních institucí a kontrolách platnosti, jež byly neúspěšné. Neúplné, nesprávné nebo chybějící žádosti o aktualizace ECB v souladu s oddíly 1 až 11 části 2 přílohy VI těchto obecných zásad v plném rozsahu nebo částečně zpracuje nebo tyto žádosti odmítne.

Po obdržení potvrzení chyby učiní národní centrální banky okamžitá opatření k přenosu správných údajů. Pokud správné údaje závisí na aktualizacích, které jiné národní centrální banky zaslaly v průběhu posledního měsíce, a nejsou tak k dispozici na internetových stránkách ECB, kontaktují národní centrální banky ECB prostřednictvím účtu N13 Cebamail s uvedením specifických podrobností o požadovaných údajích.

5.   Šíření seznamu měnových finančních institucí a seznamu měnových finančních institucí a institucí s povinností minimálních rezerv

ECB pořídí kopii všech změn provedených v seznamu měnových finančních institucí každý pracovní den ECB v 17:00 hodin středoevropského času a zašle ji všem národním centrálním bankám. Zasílané údaje obsahují úplné podrobnosti o každé z následujících změn, které národní centrální banky oznámily: i) nové měnové finanční instituce; ii) aktualizované měnové finanční instituce; iii) zrušené měnové finanční instituce, iv) nové přiřazení identifikačních kódů měnových finančních institucí; v) změna identifikačních kódů měnových finančních institucí a vi) změna identifikačních kódů spočívající v jejich novém přiřazení.

V každý pracovní den ECB v 17:00 hodin středoevropského času pořídí ECB kopii souboru údajů o měnových finančních institucích a zpřístupní ji na internetových stránkách ECB. Zpřístupňují se všechny záznamy měnových finančních institucí bez ohledu na to, zda jsou v souladu se záznamy způsobilých protistran pro operace měnové politiky, či nikoli.

V poslední pracovní den ECB každého kalendářního měsíce pořídí ECB v 17:00 hodin středoevropského času kopii souboru údajů o měnových finančních institucích spolu s jednou proměnnou ze souboru údajů o způsobilých protistranách pro operace měnové politiky, tj. proměnnou „reserve“, která označuje, zda úvěrové instituce, jež jsou rezidenty eurozóny, podléhají povinnosti minimálních rezerv či nikoli. Tato kopie nezahrnuje nekonzistentní záznamy měnových finančních institucí – způsobilých protistran pro operace měnové politiky, tj. případ, kdy je úvěrová instituce eurozóny uvedena v souboru údajů o měnových finančních institucích, ale ne v souboru údajů způsobilých protistran pro operace měnové politiky a naopak. ECB seznam měnových finančních institucí a institucí s povinností minimálních rezerv zveřejní v den následující po pořízení kopie. Je-li kopie pořízena v 17:00 hodin středoevropského času v pátek, zveřejní ECB aktualizované informace ve 12:00 hodin středoevropského času v sobotu.

Současně s uveřejněním seznamu měnových finančních institucí a institucí s povinností minimálních rezerv na svých internetových stránkách ECB tento seznam zašle národním centrálním bankám prostřednictvím Systému výměny dat RIAD.

Článek 20

1.   Rozsah vykazování

Proměnné, které se shromažďují za účelem vytvoření a vedení seznamu investičních fondů pro statistické účely ve smyslu článku 4 nařízení ECB/2007/8, jsou stanoveny v příloze VII těchto obecných zásad.

Národní centrální banky vykazují aktualizace proměnných stanovených v části 1 přílohy VII těchto obecných zásad, dojde-li ke změnám v sektoru investičních fondů nebo ke změnám v atributech existujících investičních fondů. Ke změnám v sektoru investičních fondů dochází, pokud instituce do tohoto sektoru vstoupí nebo pokud existující investiční fond ze sektoru investičních fondů vystoupí.

Národní centrální banky odvozují aktualizace tak, že porovnají příslušné vnitrostátní seznamy investičních fondů na konci dvou po sobě jdoucích čtvrtletí, tj. nepřihlíží k pohybům v rámci čtvrtletí.

Při vykazování nové instituce nebo instituce, u které se má provést změna, vyplňují národní centrální banky všechny povinné proměnné.

Při vykazování instituce, která vystupuje ze sektoru investičních fondů, vykazují národní centrální banky alespoň tyto údaje: druh žádosti, tj. zrušení, a identifikační kód investičního fondu, tj. proměnná „if_id“.

Jednou ročně, k referenčnímu datu 31. prosince, zašlou národní centrální banky soubor XML, v němž zvlášť vykáží čistou hodnotu aktiv na investiční fond. Tzn., že čistá hodnota aktiv se poskytuje odděleně od změn ostatních atributů investičních fondů. Pro všechny investiční fondy se poskytují tyto informace: druh žádosti, tj. „if_req_nav“, specifický identifikační kód investičního fondu, výše čisté hodnoty aktiv a příslušné datum čisté hodnoty aktiv.

Ve vztahu ke každému referenčnímu datu se informace o všech nových investičních fondech nebo změnách identifikačních kódů existujících investičních fondů zasílají nejprve ECB před zasláním informací o čisté hodnotě aktiv.

Kde je to možné, národní centrální banky nepřiřadí identifikační kódy zrušených investičních fondů novým investičním fondům. V případě, že je to nevyhnutelné, poskytnou národní centrální banky ECB současně se záznamem investičního fondu písemné vysvětlení prostřednictvím účtu N13 Cebamail (pomocí proměnné „object request“ typu „if_req_realloc“).

Při vykazování aktualizací mohou národní centrální banky použít soubor národních znaků za předpokladu, že používají latinku. Při přijímání informací od ECB prostřednictvím Systému výměny dat RIAD používají národní centrální banky Unicode, aby se správně zobrazily všechny soubory zvláštních znaků.

