26.7.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 204/10

(1)

Přídatné potravinářské látky mohou být schváleny pro používání v potravinách pouze tehdy, jsou-li v souladu s přílohou II směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě (3).

(2)

Směrnice 95/2/ES (4) stanoví seznam potravinářských přídatných látek, jež mohou být používány ve Společenství, a podmínky jejich použití.

(3)

Směrnice 94/35/ES (5) stanoví seznam náhradních sladidel, jež mohou být používána ve Společenství, a podmínky jejich použití.

(4)

Od přijetí směrnic 95/2/ES a 94/35/ES došlo v oblasti potravinářských přídatných látek k technickému vývoji. Uvedené směrnice by měly být upraveny, aby tento vývoj zohledňovaly.

(5)

Na základě stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ze dne 26. listopadu 2003 dochází ke změnám ve stávajících povoleních s cílem udržet hladinu nitrosaminů co nejnižší snížením hladiny dusitanů a dusičnanů přidávaných do potravin a zároveň zachovat mikrobiologickou bezpečnost potravin. Úřad doporučuje, aby se hladiny dusitanů a dusičnanů stanovily právními předpisy jako „přidané množství“. Úřad se domnívá, že k potlačení C. botulinum přispívá spíše přidané množství dusitanů než jejich zbytkové množství. Stávající ustanovení by se měla pozměnit tak, aby byly nejvyšší povolené hodnoty, jak uvádí úřad, v tepelně neopracovaných nebo tepelně opracovaných masných výrobcích, sýrech a rybách vyjadřovány jako přidaná množství. Avšak pro některé tradičním způsobem vyráběné masné výrobky by měla být výjimečně stanovena nejvyšší zbytková množství za předpokladu, že tyto výrobky budou náležitě definovány a pojmenovány. Stanovené hodnoty by měly zajistit, že nebude překročen přijatelný denní přívod (ADI) stanovený Vědeckým výborem pro potraviny v roce 1990. Výrobky, které nejsou konkrétně uvedeny v této směrnici, které jsou však tradičně vyráběny podobným způsobem (tj. podobné výrobky), mohou být v případě nutnosti zařazeny do kategorií v souladu s články 5 a 6 směrnice 95/2/ES. U sýrů by měla být hodnota vyjádřena jako množství přidané do mléka na výrobu sýrů. Pokud se použije postup, při kterém se před přidáním dusičnanů odstraňuje syrovátka a přidává voda, měly by být výsledné hodnoty stejné jako hodnoty, kterých by bylo dosaženo, kdyby se dusičnany přidaly přímo do mléka na výrobu sýrů.

(6)

Směrnice 2003/114/ES měnící směrnici 95/2/ES stanovila Komisi a úřadu povinnost přezkoumat do 1. července 2004 podmínky pro použití přídatných látek E 214 až E 219, tj. p-hydroxybenzoátů a jejich sodných solí. Úřad vyhodnotil informace o bezpečnosti p-hydroxybenzoátů a dne 13. července 2004 vydal své stanovisko. Úřad stanovil celkový přijatelný denní přívod pro methylester a ethylester a kyseliny p-hydroxybenzoové a jejich sodné soli v celkové výši 0–10 mg/kg tělesné hmotnosti. Úřad shledal, že by propylparaben neměl být zahrnut do tohoto celkového přijatelného denního přívodu, protože měl na rozdíl od methylparabenu a ethylparabenu u mladých krys vliv na pohlavní hormony a samčí pohlavní orgány. Úřad proto nemohl doporučit pro propylparaben přijatelný denní přívod (ADI), protože nemá k dispozici žádnou jasně stanovenou hodnotu dávky bez pozorovaného nepříznivého účinku (NOAEL). Je nezbytné ze směrnice 95/2/ES vyjmout propyl p-hydroxybenzoát (E 216) a propyl p-hydroxybenzoát sodnou sůl (E 217). Kromě toho je nutné ukončit i používání p-hydroxybenzoátů v tekutých dietních doplňcích stravy.

(7)

Rozhodnutí Komise 2004/374/ES (6) pozastavilo uvádění na trh a dovoz želé cukrovinek ve tvaru minipohárků obsahujících želírující potravinářské přídatné látky získané z mořských řas a některých gum, a to z důvodu nebezpečí udušení těmito produkty. S ohledem na přezkum uvedeného rozhodnutí je proto třeba vyloučit používání některých želírujících potravinářských přídatných látek v želé cukrovinkách ve tvaru minipohárků.

(8)

Vědecký výbor pro potraviny vyhodnotil informace o bezpečnosti erytritolu a dne 5. března 2003 vydal stanovisko. Výbor dospěl k závěru, že použití erytritolu jako potravinářské přídatné látky je přijatelné. Výbor rovněž upozorňuje, že erytritol má projímavé účinky, ovšem ve vyšší dávce než jiné polyalkoholy. Erytritol má kromě přislazování ještě mnoho jiných technologických vlastností, jež jsou důležité v široké řadě potravin, od cukrovinek po mléčné produkty. Působí jako látka zvýrazňující chuť a vůni, nosič, zvlhčující látka, stabilizátor, zahušťovadlo, plnidlo a sekvestrant. Je třeba povolit použití erytritolu ve stejných potravinářských využitích jako u ostatních polyalkoholů, jež jsou v současné době povoleny. Kromě toho je nutné změnit směrnici 94/35/ES, jelikož erytritol může být stejně jako ostatní polyalkoholy, jež jsou v současné době povoleny, použit také pro účely přislazování.

(9)

Vědecký výbor pro potraviny vyhodnotil informace o bezpečnosti sójové hemicelulosy a dne 4. dubna 2003 vydal stanovisko. Výbor dospěl k závěru, že použití sójové hemicelulosy je v některých potravinách, k nimž byla podána žádost, a v určitých hodnotách obsahu přijatelné. Je proto vhodné povolit používání sójové hemicelulosy pro některé účely. Aby se však vyšlo vstříc osobám trpícím alergiemi, nemělo by toto používání být povoleno v nezpracovaných potravinách, ve kterých se neočekává přítomnost sóji. V každém případě by měli být spotřebitelé v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (7) informováni v případě, že výrobky obsahují sójovou hemicelulosu.

(10)

Úřad vyhodnotil informace o bezpečnosti ethylcelulosy a dne 17. února 2004 vydal stanovisko. Úřad se rozhodl zahrnout ethylcelulosu do skupinového přijatelného denního přívodu „blíže neuvedeno“ pro modifikované celulózy, který stanovil Vědecký výbor pro potraviny. Ethylcelulosa se hlavně používá v doplňcích stravy a v látkách určených k aromatizaci v obalu. Použití ethylcelulosy by proto mělo být povoleno obdobným způsobem jako u ostatních celulóz.

(11)

Úřad vyhodnotil informace o bezpečnosti pullulanu a dne 13. července 2004 vydal stanovisko. Úřad shledal, že použití pullulanu je přijatelné při potahování doplňků stravy ve formě tobolek a tablet, jakož i u osvěžovačů dechu ve formě plátků. Je proto vhodné tyto způsoby použití povolit.

(12)

Úřad vyhodnotil informace o bezpečnosti terciálního butylhydrochinonu (TBHQ) a dne 12. července 2004 vydal stanovisko. Úřad stanovil pro tento antioxidant přijatelný denní přívod ve výši 0 až 0,7 mg/kg tělesné váhy a shledal, že jeho použití je přijatelné v určitých potravinách v určitých hodnotách obsahu. Je proto vhodné tuto přídatnou látku povolit.

(13)

Vědecký výbor pro potraviny vyhodnotil informace o bezpečnosti škrobového oktenylsukcinátu hlinitého a dne 21. března 1997 vydal stanovisko. Výbor shledal, že použití této přídatné látky jako složky vitaminů a karotenoidů ve formě minitobolek je možné považovat za přijatelné. Je proto vhodné toto použití povolit.

(14)

Během výroby sýrů z kyselého mléka se k pasterizovanému mléku přidává hydrogenuhličitan sodný (E 500ii), aby ztlumil kyselost způsobenou kyselinou mléčnou na vhodné hodnotě pH, čímž se vytvoří nezbytné podmínky pro růst zrajících kultur. Je proto vhodné povolit použití hydrogenuhličitanu sodného v sýrech z kyselého mléka.

(15)

V současné době je ve vařených garnátech obecných povoleno použití směsi sorbanů (E 200, E 202 a E 203) a benzoanů (E 210 až E 213) pro účely konzervace. Je vhodné rozšířit povolení pro její použití ve všech vařených korýších a měkkýších.

(16)

Oxid křemičitý (E 551) je jako nosič potravinářských barviv povolen v maximální výši 5 %. Mělo by být dále povoleno používání oxidu křemičitého jako nosiče pro potravinářská barviva oxid titaničitý (E 171) a oxidy a hydroxidy železa (E 172) v maximální výši 90 % obsahu barviva.

(17)

Směrnice 95/2/ES omezuje používání přísad uvedených v příloze I uvedené směrnice v tradičním francouzském chlebu „Pain courant français“. Stejné omezení by mělo platit i pro podobný tradiční maďarský chléb. Rovněž je vhodné, aby bylo povoleno použití kyseliny askorbové (E 300), askorbátu sodného (E 301) a dvojsodno-vápenaté soli kyseliny ethylen-diamintetraoctové (E 385) v maďarských játrových paštikách.

(18)

Je nezbytné aktualizovat stávající předpisy týkající se používání oxidu siřičitého a siřičitanů (E 220 až E 228) ve vařených korýších, stolním hroznovém vínu a liči.

(19)

V souladu se žádostí z členského státu a se stanoviskem Vědeckého výboru pro potraviny ze dne 5. března 2003 by měl být 4-hexylresorcinol, který byl na vnitrostátní úrovni povolen na základě směrnice 89/107/EHS, povolen na úrovni Společenství.

(20)

Terminologie použitá ve směrnici 95/2/ES by měla být přizpůsobena s ohledem na směrnici Rady 89/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu (8), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (9) a směrnici Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely (10).

(21)

Směrnice 95/2/ES a 94/35/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

1.

V čl. 1 odst. 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:

2.

V čl. 3 odst. 2 se slova „výživu po odstavení“ nahrazují slovy „obilné a ostatní příkrmy“.

3.

Přílohy se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

a)

povolovaly obchodování s produkty, jež jsou v souladu s touto směrnicí, a jejich používání nejpozději od 15. února 2008,

b)

zakazovaly obchodování s produkty, jež nejsou v souladu s touto směrnicí, a jejich používání nejpozději od 15. srpna 2008.