Před přenosem aktualizací do ECB národní centrální banky provedou kontroly platnosti stanovené v části 3 přílohy VII těchto obecných zásad.

2.   Periodicita vykazování a lhůty

Národní centrální banky předávají ECB aktualizace proměnných, které jsou stanoveny v části 1 přílohy VII těchto obecných zásad, nejméně se čtvrtletní periodicitou ve lhůtě dvou měsíců po referenčním datu. Proměnná „čistá hodnota aktiv“ se za všechny investiční fondy aktualizuje každoročně nejpozději do dvou měsíců po referenčním datu konce prosince.

3.   Standardy přenosu

Národní centrální banky předávají aktualizace ve formátu XML prostřednictvím transmisního kanálu ESCB-Net v souladu s pokyny obsaženými v dokumentu: „Specifikace výměny pro Systém výměny dat RIAD“. ECB poté údaje prostřednictvím Systému výměny dat RIAD zpracuje. V případě selhání ESCB-Net nebo Systému výměny dat RIAD se aktualizace zasílají ve formátu XML prostřednictvím účtu N13 Cebamail. V případě, že systém Cebamail není pro přenos souborů s aktualizacemi nebo opravami investičních fondů použitelný, zašlou národní centrální banky tyto soubory elektronickou poštou ve formátu XML na tuto adresu: birs@ecb.int

Používají-li se postupy ručního vkládání dat, musí mít národní centrální banky k dispozici odpovídající soubor kontrol, aby minimalizovaly provozní chyby a aby zajistily přesnost a soulad aktualizací investičních fondů, které jsou vykazovány prostřednictvím Systému výměny dat RIAD.

4.   Potvrzení o přijetí a potvrzení chyby

Po obdržení aktualizací provede ECB ihned kontroly platnosti stanovené v části 3 přílohy VII těchto obecných zásad.

ECB zašle národním centrálním bankám bezodkladně: i) potvrzení o přijetí, které obsahuje souhrnné údaje o aktualizacích investičních fondů, jež byly zpracovány a úspěšně provedeny v datovém souboru investičních fondů; a/nebo ii) potvrzení chyby, které obsahuje podrobné údaje o aktualizacích investičních fondů a kontrolách platnosti, jež byly neúspěšné. Neúplné, nesprávné nebo chybějící žádosti o aktualizace ECB v souladu s částí 3 přílohy VII v plném rozsahu nebo částečně zpracuje nebo tyto žádosti odmítne.

Po obdržení potvrzení chyby učiní národní centrální banky okamžitá opatření k přenosu správných údajů. Není-li okamžité opatření možné, mají národní centrální banky maximálně čtyři pracovní dny (tj. do 17:59 hodin středoevropského času čtvrtého pracovního dne) po stanovené lhůtě pro předání údajů na to, aby vykázaly správné údaje.

5.   Šíření seznamu investičních fondů

ECB pořídí kopii souboru údajů o investičních fondech, vyjma hodnot, které jsou označeny jako důvěrné, a proměnné „čistá hodnot aktiv“, v 18:00 hodin středoevropského času čtvrtého pracovního dne po stanoveném dni pro přenos aktualizací. Aktualizované údaje se zpřístupní následující den do 12:00 hodin středoevropského času. Je-li kopie pořízena v pátek v 18:00 hodin středoevropského času, zpřístupní ECB aktualizované informace v sobotu ve 12:00 hodin středoevropského času.

Hodnoty, které jsou označeny jako důvěrné, ECB nezveřejní.

Čistou hodnotu aktiv na investiční fond ECB nezveřejňuje. Namísto toho ECB na základě čisté hodnoty aktiv stanoví řadu velikostních tříd a příslušnou velikostní třídu pro jednotlivé investiční fondy.

Současně s uveřejním seznamu investičních fondů na svých internetových stránkách jej ECB zašle národním centrálním bankám prostřednictvím Systému výměny dat RIAD.

Článek 21

Aniž jsou dotčena práva ECB na ověřování zakotvená v nařízení (ES) č. 2533/98 a nařízení ECB/2001/13, národní centrální banky sledují a zajišťují kvalitu a spolehlivost statistických informací, které jsou ECB poskytovány.

Článek 22

Pro elektronický přenos statistických informací, které ECB požaduje, používají národní centrální banky ESCB-Net, kterou poskytuje ESCB. Formát statistických zpráv vytvořený pro tuto elektronickou výměnu statistických informací je standardním formátem, který schválil Výbor pro statistiku. Tento požadavek nebrání tomu, aby s předchozím souhlasem ECB byly použity jako náhradní řešení jakékoli jiné prostředky přenosu statistických informací.

Článek 23

S přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku může Výkonná rada ECB provádět jakékoli technické změny příloh těchto obecných zásad, které nemění základní koncepční rámec ani nepříznivě neovlivňují zpravodajské zatížení zpravodajských jednotek v členských státech.

Článek 24

Národní centrální banky nezveřejní národní příspěvky do měsíčních měnových agregátů eurozóny, dokud tyto agregáty nezveřejní ECB. Pokud národní centrální banky takové údaje zveřejní, musí být tyto údaje stejné jako údaje, které přispěly k posledním zveřejněným agregátům eurozóny. Pokud národní centrální banky reprodukují agregáty eurozóny, které zveřejnila ECB, reprodukují je věrně.

Článek 25

Obecné zásady ECB/2003/2 se zrušují.

Článek 26

Tyto obecné zásady vstupují v platnost třetím dnem, který následuje po dni, kdy vstupuje v platnost nařízení ECB/2007/8.

Článek 27

Tyto obecné zásady platí pro všechny národní centrální banky Eurosystému.